Walter M-208

Walter M-208 je spíše znám pod obchodní značkou Praga Doris. Byl to vzduchem chlazený, plochý šestiválcový motor s reduktorem. Byl vyvíjen koncem 40. let a do sériové výroby se dostal v polovině 50. let. Vývoj proběhl v Leteckých závodech n.p., Praha - Jinonice v letech 1947-1954, vlastní sériová výroba v přejmenovaném podniku na Motorlet n.p. od roku 1955. Praga Doris B (M-208B)

Vznik a vývoj

V červnu 1947 byla do Leteckých závodů n. p. +more, závod 1 Jinonice (bývalá A. S. Walter, od 1. ledna 1948 Motorlet n. p. ) přesunuta výroba leteckých motorů z továrny Praga včetně vývoje. Konstrukční skupina ing. Jaroslava Kruliše zde vyvinula plochý šestiválec M-208 o výkonu 162 kW (220 k) vyráběný od roku 1954 pod obchodní značkou Praga Doris. První varianta tohoto motoru pod označením M-208A o předpokládaném výkonu 154 kW (210 k) vznikla v roce 1948. Ještě během vývoje byl modifikován na verzi M-208B. Během vývoje a zkoušek prototypu došlo k mnoha technickým potížím. Jeho vývoj byl ukončen až v roce 1954, současně s další verzi M-208C, která měla rozšířenou skříň pohonů. Státní zkoušky byly provedeny v roce 1955. Od 1. do 25. února odjel první motor 300 hodinou státní zkoušku, při níž byly splněny všechny požadované podmínky ICAO. Následovala i interní zkouška druhého motoru, která trvala 600 h. Poslední variantou byla verze M-208D vyráběná od roku 1958. V roce 1959 ing. Jaroslav Kruliš, nositel státního vyznamenání Za vynikající práci, zemřel.

Vedoucím jeho skupiny pístových motorů této kategorie v jinonickém n. p. +more Motorlet (Závody Jana Švermy Jinonice, národní podnik, 1957-1966) se stal ing. Kodl. Tato konstrukční skupina pístových, plochých motorů byla v roce 1959 přemístěna do Automobilových závodů Letňany, n. p. (Avia), čímž prakticky vývoj těchto plochých šestiválců skončil a jejich výroba doběhla v roce 1962. V letech 1963-1964 byla do Letňan přemístěna i druhá konstrukční skupina pístových, invertních motorů ing. Bohuslava Šimůnka.

Těchto motorů přes neustálé problémy s uložením klikového hřídele a se spalováním směsi bylo v letech 1955-1962 nakonec vyrobeno 530. Motor M-208 je vystaven v Leteckém muzeu Kbely, v leteckém muzeu Közlekedési Múzeum (Maďarsko) a v leteckém muzeu polského letectva v Krakově (Muzeum Lotwnictwa Polskiego).

Popis motoru

Motor byl označen podle tehdejší normy LDN-0040. 02 pro tvorbu typových čísel letecké techniky, tzn. +more M-1xx, např. M-137 - bez kompresoru i reduktoru; M-2xx, např. M-208 - bez kompresoru s reduktorem; M-3xx, např. M-337 - s kompresorem bez reduktoru a M-4xx, např. M-462 - s kompresorem i reduktorem.

Všechny verze (A-B-C-D) měly stejné vrtání a zdvih (115×115 mm) a objem válců 7,167 cm3. Lišily se použitým redukčním poměrem reduktoru, mírně hmotností a výkony. +more Motor M-208 měl valivé uložení na klikovém hřídeli pomocí zaválcovaných půlených pánví a válečků. Původně byla úvaha, že uložení na valivých ložiskách bude příspěvkem ke spolehlivému chodu motoru. Motor měl však řadu závad, zejména na zmíněném klikovém mechanismu a při spalování směsi, jejichž odstranění až v průběhu sériové výroby řešil ing. Jan Souček. Vyřešením problému s valivým uložením klikového hřídele byla až změna na kluzné uložení. Motor s touto verzi uložení klikového mechanismu dostal označení M-208D.

