Pivovar Gambrinus Plzeň

Pivovar Gambrinus je pivovar v Plzni. V současné době je součástí skupiny pivovaru Plzeňský Prazdroj, která patří japonskému koncernu Asahi.

Historie

Počátky a rozvoj pivovaru

V 19. +more století došlo i v Plzni ke zrušení propinačního práva. To znamenalo, že vařit a prodávat pivo už mohly i jiné subjekty než příslušníci stavů. Nový zemský zákon r. 1869 umožnil zakládání hospod a pivovarů komukoliv, kdo složil do zemské pokladny "náhradu" 5000 zlatých .

K založení tehdy druhého moderního pivovaru v Plzni dala v roce 1869 podnět komise, ve které, mimo jiné, zasedal majitel strojírny Emil Škoda. Výsledkem první schůze této komise bylo sepsání akciové listiny na jeden milion zlatých. +more Na další schůzi byla schválena koupě pozemku a předložen plán na vybudování pivovaru, ustanovena správní rada a stanovy. 25. června 1869 byla do obchodního rejstříku zapsána firma První plzeňský akciový pivovar v Plzni a v létě se začalo stavět. S prodejem piva se začalo 10. prosince 1870. Celkově byl pivovar schopný vystavit až 45 000 hl piva ročně. 18. prosince byla také zaregistrována první ochranná známka - Erste Pilsner Actien Braurei - Pilsner Bier.

V roce 1872 se odbyt místního piva zvýšil až na 70 000 hl a majitelé založili sklady piva ve Vídni, Praze, Karlových Varech, Teplicích a Chebu. O kvalitě piva z nového pivovaru svědčí Velká stříbrná medaile z národních slavností v Linci z roku 1871 a záslužná medaile ze Světové výstavy ve Vídni.

Krize

Mezi lety 1873 a 1879 nastala krize, kterou úspěšně přečkaly jen Měšťanský pivovar a Škodova strojírna, tedy podniky, které nebyly zatíženy úvěry. V Akciovém pivovaru klesal výstav a kvalita piva byla kvůli nepravidelnému odběru stejnoměrná. +more Nastaly snahy o snížení ztrát zkracováním mezd a propouštěním. Mírné oživení přišlo až po té, co plzeňské pivo doporučil německému císaři (Vilém I. Pruský) při jeho pobytu v Teplicích jeho osobní lékař. Ani toto, ani stříbrná medaile ze světové výstavy v Paříži, však nezastavilo pokles odbytu. V roce 1880 uvařil pivovar pouhých 43 600 hl piva, které ještě ke všemu nedosahovalo dřívějších kvalit.

Růst kvality i odbytu

Další pokusy o pozvednutí výroby začaly výměnou sládka a všech předáků. Následovala snaha o vývoz patnáctistupňového piva do zámoří s pomocí firmy Elbert & Weisspflug z Hamburku, a do Indie firmou Schwer & Co. +more Přesto však pivovar v letech 1874-1879 nevyplácel žádné dividendy. Počátkem 80. let došlo také k prvnímu zneužívání ochranné známky v Německu, což poškozovalo prodej hlavně láhvového piva. Od poloviny 80. let se pivovaru postupně začalo dařit lépe, došlo k rozšíření výroby a dalším investicím - zavedení elektrického osvětlení, rekonstrukce vodovodu, úprava sklepů.

Kvalita piva i vyrobené množství se, také díky značným vývozním úspěchům obou plzeňských pivovarů, dále zvyšovaly a roku 1889 bylo vyrobeno celých 157 541 hl piva, což bylo na horní hranici možností pivovaru. Roku 1890 dochází k dalším modernizacím - mimo jiné se staví druhé dynamo a dochází k elektrifikaci kanceláří a bytů, areál pivovaru byl obehnán zdí, byla rozšířena varna a chladírny. +more V roce 1892 vedl pivovar další spor, tentokrát se sládkem Haasem z Reibachu, který do Švýcarska prodával pivo pod označením Haas-Pilsner-Bier. Tento spor však nedopadl pro Plzeň úspěšně, jelikož slovo Pilsner bylo posouzeno jako označení typu piva.

Úspěch pivovaru lze sledovat i na cenách akcií, které vzrostly z 10-20 zlatých v roce 1872 až na 1 010 zlatých v roce 1893.

Další pivovary

Značné úspěchy vedly oba stávající pivovary k založení dalšího pivovaru v Plzni. Největšími akcionáři byli Němci, ale mezi drobnými investory bylo mnoho Čechů. +more Nový Společný pivovar byl vybudován v usedlosti zvané Beranovka a vedení obou starších pivovarů usilovalo o to, aby ve městě již další pivovary nevznikaly. V roce 1895 se však snažil v Plzni založit čtvrtý pivovar bavorský rada Reichl z Kulmbachu a pátý pivovar měl v plánu továrník Ludvík Piett. Z obou projektů však sešlo. Snahy rady Reichla o založení pivovaru však pokračovaly až do roku 1918, kdy už vyhlídky na export do Německa a Rakouska-Uherska nebyly zdaleka tak dobré.

