Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace

Technology

12 hours ago

Author

Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace , často označované zkráceně jako malé národy Severu nebo původní národy Severu, je souhrnné označení domorodých etnik Ruské federace, žijících především na Dálném severu.

Obývají velmi rozsáhlé území, od Dolganů a Nganasanů na Tajmyrském poloostrově na severu po Udegejce na jihu, od Čukčů a Aleutů na východě po Něnce a Sámy na západě.

Ruská vláda poskytuje tradičně žijícím komunitám daňové a jiné výhody. Příslušníci malých národů Severu tak například mají možnost vyhnout se povinné vojenské službě a je jim usnadněno získání vyššího vzdělání.

Přestože se početnost malých národů mění v současnosti jen zvolna, dochází ke značnému poklesu počtu mluvčích menšinových jazyků v důsledku asimilace.

Děti ze smíšených manželství přijímají z různých důvodů (společenských, politických) zpravidla národnost toho rodiče, který je příslušníkem domorodého severního národa.

Seznam národů

Následuje oficiální seznam národů Dálného severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace schválený ruskou vládou 17. dubna 2006.

Jméno	Obrázek	Početnost v roce 2002	Rozšíření v Rusku	Poznámka
Aleuti \| \| 120px \| 540 \| Kamčatský kraj \| Původní obyvatelé Aleutských a Komandorských ostrovů. +more Tradiční způsob obživy představoval lov mořských savců, rybolov a sběr bobulí. Několik stovek příslušníků etnika dodnes hovoří aleutštinou, jazykem z eskymácko-aleutské rodiny.
Aljutoři \| \| \| \| Známí také jako Nymylani, dříve bývali často zahrnováni mezi Korjaky. Hovoří aljutorštinou, jazykem z čukotsko-kamčatské rodiny.
Čelkanci \| \| \| 855 \| Republika Altaj
Čukčové \| \| x120px \| 15767 \| Čukotský autonomní okruh Kamčatský kraj
Čulymci \| \| \| 656 \| Tomská oblast Krasnojarský kraj
Čuvanci \| \| \| 1087 \| Čukotský autonomní okruh Magadanská oblast
Dolgani \| \| 120px \| 7261 \| Krasnojarský kraj \| Pravděpodobně nejmladší ze severních národů vůbec, vzniklý v 19. století smíšením několika evenckých, jakutských a samojedských rodů, jejichž společným jazykem se stal jeden z dialektů jakutštiny. Spolu s některými dalšími národy obývají oblast poloostrova Tajmyr, nejsevernějšího výběžku kontinentálního Ruska. Každé jaro putují společně s migrujícími stády sobů na sever a na podzim se vrací zpět. Bydlí v kuželovitých stanech (čumech) nebo malých boudách postavených na saních (balocích). Jejich folklór se značně podobá jakutskému, včetně ústředního eposu oloncho. Hovoří dolganštinou, jazykem z turkické větve altajské jazykové rodiny.
Enci \| \| \| 237 \| Krasnojarský kraj \| Známí také jako jenisejští Samojedi. V současnosti jde o nejmenší samojedský národ vůbec. Tradičně kočovali v oblasti na pravém břehu Jeniseje, kde se živili chovem sobů, lovem a rybolovem. Považují se za původní obyvatele Tajmyrského poloostrova. Hovoří enčinou, jazykem ze samojedské skupiny uralské jazykové rodiny. V rámci národa existují dvě hlavní skupiny: tundroví Enci a lesní Enci, odlišené jak prostředím, které obývají, tak i jazykově.
Eskymáci \| \| x120px \| 1750 \| Čukotský autonomní okruh Kamčatský kraj \| Eskymáci obývající ruský Dálný východ sami sebe označují jako Yupikové (oproti Inuitům, žijícím na území Severní Ameriky a přilehlých ostrovech).
Eveni \| \| 120px \| 19071 \| Republika Sacha Magadanská oblast Kamčatský kraj Čukotský autonomní okruh Chabarovský kraj
