Seznam sopek Indonésie

Indonéské vulkány.

Toto je seznam sopek v Indonésii.

Souostroví Indonésie je tektonicky i vulkanicky jedna z nejaktivnějších oblastí na Zemi. Nachází se na něm minimálně 500 sopek, z nichž je asi 130 aktivních: 35 na Jávě, 30 Sumatře, 30 na Bali, 18 na Sulawesi a 16 na Molukách. +more Za posledních 400 let došlo k erupcí zhruba 70 z nich.

Území Indonésie leží na rozhraní australské, sundské, filipínské a pacifické tektonické desky. Jedná se o část tzv. +more Pacifického ohnivého kruhu. To je geologicky aktivní zlomová linie vícero tektonických desek, obklopující v délce 40 tisíc kilometrů téměř celý Tichý oceán, kde probíhá 90% všech světových zemětřesení. Leží v ní 452 aktivních sopek a v minulosti byla dějištěm mohutných sopečných erupcí.

{{Vlajka a název|Indonésie}}

Sumatra

sopek (červená linie) a subdukce (černá linie). +more Geografii Sumatry dominuje Barisanské pohoří. Toto sopečné pohoří se táhne od severozápadu k jihovýchodu v délce téměř 1 700 km. Je důsledkem podsouvání australské desky pod sundskou a tento pohyb dosahuje 50-75 mm za rok. Vlivem jejich tření dochází ve zdejší zemské kůře k obrovskému napětí a to se uvolňuje častými, někdy i velmi silnými zemětřeseními. Nejznámější je zřejmě to z 26. prosince 2004. Magnitudo bylo stanoveno na 9,2 Mw, což z něj činní třetí nejsilnější v zaznamenané historii. Následné tsunami zasáhlo pobřeží celého Indického oceánu a zabilo 228 000 lidí, z čehož 170 000 v Indonésii.

Subdukující australská deska dále klesá a zhruba ve hloubce 65-130 km dochází vlivem vysokých teplot a tlaků k jejímu tavení a uvolňují se z ní plyny, včetně vodní páry. Část vzniklého magmatu, obohacené těmito plyny, poté díky své nižší hustotě stoupá k povrchu, kde tvoří a pohání řetězce sopek. +more V důsledku přítomnosti plynů se sopečná činnost často projevuje explozivními, někdy i velmi mohutnými erupcemi. Například před 75 tisíci lety došlo na severu ostrova k výbuchu supervulkánu Toba. Nejmohutnější sopečná erupce za posledních 27 milionů let vyvrhla 2 800 km³ popela, pemzy a lávy. Katastrofa celosvětově ochladila klima tak, že se tehdejší lidská populace ztenčila na méně než 10 tisíc jedinců. Dnes mezi nejaktivnější sopky patří: Sinabung, Kerinci, Marapi a Talang.

Bur ni Telong. jpg|Pohled na Bur ni Telong ze severovýchodu (2004). +more Uprising-mount kerinci. jpg|Kerinci (2012). Marapi and Bukittinggi. jpg|Marapi nad městem Bukittinggi (2006). Seulawaih Agam. jpg|Seulawah Agam. Gunung Sibayak 2009 (5502394580). jpeg|Sibayak z jihovýchodu (2009). Erupsi Gunung Sinabung 9 Juni 2019 oleh Muh Ma'rufin Sudibyo. jpg|7 km vysoký sloupec popela při erupci Sinabung 9. června 2019. Tandikat-Singgalang. jpg|Tandikat vyfocený z vulkánu Marapi (2007). Toba zoom. jpg|Satelitní snímek Toby (2005).

Jáva

Jávy. +more Stejně jako sousední Sumatru, také Jávu ovlivňuje subdukce australské a sundské tektonické desky. Rozlohou je ve srovnání se Sumatrou 4x menší, zato její počet obyvatel je 3x vyšší (145 milionů) a navíc má i větší koncentraci aktivních sopek. Leží na ní 45 aktivních vulkánů (kromě 20 kráterů a kuželů ve vulkanických komplexech Dieng a Tengger). Mezi nejaktivnější bezesporu patří: Semeru, Bromo, Merapi a Kelut.

Sumatru a Jávu odděluje Sundský průliv. Uprostřed něho, jakožto malý vulkanický ostrov, se rozkládá sopka Krakatoa - jedna z nejčinnějších v Indonésii. +more V srpnu roku 1883 se proslavila velmi silnou erupcí (o síle VEI 6). Tsunami vysoké přes čtyřicet metrů, společně se žhavými pyroklastickými proudy, které překonaly 40 kilometrů vodní plochy a následně pronikly do vnitrozemí Sumatry, zabily více než 36 tisíc lidí. Třetí ze čtyř mohutných explozí vygenerovala nejhlasitější zaznamenaný zvuk na Zemi (slyšitelný ve vzdálenosti až 4 800 km). Roku 2018 došlo k další katastrofě, kdy se sesunul nově zformovaný sopečný kužel, čímž vznikla tsunami, jež na pobřeží průlivu usmrtila přes 400 osob.

