Ladislav Hejdánek

Ladislav Hejdánek (10. května 1927 Praha - 28. dubna 2020 Praha), byl český filosof, kritický žák Emanuela Rádla, Josefa Lukla Hromádky a Jana Patočky, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK.

Život

Hejdánek se po válce aktivně podílel na činnosti středoškolské a vysokoškolské YMCA (křesťanské sdružení mládeže) a byl posledním předsedou pražského sdružení Akademické YMCA v roce 1949, když byla její činnost zastavena. V roce 1946 začal studovat matematiku, poté přešel na filosofii a sociologii. +more V únoru 1948 patřil mezi cca 200 vysokoškolských studentů, kteří šli na Hrad žádat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. V roce 1952 dostudoval filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy s disertační prací Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady. Jeho učiteli filosofie byli Jan Blahoslav Kozák a Jan Patočka. Nežijícím, ale rozhodujícím učitelem se mu stal Emanuel Rádl, jehož Útěchu z filosofie za války opsal na psacím stroji. V protestantském intelektuálním společenství, v YMCA se jeho učiteli stali Josef Lukl Hromádka, Josef Bohumil Souček a Božena Komárková.

V roce 1953 se oženil s Hedou Kofránkovou a vychovali spolu čtyři dcery. S Jakubem Trojanem, Alfrédem Kocábem, Janem Šimsou, Boženou Komárkovou, Milanem Balabánem, Janem Čapkem, Jaroslavem Pfannem, Jaromírem Procházkou, Ladislavem Pokorným a dalšími vytvořili na konci padesátých let reformní evangelické hnutí Nová orientace, jemuž šlo o občanskou interpretaci evangelia do tehdejších společenských, církevních i politických poměrů, což činilo těžkou hlavu StB, církevním tajemníkům i církevnímu vedení. +more Navázal přátelské ekumenické vztahy s demokraticky orientovanými katolíky - především s Jiřím Němcem, s nímž několik desetiletí úzce spolupracoval na filosofické, křesťanské i politické frontě, dále se Zdeňkem Bonaventurou Boušem, Václavem Freiem, Karlem Flossem, Janem Sokolem a dalšími. V šedesátých letech se účastnil dialogu křesťanů s marxisty, především s Karlem Kosíkem a Milanem Machovcem. Podílel se jako pravidelný přispěvatel a později jako člen redakční rady na vydávání kulturně teoretického časopisu Tvář (členem redakční rady byl vedle jiných Václav Havel, mezi přispěvatele 3. a 4. ročníku patřil mladý Václav Klaus). Když byla Tvář v roce 1965 zastavena, protestoval otevřeným dopisem u šéfa ideologického oddělení ÚV KSČ Zdeňka Mlynáře.

Zaměstnání odpovídající vzdělání získal až v roce 1968, kdy byl na doporučení Jana Patočky přijat do Filosofického ústavu ČSAV. V letech 1968 a 1969 se podílel prostřednictvím překladů, psaní úvodů a následných recenzí na vydání řady děl filosofů a teologů, např. +more Karla Jasperse, Emanuela Rádla, Alfreda Northa Whiteheada, Teilharda de Chardin a dalších. Od dubna 1971 byl propuštěn z Filosofického ústavu, v listopadu téhož roku byl uvězněn pro údajný podíl na letákové předvolební akci, kdy Jan Tesař, Jaroslav Šabata a další upozorňovali na volební práva spoluobčanů - např. nejít k volbám či škrtat navržené kandidáty. Ve vězení napsal pro dceru Malý úvod do filosofie. Po půlroční vazbě byl propuštěn a na dvou soudech odsouzen k nepodmíněnému trestu 9 měsíců.

Pracoval jako noční vrátný, topič a skladník, vedle toho vedl domácí semináře pro studenty Evangelické teologické fakulty. Významně se podílel na vystoupení Charty 77 doporučením, aby se Charta 77 právně opřela o mezinárodní pakty o lidských a občanských právech. +more V letech 1977-1980 byl dvakrát mluvčím Charty, kdy nastoupil nejprve na místo zesnulého Jana Patočky, poté (spolu s Jiřím Hájkem) na místa uvězněných mluvčích Václava Bendy a Jiřího Dienstbiera. Po téměř čtyři roky psal své Dopisy příteli, jimiž reagoval na aktuální politickou situaci, zabýval se stavem společnosti i věd, vysvětloval postoje a stanoviska Charty 77, zamýšlel se nad českou filosofickou tradicí, křesťanstvím, reformním i dogmatickým marxismem a povzbuzoval k občanské iniciativě, statečnosti a odpovědnosti.

