Kostel svatého Vojtěcha (Přerov nad Labem)

Kostel svatého Vojtěcha v Přerově nad Labem je římskokatolický filiální kostel čelákovické farnosti stojící v centru středočeské obce Přerov nad Labem. Je jednolodní, obdélníkový, je zakončen půlkruhovým presbytářem a nad průčelím je věž s hodinami. Hlavní oltář je z 1. čtvrtiny 18. století. Portálové oltáře sv. Václava a Panny Marie jsou z konce 17. století. Kostel je chráněn jako kulturní památka. Stojí v sousedství hřbitova naproti zámku a skanzenu lidové architektury - Polabského národopisného muzea.

Dějiny kostela

Kostel sv. +more Vojtěcha v Přerově nad Labem Interiér kostela v Přerově n. Labem Přerovská fara Kostel sv. Vojtěcha je v jádru raně barokní kostel z let 1681-1682, ze kterého je zachován presbytář a přilehlá sakristie. Základní kámen byl položen 4. července 1681 na den sv. Prokopa, o rok později byl raně barokní kostel vysvěcen. V roce 1858 musel být kvůli sešlosti uzavřen a bohoslužby se konaly v nedalekých Semicích. V roce 1865 došlo k rozsáhlé přestavbě, při které dostala stavba stávající podobu s novorománskými prvky. Zcela nově byla postavená loď a věž. Obnovený kostel byl otevřen 29. října 1866. Opravy ve 20. století dokumentuji datované vitráže z let 1944-1945.

V chrámu jsou boční oltáře sv. Václava a Panny Marie z konce +more století'>17.  století a hlavní oltář sv. Vojtěcha z 18.  století s obrazem světce od Josefa Syrového. Stejný obraz se objevuje i na kapličce sv. Vojtěcha nad studánkou, která stojí v polích na jih od obce.

Architektonický vývoj a hodnota

Interiér kostela Areál kostela sv. +more Vojtěcha s dochovaným souborem barokního mobiliáře se nachází v historickém jádru obce, na pohledově exponovaném místě naproti areálu zámku a Polabského národopisného muzea se skanzenem lidové architektury.

* Současný kostel je jednolodní stavba s půlkruhovitě uzavřeným presbytářem, obdélnou lodí se vstupní částí za štítovou stěnou zúženou. Nad západním průčelím se zvedá hranolová věž. +more Na severní straně presbytáře je umístěna sakristie. Loď je členěna soklem a profilovanou podstřešní římsou na bocích, v západním průčelí římsa opisuje štít. Boční stěny členěny lizénovými rámci, uprostřed je sdružené okno, po stranách okna jednoduchá. V západním průčelí vystupuje rizalit podvěží, nároží vysazena, nad nimi vystupují hranolové nástavce s obloukovými vpadlinami a křížovými stříškami. Hlavní dveře s obloukovým nadsvětlíkem. Předsunutý portál se zalamovanou římsou sklenut valeně; na vrcholku kříž. Nad vstupem okno do prostoru za varhanami, po stranách po okně v úrovni oken na bocích lodi. Střecha sedlová, nad zúženou částí pultové stříšky stejného sklonu, ale nižší. Jako střešní krytina jsou použity bobrovky. Věž s profilovanou římsou vespod, členěna nárožními lizénami a obloučkovým vlysem. Okna zvonice prkenná se svislým výřezem v každém křídle. Nad okny ciferníky hodin. Střecha věže plechová, spodní část přechází z čtverce v dvanáctiboký jehlan s makovicí a křížem. Presbytář členěn odsazenou fabionovou korunní římsou. Na jihu při lodi lizénové pole s pravoúhlými dveřmi a nízkým oknem obloukovým. Sakristie s odsazenou korunní římsou šikmou. Na východě obdélné okno. Střechy presbytáře a sakristie valbové, kryté bobrovkami; na sakristii část plechová. Nad presbytářem se zvedá čtyřboká sanktusová vížka pobitá plechem, s jehlancovou střechou přecházející z čtverce do osmiúhelníka. Na vrcholku makovice a dvojitý kříž. Loď plochostropá, pod stropem jednoduchá římsa. Zadní část oddělena stěnou prolomenou trojicemi oblouků v přízemí i v úrovni kruchty, v podvěží valené oblouky, stropy klenuté segmentovými klenbami. Vysunutá kruchta s dřevěnou balustrádou, střed s prospektem varhan předsazen. Na kruchtu a do věže se vystupuje po zatočeném dřevěném schodišti po severní straně. Triumfální oblouk valený, v základu oblouku římsová hlavice, při zemi profilovaný soklík. Presbytář sklenut konchou s římsou vespod a při triumfálním oblouku propojenými výsečemi, oddělenými hřebínkem. Za oltářem velký segmentový výklenek. Na jihu při vstupu za oltář půlkruhový výklenek a jižně od oltáře segmentový výklenek s dřevěnými dvoukřídlými dvířky. Do sakristie se vstupuje raně barokním portálkem s pravoúhlými uchy spojenými kapkami. Dveře původní, s lícem do lodi skládaným krokvovitě. Na protější straně (jižní) dveře novodobé s přeneseným barokním kováním z dveří původních. Záklenek dveří a okna nad nimi segmentová. Sakristie sklenuta segmentovou klenbou, záklenky oken a dveří segmentové. V presbytáři podlaha z cementových dlaždic; v lodi teraco. Vitráže v lodi s postavami světců: sv. Ludmily, sv. Kateřiny, sv. Prokopa, sv. Vojtěcha, sv. Anny, sv. Antonína Paduánského a sv. Václava. V sakristii vitráž s Palladiem země české. Na půdě lodi podlaha z překládaných širokých prken. Krov s ležatou stolicí. Krov nad presbytářem vzpírán šikmými trámky.

