Svobodní

Svobodní (do roku 2019 Strana svobodných občanů) je česká pravicová, klasicko-liberální a libertarianská politická strana založená v roce 2009 Petrem Machem, který jí předsedal do listopadu 2017, kdy byl vystřídán Tomášem Pajonkem. Od října 2019 je předsedou Libor Vondráček. Strana se hlásí k pravici. Mezi její hlavní cíle patří redukce byrokracie a státního přerozdělování peněz (snížení daní a zrušení dotací) a vyrovnání státního rozpočtu včetně ústavního zákazu zadlužování. Strana se vyznačuje euroskepticismem, vystupuje proti zavedení eura, v roce 2009 odmítala schválení Lisabonské smlouvy a po jejím přijetí začala prosazovat vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie. Strana je pro vstup České republiky do EFTY. Logem strany byl zelený beran na bílém poli symbolizující odhodlanost, cílevědomost, ale také tvrdohlavost v dobrém slova smyslu. Po aktualizaci designu v roce 2017 bylo logo redukováno na symbol beraních rohů v kruhu.

Strana se od svého vzniku zúčastnila všech parlamentních voleb i voleb do místních a krajských zastupitelstev. Strana má od října 2020 svého zastupce v horní komoře Parlamentu České republiky, jímž je senátor Jaroslav Chalupský, který kandidoval jako nestraník za Svobodné v +more_15_-_Pelhřimov'>obvodu č. 15 - Pelhřimov, kde porazil nejdéle sloužícího senátora Milana Štěcha za ČSSD. Zastupitelem za Svobodné v zastupitelstvu hl. města Prahy je od roku 2018 Tomáš Štampach a od roku 2021 Jiří Kubíček, kteří byli zvoleni na kandidátce ODS. Přes sto mandátů strana získala v místních zastupitelstvech, také například v Brně, v Děčíně, v Hodoníně, v Chrudimi, v Jindřichově Hradci, v Kutné Hoře či v Benešově. Od roku 2014 do roku 2019 měla rovněž jednoho poslance v Evropském parlamentu a v letech 2016 až 2020 také dva zastupitele v krajském zastupitelstvu Zlínského kraje.

Ideová orientace

Ideologie Svobodných klade nejvyšší důraz na svobodu jednotlivce, má tedy blízko ke klasickému liberalismu, libertarianismu a liberálnímu konzervatismu. Prosazují štíhlý stát, nejsou však stranou anarchistickou, stát má pro Svobodné smysl například jako garant uspořádaných vztahů mezi lidmi a arbitr sporů mezi občany. +more Chtějí omezit státní byrokracii a zavést lidové veto. Hlásí se k úsilí Františka Palackého, Karla Havlíčka Borovského a Tomáše G. Masaryka o vytvoření suverénního státu.

V ekonomických otázkách zastávají ekonomický liberalismus - prioritami pro ně jsou volný trh, nízké daně, minimum státních regulací a zásahů do podnikání, vyrovnaný státní rozpočet České republiky a volný mezinárodní obchod. Hlásí se k dílům ekonomů rakouské a chicagské školy.

Svobodní se řadí mezi euroskeptické strany. Evropskou unii (EU) považují za velkou překážku svobody. +more Vadí jim zejména nedostatek demokratičnosti rozhodování v EU a neefektivní přerozdělování veřejných prostředků. Chtějí proto Unii přeměnit na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce. Nebude-li to možné, prosazují vyvolání referenda o vystoupení České republiky z EU.

Vyznávají svobodu volby bez ohledu na náboženské a společenské přesvědčení členů. Tedy strana se nestaví například proti legalizaci marihuany, interrupcím či euthanasii.

Státní rozpočet

Svobodní prosazují vyrovnaný státní rozpočet ČR a rovněž chtějí prosadit ústavní zákon o rozpočtové kázni, který by všem vládám dovoloval hospodařit s deficitním rozpočtem jen za mimořádných okolností. Součástí jejich volebního programu ve volbách do Sněmovny 2010 byl vyrovnaný rozpočet již od roku 2011.

Vyrovnaného rozpočtu chtějí dosáhnout omezením na straně výdajů bez zvyšování daňové zátěže a to zeštíhlováním státu, rušením zbytečných úřadů, rušením dotací, které označují za nespravedlivé a pokřivující volný trh, postupným omezováním sociálních dávek a rušením některých daní, jejichž výběr je dražší než vybrané prostředky. Jedním z návrhů pro zvýšení státních příjmů je například zrušení povinného přimíchávání takzvaných biopaliv do pohonných hmot. +more Tím by se snížila jejich cena a vzrostl by tak počet vozidel, zejména dálkových kamionů a lidí z příhraničních oblastí, tankujících, a tedy odvádějících daně, na českém území. Dosáhnout podobného efektu chtějí i snížením sazby spotřební daně, což by opět vytvořilo daňovou výhodu oproti okolním státům.

Svobodní také upozorňují na úrokové náklady spojené s neustále rostoucím státním dluhem a kromě vyrovnaného rozpočtu jsou pro alespoň částečné rychlé splacení stávajícího dluhu devizovými rezervami nebo privatizací některých státních podniků.

Vztah k EU

Svobodní vystupovali proti přijetí Lisabonské smlouvy a Evropského stabilizačního mechanismu, ale k samotnému členství v Evropské unii zastávají její představitelé rozdílné postoje. Shodují se však především na tom, že EU jako taková by měla být zónou volného obchodu a dobrovolné spolupráce, bez směrnic a nařízení (Sekundární právo EU).

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost přijali Svobodní v internetovém hlasování toto usnesení: Svobodní usilují o svobodnou a svrchovanou Českou republiku, a proto považují vystoupení z Evropské unie za legitimní cestu k samostatnosti, ke skutečné demokracii a k ekonomice založené na principech svobody.

Bývalý předseda strany Petr Mach považuje Evropskou unii za nereformovatelnou a vystoupení z Evropské unie je podle něj jediná cesta, jak znovu nastolit odpovědnost, zdravou konkurenci a svobodu.

Alternativu k Evropské unii Svobodní vidí ve všeobecné spolupráci svrchovaných států v rámci Evropy na principu dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti. Proto upřednostňují Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). +more Právě EFTA je onou navrhovanou alternativou, která má na rozdíl od členství v EU přinést spolupráci s Evropou bez kontroverzních omezení, zákazů a příkazů „shora“, bez přesouvání peněz mezi byrokraty a bez omezování samosprávy svrchovaného společenství občanů, státu. Svobodní zastávají rovnocenné partnerství, i bez prostředníka. Zároveň chtějí zachovat volný pohyb osob v rámci Schengenské smlouvy, přestože si jsou vědomi některých nevýhod.

