Patrik Kotas

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Patrik Kotas (* 1. září 1964, Praha) je český architekt specializující se na návrhy dopravních staveb a designér prostředků hromadné dopravy.

...
...
...
...
...
...
...
+more images (4)

Životopis

Stanice metra B Lužiny (1994) +morejpeg|náhled|Stanice_metra_B_Rajská_zahrada_(stanice_metra)'>Rajská zahrada Tramvajová trať Hlubočepy - Sídliště Barrandov, stanice K Barrandovu Křižovatka Koruna v Hradci Králové z roku 2016 Stanice metra C Střížkov (2004-2008) Fontána u Domu kultury v Liberci (1998) V roce 1988 absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Poté prostřednictvím konkurzu francouzské ambasády získal roční stáž na École d ́Architecture de Versailles u Henriho Breslera. Po návratu z Francie v roce 1989 začal pracovat jako architekt v Metroprojektu Praha, kde získal pozici samostatného a později vedoucího projektanta. V této době navrhl interiér stanice pražského metra B Lužiny. Zároveň pracoval jako externí designér tramvají a kolejových vozidel pro ČKD Dopravní systémy. V roce 1993 si založil vlastní architektonické studio Ateliér designu a architektury, specializující se na dopravní stavby a design prostředků hromadné dopravy. S Metroprojektem zůstal nadále v úzké spolupráci. Byl realizován Kotasův projekt stanice metra B Rajská zahrada, jejíž projekt byl oceněn jako „Stavba roku 1999”. Následně získal práci hlavního projektanta na realizaci tramvajové trati Hlubočepy-Barrandov s šesti tramvajovými stanicemi, dvěma mosty a dvěma tunely. Tato realizace získala titul „Stavba roku 2004”. Po povodních 2002 zastával pozici hlavního architekta obnovy pražského metra. Ze spolupráce s ČKD Dopravní systémy (poté Siemens) vznikl design nízkopodlažních tramvají typu RT6 a design nových souprav pražského metra typu M1. Jako designér ve Škodě Ostrov realizoval novou řadu nízkopodlažních trolejbusů a autobusů. V roce 2000 začal spolupracovat s firmou Alstom na vývoji nové vlakové jednotky s naklápěcími skříněmi pro koridor Berlín-Praha-Brno-Vídeň, jejichž provozovatelem jsou České dráhy. Od počátku 90. let navrhl řadu designů vozidel hromadné dopravy.

V roce 2002 spolu s architekty Janem Štípkem a Jaromírem Chmelíkem zvítězil v dopravně-urbanistické a architektonické soutěži na řešení přednádražního prostoru na Riegrově náměstí v Hradci Králové, včetně řešení nového autobusového nádraží. V roce 2003 začal na pozici hlavního architekta rekonstrukce spolupracovat s firmou Grandi Stazioni, pověřenou rekonstrukcí Hlavního nádraží v Praze, Karlových Varech a v Mariánských Lázních.

Od roku 1990 přednáší na ČVUT. Tehdy byl v konkurzu přijat na místo odborného asistenta Fakulty architektury ČVUT, kde působil v atelieru Milana Rejchla (1990-1992) a Jana Štípka (1992-2002). +more V roce 2002 se stal vedoucím ateliéru zaměřeného na dopravní stavby a design dopravních prostředků. Po založení Fakulty dopravní na ČVUT v roce 1993 byl pověřen přípravou části učebních plánů a stal se členem vědecké rady a garantem předmětu. Kotas se rovněž podílel na zahájení výuky nové Ústavu designu FA ČVUT.

V roce 2005 se habilitoval docentem. Ve stejném roce si +more_m. _Prahy'>Dopravní podnik hl. m. Prahy vybral Kotasův návrh tramvaje 15T, která byla uvedena do běžného provozu v roce 2011. Dodávky vozů probíhaly od roku 2009 až do roku 2019.