V roce 1907 byl na návštěvě v Prvním akciovém pivovaru císař František Josef I. +more a poté, co místní pivo pochválil, schválila správní rada pro své pivo ochrannou známku Pilsner Kaiserquell', česky Plzeňský císařský zdroj. Od té doby se také části sklepů říká na kaisru.

K založení třetího pivovaru v Plzni přece jen došlo. Stalo se tak roku 1913 z popudu Živnostenské banky a závod nesl název Český plzeňský pivovar akc. +morespol. - Světovar. Pivovar se snažil prosadit s novým druhem piva, které bylo méně chmelené a mnohem tmavší, to se však neujalo a pivovar začal vařit starý typ piva, se kterým měl dále úspěch.

Velká válka a slučování

Zlaté éra pivovarů v Plzni skončila po vstupu Rakouska-Uherska do války. V pivovaru bylo nutno ubytovat vojska a výroba sama trpěla nedostatkem pracujících. +more Byli zabaveni koně, nastaly potíže s dopravou po silnicích i železnici, s telefonickým i telegrafním spojením. V roce 1915 došlo i na nedostatek surovin na vaření piva a k demontáží součástí pivovaru pro válečné účely. Slad se nahrazuje pýrem, čirokem, řepou nebo medem a v roce 1917 je výroba zastavena úplně. Výstav v roce 1918 klesl na pouhých 31 800 hl třístupňového piva a 10 900 hl pivní náhražky - pivolínu.

Po konci války se začal pivovar počešťovat. Místo dosavadní známky Kaiserquell byl zvolen Plzeňský Gambrinus, ředitelem byl zvolen Čech, ovšem úředním jazykem pivovaru zůstala němčina. +more Po rozpadu Rakouské monarchie došlo k rozvázání obchodních vztahů s Německem a Rakouskem a utrpěl také vývoz do Holandska, Švýcarska, Belgie a Francie. To vedlo ke konkurenčním bojům mezi jednotlivými plzeňskými pivovary. Po připojení okolních vesnic a vytvoření takzvané Velké Plzně, zde byly čtyři pivovary - Měšťanský pivovar, Gambrinus, Světovar a Prior.

Pokles odbytu pokračoval až do roku 1926, kdy se začalo neoficiálně mluvit o spojení všech pivovarů do jednoho koncernu. Jako první došlo k připojení Prioru k Měšťanskému pivovaru. +more Dělníci byli dílem převedeni pod Měšťanský pivovar a dílem propuštěni. Jako další došlo k odkoupení akcií Gambrinu a ten převzal výhradně výrobu plzeňské desítky. Fúze byla dokončena roku 1932, kdy byl Gambrinus sloučen se Světovarem a vznikla společnost Plzeňské akciové pivovary.

Moderní historie

Po druhé světové válce byl podnik, jako mnoho jiných, znárodněn a sloučen s dalšími pivovary pod národní podnik Plzeňské pivovary, n. p. +more v Plzni, v roce 1964 vznikla společnost Západočeské pivovary a exportní značka Plzeňský Prazdroj. Vývoz se, vzhledem k politické orientaci Československa, orientoval spíše na východ. 17. ledna 1982 vypukl ve sladovně pivovaru požár, který byl včas uhašen a nerozšířil se na celý provoz. Shořela pouze sladovna plná sladu a ječmene a nehoda se obešla bez ztrát na životech.

Po revoluci byla společnost privatizována a zapsala se jako Plzeňské pivovary, v roce 1994 byl název změněn na Plzeňský Prazdroj a. s. +more V roce 1999 se stal výhradním akcionářem společnosti SABMiller, 30. září 2002 se ke koncernu připojily pivovary Radegast a Velké Popovice, čímž získal Prazdroj nadpoloviční podíl na českém trhu.

Nabízené druhy piva

Gambrinus Nepasterizovaná 10 * Gambrinus Nepasterizovaná 11 * Gambrinus Nepasterizovaná 12 * Gambrinus Nefiltrovaný ležák * Gambrinus Originál 10 * Gambrinus Plná 12 * Gambrinus Polotmavá 12 * Gambrinus Dry

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20130120023359/http://www. gambrinus. cz/]Oficiální stránky pivovaru[/url] * [url=http://www. pivovary. info/view. php. cisloclanku=2008050019]Historie pivovaru na pivovary. info[/url] * [url=http://coasters. cz/cs/katalog/pivovary1/257. search=&order=i. ordering&dir=asc&language=cs-CZ&cm=0#tlb]Katalog pivních tácků pivovaru Gambrinus[/url].

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Gambrinus Kategorie:České pivovary Kategorie:Pivovarnictví v Plzni