Cesko.wiki Hlodáš evropský
Author
Albert FloresHlodáš evropský (Ulex europaeus) je dekorativní dřevina keřovitého vzrůstu s listy přeměněnými na trny. Tento druh vytvářející souvislé neprůchodné porosty pochází ze západních a jižních části Evropy. Pro své okrasné a užitné vlastnosti i vytrvalost a nenáročnost byl po staletí pěstován a šířen i do vzdálených končin.
Byl sázen v okrasných zahradách i parcích a pronikl i do Střední Evropy i Severní Ameriky, kde zdomácněl. Nato byl lidským přičiněním dále vyvezen na téměř všechna obývaná území, vyjma severovýchodní Asie a tropické Afriky.
V 19. století se začal také pěstovat v zahradách v prostoru nynější České republiky, odkud se ojediněle dostával do volné přírody. +more V české krajině je považován za poměrně vzácný neofyt a na rozdíl od tropických a subtropických zemí se samovolně šíří jen velmi málo.
.jpg)
Ekologie
Jsou to rostliny milující teplá a slunné stanoviště a nejlépe rostou a kvetou v lehkých, propustných a humózních půdách s malým obsahem vápníku (4 až 5 pH). V chladnějších oblastech mimo oblast přirozeného výskytu jim v silnějších mrazech zmrznou výhony, keře však znovu obrazí a zahustí se. +more Je považován za druh rychle kolonizující narušené, neudržované prostory. Semenáče špatně snášejí aplikaci vápna a hnojiv, protože to podpoří růst okolních konkurenčních rostlin.
Rychlost růstu se mění s věkem, úrodnosti půdy a klimatem. V Evropě nebývají u mladých rostlin roční přírůstky větší než 20 cm a celkově vyrostou do výše cca 1 až 2 m. +more Na nově kolonizovaných místech v Austrálii a na Novém Zélandu přirostou ročně i 50 cm a keře tam bývají vysoké 2,5 až 5 m. Svou schopností jímat vzdušný dusík obohacují půdu o dusík a svým opadem ji okyselují.
Popis
Bohatě rozvětvený keř s přímými nebo vystoupavými větvemi dorůstající do výše 1 až 2 m. Žebernaté, tmavě zelené větve jsou porostlé vespod trojčetnými listy a výše špičatými, asi 1 cm dlouhými, čárkovitě trojúhelníkovitými jehlicemi, ztrnovatělými listy. +more Větve vyrůstají z hluboko sahajícího centrálního kůlovitého kořene a mělkých, uzlinatých kořenů postranních, ty mají spící pupeny a v případě zničení nadzemních části z nich vyrostou nové prýty. Mladý semenáč má prvým rokem trojčetné listy vyrůstající v přízemní růžici. Dalším rokem na mladých prýtech se začínají vytvářet trny přeměnou zakrnělých odbočných větévek a výše z řapíků listů. Stonky jsou zelené, mají voskový povlak, porůstají řídkými chlupy a vykonávají fotosyntézu místo chybějících listů.
Na krátkých, chlupatých stopkách vyrůstají z úžlabí trnů, po jednom či dvou, asi 2 cm velké, žluté, oboupohlavné, pětičetné, voňavé květy. Žlutohnědý, vytrvalý kalich je hluboce dvoupyský a dlouhý do dvou třetin koruny tvořené zlatožlutými lístky. +more V květu je deset srostlých tyčinek.
Nápadné květy produkují jen malé množství nektaru, nicméně včely a čmeláci je hojně navštěvují a sbírají pyl; plodná semena se spolehlivě vytvoří i při opylení vlastním pylem.
Plodem je 1,5 až 2 cm dlouhý lusk měnící v závislosti na stupni zralosti svou barvu, od zelené po černou. Obsahuje jedno až pět, tmavě zelených, hnědých až černých semen nerovnoměrně vejčitých, která jsou velká asi 3 mm a mají žluté masíčko. +more Jsou těžká a vypadávají do malé vzdálenosti od keře, jen minimum se samovolně dostane dál než 5 m. Mohou být na delší vzdálenosti dopravena povrchovou vodou nebo zůstanou přilepené ke slupce lusku a pak odváta větrem. Jsou také pro své masíčko mravenci odnášena do mravenišť. Často jsou semena nacházena zapletené v rounu pasoucích se ovcí. Chromozomové číslo druhu je n = 16.