Vztah ke snahám o regulaci Internetu

Svobodní se opakovaně postavili proti snahám o regulaci Internetu. V programovém dokumentu Svobodný trh informací odmítají omezování svobody projevu, filtrování obsahu nebo zavádění jiných technologických omezení přístupu k informacím ze strany státu. +more Postavili se také proti návrhu na de facto zavedení povinného filtrování obsahu v souvislosti s novelizací loterijního zákona a také proti ratifikaci Obchodní dohody proti padělání (ACTA). Odmítání cenzury se u Svobodných omezuje na státní regulaci. Dobrovolnou cenzuru obsahu Svobodní považují za součást svobody poskytovatelů. Podpořili také iniciativu Přichází cenzor. sdružení CZ. NIC, která kritizuje zákon o hazardních hrách, jehož součástí je pravomoc blokování hazardních stránek úředníky ministerstva vnitra.

Členská základna

Ze dvou společenských proudů z počátků strany nad konzervativně nacionalistickým proudem převážil proud konzervativně liberální a klasicky liberální.

Zájemce o členství ve Svobodných musí nejprve projít přijímacím rozhovorem, kde se zkoumá, nakolik se jeho názory shodují s postoji strany. Členem strany se nesmí stát bývalý spolupracovník Státní bezpečnosti ani příslušník Lidových milicí.

Kromě regulérního členství nabízejí Svobodní možnost stát se registrovaným příznivcem. Ten nemusí procházet přijímacím řízením a do roku 2019 měl pravomoc rozhodovat o kandidátních listinách v primárkách. +more K 2. prosinci 2014 měli Svobodní vedle 1069 členů také 2240 registrovaných příznivců. K listopadu 2018 klesl počet členů na 700 a počet příznivců pod 1000.

V současné době patří mezi významné členy strany (mimo rozšířené vedení Republikový výbor) David Bohbot, Angelo Purgert nebo Jiří Payne.

Struktura strany

Strana je organizačně členěna na územním principu do krajských sdružení podle volebních obvodů do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Výkonným celorepublikovým orgánem je Republikové předsednictvo. +more Mandáty vznikají vždy na období dvou let, členům Republikového předsednictva navíc mandáty končí také do tří měsíců od uskutečnění voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Dalšími orgány strany jsou Kontrolní komise a Rozhodčí komise.

Republikové předsednictvo

Republikové předsednictvo má všeobecnou odpovědnost za stranu a za politické záležitosti mezi zasedáními Republikového výboru.

datum změny	Předseda strany	místopředsedové	poznámka
14. +more 02. 2009	Petr Mach	Jiří Payne	Miloslav Bednář	Jaroslav Bachora	Liana Janáčková	Usnesení ustavujícího sněmu.
14. 04. 2009	Petr Mach	Jiří Payne	Miloslav Bednář	Jaroslav Bachora		Rezignace Liany Janáčkové.
18. 03. 2010	Petr Mach	Jiří Payne	Miloslav Bednář	Jaroslav Bachora	František Matějka	Dovolba na neobsazené místo místopředsedy.
25. 06. 2010	Petr Mach	Jiří Payne	Miloslav Bednář	Jaroslav Bachora	Radim Smetka	Volba nového předsednictva po volbách do PSP ČR.
30. 08. 2012	Petr Mach	Jiří Payne	Miloslav Bednář	Karel Zvára	Radim Smetka	Volba nového předsednictva v souvislosti s uplynutím dvouletého mandátu.
09. 12. 2013	Petr Mach	Jiří Payne	Tomáš Pajonk	Karel Zvára	Radim Smetka	Volba nového předsednictva po volbách do PSP ČR.
10. 07. 2015	Petr Mach	Jiří Payne		Karel Zvára	Radim Smetka	Tomáš Pajonk se stal předsedou Zlínského krajského sdružení a pozbyl tak funkce místopředsedy strany.
09. 12. 2015	Petr Mach	František Matějka	Jiří Hemerle	Radim Smetka	Karel Zvára	Po neúspěšné kandidatuře na předsedu odešel ze strany Petr Hampl.
30. 05. 2016	Petr Mach	František Matějka	Josef Káles	Radim Smetka	Karel Zvára	Jiří Hemerle odstoupil z pracovních důvodů, na jeho místo byl zvolen Josef Káles.
22. 10. 2016	Petr Mach	František Matějka	Josef Káles	Radim Smetka		Karel Zvára rezignoval na funkci místopředsedy strany.
23. 11. 2016	Petr Mach	František Matějka	Josef Káles	Radim Smetka	Ondřej Pecák	Ondřej Pecák byl zvolen místopředsedou strany.
10. 12. 2016		František Matějka	Josef Káles	Radim Smetka	Ondřej Pecák	Petr Mach rezignoval na funkci předsedy strany.
22. 01. 2017	Petr Mach	František Matějka	Josef Káles	Radim Smetka	Ondřej Pecák	Petr Mach byl opět zvolen předsedou strany.
10. 02. 2017	Petr Mach		Josef Káles	Radim Smetka	Ondřej Pecák	František Matějka přestal být místopředsedou strany.
27. 02. 2017	Petr Mach		Josef Káles	Radim Smetka		Ondřej Pecák rezignoval na post místopředsedou strany a ze strany vystoupil.
16. 03. 2017	Petr Mach	Terézia Mlýnková Išková	Josef Káles	Radim Smetka	Jiří Kubíček	Novými místopředsedy byli zvoleni Jiří Kubíček a Terézia Mlýnková Išková.
19. 11. 2017	Tomáš Pajonk					Novým předsedou strany byl zvolen Tomáš Pajonk.
29. 11. 2017	Tomáš Pajonk	Radim Smetka	Jiří Payne	Alois Sečkár	Jiří Zapletal	Novými místopředsedy strany byli zvoleni Radim Smetka, Jiří Payne, Alois Sečkár a Jiří Zapletal.
02. 03. 2019	Tomáš Pajonk	Radim Smetka		Alois Sečkár	Jiří Zapletal	Jiří Payne rezignoval na post místopředsedy.
2019	Tomáš Pajonk	Radim Smetka		Alois Sečkár		Jiří Zapletal rezignoval na post místopředsedy.
2019	Tomáš Pajonk			Alois Sečkár		Radim Smetka rezignoval na post místopředsedy.
16. 10. 2019	Libor Vondráček					Libor Vondráček zvolen předsedou strany.
27. 10. 2019	Libor Vondráček	Jan Dočekal	David Pokorný	Alois Sečkár	Luboš Zálom	Novými místopředsedy strany byli zvoleni Jan Dočekal, David Pokorný, Alois Sečkár a Luboš Zálom.
20. 2. 2021	Libor Vondráček	Jan Dočekal	Miroslav Havrda	Alois Sečkár	Luboš Zálom	Novým místopředsedou strany byl Miroslav Havrda.
20. 11. 2021	Libor Vondráček	Miroslav Havrda				Libor Vondráček zvolen předsedou strany.
20. 11. 2021	Libor Vondráček	Miroslav Havrda	Jan Dočekal	Luboš Zálom	Tomáš Macek	Novými místopředsedy strany byli zvoleni Jan Dočekal, Luboš Zálom a Tomáš Macek.

