Cesko.wiki Jan Snížek
Author
Albert FloresŽivot
Studium, povolání
Jan Snížek se narodil v pražském Podskalí, jako syn Antonína Snížka a Emanuely, roz. Pérové. +more Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencové ulici (1923) vystudoval fakultu architektury ČVUT. Byl majitelem stavební firmy, která stavěla silnice a mosty a také mu patřila továrna na léčiva Medica v Praze Na Poříčí.
Divadlo
Současně byl také dramatikem a své autorské pásmo divadelních skečů, nazvané Rozmarné zrcadlo, parodující soudobé literární, divadelní a filmové konvence uváděl se skupinou ochotníků ve smíchovské Umělecké besedě. Hru i s Janem Snížkem koupil Jára Kohout , který ji pak od prosince roku 1940 uváděl na scéně svého Divadla U Nováků ve Vodičkově ulici.
V březnu 1941 založil Snížek spolu s V. Brychtou a O. +more Rosenbergem (tajemníkem v Divadle Járy Kohouta U Nováků v podzemí paláce Ambassador na Václavském náměstí, na scéně zrušeného varieté Alhambra, Nezávislé divadlo, kam od Kohouta přetáhli polovinu ansámblu. Divadlo fungovalo na koncesi O. Rosenberga. Účelem bylo seriálové provozování pásma jevištních parodií Rozmarné zrcadlo.
Souběžně s provozováním Nezávislého divadla spolupracoval také s Uměleckou scénou L. D. +more Plevy, působící v Městském divadle na Vinohradech v letech 1942-3, jako umělecký šéf, režisér a dramaturgický poradce. Na jaře 1942 s částí souboru Nezávislého divadla Snížek odešel na venkov, kde dále uváděl Rozmarné zrcadlo.
V roce 1943 se Snížek vrátil do Prahy a připojil se ke Stálému divadlu Břetislava Diviše v Unitarii. Zde uváděl Rozmarné zrcadlo II, věnované filmu. +more V roce 1944 se svoji skupinou uváděl na základě kabaretní licence v Rokoku hry Rozmarné pásmo a Nekonečný trojúhelník, ale pak se přesunul, poprvé již pod názvem Rozmarné divadlo, do Pražského okružního divadla na Hajnovce na Vinohradech, podnikatele Aloise Valenty. Od 1. září 1944 byla česká divadla z nařízení protektorátních úřadů uzavřena.
S jeho divadlem spolupracovali např. František Filipovský, Martin Růžek a Bohuš Záhorský, Snížkova žena Božena Helclová, Hana Staňková, A. +more Žďárský, Bóža Wronski, G. Holmová, Zdena Sladká, B. Velanová, G. Rosenbergová, V. Petráňová, Z. Heinzová, F. Znamenáček, L. Vlach, A. Greiffenegger, a další.
Po roce 1945, exil
Po válce provozoval od srpna 1945 Rozmarné divadlo krátce v Rokoku, od října 1945 pak opět na Václavském náměstí, v sále Alhambry. Divadlo se stalo terčem levicových ideologů a zaniklo v létě roku 1946. +more Jan Snížek dále na revuální scéně Alhambry působil již jen jako šéfrežisér, autor a herec.
Po odchodu do exilu krátce po únoru 1948 žil v Paříži. I zde uváděl hry Rozmarného divadla pro české exulanty. +more V letech 1951-1953 pracoval ve Svobodné Evropě v Mnichově, kde měl svůj pravidelný satirický pořad „Snížkovy rozmarné úvahy“. V roce 1955 odešel i s rodinou do Spojených států, kde založil s Járou Kohoutem Krajanské divadlo se kterým jezdil až do své smrti v roce 1971 po Spojených státech a Kanadě a uváděl jak své vlastní hry, tak českou klasiku (Čapek, Vrchlický, Klicpera, Stroupežnický a další).
Rodina
Jeho manželkou byla Božena Helclová, členka Činohry Národního divadla. Spolu měli syna Pavla. +more Rodina emigrovala za Janem Snížkem až v roce 1952.
