Michal Baluďanský

Michal Baluďanský (7. října 1769, Vyšná Olšava, Slovensko - 15. dubna 1847, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský univerzitní profesor, ekonom - národohospodářský, právník, statní činitel a zakladatel a první ředitel (rektor) Petrohradské státní univerzity.

Pocházel z rusínské obce Vyšná Olšava, patřící do Zemplínské župy. V současnosti je Vyšná Olšava součástí okresu Stropkov. +more Narodil se v rodině řeckokatolického faráře. V roce 1777 jako 8letý studuje na řeckokatolickém gymnáziu, v sídle Zemplínské župy, ve městě Sátoraljaújhely. Po skončení gymnázia v roce 1780 dostal státní stipendium a v letech 1783 - 1785 studuje na filozofické fakultě Královské akademie práva v Košicích (slovensky filozofická fakulta Kráľovskej akadémie práva v Košiciach). Fakultu absolvoval s vyznamenáním. Právo studoval i ve Vídni. V průběhu dvou let absolvoval čtyřroční studium na právnické fakultě (1787 - 1789).

Od roku 1789 působí jako profesor politologie a ekonomie ve městě Oradea (česky Velký Varadín, Sedmihradsko). Po rigorózní (přísné) zkoušce v pešťské univerzitě v roce 1796 získal akademický titul JUDr. +more a od roku 1802 působí ve funkci děkana právnické fakulty. Ovládal 2 germánské jazyky - angličtinu, němčinu, románské jazyky - francouzštinu, italštinu a taktéž státní jazyk Uherska - maďarštinu.

Byl členem hnutí uherských jakobínů, tajného jakobínského Spolku svobody a rovnosti, za což byl pronásledován uherskými úřady. Jeho přednášky byly přísně cenzurované a zakázané. +more Na pozvání ruského cara Alexandra I. v roce 1804 odchází spolu s manželkou a synem do Ruského impéria, do Petrohradu. V Ruském impériu na Pedagogickém institutu učí politické vědy, zejména ekonomii.

V letech 1819 - 1821 byl prvním ředitelem (rektorem) Petrohradské státní univerzity. Má velký podíl na demokratizaci vyučovacího procesu a možnosti studia pro nadané poddané. +more Univerzita se pod jeho vedením stává významným centrem vědeckého a kulturního života. V roce 1821 byl zbaven funkce pro své liberální názory a v roce 1835 opět přednášel na Petrohradské státní univerzitě.

Od roku 1824 byl členem zákonodárné komise ministerstva financí a také hlavním autorem ruského zákoníku Svod zakonov Rossiji (15 svazků), tvůrcem ruské právnické terminologie a právních norem pro ministerské úřady. Po nástupu cara +more_Pavlovič'>Mikuláše I. je jmenován za senátora a stává se přednostou carského úřadu. Byl v úzkém kontaktu s Václavem Hankou a Pavlem Josefem Šafaříkem, kteří ho ovlivňovali také politicky. Památník Michalovi Baluďanskému. Má značný podíl na rozvíjení slovansko-ruských kulturních a vědeckých styků v 20. - 40. letech 19. století. V roce 1861 se zasloužil o vydání zákona o zrušení nevolnictví v Ruském impériu. Na Baluďanského dlouho vzpomínali rodáci z Vyšné Olšavy, protože nezapomněl na jejich těžký život. Vždy bojoval proti tmářství (popírání pokroku) a neúctě. Zemřel 3. dubna 1847 v Petrohradě jako šlechtic s erbem se znamením římské číslice „XV" - vzpomínka na 15 svazků Svodu zakonov Rosiji. Patřil mezi teoretiky liberální šlechty, na ekonomické podmínky Ruského impéria aplikoval teorii Adama Smitha.

Pochován je na monastýrském cintorínu v Troicko-sergijevské přímořské pustině. Jeho podobizna se ve formě uměleckého ztvárnění nachází v slavnostním sálu Petrohradské státní univerzity.

Z devíti dětí byl syn Alexander Michailovič (1818 - 1897) ruským generálem a dcera Anna Daraganová (1806 - 1877) ruskou spisovatelkou pro děti. +morepng|náhled'>Erb Michala Baluďanského.