Severní sámština

rozšíření severní sámštiny označuje č. 5 Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem. Mluví jí 15 000 až 25 000 lidí především v severních částech Norska, Švédska a Finska. Severní sámština patří spolu s ostatními sámskými jazyky do uralské jazykové rodiny mezi skupinu jazyků ugrofinských. Je tedy (kromě ostatních sámských jazyků) příbuzná například s finštinou, estonštinou nebo vzdáleněji s maďarštinou.

Historie

Severní sámština byla poprvé podrobně popsána norským knězem a lingvistou Knudem Leemem v roce 1748 v publikaci En lappisk Grammatica efter den Dialect, som bruges af Field-Lapperne udi Porsanger-Fiorden a ve slovnících z let 1752 a 1768. Jedním z Leemových kolegů byl Anders Porsanger, jenž studoval mimo jiné na Trondheimské katedrální škole. +more Jeho práce ale nemohly být publikovány kvůli tehdejším rasistickým postojům vůči Sámům. Většina jeho prací zmizela.

Kořeny současného pravopisu severní sámštiny položil dánský filolog Rasmus Rask, který v roce 1832 publikoval dílo Ræsonneret lappisk sproglære efter den sprogart, som bruges af fjældlapperne i Porsangerfjorden i Finmarken. En omarbejdelse af Prof. +more Knud Leems Lappiske grammatica. Raskův pravopis, inspirovaný pravopisem českým, stál na principu jedna hláska - jedno písmeno. Všechny pozdější typy pravopisu severní sámštiny byly založeny na Raskově systému, zatímco například lulejská sámština a jižní sámština používají pravopis založený především na švédštině a norštině. Následování Raskova systému znamenalo, že některá písmena používají diakritiku (č, đ, ŋ, š, ŧ, ž), což při psaní na počítači až do vynalezení Unicodu představovalo značné potíže.

Lze říci, že severní sámština byla popsána lépe než norština před tím, než Ivar Aasen publikoval svou gramatiku norštiny.

Severní sámština je stále užívána ve třech různých státech, z nichž každý používal po mnoho let vlastní severosámský pravopis. Při překladu bible do severní sámštiny, v prvních sámských novinách, Saǥai Muittalægje, a v náboženských novinách Nuorttanaste byl používán Friisův pravopis. +more Nor Konrad Nielsen vytvořil vlastní pravopis pro slovník Lappisk ordbok. V roce 1948 byly norský a švédský pravopis sloučeny v jeden, nazvaný Bergsland-Ruongův pravopis, nicméně v Norsku se příliš neuchytil. Navíc tehdejší moc zakázala praktické užívání sámštiny. V roce 1979 byla přijata oficiální verze pravopisu severní sámštiny pro Norsko, Švédsko i Finsko.

V současnosti je severní sámština úředním jazykem ve dvou norských krajích (fylke), Finnmark a Troms, a v šesti obcích (Kautokeino, Karasjok, Nesseby, Tana, Porsanger a Kåfjord). Sámové narození před rokem 1977 se neučili ve škole psát sámsky.

Pravopis

Severní sámština má více verzí pravopisu. V roce 1979 byla přijata oficiální verze, která byla naposledy upravena roku 1985. +more Jazyk je psán v rozšířené verzi latinské abecedy.

A a	Á á	B b	C c	Č č	D d	Đ đ	E e	F f	G g
a	á	be	ce	če	de	đe	e	eff	ge
H h	I i	J j	K k	L l	M m	N n	Ŋ ŋ	O o	P p
ho	i	je	ko	ell	emm	enn	eŋŋ	o	pe
R r	S s	Š š	T t	Ŧ ŧ	U u	V v	Z z	Ž ž
err	ess	eš	te	ŧe	u	ve	ez	ež

V některých starší publikacích lze místo Č/č, Š/š a Ž/ž nalézt Ć/ć, Ś/ś, Ź/ź.

Dialekty

Severní sámštinu lze rozdělit do tří větších nářečních skupin: tornedalské, finmarské a přímořské.

Gramatika

Severní sámština je převážně flektivní a aglutinační jazyk, takže tvary lexému se neliší jen co do připojeného sufixu, ale bývá změněn i slovní kořen. Důležitým gramatickým jevem je - jako v některých jiných ugrofinských jazycích (např. +more finština, estonština) - střídání kmenových souhlásek.

Pády

Severní sámština disponuje sedmi pády. Protože genitiv a akuzativ jsou s výjimkou některých zájmen homonymní, lze případně tvrdit, že pádů je jenom šest.

