Enečtina

240px|

Enečtina (Onaj bazaan) je samojedský jazyk užívaný etnickou skupinou lidí žijící ve středním Rusku v Krasnojarském kraji a v okolí řeky Jenisej. Tito lidé si říkají Enci. +more Význam názvu etnika "Enci" pochází ze slova onaj - opravdový. Tudíž Enci jsou "lidské bytosti". Pod tímto etnonymem byli zmíněni ruským badatelem G. Prokofjevem v roce 1937. Dříve byli Enci označováni za Jenisejské Samojedy. Enečtina se dělí na 2 dialekty: severní - tundrový (somatu) a jižní - lesní (bej). Tyto dialekty se mohou považovat za dva samostatné jazyky, ale jsou si navzájem podobné. Známá je také karatsinská enečtina, kterou používá pár kmenů. Většina Enců je bilingvní nebo trilingvní. Enečtina je jazyk na pokraji vymření. V současné době se počty mluvčích odhadují na 40-70.

Písmo

Ortografii vytvořil v roce 1986 Rus N. Těreščenko. +more Jedná se o cyrilici, obohacenou o tři znaky ԑ, ӈ and ҫ. V enečtině vyšly tři knihy, včetně enecko-ruského slovníku. Ovšem není známa míra užití mezi obyvateli.

А а	Б б	В в	Г г	Д д	Е е	Ё ё	Ԑ ԑ
Ж ж	З з	И и	Й й	К к	Л л	М м	Н н
Ӈ ӈ	О о	П п	Р р	С с	Ҫ ҫ	Т т	У у
Ф ф	Х х	Ц ц	Ч ч	Ш ш	Щ щ	ъ	Ы ы
ь	Э э	Ю ю	Я я

Mluvnice

Skloňování: Enečtina využívá systému sedmi pádů, tří osob, tří čísel a tří deklinačních typů.

Pády: nominativ, genitiv, akuzativ, dativ, lokativ, ablativ, prolativ

Číslo: singulár, duál a plurál

Deklinační typy: 1.lata 2.ennetje' 3.oddi" (závisí na zakončení slova)

Přehled:

Singulár

	1. deklinace	2. +more deklinace	3. deklinace
nominativ	lata'	ennetje'	oddi
genitiv	lata'	ennetjeo'	oddiro'
akuzativ	lata'	ennetjeo'	oddiro'
dativ	lataddo'	ennetjeddo'	oddito'
lokativ	latahane	ennetjegone	oddikone
ablativ	lataharo	ennetjegore	oddikoro
prolativ	lata(")ane	ennetjemone	oddimone

.

Duál

	1. deklinace	2. +more deklinace	3. deklinace	postpozice
nominativ	lataha'	ennetjego'	oddiko'
genitiv	latahi'	ennetjeggi'	oddiki'
akuzativ	latahi'	ennetjeggi'	oddiki'
dativ				nee
lokativ				nene
ablativ				nero
prolativ	latahi'	ennetjeggi'	oddiki'	neone

Plurál [wiki_table=fadcbb65] (použitá slova: lata - prkno/deska, ennetje' - muž, oddi - list).

[url=http://www.univie.ac.at/negation/sprachen/downloads/abbr/abbr_enets.pdf]Přehled všech sufixů[/url]

Ukázka jazyka

"d'ohodè ńeδu arumumbi", tuδuku nol'kut' péubi", tuδuku ot' péubi""

Telata sobů byla velká, dívala se na houby, začala jíst houby

Kultura jazyka

V enečtině vyšly tři knihy: Rusko-enecký slovník, Evangelium podle Lukáše a "Malá sbírka folklóru". V oblasti Tajmyru občas vycházejí enecky psané noviny a funguje rádiové vysílání v enečtině. +more [url=http://www. freelang. net/online/enets. php]Enecko-anglický slovník[/url].

Reference

Externí odkazy

https://web. archive. +moreorg/web/20110719065622/http://www. nganasanica. de/enets. html Prezentace projektu zkoumajícího eneckou kulturu (v angličtině) * https://web. archive. org/web/20110804214431/http://www. eki. ee/books/redbook/enets. shtml * http://www. ethnologue. com/language/enf * http://www. ethnologue. com/language/enh * http://www. nganasanica. de/enz_sources. pdf * http://www. univie. ac. at/negation/sprachen/enets. html.

Kategorie:Samojedské jazyky Kategorie:Ohrožené uralské jazyky