.

Krajská sdružení

kraj	předseda	místopředsedové
Hlavní město Praha	Tomáš Štampach	Veronika Blažková	David Král	Martin Halama	Josef Vokál
Středočeský kraj	Petr Zavadil	Filip Bubla	Jaroslav Pelán	Václav Ptáčník
Jihočeský kraj	Aleš Procházka	Jan Kadlec	Markéta Karešová	Pavel Dvořák	Jan Leština
Plzeňský kraj	Jan Jakub Ptáček	Oldřich Kaucký	Michal Ciblo	Václav Dušek	Marie Maříková
Karlovarský kraj	Stanislav Chudoba	Petr Moses
Ústecký kraj	Pavel Dittrich	Libor Klíma	Jindřich Pilc	Jiří Vršínský	Tomáš Vršínský
Liberecký kraj	Zdenek Gottwald	Zbyněk Hubínka
Královéhradecký kraj	Roman Pátek	Lukáš Petr	Oldřich Horák
Pardubický kraj	Radek Ketzl
Kraj Vysočina	Jiří Strachota	Petr Stejskal
Jihomoravský kraj	Bert Bartas	Milan Jirků	Viktor Sevský	Pavel Procházka	Karel Hökl
Olomoucký kraj	Roman Nepšinský	Petr Valenta
Moravskoslezský kraj	Petr Medřík	Matěj Gregor	David Kohut
Zlínský kraj	Helena Lasztoviczová

Bankovní účty

V souladu se zákonem o politických stranách a pravidely pro jejich financování používá Strana svobodných občanů od 1. ledna 2017 5 transparentních účtů:

[url=https://www. +morefio. cz/ib2/transparent. a=7505075050]7505075050/2010[/url]	Dary, od nečlenů nebo obecně přes darovací smlouvu (s nutnou identifikací)
[url=https://www. fio. cz/ib2/transparent. a=2100382818]2100382818/2010[/url]	Členské příspěvky, případně i dary (s již známou identifikací) (Strana obraty a stav tohoto účtu zároveň [url=https://web. archive. org/web/20170223125830/https://web. svobodni. cz/slider/transparentni-ucet]zveřejňuje na svém webu[/url], přebírá data z banky. )
[url=https://web. archive. org/web/20170223130417/https://www. fio. cz/ib2/transparent. a=2601082960]2601082960/2010[/url]	dřívější příspěvky registrovaných příznivců, účet již uzavřen (23. 02. 2017), web-archiv bankovní stránky
[url=https://www. fio. cz/ib2/transparent. a=2701101137]2701101137/2010[/url]	Výdaje na propagaci strany mimo volební kampaně
[url=https://www. fio. cz/ib2/transparent. a=2000986833]2000986833/2010[/url]	Výdaje na volební kampaně pro volby do PSP ČR v roce 2017

Strana také používala i dalších 14 transparentních účtů, po jednom pro každý kraj.

Historie

Vznik strany

Petr Mach, na první tiskové konferenci. +more V pozadí logo strany Členy přípravného výboru strany byli ekonom a blízký spolupracovník Václava Klause Petr Mach, spisovatel Benjamin Kuras, profesor Miloslav Bednář, Jiří Payne, David Hanák a Jaroslav Bachora. Straně ještě před ustavením vyjádřili podporu např. ostravská senátorka Liana Janáčková, poslanci ODS Jan Schwippel, Juraj Raninec a Alena Páralová. Stranu podpořili rovněž synové Václava Klause Jan a Václav. Na mezinárodní úrovni přivítala vznik Svobodných slovenská politická strana KDS nebo britská strana hájící nezávislost Spojeného království UKIP.

Oficiální žádost o registraci nové strany u Ministerstva vnitra byla podána 19. ledna 2009, vyřízena byla 6. +more února. Na ustavujícím sněmu 14. února byl předsedou strany zvolen Petr Mach, který na post kandidoval jako jediný. Za místopředsedy byli zvoleni Jiří Payne, Miloslav Bednář, Jaroslav Bachora a senátorka Liana Janáčková, která z funkce později odstoupila a post místopředsedy zůstal až do března 2010 neobsazen. Tiskovou mluvčí strany byla v prvních letech bývalá redaktorka TV Nova Kateřina Kašparová.

Volby do Evropského parlamentu 2009

Svobodní se rozhodli vybrat své kandidáty do voleb do Evropského parlamentu 2009 prostřednictvím stranických primárek, kterých se mohli zúčastnit členové a registrovaní příznivci strany. V primárkách zvítězil Jiří Payne, na druhém místě se umístil Benjamin Kuras a jako třetí skončil Miloslav Bednář. +more Kromě kandidátů vybraných v primárkách byli na konec listiny dopsáni další dva lidé, mezi nimi křesťanský konzervativec Michal Semín.

Kandidátku Svobodných ve volbách do Evropského parlamentu podpořili např. Ladislav Jakl či Miroslav Macek, strana získala 1,26 % odevzdaných hlasů a tím pádem nepřekonala pětiprocentní hranici pro získání poslaneckého mandátu.

Před nerealizovanými volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2009 Svobodní odmítli nabídku Jany Bobošíkové na předvolební spolupráci s jejím uskupením Suverenita - Strana zdravého rozumu. Petr Mach nazval Suverenitu „účelovým politickým slepencem“ a spoluprací s ní by Svobodní podle Macha ztratili ideje i voliče. +more Odmítli též podobnou nabídku strany Věci veřejné.

V březnu 2010 byl na uvolněné místo v předsednictvu zvolen František Matějka.

