Prilep

Prilep ( arumunsky Parleap) je město v Severní Makedonii, 128 km jižně od Skopje a 44 km od Bitoly. Žije zde takřka 74 000 obyvatel a jedná se tak o čtvrté nejlidnatější město v zemi. Město je známé svým tabákem, který se pěstuje v širokém okolí a zpracovává jej místní kombinát, dále podle pevnosti Markovi Kuli v blízkosti Prilepu.

Historie

Oblast dnešního města Prilep byla osídlena již v prehistorickém období. V jeho blízkosti se nacházelo v dobách existence Římské říše město Styberra, jehož pozůstatky se dochovaly do současné doby. +more Archeologická lokalita se nachází u obce Čepigovo. Pozůstatky dávného osídlení byly nalezeny i v lokalitě Markovi Kuli v blízkosti Prilepu.

Město bylo osídleno ve středověku Slovany. Jeho střed se nachází na vyvýšenině, která dominuje okolní krajině. +more První zmínka o něm se současným názvem pochází z roku 1014. V té době bylo předmětem bojů mezi První bulharskou říší a říší byzantskou. Když po jedné z bitev car Samuel I. uviděl právě v Prilepu oslepené vojáky z jedné z předchozích bitev, tak dle legendy zemřel. Poté se Prilepu zmocnila právě Byzanc; při povstání se ale město následně opět odtrhlo. Zpět byl Prilep dobyt císařem Alexiem III. , poté jej obsadili křižáci.

Město na přelomu 19. +more a 20. století. V roce 1334 se stal Prilep součástí Dušanova císařství, jak dokládá rukopis dochovaný v treskaveckém klášteře. Ve své době patřil k jedním z hlavních měst Dušanovy říše. Po roce 1365 bylo město ve správě nejprve Vukašina a později Kralevice Marka.

Osmanská říše obsadila Prilep v roce 1395. Proti turecké nadvládě se místní slovanské obyvatelstvo bouřilo již v polovině +more_století'>16. století (tzv. Prilepsko-mariovské povstání). Turecký cestopisec Evlija Čelebi zaznamenal v této době, že město mělo okolo tisíce domů, které byly zbudovány z pevného materiálu. Zaznamenal rovněž i tržiště (bazar) se zhruba dvěma stovkami obchodů. Ve své době zde byl vyhlášený bazar v celém Evropském Turecku (Rumélii) a trval 25 dní.

V roce 1831 se uskutečnily v okolí Prilepu boje, které vedl albánský správce Mustafa Rashid Bushatlija.

Nejstarší dochovaný kostel (Blagoveštenský) v Prilepu pochází z roku 1838, vznikl v souvislosti s liberalizací náboženské politiky v evropském Turecku. Ve 40. +more letech téhož století zde vznikla také první lidová škola Cyrila a Metoděje. V závěru 19. století mělo město zhruba 6 500 obyvatel. Administrativně bylo součástí manastirského (bitolského) vilájetu. Bylo rozděleno na 17 křesťanských a 10 muslimských částí (maalo/mahala).

V roce 1910 se uskutečnila i v Prilepu rozsáhlá akce na odzbrojení sympatizantů mladotureckého hnutí. Zatčeno bylo několik desítek lidí.

Během první i druhé balkánské války probíhaly o město urputné boje. V první balkánské válce se odehrála bitva o město mezi postupující srbskou a bránící osmanskou armádou. +more Roku 1913 bylo město připojeno k Srbsku a později se stalo součástí Jugoslávie. Místní úřady se pokoušely o srbizaci místního obyvatelstva, což se setkávalo postupně s odporem např. středoškolských studentů. Jugoslávský stát se nicméně i přesto pokoušel zlepšovat infrastrukturní situaci města, stavěl například střední školy. Docházelo také ke střetům místních rolníků, kteří protestovali proti nízkým výkupním cenám tabáku.

Na počátku 30. let byl v Prilepu zaveden elektrický proud. +more V roce 1936 byla do Prilepu zavedena železnice. V té době byla také realizována elektrifikace města.

Po roce 1941 bylo připojeno k Bulharsku. Již v říjnu 1941 začaly na město útočit jednotky partyzánů. +more Dne 3. listopadu 1944 jej obsadily jednotky jugoslávských partyzánů, kteří porazili okupační německé vojsko. Později dostalo město za socialistické Jugoslávie ocenění Město hrdina. Místní dialekt byl vybrán pro podobu standardního makedonského jazyka.

60. a 70. +more letech byly zbudovány továrny "Partizan", "Mikron" a "Rudar", které zaměstnávaly značnou část místního obyvatelstva. V blízkosti Prilepu byla rovněž vybudována i vodní nádrž, která sloužila k zavlažování okolních polí.

