Mojžíš

Mojžíš ( Moše, vykládáno jako „z vody vytažený“) je jednou z nejvýznamnějších postav izraelského národa a Starého zákona. Podle Bible to byl náboženský a vojenský vůdce, starozákonní prorok a vykladač zákona, kterému je tradičně připisováno autorství Tóry - prvních pěti knih Tanachu: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Tyto knihy jsou souhrnně označovány jako Pentateuch či Pět knih Mojžíšových. Je mu též připisováno autorství knihy Jób. Mojžíš žil pravděpodobně okolo 15.-13. století před naším letopočtem. Podle Davida Ganse se narodil roku 2368 od stvoření světa, což odpovídá roku 1394-1393 před naším letopočtem, a zemřel roku 2488 od stvoření světa, což odpovídá roku 1274-1273 před naším letopočtem. Pocházel z kmene Lévi a měl bratra Áróna a sestru Mirjam.

Někteří badatelé zastávají názor, že Mojžíšova existence není historicky doložena. Podle zastánců tohoto názoru chybějí v Egyptě či na Sinaji důkazy, které by potvrzovaly události, jež jsou popsány v knize Exodus, zvláště pak ty, které popisují otroctví Izraelitů a jejich odchod z Egypta do zaslíbené země pod vedením Mojžíše.

Postavu Mojžíše jako proroka uznává několik světových náboženství - například judaismus, islám, křesťanství, mormonismus, bahaismus i moonismus.

Život podle Bible

Mojžíšův život je možné rozdělit na tři etapy, z nichž každá trvala 40 let.

Život v Egyptě

Podle biblického vyprávění se narodil židovským rodičům v Egyptě, kde tehdy žil celý národ. Kvůli nařízení faraona zabít všechny malé chlapce - syny narozené Izraelitům - byl také v ohrožení života, ale jeho rodiče, aby jej uchránili tohoto osudu, jej vložili do třtinové ošatky a pustili po řece Nilu. +more Tam novorozence nalezla faraonova dcera, která jej přijala za svého. Jako kojná byla pro něj vybrána jeho skutečná matka (aniž by se to o ní vědělo). Mojžíš znamená „vytažený“ - hebrejské Moše je odvozenina slovesa „mašah“, tedy „vytáhnout“. Význam jména „vytažený“ je gramaticky přesněji „vytahující“ - což podle teologa O. Havelky odkazuje na Mojžíšovo poslání vyvedení zotročeného lidu na svobodu. Podle jiné výkladové linie jde o jméno egyptského původu, jehož význam je „syn“. Mojžíš se dokonce stal možným kandidátem na faraónský trůn, což ale nebyla jeho cesta - nikdy nezapomněl na svůj lid. Mojžíš žil na faraonově dvoře, lze se domnívat, že studoval a učil se umění písma, což také byla být klíčová dovednost při tvorbě dvou kamenných desek Desatera. Když Mojžíš dospěl, hájil v jednom sporu hebrejského otroka a přitom zabil faraonova služebníka. Mojžíš viděl, jak se Egypťan pokoušel ubít Hebreje, vzplanul posvátným hněvem a onoho Egypťana vlastníma rukama ubil k smrti a zahrabal do písku (Ex 2,12). Faraón vyhlásil nad Mojžíšem trest smrti. Musel tedy utéci mimo Egypt.

Život v Midjanu

Mojžíš se usídlil v Midjanu a oženil se se Siporou, dcerou midjánského kněze Jetra. V té době se mu v hořícím keři zjevil Bůh, aby jej poslal zpět do Egypta, kde měl vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví a přivést jej do zaslíbené země. +more Při té příležitosti mu bylo zjeveno Boží jméno JHVH. Mojžíš se tedy vrátil do Egypta. Zjevení Božího jména Mojžíšovi z něho činí nenahraditelnou a zcela klíčovou postavu židovského Tanachu, křesťanského Starého zákona i muslimského Koránu. Je to teologický střed Mojžíšova příběhu, později zpečetěný vznikem kamenných desek Desatera. V hebrejském textu o Mojžíšovi je Boží jméno vyloženo pomocí slovesa „být“: „JSEM, KTERÝ JSEM. “ (Ex 3,14), hebrejsky „´ehjé ašer ´ehjé“. Jméno podle Havelky nevypovídá o Boží podstatě, ale o vztahu Boha k Izraeli. Hebrejské „hajá“, tedy „být“ je pojem dynamický, aktivní, s významem existovat, uskutečňovat se, být ve vztahu. Jméno JHVH se vyslovuje Jahve.