V roce 1980 zahájil veřejně známé pondělní bytové semináře pro zájemce o filosofii, kam přijížděli významní zahraniční hosté, především z Francie a Holandska, ale také z USA, Německa, Belgie, Velké Británie a dalších zemí, např. Paul Ricoeur, Jacques Derrida, Hans van den Horst, Donald Davidson, Thomas Nagel, Richard Rorty. +more Roku 1985 založil filosofický časopis Reflexe a dosud se podílí na filosofickém profilu nakladatelství ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ. V letech 1987-89 publikoval v samizdatových Lidových novinách, kde zároveň působil jako člen redakční rady.

V roce 1990 diplomaticky odmítl žádost prezidenta Václava Havla, aby se stal místopředsedou Čalfovy vlády a dal přednost filosofii. Téhož roku se habilitoval jako docent filosofie na Evangelické teologické fakultě, která byla přijata do svazku Univerzity Karlovy. +more Stal předsedou obnovené Jednoty filosofické. V roce 1992 byl jmenován profesorem filosofie na Filosofické fakultě téže univerzity. Na univerzitě vyučoval do druhé poloviny 90. let, do konce života žil v Písku.

Myšlení

Hejdánkovu filosofii nelze přiřadit k žádnému etablovanému filosofickému směru. Blíže má ke kontinentálnímu způsobu myšlení než k analytickému. +more I když jsou v jeho myšlení patrné myšlenkové postupy fenomenologie, filosofie existence, hermeneutiky, procesuálního realismu a marxismu, byl jedním z mála českých filosofů, kteří se odvažovali promýšlet a formulovat vlastní systematickou filosofii, pokud ne vůbec jediný. Filosoficky se zaměřoval především na otázky pravdy a víry, kterou zkoumal filosoficky, ne teologicky. Otázku pravdy tematizoval především z hlediska ontologického (kosmologického), a to nejen ve filosofii a teologii, ale i v oblasti umění, vědy, dějin a politiky.

Vycházel z české filosofické a theologické tradice, v níž problém pravdy, především v myšlení Masaryka a Rádla, ale také u J. L. +more Hromádky, J. B. Součka a Boženy Komárkové zaujímá klíčové místo. Vedle myslitelů, kteří Hejdánka inspirovali nejen svým myšlením, ale také životními a společenskými postoji, vedl celoživotní kritický dialog se svým učitelem Janem Patočkou. Vedle domácích myslitelů byl ve filosofickém hledání a myšlení inspirován mysliteli evropskými, Husserlem ve věci intencionality a intencionálních předmětů, Heideggerem v pojetí časovosti, dějinnosti a pravdy, Whiteheadem pro procesuální pojetí událostí a dění a Jaspersem v existenciálně pojaté filosofii i víře. Z teologů to byl Barth pro důraz na filosofickou reflexi teologického jazyka, Bonhoeffer jako autor nenáboženské interpretace křesťanství a důrazu na odpovědnost za svět, Teilhard de Chardin jako teoretik vědy, který myslí na pomezí přírodních věd, teologie a filosofie, Gerhard Ebeling, který jako první přichází s myšlenkou absolutního pojetí Ježíšovy víry, tedy ne, co Ježíš o víře říká, ale jak sám věří, víry jako nové životní orientace.

Od raného mládí byl silně zaujat přírodou a přírodními vědami, zvláště biologií, miluje květiny a vše živé, jeho filosofické bádání vždy vykazovalo interdisciplinární rysy. V tom mu byl Rádl, který byl původně biologem, později teoretickým biologem, filosofem živé přírody i filosofem společnosti, obzvláště blízký. +more Ve studii o Rádlově pojetí pravdy v roce 1952 přirovnal pravdu k Severce a Rádla ke kompasu.