Evenkové \| \| x120px \| 35527 \| Republika Sacha Krasnojarský kraj Chabarovský kraj Republika Burjatsko Amurská oblast Čitská oblast Irkutská oblast Sachalinská oblast Tomská oblast Ťumeňská oblast
Chantové \| \| 120px \| 28678 \| Ťumeňská oblast :Chantymansijský autonomní okruh - Jugra :Jamalo-něnecký autonomní okruh Tomská oblast Republika Komi \| Dříve známí jako Osťáci (toto jméno ovšem označovalo i řadu okolních národů, viz příslušné heslo). Chantyjština spolu s mansijštinou představují nejbližší žijící příbuzné maďarštiny, spolu s níž tvoří ugrickou skupinu uralské jazykové rodiny.
Itelmenové \| \| x120px \| 3180 \| Kamčatský kraj Magadanská oblast
Jukagirové \| \| 120px \| 1509 \| Republika Sacha Magadanská oblast
Kamčadalové \| \| \| 2293 \| Kamčatský kraj
Kerekové \| \| \| 8 \| Čukotský autonomní okruh
Ketové \| \| 120px \| 1494 \| Krasnojarský kraj \| Dříve známí také jako jenisejští Osťáci. Jsou posledními žijícími příslušníky kdysi velké skupiny jenisejských národů, obývajících rozsáhlé území na jihu Sibiře, odkud předkové Ketů doputovali na sever do tajgy. U jenisejské jazykové rodiny, nijak nespřízněné s jazyky okolními, do níž ketština patří, byla prokázána příbuznost se severoamerickými domorodými jazyky na-dené, což překvapivými způsobem podporuje hypotézu o osídlení Ameriky ze severovýchodní Asie.
Korjaci \| \| 120px \| 8743 \| Kamčatský kraj Magadanská oblast Čukotský autonomní okruh \| Dělí se na dvě velké skupiny: Čavčuveny a Nymylany. Kočovní Čavčuveni se tradičně věnují pastevectví sobů, usedlí Nymylani pak lovu ryb a mořských savců. Hovoří korjačtinou, jazykem z malé čukotsko-kamčatské jazykové rodiny. Nymylani, dnes známější jako Aljutoři, bývají dnes zpravidla chápáni jako samostatné etnikum.
Kumandynci \| \| \| 3114 \| Altajský kraj Republika Altaj Kemerovská oblast
Mansové \| \| \| 11432 \| Ťumeňská oblast :Chantymansijský autonomní okruh - Jugra Sverdlovská oblast Republika Komi
Nanajci \| \| 120px \| 12160 \| Chabarovský kraj Přímořský kraj Sachalinská oblast
Negidalci \| \| \| 567 \| Chabarovský kraj
Něnci \| \| 120px \| 41302 \| Jamalo-něnecký autonomní okruh Archangelská oblast Něnecký autonomní okruh Tajmyrský autonomní okruh Chantymansijský autonomní okruh - Jugra Republika Komi
Nganasani \| \| \| 834 \| Krasnojarský kraj :Tajmyrský autonomní okruh
Nivchové \| \| \| 5162 \| Chabarovský kraj Sachalinská oblast
Oročové \| \| \| 686 \| Chabarovský kraj
Orokové \| \| \| 346 \| Sachalinská oblast
Sámové \| \| x120px \| 1991 \| Murmanská oblast
Selkupové \| \| x120px \| 4249 \| Ťumeňská oblast :Jamalo-něnecký autonomní okruh Tomská oblast Krasnojarský kraj \| Známí také jako Osťáko-Samojedi. Obývají území západní Sibiře podél řeky Taz a střední tok Obu a Jeniseje. Hovoří selkupštinou, posledním žijícím zástupcem jižní samojedské skupiny uralských jazyků.
Sojoti \| \| \| 2769 \| Republika Burjatsko
Šorové \| \| \| 13975 \| Kemerovská oblast Chakaská republika Republika Altaj
Tazové \| \| \| 276 \| Přímořský kraj
Telengiti \| \| \| 2399 \| Republika Altaj
Teleuti \| \| \| 2650 \| Kemerovská oblast
Tubalaři \| \| \| 1565 \| Republika Altaj
Tofalaři \| \| \| 837 \| Irkutská oblast
Tuvinci-Todžinci \| \| \| 4442 \| Tuvinská republika
Udegejci \| \| \| 1657 \| Přímořský kraj Chabarovský kraj
Ulčové \| \| \| 2913 \| Chabarovský kraj
Vepsové \| \| \| 8240 \| Republika Karélie Leningradská oblast

