Cesko.wiki Hemofilová rýma drůbeže
Author
Albert FloresHemofilová rýma drůbeže je akutní nakažlivé bakteriální onemocnění horních cest dýchacích kura domácího, způsobované bakterií Haemophilus paragallinarum, které v důsledku komplikujících faktorů často přechází v onemocnění chronické. V postižených hejnech způsobuje ekonomické ztráty ojedinělým úhynem, zhoršenou rentabilitou chovu a poklesem snášky.
Historie a výskyt
Infekční rýma drůbeže je známa již od počátku 30. let minulého století. +more Klasifikace příčinného agens byla nejasná po mnoho roků, protože nemoc byla často maskována smíšenými bakteriálními infekcemi a také komplikována neštovicemi. Původce izoloval v roce 1932 De Blieck a nazval jej Bacillus hemoglobinophilus coryzae gallinarum. Onemocnění se vyskytuje na celém světě a způsobuje ekonomické ztráty v důsledku zvýšené brakace zvířat a redukce snášky (o 10-40 %); problémem bývá zejména na farmách s chovem drůbeže různého věku.
Příčiny nemoci (etiologie)
Klasifikace
Na základě studií uskutečněných v 30. letech bylo příčinné agens rýmy klasifikováno jako Haemophilus gallinarum na základě jeho požadavků na přítomnost heminu (X-faktor) a nikotinamidadenindinukleotidu - NAD (V-faktor) v růstových médiích. +more Počínaje rokem 1962 se začaly objevovat práce prokazující, že novější izoláty H. gallinarum vyžadují ke svému růstu pouze V-faktor, což vedlo k návrhu a později k akceptování nového druhu H. paragallinarum pro hemofily izolované z případů infekční rýmy u drůbeže. Pokud jde o další růstové vlastnosti i schopnost vyvolávat nemoc, jsou oba druhy identické.
Morfologie a kultivace
H. paragallinarum je G-, nepohyblivá, opouzdřená kokobakterie až tyčinka velikosti 1-3 x 0,4-0,8 µm. +more Mohou se vyskytovat i vláknité nebo pleomorfní formy. Spory netvoří. V zorném poli se vyskytuje jednotlivě, v párech nebo jako krátké řetízky. Po déle trvající kultivaci dochází k morfologické degeneraci. Na obyčejném krevním agaru roste H. paragallinarum pouze v sousedství stafylokoků (tzv. satelitní růst) v podobě malých (0,3 mm v průměru) kolonií připomínajících kapky rosy, bez hemolýzy.
Biochemické a antigenní vlastnosti
Všechny ptačí hemofily redukují nitráty a zkvašují glukózu bez tvorby plynu. Neprodukují indol a nehydrolyzují ureu ani želatinu. +more Aktivita oxidázy může být variabilní.
Na základě aglutinace byly izoláty H. paragallinarum rozděleny do tří serovarů - A, B a C (Page, 1962). +more Kume et al. (1983) navrhli alternativní sérologickou klasifikaci založenou na hemaglutinačně inhibičním testu s použitím buněk opracovaných thiokyanátem draselným, králičího hyperimunního séra a kuřecích erytrocytů fixovaných glutaraldehydem. Pageho sérovary byly v tomto systému povýšeny na séroskupiny. V současné době se rozlišují tři séroskupiny - A, B a C, zahrnující celkově 9 sérovarů (A-1 až A-4, B-1, C-1 až C-4).
Klasifikace kmenů H. paragallinarum se tradičně dělá aglutinací. +more Typizace podle fermentace cukrů a antimikrobiální rezistence se neosvědčila.
Odolnost v prostředí
H. paragallinarum je poměrně citlivý organismus, který je mimo tělo hostitele rychle inaktivován. V prostředí haly při 18-24 °C přežívá maximálně 48 hodin.
Patogenita
Jednotlivé izoláty H. paragallinarum se mohou lišit virulencí; byla popsána řada faktorů souvisejících s patogenitou. +more Jako nejvýznamnější se zdají být polysacharidové antigeny pouzdra a hemaglutinační antigeny. Zmiňovány jsou také cytotoxické faktory, neuraminidáza a endotoxin.
Vznik a šíření nemoci (epizootologie)
Hemofilová rýma se objevuje nejčastěji na farmách, kde se chová drůbež různých věkových kategorií, s nedostatečnou zoohygienou a technologií chovu a relativně častěji na podzim a v zimě.
Hostitel
Přirozeným hostitelem H. paragallinarum je kur domácí. +more Je vnímavý bez ohledu na věk, ale u dospělých ptáků obvykle probíhá nemoc vážněji, s kratší inkubační dobou a delší dobou trvání. K experimentální infekci H. paragallinarum jsou refrakterní (nereagující) krůty, holubi, vrabci, kachny, vrány, králíci, morčata a myši.
