Dvojné číslo

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.

Z dnešních jazyků má dvojné číslo např. slovinština, litevština, arabština, maltština, islandština, sámské jazyky nebo lužická srbština, částečně čeština a srbština. +more Vyskytovalo se také ve starých indoevropských jazycích a biblické hebrejštině.

Čeština

Český jazyk používal dvojné číslo u podstatných jmen a sloves zhruba do 15. +more století, (např. v básni Podkoní a žák), dodnes tak obsahuje pozůstatky po jeho dřívějším širším používání. Jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě.

Duál u podstatných jmen

Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím nohama na zemi x stůl se třemi nohami.

Pokud hovoříme o částech těla, používá se duál jako běžné množné číslo, tedy i v případě, že hovoříme o více než dvou nohou, očích atd. U duálové koncovky pak dochází ke shodě i u přídavných jmen (špinavýma nohama), zájmen (svýma nohama), a u číslovek tři a čtyři (třema nohama, čtyřma nohama x pěti nohama). +more Pozůstatkem duálu jsou i nepravidelné skloňovací typy u jiných párových částí těla: ramenou, kolenou, prsou, tyto výrazy ale duálové koncovky jiným slovům nepřiřazují: třemi koleny. Duál najdeme také v názvu pražského Domu „U Dvou 'slunců'“.

Duál u číslovek

Duálové skloňování mají číslovky dva, oba. Spisovný tvar je tedy např. s těmi dvěma otázkami. Duál se objevuje i ve vyjádření dvě stě místo dvě sta.

Duál v nespisovné mluvě

V obecné češtině a ve většině nářečí se přenáší tvar sedmého pádu duálu do téhož pádu plurálu, jako např. s těma hloupejma kamarádama, saň s třema hlavama. +more Podstatná jména všech rodů tak mají v instrumentálu plurálu jednotné zakončení -ma, které rovněž přebírají přídavná jména, zájmena a číslovky.

Další příklady

Pes stál dvěma nohama ve vodě. - obě slova mají zakončení -ma vycházející z dvojného čísla * Setkal se se dvěma ženami. +more - dvojným číslem ovlivněna pouze číslovka dvě * Musel se podělit ještě se třemi osobami. - obě slova neovlivněna dvojným číslem mají zakončení -mi.

Polština

Polština používala dvojné číslo ve svých nejstarších formách. V dnešní polštině některé párové objekty, jako „dvě oči“, „dvě ruce“, používají v některých pádech duál. +more Pozůstatky duálu zůstaly také v některých číslovkách.

Příklady

oči: nominativ oczy (duál), genitiv oczu (duál), instrumentál oczami (plurál) i oczyma (duál) * uši: nominativ uszy (duál), genitiv uszu (duál), instrumentál uszami (plurál) i uszyma (duál) * dziesięć - dzieścia - dzieści (deset) ** 10 = dziesięć ** 20 = dwadzieścia ** 30 = trzydzieści ** 40 = czterdzieści * sto - ście - sta (sto) ** 100 = sto ** 200 = dwieście ** 300 = trzysta ** 400 = czterysta

Chorvatština a srbština

V chorvatštině a srbštině zůstal duál v podstatných jménech, která se vyskytují společně s čísly: dvě, tři a čtyři a se slovem oba/obě. Tento tvar je spojen s genitivem jednotného čísla a genitiv množného čísla je používán s čísly 5 a výš včetně.

jednotné číslo1 vuk
množné číslo (bez číslovky)vukovi
duál (jednotný genitiv)2, 3, 4 vuka
množné číslo s číslovkou (množný genitiv)5 vukova

Slovinština

Slovinština používá dvojné číslo v plném rozsahu. Při skloňování v některých případech se duál spojuje s množným číslem.

Příklad

Skloňování podstatných jmen fant (chlapec), punca (děvče) a mesto (město):

pádsingulárduálplurál
nominativfant; punca ; mestofanta; punci; mestifantje; punce; mesta
genitivfanta; punce; mestafantov; punc; mestfantov; punc; mest
dativfantu; punci; mestufantoma; puncama; mestomafantom; puncam; mestom
akuzativfanta; punco; mestofanta; punci; mestifante; punce; mesta
lokativ(pri) fantu; punci; mestu(pri) fantih; puncah; mestih(pri) fantih; puncah; mestih
instrumentál(s) fantom; punco; (z) mestom(s)fantoma; puncama; (z) mestoma(s) fanti; puncami; (z) mesti

Ruština

V ruštině zůstalo dvojné číslo u podstatných jmen mužského rodu, která se objevují s čísly 2, 3, 4 a se slovem oba/obě. Přídavná jména v duálu mají své genitivy množných čísel pro mužský rod a formu nominativu pro ostatní.

Příklad

jednotné číslo1 новый завод1 новая школа1 новое платье
plurál bez číslovkyновые заводыновые школыновые платья
duál (genitiv j. č. +more)2, 3, 4 новых завода2, 3, 4 новые школы2, 3, 4 новых платья
plurál s číslovkou (genitiv mn. č. )5 новых заводов5 новых школ5 новых платьев
.

Skloňování číslovky dvě

Ve slovanských jazycích, (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny), zůstaly ve skloňování číslovky dvě zachovány (některé) duálové tvary, jak ukazuje tabulka

jazyknominativ akuzativ vokativgenitiv lokativdativinstrumentál
staroslověnštinaдъва (dǔva) (muž. ) дъвѣ (dǔvě) (žen. +more/stř. )дъвою (dǔvoju)дъвѣма (dǔvěma)дъвѣма (dǔvěma)
běloruštinaдва (muž. /stř. ) дзве (žen. )двух (muž. /stř. ) дзвюх (žen. )двум (muž. /stř. ) дзвюм (žen. )двума (muž. /stř. ) дзвюма (žen. )
češtinadva (muž. ) dvě (žen. /stř. )dvoudvěmadvěma
chorvatštinadva (muž. /stř. ) dvije (žen. )dvoje/dvojice (muž. /stř. ) dviju (žen. )dvama (muž. /stř. ) dvima/dvijema (žen. )dvama (muž. /stř. ) dvima/dvijema (žen. )
lužická srbštinadwaj (muž. ) dwě (žen. /stř. )dwejudwěmajdwěmaj
polštinadwaj/dwóch (muž. osoby) dwa (muž. ost. /stř. ) dwie (žen. )dwu / dwóchdwu / dwómdwoma (muž. /stř. ) dwiema (žen. )
ruštinaдва (muž. /stř. ) две (žen. )двухдвумдвумя
srbštinaдва/dva (muž. /stř. ) две/dve (žen. )двају//dvaju (muž. /stř. ) двеју/dveju (žen. )двома/dvoma (muž. /stř. ) двема/dvema (žen. )двома/dvoma (muž. /stř. ) двема/dvema (žen. )
slovenštinadvaja (muž. živ. ), dva (muž. neživ. )/ dvoch (muž. živ. ), dva (muž. neživ. ) dve(žen. /stř. )dvochdvomdvoma / dvomi
slovinštinadva (muž. ) dve (žen. /stř. )dvehdvemadvema
ukrajinštinaдва (muž. /stř. ) дві (žen. )двохдвомдвома
.

Další příklady

Makedonština

jednotné čísloduálplurál
konj (kůň - střední rod)konjakonji
čekor (krok - muž. rod)čekoračekori
čas (hodina - žen. +more rod)časačasovi
.

Litevština

jednotné čísloduálplurál
vyras (muž)vyruvyrai
mergina (děvče)merginimerginos
einu (jdu)einavaeiname

Literatura

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top