Iljušin Il-18
Author
Albert FloresIljušin Il-18 (V kódu NATO "Coot") je sovětský víceúčelový turbovrtulový letoun z poloviny 50. let 20. století. Letoun poprvé vzlétl v roce 1957 a stal se jedním z nejznámějších a nejodolnějších sovětských letadel své doby. Il-18 byl po několik desetiletí jedním z hlavních dopravních letadel na světě a byl ve velkém vyvážen. Díky trvanlivosti draku dosáhlo mnoho letadel více než 45 000 letových hodin a typ nadále v omezeném počtu zůstává jak ve vojenské, tak v menší míře i civilní službě. Nástupcem Il-18 se stal proudový dopravní letoun s dlouhým doletem Iljušin Il-62.
Vývoj
Nákres Il-18 vznikl dle požadavků sovětské státní letecké společnosti Aeroflot na letoun pro přepravu osob i pro přepravu nákladů a vojenské účely. +more Konstruktér Sergej Iljušin však upřednostňoval dopravní letoun, který by měl ekonomičtější provoz. Výsledkem konstrukčních prací byl dolnokřídlý letoun s turbovrtulovými motory, který poprvé vzlétl 4. července 1957. Od roku 1959 začal stroj létat na linkách Moskva - Soči a Moskva - Almaty; postupně začaly Il-18 létat i na několika vnitrostátních i mezinárodních linkách SSSR.
Letouny Il-18 sloužily u všech leteckých společností bývalého socialistického tábora, ve velkém množství a po dlouhou dobu. Od začátku 60. +more let létaly i u Československých aerolinií. ČSA používaly Il-18 na vnitrostátních linkách (zejména do Bratislavy, Košic a Popradu), na linkách po Evropě, na linkách do Afriky, na Blízký východ a jistý čas i na dálkové lince do Havany, kam létaly Il-18 verze D. Linka do Havany měla mezipřistání v irském Shannonu a v kanadském Ganderu. Brzy však byly Il-18D na této lince nahrazeny letadly Il-62. Poslední Il-18 vyřadily ČSA až v roce 1990.
Il-18 byl vyráběn v několika typových verzích s různou kapacitou cestujících a nákladu a byl vyvážen do mnoha zemí světa. Celkem bylo vyrobeno přes 850 kusů a mnohé z Il-18 létají ještě dnes. +more Existovala i armádní verze značená Il-20 Coot, která sloužila jako radarem vybavený letoun včasné výstrahy.
Il-18 ve službách ČSA
Verze | Registrace | Jméno letadla | Počet sedadel | U ČSA od - do | Původ a další osud |
---|---|---|---|---|---|
center|IL-18B | center|OK-NAA | center| "Ostrava" později "Piešťany" | center|84 | center|08. 01. +more 1960 - 28. 02. 1979 | Původně u Aeroflotu jako CCCP-75703. 02. 01. 1977 srážka s Tupolevem Tu-134A (OK-CFD) na letišti Praha-Ruzyně, 08. 03. 1979 prodán do kbelského muzea, kde je dodnes. |
center|IL-18B | center|OK-NAB | center| "Košice" | center|84 | center|08. 01. 1960 - 28. 07. 1976 | Původně nové. 28. 07. 1976 zničen při havárii v Bratislavě, letadlo minulo přistávací dráhu a spadlo do jezera Zlaté písky, 76 lidí zahynulo, 3 lidé přežili se zraněními. |
center|IL-18V | center|OK-OAC | center| "Sliač" | center|90-110 | center|31. 05. 1960 - 30. 05. 1980 | Původně nové. Sešrotováno 19. - 20. 11. 1984 při zkouškách Semtexu. |
center|IL-18V | center|OK-OAD | center| neznámé | center|90-110 | center|31. 05. 1960 - 28. 03. 1961 | Původně nové. Letadlo se víceméně rozpadlo v letové hladině nad Norimberkem. Stroj letěl na lince OK511 Praha - Curych - Rabat - Dakar - Conakry. Vznikly různé spekulace, včetně možnosti sestřelení, tato nehoda však nebyla nikdy uspokojivě vyšetřena. |
center|IL-18V | center|OK-PAE | center| "Karlovy Vary" | center|90-110 | center|22. 04. 1961 - 18. 05. 1980 | Původně nové. Od 17. 03. 1982 bylo letadlo umístěno u autokempu na Seči, nyní je stroj v Zruči u Plzně (v soukromém Air Parku). |
