Pavel Vranický

Pavel Vranický (30. prosince 1756 Nová Říše - 26. září 1808 Vídeň) byl moravský hudební skladatel, dirigent a houslista. Byl starší bratr hudebního skladatele Antonína Vranického, působil jako ředitel obou dvorních divadel ve Vídni. Památce Pavla Vranického je věnována expozice pod názvem Síň Pavla a Antonína Vranických v areálu kláštera v Nové Říši.

Život

Studoval zpěv, hru na varhany, housle a violu na Premonstrátské klášterní škole v Nové Říši a později v Jihlavě (1770-1771). V Olomouci studoval na teologické fakultě a stal se výborným houslistou. +more Ve 20 letech odešel do Vídně, kde vstoupil do teologického semináře a sloužil jako sbormistr. Ve studiích pokračoval u J. M. Krause (švédský dvorní kapelník, navštívil Vídeň okolo roku 1783). Náznaky, že byl také žákem Haydna, zůstaly neprokázané.

Na jaře roku 1784 sloužil jako dirigent u hraběte Johanna Baptisty Esterházyho, v říjnu 1785 byl jmenován dirigentem orchestru nově vzniklého divadla U Korutanské brány. V této pozici zůstal do 1787, kdy se stal dirigentem vídeňského Burgtheater divadelního orchestru. +more Od sezóny 1792/1793 působil až do své smrti také jako první dirigent císařsko-královského dvorního divadla, poté jej ve funkci nahradil jeho bratr Antonín Vranický. Okolo roku 1786 začal skládat symfonie.

Pavel Vranický hrál význačnou roli ve vídeňské hudbě. Haydn i Beethoven ho upřednostňovali jako dirigenta pro své práce: Haydn trval na dirigování vídeňského představení Stvoření (1799-1800), a na žádost Beethovena vedl premiéru 1. +more symfonie (2. dubna 1800). Od roku 1805 se střídal s Vojtěchem Matyášem Jírovcem v dirigování koncertů pro šlechtické milovníky hudby. Pavel Vranický se přátelil s Mozartem a byl členem stejné lóže Svobodných zednářů jako on (Ke korunované naději). Po Mozartově smrti sloužil jako právoplatný prostředník vdově Konstancii ve vyjednávání s vydavatelem André. Jako tajemník vídeňského Tonkünstler-Societät, uspěl s vyrovnáváním Haydnovy zdlouhavé hádky se společností v 1797. Jeho přátelský vztah s Haydnem je zdokumentován v dopise Vranického Johnu Blandovi (12. prosince 1790) a v Haydnově dopise Vranickému (3. září 1800). Beethovenův osobní vztah k oběma bratrům Vranickým je vidět v Czernyho pamětech. Vranického ve Vídni navštívil i Weber (1803).

Dílo

Vranický zkomponoval 51 symfonií, většina z nich je složená ze 4 vět podle klasického pořadí často s pomalým úvodem. Veřejné představení „La grande sinfonie charactéristique pour la paix avec la Républic francoise opus 31“ (Velká charakteristická symfonie za mír s Francouzskou republikou) bylo zakázané císařským rozkazem (20. +more12. 1797), protože název díla byl příliš provokativní. Jako Beethovenova Eroica tato symfonie obsahovala pohřební pochod v pomalé větě, která byla pojmenována „Osud a smrt Ludvíka XVI. “.

Vranický také napsal 56 smyčcových kvartet, většina z nich obsahovala tři části. V těchto pracích Vranický předjímal romantický styl s odvážným harmonickým průběhem, divadelními gesty a virtuosními zobrazeními. +more Jeho hudba po jeho smrti poměrně rychle upadla v zapomnění, jak poznamenal François-Joseph Fétis: "Hudba Vranického byla v módě, když byla nová, kvůli svým přírodním melodiím a skvělému stylu. Dobře zacházel s orchestrem, hlavně v symfoniích. Vzpomínám si, že v mém mládí se jeho práce držela velmi dobře v porovnání s dílem Haydna. Udivuje mě předčasné zapomenutí jeho díla. ".

Vranického nejznámější dílo a nejdéle přeživší skladbou byla opera Oberon, král elfů (premiéra 1789). Ve Vídni byla nadšeně přijata. +more Mozartova Kouzelná flétna (premiéra 1791) vykazovala jisté podobnosti s tímto dílem Vranického. Goethe navrhl Vranického jako nejvhodnějšího skladatele pokračování Kouzelné flétny a chtěl s ním spolupracovat (dopis 1796). Oberon, král elfů upadl v zapomnění po roce 1826 kvůli stejnojmenné opeře Webera. V té době byly dokonce populárnější Vranického balety obzvláště Lesní dívka (Das Waldmädchen).

Výběr z díla

Vokální hudba: ** Písně svobodných zednářů ** 184 kánonů starší doby ** Die Fürstenfeier - kantáta ** Die Juden - terzetto ** mše ** kvartety

* Jevištní dílo: ** Oberon, král elfů - opera ** Der dreifache Liebhaber - singspiel ** Walmir und Gertraud - opereta ** Zephir und Flora - balet ** Das Waldmädchen - balet ** Das Urteil des Paris - balet ** Der Raub der Sabinerinnen - balet

* Instrumentální dílo: ** orchestrální díla *** symfonie (La grande sinfonie charactéristique pour la paix avec la Républic francoise; celkem 51 symfonií) *** koncerty (Koncert pro flétnu a orchestr, Koncert pro violoncello a orchestr, Koncert pro dvě flétny a orchestr, Tři koncerty pro housle a orchestr;...) ** komorní díla *** smyčcové kvintety *** smyčcové kvartety *** smyčcová tria *** klavírní tria *** dueta pro různé obsazení ** klavírní dílo (mimo jiné: Tři sonáty, Polní pochod generála Benningsena, Polonéza F-dur, Sonáta C-dur)

Reference

Literatura

Die Musik in Geschichte und Gegenmwart. Allgemeine Enzyklopädie der Musik begründet von Friedrich Blume. +more Zweite, neubearbeitete Ausgabe herausgegeben von Ludwig Finscher. Personenteil 17 (Vin-Z). Bärenreiter-Verlag Kassel-Basel-London-New York-Prag 2007 * The new Grove Dictionary of Music and Musicians, second Edition, Edited by Stanley Sadie, Volume 27 (Wagon to Ziwny), Macmillan Publishers Limited 2001. * Československý hudební slovník osob a institucí II. (M-Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha * Tesař, S. : Pavel a Antonín Vraničtí. 1. vyd. , Nová Říše, 1987.

Externí odkazy

[url=http://www.wranitzky.com]www.wranitzky.com[/url] * [url=https://web.archive.org/web/20060218125701/http://www.haydn.dk/mhc_wranitzky.php]Životopis[/url] *

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Klasicistní skladatelé Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští houslisté Kategorie:Čeští operní skladatelé Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Absolventi Univerzity Palackého Kategorie:Narození 30. +more prosince Kategorie:Narození 1756 Kategorie:Narození v Nové Říši Kategorie:Úmrtí 26. září Kategorie:Úmrtí 1808 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.