Karel Pařík

Karel Pařík (4. července 1857, Veliš u Jičína, Rakouské císařství - 16. června 1942, Sarajevo, Nezávislý stát Chorvatsko), v srbochorvatském přepisu Karlo Paržik, byl architekt, který na přelomu 19. a 20. století projektoval nejméně 110 realizovaných staveb po celé Bosně a Hercegovině a na dalších asi 40 se podílel.

Život

Mládí a doba studií

Byl šestým dítětem řeznického mistra z Veliše Josefa Paříka a Anny, rozené Slavíkové (měl pět starších bratrů). Obecnou školu navštěvoval ve Veliši, měšťanku a reálku absolvoval v Jičíně. +more Ve Vídni vystudoval Střední průmyslovou školu stavební a roku 1878 se zapsal na tamní Akademii výtvarných umění, na architektonickou školu, kterou vedl dánský architekt Theophil von Hansen. Druhým významným učitelem a architektem, který mladého Paříka během studií ovlivnil, byl Fridrich Schmidt.

Cesta na Balkán

Na Balkán se dostal po okupaci Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskou armádou (1878), tedy v době, kdy probíhala transformace okupovaného území, budování infrastruktury a úřednického aparátu. V těch časech putovala do Bosny a Hercegoviny celá řada Čechů - učitelů, architektů, inženýrů, lékařů a státních zaměstnanců, kteří tu hledali novou životní příležitost. +more Do Sarajeva přijel roku 1884, aby se tu spolu se svým spolužákem Josipem Vancašem pustil do realizace mimořádné zakázky na stavbu hlavní katolické katedrály a hlavní budovy Zemské vlády Bosny a Hercegoviny (dnes známá i jako Zgrada zemaljske vlade I).

Osobní život

Hrob Karla Paříka v Sarajevu Byl dvakrát ženatý. +more Jeho první ženou byla Marie Stefánie Langreiterová, se kterou měl syna Karla, později významného stavitele houslí v Bělehradě. V roce 1890 Marie zemřela. Z druhého manželství s Ludmilou, rozenou Mandićovou, měl děti tři - syny Pavla Otokara, Mariana a dceru Melitu. S Marianem a Melitou později Karel Pařík spolupracoval při tvorbě některých svých staveb. Karel Pařík zemřel v roce 1942 v Sarajevu, kde je i pohřben. Na jeho počest nese jedno ze sarajevských náměstí název Náměstí Karla Paříka. Náměstí sousedí s poslední Paříkovou stavbou, kterou vyprojektoval se svým synem - tou stavbou je neorománský katolický kostel sv. Josefa dokončený roku 1939 (Crkva sv. Josipa).

Profesní kariéra a dílo

Úspěšný počátek kariéry

Byl považován za vynikajícího znalce a autora historizující architektury, experta na nadzemní a monumentální stavby. Již jako čerstvě dostudovaný získal se svým spolužákem Josipem Vancašem už výše zmíněnou zakázku na stavbu metropolitní katedrály Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Sarajevu (1884-1889, Katedrala Srca Isusova). +more Výstavbu budovy Penzijního fondu (Gazi-Husrevbegov palat) realizoval Karel Pařík do podzimu 1887. V počátcích své kariéry zaujal také projektem Šarí‘atské soudní školy (1888, Šeriatska sudačka škola) postavené podle konceptu medresy. Budova je koncipována v duchu romantického historismu v maurském stylu a sloužila svému účelu (výuka práva šaría) až do roku 1937. Dnes v ní sídlí Fakulta islámských věd.

Mistrovským dílem je pak Paříkův projekt Sarajevské radnice (Vijećnica), která je nyní knihovnou (1891-1894). Stavba vykazuje vlivy byzantské a islámské architektury. +more Na konečném vzhledu radnice se však podíleli ještě další dva architekti, chorvatský Čech Alexander Wittek a Chorvat Ciril Iveković. K dalším významným sarajevským stavbám z tohoto počátečního období tvorby patří rezidence Esada Kuloviće (1896), sarajevského starosty v letech 1905-1910, a Obecní dům (1897, Društveni dom, dnes Národní divadlo).

Vyprojektoval také několik svatostánků pro různé církve - evangelický kostel v románsko-byzantském stylu, který je dnes součástí Akademie výtvarných umění (1898), pravoslavnou školu (1897) a aškenázskou synagogu (1901). V roce 1896 získal Karel Pařík medaili za práci pro výstavu Uherského milénia v Budapešti a v prosinci roku 1899 mu císař +more'>František Josef I. udělil rytířský kříž.