Volby do Poslanecké sněmovny 2010

V období od svého vzniku do těchto voleb strana ztratila značnou část své počáteční popularity i členstva, mj. takřka celé krajské organizace v Libereckém a Jihomoravském kraji. +more Kandidátky nakonec postavila ve všech 14 krajích, i když v mnohých krajích byly takřka prázdné. Na jejích kandidátních listinách kandidovali na základě vzájemné dohody i členové strany Právo a spravedlnost. Volební slogan zněl „Necháme Vám vaše peníze“. Strana ve volbách nakonec získala 38 894 odevzdaných hlasů (0,74 %).

Po volbách, kdy skončil předsednictvu strany mandát, byl předsedou strany opět zvolen Petr Mach a ve volbách místopředsedů byli opět zvoleni Jiří Payne, Miloslav Bednář a Jaroslav Bachora. Namísto Františka Matějky se čtvrtým místopředsedou Svobodných stal student Radim Smetka.

Volby obecních zastupitelstev 2010

Ve volbách do obecních zastupitelstev konaných 15. a 16. +more října 2010 zaznamenala strana svůj první úspěch, když poprvé od jejího vzniku byly desítky jejích kandidátů zvoleny do veřejných funkcí. Někde však Svobodní doplatili na volební systém, ve kterém jsou znevýhodněny strany s nekompletními kandidátními listinami. Celkem byli zástupci Svobodných zvoleni do 24 obcí v 10 krajích. Zvoleno bylo 39 kandidátů Svobodných, z nichž bylo 18 členů strany, 1 příznivec, a 20 nestraníků.

Senátní volby 2010

Do senátních voleb, jejichž první kolo se v daných obvodech konalo společně s komunálními volbami, postavili Svobodní 3 kandidáty. Žádný do druhého kola nepostoupil.

Mimo své bydliště ve volebním obvodě 40 (Kutná Hora) kandidoval Ing. +more Milan Vodička, CSc. a získal 0,94 % hlasů. Skončil tak předposlední před kandidátem za Korunu českou.

Většímu úspěchu se v Praze 11 těšil místopředseda prof. +more PhDr. Miloslav Bednář, CSc. , který získal 5,28 % z celkového počtu hlasů. Během své kampaně také Miloslav Bednář upozorňoval na lobbystické jednání svého protikandidáta za stranu Věci veřejné Josefa Zielence, který v prvním kole s 18,45 % skončil třetí a do druhého kola nepostoupil.

Procentuálně nejvíce hlasů dostal Ing. Vladislav Nechvátal na +more_52_-_Jihlava'>Jihlavsku, kde získal 6,97 % hlasů a na kandidáta parlamentní strany TOP 09 ztrácel pouze 2,07 procentních bodů.

Strana pak ve druhém kole voleb vyjádřila podporu některým kandidátům, kteří se jejich programu blížili více než jejich protikandidáti. Ve většině případů se jednalo o kandidáty Občanské demokratické strany. +more Pouze v Kutné Hoře podpořil Milan Vodička po svém nepostoupení do druhého kola kandidáta TOP 09 Zdeňka Nováčka. I tak byl ale s 60 % hlasů zvolen protikandidát za Českou stranu sociálně demokratickou.

Volby předsednictva 2012

V červnu 2012 proběhly po dvou letech další volby předsednictva strany, v nichž post předsedy opět obhájil Petr Mach. Místopředsednická místa potom obhájili Radim Smetka, Jiří Payne a Miloslav Bednář. +more Jaroslav Bachora, který se již o post místopředsedy neucházel, byl nahrazen ekonomem Karlem Zvárou.

Krajské a senátní volby 2012

Do krajských voleb Svobodní postavili své kandidátky ve všech třinácti krajích. V celkovém součtu obdrželi 39 133 hlasů, což činí 1,48 % ze všech odevzdaných hlasů. +more Počet odevzdaných hlasů Svobodným byl v těchto volbách vůbec nejvyšší v historii. Přesto se však strana přes pětiprocentní hranici v žádném kraji nepřehoupla, a nezískala tak žádné mandáty v krajských zastupitelstvech.

Do senátních voleb postavili Svobodní osm svých kandidátů, ani jeden z nich nepostoupil do druhého kola, ale hned pětice nominovaných získala více než 6 %, což je státem stanovená hranice pro vrácení volební kauce. Byli jimi: Jiří Pánek 9,7 %; Richard Hartman 7,6 %; Miloslav Bednář 6,9 %; Jiří Payne 6,7 % a Milan Vodička 6,0 %.

Prezidentské volby 2013

Ladislav Jakl, kandidát Svobodných na presidenta Ve stranických primárkách pro presidentské volby v roce 2013 získal 88 % hlasů Ladislav Jakl, poradce a tajemník presidenta Václava Klause, a stal se tak oficiálním kandidátem strany. +more Svobodní hned po skončení primárek začali sbírat potřebných 50 000 podpisů pod petici, z nichž však byla do termínu podání přihlášek 6. listopadu 2012 sesbírána jen zhruba polovina, důsledkem čehož se Jakl volby účastnit nemohl.

Před prvním kolem volby vydali Svobodní prohlášení, ve kterém konstatují, že ani jeden z kandidátů nevyhovuje principům a programu strany, kvůli čemuž nedoporučují koho a zdali volit. Po prvním kole, ze kterého do kola druhého postoupili kandidáti Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, bylo vydáno podobné stanovisko, ve kterém byli oba kandidáti charakterizováni jako „reprezentují[cí] politické směry, které prosazují omezování svobody“. +more Předseda strany Petr Mach se před druhým kolem voleb vyjádřil, že bude volit Miloše Zemana jakožto menší zlo, voličům ale přímé doporučení nedal.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2013

Před volbami

Před předčasnými volbami do PS přišla Jana Bobošíková, bývalá předsedkyně Suverenity - Bloku Jany Bobošíkové, s projektem sjednocení české pravice do jednoho volebního bloku pod Václava Klause. Svobodní byli také pozváni, ale integraci odmítli a označili vznikající volební blok za slepenec různých stran a názorů. +more Podobnou nabídku odmítli se stejným zdůvodněním již před neuskutečněnými volbami v roce 2009. Blok nakonec stejně vznikl, využil další strany Jany Bobošíkové, která se přejmenovala na Hlavu vzhůru, a dosáhl i podpory Václava Klause.

Do voleb nastoupili Svobodní sami. Kandidovali s pořadovým číslem 2 ve všech krajích s plnými kandidátními listinami, přičemž ze 343 kandidátů bylo 300 členy strany a zbylí bezpartijní. +more 300 straníků na kandidátce je třetí nejvyšší počet za ČSSD a ODS. Volební slogan byl „Méně státu, více občanům“.

