Divišov

Městys Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešovem a Vlašimí, asi 15 km východně od Benešova, na 41. km dálnice Praha-Brno v Posázaví v okrese Benešov. Území obce má rozlohu 3099 ha. Městys a jeho okolí tvoří region Divišovsko. V městysi žije obyvatel.

Členění městyse

Městys se skládá ze 6 katastrálních území, na nichž leží 8 částí obce (dvě z katastrálních území jsou jsou rozdělena na dvě části obce). Katastrální území Zdebuzeves (s částmi Zdebuzeves a Radonice) tvoří exklávu obce, která je od hlavní části obce oddělena územím obcí Všechlapy a Český Šternberk.

Městys se skládá z těchto částí: * Divišov (k. ú. +more Divišov u Benešova) * Dalovy (k. ú Dalovy) * Křešice (k. ú. Křešice u Divišova) * Lbosín (k. ú. Lbosín) * Měchnov a Šternov (k. ú. Měchnov) * Zdebuzeves a Radonice (k. ú. Zdebuzeves, exkláva městyse).

Název

Název obce je v 1. polovině 13. +more století zachycen v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno Diviš, které je základem názvu městečka, může být českou obdobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; podle jiného výkladu jde o jméno českého původu pocházející z výrazu „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý).

Historie

Úřad městyse Divišova

Dějiny městečka

Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády Břetislava I. +more (1034-1055). Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava.

Na místě dnešní starobylé budovy děkanství stávala tvrz, kolem které se začala tvořit osada. Před rokem 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad Šternberk (dnešní městys Český Šternberk). +more Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod Šternberků, jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka právo výročního trhu (pořádání sobotních trhů) a hrdelní (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i smolná kniha z let 1617-1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem. Na konci 19. století zde vznikla továrna na výrobu a zpracování sametu, jejichž plyše a samety byly na světové výstavě ve Francii na přelomu století vysoko oceněny.

Dne 1. března 1900 byla v Divišově otevřena pošta a v roce 1902 byla v ní instalována telegrafní stanice a od roku 1925 začala fungovat pravidelná autobusová linka Benešov - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou Posázavský pacifik dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více než 15 chatových osad. +more Stavba dálnice D1 od Prahy až do Šternova byla uvedena do provozu 8. července 1977 a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek Blanice a Sázava a pak rekonstrukce chalup, samostatných hospodářských stavení a mlýnů, které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období. Tři roky po druhé světové válce založil Jaroslav Simandl továrnu na závodní motocykly značky Jawa (původně ESO). Dále v Divišově sídlí od roku 1990 společnost FRAM s. r. o. , která se zabývá lisováním tvarových gumových výrobků.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. +more Po roce 2000 byla zastavěna rodinnými domky oblast 20 ha po kopcem Vrcha (533 m n. m. ) směrem k dálnici D1, připravuje se třetí etapa zástavby směrem k logistickému areálu u Měchnova. Stavební rozvoj zažívá i západní okraj obce (výpadovka na Benešov), kde došlo k výstavbě garáží nákladních vozidel a několika desítek rodinných domků. V roce 2004 došlo v souvislosti s výstavbou logistického areálu u Měchnova k plynofikaci a ke stavbě kanalizace v celé obci.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim * 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim * 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim * 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim * 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim * 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim * 1949 Pražský kraj, okres Vlašim * 1960 Středočeský kraj, okres Benešov * 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Pamětihodnosti

Křesťanské památky

Kostel svatého Bartoloměje Divišovský kostel sv. +more Bartoloměje, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony.

Druhou památkovou budovou je barokní děkanství naproti kostelu, obytná patrová budova s mansardovou střechou, střední část průčelí má bosované lizény. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě +more_Zástěra'>Antonín F. Zástěra v roce 1753. V současnosti slouží tato budova částečně jako fara a k příležitostným kulturním a divadelním představením. Budovu fary z jižní poloviny obklopovala od konce 19. století farní zahrada, po válce přeměněná na veřejnosti přístupný park s raně romantickou zděnou bránou směrem k budově kostela.

V kryptě kostela je mimo jiné pochována Eliška (Alžběta), sestra krále Jiřího z Poděbrad, manželka Jiřího Holického ze Šternberka, který vlastnil nedaleký hrad Český Šternberk. Eliška zemřela v roce 1468 ve věku 50 let. +more V kostele se nachází i kopie populárního obrazu Panny Marie Divišovské z římského kostela Ara coeli.

Židovské památky

Vedle křesťanského a převažujícího katolického lidu žili do 20. století v Divišově i Židé, kteří si postavili svoji modlitebnu - divišovskou synagogu. +more První zmínky o židech se objevují v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze dvě rodiny a na konci 18. století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 - již celkem 133 osob. Za první republiky počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem synagogy vystavěné v pozdně klasicistním stylu s půlválcovou apsidou. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5 až 6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do třicátých let 20. století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Rabíni a správcové synagogy: Lazar Freund (1852-1860), Jindřich Schwarzkopf (1893-1905), Rudolf Glaser (1906-1912), Mojžíš Reither (1913-1917), poté nepravidelně zajížděli do obce rabíni: Adolf Loewy a Alois Schircus, oba z Uhlířských Janovic a Rudolf Blán. Starostové židovské náboženské obce: Vilém Meisl (1892-1910), Alfréd Kafka (1911-1916) a Karel Justitz 1924-1939. Své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem od roku 1776. Dnes je možné tento hřbitov s barokními a klasicistními náhrobky nalézt u dálničního sjezdu Šternov.

