Tuvinština

Technology

12 hours ago

Author

Tuvinština je turkický jazyk, kterým mluví etnické skupiny v Tuvě, což je republika v Ruské federaci. Tento jazyk má status úředního jazyka v Tuvě a je také uznáván jako menšinový jazyk v jiných regionech Ruské federace. Tuvinština je blízce příbuzná s dalšími turkickými jazyky, například jakutštinou nebo turečtinou. Tuvinština má bohatou historii a tradici a byla používána ve starověké Mongolské říši a Zlaté hordě. Během sovětské éry byl vydán množství literatury a publikací v tuvinštině, což přispělo k rozvoji tohoto jazyka. Díky úsilí tuvinského intelektuálního a kulturního hnutí se tuvinština začala stávat důležitým nástrojem pro udržení a rozvoj tuvinské identity a kulturního dědictví. V současné době je tuvinština vystavena různým výzvám, jako je globalizace a rozšíření ruského jazyka. Existuje však také snaha o uchování a ochranu tuvinského jazyka, například založením škol a institucí, které se zaměřují na výuku a podporu tuvinštiny. Tuvinština má specifické gramatické rysy a bohatou fonologii. Písmo tuvinštiny vychází z mongolského písma, které je přizpůsobené pro potřeby tuvinského jazyka. V současnosti se používá především cyrilice, což je důsledek sovětské doby. Existují však také snahy o obnovení používání tradičního mongolského písma. Tuvinština je živý jazyk, který se používá v různých životních situacích, jako je rodinná komunikace, vzdělávání, média a veřejný život. Navzdory některým výzvám tuvinština stále hraje důležitou roli ve společnosti a je důležitým aspektem identit tuvinského lidu.

Tuvinština (tuvinsky тыва дыл, tyva dyl) je turkický jazyk, kterým mluví Tuvinci v republice Ruské federace Tuva (asi 230 000) ležící v jihocentrální Sibiři, mluvčí žijí také v Mongolsku a Číně (v obou dohromady asi 30 000). Historicky byl jazyk značně ovlivněn mongolštinou a tibetštinou, nově potom ruštinou, cyrilicí je psána tuvinština po roce 1940, kdy byla Tuva začleněna do Sovětského svazu. Nejblíže k tuvinštině stojí tofalarština.

Tuvinština se geograficky nachází na místě s velkou diverzitou ohrožených jazyků (v různém stupni), z nichž je právě tuvinština tím nejživějším, UNESCO ji klasifikuje jako zranitelnou.

Klasifikace

Tuvinština se zpravidla řadí mezi severovýchodní větve, neboli mezi sibiřské jazyky, tam mezi jižní sibiřské jazyky. Zde má nejblíže tofalarštině, s kterou tvoří společnou sajanskou podvětev. +more Propojení lze sledovat i s jinými jihosibibiřskými jazyky, chakaštinou, nebo altajštinou. Tuvinština mluvená v Tuvě se obecně dělí na čtyři velké dialektické skupiny, západní, centrální, jihovýchodní a severovýchodní.

* Centrální dal vzniknout psanému jazyku. * Západní je mluven na horním toku řeky Chemčik, patrné propojení s altajštinou. +more * Severovýchodní, též todžinský, je mluven především v okolí horního toku řeky Bij-Chem (Velký Jenisej). Mluvčí využívají nasalizaci a slovní zásoba obsahuje velmi rozsáhlý počet slov vztahujících se k lovu a chovu sobů. * Jihovýchodní vykazuje největší vlivy mongolštiny.

Vedle toho existují více odlišné dialekty, kterými například mluví skupiny jako Džúngarové, Cengelové, Cátani, které ovšem nejsou dostatečně zdokumentované.

Slovní zásoba

Velká část tuvinské slovní zásoby je turkického původu, nicméně i zde je patrný historicky silný vliv mongolštiny, odkud má tuvinština řadu vypůjčených slov a dokonce i několik přípon, některá slova mají také základ v ketštině a samojedských jazycích.

Konkrétně mají velkou důležitost slova týkající tradičního tuvinského způsobu obživy, chovu ovcí, koz a jaků. Vytříbená slovní zásoba obsahuje slova, která obsahují informace o věku, barvě i pohlaví dobytka zároveň (např. +more ak byzaa je bílé tele do stáří jednoho roku). O blízkém vztahu Tuvinců k zvířatům, který se promítl do slovní zásoby svědčí khoj özeeri, což označuje specifickou (šetrnou) formu porážky zvířete, ale zároveň nabývá toto slovo významu vlídnosti, či lidskost.