Volební preference (nebo potenciál) Svobodných agentury často nezveřejňovaly, když ano, tak se pohybovaly mezi 1 % a 5 %.

Volební kampaň vedená pod heslem „Méně státu, více občanům“ byla založená především na dobrovolnících. Největší předvolební akcí, kterou Svobodní pořádali, byl Koncert pro Svobodné, kdy také představili svou předvolební hymnu složenou Václavem Koubkem.

V akci společnosti Y Soft se Svobodní zařadili mezi čisté a nezkompromitované strany a obdrželi od ní podporu ve výši 200 000 Kč.

Svobodní se před volbami zúčastnili několika diskuzí (např. Politické spektrum), ale byli dlouhodobě opomíjeni Českou televizí, z předvolebních debat v krajích nebyli ani na jednu pozváni (příčinou bylo, že průzkumy ČT přisuzovaly Svobodným 10. +more až 11. místo a do debaty byli zváni zástupci pouze 8 nejsilnějších stran). Ve čtvrtek 24. října, tedy den před začátkem voleb, uspořádala ČT tzv. volební superdebatu, na které měli být „zástupci všech stran kteří mají šanci se dostat do sněmovny“ (podmínka pro účast v superdebatě byla, aby se strana zúčastnila alespoň dvou předchozích debat). Svobodní pozvánku nedostali a tak 24. října, společně se zástupci a příznivci České pirátské strany a volebního bloku HLAVU VZHŮRU, proti tomu šli protestovat.

Volby a po volbách

Strana celkem získala 122 564 hlasů (2,46 %), což je o 83 670 hlasů více než dostala při volbách do PS v roce 2010 a umístila se na desátém místě. Díky překročení hranice 1,5 % odevzdaných hlasů má strana poprvé ve své historii nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 100 Kč za každý hlas, tedy 12 256 400 Kč. +more (Svobodní jsou ovšem pro zrušení tohoto příspěvku všem stranám. ) Nejlepšího volebního výsledku v krajích dosáhli Svobodní v Praze, kde získali 3,73 % hlasů a nejhoršího v Moravskoslezském kraji, kde získali pouze 1,71 % hlasů.

Tvůrce počítačových her Daniel Vávra publikoval na svém blogu odhad volebních nákladů politických stran, které získaly alespoň 1 % hlasů. Podle Vávry, který Svobodné před volbami veřejně podpořil, měli nejmenší náklady na jeden získaný hlas Piráti (pouhé 4 Kč), následovaní Svobodnými (13 Kč). +more Žádná z parlamentních stran nezaplatila za jeden hlas méně než 40 Kč.

Blok Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru, do kterého byli Svobodní lákáni, ve volbách získal pouze 0,42 %. Václav Klaus po volbách označil za příčinu neúspěchu právě Svobodné kvůli jejich neochotě se integrovat.

Předseda senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera po volbách svou stranu vyzval, aby navázala se Svobodnými bližší spolupráci. Kubera prohlásil, že . +more Předseda Svobodných Petr Mach spolupráci odmítl. ODS je podle Macha „prohnilá“ a spolupráce s ní by Svobodné poškodila. Naopak vyzval nespokojené členy ODS, aby přešli ke Svobodným.

Po parlamentních volbách též proběhly volby nového předsednictva strany; své mandáty obhájil předseda Petr Mach a místopředsedové Radim Smetka, Jiří Payne a Karel Zvára. Miloslava Bednáře nahradil dosavadní předseda krajského sdružení ve Zlínském kraji Tomáš Pajonk.

Volby do Evropského parlamentu 2014

Billboard pro volby do Evropského parlamentuOd 5. +more do 12. února 2014 Svobodní pořádali primární volby, ve kterých členové a příznivci strany zvolili prostřednictvím elektronického hlasování kandidáty do voleb do Evropského parlamentu v Česku 2014. Následně 15. února 2014 republikový výbor Svobodných schválil kandidátní listiny. Předseda strany uvedl, že ve volbách očekává zisk jednoho mandátu. Hlavním tématem předvolební kampaně je kritika euronesmyslů, tedy negativních aspektů Evropské unie. Strana toto téma prezentovala volebním sloganem „Posvítíme si na euronesmysly“. Podle Svobodných bylo téma euronesmyslů vybrané, aby se zacílilo i na méně informované voliče, ale strana se kvůli tomuto tématu dostala pod palbu kritiky a často byla také označována za populistickou. Na otázku, do které frakce v evropském parlamentu se Svobodní přidají, Petr Mach odpovídal, že budou spolupracovat se spřátelenými stranami, jako je UKIP (EFDD), SaS (ECR) nebo AfD (v té době nezařazení). Průzkum agentur Median & STEM/MARK pro českou televizi předpovídal volební potenciál Svobodných 5,5 %, což bylo o 1 % více než v předcházejících parlamentních volbách a Svobodní byli poprvé přizváni do debat nejsilnějších stran.

Při příležitosti deseti let od vstupu České republiky do Evropské unie se prvního máje členové strany sešli při happeningu Oslava konce druhé pětiletky, kde symbolicky předali cenu největším „eurohujerům“.

Žádný z předvolebních průzkumů Svobodným ani nepředpovídal 5 % nutných k zisku mandátu, ale volební model agentury Herzmann a Data Collect jim dával v dubnu 4,8 % a v květnu 4,7 %, což byly nejvyšší preference od seriózní volební agentury, jaké strana kdy měla. Ostatní agentury ji většinou do průzkumů nezahrnovaly, pouze STEM odhadoval na začátku května 2,6 %. +more Volební potenciál byl podobně jako preference velmi rozdílný podle toho kdo jej měřil. Zatímco agentura Sanep odhadovala volební potenciál na 2,9 %, tak agentury Median & STEM/MARK pro ČT uváděly 5,5 % a agentura Herzmann a Data Collect dokonce až na 9 %.

Ve volbách strana získala 5,24 %, což znamená jeden mandát pro Petra Macha. Mach označil výsledek za úspěch, ale zároveň prohlásil, že tímto teprve začíná vzestup strany. +more Nejlepšího volebního zisku dosáhli Svobodní v Praze, kde získali 7,27 % hlasů a nejhoršího v Moravskoslezském kraji, kde získali pouze 3,47 % hlasů. Byly to první volby, ve kterých Svobodným ubyl absolutní počet hlasů, protože oproti říjnovým volbám do Poslanecké sněmovny, kdy Svobodné volilo 122 564 lidí, tentokrát dostali 79 540 hlasů, což je o 43 024 hlasů méně, ale ve srovnání s ostatními stranami, které získaly mandát, byl tento úbytek nejmenší.

Působení v Evropském parlamentu

Na začátku června 2014 Mach oznámil, že požádal o přijetí do evropské frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD): Byl přijat, jak už si spolupráci vzájemně s Nigelem Faragem přislíbili na dřívějších schůzkách. Mach poprvé hlasoval na půdě EP dne 24. +more 6. 2014, když byl pro rozšíření názvu frakce z původního Evropa svobody a demokracie na Evropa svobody a přímé demokracie.

Zároveň došlo k jednání o spolupráci s polskou stranou Kongres nové pravice. Mach uvedl, že věří, že Svobodní budou s KNP spolupracovat i bez ohledu, zda se KNP do EFDD dostane.

V roce 2015 se Svobodní stali členem evropské politické strany Aliance za přímou demokracii v Evropě, která sdružuje i další strany působící ve frakci Evropského parlamentu Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD).

Krize EFDD

16. října 2014 se rozhodla lotyšská europoslankyně Iveta Grigule opustit frakci EFDD, čímž počet států zastoupených ve frakci klesl pod požadovaných sedm, takže mělo dojít k jejímu zániku. +more Jako nezařazení europoslanci by měli bývalí členové menší vliv a prostor na vyjádření. Petr Mach obvinil vedení evropského parlamentu, že poslankyni k odchodu z frakce přinutilo příslibem pozice ve vedení jedné ze zahraničních delegací. Rozpadu frakce se nakonec podařilo 20. října zabránit, když se k frakci připojil europoslanec za polskou stranu Kongres nové pravice Robert Iwaszkiewicz, na čemž prý hrál důležitou roli asistent Petra Macha Miroslav Jahoda, který jednání zprostředkoval.

Volby do Senátu 2014

Ve volby do Senátu v roce 2014 Svobodní postavili svého kandidáta ve 12 z 27 volebních obvodů. Kromě toho se konaly předčasné volby v +more_22_-_Praha_10'>obvodě č. 22 (Praha 10), protože dosavadní senátor Jaromír Štětina byl zvolen poslancem Evropského parlamentu a mandát v Senátu PČR mu tak zanikl. Kandidát Svobodných, místopředseda Jiří Payne, získal 7,39 % hlasů a nepostoupil tak do druhého kola voleb.

Výsledky voleb, které se konaly v řádném termínu, dopadly pro Svobodné ještě hůře. Žádný z jejich kandidátů nepostoupil do druhého kola a ani nepřekonal výsledek Jiřího Payna. +more Největší procento hlasů dostal Karel Beneš v Příbrami (5,51 %), a skončil 6. místě ze 7 kandidátů. Nejlépe se umístil na Praze 5 Roman Kříž, který dostal 4,61 % a skončil 6 z 11. Nejhůř dopadl Lubomír Havránek, který kandidoval v Pelhřimově a dostal 1,40 % hlasů. Oldřich Voženílek v České Lípě jako jediný skončil poslední.

Kandidát	obvod	Procenta	umístění
Aleš Rykl	Praha 1	3,25 %	7 z 15
Roman Kříž	Praha 5	4,61 %	6 z 11
František Pecka	Praha 9	3,99 %	7 z 11
Jiří Hejhálek	Hradec Králové	3,57 %	8 z 11
Oldřich Voženílek	Česká Lípa	2,69 %	9 z 9
Vladimír Gregor	Děčín	3,65 %	8 z 10
Václav Jakl	Cheb	4,94 %	7 z 8
Josef Fendrych	Žďár nad Sázavou	2,59 %	10 z 12
Karel Beneš	Příbram	5,51 %	6 z 7
Václav Trojan	Strakonice	2,31 %	9 z 10
Lubomír Havránek	Pelhřimov	1,40 %	9 z 10

.

Volby obecních zastupitelstev 2014

V obecních volbách postavili Svobodní kandidátky v celkem 190 obcích, včetně všech krajských měst. Podle předvolebních průzkumů měli Svobodní šanci dostat se do zastupitelstva Prahy a podle některých průzkumů se kolem 5% hranice pohybovali také v Hradci Králové a Mladé Boleslavi, v ostatních městech měli mít většinou mezi 2-3 %, výjimečně i 4 %. +more Lídr pražské kandidátky Jiří Payne se zúčastnil několika předvolebních diskusí.

Ve volbách bylo za svobodné zvoleno celkem 68 zastupitelů, dalších 8 bylo zvoleno v koalicích Svobodných s TOP 09, ODS a nezávislými a 14 bylo zvoleno na kandidátkách jiných stran a sdružení. V krajských městech se Svobodným nepodařilo prorazit, v Praze, kde jim průzkumy dávaly největší šance, dostali 3,58 % hlasů a v Mladé Boleslavi a Hradci Králové, kde podle průzkumů měli také šanci získat víc než 5 % dostali 2,06 % a 2,54 %.

Krajské a senátní volby 2016

Do krajských voleb se Svobodní spojili se Stranou soukromníků České republiky, přičemž dohoda o vzájemné spolupráci byla podepsána počátkem ledna 2016. Společné kandidátky byly postaveny v celkem deseti krajích; jihočeští Svobodní se rozhodli kandidovat samostatně, v Plzeňském kraji Svobodní spolu se Soukromníky podpořili kandidátku Starostů a Patriotů a v kraji Vysočina nebyla kandidátka postavena vůbec. +more V celkovém součtu obdržely kandidátky Svobodných a Soukromníků 46 948 hlasů, což činí 1,85 % ze všech odevzdaných hlasů. Výraznější úspěch si připsala pouze společná kandidátní listina ve Zlínském kraji, jež dohromady získala 14 336 hlasů (7,88 %). Jak Svobodní tak Soukromníci zde shodně získali po dvou zastupitelských křeslech. Samostatná kandidatura v Jihočeském kraji straně vynesla celkem 2 796 hlasů (1,52 %) a žádný mandát.

Do senátních voleb Svobodní postavili kandidáta Petra Zavadila, který se o senátorský post ucházel na Mělnicku. +more Získal celkem 1 166 hlasů (3,29 %) a do druhého kola nepostoupil. Rovněž neúspěšně dopadl Milan Vodička, společný kandidát Svobodných, ODS a Soukromníků na Kutnohorsku, jenž v prvním volebním kole dostal 3 402 hlasů (10,55 %).

