František Norbert z Trauttmansdorffu

František Norbert říšský hrabě z Trauttmansdorffu (německy Franz Norbert Reichsgraf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg, Freiherr auf Gleichenberg; 10. srpna 1705 Praha - 18. června 1786 Horšovský Týn) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů. Zastával vysoké funkce u císařského dvora, byl nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Alžběty a rytířem Řádu zlatého rouna. Patřil k nejbohatším velkostatkářům v Čechách, jeho hlavními sídly byly zámek Horšovský Týn a zámek Jičín.

Život

Narodil se jako syn říšského dvorního rady hraběte Jana Josefa z Trauttmannsdorffu (7. srpna 1676 - 30. +more dubna 1713) a jeho manželky hraběnky Marie Terezie z Paaru (1683-1766), dcery vysokého císařského úředníka Karla Josefa z Paaru a jeho manželky Marie Renaty ze Šternberka. Marie Terezie po předčasné manželově smrti převzala z jeho dědictví panství Brandýs nad Orlicí a podruhé se provdala za hraběte Leopolda z Rottalu (1680-1750), dlouholetého podkomořího králové v Čechách. Současně vedla poručnickou správu rodového majetku za nezletilé děti.

František Norbert absolvoval kavalírskou cestu, během níž pobýval převážně v Itálii. Po návratu kolem roku 1730 převzal do osobní správy zděděný majetek a souběžně se začal uplatňovat ve službách u císařského dvora. +more Získal hodnosti císařského komořího a tajného rady, nakonec byl v letech 1763-1781 nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Alžběty, jedné z dcer Marie Terezie. V roce 1765 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.

Zemřel na zámku Horšovský Týn v roce 1785 ve věku osmdesáti let a byl pohřben v rodové kryptě kapucínského kostela v Horšovském Týně, v 19. století byly jeho ostatky přeneseny do nově zřízené rodinné hrobky pod kostelem sv. +more Anny na Vršíčku.

Majetkové poměry a stavební aktivity

Zámek Horšovský Týn Po otci byl dědicem rozsáhlého pozemkového majetku v různých částech Čech a byl jeho majitelem přes sedmdesát let. +more Základním rodovým dědictvím bylo západočeské panství Horšovský Týn vázané statutem fideikomisu. Druhým velkým majtekem bylo východočeské panství Kumburk s městem Jičín, které otec získal po dlouholetém soudním sporu v roce 1710. Oba celky měly hodnotu téměř tři milióny zlatých a podle tereziánského katastru z roku 1773 patřil František Norbert do desítky nejbohatších šlechticů v Čechách (jeho statky uváděly v té době čistý výnos kolem 70 000 zlatých ročně). Kromě toho vlastnil statky i v dalších korunních zemích, panství Hall v Horním Rakousku a Negau ve Štýrsku (nyní Negova ve Slovinsku). Pražskou rezidencí byl Trauttmansdorffský palác v Loretánské ulici, který podle dochovaných inventářů poskytoval značný komfort. ve Vídni rodina vlastnila Trauttmansdorffský palác v ulici Herrengasse.

Erb rodu Trauttmansdorffů s hraběcí korunkou Správu majetku převzal osobně kolem roku 1730 po návratu z cest po Evropě a hned přistoupil k různým stavebním akcím. +more V roce 1730 byl přestavěn tzv. vdovský dům v parku zámku Horšovský Týn, který tehdy sloužil jako obydlí panských úředníků. Později byly upravovány i interiéry zámku Horšovský Týn a následně došlo k rozšiřování zámeckého parku. Pro dendrologické obohacení parku byly v roce 1770 dovezeny dřeviny ze zámeckých zahrad z Aschaffenburgu. Na park navazovala rozsáhlá obora se soustavou čtyř rybníků napájených umělým vodním kanálem. V oboře byla chována srnčí zvěř, zajíci, koroptve a bažanti. V areálu obory byl v roce 1744 postaven menší lovecký zámek Annaburg pojmenovaný po Norbertově druhé manželce Marii Anně. Z původního ohrazení obory se dochovala barokní brána s trauttmansdorffským erbem v Nové Vsi. K panství Horšovský Týn byl v roce 1765 přikoupen statek Puclice se dvěma vesnicemi. Puclická tvrz byla přestavěna na myslivnu. Připojením Puclic dosáhlo panství Horšovský Týn svého největšího rozsahu, patřila k němu dvě města a 85 vesnic. K Horšovskému Týnu patřilo město Hostouň, kde byla na žádost Františka Norberta v letech 1737 a 1783 obnovena městská práva V Hostouni byla starší tvrz přestavěná v 18. století na dvoukřídlý barokní zámek, který sloužil jako lovecký, později byl zcela přestavěn.

Svou pozornost věnoval František Norbert i druhému hlavnímu sídlu v Jičíně. Rozsáhlou přestavbu jičínského zámku si vynutil požár města v roce 1768. +more Zámek byl v letech 1768-1775 zcela přestavěn a opatřen jednotnou pozdně barokní fasádou. Během války o bavorské dědictví v roce 1778 pobýval v jičínském zámku císař Josef II. Kolem roku 1771 nechal František Norbert opravit chátrající Valdštejnskou lodžii v parku Libosad u Jičína. Ve východních Čechách bylo jeho majetkem také panství Brandýs nad Orlicí, které převzal v roce 1732 od matky. Zde nechal zastavit probíhající výstavbu zámku v Mostku, který jeho matka zadala stavitelům Donatu Felicemu d’Allio a Donatu Morazzimu. František Norbert o tento objekt neměl zájem a dodnes se z něj nic nedochovalo. V Brandýse nad Orlicí inicioval kolem roku 1781 výstavbu nového zámku. Stavby v Brandýse nad Labem a v Jičíně vedl trauttmansdorffský stavitel Josef Tůma (uváděn též jako Thoma).

