Města s župním právem

Mapa Maďarska Města s župním právem jsou maďarská města, která mají stejnou nebo podobnou míru samosprávy jako župy, ve kterých se nacházejí. Jedná se o jistou obdobu statutárních měst v Česku. Od roku 2022 má tato práva 25 maďarských měst. Budapešť se do této kategorie nepočítá, neboť jakožto hlavní město je samostatnou správní jednotkou o 23 obvodech, bezprostředně podřízenou centrálním orgánům státu.

Historie

1954-1971

Dne 28. +more listopadu 1954 získala čtyři (po Budapešti) největší města Maďarské lidové republiky zvýšená práva, která si udržela až do změny v roce 1971.

Města se zvýšenými právy:

* Debrecín * Miskolc * Pécs * Szeged

1971-1990

Změnou komunálního systému v roce 1971 byla zavedena nová kategorie tzv. Megyei város (Župní město). +more S účinností od 25. dubna téhož roku byla nová práva udělena následujícím městům:.

* Debrecín * Győr * Miskolc * Pécs * Szeged

Od 1. dubna 1989 se počet měst rozšířil ještě o:

* Kecskemét * Nyíregyháza * Székesfehérvár

Komunální systém od roku 1990

V roce 1990 byla opět zavedena kategorie Města s župním právem a byla udělena 20 městům, jejichž populace převyšovala 50 tisíc obyvatel. Většinou šlo o župní města, byly však i výjimky (Dunaújváros, Hódmezővásárhely, Nagykanizsa, Sopron). +more V roce 1994 tato práva získala ještě města Salgótarján a Szekszárd, jejichž počet obyvatel sice zdaleka nedosahoval stanovené hranice, ale šlo o hlavní města žup.

Roku 2006 byl do této kategorie povýšen Érd, který díky masivnímu růstu (suburbanizace Budapešti) splnil velikostní limit, zároveň se tak stal prvním městem Pešťské župy s tímto titulem. Roku 2022 získala župní práva ještě města Baja a Ostřihom, hlavně z historických důvodů (Ostřihom jako historické hlavní město Uherska a Baja jako středisko maďarské části Bačky).

Současná města s župním právem

Odkazy

Reference

Související články

Maďarské župy * Seznam měst v Maďarsku * Administrativní dělení Maďarska

Kategorie:Administrativní dělení Maďarska