Václav Dobiáš

Václav Dobiáš (22. září 1909 Radčice - 22. května 1978 Praha) byl český hudební skladatel, pedagog, organizátor, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Život

Mládí a raná umělecká tvorba

Byl synem rolníka a lidového hudebníka. Vyrůstal v prostředí vesnické kapely. +more Jeho otec byl basista, strýc Jáchym klarinetista a další strýc Jaroslav houslista a skladatel. Od šesti let se učil na housle, v deseti letech již hrál v radčické kapele a skládal pro ni taneční skladby. Ve dvanácti letech se stal jeho učitelem houslový virtuos Josef Muzika, žák Otakara Ševčíka.

Do školy chodil v Železném Brodě a pokračoval na učitelském ústavu v Jičíně. Tady komponoval své první vážné skladby. +more Mezi jinými Cigánské melodie na slova Adolfa Heyduka a melodram Máj na text čtvrtého zpěvu básně Karla Hynka Máchy. Po absolvování ústavu v roce 1928 odešel učit do Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Vojenskou službu vykonal v pevnosti Josefov u Jaroměře. Byl zde sbormistrem vojenského pěveckého sboru.

Po skončení vojenské služby se usadil v Praze. Učil na měšťanské škole na Vyšehradě a pokračoval ve studiu hudby. +more Nejprve soukromě u Josefa Bohuslava Foerstera, pak na mistrovské škole Pražské konzervatoře u Vítězslava Nováka. Absolvoval rovněž kurz čtvrttónové a šestinotónové hudby u Aloise Háby.

Jeho kompozice té doby jsou plně v souladu s trendy západoevropské hudby 20. +more století. Reprezentativními skladbami tohoto období Dobiášovy tvorby jsou např. 3. smyčcový kvartet (1938) či Komorní symfonie (1939). Složil i několik skladeb mikrotonální technikou ve stylu Aloise Háby.

Zásadní zlom v autorově životě i tvorbě představovala světová válka, německá okupace, osvobození sovětskou armádou a získání moci ve státě komunistickou stranou. Nejprve to byla snad snaha po vzoru Bedřicha Smetany povzbudit český národ v době německé okupace. +more Vznikly tak velké mužské sbory Gospodine, pomiluj ny, Pozdrav zemi a Slovanská lípa. Melodika a harmonie Václava Dobiáše se výrazně zjednodušily. Využíval tradičních postupů české dechovky i intonace ruských lidových a sovětských písní. Za vše mluví tituly jeho budovatelských písní, sborů a kantát: Budujeme, Pojďte s námi na brigádu, Píseň o Stalinovi, Píseň komunistické straně, Zítřek je náš, Rozkaz č. 368 na text Stalinova rozkazu k osvobození Prahy, Slavnostní průvod - Únor 1948, či Buduj vlast, posílíš mír. Sotva byly v roce 1948 vyhlášeny Ždanovovy these devalvující umění na propagační nástroj Komunistické strany, stal se jejich nadšeným propagátorem. Paradoxní je, že ani on se nevyhnul obvinění z formalismu za Sonátu pro klavír, smyčce, dechové kvinteto a tympány, přestože tato skladba reprezentovala Československo na 35. festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISCM) ve Vídni (1961), a za kantátu Stalingrad (byť měla tak vhodný název).

Od roku 1950 do konce života vyučoval Václav Dobiáš skladbu na Akademii múzických umění v Praze. Byl vynikajícím pedagogem. +more K jeho žákům patřili např. Josef Ceremuga, Václav Felix, Jiří Dvořáček, Ivan Řezáč, Miroslav Raichl, Zdeněk Zahradník, Eduard Dřízga, Jaroslav Rybář nebo Václav Riedlbauch.

Politická kariéra

V souladu s hudebním zaměřením nastartovala i Dobiášova politická dráha. Byl členem výboru Syndikátu českých skladatelů. +more V letech 1948-1949 byl dokonce předsedou jeho akčního výboru, který „kádroval“ skladatele a postaral se o řadu osobních tragédií. V roce 1963 se stal předsedou Svazu československých skladatelů, předsedal výboru hudebního festivalu Pražské jaro, vedl hudební odbor na ministerstvu informací a kultury a byl poradcem ministra.

Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Severočeský kraj. Podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960 Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. +more V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.