Arjuno-Welirang from Mount Penanggungan by Harris Frilingga K. jpg|Arjuno-Welirang ze sopky Penanggungan (2015). +more Galunggung. jpg|Erupce Galunggung 3. prosince 1982. Kawah Ijen -East Java -Indonesia -sulphur-31July2009. jpg|V kráteru Ijen se ručně těží čistá síra (2009). Kelud 2012. JPG|Lávový dóm na dně kráteru Kelut (2012). Indonesia, Sunda Straits. jpg|Vulkánská erupce Krakatoy (2008). Erupsi Merapi 3 Maret 2020. jpg|Erupce Merapi (2020). Jalur pendakian gunung raung (10). jpg|Kráter Raung (2017). Tangkuban Parahu. jpg|Kráter Tangkubanparahu (2008).

Malé Sundy

Malé Sundy je souostroví, nacházející se východně od Jávy. Táhne se od západu k východu a skládá se z ostrovů: Bali, Lombok, Sumbawa, Flores, Sumba a Timor. +more Všechny jsou umístěny na okraji australského kontinentálního šelfu, přičemž jeho interakce s oceánskou kůrou je příčinou vulkanické činnosti.

Na území Malých Sund proběhly poslední dvě erupce o síle VEI 7. Výbuch Rinjani roku 1257 vyvrhnul 100 km³ sopečného materiálu a ochladil globální klima do takové míry, že následující rok 1258 je označován jako rok bez léta. +more Stejně je nazýván i rok 1816. V dubnu 1815 totiž došlo k erupci sopky Tambora (vzdálené od Rinjani přibližně 175 km), která uvolnila zhruba 150 km³ popela a pemzy. Celkem zemřelo více než 90 tisíc lidí (z toho 10 tisíc v důsledku samotné erupce a 80 tisíc kvůli následnému hladomoru).

Mount Agung, November 2017 eruption - 27 Nov 2017 02. jpg|Erupce Agung 27. +more listopadu 2017. Bangly-Regency Bali Indonesia Lake-Batur-02. jpg|Vulkán Batur se stejnojmenným jezerem v popředí (2015). Ebulobo (2282668377). jpg|Ebulobo (2008). Gunung Egon. jpg|Egon (2013). Kelimutu 2007-07-21. jpg|Tiwu Ko'o Fai Nuwa Mur - jedno ze tří kráterových jezer na Kelimutu (2016). Gunung rinjani. jpg|Jezero Segara Anak v kaldeře Rinjani (2017). Pulau sangeang. jpg|Sangeang Api (2017). Mount Tambora Volcano, Sumbawa Island, Indonesia. jpg|7 km široká kaldera Tambory (2009).

Halmahera

Ostrov Halmahera, představující severní část Moluk, byl vytvořen pohybem tří tektonických desek, jehož výsledkem jsou dvě protínající se pohoří. Ty tvoří čtyři skalnaté poloostrovy oddělené třemi hlubokými zátokami. +more Sopky leží zejména na západě ostrova a táhnou se ze severu na jich. Některé z nich jsou sopečnými ostrovy (Gamalama a Tidore). Historické záznamy o sopečných erupcích jsou k dispozici již od počátku 16. století.

Dukono volcano in Indonesia - 2015-09-08. jpg|Sloupec sopečného popela Dukono (2015). +more Ternate, Maluku Islands, Indonesia 2. jpg|Gamalama (2009). Gamkonora. jpg|Pohled na Gamkonoru ze severozápadu, poblíž vesnice Gamsungi (1984). Gunung Ibu. jpg|Ibu (1999).

Bandské moře

Banda Api. jpg|Banda Api (1988). +more Wetarvolc. jpg|Gunungapi Wetar (2010). Nila Island. jpg|Nila a její severní pobřeží (1976). Wurlali cropped. jpg|Wurlali (1994).

Sulawesi

A broad ash plume rises above Colo volcano on the island of Una-Una during the powerful 1983 eruption. jpg|Erupce sopky Colo (1983). +more Gunung Klabat01. jpg|Klabat (2009). Lokon - Empung from Mahawu. JPG|Lokon-Empung (2012). Mahawu (35253292810). jpg|Kráter Mahawu (2017). Soputan. jpg|Soputan.

Sangihské ostrovy

Mount Awu Crater. jpg|Kráter Awu (1995). +more Gelembung udara keluar dari dasar laut di Gunung Api Banua Wuhu. jpg|Banua Wuhu (2020). Karangetang-2009-0355. jpg|Karangetang (2009). Ruang Tagulandang - panoramio. jpg|Ruang (2005).

{{Vlajka a název|Indie}}

Andamany a Nikobary

Barren island - arijay prasad. jpg|Erupce sopky Barren (2014). +more Narcondam island. jpg|Narkondam (2010).

{{Vlajka a název|Malajsie}}

Borneo

Odkazy

Reference

Související články

Seznam sopečných erupcí 20. +more století * Seznam sopečných erupcí 21. století * Seznam velkých sopečných erupcí * Index vulkanické aktivity.

Externí odkazy

Kategorie:Sopky v Indonésii Indonésie Kategorie:Hory a kopce v Indonésii Kategorie:Vulkanologie Kategorie:Indonésie