Reference

Kategorie:Původní obyvatelé Sibiře Kategorie:Domorodci

Important

Chabarovský kraj

Kamčatský kraj

Krasnojarský kraj

Čukotský autonomní okruh

Jamalo-něnecký autonomní okruh

5 min read

Share this post:

Like it 8

Jméno	Obrázek	Početnost v roce 2002	Rozšíření v Rusku	Poznámka
Aleuti \| \| 120px \| 540 \| Kamčatský kraj \| Původní obyvatelé Aleutských a Komandorských ostrovů. +more Tradiční způsob obživy představoval lov mořských savců, rybolov a sběr bobulí. Několik stovek příslušníků etnika dodnes hovoří aleutštinou, jazykem z eskymácko-aleutské rodiny.
Aljutoři \| \| \| \| Známí také jako Nymylani, dříve bývali často zahrnováni mezi Korjaky. Hovoří aljutorštinou, jazykem z čukotsko-kamčatské rodiny.
Čelkanci \| \| \| 855 \| Republika Altaj
Čukčové \| \| x120px \| 15767 \| Čukotský autonomní okruh Kamčatský kraj
Čulymci \| \| \| 656 \| Tomská oblast Krasnojarský kraj
Čuvanci \| \| \| 1087 \| Čukotský autonomní okruh Magadanská oblast
Dolgani \| \| 120px \| 7261 \| Krasnojarský kraj \| Pravděpodobně nejmladší ze severních národů vůbec, vzniklý v 19. století smíšením několika evenckých, jakutských a samojedských rodů, jejichž společným jazykem se stal jeden z dialektů jakutštiny. Spolu s některými dalšími národy obývají oblast poloostrova Tajmyr, nejsevernějšího výběžku kontinentálního Ruska. Každé jaro putují společně s migrujícími stády sobů na sever a na podzim se vrací zpět. Bydlí v kuželovitých stanech (čumech) nebo malých boudách postavených na saních (balocích). Jejich folklór se značně podobá jakutskému, včetně ústředního eposu oloncho. Hovoří dolganštinou, jazykem z turkické větve altajské jazykové rodiny.
Enci \| \| \| 237 \| Krasnojarský kraj \| Známí také jako jenisejští Samojedi. V současnosti jde o nejmenší samojedský národ vůbec. Tradičně kočovali v oblasti na pravém břehu Jeniseje, kde se živili chovem sobů, lovem a rybolovem. Považují se za původní obyvatele Tajmyrského poloostrova. Hovoří enčinou, jazykem ze samojedské skupiny uralské jazykové rodiny. V rámci národa existují dvě hlavní skupiny: tundroví Enci a lesní Enci, odlišené jak prostředím, které obývají, tak i jazykově.
Eskymáci \| \| x120px \| 1750 \| Čukotský autonomní okruh Kamčatský kraj \| Eskymáci obývající ruský Dálný východ sami sebe označují jako Yupikové (oproti Inuitům, žijícím na území Severní Ameriky a přilehlých ostrovech).
Eveni \| \| 120px \| 19071 \| Republika Sacha Magadanská oblast Kamčatský kraj Čukotský autonomní okruh Chabarovský kraj
Evenkové \| \| x120px \| 35527 \| Republika Sacha Krasnojarský kraj Chabarovský kraj Republika Burjatsko Amurská oblast Čitská oblast Irkutská oblast Sachalinská oblast Tomská oblast Ťumeňská oblast
Chantové \| \| 120px \| 28678 \| Ťumeňská oblast :Chantymansijský autonomní okruh - Jugra :Jamalo-něnecký autonomní okruh Tomská oblast Republika Komi \| Dříve známí jako Osťáci (toto jméno ovšem označovalo i řadu okolních národů, viz příslušné heslo). Chantyjština spolu s mansijštinou představují nejbližší žijící příbuzné maďarštiny, spolu s níž tvoří ugrickou skupinu uralské jazykové rodiny.