Divišovská synagoga

Zánik židovské obce a rekonstrukce synagogy

Druhá světová válka znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově. Z obce byli transportováni a v koncentračních táborech zahynuli tito obyvatelé: Olga Blochová (* 1884), Otakar Bloch (* 1878), Růžena Fischerová (* 1873), Anna Justicová (* 1895), Milada Justicová (* 1922), Otto Justic (* 1925), Otto Klauber (* 1909), Zděnka Klauberová (* 1909), Rudolf Pick (* 1881), Růžena Picková (* 1890), Anna Poláčková (* 1915), Františka Poláčková (* 1879), Eliška Reinerová (* 1899), Emma Reinerová (* 1885), Matylda Reinerová (* 1870) a Viktor Reiner (* 1898). +more Po roce 1950 byla budova synagogy adaptována na provozovnu kadeřnictví, vnější vzhled byl budovy zachován. V dnešní době je synagoga kompletně opravená a sídlí zde muzeum mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem.

Osobnosti

František Kafka (1909-1991), spisovatel a předkladatel * Ota Kafka (1911-1942), sportovní novinář a redaktor lidových novin * Jaroslav Simandl (1905-1987), zakladatel Jawa Divišov a motocyklový závodník * Josef Douba (1866-1928), malíř a ilustrátor * Čeněk Vinař (1835-1872), varhaník a hudební skladatel * Paul McNulty (* 1953), výrobce klavírů a fortepian původem z Houstonu ve Spojených státech, jehož dílna se nachází v Divišově

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 226 domech 1 102 obyvatel. 1 100 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. +more Žilo zde 1 007 římských katolíků, 13 evangelíků, 18 příslušníků Církve československé husitské, 44 ateistů a 20 židů.

Služby

Tyršovo náměstí V obci se nachází mateřská škola o pěti třídách a základní škola o 11 třídách. +more Sídlo ze má lékárna, ordinace praktického a dětského lékaře a dům pro seniory s denním stacionářem. Pro veřejnost slouží čtyři obchody s potravinami, zeleninou, nápoji včetně jedné prodejny s noční otvírací dobou. Nachází se zde dvě restaurace (Na Radnici a u Sokola) a jedna vinárna, dva autoservisy s odtahovou službou, osobní dopravce s cestovní kanceláří, několik kadeřnictví a masérství včetně thajského. Pro veřejnost je i travnaté fotbalové hřiště, antukové tenisové kurty a několik dětských hřišť včetně malého zoo za obcí.

Statistiky z roku 1932

Ve městě (tehdy 1197 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto organizace: Společenstvo pekařů, řezníků a uzenářů, sbor dobrovolných hasičů, tři cihelny, dvě výrobny lihovin, hospodářské skladištní družstvo, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice. Služby zajišťovali lékař, dvě autodrožky, kino Sokol, cukrář, drogerie, dvanáct obchodníků s dobytkem, sedm hostinců, sedm krejčích, obchod s materiálním zbožím, modistka, obchod s obuví firmy Baťa, dvě papírnictví, občanská záložna, dva zámečníci.

Doprava

Do obou území obce zasahuje dálnice D1, je zde exit Šternov. Dále tudy prochází silnice II/111 Struhařov - Divišov - Český Šternberk, II/113 Ostředek - Divišov - Vlašim a II/125 Vlašim - Uhlířské Janovice. +more Silnice III. třídy: * III/11121 II/111 - Lbosín * III/11122 II/111 - Litichovice * III/11123 Divišov - Dalovy * III/11124 Divišov - Všechlapy * III/11125 II/111 - Měchnov * III/11126 Šternov - Drahňovice * III/11127 II/111 - Radonice - Zdebuzeves - II/125 * III/11323 II/113 - Křešice.

Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

V městysi zastavovaly v roce 2012 autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Pacov, Praha, Vlašim.

Turistika

Divišovsko je centrem chataření a chalupaření. V 10 km okruhu od obce se nachází více než 500 chat nebo chalup, mnoho z nich celoročně obývaných. +more Okolní lesy jsou vhodné pro houbaření. Obcí prochází zelená turistická trasa směr chatová osada Poříčko, hrad Český Šternberk nebo ČD zastávka Domašín. Po silnici 111 prochází Divišovem i cyklotrasa č. 0072 ze zámku Jemniště na hrad Český Šternberk.

Naučná stezka rytíře Kryštofa Šice

Žáci základní školy v roce 2008 obnovili již téměř zapomenutou naučnou stezku z Divišova do Českého Šternberka a nazvali jí Stezka rytíře Jana Kryštofa Šice. Naučná stezka začíná na návsi v Divišově, má celkem 10 zastavení s informačními tabulemi o myslivosti, o židovském náboženství, přírodě kolem Divišova či o hradu Český Šternberk, nacismu místního německého obyvatelstva za druhé světové války a končí v centru obce Český Šternberk. +more Protíná i známou rybí restauraci U Rybiček.

Rozhledna Špulka a Ptačí stezka

V roce 2014 byla otevřena rozhledna Špulka a naučná Ptačí stezka v jejím okolí. Z rozhledny je možné uvidět nejen celou obec, ale při dobrém počasí i Sněžku nebo hory na Šumavě.

Vrcha

V Divišově se nachází kopec Vrcha s nadmořskou výškou 533 metrů, který bývá pod sněhem do konce března a na jehož úpatí vede turistická stezka. Na jeho vrcholu se nachází veřejnosti nepřístupná věž, skrytá v lese. +more Z vrcholu je vidět i část hradu Český Šternberk z opačné strany, než je na běžných fotografiích.

Reference

Související články

Divišovsko * Rozhledna Špulka

Externí odkazy

Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Benešov Kategorie:Mikroregion CHOPOS Kategorie:Městyse v okrese Benešov Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině