Array ( [0] => 14661127 [id] => 14661127 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Švédsko [uri] => Švédsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Je to konstituční monarchie se systémem parlamentní demokracie a hlavním městem je Stockholm. Švédsko je známé svou krásnou přírodou, která zahrnuje tisíce jezer, lesy a ostrovy, jako je třeba známý ostrov Gotland. Je jednou z nejrozlehlejších zemí v Evropě, přičemž jejím největším sousedem je Norsko. Švédsko je také členem Evropské unie, avšak nepoužívá euro, ale měnou je zde švédská koruna. Ekonomika Švédska je silná a patří mezi nejrozvinutější na světě. Je známé vysokým příjmem obyvatel a silným průmyslovým sektorem, který zahrnuje automobilový průmysl, telekomunikace, elektroniku a farmaceutický průmysl. Švédský sociální systém je také velmi pokročilý, s kvalitními veřejnými službami včetně zdravotní péče, vzdělávání a sociálního zabezpečení. Kultura Švédska je bohatá a zahrnuje literaturu, film, hudbu a design. Mezi nejznámější švédské osobnosti patří spisovatel Astrid Lindgrenová, zpěvák Zara Larsson nebo hudebníka Aviciiho. Celkově Švédsko je považováno za moderní a tolerantní společnost, která se angažuje v otázkách lidských práv a ochrany životního prostředí. [oai] => Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Je to konstituční monarchie se systémem parlamentní demokracie a hlavním městem je Stockholm. Švédsko je známé svou krásnou přírodou, která zahrnuje tisíce jezer, lesy a ostrovy, jako je třeba známý ostrov Gotland. Je jednou z nejrozlehlejších zemí v Evropě, přičemž jejím největším sousedem je Norsko. Švédsko je také členem Evropské unie, avšak nepoužívá euro, ale měnou je zde švédská koruna. Ekonomika Švédska je silná a patří mezi nejrozvinutější na světě. Je známé vysokým příjmem obyvatel a silným průmyslovým sektorem, který zahrnuje automobilový průmysl, telekomunikace, elektroniku a farmaceutický průmysl. Švédský sociální systém je také velmi pokročilý, s kvalitními veřejnými službami včetně zdravotní péče, vzdělávání a sociálního zabezpečení. Kultura Švédska je bohatá a zahrnuje literaturu, film, hudbu a design. Mezi nejznámější švédské osobnosti patří spisovatel Astrid Lindgrenová, zpěvák Zara Larsson nebo hudebníka Aviciiho. Celkově Švédsko je považováno za moderní a tolerantní společnost, která se angažuje v otázkách lidských práv a ochrany životního prostředí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Švédska [2] => | úřední název česky = Švédské království [3] => | úřední název = Konungariket Sverige [4] => | vlajka = Flag of Sweden.svg [5] => | článek o vlajce = Švédská vlajka [6] => | znak = Great coat of arms of Sweden.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Švédska [8] => | mapa umístění = EU-Sweden.svg [9] => | popisek mapy = Poloha Švédska v Evropě a EU [10] => | rozloha = 447 425 [11] => | rozlmisto = 57 [12] => | procent vody = 8,97 [13] => | počet obyvatel = 10 551 707 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [15] => | obyvmisto = 86 [16] => | hustota = 23,6 [17] => | hustmisto = 158 [18] => | HDI = 0,933 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = velmi vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2018 [22] => | HDImísto = 7 [23] => | jazyk = [[švédština]] (úřední), [[finština]], [[sámština]], [[meänkieli]], [[romština]], [[jidiš]] [24] => | hlavní město = [[Stockholm]] [25] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [26] => | funkce1 = Král [27] => | vládce1 = [[Karel XVI. Gustav]] [28] => | funkce2 = Předseda vlády [29] => | vládce2 = [[Ulf Kristersson]] [30] => | měna = [[švédská koruna]] [31] => | kód měny = SEK [32] => | HDP/ob. = 65 842{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2024-03-04}} [33] => | HDP/ob.misto = 18 [34] => | HDP aktuální k = 2023 [35] => | čas = [[Koordinovaný světový čas|UTC]] +1 [36] => | hymna = Du gamla, du fria [37] => | článek o hymně = Švédská hymna [38] => | datum vzniku = 860 n. l. [39] => | způsob vzniku = ''[[od nepaměti]]'', starý státní útvar [40] => | nejvyšší hora = [[Kebnekaise]] [41] => | výška nejvyšší hory = 2 097 [42] => | doména = se [43] => | ison = 752 [44] => | iso3 = SWE [45] => | iso2 = SE [46] => | mpz = S [47] => | předvolba = +46 [48] => | náboženství = [[křesťanství]] [49] => | commonscat = Sweden [50] => | soubor hymny = United States Navy Band - Sweden.ogg [51] => | motto = För Sverige – I tiden [52] => }} [53] => '''Švédsko''' ({{Vjazyce2|sv|{{Audio|Sv-Sverige.ogg|''Sverige''}}}} {{IPA|[sværːjɛ]}}, plným názvem '''Švédské království''', {{Vjazyce2|sv|{{Audio|Sv-Konungariket Sverige.ogg|''Konungariket Sverige''}}}}) je jedním ze [[severské státy|severských států]] na [[Skandinávský poloostrov|Skandinávském poloostrově]] v severní Evropě. Švédsko hraničí na západě s [[Norsko|Norskem]], na severovýchodě s [[Finsko|Finskem]] a na jihu je spojeno s [[Dánsko|Dánskem]] unikátním [[Most přes Öresund|mostem-tunelem]] přes průliv [[Öresund]]. [54] => [55] => Švédsko je se svou rozlohou 449 964 km² třetí největší zemí [[Evropská unie|Evropské unie]]. Celkový počet obyvatel je zhruba 10 milionů, přičemž hustota osídlení je nízká (20 obyvatel na km²). Obyvatelstvo je koncentrováno především v jižní polovině země. Zhruba 85 % populace žije v městských oblastech. Hlavní město Švédska je [[Stockholm]], který je zároveň i největším švédským městem. [56] => [57] => Švédsko se vyvinulo v nezávislý a jednotný stát již během středověku. V 17. století země rozšířila svá teritoria, což vedlo ke vzniku Švédského království. Říše se úspěšně rozvíjela a během 17. století a na počátku 18. století byla jednou z nejvýznamnějších evropských mocností. O většinu držav dobytých mimo území Skandinávského poloostrova však Švédsko opět přišlo během 18. a 19. století. Východní polovina Švédska, dnešní Finsko, byla roku 1809 podrobena Rusku. Švédsko naposledy vstoupilo do války roku 1814, kdy vojenskými prostředky donutilo Norsko vstoupit s ním do [[personální unie]]. Od té doby je ve Švédsku mír. Do vstupu do [[Severoatlantická aliance|NATO]] v roce 2024 země uplatňovala zahraniční politiku nezúčastněnosti v době míru a status neutrality v době války. [58] => [59] => Dnes je Švédsko [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] s [[parlamentní systém|parlamentní demokracií]] a vysoce rozvinutou ekonomikou. V roce 1960 bylo jednou ze zakládajících zemí [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD) , od ledna 1995 je členskou zemí [[Evropská unie|Evropské unie]] a od března 2024 je členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]].{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Švédsko je v NATO, jeho premiér nechal v USA uložit přístupový protokol {{!}} ČeskéNoviny.cz [61] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [62] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2489696 [63] => | jazyk = cs [64] => | datum přístupu = 2024-03-07 [65] => }} [66] => [67] => Švédsko je součástí zeměpisné oblasti [[Fennoskandinávie]]. [[Podnebí]] je obecně velmi mírné vzhledem ke své severní šíři kvůli značnému vlivu moře. Navzdory vysoké zeměpisné šířce má Švédsko často teplá kontinentální léta; leží mezi [[Atlantský oceán|Severním Atlantikem]], [[Baltské moře|Baltským mořem]] a obrovskou ruskou [[Eurasie|euroasijskou]] pevninou. Obecně se klima a prostředí výrazně liší od jihu k severu v důsledku obrovského rozdílu v zeměpisné šířce a velká část Švédska má spolehlivě chladné a zasněžené zimy. Jižní Švédsko je převážně [[zemědělství|zemědělské]], zatímco sever je silně zalesněn a zahrnuje část [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]], které se rozkládá na západě země. Velkou část země pokrývají lesy. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska patří [[voda]], [[dřevo]] a [[železná ruda]]. Švédsko má poměrně vysokou úroveň sociální politiky a je považováno za ekologicky šetrnou, moderní a liberální zemi. Švédsko je [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] v čele s králem [[Karel XVI. Gustav|Karlem XVI. Gustavem]]. [68] => [69] => == Etymologie == [70] => Název země (Sverige) se odvozuje od [[Germáni|germánského]] kmene [[Švédové#Historie|Sveů]] ([[švédština|švédsky]] ''svear'', [[latina|latinsky]] ''suiones''), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska ([[Svealand]]) – Swerige (''Svea rike'', říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od [[pragermánština|pragermánského]] *''swihoniz'' s významem „my sami“. [71] => [72] => == Dějiny == [73] => {{Viz též|Dějiny Švédska}} [74] => [75] => === Založení státu a Vikingové === [76] => [[Soubor:Tanumshede 2005 rock carvings 5.jpg|vlevo|náhled|Nástěnné malby z [[Bohuslän]]]] [77] => Území Švédska mělo vyspělou kulturu již v [[Severská doba bronzová|severské době bronzové]]. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě [[lovci a sběrači]], kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako [[Baltské moře]]). Švédsko má vysokou koncentraci pravěkých [[Nástěnná malba|nástěnných maleb]], přičemž nejvíce jich najdeme v provincii [[Bohuslän]].