Itelmenové \| \| x120px \| 3180 \| Kamčatský kraj Magadanská oblast
Jukagirové \| \| 120px \| 1509 \| Republika Sacha Magadanská oblast
Kamčadalové \| \| \| 2293 \| Kamčatský kraj
Kerekové \| \| \| 8 \| Čukotský autonomní okruh
Ketové \| \| 120px \| 1494 \| Krasnojarský kraj \| Dříve známí také jako jenisejští Osťáci. Jsou posledními žijícími příslušníky kdysi velké skupiny jenisejských národů, obývajících rozsáhlé území na jihu Sibiře, odkud předkové Ketů doputovali na sever do tajgy. U jenisejské jazykové rodiny, nijak nespřízněné s jazyky okolními, do níž ketština patří, byla prokázána příbuznost se severoamerickými domorodými jazyky na-dené, což překvapivými způsobem podporuje hypotézu o osídlení Ameriky ze severovýchodní Asie.
Korjaci \| \| 120px \| 8743 \| Kamčatský kraj Magadanská oblast Čukotský autonomní okruh \| Dělí se na dvě velké skupiny: Čavčuveny a Nymylany. Kočovní Čavčuveni se tradičně věnují pastevectví sobů, usedlí Nymylani pak lovu ryb a mořských savců. Hovoří korjačtinou, jazykem z malé čukotsko-kamčatské jazykové rodiny. Nymylani, dnes známější jako Aljutoři, bývají dnes zpravidla chápáni jako samostatné etnikum.
Kumandynci \| \| \| 3114 \| Altajský kraj Republika Altaj Kemerovská oblast
Mansové \| \| \| 11432 \| Ťumeňská oblast :Chantymansijský autonomní okruh - Jugra Sverdlovská oblast Republika Komi
Nanajci \| \| 120px \| 12160 \| Chabarovský kraj Přímořský kraj Sachalinská oblast
Negidalci \| \| \| 567 \| Chabarovský kraj
Něnci \| \| 120px \| 41302 \| Jamalo-něnecký autonomní okruh Archangelská oblast Něnecký autonomní okruh Tajmyrský autonomní okruh Chantymansijský autonomní okruh - Jugra Republika Komi
Nganasani \| \| \| 834 \| Krasnojarský kraj :Tajmyrský autonomní okruh
Nivchové \| \| \| 5162 \| Chabarovský kraj Sachalinská oblast
Oročové \| \| \| 686 \| Chabarovský kraj
Orokové \| \| \| 346 \| Sachalinská oblast
Sámové \| \| x120px \| 1991 \| Murmanská oblast
Selkupové \| \| x120px \| 4249 \| Ťumeňská oblast :Jamalo-něnecký autonomní okruh Tomská oblast Krasnojarský kraj \| Známí také jako Osťáko-Samojedi. Obývají území západní Sibiře podél řeky Taz a střední tok Obu a Jeniseje. Hovoří selkupštinou, posledním žijícím zástupcem jižní samojedské skupiny uralských jazyků.
Sojoti \| \| \| 2769 \| Republika Burjatsko
Šorové \| \| \| 13975 \| Kemerovská oblast Chakaská republika Republika Altaj
Tazové \| \| \| 276 \| Přímořský kraj
Telengiti \| \| \| 2399 \| Republika Altaj
Teleuti \| \| \| 2650 \| Kemerovská oblast
Tubalaři \| \| \| 1565 \| Republika Altaj
Tofalaři \| \| \| 837 \| Irkutská oblast
Tuvinci-Todžinci \| \| \| 4442 \| Tuvinská republika
Udegejci \| \| \| 1657 \| Přímořský kraj Chabarovský kraj
Ulčové \| \| \| 2913 \| Chabarovský kraj
Vepsové \| \| \| 8240 \| Republika Karélie Leningradská oblast