Etymologie slova Žid

České slovo žid / Žid pochází ze staroitalského slova Giudio [džudio], které pochází z latinského Iudaeus (Judejec, pocházející z Judska).

Z italsko-latinského základu je odvozen francouzský termín Juif, původně Giu a ještě dříve Juieu, z francouzského termínu je odvozen i anglický výraz Jew. Z italského Giudio je odvozeno například také polské Żyd. +more Žid je také české příjmení. Hanlivá odvozenina je židák.

Z latinského výrazu pochází německé Jude, dánské Jøde, holandské Jood atd. Z německého výrazu je dále odvozeno také slovo Jid v jidiš.

Latinské Iudaeus je přepis řeckého Ἰουδαῖος ([Iúdaios]), což je přepis hebrejského יהודי, Jehudi. Toto jméno je odvozeno od jména biblické postavy, Judy (hebrejsky יהודה, Jehuda), což český ekumenický překlad vysvětluje jako „ten, který vzdává chválu“ (Bohu). +more Juda se stal zakladatelem jednoho z izraelských kmenů, který později dal jméno celé oblasti - Judsko.

Hebrejec

Česká slova hebrejský, hebrejština, Hebrejec, odkazující výlučně k židovskému národu či jazyku (tedy nikoli náboženství), jsou odvozena od biblického Hebera (hebrejsky עבר, Ever) , od něhož je odvozen název pro celé etnikum (עברי , Ibri či Ivri). Hebrejské slovo עבר znamená přejít, překročit, patrně odkazuje na mezopotámský původ Hebrejů, neboť pak by označovalo ty, kdo přišli „z druhé strany řeky“ - Eufratu. +more Prvním člověkem nazvaným v Bibli slovem „Hebrejec“ (עברי) je Abraham.

Kolísání souhlásky b-v pochází z toho, že v hebrejštině i řečtině, stejně jako např. ve španělštině, jde o jedinou souhlásku, znějící pro Čechy jako něco mezi "b" a "v". +more Proto azbuka má tyto hlásky u sebe, ale latinka má "v" za "u". Hebrejské Ivri (resp. Ibri) bylo přijato do řečtiny jako Εβραίος [Hebraios], což přešlo latinou do jazyků jako italština nebo španělština (Ebreo, Hebreo), ale i do jihoslovanských a východoslovanských jazyků jako je ruské Еврей [Jevrej].

Izraelita

Židé jsou také někdy označováni za Izraelity, podle jména Izrael (ישראל, Jisra’el, Bůh bojuje). Toto pojmenování označuje jak židovský národ, tak vyznavače židovského náboženství jako celek, tak i území i starověký nebo novodobý stát. +more Jménem „Izrael“ byl podle Bible pojmenován Jákob, třetí a poslední z praotců izraelského národa, když porazil v zápase neznámého muže (nejspíš anděla): „Tu řekl: "Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls. “ (Genesis, 32,29 dle ČEPu).

Významové odlišení

Všech verzí (Žid, Hebrejec, Izraelita) se týká obecné nepřesné odlišení mezi příslušníkem národa a stoupencem náboženství, protože právě náboženství je konstitučním prvkem tohoto národa již od dob Mojžíšových.

Odkazy

Reference

Literatura

Václav Machek - Etymologický slovník jazyka českého, druhé, opravené a doplněné vydání, Academia, 1968

Související články

Židovská etnonyma

Kategorie:Židé Kategorie:Etymologie