Rozmnožování
Rostliny se rozmnožují nejčastěji semeny, která mají nepravidelnou dobu dormance a v půdě si podržují klíčivost až 30 let. Tvrdý, voskovitý obal semen ztěžuje proniknutí vody a prodlužuje jejich životnost. +more Klíčí obvykle na jaře a při dostatku vláhy i v průběhu celého roku. Rostliny do 3 let a starší 15 let produkují semen málo, keře v plodném věku dají z 1 m² asi 500 semen. Z počátku pomalu rostoucí semenáče mohou jen stěží konkurovat rostlinám v zapojeném porostu a proto se hlodáše nejčastěji vyskytují na narušených a dosud neobsazených stanovištích. Nově vypěstované variety nelze pro zachování speciálních vlastností množit semeny, ale musí se rozmnožovat vegetativně, řízkováním.
Toxicita
Semena obsahují jedovatý alkaloid cytisin, ze kterého se v též vyráběly látky potřebné pro stanovení krevní skupiny. Je to křečový jed s podobnými účinky jako má nikotin. +more Po požití většího množství semen se dostavuje pálení, pocení a křeče, případně může dojít k ochrnutí dýchacích svalů a ke kolapsu. Zbytek rostlin je neškodný, v minulosti se na písčitých lokalitách pěstovaly jako pícnina, mladé rostliny se drtily mezi válci a používaly jako krmivo pro dobytek.
Taxonomie
Hlodáš evropský se vyskytuje ve dvou poddruzích: * Ulex europaeus L. subsp. +more europaeus * Ulex europaeus L. subsp. latebracteatus (Mariz) Rothm. Poddruh U. e. europaeus je hexaploidní (2n = 96) a rozšířen je po všech místech výskytu, kdežto U. e. latebracteatus je tetraploidní (2n = 64) a vyrůstá pouze ve Francii, Portugalsku a Španělsku. Viditelně se rozlišují asi 3 mm velkými, párovitými listenci pod květy, u nominátního poddruhu jsou vejčité, kdežto poddruh latebracteatus je má okrouhlé.
Význam
Hlodáš evropský počal být koncem 18. století vysazován jako ozdobný keř do velkých zahrad a parků. +more S nástupem dalšího století se začala využívat také jeho vlastnost vytvářet úhledné, pro zvířata neprostupné živé ploty pro ohrazení pastvin neb nízké větrolamy, či sloužit jako náhradní krmivo v případě sucha. Byl proto po dobrých evropských zkušenostech ve velkém rozšiřován na nová území, hlavně v britských koloniích. Tam na rozsáhlých a nestřežených prostorách velmi rychle zplaněl, začal se nekontrolovaně šířit, vytvářet neproniknutelné houštiny a vytlačovat původní vegetaci. Rychle se uchytil na málo výživných, půdách, kde si dokáže za pomoci symbiotických bakterií na kořenech získávat potřebný dusík z atmosféry. V mnoha zemích byl vyhlášen invazním druhem a například v Austrálii, na Novém Zélandu nebo Havaji se již po mnoho let bojuje s jeho vymýcením z volné přírody.
V Evropě se však agresivně většinou nechová a bývá občas vysazován jako zahradní okrasná rostlina, která je při kvetení obsypána stovkami výrazných žlutých květů. Zahradnické podniky vyšlechtily nové variety, které jsou např. +more plnokvěté nebo se vyznačují nízkým či sloupovitým vzrůstem a jsou vhodné i do skalek.
Galerie
Soubor:Gorse on Arthur's Seat - geograph. org. +moreuk - 5751. jpg|Porost "divokého" hlodaše evropského Soubor:Whin, Gorse or Furze flowers at Barrmill. JPG|Větev s květy Soubor:Ulex europaeus13. jpg|Otevřený květ Soubor:Gorse seed pods (6710522335). jpg|Lusky se semeny.