11. +more sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sjezd KSČ a 13. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Teplice-město), kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb roku 1971. Působil jako člen prezidia Výboru socialistické kultury. +more Obdržel také řadu státních a stranických vyznamenání. V roce 1972 byl jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1976 národním umělcem.

V sedmdesátých letech již jeho tvorba stagnovala. Zemřel 22. května 1978 a je pochován na Vyšehradě.

Dílo

Orchestrální skladby

Komorní symfonie (1939); * Symfonie pro velký orchestr (1943); * Symfonietta pro velký orchestr (1946); * Sonáta pro klavír, smyčce, dechové kvinteto a tympány (1947); * Malí symfonikové (1948); * Symfonie pro velký orchestr č. 2 (1957); [url=http://www. +moreyoutube. com/watch. v=Jl8MyeJVo18]on YouTube[/url] * Předehra "Jubilejní", též Slavnostní předehra (1965); * Poetická polka č. 2 v úpravě pro orchestr (1972). * jeho nejslavnější skladba, "Slavnostní uvítací pochod", tzv. "generálský". Příznivci vojenských skladeb se shodují, že se jedná o nejvydařenější pochod, jenž dalece překonává vše, co bylo na toto téma vytvořeno jak u nás, tak ve světě.

Komorní skladby

Impromptu pro klavír (1931); * Rondo pro klavír (1931); * Sonáta pro klavír (1931); * Smyčcový kvartet č. 1 (1931); * Preludium pro klavír (1933. +more); * Sonáta pro housle a klavír (1936); * Smyčcový kvartet č. 2 (1936); * Malá klavírní suita (1937); * Klavírní suita ve starých formách (1937); * Klavírní variace „Týden“ (1937); * Klavírní kvartet (1938); * Říkadla pro nonet (1938); * Smyčcový kvartet č. 3 (1938); * Sonáta pro violoncello a klavír (1939); * Sonáta pro klavír (1940); * Tři toccaty pro klavír (1941); * Suita pro violoncello a klavír (1942); * Balada pro violu a klavír (1944); * Smyčcový kvartet č. 4 (1942); * Pastorální dechový kvintet (1943); * Dobrou noc, pro violoncello a klavír (1944); * Čtyři nokturna pro violoncello a klavír (1944); * Malá suita pro violoncello a klavír (1944); * Sonatina pro klavír č. 1 (1945); * Kvartetino pro 2 housle, violu a violoncello (1944); * Sonatina pro klavír č. 2 (1945); * Mistru Vítězslavu Novákovi (1945); * Sonatina pro klavír č. 3 (1946); * Tanec pro violoncello a klavír (1947); * Taneční fantazie pro noneto (1948); * Tři poetické polky pro klavír (1950); * Nonet O rodné zemi (1952); * Fantazie Des-dur pro klavír (1968). * Malířům na Malé skále, pro smyčcové kvarteto s flétnou (1974). * Vzpomínka pro housle a klavír (1978).

Sbory

Země jarem zrozená. Mužský sbor (1929); * Oj, nechody hrycju. +more Mužský sbor (1929); * Z jara. Šest říkadel pro dětský sbor s flétnou na slova Karla Jaromíra Erbena (1941); * Do kola. Šest říkadel pro dětský sbor s malým bubínkem na slova Karla Jaromíra Erbena (1941); * Šeroká zem. Mužský sbor na slova Josefa Vaci (1942); * Gospodine, pomiluj ny. Mužský sbor (1944); * Pozdrav zemi. Mužský sbor na slova 3. zpěvu básně Karla Hynka Máchy Máj (1944); * Slovanská lípa. Mužský sbor na slova Josefa Václava Sládka (1945); * Výzva / Poselství. Dětský sbor na slova Antonína Krause (1947); * Mužský dvojsbor na Stalinovu smrt (1953); * Vyznání lásky. Smíšený sbor na slova Renaty Pandulové (1961); * Jarní. Smíšený sbor s doprovodem 2 klavírů na slova Josefa Choury (1961); * Vyznání. Dětský sbor na slova Jana Čarka (1976).

