Cesko.wiki Dům čp. 696 Dukelských hrdinů
Author
Albert FloresDům čp. 696 Dukelských hrdinů je bytový dům nacházející se v městské části Praha 7-Holešovice na adrese Dukelských hrdinů 696/37. Stavba tohoto domu byla dokončena v roce 1938 a patří mezi nejvýznamnější příklady funkcionalistické architektury v Praze. Dům byl navržen architektem Kamilem Roškotem a stavba trvala pouze jeden rok. Funkcionalistická architektura se v té době stala velmi populární a dům čp. 696 Dukelských hrdinů je jejím příkladem. Je charakterizován jednoduchými, geometrickými tvary a absence ornamentů. Dům je tvořen třemi křídly a má šest nadzemních podlaží. Přízemí je využito jako obchodní prostory a zbylá podlaží slouží k bydlení. Bytová jednotka je zde velmi kompaktně uspořádána s velkými okny a balkonem na straně do vnitrobloku. Dům čp. 696 Dukelských hrdinů je důležitým příkladem zachování funkcionalistické architektury v Praze. Je památkově chráněn a je považován za významný objekt kulturního dědictví. V současné době slouží jako bytový dům a je oblíbeným místem pro bydlení až do dnešní doby.
Dům čp. 696 na třídě Dukelských hrdinů v Praze 7 - Holešovicích je rohový třípatrový novorenesanční dům. Byl postaven v roce 1894 podle návrhu novorenesančního architekta Jana Zeyera ovlivněného architektem Antonínem Wiehlem.
Popis domu
Rohový třípatrový dům s nárožním rizalitem je situován na rohu třídy Dukelských hrdinů a Heřmanovy ulice. Rizalit na nároží zakončuje vykrajovaný štít s ornamentální výzdobou. +more Jeho výzdobu tvoří režné zdivo. Výzdobu přízemí tvoří rustika. Nároží prvního a druhého patra zdobí bosáž lemující na nároží a na obou křídlech i rizalit. Oproti dvěma dalším domům v ulici Dukelských hrdinů 693 a 694 je u domu čp. 696 schéma výzdoby lehce pozměněno v kompozici, technice i námětu. Ve třetím patře se střídá dvojice oken s oknem jediným. Mezi okny třetího patra jsou na keramických kachlích slavné postavy české historie - kněžna sv. Ludmila a kníže sv. Václav a postavy blíže neurčených panovnic.
Autor projektu architekt Jan Zeyer
Autorem návrhu je český architekt Jan Zeyer náležející ke generaci Národního divadla. Jeho bratr byl významný český básník Julius Zeyer. +more Na počátku své stavitelské dráhy Zeyer v letech 1873-1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Wiehlovým pojetím české novorenesance byl Zeyer ovlivněn i v dalších letech. Dokladem tohoto ovlivnění je mimo jiné i dům čp. 696. Zeyer společně s Wiehlem v Praze navrhl a postavil 5 činžovních domů. Wiehlovo a Zeyerovo do té doby neobvyklé pojetí výzdoby domů vzbudilo pozornost odborníků a příznivý ohlas veřejnosti. O tom svědčí názor historičky a etnografky Renáty Tyršové publikovaný po dokončení stavby domu čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé, kde se Antonín Wiehl v průběhu stavby inspiroval rekonstrukcí Schwarzenberského paláce dokončenou Josefem Schulzem v roce 1871, jmenovitě konzolovou římsou. Wiehlův a Zeyerův kolega architekt Jan Koula jejich úsilí definoval v roce 1883 ve Zprávách Spolku architektů a inženýrů v království Českém jako "výklad o vývoji a stylu A. Wiehla" ". Wiehl bojuje o nové vyjádření architektonické na základě vzorů, pro Prahu a Čechy XVI. a XVII. století typických a ukázal k nim poprvé, když postavil svůj "sgrafitový domek" v Poštovské ulici. Od té doby pilně sbíral památky naší renesance, studoval je a kde mu bylo možno, hleděl jich užíti na svých stavbách. Wiehlovým přičiněním mluví se o "české renesanci"; cítíme oprávněnost tohoto názvu, ale nikdo dosud nestanovil přesně, v čem ráz těch staveb záleží. "Zeyer s Wiehlem navrhli a realizovali ještě Dům Bohuslava Schnircha v Mikovcově ulici čp. 548/5, Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici, Dům s taneční školou Karla Linka čp. 1050 v Praze 1, Divadelní ul. 12, Krocínova ul. 1. (1875-1876), Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé (1876). Podobně Wiehl ovlivnil i Karla Gemprle, se kterým spolupracoval po Zeyerovi. Po ukončení spolupráce s Wiehlem Zeyer realizoval čtyři nájemní domy ve spolupráci s architektem Viktorem Skůčkem.
