Cesko.wiki FFA P-16
Author
Albert FloresFFA P-16 byl projekt švýcarského stíhacího a útočného letounu, který byl v 50. letech vyvíjen jako náhrada pístových letounů švýcarského letectva. Po typu FFA N-20 se jednalo o druhý švýcarský pokus o vývoj proudového letounu vlastní konstrukce.
Celý projekt P-16 však byl přes velice slibný vývoj zrušen před zavedením do služby. Přes snahu jeho výrobce, který pokračoval v jeho vývoji na vlastní náklady, se nepodařilo projekt zachránit. +more Vzdáleným příbuzným typu P-16 je překvapivě dopravní letoun Learjet 23, jenž z jeho konstrukce převzal křídlo.
Vývoj
Specifikace na vývoj typu byly vydány v roce 1948. Účelem vývoje typu P-16 bylo získat útočný letoun vlastností STOL (Short take-off and landing - krátký vzlet a přistání) vhodný pro úkoly blízké podpory ve specifických švýcarských podmínkách. +more Proto měl být letoun velice obratný, mít krátký start a být schopný operací z polních letišť.
Firma FFA (Flug- und Fahrzeugwerke AG) v Altenrheimu navrhla jednomístný jednomotorový dolnoplošník s přímým křídlem na jehož koncích byly charakteristické přídavné nádrže. Vodorovná ocasní plocha byla umístěna v polovině SOP. +more Robustní zatahovací podvozek byl vyvíjen s ohledem na možnost provozu z neupravených ploch a všechna jeho kola byla zdvojená. Dojezd stroje zkracovalo použití brzdícího padáku.
Křídlo letounu bylo pečlivě řešené s ohledem na potřebu krátkých vzletů a přistání a vysoké obratnosti stroje. Přes celou náběžnou hranu křídla byl slot, zatímco po celé šířce odtokové hrany byly velké Fowlerovy klapky a křidélka plnící také funkci klapek.
Testy prototypů
FFA P-16 V roce 1952 byla objednána stavba dvou prototypů P-16 Mk I. +more První let typu proběhl 25. dubna 1955. První prototyp byl poháněn britským motorem Armstrong Siddeley Sapphire ASS 6. Po 12,5 letových hodinách byl v srpnu 1955 zničen a skončil na dně Bodamského jezera. Ukázal se však být tak slibným, že byla objednána stavba dalších čtyř předsériových strojů.
Druhý prototyp s pozměněnými vstupními otvory vzduchu k motoru, poprvé vzlétl v červnu 1956 a 15. srpna 1956 se mu poprvé podařilo překonat rychlost zvuku. +more Druhý prototyp měl větší nádrže na koncích křídla, aerodynamické brzdy pod trupem a pouzdro s brzdícím padákem nad výtokovou tryskou motoru.
Testy ukazovaly, že P-16 byl opravdu vhodný pro provoz v horských podmínkách Švýcarska. Díky svým vlastnostem STOL byl schopný startu a přistání na ploše dlouhé pouhých 330 m. +more Díky své kompaktnosti, výkonnému motoru a pokročile řešenému křídlu dosahoval vysokých výkonů, aniž by ztratil výborné vlastnosti v malých výškách a rychlostech.
Jediný dokončený předsériový stroj, zalétaný v dubnu 1957 a označený jako P-16 Mk. II, se od prototypů lišil především použitím výkonnějšího motoru Armstrong Siddeley Sapphire 7, který nahradil verzi Sapphire 6. +more Použitá pohonná jednotka byla stejná jako u typu Hawker Hunter. Také tento stroj ukončil svou leteckou kariéru havárií v březnu 1958.
Ztráta zájmu švýcarské vlády
Jelikož zkoušky prototypů a předsériového kusu probíhaly úspěšně, byl v roce 1958 podepsán kontrakt na stavbu 100 sériových kusů P-16 Mk III pro švýcarské letectvo. Objednávka se stala předmětem ostrých politických střetů ve švýcarském parlamentu. +more Když byl při nehodě, kterou způsobila banální závada hydraulického systému, zničen i první předsériový stroj (stejně jako první prototyp se potopil v Bodamském jezeře), švýcarský parlament zrušil celou svou objednávku, přestože letoun splnil všechny na něj kladené požadavky. Jako náhrada P-16 byl objednán britský Hawker Hunter.