Byl to plochý pístový, šestiválcový motor s protilehlými válci ve dvou řadách. Dnes se také uvádí dvouřadový s protilehlými písty (boxer). +more Byl to kompaktní motor, všechny součásti systému přípravy směsi, mazací a zapalovací soustavy byly nainstalovány přímo do motoru nebo na motor. Vrtule byla poháněna od klikové hřídele motoru přes planetový reduktor otáček.

Obecně se tento motor a jeho verze hodnotily jako neúspěšný design, nespolehlivý a nedotažený, s mnoha provozními problémy. Na straně druhé dle vyjádření tehdejších servisních techniků z Jinonic se ho v průběhu výroby podařilo vypiplat a až tak špatný a závadový motor to nebyl. +more Letounů Aero L-60 Brigadýr, kde byl instalován, bylo v různých verzích vyrobeno 273, z nichž téměř polovina byla exportována a část využívalo jako spojovací/kurýrní letoun československé letectvo. Životnost (resurs motoru) původní verze M-208B byla 200 hodin mezi revizemi. Později se podařilo zvýšit dobu do revize na 400 hodin. Praga Doris M-208B (LM Kbely 2010).

Varianty

M-208A (1948): o předpokládaném výkonu 154 kW (210 k), vyráběn nebyl * M-208B (1954): základní varianta * M-208C (1954): jmenovitý výkon 158 kW (215 k), vzletový 173 kW (235 k), redukční poměr: 1:1,52, hmotnost: 214 kg * M-208D (1958): jmenovitý výkon 162 kW (220 k), vzletový 184 kW (240 k), redukční poměr: 2:3, hmotnost: 195 kg

Použití

Motory Walter M-208B (Praga Doris B) byly použity především na víceúčelových letounech Aero L-60 Brigadýr, které byly vyvinuty v Aeru ing. Zdeňkem Rubličem, ale vyráběny byly Orličanem Choceň (bývalá továrna Beneš-Mráz) v letech 1955-1960. +more Letounů Aero L-60 Brigadýr, kde byl instalován M-208B, bylo v různých verzích vyrobeno 273, z nichž téměř polovina byla exportována a část využívalo jako spojovací/kurýrní letoun československé letectvo (asi 50 strojů s vojenským označením L-60A/K-60). Koncem 50. let se připravovaly modernizované verze tohoto letounu označená jako Aero XL-160, s vojenským označením K 160 (M-208B) resp. Aero L-260 s motorem M-208D, ale tyto projekty nebyly nakonec realizovány.

PZL M-2 byl prototyp polského cvičného letounu z roku 1958, dolnokřídlý jednoplošník s pevným podvozkem a motorem Praga Doris M-208B, navržený v podniku WSK-Mielec. Nikdy však nevstoupil do sériové výroby.

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) připravoval cvičný dvousedadlový letoun pro pokračovací výcvik označený VZLÚ TOM-8 ing. Karla Tomáše. +more Prototyp s elektricky stavitelnou vrtulí V-421 a motorem Walter M-208C poprvé vzlétl 23. dubna 1956. Letové zkoušky prokázaly celkem dobré vlastnosti draku, ale zdrojem potíží byl nespolehlivý motor M-208C. Pokračováním byl prototyp TOM-208, který poprvé vzlétl 18. července 1957. V letech 1958-9 byl osazen motorem M-208D. Připravovalo se předání dokumentace k sériové výrobě v Moravanu Otrokovice, ale počátkem roku 1960 byl celý projekt zastaven.

Studijní projekt dvoumístného vrtulníku HC-4 ing. Jaroslava Šlechty (Praga XE-II, Aero HC-2 Heli Baby) s motorem M-208B vznikl ve VZLÚ v 50. +more letech. Byl to „jednoúčelový“ vrtulník s plovákovým přistávacím zařízením a měl být použit pro sklizeň a transport rákosových snopů v Rumunsku. Na něj navázal projekt HC-5 (L-15) se čtyřmi sedadly. Ani tyto projekty se nedočkaly realizace.

