Přeložka Soběslav – Doubí u Tábora

Přeložka Soběslav (mimo) - Doubí u Tábora (včetně) byla druhou etapou modernizace IV. železničního koridoru v úseku Veselí nad Lužnicí - Tábor v období od září 2019 do roku 2023 na trati Praha - České Budějovice. Přeložka je novostavba v délce 8,8 km vedená v nové stopě a zvětší části v souběhu s dálnicí D3. Nahradila původní jednokolejovou trať vedoucí přes Roudnou a její výstavbou došlo ke zkrácení trasy o 765 metrů. Nová dvojkolejná elektrizovaná trať je charakteristická velkým počtem umělých staveb. V průběhu výstavby bylo (v roce 2020) rozhodnuto o úpravě projektu na rychlost až do 200 km/h, po zavedení zabezpečovacího zařízení ETCS. Modernizovaný úsek, na kterém není železniční přejezd, je veden z 28 % na náspech (tj. 2,4 km), 52 % v zářezech (tj. 4,4 km) a zbytek tvoří umělé stavby jako Zvěrotický tunel, dvě estakády a další mosty a propustky. Mezi nejdůležitější stavby patřila výstavba 370 m dlouhého Zvěrotického tunelu, dvou estakád a přeložka silnice II/135.

Společnosti

Investor stavby byla Správa železnic a projekt vypracovala společnost Metroprojekt Praha. Firmy podílející se na výstavbě vytvořily Společnost Soběslav - Doubí s vedoucím zastoupením Strabag Rail a dále Eurovia CS a Metrostav Praha. +more Subdodavatelé byly firma AŽD Praha (výstavba zabezpečovacího zařízení), Hochtief (výstavba Zvěrotického tunelu) a Swietelsky Rail CZ.

Náklady na výstavbu dosáhly částky 4,8 miliardy korun, které zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury, je spolufinancovaný Evropskou unií v rámci Operačního programu Doprava. Maximální výše podpory EU tvoří 82,84 % z celkových uznatelných nákladů.

Vedení přeložky a umělé stavby

Přeložka začíná ve stanici Soběslav (411 m n. m. +more) v km 62,262, kde navazuje na první etapu Veselí nad Lužnicí - Tábor, I. část úsek Veselí nad Lužnicí - Soběslav zprovozněné v roce 2015, pokračuje severovýchodním směrem v oblouku o poloměru 1504 m a ve stoupání skonem 3,5-4,2 ‰. V místě bývalého přejezdu v km 62,413 byl postaven podchod, který tvoří monolitický železobetonový rám s tloušťkou stěn 0,35-0,40 m. Výstupy z podchodu jsou ve tvaru U tvořené opět železobetonovým polorámem s tloušťkou stěn 0,30 m. V km 62,669 je skok staničení na km 63,463.

V km 63,595 je trať vedena nad přeloženou silnicí II/135 novým železničním mostem o rozpětí 11,2 m. Most tvoří železobetonový rám s rovnoběžnými křídly založený na šestnácti velkoprůměrových pilotách (průměr 1,2 m) dlouhých osm metrů. +more Volná výška pod mostem je pět metrů.

Zvěrotický tunel

Přibližně po sto metrech v km 64,3 vstupuje jižním portálem do Zvěrotického tunelu o délce 370 m ve směrovém oblouku 2 802 m a ve stoupání sklonem 8 ‰. Tunel opouští severním portálem v km 64,7 a pokračuje asi tři sta metrů v zářezu a následně v náspu.

Černovická estakáda

V km 65,422 začíná Černovická estakáda dlouhá 832 m, je to třetí nejdelší železniční most v České republice. Most o 27 polích vede v souběhu s dálnicí D3 ve směrovém oblouku o poloměru 3400 m a stoupání sklonem 11,8 ‰ a překonává údolí Černovického potoka a silnici III/13527. +more Z estakády přeložka vede v levým obloukem v náspu a v km 66,1 přechází do přímého úseku v zářezu.

V km 66,443 je silniční nadjezd dlouhý 31,08 m s výškou 9,44 m, který převádí polní cestu mezi obcemi Klenovice a Sedlečko u Soběslavi. Most je postaven z prefabrikovaných dílů kleneb, které jsou uloženy do železobetonových prahů. +more Oblouky mají půdorysné rozměry 14,15 × 7,15 m se vzepětím 2,88 m. Zářez je zajištěn stříkaným betonem a třemi úrovněmi horninových kotev. Za mostem po 150 m zářez končí a trať vede po náspu do pravého oblouku a stoupá sklonem 4 ‰.

Estakáda přes rybník Kamenný

V km 67,130 je jižní opěra Malé estakády s délkou 263 m vedené v oblouku o poloměru 2604 m. Most překonává Kamenný rybník na Myslkovském potoce a lesní cestu. +more Na konec oblouku za mostem navazuje přímý úsek, který se stáčí do levého oblouku o poloměru 2600 m před zastávkou Myslkovice, která je umístěna v km 67,855 - 67,945. Zastávka Myslkovice nahrazuje dřívější stanici Roudná.

V km 68,004 je silniční nadjezd, který převádí silnici III/13528 Myslkovice-Janov přes železniční trať. Jednopólový otevřený železobetonový most je dlouhý 16 m a má výšku 7,5 m. +more Za mostem pokračuje trať v zářezu a oblouku a stoupáním sklonem 4 ‰ až do km 68,54, kde dosahuje nejvyšší místo přeložky 446,5 m n. m. V těchto místech končí souběh s dálnicí D3 a také trať v zářezu a levém oblouku klesá sklonem 11,8 ‰ v úseku asi dva kilometry dlouhém až k místu napojení na stávající trať.

