Doněck
Author
Albert FloresDoněck ( IPA ) je průmyslové město na východní Ukrajině. Leží ve zvlněné krajině na řece Kalmius, asi 50 km západně od hranic s Ruskem a 100 km severně od Azovského moře. Je centrem samosprávné Doněcké oblasti a celého průmyslového regionu lidově zvaného Donbas. Ve městě žilo v roce 2022 podle oficiální statistiky přes 900 000 obyvatel. Blízké okolí tvoří městskou aglomeraci s populací cca 1,7 mil. obyvatel (4. největší městská aglomerace na Ukrajině).
Dějiny
John James Hughes (1814-1889) +morejpg|náhled|vlevo'>Těžký průmysl v Doněcku Doněckého národního akademického divadla opery a baletu A. B. Solovjaněnka (Donbass Opera).
Podle historiků sahají dějiny osídlení této lokality do poslední čtvrtiny 18. století. +more Poté, co ruská carevna Kateřina II. nechala zničit Záporožskou Sič, založil potomek tamních kozáků podplukovník Jevdokim Šidlovskij dvě osady: Oleksandrivka (nyní severovýchodní část Kyjevské čtvrti Doněcka) a Krutojarivka (větší část Vorošilovské čtvrti Doněcka). První pojmenoval po svém nejstarším synovi Aleksandrovi a druhou podle rokle, která dělila osadu. Podle všeruského sčítání lidu v roce 1782 žilo v Oleksandrivce 206 mužů a 135 žen.
Na počátku 19. +more století se na území dnešního Doněcka objevily další osady: Oleksiivka, Katerynivka, Ljubimivka, Hryhorivka a byl otevřen první uhelný důl. Novorossijský generál a gubernátor Voroncov si pronajal pozemky na území dnešního Doněcka a postavil důl Aleksandrovsk, kde pracovalo 76 horníků.
Roku 1869 vybudoval velšský průmyslník John James Hughes (rusky Джон Джеймс Хьюз) při dosavadních osadách metalurgický závod a několik uhelných dolů; vznikla zde osada Hughesovka, - Juzovka. Byla tvořena jedinou severo-jižní ulicí, pokračující k nádraží, nazvanou zkrátka „První“ (dnes ul. +more Artema), při ní byl vystavěn Hughesův vlastní dům a dům pro britskou komunitu, nazvaný Velikobritanyja. Současné centrum města vzniklo okolo této ulice na pravoúhlém půdorysu.
Na počátku 20. +more století měla Juzovka již okolo 50 000 obyvatel; roku 1917 byla povýšena na město a roku 1924 dostala název Stalino (na počest Josifa Stalina). Tento název však přestal po odhalení kultu osobnosti v Chruščovově éře vyhovovat; dnešní název dostalo město roku 1961 - je odvozen od řeky Severní Doněc (pravého přítoku Donu), která však městem neprotéká.
Od roku 1932 je Doněck oblastním centrem. Po druhé světové válce, kdy bylo město následkem bojů Rudé armády s německým Wehrmachtem silně poničeno, přišel opět rychlý růst. +more Byly budovány nové uhelné doly, průmyslové závody a sídliště. Roku 1978 dosáhl počet obyvatel jednoho miliónu. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatné Ukrajiny nastal zprvu kolaps dosavadní řízené ekonomiky a jistý útlum těžby uhlí i průmyslové výroby. Hospodářské potíže se projevily úbytkem počtu obyvatel pod 1 milión a mj. také stále odkládaným zprovozněním první linky doněckého metra.
V březnu 2014 se stal jedním z center separatistického hnutí a během dubna až října 2014 se přes aktivní odpor většiny obyvatel dostal pod kontrolu ruské armády, jejich loutkové vlády a jejich žoldáků s tzv. názvem Doněcká lidová republika.
Po uměle vytvořeném povstání proruských separatistů proti nové ukrajinské vládě v březnu 2014 byl Doněck 7. +more dubna téhož roku vyhlášen za hlavní město tzv. Doněcké lidové republiky. 11. května bylo uspořádáno tzv. referendum o nezávislosti. O něco později Doněck zasáhly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty podporovanými Ruskou federací a později také ruskou armádou. V průběhu bojů bylo postupně úplně zničeno mj. Doněcké mezinárodní letiště, pojmenované po hudebním skladatelovi Sergeji Prokofjevovi a uvedené do provozu teprve v roce 2012.
Vývoj počtu obyvatel a národnostní složení
Nejvyšší stav počtu obyvatel (1,109 miliónu) byl zaznamenán v roce 1989, tedy před zánikem Sovětského svazu. Podle sčítání lidu v roce 2001 měl Doněck 1 016 000 obyvatel. +more Údaje z roku 2018 uvádějí 913 323 obyvatele. Národnostně v roce 2001 těsně převažovali Rusové (48,15 %) nad Ukrajinci (46,65 %). Převládajícím jazykem však byla ruština, a to i u obyvatel ukrajinského původu, protože celá oblast byla v minulosti rusifikována. Dalšími menšinami jsou Bělorusové, Řekové, Židé, Tataři, Arméni, Ázerbájdžánci a Gruzíni.
