Jenisej

Jenisej ( evencky Иоанеси znamená "Velká voda, řeka") je řeka na střední Sibiři v Rusku (Tuva, Chakasko, Krasnojarský kraj). Délka řeky od soutoku Velkého a Malého Jeniseje činí 3487 km. * včetně Malého Jeniseje - 4102 km * včetně Velkého Jeniseje - 4092 km * včetně Angary, Bajkalu a Selengy - 5539 km (pátá nejdelší řeka světa) Povodí má rozlohu 2 580 000 km² a je sedmé největší na světě.

Průběh toku

Vzniká soutokem Malého a Velkého Jeniseje u města Kyzyl na . Od soutoku se řeka nazývá Horní Jenisej až k Sajansko-sušenské přehradě a pod ní už nese název Jenisej. +more Teče převážně na sever po hranici Západní a Východní Sibiře. Ústí do Jenisejského zálivu Karského moře. Podle tvaru údolí a koryta, charakteru toku a hydrologického režimu se řeka dělí na tři části.

Horní Jenisej

Horní tok řeky začíná u soutoku Malého a Velkého Jeniseje a končí v místě, kde odtéká ze Západních Sajan do Minusinské kotliny u vesnice Označennoje. Je dlouhý 474 km. +more Prvních 188 km teče pod názvem Horní Jenisej ( tuvinsky Улуг-Хем) severní částí Tuvinské kotliny na západ. Řeka se větví na ramena, ve kterých se vyskytují říční prahy. Šířka koryta dosahuje 100 až 600 m, hloubka v klidných úsecích 4 až 12 m a na prazích ne více než 1 m. Pod levým přítokem Chemčik se řeka obrací na sever a v délce 290 km protéká mezi hřbety Západních Sajan. Úzká dolina, místy kaňon, široký přibližně 100 m je od roku 1975 zatopen vodami Sajansko-šušenské přehrady. Nacházelo se zde mnoho prahů (např. Děduškin, Džojský) a především největší Velký práh u ústí řeky Kazyrsuk. Ten byl 320 m dlouhý, měl spád 2 až 6 m a rychlost toku na něm dosahovala 6 až 8 m/s. Pod ním se nacházely tůně hluboké až 20 m.

Střední Jenisej

Střední tok začíná u vesnice Označennoje a končí u soutoku s Angarou. Je dlouhý 876 km. +more Řeka nejprve protéká Minusinskou kotlinou, v níž se říční údolí postupně rozšiřuje a v korytě se objevuje mnoho ostrovů. Pod levým přítokem Abakan šířka doliny dosahuje 5 km, šířka koryta více než 500 m a rychlost toku 2 m/s. Zde začíná vzdutí Krasnojarské přehrady, jež je dlouhá 360 km a vytváří ji hráz s vodní elektrárnou u Divnogorska, kde řeka protíná výběžky Východních Sajan. Hloubka u hráze dosahuje 100 m. Nad hrází do přehrady ústí zprava Tuba a Syda a pod hrází Mana. U Krasnojarsku se výběžky Východních Sajan přibližují až k řece a vytvářejí zde malebné skály, tzv. Stolby. Pod Krasnojarskem se dolina opět rozšiřuje a řeka ztrácí horský charakter, i když se v korytě ještě vyskytují podvodní prahy, jež jsou výběžky Jenisejského krjaže. Na jednom z nich řeka tvoří Kazančinský práh, který je dlouhý 4 km a má spád 3,8 m při šířce koryta 550 až 600 m.

Dolní Jenisej

+more72558N. jpg|vpravo|náhled'>Ústí Jeniseje, satelitní snímek Dolní tok začíná u soutoku s Angarou a končí v ústí. Teče bažinatou Západosibiřskou rovinou z jihu na sever. Je dlouhý 2137 km. Charakter doliny se oproti střednímu toku prudce mění. Zatímco pravý břeh zůstává hornatý, levý je nízký. Šířka koryta je větší než 2 km, hloubka se pohybuje od 10 do 17 m a rychlost toku klesá na 0,8 až 1,1 m/s. Šířka doliny u ústí Dolní Tunguzky je přibližně 40 km a u Dudinky a Usť-Portu až 150 km při šířce koryta 2,5 až 5 km. Minimální hloubka na dolním toku kolísá mezi 5 až 8,5 m. Nad ústím Podkamenné Tunguzky řeka opět protíná výběžky Jenisejského krjaže a vytváří Osinovský práh, kde hloubka klesá na 2,5 m a rychlost vzrůstá na 2 až 3 m/s. Pod prahem řeka protéká skalnatou soutěskou, která je široká 740 m a hloubka zde dosahuje až 60 m. Pod ústím Dolní Tunguzky převažují hloubky 14 až 20 m a u Dudinky 20 až 25 m. Koryto se zde rozděluje na ramena a ostrovy mezi nimi dosahují délky až 20 km. Od ústí řeky Kurejka je už patrný vliv mořského přílivu. Pod vesnicí Usť-Port začíná delta. Brechovské ostrovy rozdělují koryto na množství průtoků, z nichž hlavní jsou čtyři (Ochotský, Kamenný, Velký a Malý Jenisej). Celková šířka koryta dosahuje 50 km. Pod ostrovy pokračuje řeka v jednom korytě, hrdle. Za ústí byl stanoven mys Sopočnaja Karga.