Pokus o pokračování v projektu
Továrna FFA ovšem pokračovala v dalším vývoji typu na vlastní náklady. Ještě po zrušení objednávky dokončila dva ze tří rozestavěných předsériových P-16. +more Přestože tento čtvrtý a pátý vyrobený kus létaly pod civilní registrací X-HB-VAC a X-HB-VAD, jednalo se ve všech ohledech o vojenské výrobky. Letouny měly plnou výzbroj a první z nich nesl i kamufláž.
Výzbroj letounu se měla skládat ze dvou 30mm kanónů Hispano-Suiza HS 825 se 120 náboji na hlaveň, výsuvné raketnice neřízených střel Matra FFAR ráže 68 mm a až 2 590 kg výzbroje na čtyřech závěsnících pod křídly. Podvěšena mohla být pouzdra s kanóny, pumy, neřízené střely ráže 80 mm Oerlikon SURA či kanystry s napalmem.
FFA se však nepodařilo P-16 kamkoliv prodat, přestože mnohá letectva o typ měla zájem. Například pro USA by byl typ velice vhodný pro užití ve vietnamské válce, ale fakt, že P-16 nebyl zaveden do služby ve vlastním letectvu se ukázal být zásadní překážkou. +more Dodnes se zachoval jeden kus P-16 složený ze dvou exemplářů. Je vystaven v muzeum švýcarského letectva na letecké základně Dübendorf.
Zajímavostí je, že křídlo P-16 našlo uplatnění v civilním sektoru i první konstrukce firmy Learjet. Zakladatel firmy Bill Lear byl natolik zaujat vlastnostmi P-16, že se rozhodl použít jeho křídlo i s typickými přídavnými nádržemi na koncích jako základ prototypu typu Learjet 23, kterým se jeho firma prosadila na světových trzích.
Varianty
P-16 Mk I - Dva prototypy s motorem Armstrong Siddeley Sapphire 6 * P-16 Mk II - Předsériové kusy s motorem Armstrong Siddeley Sapphire 7. Ze čtyř objednaných byl postaven jen jeden kus. +more * P-16 Mk III - Poslední dva kusy postavené továrnou na vlastní náklady při pokusu o záchranu projektu.
Navrhované varianty: *P-16-Trainer *P-16 ECM *AA-7: SNECMA Atar 9C *AJ-7: General Electric J79 *AR-7: Rolls-Royce RB.168
Image:P-16 FFA.jpg|FFA P-16 MK.III J-3005/ X-HB-VAD Image:Seitenansicht P-16doppelsitzer.jpg|FFA P-16 Trainer Image:FFA P-16 ECM top.jpg|FFA P-16 ECM Image:SAAC-23 34.jpg|FFA SAAC-23
Hlavní technické údaje (P-16 Mk III)
P-16 Mk. +moreIII * Posádka: 1 (pilot) * Rozpětí: 11,14 m * Délka: 14,24 m * Výška: 4,26 m * Nosná plocha: 30 m² * Hmotnost prázdného letounu: 7040 kg * Max. vzletová hmotnost: 11 720 kg * Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Armstrong Siddeley Sapphire 7 ** Tah motoru: 49 kN.
Výkony
Maximální rychlost: 1115 km/h (Mach 0,92) ve výšce 7925 m (Až Mach 1,1 při mírném střemhlavém letu) * Dostup: 14 500 m * Stoupavost: 3900 m/min * Dolet: 1400 km
Výzbroj
2 × 30mm kanón Hispano-Suiza HS 825 (120 nábojů na hlaveň) * Výsuvná raketnice se 44 kusy neřízených střel Matra FFAR ráže 68 mm. * až 2590 kg zátěže na 4 závěsnících
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. airliners. +morenet/search/photo. search. aircraft_genericsearch=FFA%20P-16&distinct_entry=true]Fotogalerie dochovaného P-16[/url] * [url=http://wp. scn. ru/en/ww3/a/1179/121/0]Kamufláže letounu FFA P-16[/url] * [url=http://www. airliners. net/search/photo. search. cx=partner-pub-8297169501225184%3Aa05n2n-tzky&ie=ISO-8859-1&q=FFA+P-16&sa=Submit&search_active=1&search=&sheadline=&search_field=datedesc&submit=&siteurl=www. airliners. net%2F&ref=&ss=3957j2482979j10]Fotogalerie letounu FFA P-16[/url].