Vyvedení izraelitů ze zajetí

Jeho jednání s faraonem však bylo neúspěšné, a tak Bůh skrze Mojžíše potrestal Egypt deseti ranami. Poslední z nich bylo vyhubení všech prvorozených, mezi zvířaty i mezi lidmi. +more Židé byli této zkázy uchráněni díky krvi obětovaného beránka. K této události se váže vznik svátku Pesach. Poté faraon Izraelity propustil. Když si to pak rozmyslel a začal Izraelity s Mojžíšem pronásledovat, nechal Bůh Mojžíše přejít napříč Rákosovým mořem, zatímco Egypťané se v něm utopili. Pentateuch zmiňuje přechod Rákosového moře dvakrát mírně odlišným způsobem. Výsledný text se však překrývá a Mojžíš v něm hraje klíčovou roli. První verzi vypráví tradice Kněžského kodexu: v této verzi Mojžíš zvedne hůl nad moře, a to se rozdělí, takže uprostřed je suchá cesta. Ve chvíli, kdy Mojžíš a jeho lid projdou na druhý břeh, moře se opět zalije a pohřbí armádu. Druhou verzi vypráví jahvistická tradice: v této verzi jsou Hebrejové cestou k Rákosovému moři zastaveni egyptským vojskem, které se dostane blíže k moři; mezi oba tábory se ovšem postaví Hospodinův oblak, který zamezí jejich přiblížení. Během noci žene Hospodin moře silným východním větrem a v nastalém zmatku nasměruje egyptské vojáky do moře. Poté Mojžíš provedl izraelský lid pouští a po čtyřicetiletém putování jej přivedl na horu Nebó v pohoří Abárim, odkud shlédl na Zaslíbenou zemi a zemřel. Po něm nastoupil jako vůdce Izraele Jozue, který lid převedl přes Jordán do zaslíbené země Kanaánu.

Zajímavosti

Polygamie

Není jasné, zda měl Mojžíš za manželku pouze Siporu a záhadnou kúšanku, zmíněnou v . V knize Soudců je zmíněna ještě jiná žena, kterou však někteří ztotožňují s kúšankou. +more Některé církve využívají zmínek o Mojžíšově polygamii k vlastnímu učení (viz polygamie v mormonismu).

Švagr Chóbab

Zvláštně Mojžíš zareagoval v situaci, kdy se jeho švagr Chóbab chtěl vrátit do své země. Mojžíš ho požádal o to, aby byl průvodcem Izraelců, protože zná místa, kde se utábořit, přestože věděl, že je vede Hospodinův oblak. +more Někteří zastávají názor, že tento rozpor vznikl při finální redakci Mojžíšových knih (viz Teorie o vzniku Tóry). Nicméně tradiční rabínské vysvětlení v tom rozpor nevidí. Mojžíš si byl prostě vědom toho, že Chóbab znal poušť a národy, které žily v jejím okolí, a mohl být tedy užitečným rádcem, jak postupovat a čeho se vyvarovat při putování a přebývání v pustině.

Urim a Thummim

Mojžíš také vysvětil svého bratra Árona za velekněze izraelského lidu. Při této příležitosti mu v zastoupení Jahveho dal náprsník s kameny, reprezentujícími 12 kmenů Izraele, a také 2 posvátné věštecké kameny, Urim a Thummim.

Historické pozadí

Časové zařazení

Nejznámější a pravděpodobně nejrozšířenější přesvědčení je, že faraon, na němž žádal Mojžíš propuštění svého lidu, byl Ramesse II. +more (19. dynastie, vládl v letech 1279-1213 př. n. l. ). Ten ale není jediným kandidátem a je obtížné nějak vysledovat Mojžíše v kontextu známých dějin. Odhady určení Exodu se pohybují v rozmezí let 1648 př. n. l. (nástup 15. dynastie) až 1208 př. n. l. (pátý rok vlády syna Rameese II. Merenptaha).

Původ monotheismu

V jednom z předpokládaných intervalů Mojžíšova života se také zároveň nachází období panování Amenhotepa IV. +more, známějšího jako Achnaton, který provedl radikální monotheizující reformu egyptského náboženství. Vzhledem k jeho značně pacifistickému založení se nepředpokládá, že by to byl on, kdo pronásledoval prchající Židy z Egypta, ale vyvstává tu otázka vzájemného vlivu atonismu a judaismu.

Achnatonův Hymnus na Slunce se nápadně podobá 104. žalmu. +more Neexistuje jednoznačný názor na to, který text si vypůjčil z kterého, vedle těchto názorů tu však je i teorie možné existence jiné obecné tradice, z níž oba tyto texty čerpaly. O to výraznější je vzájemná (byť ne zcela prokázaná) souvislost mezi judaismem a atonismem ve světle skutečnosti, že Mojžíš mohl být současníkem této reformy. Pokusy hledat v atonismu počátky monoteistických světových náboženství však někteří badatelé zpochybňují.

