Massimo Ambrosini

Massimo Ambrosini (29. květen 1977 Pesaro, Itálie) je bývalý italský fotbalový záložník. Hrál i na pozici obránce. Od března 2021 pracuje jako vedoucí pro reprezentaci Itálie U21 .

Byl bojovný a houževnatý fotbalista, který vyrostl v klubu AC Cesena. Své fotbalové srdce dal klubu AC Milán kde přišel v roce 1995 jako velký talent. +more Celkem odehrál za Rossoneri 489 utkání v 17 sezonách a stal se kapitánem po rozloučení Maldiniho v roce 2009. Byl u vítězství dvou trofejí LM (2002/03 a 2006/07), čtyř titulů v lize (1995/96, 1998/99, 2003/04 a 2010/11). S reprezentací Itálie dosáhl stříbrných medailí na ME v roce 2000.

Klubová kariéra

AC Cesena

Massimo začal svou kariéru již od mládí v klubu AC Cesena. V sezóně 1994/95 byl v 17 letech zařazen do prvního týmu trenérem Bruno Bolchi. +more Debutoval v zápase domácím poháru proti Janovu (0:1) . Poté již nastupoval do zápasů ve druhé lize pravidelně. Celkem odehrál za jednu sezonu 27 utkání a vstřelil jednu branku, tu vstřelil v utkání proti US Lecce .

AC Milán

V létě roku 1995 přestupuje v 18 letech do velkého fotbalu. Na přání trenéra Capella přichází klub AC Milán o 2 mil. +more Euro.

Svůj debut za Rossoneri odehrává v zápase domácím poháru proti Pescaře (4:1) . V lize odehraje první zápas (na posledních 7. +more minut utkání) 5. listopadu proti Cagliari Calcio (3:2) . Klub hraje Pohár UEFA a v něm si zahraje poprvé 12. září proti Zagłębie Lubin (4:0) .

V následující sezóně debutoval 25. +more září v LM v zápase proti Rosenborgu (4:1) . Klubu i jemu se nedařilo. Klub skončil v lize na 11. místě v tabulce a v LM se klub nedostal přes základní skupinu.

Vicenza Calcio

Aby získal více zkušeností, rozhodlo se vedení Rossoneri jej i spoluhráče Coca poslat na hostování do Vicenza Calcio. Prvního zápasu se zúčastnil ve finále italského superpoháru který se hrál +more_srpen'>23. srpna. Klub jej prohrál s Juventusem 0:3 . Svůj první zápas v lize odehrál proti Sampdorii (1:2) . První branku vstřelil proti Interu (1:3) 30. listopadu. Klubu pomohl zachránit se v soutěži a v soutěži o pohár PVP pomohl do semifinále když jej vyřadil anglický klub Chelsea FC (1:0, 1:3). Celkem odehrál 36 utkání a vstřelil 1 branku.

Návrat do AC Milán

Od sezony 1998/99 se vrátil natrvalo do týmu Rossoneri. Číslo na dresu měl 23 a zůstalo mu až do konce kariéry v AC Milán. +more Novým trenérem pro sezonu byl vybrán Alberto Zaccheroni a ten mu dával prostor s Albertinim na hřišti. V sezoně vstřelil první branku za Rossoneri, bylo to 2. května 1999 proti UC Sampdoria (3:2) což se později ukázalo jako rozhodující branka pro dobytí titulu v lize.

V nové sezoně 1999/00 se potvrdilo že je důležitým členem klubu když chyběl jen v pěti zápasech. Byl i v sestavě ve finále italského superpoháru, jenže prohráli s Parmou (1:2) . +more V LM nepostoupili ze skupiny a v lize skončili na 3. místě.

Následující sezóně 2000/01 vstřelil v lize tři branky a do února 2001 nastupoval pravidelně. Jenže pak utrpěl vážné zranění předního zkříženého vazu na levém koleni. +more Návrat se konal za 10 měsíců. Ale i tak pomohl klubu se dostat přes základní skupinu v LM.