Fenomény pravdy a víry zkoumal jako nepředmětné skutečnosti, události, nejsoucna. Konfrontoval řecké pojmové myšlení, které zakládá metafyziku, ale zároveň se pokoušel o přesné pojmové vyjádření a uchopení, s židovsko-křesťanským myšlením zaměřeným na víru, životní praxi a do budoucna. +more Podroboval kritice západní metafyziku jako předmětné myšlení a pokoušel se uchopit lidský život i svět v jeho ne-předmětné povaze. Rádl ho oslovoval větami: „Pravda neexistuje, ale platí“, „Nemáme pravdu, ale pravda má nás“. Pravda je v Hejdánkově pojetí základním kritériem, je kritériem všech věcí i sebe sama (Spinoza). Pravda přichází z budoucnosti, má charakter aktuální výzvy, na kterou buď reagujeme, odpovíme, nebo přicházíme o jedinečnou příležitost, o novou přítomnost, budoucnost i minulost. Přicházející pravda zakládá novou, pravou skutečnost, není však pravdou o sobě, je pravdou pro nás, tedy záleží na našem přijetí a naší odpovědi.

Pro zkoumání nepředmětných skutečností, nejsoucen a pro přípravu nepředmětného myšlení zakládá novou filosofickou disciplínu: méontologii (disciplína o nejsoucím). Méontologii pěstuje v myšlení o myšlení - logologii, v myšlení přírody, filosofické fyzice, v lidském jednání - filosofické etice, i ve filosofické politice. +more Nové systematické méontologie zůstaly v náčrtech, čekají na své dopracování a publikaci. O méontologii mluví jako o první filosofii. Je otázka, zda nepředmětná, tedy negativní metafyzika není metafyzikou svého druhu podobně jako negativní teologie je také teologií. Na druhou stranu si musíme položit otázku, zda lze v západní filosofii metafyziku překonat či ji uniknout bez opuštění půdy filosofie, jak se o to pokoušel Heidegger i Wittgenstein.

Kořeny nepředmětného myšlení pravdy pocházejí z biblické tradice, především z tradice starozákonních proroků a Ježíše, evangelijního myšlení. V novější myšlenkové tradici sledoval Hejdánek vlamování se nepředmětného u Hegela, mladého Marxe, v Rádlově rozlišení víry jako důvěry a víry jako teorie, v personalistické a dialogické filosofii. +more Židovsko-křesťanské motivy filosoficky promýšlel a rozpracovával prostřednictvím nezpředmětňujícího myšlení, jehož úkolem je nenechat se chytit do pasti tradiční i novověké metafyziky. Směle vstupoval do dialogu s teology, přírodními vědci, historiky, umělci i politiky. Dialog, a to často kritický, polemický dialog s konkrétním etickým a politickým ostřím, se stával součástí jeho filosofické i politické praxe, jak dosvědčuje jeho bohatá veřejná intelektuální činnost. Hejdánek svou filosofii chápal jednak jako sókratovský dialog s důrazem na kladení otázek a následnou reflexi a kritiku skutečných i možných odpovědí a jako službu pravdě, která tu je dříve než my, přichází či má přijít a o níž vydává své svědectví.

Seznam publikací v letech 1943-2009 čitá 15 hustě popsaných stran, cca 400 článků a studií.

Dílo

Bibliografie

[url=https://www.hejdanek.eu/Bibliography?type=All]Soupis všech Hejdánkových prací na stránkách jeho archivu.[/url]

Disertační a habilitační práce

[url=https://www. hejdanek. +moreeu/Archive/Detail/265]Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady[/url]. Praha, 1952. Disertační práce. Universita Karlova v Praze. Filosofická fakulta. Katedra filosofie. Vedoucí práce Jan Blahoslav Kozák. 291 s. * [url=https://www. hejdanek. eu/Archive/Detail/1312]Filosofie a víra: příspěvek k otázce možnosti a legitimity filosofické reflexe víry jako alternativy reflexe theologické[/url]. Praha, 1970. Habilitační práce. Komenského evangelická bohoslovecká fakulta v Praze. 117 s.