Použití v letadlech

Aero L-60 Brigadýr * TOM-8 (TOM-208) * PZL M-2 (WSK M-2) * HC-4 (HC-5)

Specifikace

Data pro verzi M-208B dle

Hlavní technické údaje

Typ: pístový vzduchem chlazený, plochý šestiválcový motor * Vrtání válce: 115 mm * Zdvih pístu: 115 mm * Zdvihový objem motoru: 7 167 cm3 * Hmotnost suchého motoru (tj. bez provozních náplní): 214 kg

Součásti

Ventilový rozvod: jeden sací a jeden výfukový ventil na válec, 2× OHC * Zapalování: Scintilla Vertex * Příprava palivové směsi: karburátor Praga P-110 * Spotřeba paliva: 240 g·h−1·k−1 / 326 g·h−1·kW−1 (48 l/hod) * Mazací soustava: suchá kliková skříň, tlakové, oběžné * Chladicí soustava: chlazení vzduchem * Vrtule: dvoulistá dřevěná V-411A s mechanickým nastavováním poloh (8°), později kovová V-411B * Převod na vrtuli (reduktor): 1:1,81

Výkony

Nominální, jmenovitý výkon: 200 k (147 kW) při 2 900 ot/min * Maximální (vzletový) výkon: 220 k (162 kW) při 3 000 ot/min

Galerie

Soubor:Let L-60-as Brigadyr típusú repülőgép. Fortepan 29800. +morejpg|Aero L-60 Brigadýr Soubor:Aero L-60 DM-WHA. JPG|Aero L-60 Brigadýr (DM-WHA) Soubor:Petőfi Csarnok, Repüléstörténeti kiállítás, Aero L-60 Brigadýr. JPG|Aero L-60 Brigadýr a před ním motor M-208 (HA-BRA, v muzeu Petőfi Csarnok) Soubor:Letecké muzeum Kbely (65). jpg|Aero L-60 Brigadýr a před ním motor M-208 (OK-KOS, Letecké muzeum Kbely) Soubor:Letoun Aero XL-160 (K 160). jpg|Aero XL-160 (K 160), prototyp (Letecké muzeum Kbely) Soubor:VZLU TOM-8. JPG|VZLU TOM-8 (Letecké muzeum Kbely) Soubor:VZLU L-8 (TOM-8) OK-08 (8256058338). jpg|VZLU TOM-8 (OK-08).

Odkazy

Reference

Související články

A.S. Walter (Letecké závody) * Praga D * Avia

Literatura

ADAMEC, Josef. , KOCÁB, Jindřich. +more Letadlové motory. Vyd. 2. Praha: Corona, 2008, 184 s. , * PILÁT, Zdeněk. Naše letecké motory. Letectví a kosmonautika. Roč. LX, čís. 5-10. [https://worldcat. org/issn/0024-1156].

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20190803070237/http://www. walterjinonice. cz/]Walter Jinonice[/url] * [url=http://www. vrtulnik. cz/ww9/walter-motory. htm]Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. [/url] * [url=http://www. vhu. cz/exhibit/ing-jaroslava-slechta-v-leteckem-muzeu-kbely/]Ing. Jaroslav Šlechta v Leteckém muzeu Kbely[/url] na vhu. cz * [url=http://www. vhu. cz/exhibit/letoun-aero-l-60-brigadyr-ok-kos-vyr-c-001/]Letoun Aero L-60 Brigadýr OK-KOS, výr. č. 001[/url] na vhu. cz * [url=http://www. vhu. cz/exhibit/vzlu-tom-8-ok-08-vyr-c-4/]VZLÚ TOM-8 OK-08[/url] na vhu. cz.

M-208 (Praga Doris)