Tunelový most

V lokalitě Hluboká v km 69,585 je umístěn tunelový most, který převádí polní cestu a zároveň plní úlohu biokoridoru mezi lesními porosty po obou stranách trati. Původní tunelový most měl být postaven jako monolitický železobetonový oblouk uložený na pasech, které měly být zjištěny mikropiloty. +more Následně měl být odtěžen železniční spodek cca čtyři metry pod úroveň pasů. Během prací v blízkém okolí tunelového mostu byla zjištěna změna podloží, která nedovolovala pokračovat v původním plánu. Podle návrhu geotechniků zhotovitele i investora musely proběhnout nejdříve výkopové práce železničního spodku a následně mohl být postaven tunelový most. To znamenalo i změnu technologie, z monolitické klenby přejít na prefabrikovanou klenbu a základová spára byla posunuta níže bez použití mikropilot. Základový pas má tloušťku 0,30 m. Tunelový most má délku 82,964 m a rozpětí 16,017 m, je složen z 29 plných kleneb, které mají tři části: dva boční díly ve tvaru složené paraboly a jeden klenbový dílec. Klenba je kloubově uložena na bočních dílcích. Boční dílce měly na rubové části vystupující pruty výztuže, které po osazení prefabrikátu do finální polohy byly spojeny betonem v monolit. Na mostě je zásyp do výšky 1,5 m ve vrcholu klenby. Součástí je i drenážní zásyp klenby, jejíž tloušťka je 0,60 m. Změna projektu zachovala dispozice mostu i jeho zatížitelnost.

Trať dále pokračuje v levém oblouku a v km 69,09 začíná přímý úsek na náspu. V km 70,271 je železniční most přes polní cestu. +more Založení mostu je plošné na základové desce o tloušťce 0,40 m. Most tvoří monolitický železobetonový rám s rovnoběžnými křídly. Délka mostu je 4,7 m a výška 5,3 m.

Most přes Habří potok

V km 70,437 trať překonává údolí Habřího potoka po přesypaném mostním objektu, který zároveň plní funkci biokoridoru. Původní projekt 30 m dlouhého mostu se dvěma klenbami byl přepracován na žádost odboru životního prostředí v Soběslavi. +more Nové provedení nahradilo klenby dvoupolovou rámovou konstrukcí při zachování parametrů přemostění a ceny stavby. Krajní opěry jsou vzdálené od středové osy středního pilíře 16 m, výška mostu je 8,1 m. Na mostě je násep tratě o výšce 5,3 m.

Nadjezd u Doubí

Trať pokračuje v přímém směru k zastávce Doubí u Tábora. V km 70,698 silniční nadjezd o rozpětí 40,8 m, který převádí místní komunikaci přes trať a zároveň zajišťuje přístup k oběma nástupištím zastávky Doubí u Tábora. +more Most je přepjatá betonová rámová konstrukce se dvěma pilíři a opěrami v náspu. Opěry mostu jsou založeny na čtyřech velkoprůměrových pilotách (průměr 1,2 m) o délce 13 m. Rozpětí mezi opěrami je 40,8 m Pilíře jsou založeny plošně na patkách. Mostovka je uložena na čtyřech kusech všesměrných elastomerových ložiskách.

Železniční zastávka Doubí u Tábora je situována v km 70,8 a má obdobné parametry jako zastávka Myslkovice. Za zastávkou následuje pravý oblouk o poloměru 1 500 m v zářezu a přibližuje se ke staré stopě a v km 71. +more88 navazuje na sousední stavbu Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor - I. část, úsek Doubí u Tábora - Tábor, dokončenou v roce 2009.

Výstavba úseku byla zahájena 17. září 2019 a byl zprovozněn 11. +more září 2022 po jedné koleji (druhá traťová kolej), po obou olejích bude veden provoz od 1. listopadu 2022 s omezením a plnohodnotně od 12. prosince 2022 s rychlostí 80 km/h. Na jaře 2023 by se měla rychlost zvýšit na 110 km/h pak na 160 km/h. Po instalaci systému ETCS se bude moci zvýšit rychlost až na 200 km/h.

Další údaje

Pro vybudování přeložky bylo trvale zabráno 39 ha půdy. Bylo vykáceno na 5 800 stromů. +more U Janova byla přesunuta Boží muka z roku 1875 na nové místo u nově vzniklé železniční zastávky.

Na přeložce bylo mimo výše uvedené objekty vystavěno šest železničních a tří silniční propustky, položeno 17,56 km nových kolejí. Součástí stavby bylo snesení železničního svršku, snesení a demolice tři mostních objektů. +more Na vybudování mostních objektů se předpokládala spotřeba 5675 t betonářské výztuže, 2 800 t tuhé výztuže, 38 700 m³ konstrukčních betonů a provedení více než 66 400 m³ výkopů různé třídy těžitelnosti. Jenom na výstavbu Černovické estakády bylo spotřebováno 23 163 m³ betonu a 2 334 t betonové výztuže.

Galerie

Soubor:Doubí u Tábora, nová železniční zastávka. jpg|zastávka Doubí u Tábora Soubor:Myslkovice, železniční zastávka 1. +morejpg|zastávka Myslkovice.

Odkazy

Reference

Související články

Dráha císaře Františka Josefa * Železniční trať Praha - České Budějovice

Externí odkazy

[url=https://sobeslav-doubi. cz/category/nezarazene/]Fotografie z výstavby přeložky[/url] * [url=https://www. +moreyoutube. com/watch. v=GxUTa0cGTTg]Modernizace tratě Soběslav - Doubí u Tábora[/url] video.

Kategorie:Železniční tratě v Česku Kategorie:Železniční trať Praha - České Budějovice Kategorie:Postaveno v Česku 2022