1897 | 1911 | 1920 | 1926 | 1936 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2005 | 2018 | 2022 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
center| 28 100 | center| 48 000 | center| 31 000 | center| 105 700 | center| 239 000 | center| 462 400 | center| 699 200 | center| 879 000 | center| 1 020 799 | center| 1 109 102 | center| 1 016 094 | center| 999 975 | center| 913 323 | 901 645 |
Název města
Svůj nynější název město dostalo podle názvu regionu - Doněcká pánev - nebo podle Doněckého hřbetu, zároveň i díky své poloze podél řeky Doněc.
Historické názvy města
do roku 1917 - Oleksandrivka * v letech 1917-1924 a 1941-1943 - Juzivka * v letech 1924-1941 a 1943-1961 - Stalino
Administrativní dělení
[[Soubor:Donetsk raions.png|náhled|288px|Rajóny Doněcku na mapě Doněck (městská rada)|Doněcké městské rady:
%" | v | v |
---|
Doněck je rozdělen na 9 městských rajónů, které podléhají Doněcké městské radě (viz mapku).
Hospodářství a doprava
Doněck je jedním z největších těžebních a průmyslových center Ukrajiny. I po ekonomické krizi 90. +more let zůstalo ve městě 17 uhelných dolů, 5 velkých slévárenských komplexů, desítky strojírenských a potravinářských závodů.
Kromě hlavního nádraží má Doněck tři další železniční stanice. Hlavní tratě, většinou dvoukolejné a elektrifikované, míří na Slovjansk (- Charkov), Luhansk, Rostov na Donu, Mariupol, od roku 2014 však není na nich normální provoz. +more Do začátku roku 2014 byla prováděna rekonstrukce z hlediska osobní dopravy nejvytíženější trati na Dnipro a Kyjev. Doněck je/byl sídlem Doněcké dráhy, jedné ze 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.
Na území města bylo v roce 2012 otevřeno moderní mezinárodní letiště Sergeje Prokofjeva, které však bylo v průběhu války na východní Ukrajině zcela zničeno. Do značné míry zničeny byly poslední úseky dálnic a silnic vedoucích do Doněcka.
Doněck má dvě autobusová nádraží. Místní hromadnou dopravu (MHD) zajišťují maršrutky, autobusy, trolejbusy a rozsáhlá tramvajová síť. +more Plánováno bylo také vybudování první linky doněckého metra.
Pamětihodnosti
Velikobritanyja * Preobraženská pravoslavná katedrála (Спасо-Преображенський собор) - novorenesanční bazilika z let 1886-1896, nejvýznamnější architektonická památka ve městě * Velikobritanyja - dům se školou někdejší britské menšiny; z roku 1883, jeden z nejstarších objektů ve městě, nyní hotel * Doněcké národní akademické divadlo opery a baletu Anatolije Solovjaněnka, roku 2012 přejmenované na Donbass Opera, budova z roku 1936 * Doněcké oblastní muzeum umění
Pomníky
Památník Velké vlastenecké války - pomník osvoboditelům Donbasu od nacistického Německa * Socha velšského průmyslníka Johna Hughese * Socha Sergeje Bubky, skokana o tyči (před Olympijským stadiónem RSC) * Alej andělů, památník dětských obětí války na Donbasu
Kovolitecká díla
Dělo Car-puška - kopie největšího historického zvonu z nádvoří Moskevského Kremlu, stojí před radnicí; ruská vláda je v roce 2001 dala odlít ve strojírenském podniku v ruském městě Iževsk a darovala obyvatelům Doněcka * Zvon svobody - kopie amerického historického zvonu z Filadelfie z let 1751-1752; výška 1,2 metru, hmotnost 940 kg; dar
Osobnosti
Vasilij Grossman (1905-1964), vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman, spisovatel, pracoval v Doněcku tři roky jako chemik * Anatolij Solovjaněnko (1922-1999) - ukrajinský tenorista, rodák z Doněcka * Natan Šaransky (* 1948), sovětský disident a izraelský politik, premiér Izraele v letech 1999-2000 * Rinat Achmetov (* 1966) - ukrajinský oligarcha, rodák z Doněcka, tatarské národnosti, současný nejbohatší Ukrajinec * Alexandr Zacharčenko (1976-2016) - prezident Doněcké lidové republiky, zabit při výbuchu v doněcké restauraci * Julia Glušková (* 1990), izraelská profesionální tenistka * Oleh Verňajev (* 1993), ukrajinský reprezentant ve sportovní gymnastice, olympijských vítěz na bradlech z LOH 2016 * Jakiv Chammo ( * 1994) - ukrajinský judista
Odkazy
Reference
Literatura
Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: Enciklopedija istorii Ukrajiny (editor V. A. +more Smolij, vydal Institut istorii Ukrajiny, K. Nauk 2004, ISBN 966-00-0405-2, heslo č. 431, dostupné online [http://resource. history. org. ua/cgi-bin/eiu/history. exe. Z21ID=&I21DBN=EIU&P21DBN=EIU&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=eiu_all&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=TRN=&S21COLORTERMS=0&S21STR=Doneck].
Externí odkazy
[url=http://www. lukyanchenko. +moredonetsk. ua]Oficiální stránky starosty a městské rady[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100127133046/http://www. donetskcity. com/]Comprehensive Donetsk city guide[/url].
Kategorie:Města v Doněcké oblasti Kategorie:Dějiny Doněcké oblasti Kategorie:Přejmenovaná sídla na Ukrajině Kategorie:Sídla založená roku 1869