{{Citace monografie [78] => | příjmení = Ling [79] => | jméno = Johan [80] => | titul = Elevated Rock Art: Towards a maritime understanding of Bronze Age rock art in northern Bohuslän, Sweden [81] => | url = https://books.google.cz/books?id=bINiBwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Elevated+Rock+Art:+Towards+a+maritime+understanding+of+Bronze+Age+rock+art+in+northern+Bohusl%C3%A4n,+Sweden&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Elevated%20Rock%20Art:%20Towards%20a%20maritime%20understanding%20of%20Bronze%20Age%20rock%20art%20in%20northern%20Bohusl%C3%A4n,%20Sweden&f=false [82] => | vydavatel = Oxbow Books [83] => | počet stran = 342 [84] => | isbn = 978-1-78297-763-6 [85] => | poznámka = Google-Books-ID: bINiBwAAQBAJ [86] => | jazyk = en [87] => }} Nejstarší jsou však ty z provincie [[Jämtland]], jsou datovány do období kolem roku 9000 př. n. l. [88] => [89] => Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 římský historik [[Tacitus]] psal o panovníkovi, který vládl nad zemí ''Svealand''.{{Citace elektronického periodika [90] => | příjmení = [91] => | jméno = [92] => | titul = Švédsko [93] => | periodikum = Aktuálně.cz [94] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [95] => | vydavatel = Economia [96] => | odkaz na vydavatele = Economia [97] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/svedsko/r~i:wiki:2140/ [98] => | datum vydání = 2011-11-08 [99] => | jazyk = cs [100] => | datum přístupu = 2021-01-24 [101] => }} Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území [[Svealand]] a [[Götaland]] pod jednoho panovníka, krále jménem [[Erik Vítězný]] ([[970]]–[[995]]).[[Soubor:Vikings-Voyages.png|vlevo|náhled|Mapa vikingských výprav]]Začátkem [[středověk]]u patřili Švédové mezi [[Vikingové|Vikingy]], bojovné kmeny, které v 8.–11. století expandovaly ze severských zemí (dnešní [[Norsko]], [[Dánsko]] a Švédsko) do mnoha částí Evropy a po nějakou dobu je ovládaly. Švédští Vikingové pronikali zejména na východ, kde byli známí jako [[Varjagové]]. V Rusku založili vládnoucí dynastii [[Rurikovci|Rurikovců]].{{Citace elektronického periodika [102] => | příjmení = Rokos [103] => | jméno = Luboš [104] => | titul = Vikinský vliv na Kyjevské Rusi - Stát a jazyk [105] => | periodikum = www.e-stredovek.cz [106] => | vydavatel = [107] => | url = https://www.e-stredovek.cz/post/vikinsky-vliv-na-kyjevske-rusi-stat-a-jazyk/ [108] => | datum vydání = [109] => | url archivu = [110] => | datum přístupu = 2022-11-24 [111] => }} Po [[Volha|Volze]] se dostali až do [[Arabové|arabských]] zemí a po [[Dněpr]]u do [[Černé moře|Černého moře]] a [[Byzantská říše|Byzance]], kde začali sloužit jako osobní garda [[Seznam byzantských císařů|byzantských císařů]].{{Citace elektronického periodika [112] => | příjmení = [113] => | jméno = [114] => | titul = Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů [115] => | periodikum = refresher.cz [116] => | vydavatel = [117] => | url = https://refresher.cz/31374-Varjagove-vychodni-Vikingove-ve-sluzbach-byzantskych-cisaru [118] => | datum vydání = [119] => | jazyk = cs [120] => | url archivu = [121] => | datum přístupu = 2021-01-24 [122] => }} [123] => [124] => Vikingové byli [[Pohanství|pohané]]. Přechod ke [[křesťanství]] byl složitý, postupný a občas násilný. Podle [[Adam Brémský|Adama Brémského]] byl v Dánsku pokřtěn již Erik Vítězný, zapomněl však na křesťanskou víru poté, co se vrátil do Švédska. Pokřtěn byl také druhý švédský král [[Olof Skötkonung]], syn Erika Vítězného, a to okolo roku 1008. Podle Adama Brémského sice Olof až do své smrti zůstal křesťanem, ale protože většina Švédů byli stále pohané, jeho křesťanské aktivity se omezily jen na již pokřesťanštěnou provincii [[Götaland]]. Podle legendy byl Olof ve Stockholmu umučen poté, co odmítl obětovat pohanským bohům. [125] => [126] => === Christianizace === [127] => [[Soubor:Erik den helige och biskop Henrik.jpg|náhled|Erik IX. a biskup Jindřich se plaví do Finska, pozdně středověké vyobrazení švédské křížové výpravy]] [128] => [[Christianizace]] však v 11. a 12. století nakonec byla úspěšná a přispěla ke vzniku jednotného švédského státu. Násilnou cestu si při prosazování křesťanství zvolil zejména král [[Stenkil]], první panovník z rodu [[Stenkilové|Stenkilů]], který Švédsku vládl od roku 1060. Ještě [[Anund Gårdske]] (vládl kolem roku 1070) však byl svržen, když vydal zákaz lidských obětí v [[Chrám v Uppsale|chrámu v Uppsale]]. Také [[Inge I. Švédský]] (1079–1084, 1087–1105) měl být svržen kvůli zákazu pohanských obětí. Právě Inge však roku 1087 znovudobyl Uppsalu, která byla náboženským centrem staré víry celého Švédska (a možná celé Skandinávie).{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení = Mark [130] => | jméno = Joshua J. [131] => | titul = Temple at Uppsala [132] => | periodikum = World History Encyclopedia [133] => | url = https://www.worldhistory.org/Temple_at_Uppsala/ [134] => | jazyk = en [135] => | datum přístupu = 2022-04-06 [136] => }} Starý chrám zapálil, zabil pohanského vzdorokrále [[Blot-Sven]]a a znovu uzmul pro sebe trůn. To je v christianizačním procesu patrně zásadní mezník. Během vlády [[Karel VII. Švédský|Karla VII.]] bylo ve Švédsku založeno první [[arcibiskupství]], v roce 1164. Švédské kostely se tím pádem mohly zcela odpoutat od závislosti na dánském arcibiskupství v [[Lund]]u. Šlo o důležitý krok k suverenitě Švédska a ohrazování se vůči vlivu Dánů, nejmocnějších Skandinávců ve středověku. Nejuctívanější švédskou světicí se stala [[Brigita Švédská]]. [137] => [138] => Brzy se Švédsko stalo samo šiřitelem křesťanství. [[Švédské křížové výpravy]] proti pohanským kmenům také začlenily ve 13. století do švédského státu i území dnešního [[Finsko|Finska]] (zejm. zásluhou [[jarl]]a [[Birger (jarl)|Birgera Magnussona z Bjölbo]], který od roku 1250 vládl jako regent za svého syna, nezletilého krále [[Valdemar I. Švédský|Valdemara Birgerssona]]). V roce 1359 král svolal první švédský parlament, [[Riksdag]], do nějž byli pozváni zástupci měst, šlechtici i duchovní. [139] => [140] => === Kalmarská unie === [141] => [[Soubor:Kalmar Union c. 1500.svg|náhled|186x186pixelů|Kalmarská unie]] [142] => Chod švédských dějin pak změnil [[Albrecht Meklenburský]], kterého na trůn dotlačila švédská šlechta, aby omezila panovnickou moc. Když se však Albrecht pokusil chomout vlivných šlechticů odhodit, obrátili se tito s žádostí o pomoc na dánskou královnu [[Markéta I. Dánská|Markétu I.]] Tím nevědomky uvrhli Švédsko na delší čas pod dánskou hegemonii. Markéta totiž neváhala, Albrechta sesadila, sama uzurpovala trůn a nově spojila Dánsko a Švédsko (tedy i Norsko) do jednoho státu, jemuž se začalo říkat [[Kalmarská unie]] (1389).{{Citace periodika [143] => | příjmení = Bøgh [144] => | jméno = Anders [145] => | titul = On the Causes of the Kalmar Union [146] => | url = https://www.academia.edu/19195091/On_the_Causes_of_the_Kalmar_Union [147] => | datum přístupu = 2022-04-06 [148] => }} Švédský král tak od té doby sídlil v Dánsku.[[Soubor:Stockholm Bloodbath.jpg|vlevo|náhled|[[Stockholmská krvavá lázeň]]]]V [[15. století]] vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu [[Dánsko|Dánska]], což vyústilo v ozbrojené konflikty. K nejznámějším patří povstání, které v roce 1434 vedl švédský šlechtic a majitel dolů [[Engelbrekt Engelbrektsson]].{{Citace periodika [149] => | příjmení = Murray [150] => | jméno = John J. [151] => | titul = The Peasant Revolt of Engelbrekt Engelbrektsson and the Birth of Modern Sweden [152] => | periodikum = The Journal of Modern History [153] => | datum vydání = 1947 [154] => | ročník = 19 [155] => | číslo = 3 [156] => | strany = 193–209 [157] => | issn = 0022-2801 [158] => | url = https://www.jstor.org/stable/1876397 [159] => | datum přístupu = 2022-04-06 [160] => }} Roku 1435 byl zvolen vůdcem stavovského sněmu (''Riksens ständer''), který sídlil ve městě [[Arboga]], čímž vzpoura dostala charakter stavovského povstání. Sněm načas převzal vládu v zemi a Engelbrektsson se stal jejím regentem. Ostatní šlechtici měli ovšem trochu jiné představy než Engelbrektsson a nakonec upřednostnili jako vůdce sněmu [[Karel VIII. Knutsson|Karla Knutssona]], zatímco Engelbrektsson byl krátce poté zavražděn, čímž se sněmu definitivně otevřela cesta k dohodě s králem. Kýženou suverenitu to však nepřineslo. Další velká rebelie vypukla proti centralizačním snahám [[Kristián II. Dánský|Kristiána II.]] Dánský král odpověděl terorem. 7. listopadu 1520 nechal uvěznit a popravit 82 vedoucích švédských šlechticů. Tento masakr, který vešel do dějin jako [[Stockholmská krvavá lázeň]]{{Citace elektronického periodika [161] => | titul = Stockholm Bloodbath {{!}} Swedish history [162] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [163] => | url = https://www.britannica.com/event/Stockholm-Bloodbath [164] => | jazyk = en [165] => | datum přístupu = 2021-01-24 [166] => }}, vyvolal ve Švédsku mohutné povstání v čele s [[Gustav I. Vasa|Gustavem Vasou]]. Toto povstání už Kalmarská unie nepřežila. [167] => [168] => === Samostatný stát a evropská velmoc === [169] => [[Soubor:Josephson - Gustaf Vasa.jpg|náhled|[[Gustav I. Vasa|Gustav Vasa]] obviňuje katolické kněze ve Västerås]] [170] => Švédsko se nakonec odpojilo v roce [[1521]], kdy Gustav založil dědičnou monarchii (dynastie [[Vasovci|Vasovců]] vládla až do roku 1659), a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa.