Chantyjština
Author
Albert FloresChantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 Chantů v Chantymansijském autonomním okruhu, Jamaloněneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.
Popis
Ačkoliv je chantyjština jazykem s nevelkým počtem mluvčích, dělí se do mnoha dialektů. Ze západních dialektů jsou to například obdorianský (salechardský), obský a irtyšský. +more Z východních pak surgutský nebo vašsko-vasjuganský. Třetí skupinou jsou dialekty severní. Mnoho dialektů se dále dělí do poddialektů. Všechny se od sebe liší rozdílnými fonetickými, morfologickými a lexikálními rysy natolik, že tři hlavní dialekty jsou si navzájem nesrozumitelné. Lze tedy do jisté míry hovořit o třech samostatných chantyjských jazycích.
Abeceda
Chantyjština používá cyrilici.
А а | Ӓ ӓ | Б б | В в | Г г | Д д | Е е | Ё ё |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Ә ә | Ӛ ӛ | Ж ж | З з | И и | Й й | К к | Ӄ ӄ |
Л л | Л’ л’ | М м | Н н | Ӈ ӈ | О о | Ӧ ӧ | Ө ө |
Ӫ ӫ | П п | Р р | С с | Т т | У у | Ӱ ӱ | Ф ф |
Х х | Ц ц | Ч ч | Ч’ ч’ | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы |
Ь ь | Э э | Ю ю | Я я |
V letech 1931-1937 byla používána též latinka.
A a | B в | D d | E e | Ә ә | F f | H h | Һ һ |
---|---|---|---|---|---|---|---|
I i | J j | K k | L l | Ļ ļ | Ł ł | M m | N n |
Ņ ņ | Ŋ ŋ | O o | P p | R r | S s | Ş ş | S̷ s̷ |
T t | U u | V v | Z z | Ƶ ƶ | Ƅ ƅ |
Historie psané chantyjštiny
Psaná forma chantyjštiny byla poprvé vytvořena v roce 1930, a to na základě latinské abecedy. Používala se do roku 1937, kdy se začala užívat cyrilice (s přidaným písmenem ң [[Mezinárodní fonetická abeceda|[ŋ]]]). +more Literatura je obvykle psána kazymským, šuryškarským nebo středoobským dialektem, v médiích je používán převážně dialekt kazymský.
Dialekty
Vašský
Vašský dialekt je nazvaný podle řeky Vach.
Má přísnou vokálovou harmonii a tripartitní (ergativně-akuzativní) pádový systém: Podmět (agent) transitivního slovesa je vyjádřen příponou instrumentálu (-nə-), zatímco předmět má příponu akuzativní. „Podmět“ slovesa intransitivního nemá pádovou koncovku, čímž je prakticky v pádu absolutivním. +more Transitivní sloveso souhlasí s agentem jako v systémech nominativně-akuzativních.
Obský
Pojmenován podle řeky Obu. Na rozdíl od dialektu vašského nemá vokálovou harmonii.
Gramatika
Podstatná jména
Chantyjština rozlišuje tři gramatická čísla - singulár, duál (přípona -ŋən) a plurál (-(ə)t). Chantyjština má také takzvané posesivní sufixy, které lze přeložit slovy „můj“, „tvůj“, atd. +more Tyto posesivní sufixy existují v singuláru, duálu i plurálu, a protože má chantyjština tři gramatická čísla a tři osoby, je posesivních sufixů celkem 27.
məs - kráva
məsem - moje kráva
məsemən - moje dvě krávy
məsew - moje krávy
Zájmena
Osobní zájmena v nominaivu:
SG | DU | PL | |
---|---|---|---|
1. osoba | ma | min | muŋ |
2. +more osoba | naŋ | nən | naŋ |
3. osoba | tuw | tən | təw |
Číslovky
Chantyjské číslovky (porovnané s maďarskými):
0 %wikitable | # | chantyjština | maďarština |
---|---|---|---|
1 | yit, yiy | egy | |
2 | katn, kat | kettő, két | |
3 | xutəm | három | |
4 | nyatə | négy | |
5 | wet | öt | |
6 | xut | hat | |
7 | tapət | hét | |
8 | nəvət | nyolc | |
9 | yaryaŋ (kratších deset?) | kilenc | |
10 | yaŋ | tíz | |
20 | xus | húsz | |
30 | xutəmyaŋ (3 desítky) | harminc | |
100 | sot | száz |