Jiří Stibral

Jiří Stibral (27. července 1859 Praha - 8. října 1939 Praha) byl český architekt, výtvarník, profesor a pedagog a pozdější ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, novogotických či secesních návrhů staveb na území Čech, především pak v rodné Praze. Specializoval se také na navrhování interiérů sériových i speciálních luxusních železničních vozů pro firmu Ringhoffer.

Život

Mládí

Narodil se 27. července 1859 do rodiny věhlasného pražského hodináře Josefa Stibrala, mj. +more opraváře Staroměstského orloje, a Anny, rozené Krausové. V letech 1875 až 1881 studoval architekturu na německé polytechnice u Josefa Zítka, věnoval se také výtvarné tvorbě. Mezi lety 1885 a 1886 pracoval v ateliéru architekta Quida Bělského, od roku 1886 začal pedagogicky působit na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze v oborech ornamentálního kreslení, nauky o barvách a deskriptivní geometrie.

Roku 1887 se v Praze oženil s Boženou Bazikovou, rok nato se jim narodil syn Zdeněk.

Architekt

Stibralova rodinná vila v Michli Následně vyjel díky stipendiu F. +more J. Gerstnera do Itálie, dále zemí Beneluxu, Velké Británie a Německa a Ruska: s přítelem spisovatelem Juliem Zeyerem podnikli roku 1888 cestu na Krym a do Zakavkazí. Od roku 1889 působil pak ponejvíce v Čechách, velká část jeho prací byla vytvořena v novorenesančním slohu. Stibral vytvořil několik významných projektů pro průmyslnickou rodinu baronů Ringhofferů v okolí města Kamenice, jižně od Prahy, stejně jako návrhy železničních vozů, které firma Ringhoffer vyráběla ve svých smíchovských strojírnách, na kterých Stibral s firmou dlouhodobě spolupracoval od roku 1884. Od 80. let intenzivně spolupracoval se sochařem Josefem Václavem Myslbekem, tehdejším ředitelem Uměleckoprůmyslové školy. Řadu zakázek realizoval také pro hraběte a poslance Arnošta Emanuela Silva-Tarouca.

Působení v Praze

V letech 1896 až 1898 byl členem Umělecké komise Magistrátu města Prahy a účastnil se sporů o způsob provádění asanace Starého Města pražského, započatého roku 1884. Jiří Stibral si roku 1894 nechal dle vlastního návrhu postavit rodinnou vilu v Michli, kde žil a pracoval. +more Roku 1902 se se svými kolegy, profesory VŠUP Janem Kotěrou, Rudolfem Kříženeckým, Václavem Roštlapilem a architektem Josefem Fantou zúčastnil architektonické soutěže o návrh nové budovy pražského Nádraží Františka Josefa I. , ve které nakonec zvítězil návrh Josefa Fanty.

Po vzniku samostatného Československa realizoval několik zakázek pro nově vytvořenou Československou církev husitskou.

Stibral navrhoval také průmyslové stavby, jako například stavby v areálu pivovaru ve Velkých Popovicích nedaleko Prahy

Husův sbor v Dejvicích, 1923-1927

Pedagog

Budova VŠUP na Palachově náměstí v Praze, kde Stibral působil Na VŠUP působil od roku 1886, v letech 1897 až 1919 pak Jiří Stibral zastával pozici ředitele školy. +more V letech 1891 až 1920 zde působil v čele speciální výuky textilního umění, v tomto oboru také získal profesuru. VŠUP opustil roku 1920, nadále však pracoval na architektonických zakázkách.

Designér vagonů

Vedle architektury a kresby se zabýval také designem železničních vagónů, například pro společnost Ústecko-teplická dráha či speciální vozy pro císaře Františka Josefa I. +more či následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Spolupráci se strojírnami Ringhoffer přerušil roku 1912.