V sezoně 2001/02 odehrál první utkání po zranění 23. +more prosince 2001 proti Hellas Verona FC (2:1) a vstřelil i branku . Nakonec nastoupil do 9 utkání a vstřelil 3 branky. Zahrál si i v Poháru UEFA kde pomohl klubu projít do semifinále.

Kariéra od sezona 2002/03 byla nezapomenutelná. Pod vedením Ancelottiho se Massimo ukázal být důležitým hráčem týmu. +more Na domácí scéně klub zvítězil v domácím poháru když porazili AS Řím (4:1, 2:2). A vyhráli též LM. Ve finále porazili na penalty Juventus FC . Massimo v něm nastoupil v 87. minutě.

Skvělé výsledky pokračovali i v sezoně následující. Ale sezona začala prohrou ve finále italského superpoháru proti Juventus FC . +more Následovalo finále Evropského superpoháru a v něm vyhráli nad Portem (1:0) . Také byl v sestavě ve finále Interkontinentálního poháru. Klub prohra s Bocou na penalty . Ligu vyhráli 11 bodovým náskokem a pro hráče to byl již třetí titul. V LM skončili ve čtvrtfinále po vypadnutí s klubem Deportivo La Coruňa (4:1, 0:4).

Sezona 2004/05 začala vítězstvím v italského superpoháru proti SS Lazio (3:0). V LM vstřelil svou první branku v této soutěži a branka byla veledůležitá. +more Byla vstřelena v 90. minutě v semifinále druhého zápasu proti klubu PSV Eindhoven (2:0, 1:3) a znamenala tak postup do finále . V něm si nezahrál a navíc prohráli na penalty s anglickým klubem Liverpool FC. V lize skončil s klubem na 2. místě.

Sezonu 2005/06 v lize začal při absenci Maldiniho s kapitánskou páskou. Jenže po pár utkání se zranil a celou sezonu často nehrál. +more Pomohl čtyřmi zápasy klubu se dostat v LM do semifinále. V lize po korupčním skandálu dokráčel s klubem na 3. místo.

V sezóně 2006/07, po zranění znovu získal místo v sestavě a vytvořil středu hřiště s Gattusem a Pirlem nepropustnou řadu. To pomohlo vyhrát vyhrát LM (2:1) nad Liverpoolu . +more V lize s klubem obsadil 4. místo a vstřelil 2 branky z 19 utkání.

Dne 31. +more srpna 2007 při absenci Maldiniho zvedl nad hlavou jako první trofej pro vítěze Evropského superpoháru po vítězství nad Sevillou (3:1) . Byl i ve vítězné sestavě ve finále MSK . V LM dokráčel s klubem do osmifinále a v lize skončili na 5. místě. I tak udělal Massimo maximum když celkem nastoupil do 43 utkání v nichž vstřelil 4 branky.

Nejlepší sezonu co se týče podle počtu vstřelených branek byla sezona 2008/09. V ní vstřelil celkem 8 branek z 33 utkání. +more Nejvíce (7) jich vstřelil v lize. Dvě branky vstřelil v utkání proti AS Řím (2:3). Sezona se zakončila 3. místem a v poháru UEFA vypadli již v prvním vyřazovacím kole německým klubem Werder Brémy (1:1, 2:2).

Odchod legendy Maldiniho do fotbalového důchodu, znamenal pro Massima že od sezony 2009/10 bude novým kapitánem on. Již +more_únor'>7. února 2010 proti Boloni sehrál 300 zápas v lize. Pomohl klubu dokončit sezonu v lize k 3. místu a v LM neprošel přes osmifinále.

V následující sezóně 2010/11 sehrál proti Boloni 1. +more května 2011 300 zápas za Rossoneri a týden později získal s klubem svůj čtvrtý ligový titul. V LM neprošel opět přes osmifinále.