Svobodní v zastupitelstvu Zlínského kraje (2016-2020)

Krajská předvolební kampaň byla, obdobně jako ve zbylých devíti krajích, koordinovaná společně se Soukromníky, do jejichž čela se ve Zlínském kraji postavil dosavadní uherskohradišťský senátor a miliardář Ivo Valenta, který se stal zároveň lídrem společné kandidátky. +more Krajský předseda Svobodných, Tomáš Pajonk, obsadil na kandidátce druhé místo a čtvrté pak připadlo krajské místopředsedkyni Heleně Lasztoviczové. Zbylé pozice byly střídavě rozděleny mezi zástupce obou kandidujících stran. Koalice získala volební číslo 52 a během kampaně se soustředila především na otázky, spjaté s rozvojem krajské dopravní infrastruktury, školství, sociální péče a zdravotnictví. Za největší problém Zlínského kraje Pajonk považoval jeho postupné vylidňování, z čehož vinil především nízké mzdy a horší zdravotnickou péči.

Díky výše zmíněnému volebnímu úspěchu připadla koalici celkem čtyři zastupitelská křesla, z nichž dvě obdrželi kandidáti Svobodných (Tomáš Pajonk, Helena Lasztoviczová) a dvě kandidáti Soukromníků (Ivo Valenta, Michal Dvouletý). Ačkoliv zůstali Svobodní a Soukromníci vůči nově ustanovené krajské vládě Jiřího Čunka (koalice KDU-ČSL, ANO, STAN a ODS) v opozici, pokusil se Pajonk kandidovat na post hejtmanova náměstka, avšak byl poražen lidovcem Pavlem Botkem. +more Svobodným se mj. podařilo obsadit pozice v krajském výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, dopravu a dále také ve výboru sociálním.

Od sklonku roku 2018 se zastupitelstvo Zlínského kraje potýkalo s problematikou výstavby nové nemocnice, jež dle vize hejtmana Čunka měla vyrůst na pozemcích, situovaných v katastrálním území Malenovic u Zlína. Lasztoviczová se k projektu stavěla od počátku rezervovaně, zatím co Tomáš Pajonk v listopadu 2018 podpořil nákup pozemků, na nichž měl být plánovaný areál zbudován. +more Svůj postoj však posléze přehodnotil a na posledním zasedání krajského zastupitelstva, uskutečněném 4. května 2020, varoval před rizikem omezení budoucích investic a nárůstu mandatorních výdajů, což by dle něj mohla výstavba nové nemocnice způsobit. Oba zastupitelé rovněž poukazovali na nedostatek diskuse, který dle nich celý projekt provázel a navzdory nesouhlasu hejtmana Čunka se jim podařilo prosadit zadání oponentního posudku. Helena Lasztoviczová pak v červnu 2020, spolu s některými dalšími zastupiteli, podpořila petici spolku Zachraňme naše zdravotnictví, jejímž cílem bylo sehnat dostatek podpisů k vyhlášení krajského referenda, v němž by měli občané možnost se k chystanému stavebnímu záměru vyjádřit. Nová rada Zlínského kraje, vzešlá po říjnových krajských volbách v roce 2020, projekt Čunkem plánované výstavby nemocničního areálu zastavila s tím, že bude upřednostňovat rekonstrukci stávajícího areálu Baťovy nemocnice.

V krajských volbách, proběhlých 2. a 3. +more října 2020, Svobodní kandidátku ve Zlínském kraji nepostavili. Podle Tomáše Pajonka byla důvodem spolupráce Soukromníku s hnutím Trikolóra, které, jak se sám vyjádřil, podporovat nechtěl.

Komunální a senátní volby 2022

Svobodní v roce 2022 nominovali do senátních voleb čtyři kandidáty:

Kandidát	obvod	Politická příslušnost	Procenta	umístění
Evžen Zadražil	č. +more 13 - Tábor	nestraník, navržen za Svobodní	5. 28 %	7. z 9
David Bohbot	č. 19 - Praha 11	Svobodní	3,55 %	6. z 8
René Franěk	č. 37 - Jičín	člen ODS, navržen za Svobodní	11,14 %	4. z 7
Jiří Strachota	č. 40 - Kutná Hora	Svobodní	4,76 %	7. z 7

Dále Svobodní veřejně podpořili tyto senátorské kandidáty: Jan Horník, Daniela Kovářová, Tomáš Jirsa, Petr Vacek, Michael Canov, Jan Mužík, Jana Zwyrtek Hamplová a Karen Pumrová.

Komunálních voleb v roce 2022 se Svobodní zúčastnili v 96 obcích, městských částech nebo obvodech. Samostatnou kandidátku postavili mapř. +more na magistrát hlavního města Prahy, kandidátku vedl Tomáš Štampach. V Brně tentokrát zde kandidovali v rámci subjektu „Brno Plus a Svobodní“, kde druhý a třetí kandidát jsou navrženi za Svobodné. V obcích Týn nad Vltavou, Ostrožská Nová Ves a Svéradice obhajují post starosty.

Samostatnou kandidátku mají Svobodní třeba na Praze 5, na Praze 13, na Praze 22, v Mělníku, České Lípě, ve Slaném, v Jirkově, Bílině, Meziboří či v Rapotíně. V rámci nejrůznějších uskupení pak kandidují například v těchto městech a obcích: Ostrava, Olomouc, Plzeň, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Jihlava, Znojmo, Sokolov, Písek, Jindřichův Hradec, Kutná Hora, Beroun, Nový Jičín, Trutnov, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov, Říčany, Chrudim, Valašské Meziříčí, Poděbrady či Český Krumlov.

Do zastupitelstva se probojovalo ke dni vyhlášení voleb 117 členů, nominantů či kandidátů ze sdružení Svobodných a nezávislých kandidátů z celkem 51 obcí.

Kritika a kontroverze

Podle katolického kněze a sociologa Tomáše Halíka strany jako Svobodní „vyjadřují to, co si myslí lidé, kteří nemyslí. Ti přesně vyjadřují takové pocity lidí, kteří jsou prostě zmateni, většinou jsou to lidi, kteří nemají velký rozhled, nemají velké vzdělání. +more“.