Od roku 1991 je město součástí nezávislé Severní Makedonie. V roce 2001 zde došlo k nepokojům mezi pravoslavnou (makedonskou) většinou a muslimskou menšinou; byla vypálena mešita a předtím se uskutečnilo několik bombových útoků na zdejší policejní stanice. +more Po podepsání Ohridské dohody se situace v Prilepu, stejně jako ve zbytku Severní Makedonie, uklidnila.

Obyvatelstvo

Drtivá většina obyvatel Prilepu je makedonské národnosti. Mezi národnostní menšiny zde zastoupené patří Romové (cca 7 % obyvatel), žijí zde také velmi malé menšiny Srbů a Turků.

Kultura

V Prilepu sídlí Institut staré slovanské kultury . V samotném centru města stojí na Náměstí umění stejně jako v řadě dalších měst bývalé Jugoslávie také kulturní dům, který nese jméno Marka Cepenka. +more Jeho součástí je divadlo, kino ale také knihovna.

Mezi kulturní akce, které jsou ve městě pořádány, patří každoroční Profesionální divadelní festival Makedonie, který připomíná odkaz Vojdana Černodrinského, který se narodil ve vesnici Selci nedaleko Strugy a Debaru.

V Prilepu také stojí historické muzeum, věnované vypuknutí lidového povstání na území současné Severní Makedonie (11. +more října 1941). Sídlí v historické budově z počátku 20. století. Město má rovněž i své muzeum ikon.

V samotném centru města, které se vyvinulo z tureckého trhu (čaršija) se nachází pozůstatky mešity (Čarši džamija). Historický střed města má dnes do jisté míry podobu pěší zóny a je z něj vyloučena automobilová doprava.

V samotném středu města stojí dva kostely: Blagoveštenský a Preobraženský. Vznikly v +more_století'>19. století, nejspíše po liberalizaci poměrů, kdy bylo v Osmanské říši povoleno stavět nové křesťanské svatostánky. Jednou z dominant města je, stejně jako je tomu v případě řady dalších balkánských měst, hodinová věž z roku 1826, která je kulturní památkou.

Každý rok se v Prilepu také koná festival Pivofest, který navštíví okolo dvou set tisíc lidí. Koná se zpravidla během měsíce července. +more Od roku 1957 existuje v Prilepu umělecká kolonie, o jejíž vznik se zasloužil Boško Babiḱ. Ročně se pořádá v Prilepu setkání malířů a sochařů a jejich práce jsou vystaveny.

Ekonomika

Město je známé ve svém regionu především díky pěstování tabáku a výrobě cigaret. Hlavní podnik, který zde působil ještě v dobách existence socialistické Jugoslávie, nesl název Tutunski kombinat Prilep. +more V současné době v tabákovém průmyslu pracuje okolo 1200 lidí. V roce 2017 bylo v Prilepu a okolní krajině (Prilepsko pole) vyprodukováno celkem 9867 tun tabáku, což představuje 43 % z celkového množství tabáku vyrobeného v Severní Makedonii.

Mezi další zastoupená odvětví průmyslu patří například zpracování kovů, elektronika, dřevovýroba a textilní výroba. V okolí Prilepu se také těží mramor.

Doprava

Prilepem prochází již zmíněná železniční trať Veles-Kremenica. Nevede samotným středem města, ale obchází východní okraj Prilepu. +more V jejím okolí je umístěna řada průmyslových oblastí.

Hlavní silniční tahy směřují do Bitoly, Kavadarců (k hlavní dálnici) a do Makedonského Brodu.

Školství

Budova ekonomické fakulty v Prilepu.

V Prilepu se nachází několik základních škol, které nesou názvy podle významných osobností makedonských dějin. Jedná se celkem o sedm škol. +more Středních škol existuje celkem pět. Kromě toho se ve městě ještě nachází některé části ekonomické fakulty Univerzity sv. Klimenta Ochridského v Bitole.

Osobnosti

Z Prilepu pocházejí tyto významné osobnosti:

* Kuzman Josifoski - Pitu, partyzán * Danail Krapčev, novinář * Fethi Okyar, turecký politik * Dimitar Talev, novinář * Krume Kepeski (1909-1988), jazykovědec

Ocenění

Spolu s několika dalšími městy získalo ještě za existence socialistické Jugoslávie město ocenění Řád lidového hrdiny za svoji roli v druhé světové válce.

Partnerská města

Asenovgrad, Bulharsko * Radom, Polsko * Garfield, New Jersey, USA * Černihiv, Ukrajina

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Opština Prilep Kategorie:Pelagonský region Kategorie:Města v Severní Makedonii