Uznávaný architekt

Národní divadlo v Sarajevu dle návrhu Karla Paříka +morejpg|thumb|Zemská_banka_(Sarajevo)'>Grand hotel v Sarajevu, poté Zemská banka, dle návrhu Karla Paříka I počátek 20. století mu přinesl řadu dalších zakázek na území Bosny a Hercegoviny - např. sídlo pravoslavného hercegovského metropolity v Mostaru (1910), v Sarajevu pak obchodní dům pro židovskou rodinu Salmonů (1911 - dnes Národní galerie Bosny a Hercegoviny), rozsáhlý komplex Zemského muzea v neorenesančním slohu (1913) a v roce 1911 se podílel na přístavbě rezidence reisu-l-ulemy u Carovy mešity (Careva džemija) z 16. století. Od 20. let 20. století spolupracoval několikrát se svým synem Marianem - jednou z nejzdařilejších společně vyprojektovaných staveb je tzv. Vakufski dům z roku 1931, kdy Pařík opustil svůj historizující styl a přiklonil se k modernějšímu konstruktivismu. Dalším jeho rodinným spolupracovníkem se stal jeho zeť František Blažek. Společně pracovali na projektu Filipovićevských kasáren v Sarajevu (dnes kampus Univerzity v Sarajevu) a především na řadě staveb v lázeňském letovisku Ilidža, kde své stavby realizovali i další čeští architekti - např. Karel Pánek. S podobným typem staveb a architektury jakou navrhl v Ilidži měl už Karel Pařík zkušenosti ze své práce na několika objektech v chorvatském letovisku Kupari (1913). Většina jeho staveb v Kupari, které dlouhá léta patřily Československé lázeňské společnosti, se však nedochovala, jelikož byly zdevastovány po znárodnění a následně zničeny v 90. letech 20. století během jugoslávské války.

Je autorem většiny městotvorných staveb v Sarajevu a řady dominant, které i dnes neodmyslitelně patří k tváři města. Projektoval budovy škol, muzeí, úřadů, kasáren, nemocnice, hotely, obytné komplexy, budovy náboženských spolků, sarajevskou radnici, věznici i stavby církevní - kostely, mešity, synagogy. +more Většinu staveb vytvořil v některém z historizujících slohů a významný je jeho přínos tzv. bosenskému stylu - což byla kombinace vídeňského historismu, neorománského slohu a orientálního tvarosloví. Má velkou zásluhu na tom, že se Sarajevo na přelomu 19. a 20. století změnilo z města orientálního v město evropského stylu.

Zaměstnancem stavebního odboru

Do státní služby vstoupil 31. března 1886, kdy byl přijat jako provizorní inženýr do stavebního odboru Zemské vlády Bosny a Hercegoviny, kde pak pracoval až do roku 1916. +more V roce 1888 získal místo inženýra s definitivou, v letech 1890 a 1891 také učil na Technické škole v Sarajevu, v roce 1892 se stal inženýrem 1. třídy a v roce 1895 hlavním inženýrem stavebního odboru. Postupem času dosáhl na stavebním odboru funkce vedoucího oddělení pro nadzemní stavby (s titulem zemského rady). V roce 1905 byl jmenován stavebním radou, v roce 1908 vrchním stavebním radou a v roce 1912 šéfem oddělení pro nadzemní stavby.

V roce 1916 byl po sporech se svým nadřízeným, sekčním šéfem Kusovićem, po třiceti letech služby penzionován. Po odchodu do penze učil na Technické střední škole v Sarajevu a v letech 1921-1937 byl poradcem pro stavební otázky a projektantem četných sakrálních a jiných objektů pro Vrhbosenské arcibiskupství (pro katolickou církev v Bosně a Hercegovině vytvořil celkem 80 stavebních projektů).

Odkazy

Reference

Literatura

Jiří Kuděla, Branka Dimitrijević, Ivo Vacík: Architekt Karel Pařík. Čech, který stavěl evropské Sarajevo, Sarajevo 2007.

Externí odkazy

Jiří Kuděla, Ivo Vacík. [url=://web. +morearchive. org/web/20110507173134/http://www. jicinskabeseda. cz/news/zapomenuty-slavny-rodak-z-velise-u-jicina/ * Česká televize - Šumné stopy - Karel Pařík[/url]url=://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10262550261-sumne-stopy/210522162350007-karel-parik-1-dil/obsah/159444-sarajevska-radnice-karel-parik-alexander-wittek-ciril-ivekovic-1891-1894/ *[/url]url=://jicinsky. denik. cz/zpravy_region/jicin-vystava-parik-architekt20100523. html.

[[Kategorie:Čeští architekti]url=http://dejinyasoucasnost. cz/archiv/2007/6/cech-ktery-postavil-evropske-sarajevo-/]Čech, který postavil evropské Sarajevo[/url] // Časopis Dějiny a současnost * Zapomenutý slavný rodák z Veliše u Jičína -[/url]] Kategorie:Narození 1857 Kategorie:Úmrtí 1942 Kategorie:Muži +more_července'>Kategorie:Narození 4. července Kategorie:Narození ve Veliši (okres Jičín) Kategorie:Úmrtí 16. června Kategorie:Úmrtí v Sarajevu Kategorie:Pohřbení v Sarajevu.