Samizdatově vydané práce

Dopisy příteli I (dopisy č. 1-21). +more Praha: Edice Petlice, 1977. Sv. 134. * Dopisy příteli II (dopisy č. 22-40). Praha: Edice Petlice, 1978. Sv. 150. * Dopisy příteli I (dopisy č. 1-21). Praha: samizdat, 1978. * Dopisy příteli II (dopisy č. 22-40). Praha: samizdat, 1979. * Dopisy příteli III (dopisy č. 41-57). Praha: Edice Petlice, 1979. Sv. 190. * Dopisy příteli (dopisy č. 1-57). Praha: samizdat, 1980. * Dopisy příteli III (dopisy č. 41-57). Praha: Edice Petlice, 1980. Sv. 190. * Filosofie a víra. Praha: OIKOYMENH, 1985. Sv. 1. * Filosofie a theologie. Praha: OIKOYMENH, 1985. Sv. 2. * Dopisy příteli IV (dopisy č. 58-62, interview). Praha: OIKOYMENH, 1985. Sv. 3. * Život a slovo: eseje I. Praha: OIKOYMENH, 1985. Sv. 4. * Život a slovo: eseje II. Praha: OIKOYMENH, 1985. Sv. 5. * Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti. Praha: OIKOYMENH, 1985. Sv. 6.

Knižně vydané práce

Lettere a un amico. Bologna: Centro studi Europa orientale, 1979. +more 220 s. . * Wahrheit und Widerstand: Prager Briefe. München: P. Kirchheim, 1988. 292 s. . * Filosofie a víra. 1. vyd. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku - Evangelické nakladatelství, 1990. 176 s. . * Dopisy příteli. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1993. 136 s. . * Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti. Praha: OIKOYMENH, 1997. 200 s. . * Filosofie a víra: Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti II. 2. rozšířené vyd. Praha: OIKOYMENH, 1999. 256 s. . * Havel je uhlík: Filosof a politická odpovědnost. Praha: Knihovna Václava Havla, 2009. 112 s. . * Setkání a odstup. Praha: OIKOYMENH, 2010. 336 s. . * Úvod do filosofování. Praha: OIKOYMENH, 2012. 224 s. . * O umění. Praha: OIKOYMENH, 2014. 144 s. ISBN 978-80-7298-499-2. *Češi a Evropa. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017. 123 s. .

Volně přístupné texty

Drtivá většina Hejdánkových textů je přístupná v [url=https://www. hejdanek. +moreeu/Archive/Documents]Archivu Ladislava Hejdánka[/url] * [url=http://www. ucl. cas. cz/edicee/data/antologie/zdejin/3/hejdanek-1. pdf]Objev budoucnosti a umění (Tvář, 1964)[/url] * [url=http://www. ucl. cas. cz/edicee/data/antologie/zdejin/3/hejdanek. pdf]Kultura tváří v tvář politice (Tvář, 1968)[/url] * [url=http://www. vons. cz/data/pdf/infoch/INFOCH_13_1988. pdf]Co je dnes zapotřebí (Informace o Chartě 77, 1988) - s. 12-14[/url] * [url=http://abicko. avcr. cz/2009/07/11]Svobodný duch a univerzita (Lidové noviny, 1990)[/url] * [url=http://www. souvislosti. cz/archiv/hejdanek4-90. htm]Ježíš jako výzva (Souvislosti, 1990)[/url] * [url=http://janpalach. cz/pdf/kniha/5. pdf]Symbol a skutečnost (Ve jménu života vašeho. , 1991)[/url] * [url=http://www. revueprostor. cz/index2. php. menu=article&aid=501&vid=33&keyword=hejd%E1nek]Jak být spravedliví k minulosti. (Úvaha teoretická) (Prostor, 1997)[/url] * [url=http://www. souvislosti. cz/3499/hejdanek. html]Dnešní krize křesťanství a možné východisko (Souvislosti, 1999)[/url] * [url=http://www. vnjh. cz/fileadmin/user_upload/Dokumenty/CBM/2006/Hejdanek_Ladislav. pdf]Řeč pro Vzdělávací nadaci Jana Husa (2006)[/url] * [url=http://eman. evangnet. cz/sites/eman. evangnet. cz/files/2x2=5-ukazka. pdf]Život a počty (Dvakrát dvě je pět, 2011)[/url] * [url=http://protestant. evangnet. cz/protestor-priloha-protestanta-c-62011]Objekt zvýšené pozornosti (Protestant, 2011)[/url] * [url=http://www. reflexe. cz/. manufacturers_id=14&osCsid=73d8427277e4edbf1433efe5ff6ab676]Texty v časopise Reflexe[/url] * [url=http://www. vesmir. cz/clanky/autor/id/238]Texty v časopise Vesmír[/url].

