Dvojné číslo
Author
Albert FloresDvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.
Z dnešních jazyků má dvojné číslo např. slovinština, litevština, arabština, maltština, islandština, sámské jazyky nebo lužická srbština, částečně čeština a srbština. +more Vyskytovalo se také ve starých indoevropských jazycích a biblické hebrejštině.
Čeština
Český jazyk používal dvojné číslo u podstatných jmen a sloves zhruba do 15. +more století, (např. v básni Podkoní a žák), dodnes tak obsahuje pozůstatky po jeho dřívějším širším používání. Jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě.
Duál u podstatných jmen
Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím nohama na zemi x stůl se třemi nohami.
Pokud hovoříme o částech těla, používá se duál jako běžné množné číslo, tedy i v případě, že hovoříme o více než dvou nohou, očích atd. U duálové koncovky pak dochází ke shodě i u přídavných jmen (špinavýma nohama), zájmen (svýma nohama), a u číslovek tři a čtyři (třema nohama, čtyřma nohama x pěti nohama). +more Pozůstatkem duálu jsou i nepravidelné skloňovací typy u jiných párových částí těla: ramenou, kolenou, prsou, tyto výrazy ale duálové koncovky jiným slovům nepřiřazují: třemi koleny. Duál najdeme také v názvu pražského Domu „U Dvou 'slunců'“.
Duál u číslovek
Duálové skloňování mají číslovky dva, oba. Spisovný tvar je tedy např. s těmi dvěma otázkami. Duál se objevuje i ve vyjádření dvě stě místo dvě sta.
Duál v nespisovné mluvě
V obecné češtině a ve většině nářečí se přenáší tvar sedmého pádu duálu do téhož pádu plurálu, jako např. s těma hloupejma kamarádama, saň s třema hlavama. +more Podstatná jména všech rodů tak mají v instrumentálu plurálu jednotné zakončení -ma, které rovněž přebírají přídavná jména, zájmena a číslovky.
Další příklady
Pes stál dvěma nohama ve vodě. - obě slova mají zakončení -ma vycházející z dvojného čísla * Setkal se se dvěma ženami. +more - dvojným číslem ovlivněna pouze číslovka dvě * Musel se podělit ještě se třemi osobami. - obě slova neovlivněna dvojným číslem mají zakončení -mi.
Polština
Polština používala dvojné číslo ve svých nejstarších formách. V dnešní polštině některé párové objekty, jako „dvě oči“, „dvě ruce“, používají v některých pádech duál. +more Pozůstatky duálu zůstaly také v některých číslovkách.
Příklady
oči: nominativ oczy (duál), genitiv oczu (duál), instrumentál oczami (plurál) i oczyma (duál) * uši: nominativ uszy (duál), genitiv uszu (duál), instrumentál uszami (plurál) i uszyma (duál) * dziesięć - dzieścia - dzieści (deset) ** 10 = dziesięć ** 20 = dwadzieścia ** 30 = trzydzieści ** 40 = czterdzieści * sto - ście - sta (sto) ** 100 = sto ** 200 = dwieście ** 300 = trzysta ** 400 = czterysta
Chorvatština a srbština
V chorvatštině a srbštině zůstal duál v podstatných jménech, která se vyskytují společně s čísly: dvě, tři a čtyři a se slovem oba/obě. Tento tvar je spojen s genitivem jednotného čísla a genitiv množného čísla je používán s čísly 5 a výš včetně.
jednotné číslo | 1 vuk |
---|---|
množné číslo (bez číslovky) | vukovi |
duál (jednotný genitiv) | 2, 3, 4 vuka |
množné číslo s číslovkou (množný genitiv) | 5 vukova |
Slovinština
Slovinština používá dvojné číslo v plném rozsahu. Při skloňování v některých případech se duál spojuje s množným číslem.
