Kostel svatého Augustina (Brno)

Kostel svatého Augustina v Brně je římskokatolický chrám postavený ve funkcionalistickém stylu v letech 1932-1935 podle projektu architekta Vladimíra Fischera. Kostel se nachází v centru Masarykovy čtvrti na náměstí Míru, v katastrálním území Stránice v městské části Brno-střed. Je farním kostelem farnosti Brno-sv. Augustin.

Historie

+morejpg|thumb|upright|left'>Apsida v závěru presbytáře kostela Kostel svatého Augustina se nachází v centru Masarykovy čtvrti, která vznikla za první republiky a která propojila starší německou Úřednickou čtvrť kolem spodních částí ulic Údolní a Tvrdého s českou Úřednickou čtvrtí na druhé straně kopce ze strany Žabovřesk (ulice Zeleného, Krondlova, Tichého a další). Chrám byl postaven na náměstí Míru (tehdy Babákovo náměstí), v ústředním prostoru nově stavěné části města, v sedle mezi Kraví horou a hlavním vrcholem Žlutého kopce. Důvodem jeho vzniku byl především velký stavební rozvoj v oblasti a s tím související nárůst farníků (samotná oblast tehdy spadala do starobrněnské farnosti, o kterou se starali tamní augustiniáni), a dále také nadcházející výročí úmrtí svatého Augustina. Již v roce 1927 probíhala jednání o umístění kostela, která byla zjednodušena skutečností, že zde augustiniáni ze Starého Brna vlastnili velkou část pozemků a měli tak na výběr nejvhodnější místo.

Projekt chrámu vypracoval v letech 1929-1930 architekt Vladimír Fischer. Základní kámen položil opat starobrněnského kláštera František Saleský Bařina 28. +more srpna 1930. Tento den měl pro augustiniány velký význam, neboť se jednalo o 1500. výročí úmrtí svatého Augustina. Nový kostel byl také tomuto církevnímu učiteli zasvěcen, chrám byl proto někdy také nazýván jako „jubilejní“. Samotná stavba, kterou prováděla firma Jana Zemana, začala až v létě 1932, protože bylo potřeba vyřídit všechna úřední povolení. Hrubá stavba byla dokončena v červnu 1934, následovaly dokončovací práce. K vysvěcení kostela došlo 5. května 1935 brněnským biskupem Josefem Kupkou. Společně s chrámem byla postavena i navazující fara. Celkové náklady na vybudování kostela i farní budovy činily 3,4 milionu korun, stavbu financovali starobrněnští augustiniáni. Samostatná farnost u kostela svatého Augustina byla zřízena 1. září 1938, do té doby byl chrám filiálním v rámci starobrněnské farnosti.

Ve věži kostela byly původně zavěšeny čtyři zvony z dílny Rudolfa Manouška. Tři z nich - Sv. +more Augustin (1380 kg, ladění c1), P. Maria (1266 kg, ladění e1), Sv. Monika (644 kg, ladění g1) - ovšem byly za druhé světové války v roce 1942 na příkaz německé policie odvezeny do Vítkovických železáren, kde byly roztaveny a materiál byl použit pro válečné účely, takže v kostele zůstal na dlouhou dobu zvon jediný, nejmenší z původních - Sv. Josef (475 kg, ladění a1). Roku 1976 byly původní varhany od firmy E. S. Petra z Prahy nahrazeny novými, které vyrobil krnovský podnik Rieger-Kloss. Jediný zbylý zvon Sv. Josef byl v roce 1990 doplněn zvonem P. Maria Královna míru (850 kg, ladění fis1) z dílny rodiny Dytrychovy z Brodku u Přerova a v roce 2002 umíráčkem Sv. Monika (230 kg, ladění d2). Roku 1997 proběhla výmalba chrámu, o dva roky později dostal kostel novou fasádu. V roce 2017 byla znovu obnovena fasáda věže a byly provedeny další menší práce na věži (např. repase mříží a zábradlí ochozu či obnova ciferníků hodin), roku 2018 byly vyměněny zpovědnice. V roce 2021 byl v kostele instalován nový oltář (obětní stůl), který nahradil provizorní dřevěný z roku 1965, ambon, sedes a lavice pro ministranty.

V letech 1989-2016 byl kostel zapsán jako kulturní památka. Rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky z roku 2016 (a na základě pozdějšího rozsudku Nejvyššího správního soudu) ale byla jeho památková ochrana zrušena, neboť byl do Ústředního seznamu kulturních památek zapsán, společně s mnoha dalšími objekty, až po uplynutí lhůty dané zákonem (tzv. +more pozdě zapsaná památka).