{{Citace elektronického periodika [171] => | příjmení = Tapalaga ✒️ [172] => | jméno = Andrei [173] => | titul = The Founder of Modern Sweden [174] => | periodikum = Medium [175] => | url = https://historyofyesterday.com/the-founder-of-modern-sweden-d7677d1fadc9 [176] => | datum vydání = 2020-01-12 [177] => | jazyk = en [178] => | datum přístupu = 2022-04-06 [179] => }} Krom toho, že vytvořil silnou centrální vládu (zejm. s pomocí německých úředníků), ovlivnil švédskou kulturu tím, že podporoval zavedení [[Protestantismus|protestantismu]]. Důvodem byla patrně snaha získat církevní majetek k pokrytí dluhů z osvobozenecké války, jež měl Vasa zejména vůči [[Hanza|hanzovnímu]] městu [[Lübeck]], bez něhož by jeho revoluce sotva uspěla a jemuž také po nástupu na trůn udělil monopol na obchod v Baltském moři.{{Citace periodika [180] => | příjmení = Beck [181] => | jméno = Andrew [182] => | titul = The Rise and Fall of Catholic Sweden [183] => | periodikum = Studies: An Irish Quarterly Review [184] => | datum vydání = 1940 [185] => | ročník = 29 [186] => | číslo = 115 [187] => | strany = 382–394 [188] => | issn = 0039-3495 [189] => | url = https://www.jstor.org/stable/30097888 [190] => | datum přístupu = 2021-01-24 [191] => }} V roce 1527 svolal Vasa takzvaný reformační sněm do [[Västerås]], přerušil styky s [[papež]]em a na sněmu se postavil do čela švédské národní církve. V roce 1530 nová církev převzala [[augsburské vyznání]]. Nejvyšším knězem nové církve (svým způsobem premiérem země) se stal [[Olaus Petri]]. Ten bojoval zejména za kázání ve [[Švédština|švédštině]] a podporoval také švédský překlad [[Bible]], jenž byl dokončen roku 1540.{{Citace periodika [192] => | příjmení = Ahlquist [193] => | jméno = Abel [194] => | titul = The History of the Swedish Bible [195] => | periodikum = Scandinavian Studies and Notes [196] => | datum vydání = 1926 [197] => | ročník = 9 [198] => | číslo = 4 [199] => | strany = 89–112 [200] => | issn = 1544-2063 [201] => | url = https://www.jstor.org/stable/40915211 [202] => | datum přístupu = 2022-04-06 [203] => }} První švédská kázání i překlad byly důležitým milníkem na cestě ke kodifikaci spisovné švédštiny. [204] => [[Soubor:Gustave Adolphe at Breitenfeld-Johann Walter-f3706497.jpg|vlevo|náhled|[[Gustav II. Adolf]] v [[První bitva u Breitenfeldu|první bitvě u Breitenfeldu]]]] [205] => [[17. století]] bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Švédové vojensky tlačili zejména na [[Polsko]], a to i z náboženských důvodů. Tento tlak zesílil zvláště [[Gustav II. Adolf]] a byl jedním z faktorů, který vyvolal [[Třicetiletá válka|třicetiletou válku]], zničující celoevropský konflikt, který – alespoň zpočátku – byl nejen velmocenským, ale i náboženským.{{Citace periodika [206] => | příjmení = Piirimäe [207] => | jméno = Pärtel [208] => | titul = Just War in Theory and Practice: The Legitimation of Swedish Intervention in the Thirty Years War [209] => | periodikum = The Historical Journal [210] => | datum vydání = 2002 [211] => | ročník = 45 [212] => | číslo = 3 [213] => | strany = 499–523 [214] => | issn = 0018-246X [215] => | url = https://www.jstor.org/stable/3133494 [216] => | datum přístupu = 2021-01-24 [217] => }} Do třicetileté války Gustav II. Adolf vstoupil oficiálně až roku 1630. Poté, co padl [[Bitva u Lützenu|u Lützenu]], v bitvě proti [[Katolická liga (Německo)|Katolické lize]] vedené [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]], do čela válčícího švédského státu se postavila jeho dcera [[Kristýna I. Švédská|Kristýna]]. Pod jejím vedením švédská vojska operovala i na českém území,[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1455206-rok-1648-konec-tricetilete-valky Rok 1648 – konec třicetileté války]. Česká televize. 8. května 2008. kde porazila císařská vojska v [[Bitva u Jankova|bitvě u Jankova]] a neúspěšně [[Švédské obléhání Prahy|obléhala Prahu]] a [[Obléhání Brna (1645)|Brno]].[http://technet.idnes.cz/patnact-stovek-brnanu-pobilo-osm-tisic-svedu-presilu-porazili-lsti-11z-/vojenstvi.aspx?c=A121211_141131_vojenstvi_kuz Patnáct stovek Brňanů pobilo osm tisíc Švédů. Přesilu porazili lstí]. Technet.cz. 12. prosince 2012. [218] => [219] => Známé je též [[Švédská loupež uměleckých děl v Praze|uloupení uměleckých sbírek]] císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] z [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a malostranských paláců po krátkém obsazení Prahy švédskými vojsky v roce 1648. Švédské vojsko získalo rabováním na Pražském hradě pro Kristýnu 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky korálů, slonoviny a drahých kamenů. Dodatečně si královna vyžádala ještě krádež Rudolfovy knihovny. 24 hodin po jejím odvezení byl podepsán [[vestfálský mír]] a třicetiletá válka skončila.{{Citace elektronického periodika [220] => | titul = Švédské drancování Prahy [221] => | periodikum = National Geographic Česko [222] => | url = https://www.national-geographic.cz/clanky/svedske-drancovani-prahy.html [223] => | jazyk = cs [224] => | datum přístupu = 2021-01-24 [225] => }} [226] => [227] => === Ztráta velmocenského postavení === [228] => [[Soubor:Swedish Empire in Early Modern Europe (1560-1815).png|náhled|Švédská území mezi lety 1560 až 1815. Čísla na mapě udávají rok, kdy se dané území dostalo pod nadvládu Švédska. Číslo uvedené v závorce značí rok, kdy Švédsko o území přišlo.]] [229] => Švédsko patřilo k jasným vítězům třicetileté války. Krom uloupeného bohatství získalo i řadu území – [[Pobaltí]], [[Pomořansko]] ad. Navíc územně expandovalo i krátce po válce, když Kristýnin bratranec a nástupce [[Karel X. Gustav]] porazil Polsko a Dánsko, které přišlo o řadu území (viz [[Roskildský mír]]). Švédsko se tak v půlce 17. století vynořilo jako regionální velmoc a jeden z nejmocnějších států Evropy. Pokoušelo se expandovat i do zámoří a v Severní Americe byla založena kolonie [[Nové Švédsko]].{{Citace periodika [230] => | příjmení = Sprinchorn [231] => | jméno = Carl K. S. [232] => | příjmení2 = Keen [233] => | jméno2 = Gregory B. [234] => | titul = The History of the Colony of New Sweden [235] => | periodikum = The Pennsylvania Magazine of History and Biography [236] => | datum vydání = 1883 [237] => | ročník = 7 [238] => | číslo = 4 [239] => | strany = 395–419 [240] => | issn = 0031-4587 [241] => | url = https://www.jstor.org/stable/20084623 [242] => | datum přístupu = 2022-04-06 [243] => }} Velmocenská pozice Švédska se však začala hroutit v [[18. století]], kdy sílící carské [[Rusko]] Švédy porazilo ve [[Severní válka|velké severské válce]], což vedlo mj. ke ztrátě Finska. [244] => [245] => V době panování [[Fridrich I. Švédský|Fridricha I.]] byla královská moc značně zredukována ve prospěch parlamentu [[Riksdag]]u, kde se střetávaly zejména frakce [[Čepice (politická strana)|čepců]] a [[Klobouky (politická strana)|klobouků]]. Od skončení [[Napoleonské války|napoleonských válek]] (které mimo jiné dostaly na švédský trůn rod [[Bernadottové|Bernadotte]], jenž tam dlí dosud) se Švédsko, také díky své poloze na severovýchodním okraji Evropy, nezúčastnilo již žádného ozbrojeného konfliktu, což mu umožnilo značnou hospodářskou [[Prosperita|prosperitu]] a stabilní společenské poměry. [246] => [247] => Poslední válkou byla výprava proti [[Norsko|Norsku]] v roce [[1814]], po které vznikla Švédy řízená [[Švédsko-norská unie]]. Tato unie se rozpadla v roce [[1905]]. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek.{{Citace periodika [248] => | příjmení = Hopper [249] => | jméno = Bruce [250] => | titul = Sweden: A Case Study in Neutrality [251] => | periodikum = Foreign Affairs [252] => | datum vydání = 1945 [253] => | ročník = 23 [254] => | číslo = 3 [255] => | strany = 435–449 [256] => | issn = 0015-7120 [257] => | doi = 10.2307/20029908 [258] => | url = https://www.jstor.org/stable/20029908 [259] => | datum přístupu = 2022-04-06 [260] => }}{{Citace periodika [261] => | příjmení = Hagglof [262] => | jméno = M. Gunnar [263] => | titul = A Test of Neutrality: Sweden in the Second World War [264] => | periodikum = International Affairs (Royal Institute of International Affairs 1944-) [265] => | datum vydání = 1960 [266] => | ročník = 36 [267] => | číslo = 2 [268] => | strany = 153–167 [269] => | issn = 0020-5850 [270] => | doi = 10.2307/2612040 [271] => | url = https://www.jstor.org/stable/2612040 [272] => | datum přístupu = 2022-04-06 [273] => }} [274] => [275] => === Sociální stát === [276] => [[Soubor:Tage Erlander 1966.jpg|náhled|[[Tage Erlander]]|vlevo|240x240pixelů]] [277] => Na [[První světová válka|první světové válce]] Švédové velmi vydělali, jako zdatní zásobovači válčících stran. Tím byly vytvořeny předpoklady pro budování [[Sociální stát|sociálního státu]], o dvě desetiletí dříve než jinde v Evropě.{{Citace periodika [278] => | příjmení = Valocchi [279] => | jméno = Steve [280] => | titul = The Origins of the Swedish Welfare State: A Class Analysis of the State and Welfare Politics [281] => | periodikum = Social Problems [282] => | datum vydání = 1992 [283] => | ročník = 39 [284] => | číslo = 2 [285] => | strany = 189–200 [286] => | issn = 0037-7791 [287] => | doi = 10.2307/3097037 [288] => | url = https://www.jstor.org/stable/3097037 [289] => | datum přístupu = 2021-01-24 [290] => }}{{Citace periodika [291] => | příjmení = Schiff [292] => | jméno = Martin [293] => | titul = Sweden's Social Welfare System [294] => | periodikum = Current History [295] => | datum vydání = 1976 [296] => | ročník = 70 [297] => | číslo = 415 [298] => | strany = 149–181 [299] => | issn = 0011-3530 [300] => | url = https://www.jstor.org/stable/45313884 [301] => | datum přístupu = 2022-04-06 [302] => }} Když se [[Sociální demokraté (Švédsko)|sociálnědemokratická strana]] chopila moci v roce 1932, budování sociálního státu se rozjelo naplno. U kormidla stál [[Per Albin Hansson]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se situace opakovala. Padesátá a šedesátá léta 20. století byla zlatým věkem švédského sociálního státu. Jejich symbolem byl sociální demokrat [[Tage Erlander]], jenž byl třiadvacet let nepřetržitě předsedou švédské vlády (1946–1969), což je švédský rekord a jeden z nejdelších premiérských mandátů v historii moderních demokracií. Erlander odmítl [[Znárodnění|znárodňování]], ovšem trval na budování silného veřejného sektoru, zejména veřejného zdravotnictví a důchodového zabezpečení. Švédsko tak prožilo tzv. éru rekordů (''Rekordåren''), kdy hospodářství každým rokem rostlo pozoruhodnými skoky. [303] => [304] => Švédové po válce nevstoupili do [[Severoatlantická aliance|NATO]], nicméně navázali silnou vojenskou spolupráci se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]].