Kromě svých sídel se podílel také na vzniku nebo obnově řady církevních objektů. V roce 1729 financoval výstavbu nového kostela sv. +more Petra a Pavla v Konecchlumí na Jičínsku pod vedením stavitele Donáta Theodora Morazziho. Nedaleko Horšovského Týna podnikl v polovině 18. století rozsáhlé úpravy interiéru i exteriéru kostela sv. Anny na Vršíčku. Kostel sv. Anny patřil v té době k významným poutním místům a stavební práce zde probíhaly v letech 1740-1760. Kolem roku 1768 nechal upravit kostel sv. Apolináře v Horšovském Týně a závětí svého předka Maxmiliána z Trauttmansdorffu byl také vázán k finanční podpoře horšovskotýnského kapucínského kláštera. K mecenátu Františka Norberta patří také socha sv. Donáta v Masarykově ulici v Horšovském Týně z roku 1741 opatřená na podstavci jeho jménem (Franc. Norb. comes Trauttmansdorff).

Po předčasném úmrtí syna Josefa Václava (1739-1769) byl poručníkem nezletilého vnuka Maxmiliána (1768-1771) a spravoval za něj panství Jemniště. Maxmilián zemřel v dětství a Jemniště pak převzala jeho matka Marie Gabriela, rozená Černínová z Chudenic, podruhé provdaná za státního ministra Jindřicha z Rottenhanu.

Rodina

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1726 s hraběnkou Marií Florentinou Josefou de Gavre (1708-1742), jejíž rodina pocházela z Belgie. Manželé měli čtyři děti:

* 1. Marie Terezie (16. +more září 1729 - 29. května 1755), ⚭ 1753 hrabě Maxmilián Josef z Lambergu (1729-1792) * 2. Marie Anna, (31. srpna 1736 - 11. října 1788), kanovnice v Praze * 3. Josef Václav, (20. července 1739 - 4. prosince 1769), c. k. komoří, rada apelačního soudu v Praze, majitel panství Jemniště ⚭ 1766 hraběnka Marie Gabriela Černínová z Chudenic (25. května 1747 - 31. července 1807) * 4. Marie Amálie, (1. února 1741 - 6. března 1808) ⚭ 1779 hrabě František Josef Kinský (1739-1805).

Po smrti své první manželky se 17. února 1744 ve Vídni podruhé oženil s hraběnkou Marií Annou z Herbersteinu (28. +more března 1723 - 7. února 1815), dcerou diplomata Ferdinanda Leopolda z Herbersteinu. Z druhého manželství se narodily tři děti:.

* 5. Marie Antonie (31. +more května 1746 - 14. dubna 1817), kanovnice v Gesecku, * 6. František Ferdinand (2. ledna 1749, Vídeň- 28. srpna 1827), od roku 1805 říšský kníže z Trauttmansdorff-Weinsbergu ⚭ 1772 princezna Marie Karolína z Colloreda (1752-1832) * 7. František Norbert (8. května 1750 - 24. května 1753).

František Norbert měl sedm sourozenců, z nichž tři zemřeli v dětství. Mladší bratr František Jan (1709-1786) sloužil v císařské armádě a během sedmileté války dosáhl hodnosti polního podmaršála. +more Další bratr Jan Josef (1711-1769) byl císařským komorníkem. Sestra Marie Renata (1707-1777) byla manželkou hraběte Karla Josefa z Morzinu (1700-1741), majitele panství Dolní Lukavice. Nejmladší sestra Marie Valburga (1713-1770), narozená jako pohrobek, se provdala za bavorského šlechtice hraběte Philippa Ernsta von Lerchenfeld-Köfering (1689-1746), později působila u císařského dvora jako guvernantka nejmladších dcer Marie Terezie.

Galerie

Soubor:Jičín_2022-04_24. jpg|Zámek Jičín Soubor:Trauttmannsdorfský_Palác,_Hradčany,_Praha,_Hlavní_Město_Praha,_Česká_Republika_(48790912476). +morejpg|Trauttmansdorffský palác v Praze Soubor:Palais_Trauttmansdorff-Herrengasse_21. JPG|Trauttmansdorffský palác ve Vídni Soubor:Horšovský_Týn_(6). jpg|Taneční sál na zámku Horšovský Týn Soubor:Bývalý_barokní_klášter_kapucínů_z_roku_1650. JPG|Kapucínský kostel v Horšovském Týně s rodovou hrobkou Soubor:Grad_Negova. JPG|Zámek Negova (Slovinsko) Soubor:Schloss_Hall-2. jpg|Zámek Hall (Horní Rakousy) Soubor:Horšovský_Týn,_Svatá_Anna,_church. jpg|Kostel sv. Anny na Vršíčku v Horšovském Týně.

Odkazy

Reference

Literatura

Constantin von Wurzbach: Trauttmannsdorff, Franz Norbert. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. +more 47.  Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1883, S.  69 (Digitalisat).

František Norbert Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Mecenáši Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození v roce 1705 Kategorie:Narození 10. +more srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1786 Kategorie:Úmrtí 18. června Kategorie:Úmrtí v Horšovském Týně Kategorie:Pohřbení v Horšovském Týně Kategorie:Muži.