Překladatelská činnost

WHITEHEAD, Alfred North. Matematika a dobro a jiné eseje. +more Přeložili František Marek a Ladislav Hejdánek. Praha: Mladá fronta, 1970. * LANDSBERG, Paul Ludwig. Zkušenost smrti. Editor Jiří Němec, přeložili Jan Sokol a Ladislav Hejdánek. Praha: Vyšehrad, 1990. * EBELING, Gerhard. Co je to víra. In Evangelický kalendář 2001. Praha: Kalich, 2000.

Editorská činnost

KOMÁRKOVÁ, Božena. Původ a význam lidských práv. Praha: SPN, 1990.

Ocenění

cena Jana Palacha, 1984 * čestný doktorát amsterodamské univerzity, 1987 * francouzský řád Rytíř umění a písemnictví, 1992 * zakládající člen Učené společnosti ČR z roku 1994 * Řád T. G. +more Masaryka III. třídy, 1995 * čestný doktorát Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2010 * Cena Václava Bendy, 2014.

Odkazy

Reference

Literatura

BALABÁN, Milan (ed. ). +more Logos a svět: sborník k sedmdesátinám L. Hejdánka a J. S. Trojana. Praha: OIKOYMENH, 1997. 290 s. . * DAYOVÁ, Barbara. Sametoví filozofové: podzemní univerzita v Československu a role Vzdělávací nadace Jana Husa v letech 1979-1989. Brno: Doplněk, 1999. 288 s. . * GABRIEL, Jiří, et al. Slovník českých filosofů (s. 167). Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. 698 s. .

Rozhovory

[url=http://protestant. evangnet. +morecz/dodatecne-odmitani-dospelosti]Dodatečné odmítání dospělosti (Protestant, 2011)[/url] * [url=http://protestant. evangnet. cz/filosof-se-ma-lidi-tazat-na-co-oni-sami-rikaji]Filosof se má lidí tázat na to, co oni sami říkají (Protestant, 2011)[/url] *[url=https://www. hejdanek. eu/Archive/All. &docType=Rozhovor]Všechny rozhovory dostupné on-line[/url].

Recenze, komentáře a polemiky

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20140613104312/http://buberfund. cz/projekt-webdialog/universalnost-lidskych-prav/otazka-lidskych-a-prirozenych-prav-a-havlicek/]HAVLÍČEK, Aleš. Otázka lidských a přirozených práv[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100920190002/http://nomadva. webgarden. cz/c-3-silenstvi/hejdanek-a-indicka-filosofie-2. html]CHLUP, Radek. Hejdánek a indická filosofie: kritický rozbor (Nomádva 2007)[/url] * [url=http://ufar. ff. cuni. cz/sites/default/files/u12/teze-priklad1. pdf]Intencionální předmět a problém předmětných a nepředmětných intencí - ukázka teze ke státní doktorské zkoušce (Ústav filosofie a religionistiky FF UK)[/url] * [url=http://protestant. evangnet. cz/setkani-a%C2%A0odstup]KEŘKOVSKÝ, Pavel. Setkání a odstup (Protestant 2011)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100920184716/http://nomadva. webgarden. cz/c-3-silenstvi/ano-nejmene-dve-odpove-na-dotaz-2. html]ONDRAČKA, Lubomír. Ano, nejméně dvě (Nomádva 2007)[/url] * [url=http://www. distance. cz/rocnik-1998/1-cislo-8/ladislav-hejdanek-nepredmetnost-v-mysleni-a-ve-skutecnosti]SOUSEDÍK, Stanislav. Ladislav Hejdánek: Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti (Distance 1998)[/url] * [url=http://tippelt. wordpress. com/2013/03/04/nepredmetne-mysleni-nesubstancni-reality/]TIPPELT, Hynek. Nepředmětné myšlení nesubstanční reality (Mezi břehy 2013)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080929065945/http://www. reflexe. cz/zastaveni-u-nekolika-tezi-ladislava-hejdanka/]TROJAN, Jakub S. Zastavení u několika tezí Ladislava Hejdánka (Reflexe 2006)[/url] *[url=https://www. hejdanek. eu/Hejdankiana]Bibliografie sekundární literatury k Ladislavu Hejdánkovi, dostupná on-line[/url].