Díky své dobré akustice je kostel svatého Augustina kromě náboženských účelů využíván i ke koncertům duchovní hudby, varhanním koncertům i vystoupením sborů.

Slavnostní svěcení kostela v roce 1935

Popis

+morejpg|náhled|left'>Hlavní loď s presbytářem Funkcionalistický (Karel Kuča jej označuje jako pozdně konstruktivistický) kostel svatého Augustina byl postaven ve formě plochostropého bazilikálního trojlodí. Konstrukčně se jedná o monolitický železobetonový skelet s výplní cihlového zdiva. Konstrukce krovu je řešena ocelovými vazníky s podhledem. Kostel není orientován, presbytář směřuje k severozápadu, takže chrám se svým jihovýchodním průčelím obrací do centrálního prostoru Masarykovy čtvrti, na náměstí Míru. Před vstupem se nachází plochostropý šestisloupový portikus na schodištní podestě. Hlavní prostřední vchod je umístěn v obdélném předsazeném vstupním portálu, nad ním se nachází bronzová deska s nápisem DOMVS DEI PORTA COELI (tj. Dům Boží - brána nebes) a po jeho stranách jsou umístěny dva vedlejší vchody. Hlavní loď je výrazně převýšena a je osvětlena vysokými bočními okny a velkým oknem v průčelí, které je rámováno otevřeným rizalitem. Dvě boční lodi jsou od hlavní lodě odděleny řadou sloupů a obě jsou zakončeny kaplemi otevřenými do presbytáře: vpravo v podvěží se nachází kaple Božího hrobu, vlevo kaple Panny Marie. V bočních lodích jsou umístěny postranní oltáře z šedého mramoru s výraznou kresbou, v pravé stojí oltář Svaté rodiny, v levé oltář Nejsvětějšího Srdce Páně. Sakristie je přístupná jak hlavním vchodem z levé lodi, tak z kaple Panny Marie, a vychází z ní spojovací chodba do farní budovy, s níž tvoří kostel jeden funkční a provozní celek. Fara přiléhá ke kostelu z jihozápadní strany, jedná se o jednoduchou stavbu o pěti okenních osách se třemi nadzemními podlažími, jejíž nejvýchodnější okenní osa je postavena nad levou boční lodí chrámu.

+morejpg|thumb|left'>Křížová cesta Hlavní loď kostela přechází skrz subtilní triumfální oblouk do presbytáře, který je zakončen půlkruhovou apsidou s hlavním oltářem z bílého mramoru se šedými žilkami a zlatým olemováním, bez malířské nebo sochařské výzdoby. Obdobné struktury a barevnosti je obětní stůl a ambon, které se nacházejí v presbytáři. Stůl je intarzován mosaznými leštěnými symboly kříže a svatého Augustina, které vychází ze symboliky obsažené v původní dělícím plůtku presbytáře (odstraněn počátkem 90. let 20. století). Vpravo je ke spodní části triumfálního oblouku připojena mramorová křtitelnice s polygonálním bronzovým víkem, vlevo polygonální kazatelna s obkladem z velkobrekciového mramoru s nárožní, konzolovitě vysunutou kruhovou deskou baldachýnu. Vysoká okna apsidy jsou vyzdobena figurálními malbami. Interiér chrámu je funkcionalisticky strohý. Spodní část hlavní lodi se obložena červenohnědým mramorem s bílými žilkami, zbytek je bíle vymalován. V kontrastu s bílými stěnami je tmavě hnědý dřevěný kazetový strop. Podlahu tvoří dlažba ze čtvercových desek z bílého mramoru, které jsou lemovány úzkými tmavě šedými pásky.

K hlavní lodi přiléhá věž o celkové výšce 50 m. Samotná hranolová věž, rámovaná plochými pilastry, měří 37 m, přičemž ve výši 32 m se nachází přístupný venkovní ochoz. +more Pod ním je prostor zvonice s akustickými otvory prolomenými ve všech čtyřech stěnách, které jsou kryty žaluziemi. Nad ochozem je umístěna odstoupená, 5 m vysoká hranolová hodinová nástavba s věžními hodinami (ciferníky jsou na všech čtyřech stěnách), která je zakončena 13 m vysokým plechovým hrotem s křížem na vrcholu. Ze severu k věži přiléhá schodišťová vížka kruhového půdorysu o přibližné výšce 9 m s vnitřním točitým schodištěm ústícím do nitra věže, z jihu, podél boční lodi, malá přepažená předsíň se vstupem z interiéru chrámu i zvenčí.