Ladislav Bátora

Členem republikového výboru strany se stal mimo jiné Ladislav Bátora, bývalý člen Československé strany socialistické a Občanské demokratické aliance, který kandidoval v parlamentních volbách 2006 za nacionalistickou Národní stranu jako nestraník na prvním místě kandidátky v kraji Vysočina. Týdeník Respekt přinesl Bátorovo údajné vyjádření, že by jeho politickými vzory měli být zesnulý rakouský politik Jörg Haider a francouzský nacionalista Jean-Marie Le Pen. +more Bátora se však podle vlastního vyjádření s Haiderem neshodne v otázce odsunu Sudetských Němců a s názory Le Pena není obeznámen. Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ze Svobodných odešel, protože byl ve svých názorech osamocen, a kandidoval ve volbách do Senátu za Suverenitu.

Michal Kretschmer

V pořadu Hyde park, který byl vysílán 20. května 2010, byl předseda Svobodných Petr Mach dotázán divákem, zda se Svobodní ztotožňují s názory svého kandidáta Michala Kretschmera. +more Podle tazatele byl Kretschmer znám z diskusí jako podporovatel trestu smrti pro homosexuály, popírání holocaustu a zrušení státu Izrael. Petr Mach na to reagoval: „Nevím, že bychom měli na kandidátní listině takového člověka. […] A určitě to, co tam bylo, tak si myslím, že je vymyšlený, že nikdo nic takovýho nenavrhuje, určitě ne ve Straně svobodných občanů. “.

O den později Svobodní ze své pražské kandidátní listiny Michala Kretschmera vyřadili. Ten byl nominován stranou Právo a Spravedlnost, jež tehdy kandidovala spolu se Svobodnými do Poslanecké sněmovny. +more Kretschmer se předtím v článku na serveru Zvedavec. org označil za extrémistu a požadoval „trestat sodomity a ty, kdo šíří jejich zvrhlou ideologii“, stejně jako co nejrychlejší zánik státu Izrael. Liberalistické pojetí lidských práv ve stejném textu označil za „zvrhlost“. Své stažení z kandidátky Michal Kretschmer vysvětlil „silným vlivem sionistů v naší společnosti“.

Volím pravici

V září 2013 zahájila Občanská demokratická strana kampaň pro předčasné volby oznámením sloganu „Volím pravici“. Toto předvolební heslo bylo na billboardech stylizováno do podoby hashtagu #Volím_pravici, doprovázeným logem sociální sítě Twitter, přičemž nebyl uveden název strany. +more Na to Svobodní reagovali zveřejněním parodie billboardu spolu s odkazem na doménu [url=http://volimpravici. cz]volimpravici. cz[/url], která návštěvníka přesměrovala na jejich oficiální stránky. Přestože byla tato doména zřízena již 31. března 2013, zpravodajský server Lidovky. cz označil tento krok za parazitování na ODS. Úřadující místopředseda ODS Martin Kuba se v rozhovoru poté vyjádřil, že proti Svobodným nebude podnikat žádné kroky a že jim přejí, aby se jim dařilo.

Loga strany

Soubor:Svobodní.svg|Logo v letech 2017-2022 Soubor:Svobodní logo vertical.svg|alt=

Volební výsledky

Volby	Hlasy	Procenta
Volby do Evropského parlamentu 2009	29 846	1,26 %
Volby do Poslanecké sněmovny 2010	38 894	0,74 %
Volby do zastupitelstev krajů 2012	39 156	1,48 %
Volby do Poslanecké sněmovny 2013	122 564	2,46 %
Volby do Evropského parlamentu 2014	79 540	5,24 %
Volby do Poslanecké sněmovny 2017	79 229	1,56 %

Podle zpravodajského serveru Echo24 je polovina voličů Svobodných vysokoškolsky vzdělána či vzdělávána.

Volební preference od roku 2012

První výraznější úspěch v rámci předvolebních průzkumů zaznamenali Svobodní v březnu 2012, kdy tato strana v hypotetických volbách do Sněmovny v průzkumu agentury Factum Invenio dosáhla 3,6% podpory a přiblížila se tak 5% hranici uzavírací klauzule potřebné pro získání mandátů ve Sněmovně. Podle volebního modelu společností Herzmann a Data Collect by v dubnu 2014 ve volbách do Evropského parlamentu strana získala 4,8 % hlasů, přičemž měla volební potenciál až 8,1 %. +more I přes následný úspěch v evropských volbách Svobodní stále zůstali pod hranicí vstupu do parlamentu, v průběhu uprchlické krize se však preference strany poněkud stabilizovaly a podle březnových průzkumu agentury SANEP by se Svobodní v krajských volbách dostali do zastupitelstev v Zlínském, Pardubickém, Středočeském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji, z toho s nejlepším výsledkem v Zlínském kraji (9,2 %). V následujícím průzkumu agentury SANEP z května vzrostly preference ve Zlínském kraji na 11,7 %. V roce 2017 nicméně strana získala pouhých 1,56% hlasů. V roce 2021 kandidovali členové Svobodných na kandidátkách uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci, které celorepublikově získalo 2,76% hlasů. Preference strany Svobodných se v průzkumech do roku 2021 pohybovali zpravidla hluboko pod 5% hranicí. Od začátku roku 2022 však samostatně pravidelně překonávají tří procentní hranici.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Frédéric Bastiat * Murray Rothbard * Laissez faire * Strana nezávislosti Spojeného království * Sloboda a Solidarita

Externí odkazy

[url=http://www. svobodni. +morecz/]Oficiální stránky strany[/url] * [url=http://zpravy. idnes. cz/potvrzeno-o-volice-se-v-cervnu-popere-sso-v-logu-bude-mit-berana-psw-/domaci. asp. c=A090111_164923_domaci_adb]Zpráva iDnes o založení strany[/url] * Lhoták, Radim: [url=http://deliandiver. org/2009/02/strana-svobodnych-obcanu. html]Strana svobodných občanů[/url]. deliandiver. org. 16. 2. 2009 * Marek Numerato: [url=http://numerato. blog. idnes. cz/c/209696/Novinari-siri-bludy-Hazeji-Suverenitu-a-Svobodne-do-jednoho-pytle. html]Novináři šíří bludy. Házejí Suverenitu a Svobodné do jednoho pytle[/url] * Holopová, Andrea: Vznik a vývoj Strany svobodných občanů. Bakalářská práce, [url=https://web. archive. org/web/20131216182750/http://andreaholopova. cz/node/47]Dostupné online. [/url].

Kategorie:Euroskeptické strany Kategorie:Liberálně-konzervativní strany v Česku Kategorie:Liberalismus v Česku Kategorie:Politické strany založené roku 2009 Kategorie:Libertariánské politické strany Kategorie:Česko v roce 2009