Kromě nominativu a genitivu singuláru se tvoří všechny pády pomocí koncovek. Každá koncovka má dvě varianty. +more Kratší pro vokalický kmen a druhá, která je prodloužená o vokál, pro kmen konsonantní.

pád	přípona singuláru	přípona plurálu
Nominativ		-t / -at
Genitiv - Akuzativ		-id / -iid
Lokativ	-s / -is	-in / -iin
Illativ	-i / -ii	-ide / -iidda
Komitativ	-in / -iin	-iguin / -iiguin
Essiv	-n / -in	-n / -in

Essivní sufix -n je stejný jak v singuláru, tak v plurálu, takže například slovo mánnán znamená „jako dítě“ i „jako děti“.

Zájmena

Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, plurál a duál. Následující tabulka ukazuje osobní zájmena v nominativu a genitivu/akuzativu.

	česky	nominativ	česky	genitiv
1. osoba (singulár)	já	mun	můj	mu
2. +more osoba (singulár)	ty	don	tvůj	du
3. osoba (singulár)	on/ona/ono	son	jeho/její	su
1. osoba (duál)	my (2)	moai	náš	munno
2. osoba (duál)	vy (2)	doai	váš	dudno
3. osoba (duál)	oni/ony/ona (2)	soai	jejich	sudno
1. osoba (plurál)	my	mii	náš	min
2. osoba (plurál)	vy	dii	váš	din
3. osoba (plurál)	oni	sii	jejich	sin

.

Další tabulka ukazuje skloňování zájmena son (on/ona/ono):

	Singulár	Duál	Plurál
Nominativ	son	soai	sii
Genitiv-Accusativ	su	sudno	sin
Lokativ	sus	sudnos	sis
Illativ	sutnje	sudnuide	sidjiide
Komitativ	suinna	sudnuin	singuin
Essiv	sunin	sudnon	sinin

Číslovky

Severosámsky	Česky
okta	jeden
guokte	dva
golbma	tři
njeallje	čtyři
vihtta	pět
guhtta	šest
čieža	sedm
gávcci	osm
ovcci	devět
logi	deset

Slovesa

V sámštině se slovesa dělí do 3 skupin podle toho, zda v nich dochází ke střídání stupňů a podle počtu slabik: * Sudoslabičná slova, ve kterých dochází ke střídání (boahtit - přijít) * Lichoslabičná slova, ve kterých nedochází ke střídání (veahkehit - pomáhat) * Sudoslabičná slova, ve kterých nedochází ke střídání (čohkkát - sedět)

Osoba

Severosámská slovesa rozlišují tři mluvnické osoby: * 1. osoba * 2. osoba * 3. osoba

Slovesný způsob

Severní sámština má čtyři slovesné způsoby: * indikativ * imperativ * kondicionál * potenciál

Imperativ

	boahtit	veahkehit	čohkkát
1. osoba (singulár)	bohton	veahkehehkon	čohkkájehkon
2. +more osoba (singulár)	boađe	veahket	čohkká
3. osoba (singulár)	bohtos	veahkehkos	čohkkájehkos
1. osoba (duál)	boahttu	veahkeheadnu	čohkkájeadnu
2. osoba (duál)	boahtti	veahkeheahkki	čohkkájeahkki
3. osoba (duál)	bohtoska	veahkehehkoska	čohkkájehkoska
1. osoba (plurál)	bohtot	veahkehehkot	čohkkájednot
2. osoba (plurál)	bohtet	veahkehehket	čohkkájeahkkot
3. osoba (plurál)	bohtoset	veahkehehkoset	čohkkájehket

.

Kondicionál

Kondicionál se tvoří připojením sufixu -š- ke kmeni ve slabém stupni sudoslabičných slov a znaku -ivčče- ke konsonantnímu kmeni lichoslabičných slov. K sufixu se pojí navíc préteritní znak a preteritní sada koncovek.

	dívat se	mluvit
1. osoba (singulár)	geahčašin	muitalivččen
2. +more osoba (singulár)	geahčašit	muitalivččet
3. osoba (singulár)	geahčašii	muitalivččii
1. osoba (duál)	geahčašeimme	muitalivččiime
2. osoba (duál)	geahčašeidde	muitalivččiide
3. osoba (duál)	geahčašeigga	muitalivččiiga
1. osoba (plurál)	geahčašeimmet	muitalivččiimet
2. osoba (plurál)	geahčašeiddet	muitalivččiidet
3. osoba (plurál)	geahčašedje	muitalivčče

.