Snahy o zmapování Mojžíšova putování

Existují snahy zmapovat putování Mojžíše, především po opuštění Izraelitů z Egypta, a nalézt tak místo přechodu Rákosového/Rudého moře. Podle Rona Wyatta se místo přechodu nachází v oblasti pláže u města Nuweiba, jako podporu tohoto místa uvádí, že tato pláž je i dostatečně velká k tomu, aby se na ní mohli Izraelité utábořit. +more Toto místo je ale zpochybňováno, protože naopak pláž není dostatečně velká a navíc v trase putování podle Rona Wyatta neodpovídá poloha Ethamu. Navíc je zpochybněna i malá hloubka podmořské vyvýšeniny, po které Izraelité mohli přejít, ve skutečnosti v tomto místě dosahuje hloubka až 765 metrů a Izraelité by museli překonat 17stupňové stoupání. Jako místo přechodu je navrhována Tiranská úžina. Naopak pro podporu pláže u města Nuweiba se vyslovuje Ted Charlton s tím, že vodní hradby sloužící jako ochrana přecházejících Židů byla voda zledovatělá díky silnému východnímu větru. Naopak zpochybňuje jako místo přechodu Tiranskou úžinu, neboť v této úžině se nachází ostrovy, o kterých se ale bible nezmiňuje.

Podle některých názorů je překlad Rákosového moře jako Rudé moře pokládán za chybný a Rákosové moře umísťují do oblasti Suezské šíje nebo ho ztotožňují se Sirbónským jezerem.

Mojžíš v mormonismu

Mormonismus (specifické americké odvětví křesťanství) používá postavu proroka Mojžíše ve své teologii i historii.

Podle Nauky a Smluv se Mojžíš zjevil 3. dubna 1836 mormonskému prorokovi Josephu Smithovi v kirtlandském chrámu. +more Smyslem tohoto zjevení mělo být předání kněžských klíčů ke shromáždění všech kmenů Izraele.

Mormonský Mojžíš byl podle učení teologa Smithe vyvolen ke svému úkolu v předsmrtelném životě a jeho příchod byl podle Knihy Mormonovy prorokován už Josefem egyptským.

Mojžíš byl svým tchánem Jetrem vysvěcen k Melchisedechově kněžství, kterému učil také Izraelity během pobytu na poušti. Toto kněžství bylo však za nevíru Izraelitům odebráno a kmenům tak zůstalo pouze nižší, Aaronovo kněžství.

Mojžíš v islámu

Mojžíš je nejčastější prorockou postavou v islámské tradici a pojí se s nim nejrozsáhlejší pasáže, které v Koránu najdeme.

Mojžíšův příběh je paralelou k Mohamedově vlastnímu životu. Uskutečnil "hidžru" - exodus z Egypta, přinesl Písmo (Tóru) a podnikl výpravu do 7 nebí.

Mládí

Islámské zdroje uvádí, že egyptský Faraon měl v době Mojžíšova narození sen o ohni, který přišel z Jeruzaléma a spálil vše v Egyptě kromě Izraelců. Egyptští kouzelníci a vykladači snů Faraonovi řekli, že se narodí chlapec, který osvobodí Izraelce z otroctví a uvrhne na egyptskou zemi zkázu a katastrofy. +more Faraon proto přikázal, aby byl každý nově narozený izraelský chlapec okamžitě zabit. Mojžíšova matka však získala od Boha zjevení a svého syna ukryla dříve, než jej mohli Egypťané najít. Bůh jí poté Mojžíše vrátil jako adoptovaného královského syna.

Faraonovi poradci později egyptskému králi poradili, aby nezabíjeli mužská novorozeňata každý rok, nýbrž pouze každý druhý rok. Tak bylo možné, aby vznikla nová generace otroků. +more Jedním z takto přeživších byl také Mojžíšův bratr Áron.

Když Mojžíš dospěl, zabil neznámého Egypťana a musel ze své země uprchnout do Midjánu, kde poznal svou budoucí manželku Sipporu i svého budoucího tchána, Jetra (Šuajba).

V Midjánu

Mojžíš se podle islámské tradice i Koránu stal (stejně jako v Bibli) Jetrovým zetěm a žil v Midjánu se svou manželkou po dlouhou dobu.

Prorocké povolání

Během svého pobytu byl Mojžíš povolán za proroka. Korán tuto událost (známou z Bible jako scéna s hořícím keřem) popisuje následovně:

Korán obsahuje ještě další verze příběhu s hořícím keřem.