Ocenění

Roku 1901 byl Jiřímu Stibralovi udělen řád Železné koruny III. třídy a byl povýšen do rytířského stavu s titulem Jiří rytíř von Stibral. +more Byl také nositelem vyznamenání rumunského krále Karla I. a několika cenných medailí a diplomů za architektonické návrhy veletržních pavilonů, včetně Světových výstav.

Úmrtí

Jiří Stibral zemřel 8. října 1939 v Praze ve věku 80 let a byl pochován v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Rodinný život

Jiří Stibral se 29. +more ledna 1887 v Kostele svatého Štěpána oženil s o rok starší Boženou, rozenou Bazikovou, nejmladší dcerou předního inženýra a stavitele Eduarda Baziky. 27. října 1888 se jim narodil syn Zdeněk, jejich jediné dítě, který po studiích získal titul inženýra.

Dílo

Stutzikův dům, Václavské náměstí 78/II. , Praha, (1886) * Villa Gregoriana pro knížete Grigorije Stroganova, Řím (1886) * Úprava fasád zámku Kamenice pro rodinu Ringhofferů, Kamenice (1886) * Hrobka rodiny Ringhofferových (s plastikami Josefa Václava Myslbeka) Kamenice, 1887-1895 * Přestavba zámku Průhonice pro hraběte Arnošta Sylva-Tarouca, Průhonice (1889-1893) * Palác a stavby zámeckého areálu pro kněžnu Ščerbatovou, Nemyšl, Němirov, Halič (1890-1914) * Přestavba zámku v Nemyšli pro hraběte Bedřicha Deyma (1890) * Pavilon hraběte Sylva-Tarouca, Zemská jubilejní výstava v Praze (1891) * Přestavba pavilonu hraběte Harracha, Zemská jubilejní výstava v Praze (1891) * Pavilon pražských městských plynáren, Zemská jubilejní výstava v Praze (1891) * Uspořádání expozice Staré Prahy, Zemská jubilejní výstava v Praze (1891) * Oprava a úprava zámku Štiřín rodiny Ringhofferů, (1892-1910) * Interier Nostického paláce, Praha (1892-1893) * Pomník havířům, Příbram, (1892) * Přestavba a dostavba zámku Liteň, Liteň, (1893, nerealizováno) * Vlastní vila pod Bohdalcem, Praha-Michle, (1894) * Pomník V. +more B. Třebízského, Klecany (kříž od J. V. Myslbeka, relief od Josefa Mařatky, 1894) * Národopisná výstava v Praze, Titěrova kavárna (1895) * Přestavba Kostela Narození Panny Marie, Trmice (1897-1898) * Hlavní oltář, kazatelna a křtitelnice Kostela sv. Šimona a Judy, Stebno (1897) * Přestavba Kostela svatého Františka Serafinského, Kamenice (1898) * Novobarokní přestavba zámku Lojovice, Lojovice (1899) * Návrh loveckého zámečku pro hraběte Sylva-Tarouca, Kallwang, Štýrsko (1899-1902) * Nájemní dům na nároží do Kaprovy ul. Žatecká 5, Praha-Staré Město (1900-1901) * Objekty pivovaru Velké Popovice, Velké Popovice (1902-1909) * Soutěž o návrh na budovu Nádraží Františka Josefa I. , Praha (1902, secese, nerealizováno) * Soutěž o návrh na Reprezentační dům, Praha (1903, novogotika, nerealizováno) * Palác První české všeobecné zajišťovací banky, Masarykovo nábřeží 32, Praha, pozdější sídlo ambasády NDR a sídlo Goethe Institutu (plastiky Ladislava Šalouna), (1903-1905) * Fasáda kostela a farní budova, Velké Popovice (1907) * Myslivna, Ládví u Prahy (1910) * Adaptace a přístavba zámku Olešovice rodiny Ringhofferů, Olešovice (1912-1914) * Výstavní pavilon firmy Ringhoffer, Pražské vzorkové veletrhy (1919) * Lázeňské objekty pro českou Dubrovnickou hotelovou a lázeňskou společnost, Kupari a Srebarno u Dubrovníku, Chorvatsko (1919-1931) * Výstavní pavilon Velkopopovického pivovaru, Praha - Výstaviště Bubeneč (1922) * Novogotický Husův sbor a bohoslovecká kolej Československé církve husitské, Praha-Dejvice (1923-1927) * Sbor a duchovní správa Československé církve husitské, Benešov (1925, nerealizováno) * Nájemní domy, Praha-Michle (1927-1930).