Přenos, nosiči a vektory
Za hlavní rezervoár infekce jsou považováni chroničtí bacilonosiči, ať již jde o subklinicky infikované ptáky nebo rekonvalescenty. Přenos se převážně děje přímým horizontálním kontaktem vnímavých zvířat s infikovanými (kapénkovou infekcí), nosními sekrety kontaminovaným krmivem, vodou či jinými předměty či pomůckami. +more Pro vyvolání infekce stačí i malé množství bakterií. Infekce není transovariálně přenosná.
Patogeneze
Po infekci H. paragallinarum dochází k adherenci bakterií na řasinkový epitel sliznice horního respiračního traktu. +more Při kolonizaci sliznice se uplatňují pouzdro a hemaglutinační antigen. Toxické látky uvolňované během proliferace bakterií způsobují změny na sliznici a následně klinické příznaky. H. paragallinarum nepatří mezi invazivní bakterie, má výrazný tropismus pro řasinkové buňky a do dolních respiračních cest (plíce, vzdušné vaky) migruje pouze v interakci s jinými infekčními agens anebo v případě imunosuprese hostitele. Do stavu chronického onemocnění přechází rýma zpravidla působením konkurentních infekcí.
Projevy nemoci (symptomatologie)
Pro hemofilovou rýmu je charakteristické rychlé šíření nemoci v hejnu (inkubační doba je 1-3 dny), vysoká morbidita a nízká mortalita. Častější je onemocnění dospívající a pohlavně dospělé drůbeže. +more Průběh nemoci je ovlivňován virulencí původce, věkem, plemenem, podmínkami chovu a konkurentními (současně probíhajícími) infekcemi. Nedostatky v ustájení, výživě, parazitární, bakteriální (mykoplasmata, pasteurely) i virové infekce (infekční bronchitida, infekční laryngotracheitida, neštovice) zhoršují průběh nemoci a prodlužují dobu jejího trvání.
Klinika
Po zavlečení H. paragallinarum do chovu se infekce může rozšířit na celé hejno během 7-10 dní. +more Jestliže nedojde ke komplikacím, trvá mírná forma nemoci asi 10 dní a vážnější přibližně 2-3 týdny. Trvání nemoci kolísá podle množství inokula a virulence bakterie. Prolongovaný průběh nemoci bývá zpravidla způsobem konkurentní infekcí mykoplasmaty nebo jiným patogenem.
Nejvýraznějším příznakem je postižení horních cest dýchacích, projevující se serózním, hlenovitým až fibrinózním výtokem z nosu a otokem tváře, připomínajícím syndrom otoku hlavy a konjunktivitidu. Mohou být zduřelé lalůčky, zejména u samců, a průjem. +more U ptáků s postižením dolního respiračního traktu mohou být výrazné dýchací potíže a šelesty. Příjem krmiva i vody je snížen, zvyšuje se množství brakovaných zvířat a u nosnic dochází k poklesu snášky (o 10-40 %). V halách s chronicky postiženými zvířaty nebo při komplikujících bakteriálních infekcích je pozorována vyšší vlhkost a je cítit nepříjemný zápach. U výkrmových kuřat byla také popsána artritida, u nosnic septikémie.
Patologie
Pitevní nález při rýmě je charakterizován akutním katarálním zánětem sliznic nosu a sinusů, katarální konjunktivitidou a podkožním edémem obličeje a lalůčků. Při chronickém komplikovaném průběhu (bakterie, virusy, Candida spp. +more) se může nacházet až fibrinopurulentní rhinita, tracheitida (zánět průdušnice), bronchopneumonie (zánět plic a průdušek) a aerosakulitida (zánět vzdušných vaků).
Diagnostika
Předběžnou diagnózu lze stanovit na základě rychle se šířícího respiračního onemocnění v hejnu kura domácího, kdy jsou postiženy zejména horní cesty dýchací. Potvrzení diagnózy ale vyžaduje izolaci a identifikaci příčinného agens. +more H. paragallinarum je kataláza negativní bakterie, vykazující satelitní růst.
Diferenciální diagnostika. Infekce H. +more paragallinarum je nutno odlišit od jiných respiračních onemocnění, jako jsou mykoplasmóza, chronická choroba dýchadel, syndrom oteklé hlavy, chronická forma cholery, neštovice a hypovitaminóza A. Onemocnění je často komplikováno sekundární mikrobiální flórou, což se projevuje vyšší mortalitou a déle trvajícím průběhem.
Terapie a prevence
Průběh hemofilové rýmy lze příznivě ovlivnit sulfonamidy, širokospektrálními antibiotiky a deriváty nitrofuranu. Většina z nich ale nepůsobí baktericidně, takže nebezpečí bacilonosičství u rekonvalescentů zůstává. +more Preventivn opatření vycházejí z poznatku, že hlavním zdrojem infekce jsou rekonvalescenti nebo subklinicky infikovaní jedinci a že infekce se přenáší horizontálně kontaktem. Ochrana chovů proto spočívá v zabránění zavlečení infekce do hejna, omezení styku různých věkových skupin, pečlivě prováděné asanaci hal před naskladněním a kvalitní výživě. Eradikace infekce je možná pouze depopulací hejna.