Náhledy na Mojžíše

Mojžíš s deskami zákona na Rembrandtově obraze z r. 1659

Mojžíš a Zákon

Kromě toho, že Mojžíš vyvedl Izraelity z egyptského otroctví, je významný především proto, že skrze něj dal Bůh Izraeli na hoře Sinaj Desatero a uzavřel s ním smlouvu, díky které se Izrael stal Božím lidem. Zákony, které Izrael od Boha tehdy dostal, se všechny nacházejí (včetně vyprávění o těch událostech) v Tóře, čili Pentateuchu, kterému se říká také Pět knih Mojžíšových, neboť tradice jejich autorství připisuje právě Mojžíšovi. +more Proto se hovoří často o „Mojžíšově zákoně“. Mojžíš je pro židovství nepřekonatelný prorok a zákonodárce, vzor a model každého proroka.

I když Nový zákon z velké části chápe Ježíše Krista a jeho učení jako překonání (dovedení k dokonalosti, naplnění) Mojžíšova zákona (tak především sv. Pavel), některé spisy Nového zákona představují Ježíše jako nového, dokonalého Mojžíše a jeho učení jako nový Mojžíšův zákon či jeho naplnění, např. +more Evangelium podle Matouše.

Biblická kritika

Příběh Mojžíše je zřejmě spojením několika navzájem odlišných tradic a příběhů. Vypovídá o tom například to, že Mojžíšův tchán bývá jednou nazýván Reúel, podruhé zas Jetro. +more Nicméně veškeré pokusy o životopis či naopak o vyškrtnutí Mojžíše jako nereálné postavy zůstávají stále jen hypotetické - na základě dostupných pramenů jednoduše nelze provést ani jedno, ani druhé.

Umělecké reflexe

Postava Mojžíše byla ztvárněna v řadě uměleckých děl: hudebních dílech, výtvarných dílech, románech i filmech.

Výtvarné umění

V románském umění bývá Mojžíš zastoupen především ve scénách Vyzdvižení a svržení měděného hada, Mojžíšovy ruce podpírané Áronem a Chúrem, Usmrcení prvorozených synů, Zázračný přechod Rudého (Rákosového) moře, Zázračné objevení pramene ve skále, Hořící keř, či Přijetí desek Starého zákona. K nejvýznamnějším dílům patří: * Biskupská hůl s relikvií-prutem z Mojžíšovy hole * Emailované destičky nebo tepané medailony na románských oltářních nástavcích či křížích, například na retáblu v Klosterneuburgu u Vídně.

Od doby vrcholné gotiky se objevuje Mojžíšovo reprezentační vyobrazení samostatně, nebo v sérii starozákonních králů a prororků * pozdně gotická socha na kašně bývalé kartouzy v Dijonu - Champmol, dílo Clause Slutera * pozdně gotické reliéfy na kachlích * legendární scény na mincích a medailích, například jáchymovské tolary ze 16. století * Mojžíš - socha od Michelangela v chrámě San Pietro in Vincoli v Římě * socha na průčelí kopie Mariina loretánského domku, například v Loretu či v Praze * Luca Signorelli: fresky z Mojžíšova života v Sixtinské kapli

Téma Mojžíše v novodobém malířství: * Fedor Antonovič von Moller: Matka Mojžíšova spouští ho v koši na Nil, * Gustave Moreau: Mojžíš pohozen na Nil, * Pavel Merwart: Mladý Mojžíš, * Johann Georg Meyer: Smrt Mojžíšova.

Hudba

Mojžíš v Egyptě, opera Gioachina Rossiniho z roku 1818 * V České republice je poměrně populární píseň Mojžíš od skupiny Spirituál kvintet či album Mojžíš od Učedníků, které při střídání mluveného textu a písní rekapituluje Mojžíšův příběh.

Filmy

Z vážných filmů lze za nejúspěšnější považovat film Desatero přikázání z roku 1956, který patří mezi nejúspěšnější americké filmy všech dob (v roce 2006 byl natočen jeho stejnojmenný seriálový remake). Pochopitelně se vyskytly i četné parodie, v nichž postava Mojžíše vystupuje.

Velmi populární byl ve své době také americký animovaný muzikálový film Princ Egyptský z roku 1998, který popisuje narození a dospívání Mojžíše a vyvedení Izraelitů z Egypta. Film byl oceňován kritiky i veřejností a získal Oscara za nejlepší filmovou píseň.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Izraelský národ * Rodokmeny biblických postav

Externí odkazy

Kategorie:Starozákonní postavy Kategorie:Islámští proroci Kategorie:Náboženští vůdci Kategorie:Egyptští Židé Kategorie:Muži Kategorie:Korán Kategorie:Starozákonní proroci Kategorie:Mormonství