* Boční oltář sv. Václava je umístěn v lodi, při stěně severního ramene triumfálního oblouku. +more Jeho protějškem je obdobně řešený boční oltář Korunování Panny Marie při jižním rameni triumfálního oblouku. Raně barokní oltář s retáblem edikulového typu z 80. let 17. století, doplněný o mladší oltářní plátno pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Novodobá polychromie a zlacení. Menza zděná, omítaná; oltářní retabulum dřevěné, řezané, polychromované a zlacené; obraz sv. Václava: olejomalba na plátně; rám dřevěný, profilovaný a stříbřený; výřez rámu 91,5 cm x 64,5 cm, rám 106,5×79,5 cm; obraz sv. Antonína Paduánského: olejomalba na plátně (. )‚ výřez rámu 42×45 cm; oltářní sloupky: výška 90 / 91 cm; boltcové řezané ornamenty: výška (levá strana) 51,5 cm / 27 cm + (pravá strana) 51,5 cm / 28 cm; akantové řezby: výška 21,5 / 22 cm. Oltář sestává ze dvou základních částí - prosté zděné hranolové menzy a dřevěného retáblu edikulového typu s oltářním obrazovým nástavcem. Osově vyvážená architektura oltáře je tvořena vysokým, několikrát odstupněným soklem, členěným profilovanými zalamovanými římsami, které vynášejí edikulovou část s hlavní obrazovou složkou oltáře. Před zadní stěnu je představená dvojice sloupků (s kanelurovanými a vrapovanými dříky a stylizovanými akantovými hlavicemi) nesoucí překlad s rozeklaným segmentovým štítem. Sloupky vymezují prostor pro oltářní plátno s obrazem sv. Václava, které je zasazeno do pravoúhlého rámu s okosenými horními rohy. Středová část oltáře je rozšířena o řezané okřídlí s boltcovým ornamentem a drobnými konzolkami. Oltářní nástavec (s půlkruhově vyklenutou římsou s řezbářským dekorem s festony, volutami a okřídlenou andílčí hlavičkou ve vrcholu) nese obraz sv. Antonína Paduánského ve tvarově bohatém rámu.

* Boční oltář Korunování Panny Marie je umístěn v lodi, při stěně jižního ramene triumfálního oblouku. Jeho protějškem je obdobně řešený boční oltář sv. +more Václava při severním rameni triumfálního oblouku. Raně barokní oltář s retáblem edikulového typu z 80. let 17. století, doplněný o mladší oltářní plátno pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Novodobá polychromie a zlacení. Menza zděná, omítaná; oltářní retabulum dřevěné, řezané, polychromované a zlacené; obraz Korunování Panny Marie: olejomalba na plátně; rám dřevěný, profilovaný, zlacený; výřez rámu 131×182 cm, rám 93,5×141 cm; oltářní sloupky: výška 122,5 / 123 cm; akantové řezby: výška (levá strana) 26 cm / 15,5 cm + (pravá strana) 26,5 cm / 15 cm. Oltář sestává ze dvou základních částí - prosté zděné hranolové menzy a dřevěného retáblu edikulového typu s oltářním nástavcem. Osově vyvážená architektura je tvořena odstupněným soklem se zalamovanými římsami, které vynášejí edikulovou část s hlavní obrazovou složkou oltáře. Před zadní stěnu je představená dvojice sloupků (s kanelurovanými a vrapovanými dříky a stylizovanými akantovými hlavicemi) nesoucí překlad s rozeklaným trojúhelníkovým štítem, do kterého je vložen nástavec s mariánským monogramem. Sloupky vymezují prostor pro oltářní plátno s obrazem Korunováním Panny Marie, které je zasazeno do pravoúhlého rámu s okosenými horními rohy. Středová část oltáře je rozšířena o nenápadné řezané okřídlí s akantovým ornamentem. Kostel sv. Vojtěcha při mši.