Číslo

Slovesa v severní sámštině rozlišují tři mluvnická čísla: * singulár * duál * plurál

Čas

Severní sámština má dva jednoduché časy: * Minulý čas

	boahtit	veahkehit	čohkkát
1. osoba (singulár)	bohten	veahkehin	čohkkájin
2. +more osoba (singulár)	bohtet	veahkehit	čohkkájit
3. osoba (singulár)	bođii	veahkehii	čohkkái
1. osoba (duál)	bođiime	veahkeheimme	čohkkáime
2. osoba (duál)	bođiide	veahkeheidde	čohkkáide
3. osoba (duál)	bođiiga	veahkeheigga	čohkkáiga
1. osoba (plurál)	bođiimet	veahkeheimmet	čohkkáimet
2. osoba (plurál)	bođiidet	veahkeheiddet	čohkkáidet
3. osoba (plurál)	bohte	veahkehedje	čohkkájedje

.

* Neminulý čas

	boahtit	veahkehit	čohkkát
1. osoba (singulár)	boađán	veahkehan	čohkkán
2. +more osoba (singulár)	boađát	veahkehat	čohkkát
3. osoba (singulár)	boahtá	veahkeha	čohkká
1. osoba (duál)	bohte	veahkehetne	čohkkájetne
2. osoba (duál)	bohtibeahtti	veahkeheahppi	čohkkábeahtti
3. osoba (duál)	boahtiba	veahkeheaba	čohkkába
1. osoba (plurál)	boahtit	veahkehit	čohkkát
2. osoba (plurál)	boahti'behtet	veahkehehpet	čohkkábehtet
3. osoba (plurál)	bohtet	veahkehit	čohkkájit

.

a dva složené časy: * Perfektum * Plusquamperfektum

Negativní sloveso

Severní sámština má (jako ostatní sámské jazyky, finština či estonština) tzv. negativní sloveso čili záporové sloveso, které se časuje podle slovesného způsobu, osoby a čísla.

Ind. pres. +more Imperativ Optativ Supinum. sg. du. pl. sg. du. pl. sg. du. pl. sg. du. pl. 1 in ean eat 1 - - - 1 allon allu allot 1 aman amame amamet 2 it eahppi ehpet 2 ale alli allet 2 ale alli allet 2 amat amade amadet 3 ii eaba eai 3 - - - 3 allos alloska alloset 3 amas amaska amaset.

Užitečné fráze

Severosámsky	Česky
Buorre iđit.	Dobré ráno. +more
Buorre beaivi.	Dobrý den.
Buorre eahket.	Dobrý večer.
Hei.	Ahoj.
Mii du namma lea.	Jak se jmenuješ.
Mu namma lea.	Jmenuji se.
Giitu.	Děkuji.
Mii gullo.	Jak se máš.
Mo hurgá.	Co se děje.
Leage buorre	Nemáš zač
Oaidnaleapmai.	Brzy se uvidíme.
Oaidnaleadnu ihttin.	Uvidíme se zítra.
Gulahallu.	Uvidíme se.
Buorre idja.	Dobrou noc.
Buorrán jođánit.	Brzy se uzdrav.
Somás šaddanbeaivvi.	Všechno nejlepší k narozeninám.
Olu lihkku.	Gratuluju.
Moaihan riŋgestalle.	Zavolám ti.
Man boaris don leat.	Kolik je ti let.
Gos don leat eret.	Odkud jsi.
Maid lohket.	Promiň, cože.
In ádde	Nechápu to
Nu fal	Rozumím
Jo / Ii	Ano / Ne
Veahket.	Pomoc.
Rusit.	Žehnej vám.
Somá deaivvadit	Rád tě poznávám.
Buriid juovllaid.	Veselé Vánoce.
Buorre ođđajagi.	Šťastný nový rok.
Ándagassii.	Promiň.
Cealkke dearvvuođaid.	Pozdrav.
Giitu bovdehusas	Děkuji za pozvání
Buresboahtin.	Vítejte.
Somá oaidnalit.	Rád tě vidím.
Buorre geasi.	Pěkné léto.
Buresboahtin.	Hezký den.
Man olu diibmu lea.	Kolik je hodin.
Buorre mátkki.	Užijte si výlet.
Báze dearvan	Rozloučení.
Somás vahkkoloahpa.	Užijte si víkend.
Bures manná	Mám se dobře
Funet manná	Mám se špatně

.

Vzorový text

Odkazy

Externí odkazy

No [url=http://sanit.oahpa.no/sme/fin/]Finsko-sámský a norsko-sámský slovník[/url]

Literatura

NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990

Reference

Kategorie:Sámské jazyky Kategorie:Jazyky Evropy