{{Citace periodika [305] => | příjmení = Sandler [306] => | jméno = Åke [307] => | titul = Sweden's Postwar Diplomacy: Some Problems, Views, and Issues [308] => | periodikum = The Western Political Quarterly [309] => | datum vydání = 1960 [310] => | ročník = 13 [311] => | číslo = 4 [312] => | strany = 924–933 [313] => | issn = 0043-4078 [314] => | doi = 10.2307/443738 [315] => | url = https://www.jstor.org/stable/443738 [316] => | datum přístupu = 2021-01-24 [317] => }}{{Citace periodika [318] => | příjmení = Karlsson [319] => | jméno = Birgit [320] => | titul = Neutrality and Economy: The Redefining of Swedish Neutrality, 1946-52 [321] => | periodikum = Journal of Peace Research [322] => | datum vydání = 1995 [323] => | ročník = 32 [324] => | číslo = 1 [325] => | strany = 37–48 [326] => | issn = 0022-3433 [327] => | url = https://www.jstor.org/stable/425466 [328] => | datum přístupu = 2022-04-06 [329] => }}{{Citace periodika [330] => | příjmení = Wigforss [331] => | jméno = Harald [332] => | titul = Sweden and the Atlantic Pact [333] => | periodikum = International Organization [334] => | datum vydání = 1949 [335] => | ročník = 3 [336] => | číslo = 3 [337] => | strany = 434–443 [338] => | issn = 0020-8183 [339] => | url = https://www.jstor.org/stable/2703569 [340] => | datum přístupu = 2022-04-06 [341] => }} Švédsko se stalo oficiálním 32. členem severoatlantické aliance NATO dne 7. března 2024. Na počátku šedesátých let byly americké jaderné ponorky vyzbrojené jadernými raketami [[UGM-27 Polaris|Polaris A-1]] rozmístěny nedaleko západního pobřeží Švédska. Šlo o součást tajné dohody, v níž USA poskytly Švédsku záruku, že provedou odvetný jaderný útok v případě sovětského útoku na Švédsko. Švédská příslušnost k [[Západní blok|Západu]] byla, navzdory oficiální neutralitě, jasná.{{Citace elektronického periodika [342] => | titul = Švédsko se už 200 let nezúčastnilo žádné války. Zcela neutrální ale nebylo a není [343] => | periodikum = Reflex.cz [344] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/58414/svedsko-se-uz-200-let-nezucastnilo-zadne-valky-zcela-neutralni-ale-nebylo-a-neni.html [345] => | jazyk = cs [346] => | datum přístupu = 2021-01-24 [347] => }} Důsledkem této neutrality bylo nicméně také budování mimořádně silné armády a zbrojního průmyslu. Švédsko v 50. a 60. letech 20. století investovalo do obrany nejvíce po USA, Sovětském svazu a [[Izrael]]i a vybudovalo třetí nejsilnější vojenské letectvo na světě, z velké části založené na doma vyráběných letounech. [348] => [[Soubor:The_assassination_(digital_painting).png|náhled|Pokus o uměleckou rekonstrukci atentátu na [[Olof Palme|Olofa Palmeho]]]] [349] => Erlander si za svého nástupce vyvolil [[Olof Palme|Olofa Palmeho]], který se ale roku 1986 stal obětí dosud [[Atentát na Olofa Palmeho|nevysvětleného atentátu]].{{Citace elektronického periodika [350] => | příjmení = [351] => | jméno = [352] => | titul = Nejrozsáhlejší vyšetřování v dějinách. 30 let od vraždy Palmeho - Echo24.cz [353] => | periodikum = echo24.cz [354] => | vydavatel = [355] => | url = https://echo24.cz/a/wJWZd/nejrozsahlejsi-vysetrovani-v-dejinach-30-let-od-vrazdy-palmeho [356] => | datum vydání = 2016-02-28 [357] => | jazyk = cs [358] => | url archivu = [359] => | datum přístupu = 2021-01-24 [360] => }} Vražda premiéra silně zasáhla švédskou společnost, která si desítky let zakládala na budování atmosféry důvěry a otevřenosti. Naznačila, že švédská společnost vstoupila do zcela jiné fáze vývoje, než jakou byl erlanderovský sociální stát. Silná koheze společnosti byla neudržitelná mj. kvůli masivní imigraci z neevropských zemí, kterou vlády spustily v 70. letech. [361] => [362] => Začátkem 90. let došlo navíc k hospodářské krizi s vysokou nezaměstnaností a krachem mnoha bank a firem. Švédsko začalo prvně hovořit o odbourávání přebujelého sociálního státu.{{Citace periodika [363] => | příjmení = Patomäki [364] => | jméno = Heikki [365] => | titul = Explaining the Rise and Fall of the Swedish Model [366] => | periodikum = Cooperation and Conflict [367] => | datum vydání = 2003 [368] => | ročník = 38 [369] => | číslo = 2 [370] => | strany = 175–178 [371] => | issn = 0010-8367 [372] => | url = https://www.jstor.org/stable/45084129 [373] => | datum přístupu = 2022-04-06 [374] => }} Premiér [[Ingvar Carlsson]] se pokusil o daňovou reformu, díky čemuž se sociální demokraté poprvé od války dostali do těžkého střetu s odbory. Reakcí na otřesené jistoty byla i koroze idejí neutrality – v roce 1995 Švédsko vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské unie]], vstup vyjednal pravicový premiér [[Carl Bildt]].{{Citace elektronického periodika [375] => | titul = Twenty years since Sweden voted to join the EU - what's changed? [376] => | periodikum = the Guardian [377] => | url = http://www.theguardian.com/news/datablog/2014/nov/13/twenty-years-since-sweden-voted-to-join-the-eu-whats-changed [378] => | datum vydání = 2014-11-13 [379] => | jazyk = en [380] => | datum přístupu = 2021-01-24 [381] => }} V referendu konaném v roce 2003 ovšem většina Švédů odmítla se zříct vlastní měny a nepřijala [[euro]].{{Citace elektronického periodika [382] => | titul = Švédové odmítli euro [383] => | periodikum = iDNES.cz [384] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/svedove-odmitli-euro.A030912_183648_eko_euro_klu [385] => | datum vydání = 2003-09-14 [386] => | datum přístupu = 2021-01-24 [387] => }} Referendum vypsal sociálnědemokratický premiér [[Göran Persson]]. Jeho éra však naznačila, že Švédsko má i řadu jiných problémů než ekonomických, především nezvládnuté přistěhovalectví – Persson v úřadě čelil vraždě své ministryně zahraničí [[Anna Lindhová|Anny Lindhové]] Švédem srbského původu [[Mijailo Mijailović]]em či útokům [[Islám|muslimů]] po [[Kauza karikatur proroka Mohameda|publikování karikatur proroka Mohameda]].{{Citace elektronického periodika [388] => | titul = Pobodaná ministryně zemřela [389] => | periodikum = iDNES.cz [390] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pobodana-ministryne-zemrela.A030910_172524_zahranicni_jpl [391] => | datum vydání = 2003-09-11 [392] => | datum přístupu = 2021-01-24 [393] => }}{{Citace elektronického periodika [394] => | titul = Za výbuchy ve Stockholmu jsou teroristé, mstili se za karikatury proroka [395] => | periodikum = iDNES.cz [396] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/za-vybuchy-ve-stockholmu-jsou-teroriste-mstili-se-za-karikatury-proroka.A101212_123729_zahranicni_aha [397] => | datum vydání = 2010-12-12 [398] => | datum přístupu = 2021-01-24 [399] => }} Problémy s migrací i ve Švédsku výrazně posílily nacionalisty – [[Švédští demokraté|Švédské demokraty]].{{Citace elektronického periodika [400] => | titul = Volby ve Švédsku vyhráli socialisté, výrazně posílila krajní pravice [401] => | periodikum = iDNES.cz [402] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/svedsko-volby-2014-fredrik-reinfeldt.A140915_093020_zahranicni_aha [403] => | datum vydání = 2014-09-15 [404] => | datum přístupu = 2021-01-24 [405] => }} V zásadě však společenský konsensus na silném sociálním státu ve Švédsku trvá. [406] => [407] => == Státní symboly == [408] => === Vlajka === [409] => [410] => {{Podrobně|Švédská vlajka}} [411] => [412] => Švédská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 5:8 se žlutým, [[Skandinávský kříž|skandinávským křížem]], jehož ramena mají šířku stanovenou na ⅕ šířky vlajky. Rozměry polí různých barev švédské vlajky jsou vertikálně 4:2:4 a horizontálně 5:2:9. [413] => [414] => === Znak === [415] => [416] => {{Podrobně|Státní znak Švédska}} [417] => [418] => Švédský státní znak má dvě verze, znak malý a velký. [419] => '''Malý''' státní znak tvoří modrý štít se třemi zlatými otevřenými korunkami. Na štítu je položena královská koruna. [420] => '''Velký''' státní znak je tvořen modrým štítem, čtvrceným zlatým křížem. V prvním a čtvrtém modrém poli jsou tři zlaté korunky, ve druhém a třetím poli je zlatý, korunovaný lev ve skoku na modrém poli se třemi stříbrnými, šikmo položenými a vlnitými [[Břevno (heraldika)|břevny]]. Uprostřed je polcený [[Srdeční štít (heraldika)|srdeční štítek]], v jehož (heraldicky) pravé části je stříbrné, kosmé břevno, dělící modré a červené pole. Přes břevno je postavena zlatá váza. V levé, modré polovině je stříbrný most nad stříbrnými vodami, převýšené zlatou, císařskou orlicí pod [[Souhvězdí Velké medvědice|souhvězdím Velkého vozu]]. Štít je obtočen řetězem [[Řád Serafínů|Řádu Serafínů]] a korunovaný královskou