Evangelium podle houslí
Author
Albert FloresEvangelium podle houslí je název velikonočního oratoria, jehož autorem je český hudební skladatel Pavel Helebrand. Oratorium psal v letech 1997-2001. Poprvé bylo uvedeno 12. září 2001 v bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce.
Inspirační zdroje
Název Evangelium podle houslí postihuje hlavní inspirační zdroje díla - evangelia Nového zákona a moravskou lidovou hudbu, s níž jsou housle a hudci nerozlučně spjati. Dalším důležitým zdrojem inspirace jsou pašijové hry; na rozdíl od nich však dílo nezachycuje pouze poslední události Ježíšova života, ale události provázející celé jeho veřejné působení. +more Použitím slova evangelium, jehož původní význam je radostná zvěst, je tedy zároveň kladen důraz na radostné poselství, o jehož vyjádření šlo autorovi především. V širším kontextu autorovy tvorby velikonoční Evangelium podle houslí volně navazuje na vánoční oratorium Jezulátko. Jezulátko vypráví o narození Ježíše Krista, Evangelium o jeho životě smrti a vzkříšení. Obě díla jsou polysouborová, hudebně jsou propojena motivicky, jejich libreta jsou ve veršovaném lidovém jazyce a jejich blízkost je patrná i ze scénického provedení - účinkují děti, studenti, dospělí i senioři, profesionálové i amatéři, účastní se živá zvířata a obecenstvo se zapojuje zpěvem.
Obsah a forma
Ve 44 epizodách sledujeme události života Ježíše Krista od sbírání apoštolů a křtu u Jordánu až po odsouzení, ukřižování a zmrtvýchvstání. Tyto epizody mají podobu různých hudebních, dramatických a obřadních forem. +more Jsou to balady, v nichž se může přidat ke zpěvu i obecenstvo, nebaladické písně, mluvené či skandované scény, halekačky, nářky nad mrtvými, objeví se i němý výjev doprovázený instrumentální hudbou. Všechny tyto formy jsou po hudební stránce instrumentačně a tematicky provázány, takže dohromady tvoří souvislý celek.
Obsazení
Z lidové tradice (zvláště tradice pašijových her) vychází také autorova představa o veřejném provozování díla. Evangelium podle houslí má být uváděno v období Velikonoc v křesťanském chrámu a na jeho provedení se mají podílet umělecké soubory působící na daném místě. +more Jedná se tedy o dílo polysouborové, v jehož partituře jsou uvedeny tyto druhy souborů: cimbálová muzika (primáš představuje Ježíše Krista, ostatní muzikanti apoštoly), smíšený pěvecký sbor (může jít o několik sborů spojených dohromady), dětská hudecká či cimbálová muzika, dechovka a komorní smyčcový orchestr. Kromě Ježíše Krista je v díle ještě několik zpívaných a mluvených sólových rolí (například Máří Magdaléna, Lazarova sestra, zákoníci, apoštol Petr, apoštol Jidáš, Jan Křtitel, Pilát Pontský, ďábel, člověk mizerný, z krvotoku uzdravená). Tyto role mohou ztvárnit buď vybraní členové účinkujících pěveckých sborů, nebo speciálně přizvaní zpěváci a herci.
Olomoucké nastudování
První nastudování díla realizoval Pavel Helebrand spolu s dramaturgyní Terezou Pogodovou v letech 2000-2001 v Olomouci. Důvodem pro volbu tohoto místa byla především možnost uvést Evangelium v takřka ideálním prostředí - poutní bazilice na Svatém Kopečku, a to díky zájmu a podpoře zdejšího faráře Jakuba Karla Berky. +more Zároveň se ukázalo, že v Olomouci a jejím okolí je možné najít většinu potřebných hudebních souborů. V olomouckém nastudování účinkovaly: Pěvecký sbor Gymnázia v Olomouci-Hejčíně, pěvecký sbor Collegium vocale, dětský folklorní soubor Dunaječek, hanácká dechovka Příkazanka a Komorní orchestr Iši Krejčího. Jako Ježíš a jeho apoštolové vystoupili Jiří Pavlica a muzika Hradišťan. Ukázalo se totiž, že roli Ježíše Krista musí ztvárnit člověk, který je nejen dobrým muzikantem, ale i výraznou osobností, k níž lidé přirozeně cítí lásku a úctu. Dirigoval Pavel Helebrand. Olomoucké nastudování Evangelia bylo v bazilice na Svatém Kopečku uvedeno 12. a 13. září 2001.
Pouť na Svatou Horu
Při uvedení díla v bazilice na Svatém Kopečku zrealizovali inscenátoři i jeho první část - Pouť na Svatou Horu. Diváci se poutní alejí, jež vede od úpatí kopce ke vchodu do baziliky, ubírali vzhůru spolu s Ježíšem (Jiřím Pavlicou), který cestou během krátkých zastavení sbíral apoštoly (členy muziky Hradišťan) a setkával se i s dalšími postavami příběhu - zákoníky, Lazarovou sestrou či Máří Magdalénou. +more Poslední zastavení pouti bylo u Jana Křtitele, který ve vchodu do baziliky vyzýval diváky, aby "prošli vodou z Jordána" a vstoupili dovnitř.
Ostravské nastudování
Druhé nastudování díla iniciovala Ilona Kučerová. Tato ostravská pořadatelka, v jejíž produkci se v letech 2005-2012 hrály v Ostravě Helebrandovy Jesličky svatého Františka, projevila v roce 2008 zájem doplnit tuto vánoční hru inscenací, která by byla uváděna v období Velikonoc. +more Do ostravského nastudování Evangelia se v průběhu času zapojily tyto hudební soubory: Operní studio NDM, Pěvecký sbor města Klimkovic, Vysokoškolský pěvecký sbor Ostravské univerzity, Pěvecký sbor Gymnázia v Olomouci-Hejčíně, Zašovský chrámový sbor, Proměny Prostějov, dětské hudecké muziky Iskérka a Trnečka, dechový a smyčcový soubor Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě a komorní orchestr Musica Opavia. Ježíše Krista a apoštoly ztvárňují i nadále Jiří Pavlica a muzika Hradišťan. Diriguje Petr Šumník. Ostravské nastudování Evangelia mělo premiéru 2. dubna 2009 v katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Od té doby zde bylo uvedeno ještě několikrát, vždy ve velikonočním období. Navštívilo i kostel sv. Mikuláše v Ludgeřovicích (2013), kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci (2016) a kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, kde bylo uvedeno v rámci 60. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl (2018).