V roce 2010 společně s architektem Tomášem Vymetálkem vyhráli soutěž na ideový návrh nového územního plánu města Hradec Králové. Idea měla stanovit možné směry jeho rozvoje až do roku 2050. +more Nový územní plán měl začít platit od roku 2015. V roce 2016 byla v Hradci Králové dokončena křižovatka Koruna za 120 milionů korun, která získala ocenění dopravní stavba roku 2016.

V roce 2020 schválili pražští radní nové barvy pro vozidla v systému Pražské integrované dopravy. Kotas proti tomu jako autor původní podoby souprav metra a tramvají 15T pohrozil právním sporem z důvodu ochrany duševního vlastnictví. +more Dopravní podnik ve svém právním stanovisku uvedl, že doporučuje problematiku Kotasova nároku konzultovat s odborníkem. Tento spor je prozatím částečně vyřešen prohlášením radního pro dopravu Adama Scheinherra, ve kterém uvádí, že se vozidla Patrika Kotase přebarvovat nebudou.

Je členem České komory architektů.

Ocenění

1999 - Stavba roku 1999, architektonické řešení stanice pražského metra Rajská zahrada, Metroprojekt *2004 - Stavba roku 2004, tramvajová trať Hlubočepy - Sídliště Barrandov, Metroprojekt *2009 - Stavba roku 2009, urbanistické a architektonické řešení železniční trati Praha hlavní nádraží - Libeň * 2009 - Steel design award 2009, architektonické řešení stanice pražského metra Střížkov, Metroprojekt * 2013 - Steel design award 2013, architektonické řešení dálniční estakády a Lochkovský most v Praze, Ředitelství silnic a dálnic * 2017 - Dopravní stavba roku 2016, křižovatka U Koruny, Hradec Králové

Kritika

Architekt Kotas bývá kritizován za zbytečně předražené, nepotřebné (zbytečně velkorysé) a draze udržitelné řešení staveb. Jeho kritikem je např. +more architekt a novinář Adam Gebrian, který poukázal na problémy Kotasových staveb na příkladu tramvajové trati Hlubočepy-Barrandov nebo stanice metra Střížkov. Gebrian kritizuje jak předraženost staveb, např. stanice metra Střížkov byla vystavena nákladem 630 milionů korun (pětkrát více než např. stanice metra Kolbenova), ale i jejich zbytečnou předimenzovanost, kdy na vstup a výstup do metra není potřeba obrovská prosklená hala a s tím problematická údržba objektu, na který dopravní podnik nemá dostatečné finance. Dopravní podnik se zde také musí potýkat s holuby a jejich výkaly a nepodařilo se zde udržet ani Kotasem navrženou zeleň, která nejdříve pomrzla a nová mrazuvzdorná zeleň uschla. V případě barrandovské tramvajové trati bylo kritizováno např. řešení laviček na zastávce K Barrandovu, na které si nelze sednout, protože přístup k nim je zahrazen zábradlím. Dopravní podnik to odůvodnil bezpečností cestujících, protože z plachtové střechy, která je dominantou zastávky, by v zimních měsících mohl na cestující sedící na lavičkách padat sníh a led. Sám Kotas v rozhovoru z roku 2016 přiznal, že realizace barrandovské tramvajové trati se nepovedla z hlediska vybraných materiálů.

Publicistka a kritička Karolína Jirkalová z časopisu Art & Antiques, kritizuje například slova Kotase, že chce svými monumentálními stavbami utvářet městský dojem („městotvorné stavby“), který ale podle Jirkalové neutváří monumentální stavby, ale především služby, infrastruktura a rozmanitost funkcí. Poukazuje dále například na to, že stavba zastávky by měla plnit jednoduché funkce ochránění lidí před deštěm a větrem. +more Kotasovy stavby podle ní funkci plní složitě a také za mnohonásobnou cenu.