korunou. [[Štítonoš]]i jsou dva zlatí, dvouocasí, korunovaní a nazpět hledící lvi. Celý znak je položen na [[Hermelín (kožešina)|hermelínovém]] plášti pod další královskou korunu. [421] => [422] => === Hymna === [423] => [424] => {{Podrobně|Švédská hymna}} [425] => [426] => Švédská hymna je píseň ''Du gamla, du fria'' ({{Vjazyce2|cs|''Ty pradávná, ty svobodná''}}). Skladatelem byl Edvin Kallstenius, který vytvořil orchestrální podobu lidové písně. Slova napsal etnograf Richard Dybeck. [427] => [428] => == Geografie == [429] => {{Viz též|Geografie Švédska}} [430] => {{LocMap vícenásobně | Švédsko | relief=1 | width=330 | float={{{float|right}}} | caption= | places= [431] => {{LocMap~ | Švédsko | position=bottom | lat=59.3250 | long=18.0500 | region=SE | label='''[[Stockholm]]'''}} [432] => {{LocMap~ | Švédsko | position=top | lat=64.75| long=20.95| region=SE | label=[[Skellefteå]]}} [433] => {{LocMap~ | Švédsko | position=top | lat=57.7061 | long=11.9536 | region=SE | label=[[Göteborg]]}} [434] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=55.6025 | long=13.0008 | region=SE | label=[[Malmö]]}} [435] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right| lat=55.372346 | long=13.181198 | region=SE | label=[[Trelleborg]]}} [436] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right| lat=56.19221| long=15.630842| region=SE | label=[[Karlskrona]]}} [437] => {{LocMap~ | Švédsko | position=left | lat=59.8597 | long=17.6411 | region=SE | label=[[Uppsala]]}} [438] => {{LocMap~ | Švédsko | position=left | lat=59.6111 | long=16.5458 | region=SE | label=[[Västerås]]}} [439] => {{LocMap~ | Švédsko | position=bottom | lat=58.4083 | long=15.6250 | region=SE | label=[[Linköping]]}} [440] => {{LocMap~ | Švédsko | position=bottom | lat=59.2708 | long=15.2125 | region=SE | label=[[Örebro]]}} [441] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=56.0458 | long=12.6944 | region=SE | label=[[Helsingborg]]}} [442] => {{LocMap~ | Švédsko | position=left| lat=65.818249| long=21.704563| region=SE | label=[[Boden]]}} [443] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=62.395509| long=17.285994| region=SE | label=[[Sundsvall]]}} [444] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=57.7806 | long=14.1611 | region=SE | label=[[Jönköping]]}} [445] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=58.5917 | long=16.1889 | region=SE | label=[[Norrköping]]}} [446] => {{LocMap~ | Švédsko | position=top | lat=60.6056 | long=15.6306 | region=SE | label=[[Falun]]}} [447] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=60.6756 | long=17.1458 | region=SE | label=[[Gävle]]}} [448] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=62.6333 | long=17.9417 | region=SE | label=[[Härnösand]]}} [449] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=63.1764 | long=14.6389 | region=SE | label=[[Östersund]]}} [450] => {{LocMap~ | Švédsko | position=left | lat=63.8269 | long=20.2669 | region=SE | label=[[Umeå]]}} [451] => {{LocMap~ | Švédsko | position=left | lat=65.5833 | long=22.1500 | region=SE | label=[[Luleå]]}} [452] => {{LocMap~ | Švédsko | position=top | lat=56.878333| long=14.809167| region=SE | label=[[Växjö]]}} [453] => {{LocMap~ | Švédsko | position=top | lat=57.6389 | long=18.2944 | region=SE | label=[[Visby]]}} [454] => {{LocMap~ | Švédsko | position=left | lat=56.6667 | long=12.8500 | region=SE | label=[[Halmstad]]}} [455] => {{LocMap~ | Švédsko | mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=66.56 | long=17.1| position=left| label={{Nowrap|··································'''[[Severní polární kruh|Polární kruh]]'''·············································}}}} [456] => {{LocMap~ | Švédsko | position=left | lat=59.3806 | long=13.5047 | region=SE | label=[[Karlstad]]}} [457] => {{LocMap~ | Švédsko | position=left | lat=56.6631 | long=16.3631 | region=SE | label=[[Kalmar]]}} [458] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=67.8547 | long=20.2228 | region=SE | label=[[Kiruna]]}} [459] => {{LocMap~ | Švédsko | position=bottom | mark=RedMountain.svg |marksize=12 | lat=67.904444 | long=18.5269 | region=NO | label=[[Kebnekaise|''Kebnekaise'']]}} [460] => {{LocMap~ | Švédsko | position=right | lat=67 | long=12.2 | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1 | label=[[Norsko|'''NORSKO''']]}} [461] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=61.5 | long=24.5 | position=left | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1 | label=[[Finsko|'''FINSKO''']]}} [462] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=58.5 | long=24.5 | position=left | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1 | label=[[Estonsko|'''ESTONSKO''']]}} [463] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=57 | long=24.5 | position=left | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1 | label=[[Lotyšsko|'''LOTYŠSKO''']]}} [464] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=55.9 | long=24.0 | position=left | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=[[Litva|'''LITVA''']]}} [465] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=55.25 | long=10.65 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1 | label=[[Dánsko|'''DÁNSKO''']]}} [466] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=56 | long=19.5 | position=left | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=[[baltské moře|'''''BALT''''']]}} [467] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=68.8 | long=10.7 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1 | label=[[Atlantský oceán|'''''ATLANTIK''''']]}} [468] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=62 | long=17.9 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=[[Botnický záliv|'''''BOTNICKÝ
ZÁLIV''''']]}} [469] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=58.85 | long=12.3 | position=center | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg|marksize=1 | label=''[[Vänern]]''}} [470] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=58.45 | long=13 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=''[[Vättern]]''}} [471] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=57.5 | long=18.6 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=''[[Gotland]]''}} [472] => {{LocMap~ | Švédsko | lat=56.75 | long=16.4 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=''[[Öland]]''}} [473] => }} [474] => [[Soubor:Vy mot Stora Sjöfallet från Saltoluokta.jpg|vlevo|náhled|[[Norrbotten (kraj)|Norrbotten]] v severním Švédsku]] [475] => [[Soubor:Sandön - KMB - 16001000454384.jpg|vlevo|náhled|[[Stockholmské souostroví]] se skládá z více než 20 tisíc ostrovů a ostrůvků]] [476] => Švédsko sousedí s [[Kattegat]]em, státy [[Norsko]] a [[Finsko]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]]; od otevření [[Most přes Öresund|mostu přes Öresund]] v roce 2000 existuje také přímé pozemní spojení s [[Dánsko|Dánskem]]. Švédsko má asi 221 800 ostrovů, tři největší jsou [[Gotland]] (2994 km²) a [[Öland]] (1347 km², oba v Baltském moři) a [[Orust]] (346 km², severně od [[Göteborg]]u). Největší délka Švédska od severu k jihu je 1572 km, z východu na západ 499 km. Pozemní hranice s Norskem je dlouhá 1619 km, s Finskem 586 km.[https://www.scb.se/statistik/_publikationer/OV0904_1750I05_BR_03_A01SA0601.pdf Alle Angaben dieses Absatzes aus SCB – Geografiska uppgifter, Seite 20] (PDF; 733 kB) [477] => [478] => Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. [[Norrland]] zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. [[Svealand]] má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. [[Götaland]] na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny [[Småland]]u a bohaté roviny [[Skåne]]. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů. [479] => [480] => Zatímco velké části země jsou ploché až kopcovité, podél norských hranic se [[Skandinávské pohoří]] zvedá na více než 2000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je [[Kebnekaise]] s asi 2 097 m. Po celém Švédsku se nachází 30 [[Národní parky ve Švédsku|národních parků]]. Největší parky leží na severozápadě země. [481] => [482] => === Topografie === [483] => [[Soubor:Sarek Skierffe Rapadelta.jpg|vlevo|náhled|Delta řeky Rapa, ledovcová říční krajina nedaleko [[Národní park Sarek|národního parku Sarek]]]] [484] => Jižní a střední Švédsko ([[Götaland]] a [[Svealand]]), které pokrývá dvě pětiny Švédska, je rozděleno z jihu na sever na tři velké části, severní Švédsko ([[Norrland]]), které zahrnuje zbývající tři pětiny, je rozděleno od západu na východ na tři části. [485] => [486] => Nejdelší řeky ve Švédsku jsou [[Klarälven]], [[Torne]], [[Dalälven]], [[Ume]] a [[Ångermanälven]]. Největší jezera jsou [[Vänern]], [[Vättern]], [[Mälaren]] a [[Hjälmaren]]. [487] => [488] => ==== Jižní a střední Švédsko ==== [489] => Nejjižnější část, historická ''provincie Skåne'', je pokračováním [[Středoevropská nížina|Středoevropské nížiny]] severního Německa a Dánska. Ve Skåne je nejnižší bod Švédska (bez vodstva) 2,4 metrů pod hladinou moře a nejjižnější bod Švédska, [[Smygehuk]]. Severně od ní se rozprostírá ''jižní švédská vysočina'', náhorní plošina obklopená zvlněnými kopci s velkým počtem protáhlých jezer vytvořených ledovcovou erozí. Třetí hlavní krajinou je ''střední švédská deprese'', plochá, členitá krajina rovin, útesů, stolových hor, fjordů a řady jezer. [490] => [491] => ==== Severní Švédsko ==== [492] => Na západě ''severního Švédska'' dominuje [[Skandinávské pohoří]], které tvoří hranici s [[Norsko|Norskem]]. Horský řetěz - jehož horská [[tundra]] se ve Švédsku nazývá [[fell]] – má výšky mezi 1 000 a 2 000 m n. m. Ve Skandinávském pohoří se také nachází nejvyšší hora Švédska, asi 2097 m vysoká [[Kebnekaise]]. Přímo na trojmezí Norsko/Švédsko/Finsko leží nejsevernější bod Švédska Treriksröset. [493] => [494] => Na východě, která zahrnuje ''podhůří'', leží nejrozsáhlejší švédská zonální krajina. Podél hor v nadmořské výšce 600 až 700 metrů se rozprostírají rozsáhlé vysočiny , které se spojují do zvlněné kopcovité krajiny, která se svažuje na východ. V této krajině se také nachází švédská velká ložiska rud (železo, měď, zinek, olovo). Velké řeky Švédska, které mají vytékají z Skandinávského pohoří, tečou téměř paralelně v hlubokých údolích směrem k [[Baltské moře|Baltskému moři]]. [495] => [496] => Podél pobřeží Baltského moře leží rovná pobřežní krajiny, která je mezi [[Härnösand]]em a [[Örnsköldsvik]]em přerušena vysokým pobřežím [[Höga kusten]], kopce padající až na pobřeží Baltského moře. [497] => [498] => === Geologie === [499] => [[Soubor:Kebnekaise view from Tuolpagorni.jpg|náhled|[[Kebnekaise]], nejvyšší švédská hora]] [500] => [[Soubor:Tarfala valley panorama.jpg|vlevo|náhled|Pohled na údolí Tarfala v Laponsku]] [501] => Největší část švédského území s výjimkou jihozápadního výběžku a hraničního hřebene [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]] náleží k [[Baltský štít|Baltskému štítu]], složeného především ze žul a rul. Ledovec, který pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, odstranil pokryv starých zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblených tvarů a zanechal po sobě rozsáhlé [[moréna|morény]]. Hlinitojílovité nánosy z tavných vod ledovce a mořských usazenin dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku – vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem. V [[Jämtland]]u a částech středního a jižního Švédska (stejně jako na ostrovech Öland a Gotland) najdeme místy rozsáhlé [[silur]]ské vrstvy. [502] => [503] => [504] => Skandinávský poloostrov byl občas úplně pokrytý [[Doba ledová|ledem]]. Tlak a pohyb ledových mas pomohl mnoha způsoby utvářet krajinu. Prostřednictvím velkého skandinávského [[Ledovec|ledovce]] v poslední době ledové (doba Weichsel) vznikla současná krajina Švédska s četnými jezery, řekami (viz také [[seznam řek ve Švédsku]]) a vodopády. Související obrušování a hloubení zanechaly za [[moréna]]mi charakteristická ložiska oblázků a kulatých kamenů, které se ve Švédsku nazývají ''åsar'' ([[esker]]). [505] => [506] => Ještě důležitějším faktorem v současnosti je [[postglaciální vzestup]]. Tání ledových mas, které předtím stlačovaly zemskou kůru, vedlo od poslední doby ledové (asi 10 000 př. n. l.) k vyvýšení o 800 m. Dnes je vzestup země až 8 mm ročně na [[Höga kusten]]; ve Stockholmu je to ročně asi 6 mm. [507] => [508] => === Podnebí === [509] => [[Soubor:Scandinavia.TMO2003050.jpg|náhled|Skandinávie - Norsko, Švédsko a Finsko v zimě]] [510] => Švédské [[Podnebí|klima]] je pro svou geografickou polohu poměrně mírné. Je určováno hlavně blízkostí Atlantského oceánu s teplým [[Golfský proud|Golfským proudem]]. Velké části Švédska mají proto vlhké klima s bohatými srážkami a relativně nízkými teplotními rozdíly mezi létem a zimou. [[Kontinentální podnebí]] ovlivněné podnebím s menšími srážkami a vyššími teplotními rozdíly lze nalézt ve vnitrozemí jižních švédských vysočin a v některých částech podhůří Skandinávského pohoří. Polární klima se vyskytuje pouze na severu ve vysokých horách. Průměrná lednová teplota je 0 °C až -2 °C na jihu a -12 °C až -14 °C na severu (s výjimkou vysokých hor) a průměrná červencová teplota 16 °C až 18 °C na jihu a 12 °C až 14 °C na severu. Nejchladněji bylo naměřeno 2. února 1966 ve Vuoggatjålme, komuna Arjeplog s -52,6 °C nebo 13. prosince 1941 v Malgoviku, komunat Vilhelmina -53 °C.{{citace elektronické monografie|url=https://www.smhi.se/kunskapsbanken/meteorologi/svenska-temperaturrekord-1.5792 |titul=Svenska temperaturrekord|vydavatel=SMHI}} [511] => [512] => Ve Švédsku, nacházejícím se mezi 55. a 69. zeměpisná šířkou, kdy část země leží severně od [[Polární kruh|polárního kruhu]], je značný rozdíl mezi dlouhým denním světlem v létě a krátkým dnem v zimě. [513] => [514] => === Flóra, fauna, ochrana životního prostředí === [515] => [[Soubor:Norra Kvill National Park, Sweden (by Pudelek).jpg|vlevo|náhled|Jezero v národním parku Norra Kvill v kraji [[Kalmar (kraj)|Kalmar]]]] [516] => [[Soubor:Lynx lynx-4.JPG|náhled|[[Rys ostrovid]]]] [517] => V severním Švédsku dominují [[Tajga|boreální jehličnaté lesy]]. Od jihu k severu se siluety stromů v důsledku adaptace na delší zimy stále zmenšují. Zvyšuje se podíl bříz, které tvoří přechod k bezlesým [[Skandinávské pohoří|skandinávským]] [[fell]]ům a úplnému severu. Čím více se přichází na jih, tím častěji jsou smíšené lesy. Čistě [[Listnatý les|listnaté lesy]] se vyskytují pouze v jižním Švédsku. Mnohé z nich však musely ustoupit rychle rostoucímu zemědělství nebo byly nahrazeny jehličnatými lesy. Výraznou příhraniční oblastí [[Květena|flóry]] a [[Fauna|fauny]] je biologické hraniční pásmo zvané ''limes norrlandicus''. [518] => [519] => Na ostrovech [[Gotland]] a [[Öland]] se v důsledku klimatických a geologických podmínek vyskytuje zvláště bohatá flóra. Existuje zde jedinečný mix, včetně existence rostlin, které se jinak v Evropě vyskytují pouze na Balkáně. Za zmínku stojí zejména četné druhy orchidejí. [520] => [521] => V jižním Švédsku se opět stihli silně rozšířit [[Prase divoké|divočáci]], i když byli v 18. století zcela vyhubeni. Po vypuštění divokých prasat v 40. letech 20. století se v 70. letech vytvořila životaschopná divoká populace, která má dnes přibližně 80 000–100 000 zvířat. Populace od 90. let 20. století rostla o 13 % ročně a dodnes se stále zvyšuje. Kromě toho se stále šíří na sever, a tak kanci migrují do Dalarny a Hälsinglandu. Přitom je ve Švédsku každoročně zabito asi 25 000 divočáků. [522] => [523] => Stejně jako divočák i [[jelen evropský]] žije ve Švédsku hlavně v jižní polovině země. Vyskytuje se hlavně v [[Götaland]]u, izolované populace se vyskytují také v Dalarně, Jämtlandu a dokonce i Västerbottenu. Většina stavu je založena na cílených vypouštěních do přírody, pouze ve Schonenu je stále původní stav. [[Srnec obecný|Srnec]] je o něco běžnější ve srovnání s jelenem a je rozšířen na sever až k [[Dalarna|Dalarně]].[[Soubor:Elgportraet han (Alces alces).jpg|vlevo|náhled|[[Los evropský]] v Smålandu]]Švédsko je známé zejména pro největší populaci [[Los evropský|losů]] v Evropě. Představují hlavní hrozbu v silniční dopravě - v roce 2006 bylo napočítáno 4 957 dopravních nehod s losem. Los také způsobuje velké škody na lesních plantážích. V období lovu na podzim je zabito až čtvrtina populace losů. Stavy nejsou ohroženy díky vysoké míry reprodukce. [524] => [525] => Šelmy, jako jsou medvědi, [[Vlk eurasijský|vlci]], [[Rys ostrovid|rysi]] a [[Rosomák sibiřský|rosomáci]], jsou v posledních letech díky přísným ekologickým zákonům opět na vzestupu. Mnoho jezer a na dlouhá pobřeží poskytují dostatek prostoru pro vodní život: sladkovodní a mořské ryby jsou hojné a [[Bobrovití|bobři]], [[Vydra říční|vydry]] a [[Ploutvonožci|tuleni]] jsou běžní. [526] => [527] => Ve Švédsku byly v roce 1909 jako v první zemi v Evropě vytvořeny první [[národní park]]y. Téměř 15 % země je nyní chráněno přírodními rezervacemi nebo [[Národní parky ve Švédsku|30 národními parky]]. Pokud by se rozhodlo o zřízení jedenácti nových národních parků a rozšíření sedmi stávajících, podíl chráněných oblastí by se zvýšil na 15,5 %.Naturvårdsverket: {{citace elektronické monografie|url=https://www.skogen.se/nyheter/onskelista-om-13-nya-nationalparker|titul=Önskelista om 13 nya nationalparker}} [528] => {{Clear}} [529] => [530] => == Politika == [531] => {{Podrobně|Politický systém Švédska}} [532] => [[Soubor:King Carl XVI Gustaf at National Day 2009.jpg|náhled|Král [[Karel XVI. Gustav]]]] [533] => Švédsko je [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] a králem je [[Karel XVI. Gustav|Carl XVI. Gustaf]]. Role [[Švédský král|krále]] je pouze ceremoniální a reprezentační, poslední zbytky moci ztratil monarcha v roce 1974.