Malířská výzdoba domu
Výzdoba domu odpovídá orientaci novorenesančních architektů, malířů a sochařů na historická a vlastenecká témata na cykly ze života a český folklor. Koncepce fasády také ukazuje Zeyerovo ovlivnění Wiehlem a stylem „mluvící architektury“: objevují se zde slavné postavy české historie - kněžna +more_Ludmila'>sv. Ludmila a kníže sv. Václav. Tematika sgrafit ukazuje na Alšovo pojetí malířské výzdoby novorenesančních budov.
Dům v kontextu Zeyerovy architektonické tvorby
Dům Zeyer navrhl a postavil v době, kdy si již 10 realizacemi získal jméno jako významný novorenesanční architekt a stavitel. V téže době jako dům čp. +more 696 na třídě Dukelských hrdinů (v roce 1894) Zeyer navrhoval a stavěl v podobném stylu další 2 nájemní domy na dnešní třídě Dukelských hrdinů a Řeznický dům na rohu Bubenského nábřeží a Argentinské ulice. Významně se tak zapsal do vytváření tříd a ulic Holešovic - Buben jako nové pražské čtvrti. Další 4 stavby Zeyer realizoval mimo Prahu. Na výzdobě fasády domu Zeyer uplatnil obě svá oblíbená kompoziční řešení spočívající v architektonicky oddělených výškových polích: výšková pole slouží pro individuálně určené figury a horizontální pásy byly optimální pro vylíčení děje. Sloučením obou řešení rozdělením horizontálního pásu na několik obdélných polí mohl autor popsat několik různých dějů v řadě za sebou. Takto například zpracovat témata ze života měšťana a alegorie jeho ctností Mikoláš Aleš (podle Wiehlovy představy) na Wiehlově domě.
Galerie domu
Celkové pohledy
File:Pohled z ulice Dukelských hrdinů.jpg|pohled z ulice Dukelských hrdinů File:Praha_Holesovice_Dukelskych_hrdinu_696_1.jpg|pohled z Heřmanovy ulice
Detaily sgrafit
File:Praha_Holesovice_Dukelskych_hrdinu_696_2. jpg|sgrafitová výzdoba (Heřmanova ulice) File:Praha_Holesovice_Dukelskych_hrdinu_696_5. +morejpg|sgrafitová výzdoba (Heřmanova ulice) File:Praha_Holesovice_Dukelskych_hrdinu_696_6. jpg|sgrafitová výzdoba (Heřmanova ulice).
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Antonín Wiehl * Neorenesance * Generace Národního divadla
Externí odkazy
[url=http://www. archiweb. +morecz/architects. php. type=arch&place=cr&action=show&id=800]Antonín Wiehl na ArchiWebu[/url] * [url=http://www2. libri. cz/databaze/kdo18/search. php. zp=4&name=WIEHL+ANTON%CDN]Antonín Wiehl v encyklopedii Kdo byl kdo[/url] * [url=http://www. arch-pavouk. cz/index. php/architekti/91-416-zeyer-jan]Jan Zeyer[/url].