Křižovatka U Koruny v Hradci Králové, které místní obyvatelé začali přezdívat „Trnová koruna”, byla kritizována za předraženost. Cena projektu původně plánovaná na 65 milionů korun se prodražila na 120 milionů korun. +more Celou částku zaplatilo město Hradec Králové ze svého rozpočtu. Křižovatku kritizují i někteří cyklisté kvůli sloupkům na chodníku, které jsou ostré a při nehodě by se mohli cyklisté nebo chodci lehce zranit. Město později přidalo na sloupky tenisové míčky jako „bezpečnostní prvky“. Kotas reagoval argumentem, že jsou sloupky odvrácené od cyklostezky a stejně se člověk může zranit o cokoliv. Dalším problémem křižovatky je časté tvoření kolon. Ačkoli měl projekt počítat s vývojem dopravy až do roku 2032, problémy se začaly objevovat brzy po otevření křižovatky. Celý projekt také rozhádal hradecké zastupitele.

Dílo (výběr)

15T +morejpg|náhled'>Souprava typu M1 Patrik Kotas je autorem celé řady dopravních staveb v Praze, Liberci, Mariánských Lázních či v Hradci Králové.

Realizované stavby

1994 - stanice metra Lužiny, Praha * soupravy M11998 - fontána u Domu kultury, Liberec * 1995-1999 - vozovna tramvají Mrštíkova, Liberec * 1996-1998 - terminál MHD Fügnerova, Liberec * 1998-2000 - stanice metra Rajská zahrada, Praha * 2000 - opláštění betonového tubusu nadzemního úseku metra B Rajská zahrada-Černý most, Praha * 2002 - rekonstrukce prostoru ulic Karmelitská a Újezd, Praha * 2004-2010 - tramvajová trať Hlubočepy - Sídliště Barrandov, Praha * 2003-2004 - řešení zastávek, mostů a tunelových portálů, design prvků dopravních zařízení, Praha * 2004-2010 - projekt Nového spojení železniční trat Praha hlavní nádraží-Libeň *2004-2008 - stanice metra Střížkov, Praha *2006-2008 - terminál hromadné dopravy Hradec Králové *2006-2012 - rekonstrukce železniční stanice hlavní nádraží Praha *2009-2010 - rekonstrukce železniční stanice Mariánské Lázně *2011-2012 - dopravní terminál Mariánské Lázně *2008-2012 - řešení dálniční estakády a dálničního Lochkovského mostu, Praha (s architektem Petrem Šafránkem)

* 2015-2016 - křižovatka Koruna v Hradci Králové *2014-2021 - přístaviště pro osobní plavidla lodní dopravy na dolním Labi *2022 - Solárium v Nových Butovicích, Praha

Dopravní prostředky

design vozů metra M1 * design tramvajových vozů typu Tatra RT6 *modernizace designu tramvají Tatra T6A5 *design rychlodrážní tramvaje Tatra RT8D5 pro město Manila (Filipíny) * design tramvají Tatra RT8D5, Tatra RT6N1, Tatra RT6S, Škoda 15T a předního a zadního čela pro modernizované typy Tatra T3R, Tatra T3S a Tatra K2R * design autobusů Škoda 21Ab, SOR EBN 9, SOR EBN 9,5, SOR NS 12 a SOR NS 18, design elektrobusů SOR EBN 11 * design trolejbusů Škoda 21Tr, Škoda 22Tr, Škoda 32Tr SOR a Škoda 33Tr SOR, úprava designu pro modernizované typy Škoda 14TrM a Škoda 15TrM * vnější barevné řešení exteriéru a design interiéru elektrické jednotky řady 680 „Pendolino“ pro České dráhy * interiéry vagónů Astra dopravce RegioJet * design rychlíkových železničních vozů EuroCity/InterCity pro dálkovou dopravu pro společnost RegioJet * redesign a rekonstrukce interiérů lůžkových a lehátkových vagonů pro noční dálkovou dopravu pro společnosti Wagon Service Travel

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top