Poslední trofej získal 6. +more srpna 2011 když vyhrál v italského superpoháru nad Interem (2:1) . Ještě pomohl klubu v lize k 2. místu v sezoně 2011/12 a 3. místu v sezoně 2012/13, V V LM nejdál došel do čtvrtfinále v sezoně 2011/12. Na konci sezony 2012/13 se vedení rozhodlo s ním nepodepsat smlouvu a tak po 17 sezonách a celkem 489 zápasech a 36 branek se rozhodl prodloužit kariéru v jiném klubu.

ACF Fiorentina

Do klubu fialek odešel zadarmo . První zápas odehrál +more_srpen'>22. srpna 2013 proti Grasshopper Club Zürich (2:1) ve 4. předkole v EL. Nakonec se s klubem probojoval do osmifinále. Jedinou branku v dresu fialek vstřelil 3. října proti Dněpru (2:1) . V lize pomohl klubu k 4. místu. Poslední zápas ve fotbalové kariéře odehrál 11. května 2014 proti Livornu (2:1) . Za fialky odehrál celkem 30 utkání a vstřelil jednu branku.

Přestupy

z Cesena do Milán za 1 910 000 Euro * z Milán do Fiorentina zadarmo

Statistiky

Reprezentační kariéra

V roce 1995 debutoval v reprezentaci Itálie U21, který byl po mnoho let základním členem. Díky tomu byl také nominován na OH 2000.

V seniorské reprezentaci si premiéru odbyl 28. +more dubna 1999 v Záhřebu proti Chorvatsku (0:0) . Po začlenění do sestavy byl vybrán na ME 2000. Z turnaje si odvezl stříbrnou medaili.

Kvůli zranění neodcestoval na MS 2002 a ME 2004. Další turnaj odehrál na ME 2008. +more Po prohře se Španělskem skončili již v čtvrtfinále. To byl také poslední zápas za reprezentaci Itálie. Za reprezentací odehrál 35 utkání a nedal žádnou branku. Další 4 zápasy odehrál v rámci Olympijských her, kde vstřelil jednu branku.

Úspěchy

Klubové

4× vítěz italské ligy (1995/96, 1998/99, 2003/04, 2010/11) * 1× vítěz italského poháru (2002/03) * 2× vítěz italského superpoháru (2004, 2011) * 2× vítěz Ligy mistrů UEFA (2002/03, 2006/07) * 2× vítěz Evropského superpoháru (2003, 2007) * 1× vítěz Mistrovství světa klubů (2007)

Reprezentační

2× na ME (2000 - stříbro, 2008) * 1× na OH (2000)

Vyznamenání

100px Řád zásluh o Italskou republiku (+more_červenec'>12. 7. 2000) z podnětu Prezidenta Itálie.

Reference

Související články

Seznam italských fotbalových reprezentantů

Externí odkazy

[url=https://www. national-football-teams. +morecom/player/3382/Massimo_Ambrosini. html]Profil hráče[/url] na National Football Teams. com * [url=https://www. transfermarkt. de/massimo-ambrosini/profil/spieler/5818]Profil hráče[/url] na Transfermarkt. com.

Kategorie:Fotbalisté AC Cesena Kategorie:Fotbalisté AC Milán +more_Vicenza_Virtus'>Kategorie:Fotbalisté L. R. Vicenza Virtus Kategorie:Fotbalisté ACF Fiorentina Kategorie:Italští fotbalisté Kategorie:Italští olympionici Kategorie:Italští fotbaloví reprezentanti Kategorie:Muži Kategorie:Narození 29. května Kategorie:Narození v roce 1977 Kategorie:Narození v Pesaru Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Vítězové Ligy mistrů UEFA Kategorie:Vítězové Superpoháru UEFA Kategorie:Vítězové Mistrovství světa ve fotbale klubů Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2000.