Související články

Emanuel Rádl * Jan Patočka * Charta 77

Externí odkazy

[url=http://www. hejdanek. +moreeu]Archiv Ladislava Hejdánka se stovkami autorových textů dostupných on-line[/url] * [url=http://www. totalita. cz/vysvetlivky/o_hejdanekl. php]Heslo Hejdánek na serveru Totalita[/url] * [url=http://www. phil. muni. cz/fil/scf/komplet/hejdnk. html]Heslo Ladislav Hejdánek ve Slovníku českých filosofů[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070707172441/http://www. charta2007. cz/index. php. sh=dokum%2F5]Seznam mluvčích Charty 77[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304212615/http://www. learned. cz/cz/clenove-ucene-spolecnosti/radni-clenove-ucene-spolecnosti/hejdanek-ladislav. html. hledat=hejd%C3%A1nek]Ladislav Hejdánek na webu Učené společnosti České republiky[/url] * [url=http://www. kirchheimverlag. de/sachbuch/hejdanek-wahrheit/hejdanek-wahrheit. htm#sitetop]Wahrheit und Widerstand[/url] * [url=http://hledani. rozhlas. cz/iradio/. defaultNavigation=&query=hejd%C3%A1nek&from=&to=&porad=]Pořady s Ladislavem Hejdánkem v archivu Českého rozhlasu[/url] * [url=https://www. reflexe. cz/Autori/Ladislav_Hejdanek. html]Hejdánkovy texty v časopisu Reflexe[/url] * * [url=http://www. lidovky. cz/filozof-hejdanek-slavi-osmdesatiny-d64-/ln_kultura. asp. c=A070508_163908_ln_kultura_znk]Filozof Ladislav Hejdánek slaví osmdesátiny (Lidové noviny, 2007)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120519153811/http://web. etf. cuni. cz/ETFKF-8. html#5]Kolokvium k jubileu Ladislava Hejdánka a Jakuba S. Trojana[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070915100057/http://www. krestanskarevue. cz/3_2007_Bargarova_Kolokvium_80. html]BARGÁROVÁ, Ivana. Kolokvium k jubileu Ladislava Hejdánka a Jakuba S. Trojana (Křesťanská revue, 2007)[/url] * [url=http://dejiny. nln. cz/archiv/2008/2/pripad-derrida-]HERMANN, Tomáš. Případ Derrida. Francouzi na filozofických bytových seminářích 80. let (Dějiny a současnost, 2008)[/url] * [url=http://www. oikoymenh. cz]Nakladatelství OIKOYMENH[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304220150/http://www. publix. cz/acadymca/retreaty/A08/ladislav_hejdanek_prednaska. mp3]Spravedlivější společnost - iluze, nebo výzva. (záznam přednášky pro Akademickou YMCA, 2008)[/url] * [url=http://zpravy. rozhlas. cz/mozaika/literatura/_zprava/645894]Představení knihy Havel je uhlík v Českém rozhlase 3 - Vltava (15. 10. 2009)[/url] * [url=http://munich. czechcentres. cz/cs/program/detail/na-ceste-prirozenosti2]Výstava Na cestě přirozenosti (2009)[/url] * [url=http://www. ustrcr. cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0902/087-100. pdf]MECLOVÁ, Anna. Bytové semináře pod dohledem Státní bezpečnosti. Sledování skupiny filozofů v období normalizace (Paměť a dějiny, 2009)[/url] * [url=http://prehravac. rozhlas. cz/audio/2585131]Představení knihy Úvod do filosofování v Českém rozhlase 3 - Vltava (20. 3. 2012, 46:25-55:45)[/url] * [url=https://existence-transcendence. cz/14-ladislav-hejdanek]Ladislav Hejdánek na stránkách existence-transcendence (česky)[/url] * [url=https://www. mujrozhlas. cz/auditorium/1969-ladislav-hejdanek-hovori-o-ceske-narodni-povaze]Archivní zvukový záznam hlasu Ladislava Hejdánka[/url] (debata o české národní povaze, 18. 7. 1969).

Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Filozofové 20. +more století Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Mluvčí Charty 77 Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Vyučující na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Kategorie:Rytíři Řádu umění a literatury Kategorie:Lidé Učené společnosti České republiky Kategorie:Osobnosti Českobratrské církve evangelické Kategorie:Lidé Lidových novin Kategorie:Paměť národa Kategorie:Narození 1927 Kategorie:Narození 10. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 2020 Kategorie:Úmrtí 28. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.