Příklad
Skloňování podstatných jmen fant (chlapec), punca (děvče) a mesto (město):
pád | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | fant; punca ; mesto | fanta; punci; mesti | fantje; punce; mesta |
genitiv | fanta; punce; mesta | fantov; punc; mest | fantov; punc; mest |
dativ | fantu; punci; mestu | fantoma; puncama; mestoma | fantom; puncam; mestom |
akuzativ | fanta; punco; mesto | fanta; punci; mesti | fante; punce; mesta |
lokativ | (pri) fantu; punci; mestu | (pri) fantih; puncah; mestih | (pri) fantih; puncah; mestih |
instrumentál | (s) fantom; punco; (z) mestom | (s)fantoma; puncama; (z) mestoma | (s) fanti; puncami; (z) mesti |
Ruština
V ruštině zůstalo dvojné číslo u podstatných jmen mužského rodu, která se objevují s čísly 2, 3, 4 a se slovem oba/obě. Přídavná jména v duálu mají své genitivy množných čísel pro mužský rod a formu nominativu pro ostatní.
Příklad
jednotné číslo | 1 новый завод | 1 новая школа | 1 новое платье |
---|---|---|---|
plurál bez číslovky | новые заводы | новые школы | новые платья |
duál (genitiv j. č. +more) | 2, 3, 4 новых завода | 2, 3, 4 новые школы | 2, 3, 4 новых платья |
plurál s číslovkou (genitiv mn. č. ) | 5 новых заводов | 5 новых школ | 5 новых платьев |
Skloňování číslovky dvě
Ve slovanských jazycích, (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny), zůstaly ve skloňování číslovky dvě zachovány (některé) duálové tvary, jak ukazuje tabulka
jazyk | nominativ akuzativ vokativ | genitiv lokativ | dativ | instrumentál |
---|---|---|---|---|
staroslověnština | дъва (dǔva) (muž. ) дъвѣ (dǔvě) (žen. +more/stř. ) | дъвою (dǔvoju) | дъвѣма (dǔvěma) | дъвѣма (dǔvěma) |
běloruština | два (muž. /stř. ) дзве (žen. ) | двух (muž. /stř. ) дзвюх (žen. ) | двум (muž. /stř. ) дзвюм (žen. ) | двума (muž. /stř. ) дзвюма (žen. ) |
čeština | dva (muž. ) dvě (žen. /stř. ) | dvou | dvěma | dvěma |
chorvatština | dva (muž. /stř. ) dvije (žen. ) | dvoje/dvojice (muž. /stř. ) dviju (žen. ) | dvama (muž. /stř. ) dvima/dvijema (žen. ) | dvama (muž. /stř. ) dvima/dvijema (žen. ) |
lužická srbština | dwaj (muž. ) dwě (žen. /stř. ) | dweju | dwěmaj | dwěmaj |
polština | dwaj/dwóch (muž. osoby) dwa (muž. ost. /stř. ) dwie (žen. ) | dwu / dwóch | dwu / dwóm | dwoma (muž. /stř. ) dwiema (žen. ) |
ruština | два (muž. /stř. ) две (žen. ) | двух | двум | двумя |
srbština | два/dva (muž. /stř. ) две/dve (žen. ) | двају//dvaju (muž. /stř. ) двеју/dveju (žen. ) | двома/dvoma (muž. /stř. ) двема/dvema (žen. ) | двома/dvoma (muž. /stř. ) двема/dvema (žen. ) |
slovenština | dvaja (muž. živ. ), dva (muž. neživ. )/ dvoch (muž. živ. ), dva (muž. neživ. ) dve(žen. /stř. ) | dvoch | dvom | dvoma / dvomi |
slovinština | dva (muž. ) dve (žen. /stř. ) | dveh | dvema | dvema |
ukrajinština | два (muž. /stř. ) дві (žen. ) | двох | двом | двома |
Další příklady
Makedonština
jednotné číslo | duál | plurál |
---|---|---|
konj (kůň - střední rod) | konja | konji |
čekor (krok - muž. rod) | čekora | čekori |
čas (hodina - žen. +more rod) | časa | časovi |
Litevština
jednotné číslo | duál | plurál |
---|---|---|
vyras (muž) | vyru | vyrai |
mergina (děvče) | mergini | merginos |
einu (jdu) | einava | einame |