Účast na výstavách

1886 - Krasoumná jednota, Praha * 1896 - Umělecká beseda, Praha * 1897 - Rudolfinum, Praha * 1898 - Výstava architektury a inženýrství, Praha

Ocenění architektonických prací

1891 - Zemská jubilejní výstava v Praze - čestný diplom * 1900 - Stříbrná medaile na Světové výstavě v Paříži * 1904 - Zlatá medaile na Světové výstavě v St. +more Louis.

Železniční vozy

1884 - interiér salonního železničního vozu pro hraběte Tassila Festeticse z Tolny * 1884 - interiér dvorního vlaku uher. stavů pro císaře Františka Josefa I. +more * 1889 - interiér dvou vozů pro rumunského krále * 1890 - interiéry císařského dvorního vlaku pro Františka Josefa I. * 1891 - interiéry nového vozu pro rumunského krále Karola * 1900 - interiér salonního vozu Ústecko-teplické dráhy * 1902 - interiér salonního vozu pro arcivévodu Ferdinanda * 1906-1907 - interiér salonního vozu pro bulharského korunního prince * 1907 - interiér salonního vozu pro bulharské dráhy * 1909 - interiér salonního vozu pro arcivévodu Františka Ferd. d´Este * 1912 - rekonstrukce vozu pro hraběte Tassila Festeticse * 1912 - interiér suitového vagonu dvorního vlaku * 1912 - interiér rodinného vozu pro arcivévodu Karla.

Galerie

Soubor:Praha, Kaprova 7, dům 01. jpg|Nájemní dům v Kaprově ulici, Praha Soubor:Hrobka Ringhofferů. +moreJPG|náhled|Hrobka Ringhofferů, Kamenice u Prahy Soubor:Prag Masaryk-Quai Goethe-Institut 519. jpg|náhled|Palác První české všeobecné zajišťovací banky Soubor:Pomník Václava Beneše Třebízského. jpg|náhled|Pomník Václava Beneše Třebízského Soubor:Kostel Narození Panny Marie, Václavské nám. , Trmice, okres Ústí nad Labem 01. JPG|náhled|Kostel Narození Panny Marie, Trmice.

Odkazy

Reference

Literatura

VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 625-626.

Externí odkazy

[url=https://www. muzeumvodnany. +morecz/muzeum-galerie/texty/95-o-autorovi]Seznam děl J. Stibrala[/url] * [url=http://arch-pavouk. cz/index. php/architekti/88-454-stibral-jiri]Architektonický profil[/url] * [url=http://www. usti-aussig. net/autori/karta/jmeno/54-jiri-stibral]Údaje o dílech na stránkách o Ústí nad Labem[/url] * [url=http://katalog. ahmp. cz/pragapublica/VysledekBean. action. show=&_sourcePage=maXTFumV1_DWKwr_o7BsRCvwOsmzTqo1aw4WjUcx02B4q8wVZegW-kohhcxDGO6LMJr5T8g01ozv76rBUYaSaLNX9ZooVbamOJy8tr9tmvE%3D&rowPg=6]Záznam v Seznamu obyvatel Prahy[/url] * [url=http://katalog. ahmp. cz/pragapublica/permalink. xid=6DDF6DFDB36B11E3BFEB40618600A675&scan=1#scan1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Stibral, Jiří * 1859 s rodinou[/url].

Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Čeští designéři Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rytíři Kategorie:Stavitelé Prahy Kategorie:Narození 1859 Kategorie:Narození 27. +more července Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1939 Kategorie:Úmrtí 8. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Čeští ředitelé škol.