Rýtovité

Rozšíření

Za místa vzniku jednotlivých rodů této poměrně nerozsáhlé čeledě jsou považovány oblasti okolo Středozemního moře a ve Střední Asii. Odkud byly rostliny zavlečeny téměř do celého mírném klimatického pásma Evropy, západní i východní Asie včetně Arabského poloostrova a indického subkontinentu, severní, jižní a východní Afriky, Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland. +more Mnohdy úspěšně roste i v oblastech se sušším subtropickým podnebím. Nejvíce druhů se vyskytuje ve Středozemí. Nejbohatší a nejrozšířenější rod rýt (Reseda) se v pěti druzích vyskytuje i v České republice.

Tyto rostliny vyhledávají teplá prosluněná stanoviště s propustnou neulehlou půdou, mnohdy i narušenou lidskou činností. Mohou to být jak ruderální stanoviště (např. +more rýt), tak i třeba zasolené půdy na okrajích kamenitých pouští nebo mořských pobřeží (např. Oligomeris).

Popis

Rostliny z čeledě rýtovitých mohou být jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé. Jsou to převážně byliny, vzácněji i polokeře nebo dokonce keře. +more Na lodyhách vyrůstají listy střídavé, jsou jednoduché nebo dělené, celokrajné až hluboce peřenoklané, s obvykle malými žláznatými palisty. Rýtovité rostliny většinou mají ještě přízemní listové růžice s nedělených řapíkatých listů, z který raší lodyhy s listy a květy.

Souměrné drobné květy vyrůstající v paždí listů jsou uspořádány do klasovitých nebo hroznovitých květenství. Jsou oboupohlavné, některé ale mívají nevyvinuté pestíky. +more V květech je 4 až 8 ( nejčastěji 6) volných kališních i korunních lístků nestejně velikých, každé jsou seřazeny v jednom přeslenu. Největší korunní jsou na koncích třásnité, tvoří pakorunku. Květy obsahují četné, výhradně plodné, nestejně dlouhé podplodní tyčinky, někdy až 50 kusů.

Apokarpní nebo cenokarpní gyneceum je tvořeno obvykle 3 až 6 plodolisty. Blizen bývá nejčastěji 6. +more kolpátní nebo kolporátní pylová zrna mají 3 apertury. Placentace je spodová nebo nástěnná. Plodem je pukavá tobolka vztyčená neb svěšená s otvorem na konci nebo bobule. Semena jsou většinou bez endospermu. Rostliny z čeledě rýtovitých obsahují v pletivech glykosidy, jejichž štěpením vzniká hořčičná silice.

Využití

Ekonomický význam rostlin čeledě rýtovitých je v současnosti již nulový. Snad jen několik málo druhů se místně pěstuje pro potěchu smyslů (rýt vonný), pro domácí léčitele (rýt bílý) nebo pro barvíře (rýt barvířský). +more Naopak velmi obtížným plevelem se v Austrálii stal rýt žlutý, kde postrádá své přirozené biologické nepřátele.

Taxonomie

Čeleď rýtovité, tvořená asi 75 druhy, prošla při svém zařazování dlouhou cestou, byla postupně v řádech Violales, Papaverales i Capparales, než podle kladistického taxonomického systému APG III, založeném na evoluční příbuznosti, byla včleněna do řádu brukvotvarých.

Také v počtu rodů dochází postupně ke změnám. Doposud se čeleď tradičně dělila do 6 rodů: * rýt (Reseda) L. +more * Caylusea A. St. -Hil. * Sesamoides Ortega * Ochradenus Delile * Oligomeris Cambess. * Randonia Coss. Po fylogenetických zkoumáních se ale postupně vědci kloní k názoru, že rody Ochradenus, Oligomeris a Randonia jsou totožné s rodem rýt.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://flora. huh. +moreharvard. edu/china/mss/volume08/RESEDACEAE. pdf]flora. huh. harvard. edu[/url] * [url=http://plants. jstor. org/taxon/Reseda]plants. jstor. org[/url] * [url=http://www. ncbi. nlm. nih. gov/pubmed/17300965]www. ncbi. nlm. nih. gov[/url] * [url=http://ucjeps. berkeley. edu/cgi-bin/get_JM_treatment. pl. 6578,6581,6583]ucjeps. berkeley. edu[/url].

Kategorie:Botanické čeledi Kategorie:Brukvotvaré