* Kazatelna je umístěna v presbytáři, na severní straně triumfálního oblouku. Raně barokní řezbářská práce z 80. +more let 17. století, novodobá polychromie imitující mramor a zlacení. Dřevo, polychromie imitující mramor, lazurní polychromie, zlacené detaily; výška řečniště 193 cm, výška sloupků 75,5 cm, ornamenty 55×15,5 cm. Jedná se o ustálený typ kazatelny sestávající z polygonálního řečniště ve tvaru šestibokého hranolu s tektonickou podporou v podobě balustrového sloupku a akustické stříšky kopírující půdorys řečniště. Kazatelna je přístupná ze strany presbytáře po krátkém dřevěném schodišti s plným parapetem. Charakteristickým prvkem řečniště jsou představené štíhlé sloupky (se stylizovanými akantovými hlavicemi) a zalamující se římsy. Sloupky mezi sebou vymezují obdélná zrcadla s řezaným ornamentálním dekorem. Stříšku kazatelny tradičně doplňuje řezba holubice Ducha svatého. Vrchol stříšky zdobí čtyři, do vrcholu se zbíhající zavíjené pásky ve tvaru velkolistého akantu nesoucí Desky zákona.

* Chórová přepážka je raně barokní řezbářská práce, pravděpodobně také z 80. let 17. +more století. Dřevo, mladší polychromie imitující mramor; výška 73 cm, výška jednotlivých kuželek 65 cm. Jednoduchá dřevěná balustrová přepážka je osazena v rovině triumfálního oblouku. Chybí střední část přepážky - dvoukřídlá dvířka.

* Věžní zvon má 55,5 cm v průměru a 44,5 cm vysoký. Nahoře je mezi barokními ornamenty nápis Anno 1667 GROSS MICH NICOLAVS LÖW IM PRAG, na plášti je nápis TENTO ZWON GEST NAKLADEM DVCHODV G. +more M. C. DO KAPLE ZAMKV PRZEROWSKEHO ZALOZIENI NEGSWIETEGSSI A NEROZDILNE TROGICE SWATE SPVSOBEN ZA SPRAWI W. M. R. TOHO CZASV SPRAWCE. Zvon byl odlitý Mikulášem Löwem původně pro zámeckou kapli, později byl darovaný do kostela. Druhý zvon z roku 1688 pukl v roce 1867 a byl přelit až v roce 1900 Antonínem Diepoldem, třetí zvon z roku 1789 pukl v roce 1899 při vyzvánění požárního poplachu a byl přelit v roce 1903.

Památková ochrana

"Soubor věcí kostela sv. Vojtěcha" je od 14. +more 3. 2011 státem chráněnou kulturní památkou. Zahrnuje kostel sv. Vojtěcha na st. parc. č. 29; ohradní zeď s pilířovou bránou, na p. parc. č. 55; boční oltář sv. Václava; boční oltář Korunování Panny Marie; kazatelnu; chórovou přepážku; 14 zastavení Křížové cesty (uloženy mimo obec v depozitáři); zvon „sanktusník“ a hřbitov na pozemcích st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55. V odůvodnění ministerstvo kultury uvádí: "Jedná se o novorománský kostel sv. Vojtěch ze 2. poloviny 19. století s barokním jádrem ze 17. století. Část mobiliáře kostela (oba boční oltáře, kazatelna a chórová přepážka) pocházejí z původního raně barokního vybavení a ostatní (zvon a obrazy Křížové cesty) byly doplněny v 19. století. Kostel sv. Vojtěcha představuje velmi kvalitní příklad sakrální architektury ve vesnickém prostředí. V neposlední řadě má kostel i nepopiratelný urbanistický význam, protože je situován na exponovaném místě v historickém jádru obce naproti zámku a Polabskému národopisnému muzeu se skanzenem lidové architektury. ".