center|IL-18V | center|OK-PAF | center| neznámé | center|90-110 | center|22. 4. 1961 - 11. 7. 1961 | Původně nové. 11. 7. 1961 letěl tento stroj na stejné lince jako 28. 3. 1961 letadlo IL-18V (OK-OAD). Kvůli husté mlze v Rabatu přistávalo letadlo na letišti v Casablance, kde však nebylo také nejpříznivější počasí. Po prvním průletu v 150 metrech letadlo opakovalo přiblížení, při kterém zachytilo o vedení vysokého napětí a havarovalo. |
center|IL-18V | center|OK-PAG | center| "Vysoké Tatry" | center|90-110 | center|04. 1. 1962 - 21. 2. 1980 | Původně nové. Letadlo sloužilo od 25. 5. 1982 jako restaurace ve Slušovicích. Později bylo převezeno a provozováno jako restaurace u zoo v obci Lešná (nedaleko Zlína). Nakonec bylo letadlo několik let k vidění rozebrané a zdevastované na pozemku kovošrotu v nedaleké obci Ostrata. |
center|IL-18V | center|OK-PAH | center| "Mariánské Lázně" | center|90-110 | center|04. 1. 1962 - 31. 10. 1979 | Původně nové. V roce 1981 bylo letadlo odkoupeno Filmovým studiem Barrandov, 27. - 28. 08. upravené trhavinou pro účely natáčení seriálu Sanitka, pak byl stroj zlikvidován. |
center|IL-18D | center|OK-WAI | center| neznámé | center|65-120 | center|19. 05. 1967 - 05. 09. 1967 | Původně nové. 05. 09. 1967 letělo letadlo na lince OK523 Praha - Shannon - Gander - Havana. Po startu z letiště v Ganderu stroj havaroval. O příčině panují dohady, posádka pravděpodobně brzy zatáhla vztlakové klapky a došlo ke klesání letadla a nárazu do země. |
center|IL-18D | center|OK-WAJ | center| "Poděbrady" | center|65-120 | center|21. 07. 1967 - 25. 10. 1984 | Původně u Aeroflotu jako CCCP-75451. Od 17. 09. 1986 slouží jako restaurace nedaleko Bakova nad Jizerou. Později byl stroj několik let nevyužívaný a chátral, od prosince 2006 je však opět v provozu. V roce 2011 dostal nový nátěr propagující nápoj Kofola. |
center|IL-18E | center|OK-PAI | center| nemělo | center|120 | center|21. 01. 1977 - 15. 12. 1989 | Letadlo nejprve (v letech 1962 - 1977) sloužilo u vládní letky jako OK-BYP. Po skončení služby u ČSA přelétl stroj 29. 01. 1990 do Norimberku, což byl zároveň poslední let Il-18 u ČSA.
Specifikace (Il-18V)Československých aerolinií +morejpg|náhled|vpravo|Iljušin_Il-18V_společnosti_Malév_na_Stockholm-Arlanda'>letišti Arlanda ve Stockholmu, duben 1972 letišti v Manchesteru, červen 1988 Bakova nad Jizerou Československých aerolinií v muzeu v německém Sinsheimu. Technické údajePosádka: 5 * Kapacita: 90-110 * Rozpětí: 37,42 m * Délka: 35,90 m * Výška: 10,17 m * Plocha křídel: 140 m² * Hmotnost prázdného letadla: 34 500 kg * Max. vzletová hmotnost: 61 200 kg * Pohonná jednotka: 4 × turbovrtulový motor Ivčenko AI-20K, každý o výkonu 2 942 kW (4 000 k) VýkonyCestovní rychlost: 600 km/h * Dostup: 10 000 m * Dolet: 4 270 km ** Maximální dolet: 4 800 km Specifikace (Il-18D)Technické údajePosádka: 5 * Kapacita: 65-120 * Rozpětí: 37,42 m * Délka: 35,90 m * Výška: 10,17 m * Plocha křídel: 140 m² * Hmotnost prázdného letadla: 35 000 kg * Max. vzletová hmotnost: 64 000 kg * Pohonná jednotka: 4 × turbovrtulový motor Ivčenko AI-20M, každý o výkonu 3 125 kW (4 250 k) VýkonyCestovní rychlost: 625 km/h * Dostup: 12 500 m * Dolet: 5 300 km ** Maximální dolet: 6 500 km Specifikace (Il-18E)Technické údajePosádka: 5 * Kapacita: 120 * Rozpětí: 37,42 m * Délka: 35,90 m * Výška:10,17 m * Plocha křídel: 140 m² * Hmotnost prázdného letadla: 35 000 kg * Max. vzletová hmotnost: 64 000 kg * Pohonná jednotka: 4 × turbovrtulový motor Ivčenko AI-20M, každý o výkonu 3 125 kW (4 250 k) VýkonyCestovní rychlost: 625 km/h * Dostup: 12 500 m * Dolet: 4 400 km ** Maximální dolet: 5 200 km ReferenceExterní odkazy[url=http://www.airdisaster.com/cgi-bin/aircraft_detail.cgi?aircraft=Ilyushin+IL-18]Databáze nehod Il-18[/url] na [url=http://www.airdisaster.com/]AirDisaster.Com[/url] |