Zdeněk Frýbort

Technology

12 hours ago

Author

Zdeněk Frýbort je český spisovatel, výtvarník a bohemista. Narodil se 26. ledna 1949 v Praze a v mládí se věnoval kreslení a malování. Po studiu na Filozofické fakultě UK se začal věnovat umělecké tvorbě a publikování svých literárních děl. Jeho tvorba je silně ovlivněna surrealistickým hnutím a jeho snovými motivy. Věnuje se psaní básní, povídek a románů. Mezi jeho nejznámější díla patří sbírka básní "Sny a krávy", která vyšla v roce 1986. Zabývá se také překladatelskou činností a překládá z anglického a francouzského jazyka. Frýbort je také aktivní na výtvarné scéně a vytváří surrealistické kresby a malby. Jeho výstavy se konaly nejen v Česku, ale i v zahraničí. Kromě výtvarné a literární činnosti vyučuje i na vysokých školách. Působil jako pedagog na Akademii výtvarných umění a na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Zdeněk Frýbort je významnou osobností českého surrealismu a jeho tvorba je ceněna jak v Česku, tak i v zahraničí.

Zdeněk Frýbort (20. července 1931, Labuty u Hodonína - 4. dubna 2013) byl český redaktor a překladatel z italštiny, francouzštiny, španělštiny, latiny a angličtiny.

Život

Pracoval jako redaktor pro různá nakladatelství a uspořádal řadu knižních výborů poezie a prózy. Společně s Jaroslavem Bezděkem vytvořil kapesní Italsko-český a česko-italský slovník (1997, Vocabolario italiano-ceco e ceco-italiano). +more Těžištěm jeho překladatelské práce je italská umělecká próza. Věnoval se rovněž překladùm odborných děl s uměleckou a historickou tematikou. V době normalizace publikovali pod jeho jménem některé své překlady Jaroslav Putík a Sergej Machonin. Evidován jako agent StB pod krycím jménem EDA.

Překlady

Francouzština

Cyril Collard: Noci šelem (1993). * Robert Merle: Za sklem (1981). +more * Robert Merle: Muři pod ochranou (1985). * Georges Simenon: Cizinci v domě 1975), ve skutečnosti přeložil Jaroslav Putík. * Georges Simenon: Donadieuova závěť (1976). * Georges Simenon: Augustinova smrt, Neděle (1978), příběh Neděle ve skutečnosti přeložil Jaroslav Putík. * Stanislas de Guaita: Had Genese (1998).

Italština

Vittorio Alfieri: Vůle a vášeň (1987). * Pietro Aretino: Rozpravy o mravech hříšných kurtizán (1992). +more * Giorgio Bassani: Zlaté brejličky (1994). * Vitaliano Brancati: Krásný Antonio (1967). * Aldo Busi: Standardní život občasného prodavače punčocháčů (1994). * Aldo Busi: Seminář mládí (1994). * Dino Buzzati: Bosch (1992). * Giosue Carducci: Hněvy a smutky (1986). * Giuseppe Conte: Modlitba k lárům (1998). * Umberto Eco: Jméno růže (1985). * Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo (1991). * Umberto Eco: Skeptikové a těšitelé (1995). ) * Umberto Eco: Ostrov včerejšího dne (1995). * Umberto Eco: Umění a krása ve středověké estetice (1998). * Umberto Eco: Mysl a smysl (2000), spolupředkladatel. * Umberto Eco: Baudolino (2001). * Umberto Eco: Lector in fabula (2010). * Federico Fellini: 5 scénářů (1966), spolupředkladatel. * Carlo Emilio Gadda: Ten zatracený případ v Kosí ulici (1965), * Carlo Emilio Gadda: Seznání bolesti (1969). * Carlo Emilio Gadda: Vévodství v plamenech (1984). * Loriano Macchiavelli: Včera, dnes a možná zítra (1983). * Loriano Macchiavelli: Růže a její dvojník (1990). * Loriano Macchiavelli: Masakr (1993). * Loriano Macchiavelli: Co se přihodilo slušné dámě; Minulost vraždí (1993). * Curzio Malaparte: Kůže (1967). * Carlo Adolfo Martigli: 999: poslední strážce (2011). * Carlo Adolfo Martigli: Kacíř (2012). * Indro Montanelli: Generál Della Rovere (1966). * Indro Montanelli a Marco Nozza: Garibaldi (1977). * Elsa Morante: Příběh v historii (1990) * Alberto Moravia: Pozornost (1968). * Alberto Moravia: Voyeur, aneb, Muž, který se dívá (1994). * Alberto Moravia: Přežít vlastní smrt (2000). * Sabatino Moscati: Živoucí minulost (1984). * Pier Paolo Pasolini: Darmopšlapové (1975). * Giuseppe Pontiggia: Kruh stínu (1987). * Enzo Russo: Případ Monte Cristo (1980). * Enzo Russo: Doupě hrnostajů (1981). * Edoardo Sanguineti: Třikrátník (1968). * Vittorio Sereni: Lidské nástroje (1970). * Tíha naděje (1963), výbor italských vojenských povídek (uspořádal a přeložil). * Eugenio Vitali: Postav se na břeh světa (2010).