Citát
Dílo
Divadelní hry, výběr
1921 Pro každého něco (uvedeno v Tylově divadle v Nuslích) * 1922-1925 Co platí na ženy, Páté kolo u vozu, Dál už to nejde, Nahoru a dolů, Všechno je reklama, aj. (různé veselohry, pásma a revue) * 1930 Pochopte, že je to pochopitelné (kriminální groteska, uvedeno v Divadle Na Slupi) * 1931 První láska Fandy Mrázka (uvedeno v divadle Rokoko) * 1938 Příklady táhnou (trampská veselohra o třech jednáních, uvedeno v pražském Národním divadle v letech 1938-9, rež. +more Aleš Podhorský), vydáno knižně v roce 1939 (A. Neubert, Praha) * 1940 Rozmarné zrcadlo (parodické skeče na literární, divadelní a filmové konvence; jednotlivé výstupy parodující např. čtenou zkoušku, loutkářské umění, amatérské divadlo, herce Národního divadla, operu a operetu aj. spojovala vždy postava konferenciéra a vtipného glosátora v osobě Jana Snížka, vystupujícího na forbíně) * 1941 Rudolf II. (historická veselohra), na jevišti uvedeno až v roce 1946 v Alhambře pod názvem Dvojí majestát * 1942 Vyšetřuje dr. Brent (parodie na detektivní žánr), napsal J. Snížek spolu s Jiřím Weyrem (uvedeno v Nezávislém divadle) * 1943 Rozmarné zrcadlo II (jevištní pásmo - parodické skeče na filmové konvence), premiéra ve Stálém divadle v Unitarii * 1943 Rozmarné pásmo (vybrané výstupy z Rozmarného zrcadla I a II), uváděno v divadle Rokoko od února do května 1944 * 1944 Nekonečný trojúhelník (pásmo parodických skečů na manželské a milenecké vztahy, odehrávající se v různých stoletích), uváděno od května do července v divadle Rokoko a od poloviny srpna pak ve vinohradské Hajnovce * 1945 Bouráme dějiny (jevištní pásmo - úprava stejnojmenné hry Jana Pixy), uvedeno v divadle Rokoko v srpnu 1945 * 1946 Doba osvobozená (milenecký trojúhelník z konce války a doby osvobození Československa) * 1946 Co se nám nelíbí na… * 1947 Agitka I, Agitka II.
Divadelní režie, výběr
1940 Šťastná náhoda (opereta), Velká opereta * 1941 Jan Snížek: Rozmarné zrcadlo, Nezávislé divadlo (v letech 1941-1942 měla hra více než 600 repríz, spolu s dalšími reprízami na zájezdových provedeních v dalších letech dosáhla celkem cca 1180 repríz) * 1945 Jan Pixa: Bouráme dějiny, Rozmarné divadlo (v Rokoku) * 1946 Jan Snížek: Dvojí majestát, Rozmarné divadlo * 1946 Jan Snížek: Co se nám nelíbí na…, Alhambra
Bibliografie
1950 Čertovo kolo, kniha šesti povídek, vyd. Kruh přátel Jana Snížka, Paříž * 1956 Kdo uteče, vyhraje, kniha povídek s námětem emigrace, vyd. +more Naše hlasy, Toronto * 1966 Co to je…. , kniha úvah, vyd. Nový domov, Toronto.
Filmografie
1939 Příklady táhnou (Jan Snížek jako autor námětu-divadelní hra), režie Miroslav Cikán
Odkazy
Reference
Literatura
Luboš Bartošek: Náš film. Kapitoly z dějin (1896-1945), Mladá fronta, Praha, 1985, str. +more 245 * Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930-1945, Orbis, Praha, 1966, str. 265 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107, 373 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 98, 179, * Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 29, 31, 37, 45, 67, 160, 169, 173, 177, 442, * KOHOUT, Jára. Hop sem, hop tam. Zürich: Konfrontation SA, 1977. 255 s. . S. 144, 185-6, 188. (čeština) * Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 419-420, * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 517, 518, 524, 525, 577, 630 * Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 231, 247, 280 * Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 205-7 * Marie Poštulková: Jan Snížek v kontextu českého kabaretu v letech 1920-1948, diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra divadelní vědy, Praha, 2012 https://is. cuni. cz/webapps/zzp/detail/113993/.
Externí odkazy
Amatérské divadlo: https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=6473
Kategorie:Čeští kabaretiéři Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Čeští divadelní ředitelé Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Narození 1904 Kategorie:Narození 8. +more prosince Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1971 Kategorie:Úmrtí 26. října Kategorie:Úmrtí v New Yorku Kategorie:Muži.