Z historického mobiliáře, který byl již v roce 1974 zapsán do státního seznamu, se zachoval barokní hlavní oltář sv. Vojtěcha z 1. +more poloviny 18. století, křtitelnice datovaná rokem 1788, svícny datované rokem 1663 a zvon z roku 1667, který byl dle nápisu původně určen pro kapli přerovského zámku. Dnes z neznámých důvodů nebyl do státního seznamu zapsán zachovaný soubor raně barokního mobiliáře, který tvoří dva protějškové boční oltáře sv. Václava a Korunování Panny Marie, kazatelna a chórová přepážka. Oba oltáře představují velmi zajímavé uměleckohistorické práce variující dva typy raně barokních edikulových retáblů. Řadí se tak spolu s kazatelnou v regionu k ojediněle zachovanému souboru památek z 2. poloviny 17. století.

Dějiny farnosti

V roce 1781 byla v Přerově zřízena lokálie, kterou postupně vedli:

* František Veindl (do roku 1786) * Karel Minsinger (do roku 1807) * Josef Jeřábek (do roku 1824) * Antonín Mendler († 1828) * Matěj Holeček (do roku 1830) * František Beer (do roku 1841) * Jan Paleček. Roku 1856 vznikla v Přerově samostatná farnost a prvním farářem se stal dosavadní lokalista Jan Paleček († 1857), po něm následoval Antonín Homolka. +more Následovali Karel Lauda († 1886), Josef Horák (do roku 1894), Jakub Přecechtěl (do roku 1903) a Josef Ptáček.

V roce 1982, při oslavě 300. výročí jeho vysvěcení, se konala poutní slavnost za účasti kardinála Františka Tomáška. +more V roce 2010 tu sloužili slavnostní mši u příležitosti vysvěcení kapličky sv. Vojtěcha nad studánkou pražský biskup Václav Malý a generální vikář Michael Slavík.

Související články

Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou

Literatura

PODLAHA, Antonín: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu českobrodském, XXIV. Praha 1907, s. +more 119 * PODLAHA, Antonín: Posvátná místa království Českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém; Díl 1. Vikariáty: Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký, Praha 1908, s. 35-38 * Umělecké památky Čech III. Praha 1980, s. 173 * KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Díl 5. Par-Pra, Praha 2002, 5. 165-169 * Rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o prohlášení souboru věcí kostela sv. Vojtěcha, na st. parc. č. 29 a p. parc. č. 55, k. ú. Přerov nad Labem, obec Přerov nad Labem, okres Nymburk, Středočeský kraj, za kulturní památku ze dne 14. 3. 2011. *ŠPAČEK, Jaroslav: Přerov nad Labem. Vydáno u příležitosti 1020 výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha a 335. výročí postavení a posvěcení chrámu sv. Vojtěcha. Římskokatolická farnost Čelákovice 2017.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20141031000756/http://www. prerovnl. cz/kronika/kronika. pdf]Kronika Přerova nad Labem, strana 70-72[/url] (formát PDF) * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=3634]Kostel sv. Vojtěcha na www. hrady. cz. [/url] * [url=http://www. prerovnl. cz/dokumenty/PZpravodaj%203_2009_web. pdf]Článek o věžních hodinách v přerovském kostele[/url] (formát PDF).

Galerie

Image:Prerovnl kostel. jpg|Kostel sv. +more Vojtěcha v Přerově nad Labem File:Kostel sv. Vojtěcha Přerov nad Labem. JPG|Kostel sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem File:Prerovskykostel1. JPG|Kostel sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem ze strany hřbitova File:VaclavMaly2. JPG|Biskup Václav Malý během mše v roce 2010 File:PnL hodinovy strojek. JPG|Hodinový strojek ve věži kostela File:PnL kostelni zvon. JPG|Jeden ze dvou zvonů ve věži kostela.

Vojtěch (Přerov nad Labem) Vojtěch (Přerov nad Labem) Přerov nad Labem Vojtěcha Přerov nad Labem Kategorie:Kulturní památky v okrese Nymburk Kategorie:Stavby v Přerově nad Labem Kategorie:Postaveno 1682 Kategorie:Římskokatolická farnost Čelákovice Kategorie:Polabí