Písně

Cigánské melodie pro zpěv a klavír na slova Adolfa Heyduka (1926); * Máj. Melodram pro recitaci a klavír na slova Karla Hynka Máchy (1926); * Meditace pro baryton a klavír na vlastní text (1929); * Kde je máma. +more Balada pro alt a klavír na slova Josefa Václava Sládka (1932); * Noci. Píseň pro alt a klavír na slova Františka Halase (1933); * Tři písně pro zpěv a klavír na slova Karla Tomana (1935 * Veselé písničky pro zpěv a klavír na slova lidové poezie (1940); * Lidické písně. Úpravy pro zpěv a klavír (1948); * Sny. Pět písní pro soprán a klavír na slova „Zpěvů staré Číny“ v překladu Bohumila Mathesia (1948) * Písně o lásce, pro zpěv a klavír, na slova českých básníků a staré čínské poezie (1959).

Vokální skladby s orchestrem

Zuzanka Hraškovie. Balada pro alt a orchestr na slova Pavla Országa Hviezdoslava (1932); * Stalingrad. +more Kantáta na slova Jiřího Miloslava Nováka (1945); * Rozkaz č. 368. Kantáta na text Stalinova rozkazu č. 368 ze dne 9. 5. 1945 (1946); * Milá milému. Sedm národních písní pro soprán a orchestr (1947); * Slavnostní průvod - Únor 1948 (1948); * Buduj vlast - posílíš mír. Kantáta na slova Františka Halase (1951); * Kdož jste boží bojovníci. Úprava husitského chorálu pro sólo, sbor a symfonický orchestr (1952); * Praho jediná. Cyklus písní pro nižší hlas a orchestr na slova Marie Pujmanové (1961).

Skladby ve čtvrttónovém systému

Klavírní suita pro čtvrttónový klavír (1939); * Koncert pro housle ve čtvrttónovém systému s doprovodem violy, violoncella, kontrabasu a klavíru (1941).

Odkazy

Reference

Literatura

Matějček, Jan: Tschechische Komponisten von Heute (Praha 1957, s. 71-73). +more * Československý hudební slovník I (A-L), 1963, SHV, Praha. * Gardavský, Čeněk a kol. : Skladatelé dneška (Praha 1961, s. 54-56), též anglická a francouzská verze (Praha 1964). * Honegger, Marc, Massenkeil, Günther: Das grosse Lexikon der Musik, svazek 2. (Freiburg 1976, s. 329-330). * Dizionario enciclopedico universale della musica e dei musicisti diretto de Alberto Basso. Le biografie, díl 2. (Torino, 1988, s. 507-508). * Hudba v českých dějinách (Praha 1989). * Slonimsky, Nicolas: Baker's Biographical Dictionary of Musicians (Schirmer, 8. edice 1992, s. 439). * Ladmanová, Milada: Seznam skladeb a článků Václava Dobiáše (Musikologie 4, Praha 1955, s. 200-229). * Koubková, Marta - Příhoda, Mirko: Dobiáš Václav. Soupis vydaných skladeb a článků (Praha, b. r. [1961]). * Kurz, Ivan: Soupis skladeb Václava Dobiáše (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 5. , s. 222-224). * Ladmanová, Milada: Václav Dobiáš (Disertace na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1953). * Jegorovová Valerie: Václav Dobiáš (Moskva 1966). * Smolka, Jaroslav: Česká kantáta a oratorium (Praha 1970, s. 328-336). * Hejzlar, Tomáš (ed. ): Václav Dobiáš. Sborník statí a vzpomínek (Praha 1979). * Štilec, Jiří [mladší]: Václav Dobiáš (Praha 1985). * Havlík, Jaromír: Česká symfonie (Praha 1989, s. 48, 68-69, 152). * Smolka, Jaroslav a kolektiv: Dějiny hudby (Praha 2001, s. 616). * Holzknecht, Václav: Za Václavem Dobiášem (Hudební rozhledy 31, 1978, č. 6, s. 241-242).

Externí odkazy

[url=http://www. psp. +morecz/sqw/detail. sqw. org=283&id=1024]Václav Dobiáš v parlamentu[/url] * * [url=https://web. archive. org/web/20130620023543/http://www. musica. cz/skladatele. php. id_skladatele=195]Václav Dobiáš na Musica. cz[/url] * * * * [url=http://www. youtube. com/watch. v=FTD-yEixDRA]Václav Dobiáš: Symfonie pro velký orchestr č. 2[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=rBOPTNdRD3s]Václav Dobiáš: Vyhrňme si rukávy[/url].

Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození 22. září Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Úmrtí 22. května Kategorie:Úmrtí v roce 1978 Kategorie:Muži.