Important

allativ

Afrikátní souhláska

Verberantní souhláska

Gramatika

Morfologie

Tuvinština je podobně jako další turkické jazyky aglutinační, takže význam naznačují přídavné přípony. Tuvinština zná sedm pádů - nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, ablativ, lokativ a allativ, některé příklady užití jsou ukázány na slově теве [teve], velbloud:

Teve	nominativ	'velbloud' (žádná přípona)
Teve + /-NIŋ/	genitiv	'(bez) velblouda'
Teve + /-NI/	akuzativ	'velblouda' (jednoznačný význam, jako ve smyslu věty "Vidím (toho) velblouda. ")
Teve + /-KA/	dativ	'velbloudovi' (ve smyslu „k velbloudovi“ ovšem užíván allativ)
Teve + /-DAn/	ablativ	'od velblouda' nebo 'jako velbloud' (ve smyslu "vysoký jako velbloud")
Teve + /-DA/	lokál	'na velbloudu' nebo 've velbloudu' (v určitém kontextu může být užito k ukázání vlastnictví)
Teve + /-Je/	allativ	'k velbloudovi'
Teve + /-DIvA/	allativ	'k velbloudovi' (zastaralý, respektive dialektický tvar)

U sloves ukazují koncovky čas, způsob a vid. +more

Syntax

V tuvinštině se věta skládá v pořadí podmět-předmět-přísudek (SOV), takže věta může vypadat například „Теве сиген чипкен“ [teve siɡen tʃipken] (Velbloud seno jíst-MINULOST), přeloženo „Velbloud snědl seno.“

Hláskový systém

Souhlásky

Tuvinština má 19 souhláskových fonémů.

Nazály	m	n		ŋ
Plosivy	nepřídechové/ přízvučné1	p	t		g
přídechové/ nepřízvučné1	pʰ	tʰ		k
Afrikáty	Afrikáty		(t͡s)2	t͡ʃ
Frikativy	nepřízvučné	(f)2	s	ʃ	x
přízvučné		z	ʒ
Verberanty	Verberanty		ɾ
Aproximanty	Aproximanty	ʋ	l	j

# Rozdíl je pro většinu mluvčích dán přídechem, nicméně pro některé je to znělost. +more

Samohlásky

Tuvinské samohlásky existují ve třech variantách, dlouhé krátké a s hlubokým tónem.

zavřené	otevřené	zav. +more	ot.	zav.	ot.
přední	nezaokrouhlená	i	e	iː	eː
přední	zaokrouhlená	y	ø	yː	øː
zadní	nezaokrouhlená	ɯ	a	ɯː	aː
zadní	zaokrouhlená	u	o	uː	oː

Grafický systém

V současnosti je tuvinština zapisována cyrilicí, tedy vlastně ruskou abecedou se třemi přidanými znaky. Jedná se o ң (přepisem do latinky „ng“, IPA [ŋ]), ө („ö“, IPA [ø]) a ү („ü“, IPA [y]).

Znaky Е a Э se v tuvinštině užívání v odlišném smyslu než v ruštině. Э se užívá pro značení krátkého e na začátku slov, znaku Е se užívá pro stejnou hlásku uvnitř a na konci slov. +more Е na začátku slov potom má většinou značit původní výslovnost znaku v ruštině (většinou u slov ruského původu). Dále zdvojené ЭЭ zastupuje dlouhé é. Znak ъ se používá k naznačení hlubokého tónu hlásky.

Historie

Tuvinština neměla dlouho svoji psanou podobu a Tuvinci používali mongolštinu jako svůj psaný jazyk, pouze v klášterech se provizorně psalo mongolským, případně tibetským písmem, později Nikolaus Poppe navrhl upravené mongolské písmo pro tuvinštinu.

Následně v roce 1930 vytvořil tuvinský buddhistický mnich Monguš Lopsan-Čimit latinskou abecedu přizpůsobenou pro jazyk Tuvinců. Ovšem v roce 1941 byl Lopsan-Čimit v rámci stalinských čistek popraven. +more V roce 1943, ještě před anexí Tuvinské lidové republiky Sovětským svazem byla latinská abeceda nahrazena cyrilicí, která se používá dodnes. Od roku 1990, kdy se po rozpadu Sovětského svazu situace jazyka a společnosti stabilizovala, se znovu diskutuje o nové podobě tuvinské latinky.

Příklady

Číslovky

Tuvinsky	Česky
биp	jeden
ийи	dva
үш	tři
дөpт	čtyři
бeш	pět
aлды	šest
чeди	sedm
сес	osm
тoc	devět
он	deset

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně): : Дээpде Адавыс. : Сээң адың алдаpжызын. +more : Сээң Чагыргаң чедип келзин. : Дээрге дег, черге база : Сээң күзел-сорууң чогуп бүтсүн. : Амыдыраар хлеб-тараавысты : бөгүн биске хайырла. : Биске буруулуг улусту өршээгенивис дег, : бачыттарывысты база биске өршээ. : Бисти күткүлгеге алыспас кылып көр, : ол ышкаш бузуттугдан бисти адырып көр. : Чүге дээрге Сээң Чагыргаң, күжүң база алдарың кезээ мөңгеде турар. : Аминь.

Odkazy

Reference

Literatura

Harrison, K. David. +more (2001): Topics in the Phonology and Morphology of Tuvan, Doctoral Dissertation, Yale University. (OCLC catalog #51541112). * * * TAUBE, Erika. Tuwinische Folkloretexte aus dem Altai (Cengel/Westmongolei): kleine Formen. Wiesbaden: Harrassowitz, 2008, 281 s. .

Externí odkazy

[url=http://tuvan.swarthmore.edu/]Tuvinsko-anglický a anglicko-tuvinský slovník[/url]

Kategorie:Sibiřské turkické jazyky Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Jazyky Mongolska Kategorie:Jazyky Číny Kategorie:Ohrožené jazyky Asie Kategorie:Ohrožené turkické jazyky