Podle návrhu Vladimíra Fischera měla být v ose velkého okna v průčelí, nad předsazeným rámem, osazena plastika, která však nebyla realizována. Na vstupním portiku měly být nad čtyřmi prostředními sloupy také umístěny čtyři bronzové sochy svatého Cyrila, svatého Metoděje, svaté Ludmily a svatého Václava. +more Ty sice vznikly, ovšem jako vápencové (akademický sochař Pelikán), neboť kvůli válečné hrozbě mohla být bronzová díla zabavena a roztavena, a nebyly osazeny. Ani po druhé světové válce ale jejich instalaci doba nepřála a údajně měly být nakonec umístěny ve Velkém Újezdu v parku sester františkánek. Jejich další osudy nejsou známy.

+morejpg|náhled|upright'>Kazatelna Na výzdobě interiéru se podíleli Vladimír Fischer (kazatelna včetně mosazné branky, mosazné křížky a kropenky, svícny, mešní nádoba, hlavní oltář se schránkou svatostánku a další), sochaři Josef Axmann (plastika Kristus na kříži nad hlavním oltářem a plastika ležícího Krista v kapli Božího hrobu), Václav H. Mach (společně s Axmannem bronzová desková reliéfní křížová cesta a mramorová křtitelnice) a František Fabiánek (bronzové reliéfní desky na kazatelně) a malíři František Süsser (okenní malby v kněžišti, obrazy nad vstupy do sakristie a do kaple Panny Marie), Petr Pištělka (obraz Svaté rodiny z let 1944-1945 v postranním oltáři v levé boční lodi), František Myslivec (obrazy dnes umístěné na faře), Hubert Kovařík (obraz Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1944 v postranním oltáři v pravé boční lodi, oltářní obraz v kapli Božího hrobu, obrazy u vstupů do kostela pod kůrem) a Milena Šimková-Elgrová (obraz Madony s Ježíškem v oltáři kaple Panny Marie; ten byl krátce po druhé světové válce přemalován Boženou Krasickou). Nové vybavení z roku 2021 navrhli architekti Tomáš Rusín a Martin Klaška z ateliéru RAW; oltář a ambon vyrobila firma Kamenoprůmysl Komárek z Letovic, sedes a lavice pro ministranty dílna Sheraton Interier z Drnovic.

Betlém

Betlém se nachází v kapli Božího hrobu. Jeho základ nechal při dokončování kostela vytvořit augustinián Karel Ignác Fanfrdla, který se roku 1935 stal prvním duchovním správcem chrámu a roku 1938 i prvním místním farářem. +more Dřevěný betlém se Svatou rodinou, 2-3 pastýři, množstvím oveček a Třemi králi vytvořil řezbář Prosecký. V následujících letech nechal P. Fanfrdla doplnit několik menších figur pastýřů. Další rozšíření proběhlo na počátku 50. let 20. století, v době, kdy P. Fanfrdla byl vězněn a o farnost se staral kaplan Josef Gabriel. Tehdy přibyly dvě větší postavy pastýřů (otce a syna), které jsou patrně dílem brněnského řezbáře Jaroslava Vaňka. Původ figur andělů není znám. Když v roce 1961 P. Fanfrdla jako zdejší farář končil, přenechal betlém, který byl v jeho vlastnictví, farnosti. Roku 2006 byl betlém doplněn o figurku černouška, která slouží zároveň jako pokladnička - dary lidí jsou využity pro projekt adopce na dálku.

Galerie

Soubor:Brno, návrh kostela sv. Augustina (1938). +morejpg|Původní návrh kostela, fary a další zástavby Soubor:Brno, stavba kostela sv. Augustina (mezi 1932 a 1935). jpg|Stavba kostela Soubor:Brno, náměstí Míru, kostel svatého Augustina (6). jpg|Věž a závěr kostela Soubor:Brno, kostel sv. Augustina (2013-06-08; 05). jpg|Průčelí kostela a fary Soubor:Brno, kostel sv. Augustina (2013-06-08; 07). jpg|Deska nad vchodem do kostela Soubor:Brno, náměstí Míru, kostel sv. Augustýna, zvonice. jpg|Interiér zvonice Soubor:Interiér kostela sv. Augustina, náměstí Míru, Brno - vitráž. jpg|Vitráže v závěru kostela Soubor:Interiér kostela sv. Augustina, náměstí Míru, Brno - strop 1. jpg|Kazetový strop.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam kostelů v Brně

Externí odkazy

[url=https://www.augustinbrno.cz]Stránky farnosti Brno-sv. Augustin[/url] *

Augustin Augustin (Brno) Brno Augustina Brno Augustina Brno Kategorie:Bývalé kulturní památky v Brně Kategorie:Postaveno v Česku 1935 Kategorie:Stránice