Přítoky

zleva - Chemčik, Kantegir, Abakan, Kem, Kas, Sym, Dubčes, Jeloguj, Turuchan, Malá Cheta, Velká Cheta, Tanama, Grjaznucha * zprava - Us, Kebež, Tuba, Syda, Sisim, Mana, Kan, Angara, Velký Pit, Podkamenná Tunguska, Bachta, Dolní Tunguzka, Kurejka, Chantajka, Dudinka

Povodí

Pro povodí Jeniseje je charakteristická velká nesouměrnost. Pravobřežní část je 5,6krát větší než levobřežní. +more Povodí je tvořeno horami jižní Sibiře a převážnou částí Středosibiřské pahorkatiny, kterou pokrývá tajga. Půda v povodí je z převážné části věčně zmrzlá. Povodí řeky na území Ruska zahrnuje 198 620 řek o celkové délce 884 754 km a 126 364 jezer o celkové rozloze 51 835 km².

Vodní režim

Zdrojem vody jsou téměř z poloviny sněhové srážky. Podíl dešťových srážek se pohybuje mezi 36 až 38 % a podzemní vody do 16 % a směrem k dolnímu toku klesá. +more Pro převážnou část toku je charakteristický jarní vzestup hladiny a letní povodně. V zimě průtok prudce klesá, ale dochází k náhlým vzestupům hladiny při uvolnění ledových zátarasů. Na horním toku je charakteristické protáhlé období vzestupu hladiny od jara do léta. Hladina začíná stoupat v květnu, někdy však už v dubnu a na středním toku o něco dříve než na horním. Na dolním toku u Dudinky pak vzestup začíná mezi polovinou května a začátkem června. Rozsah kolísání hladiny činí na horním toku 5 až 7 m, na středním toku 15 až 16 m a na dolním toku až 28 m u Kurejky. Směrem k ústí pak klesá na 11,7 m u Usť-Porta. Celkový roční odtok 624 km³ ho řadí na první místo v Rusku. Maximální průtok u Igarky činí 154 000 m³/s. Průměrný průtok v ústí činí 19 800 m³/s. Nárůst průtoku směrem k ústí zachycuje tabulka:

%"left | místo	%" | vzdálenost od ústí	%" | velikost povodí	%" | průměrný roční průtok
left | Kyzyl	3487 km	115 000 km²	1010 m³/s
left | Nikitino	3020 km	182 000 km²	1480 m³/s
left | Bazaicha	2468 km	300 000 km²	2920 m³/s
left | Jenisejsk	2054 km	1 400 000 km²	7750 m³/s
left | Podkamenná Tunguzka	1568 km	1 760 000 km²	10 900 m³/s
left | Igarka	697 km	2 440 000 km²	17 800 m³/s

Zamrzat začíná řeka na dolním toku na začátku října a je pro ní charakteristické podzimní putování ledu po řece. Na dolním toku zamrzání končí na konci října, na středním toku a u Krasnojarsku v polovině listopadu a na horním toku na konci listopadu až v prosinci. Na některých úsecích vzniká náledí. Řeka začíná rozmrzat na horním toku na konci dubna, na středním toku v první polovině května a na dolním toku na začátku června. Jarní putování ledu po řece je doprovázené vznikem ledových zátaras.

Využití

Doprava

Jenisej je důležitou dopravní tepnou Krasnojarského kraje. Pravidelná vodní doprava je provozována v délce 3 013 km od vesnice Označnnoje k ústí, avšak po dobu osmi měsíců je řeka zamrzlá. +more Hlavní trasa nákladní dopravy vede mezi Krasnojarskem do Dudinkou. Hlavní přístavy jsou Abakan, Krasnojarsk, Strelka, Lesosibirsk, Jenisejsk, Turuchansk, Igarka, Usť-Port. Do Igarky je možná doprava námořních lodí. Na horním toku je rozvinutá místní vodní doprava okolo hlavního přístavu v Kyzylu. V létě jsou mezi Krasnojarskem, Dudinkou a Diksonem organizovány turistické jízdy na parnících. Řeka se také využívá k plavení dřeva.

Přehrady

Na řece byly, stejně jako na dalších sibiřských tocích, vybudovány přehradní nádrže s vodními elektrárnami. Jsou to Krasnojarská (1971) a Sajansko-šušenská přehrada (1975).

Průmysl

V povodí řeky se nacházejí významná naleziště barevných kovů, např. mědi, niklu a chromu.

Fauna

V řece žije mnoho druhů ryb (síh omul, sleď obecný, nelma obecná, síh muksun, sterleď, jeseter, vyza velká).

Poznámky

Související články

Seznam nejdelších řek

Literatura

Hrabal_Kondak, F. R. +more, Cesta na Tajmyr. Bratislava: Cadpress 2020. Aktuální cestopis z první ruky. * Davydov L. K. , Hydrografie SSSR, 2. část, Leningrad 1955, (Давыдов Л. К. , Гидрография СССР, ч. 2, Л. , 1955) * Sokolov A. A. , Hydrografie SSSR, Leningrad 1964, (Соколов А. А. , Гидрография СССР, Л. , 1964) * Bachtin N. P. , Řeka Jenisej, Leningrad 1961, (Бахтин Н. П. , Река Енисей, Л. , 1961) * Kolesov A. N. , Po Jeniseji, Krasnojarsk 1971, (По Енисею. Путеводитель, сост. А, Н. Колесов, [Красноярск], 1971) * Domanickij A. P. , Dubrovina R. G. , Isajeva A. I. , Řeky a jezera Sovětského svazu, Leningrad 1971, Доманицкий А. П. , Дубровина Р. Г. , Исаева А. И. , Реки н озера Советского Союза, Л. , 1971.

Externí odkazy

Kategorie:Řeky v Krasnojarském kraji Kategorie:Řeky v Chakasii Kategorie:Řeky v Tuvě Kategorie:Přítoky Karského moře