Hradiště na Zavírce

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hradiště na Zavírce je pravěké hradiště jihozápadně od Obecnice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se na vrchu Zavírka asi šest kilometrů jihozápadně od vesnice. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.

Historie

Hradiště údajně poprvé zaznamenal Jan Erazim Vocel v mapové příloze své knihy Pravěk země české z roku 1868, nicméně tento údaj vznikl chybnou interpretací mapy. Ve skutečnosti se v odborné literatuře poprvé objevilo na začátku padesátých let dvacátého století v příspěvku Josefa Maličkého o slavníkovské doméně. +more Ve druhé polovině dvacátého se nacházelo na nepřístupném území vojenského újezdu Brdy, a stálo tak stranou zájmu archeologů. Zkoumal jej pouze amatérský badatel Václav Huml a na jeho popud provedl terénní průzkum Jaroslav Kudrnáč. Přesto ještě na počátku 21. století byla existence hradiště sporná.

S polohou hradiště ve vojenském újezdu a dřívějšími nejasnostmi o jeho souvisí i změny v památkové ochraně. Do státního seznamu nemovitých kulturních památek bylo hradiště zapsáno v roce 1965, ale v roce 1987 Odbor kultury Okresního národního výboru v Příbrami ochranu zrušil. +more K definitivnímu potvrzení existence hradiště došlo až v roce 2012, a vzhledem k tomu byla památková ochrana v lednu 2017 obnovena.

Na hradišti se nepodařilo najít žádné artefakty, které by umožnily datování doby jeho osídlení. Na základě podoby opevnění je možné, že hradiště pochází z mladší až pozdní doby bronzové nebo pozdní doby halštatské. +more Svou velikostí a podobou opevnění se hradiště podobá Hradec u Dobříše, ale ani to se nepodařilo přesněji datovat a vnější podoba je daná spíše konfigurací reliéfu.

Stavební podoba

Staveništěm hradiště se stalo protáhlé temeno vrchu Zavírka (též Na Zavírce nebo Věnec) v Brdské vrchovině. Kopec měří 720 metrů a nachází se mezi vodními nádržemi Pilsko a Láz. +more Geologicky je vrch tvořen převážně kambrickými slepenci, ale v místech hradiště se v mělké úžlabině vyskytuje také kambrický ryolit. Nejvyšší bod kopce leží asi sto metrů severozápadně od hradiště a v devatenáctém století na něm stávala vyhlídková plošina.

Z opevnění se dochoval 538 metrů dlouhý kamenný val, který ohraničuje plochu o velikost 1,68 hektarů. Jednodílné hradiště má oválný půdorys s délkou 215 metrů a šířkou osmdesát až 92 metrů. +more Stupeň zachování valu se na různých místech liší a někde byl val poškozen činností těžké lesní techniky. Nejlépe se dochoval v jižní části, kde je 2,6 metru vysoký a až osm metrů široký. Vzhledem k jeho poloze ve svahu je převýšení nad vnitřní stranou hradiště jen 0,5 až 0,8 metru. V méně zachovalých úsecích je převýšení výrazně menší a zejména v severním ohybu se změnil na pouhý kamenný pás, který převyšuje okolní terén nejvýšo o třicet centimetrů. Příkop není nikde patrný a kvůli četným novodobým narušením nelze identifikovat místo původního vstupu. Původní hradba nejspíše měla podobu kamenné zdi vysoké asi dva metry, kterou snad na vnější i vnitřní straně zajišťovala dřevěná konstrukce.