{{Citace elektronického periodika [534] => | příjmení = Riksdagsförvaltningen [535] => | titul = The Constitution [536] => | periodikum = www.riksdagen.se [537] => | url = https://www.riksdagen.se/en/how-the-riksdag-works/democracy/the-constitution/#the-instrument-of-government [538] => | jazyk = en [539] => | datum přístupu = 2019-11-28 [540] => }} Král zahajuje výroční zasedání parlamentu, předsedá Zvláštní radě, která se schází během změny vlády, pořádá pravidelné informační schůzky s předsedou vlády a předsedá zasedáním Poradní rady pro zahraniční věci (''Utrikesnämnden''). [541] => [542] => [[Zákonodárná moc]] je svěřena [[Unikameralismus|jednokomorovému]] parlamentu zvanému [[Riksdag]]. Má 349 členů volených na čtyřleté funkční období. Obecné volby se konají vždy druhou neděli v září. Riksdag se skládá na základě principu [[Poměrný volební systém|poměrného zastoupení]]. Základní zákony (ústavu) může Riksdag změnit, ale změnu musí potvrdit další Riksdag, v novém složení po volbách. [543] => [544] => [[Soubor:Sveriges riksdag fr vasabron.JPG|náhled|vlevo|Švédský parlament [[Riksdag]]]]Vláda (''regeringen'') je držitelem [[Výkonná moc|výkonné moci]]. [[Předseda vlády Švédska|Předsedu vlády]] jmenuje a odvolává předseda Riksdagu. Ministry jmenuje a odvolává předseda vlády zcela dle vlastního uvážení, bez možnosti kohokoli jeho personální rozhodnutí ovlivnit, jeho pozice se v tomto podobá například pozici amerického prezidenta a je silnější než v některých republikánských systémech (včetně českého), kde odvolání ministra musí často nějak akceptovat ještě prezident. [545] => [546] => Unikátní vlastností švédské státní správy je to, že ministři nenesou individuální odpovědnost za činnost vládních agentur, jež mají značný vliv - nejde jen například o národní knihovnu a podobné instituce, ale třeba i o daňovou agenturu, která odpovídá za správu daní. Generální ředitelé těchto agentur odpovídají pouze vládě jako celku a jejich resortní ministr má zakázáno do jejich chodu zasahovat. [547] => [548] => [[Soubor:Ebba Busch and Ulf Kristersson in 2022.jpg|náhled|Vicepremiérka [[Ebba Buschová]] a premiér [[Ulf Kristersson]] před [[Stockholmský palác|královským palácem]] v den uvedení do úřadů 18. října 2022, po setkání s králem [[Karel XVI. Gustav|Karlem XVI. Gustavem]]]]Švédsko je označováno za jednu nejliberálnějších zemi Evropy (ve smyslu [[Sociální liberalismus|sociálního liberalismu]]). Od roku 1932 se u moci vystřídaly jen čtyři strany. Dlouhodobě nejvlivnější je [[Sociální demokraté (Švédsko)|Švédská sociálně demokratická strana dělnická]] (''Sveriges socialdemokratiska arbetareparti''). Premiéra měla v letech 1932–1936, 1936–1976, 1982–1991, 1994–2006 a od roku 2014 do října 2022. Od kormidla se jí podařilo odstrčit jen několikrát, v minulosti se to dařilo zvláště [[Strana středu (Švédsko)|Straně středu]] (''Centerpartiet''), straně s [[Agrarismus|agrárnickými]] kořeny, která vládla v letech 1936, 1976–1978 a 1979–1982. V letech 1978–1979 vládu řídila pravostředová [[Liberální lidová strana]] (''Folkpartiet liberalerna,'' dnes ''Liberalerna''). Od 90. let dvakrát vládla i liberálně-konzervativní [[Umírněná strana]] (''Moderaterna''), v letech 1991–1994 a 2006–2014. [549] => [550] => === Soudní systém === [551] => Švédsko má dvě soustavy soudů – obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (''tingsrätt''), odvolací soudy (''hovrätt'') a nejvyšší soud (''Högsta domstolen''). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (''länsrätt''), správních odvolacích soudů (''kammarrätt'') a nejvyššího správního soudu (''Regeringsrätten''). [552] => [553] => === Zahraniční vztahy === [554] => Švédsko je členem [[Evropská unie|Evropské unie]] od roku 1995, v květnu až listopadu roku 2008 země předsedala [[Rada Evropy|Radě Evropy]], je členem [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]]. V květnu 2022 ministryně zahraničí [[Ann Lindeová]] podepsala žádost Švédska o vstup do [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] v souvislosti s [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazí na Ukrajinu]].{{Citace elektronického periodika [555] => | příjmení = Krkoška [556] => | jméno = David [557] => | odkaz na autora = [558] => | titul = Švédská ministryně zahraničí podepsala žádost o vstup do NATO [559] => | periodikum = ČT24 [560] => | odkaz na periodikum = ČT24 [561] => | vydavatel = Česká televize [562] => | odkaz na vydavatele = Česká televize [563] => | datum vydání = 2022-05-17 [564] => | datum přístupu = 2022-05-17 [565] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3489908-svedska-ministryne-zahranici-podepsala-zadost-o-vstup-do-nato [566] => | issn = [567] => }} Do aliance oficiálně vstoupilo v březnu 2024.{{Citace elektronického periodika [568] => | titul = Media: Sweden to officially become NATO member on March 11 [569] => | periodikum = The Kyiv Independent [570] => | url = https://kyivindependent.com/media-sweden-to-officially-become-nato-member-on-march-11/ [571] => | datum vydání = 2024-03-06 [572] => | jazyk = en [573] => | datum přístupu = 2024-03-06 [574] => }} [575] => [576] => === Ozbrojené síly === [577] => [[Soubor:Swedish CV9040.JPG|náhled|[[Bojové vozidlo pěchoty]] [[Stridsfordon 90]]]] [578] => Švédsko bylo od roku 1814 do roku 2022 [[Neutralita|neutrální stát]], a proto nebylo členem žádné vojenské aliance, ale úzce spolupracovalo s [[Severoatlantická aliance|NATO]] a účastnilo se vojenských cvičení aliance. V roce 2022 Švédsko podalo přihlášku a připojení k NATO a v březnu 2024 se Švédsko stalo oficiálně 32. členem severoatlantické aliance NATO.Podle oficiální brožury švédské armády z roku 2016 se Švédsko připravuje na možnou válku s [[Rusko|Ruskem]].[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/393311-svedsko-se-pripravuje-na-valku-prozradil-general.html Švédsko se připravuje na válku, prozradil generál]. Novinky. 29. ledna 2016. Švédští vojáci se účastní mírových misí v [[Konžská demokratická republika|Demokratické republice Kongo]], [[Kypr]]u, [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], [[Kosovo|Kosovu]], [[Libérie|Libérii]], [[Libanon]]u, [[Afghánistán]]u a [[Čad]]u. [579] => [580] => [[Švédské ozbrojené síly]] jsou rozděleny na tři složky: [[Švédská armáda|pozemní vojsko]], [[švédské námořnictvo|námořnictvo]] a [[švédské letectvo|letectvo]]. [581] => [582] => Švédsko mělo [[Všeobecná branná povinnost|brannou povinnost]] od 18 do 47 let věku. Každý Švéd musel absolvovat minimálně 7 měsíců vojenské služby. U pozemních vojsk bylo nutno sloužit sedm a půl měsíce, u námořnictva mezi 8 a 15 měsíci a u letectva se délka služby pohybovala od 8 měsíců do jednoho roku. Po splnění povinné služby mohl být v případě potřeby každý povolán, a to do věku 47 let. Tato povinnost byla 1. července 2010 zrušena. Od roku [[2009]] mohou do vojenské služby vstoupit i ženy. Na jaře 2017 bylo oznámeno obnovení povinné vojenské služby pro obě pohlaví, s tím že odvody započnou v roce 2018. Důvodem byla potřeba zvýšení obranyschopnosti vzhledem k vzrůstající agresivitě Ruska, zejména po začátku [[Rusko-ukrajinská válka|rusko-ukrajinské války v roce 2014]].{{Citace elektronického periodika [583] => | příjmení1 = Dickson [584] => | jméno1 = Daniel [585] => | příjmení2 = Rundstrom [586] => | jméno2 = Bjorn [587] => | titul = Sweden returns draft amid security worries and soldier shortage [588] => | periodikum = [[Reuters]] [589] => | datum_vydání = 2017-03-02 [590] => | url = https://www.reuters.com/article/us-sweden-military/sweden-returns-draft-amid-security-worries-and-soldier-shortage-idUSKBN1690ND [591] => | datum_přístupu = 2023-07-10 [592] => | jazyk = en [593] => }} [594] => [595] => === Administrativní dělení === [596] => {{Viz též|Administrativní dělení Švédska}} [597] => Území Švédska se dělí na dvou úrovních místní správy na 21 krajů (''län'') a 290 samosprávných obcí (''kommun''). V každém kraji působí krajské představenstvo (''länsstyrelse'') v čele s guvernérem (''landshövding''), jmenované vládou na 6 let, a krajská rada (''landsting''), volená na 4 roky. Kraje se dále dělí na samosprávné obce (''kommun''), které zajišťují státní správu na místní úrovni (např. školství, sociální služby, zásobování vodou, odvoz komunálního odpadu). V čele obce stojí zastupitelstvo (''kommunfullmäktige''), volené na 4 roky, které jmenuje obecní radu (''kommunstyrelse'') a jejího předsedu (''kommunstyrelsens ordförande''). Samosprávná obec zahrnuje obvykle město či větší sídlo a jeho okolí, včetně dalších obcí bez vlastní samosprávy. V málo osídlených oblastech na severu země mají samosprávné obce značnou rozlohu. Největší rozlohu má území města [[Kiruna]] (19 446 km²). [598] => [599] => {| cellspacing=0 cellpadding=0 [600] => ! colspan=2 | Kraje: [601] => |          [602] => ! Samosprávné obce: [603] => |- [604] => | [605] => * K – [[Blekinge]] [606] => * W – [[Dalarna]] [607] => * I – [[Gotland (kraj)|Gotland]] [608] => * X – [[Gävleborg]] [609] => * N – [[Halland]] [610] => * Z – [[Jämtland]] [611] => * F – [[Jönköping (kraj)|Jönköping]] [612] => * H – [[Kalmar (kraj)|Kalmar]] [613] => * G – [[Kronoberg]] [614] => * BD – [[Norrbotten]] [615] => * M – [[Skåne]] [616] => * AB – [[Stockholm (kraj)|Stockholm]] [617] => * D – [[Södermanland]] [618] => * C – [[Uppsala (kraj)|Uppsala]] [619] => * S – [[Värmland]] [620] => * AC – [[Västerbotten (kraj)|Västerbotten]] [621] => * Y – [[Västernorrland]] [622] => * U – [[Västmanland]] [623] => * O – [[Västra Götaland]] [624] => * T – [[Örebro (kraj)|Örebro]] [625] => * E – [[Östergötland]] [626] => | [[Soubor:SverigesLän2007mKod.svg|200 px]] [627] => |      [628] => | [[Soubor:SWE-Map Kommuner2007.svg|200 px]] [629] => |} [630] => [631] => == Ekonomika == [632] => {{Viz též|Ekonomika Švédska}} [633] => K pilířům prosperující švédské ekonomiky patří přírodní zdroje – [[voda]], [[dřevo]] a [[železná ruda]]. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51,3 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]], což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí. [634] => [635] => === Zemědělství === [636] => [[Soubor:Odarslövsvägen–flygbild 06 september 2014.jpg|náhled|Zemědělská krajina ve [[Skåne]] na jihu Švédska]] [637] => Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku je [[Lesnictví|lesní hospodářství]] a [[Těžba dříví|těžba dřeva]]. Hospodářsky je využíváno 45 % rozlohy země, tj. asi 2/3 lesních ploch. [[Les]]y pokrývají celkem 62 % plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou. Nejdůležitější produkční oblastí je [[Norrland]], jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papírny na pobřeží [[Botnický záliv|Botnického zálivu]]. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu [[celulóza|celulózy]] a [[papír]]u také [[pryskyřice]], [[terpentýn]], [[Pigment|barviva]] a [[Plast|umělé hmoty]]. [638] => [639] => Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu, celkem orná půda tvoří méně než 7 % plochy země. Zemědělství dokáže uspokojit téměř 90 % domácí spotřeby. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodném [[Skåne]] v zázemí [[Malmö]] a dále v nížinách ve středu země. V krátkém vegetačním období se pěstuje [[Cukrová řepa|cukrovka]], na jihu [[pšenice]], dále [[ječmen]], [[oves]], [[Lilek brambor|brambory]] a další [[krmná plodina|krmné plodiny]]. Na farmách o průměrné velikosti 35 ha totiž jasně dominuje chov [[tur domácí|skotu]] a [[prase domácí|vepřů]]. Menší je rozsah chovu [[ovce|ovcí]]. Významný je chov [[norek|norků]] a [[liška (šelma)|lišek]] včetně [[Liška polární|polárních]]. [[Rybolov]] stačí pokrýt domácí spotřebu, ale větší hospodářský efekt nemá. Loví se zejména [[sleď obecný|sledi]], [[Makrelovití|makrely]] a [[treska|tresky]]. Vysoká mechanizace a produktivita výroby podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu snížila. [640] => [641] => === Průmysl === [642] => [[Soubor:Öresundsbron i solnedgång 2.jpg|náhled|[[Most přes Öresund]] mezi švédským [[Malmö]] a [[Kodaň|Kodaní]] v Dánsku]] [643] => * strojírenský, těžební průmysl [644] => * průmyslová střediska a firmy: [645] => ** [[ABB]] [646] => ** [[Electrolux]] [647] => ** [[Err-Bee]] [648] => ** [[Hagmans]] [649] => ** [[Husqvarna]] [650] => ** [[H&M]] [651] => ** [[IKEA]] [652] => ** [[JBT FoodTech]] [653] => ** [[Koenigsegg]] [654] => ** [[Oriflame]] [655] => ** [[Saab|SAAB]] [656] => ** [[Saab Automobile]] [657] => ** [[Scania]] [658] => ** [[SKF]] [659] => ** [[Sony Mobile|Sony Ericsson]] [660] => ** [[Tieto]] [661] => ** [[Volvo]] [662] => [663] => === Doprava === [664] => [[Soubor:Road E45 between Sorsele and Slagnäs.jpg|náhled|[[Evropská silnice E45]] ve švédském Laponsku]] [665] => Švédsko disponuje sítí kvalitních a dobře udržovaných silnic, která je hustá v jižní části země. Málo zalidněné oblasti ležící na severu jsou s jihem spojeny mezinárodní silnicí [[Evropská silnice E4|E4]], vedoucí podél pobřeží Botnického zálivu, a vnitrozemskou [[Evropská silnice E45|E45]]. [[Dálnice ve Švédsku|Dálnice]] se vyskytují pouze v jižní části země. Spojení po souši má Švédsko především s Norskem a na severu s Finskem. Od roku [[2000]] funguje silniční a železniční spojení s Dánskem přes [[Most přes Öresund|Öresundský most a tunel]]. S dalšími zeměmi je možné spojení pomocí [[trajekt]]ů a [[Letectví|letecké]] dopravy. Lodní doprava rovněž zajišťuje spojení s ostrovy (např. [[Gotland]]) a funguje i na mnoha jezerech. [666] => [667] => Rychlostní limity na silnicích jsou 50 km/h v obci, 70 km/h mimo obec a 110 km/h na dálnici. Rychlost na hlavních silnicích je často místní úpravou zvýšena až na 110 km/h a na dálnicích na 130 km/h. Maximální povolená hladina alkoholu v krvi je 0,2 promile.{{Citace elektronické monografie [668] => | titul = Pozor na alkohol - limity v evropských zemích [669] => | vydavatel = tester.cz [670] => | url = https://www.tester.cz/blog/pozor-na-alkohol-limity-v-evropskych-zemich/ [671] => | datum přístupu = 2024-01-08 [672] => | datum vydání = 2019-05-28 [673] => | jazyk = cs [674] => }} [675] => [676] => Veřejnou dopravu zajišťuje [[železnice]] a [[autobus]]y. Ve Stockholmu je v provozu [[metro]]. [677] => [[Soubor:Stockholm Arlanda 20160104 0030 (24590607491).jpg|vlevo|náhled|[[Stockholm-Arlanda|Letiště Stockholm-Arlanda]]]] [678] => [[Soubor:SAS, SE-ROY, Airbus A320-251N (49581186022).jpg|náhled|Letoun SAS [[Airbus A320neo]]]] [679] => [[Stockholm-Arlanda|Letiště Stockholm-Arlanda]] je největším v zemi a třetím největším v severských zemích. Leží zhruba 42 kilometrů na sever od [[Stockholm|Stockholmu]]. V roce 2018 zde bylo odbaveno 26,8 milionu pasažérů.{{Citace elektronického periodika [680] => | titul = Passenger statistics for December and full-year 2018 [681] => | periodikum = www.swedavia.com [682] => | url = https://www.swedavia.com/about-swedavia/news/passenger-statistics-for-december-and-full-year-2018/ [683] => | jazyk = en [684] => | datum přístupu = 2023-04-25 [685] => }} Zhruba pětina z nich jsou domácí cestující. Letiště je hlavní základnou společnosti Scandinavian Airlines (SAS), společného národního dopravce [[Dánsko|Dánska]], [[Norsko|Norska]] a Švédska. V roce 2018 létala do 168 destinací. Jde o druhou největší leteckou společnost ve Skandinávii. Hlavní základnou je letiště Arlanda i pro nízkonákladovou společnost [[Norwegian Air Shuttle]]. Druhým nejvytíženějším letištěm ve Švédsku je [[Letiště Göteborg Landvetter|Göteborg Landvetter]], s 6,8 milionu přepravených cestujících v roce 2018. Leží asi 20 km jihovýchodně od druhého největšího švédského města [[Göteborg]]. Stockholm má ještě dvě menší letiště, [[Stockholm-Bromma]] a [[Stockholm Skavsta]]. Regionální význam má [[Letiště Malmö]], páté největší v zemi.{{Citace elektronického periodika [686] => | titul = The 6 Biggest Airports in Sweden [687] => | periodikum = www.visitnordic.com [688] => | url = https://www.visitnordic.com/en/airports-in-sweden [689] => | datum přístupu = 2023-04-25 [690] => }} Deset největších letišť v zemi vlastní státní firma [[Swedavia]]. [691] => [692] => Národním železničním dopravcem je společnost [[Statens Järnvägar|SJ]], běžný [[rozchod koleje|rozchod kolejí]] je 1435 mm. [693] => [694] => == Obyvatelstvo == [695] => {{Viz též|Obyvatelstvo Švédska}} [696] => [[Soubor:Midsommarkransar.jpg|náhled|vlevo|Švédské dívky]] [697] => [[Soubor:Folkdansande barn Lilla midsommar Säter 2014.jpg|náhled|Svatojánské slavnosti v období letního slunovratu]] [698] => Počet obyvatel: 10 343 403 (k březnu 2020), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsou [[Švédové]] a 562 000 cizinci. Podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozené ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 20.1% (k 31. prosinci 2012), přičemž nejpočetnější skupiny tvoří Finové, lidé z bývalé Jugoslávie a Iráčané a žije zde také na 7000 Čechů.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx |datum přístupu=2009-08-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131012043524/http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx |datum archivace=2013-10-12 |nedostupné=ano }} Velmi rychle stoupá počet muslimských imigrantů a ve Švédsku dnes žije okolo 500 000 muslimů.[http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2009/127339.htm International Religious Freedom Report 2009 : Sweden] {{Wayback|url=http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2009/127339.htm|date=20120120065353}}, Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických. Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim švédských vlád.{{Doplňte zdroj}} [699] => [700] => Dále jsou v zemi menšiny [[Dánové|Dánů]] v jižní části země, [[Finové|Finů]] a [[Sámové|Sámů]] na severu. [701] => [702] => Největší hustota zalidnění je v oblasti [[Öresund]]u na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku. [703] => [704] => [[Plodnost]] v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě. [705] => [706] => Nejrozšířenější křestní jméno při narození je [[Erik]] a [[Vilém|William]]. [707] => === Jazyk === [708] => {{Viz též|švédština}} [709] => [[Soubor:Tallberg house.JPG|náhled|Typický švédský dům]] [710] => Švédština je severogermánský jazyk, podobný [[norština|norštině]] a [[dánština|dánštině]], kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako [[úřední jazyk]] Švédska.{{Citace elektronické monografie [711] => | titul = Svenskan blir inte officiellt språk [712] => | url = http://svt.se/svt/jsp/Crosslink.jsp?d=22620&a=500469 [713] => | datum vydání = 2005-12-07 [714] => | datum aktualizace = 2005-12-07 [715] => | datum přístupu = 2007-12-12 [716] => | vydavatel = Sveriges Television [717] => | místo = Stockholm [718] => | jazyk = švédsky [719] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091014093208/http://svt.se/svt/jsp/Crosslink.jsp?d=22620&a=500469 [720] => | datum archivace = 2009-10-14 [721] => | nedostupné = ano [722] => }} Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (''huvudspråk''). Od roku [[1999]] je ovšem schváleno 5 jazyků menšin ([[finština]], [[meänkieli]] – [[tornské údolí|tornedalská]] finština, [[romština]], [[Sámské jazyky|laponština]] a [[jidiš]]), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.{{Citace elektronické monografie [723] => | titul = Språkpolitik och språklagar [724] => | url = http://www.sprakradet.se/språkpolitik [725] => | datum aktualizace = 2007-11-13 [726] => | datum přístupu = 2007-12-12 [727] => | vydavatel = Språkrådet [728] => | místo = Stockholm [729] => | jazyk = švédsky [730] => }} [731] => [732] => === Urbanizace === [733] => {{Viz též|Seznam měst ve Švédsku}} [734] => Ve městech žije 85 % obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsou [[Stockholm]], [[Göteborg]] a [[Malmö]]. [735] => [736] => {| class="infobox" style="text-align:center; width:97%; margin-right:10px; font-size:90%" [737] => ! colspan="7" style="background:#e9e9e9; padding:0.3em;" 0; line-height:1.2em;|Největší města{{Citace elektronické monografie |url=http://www.scb.se/Pages/ProductTables____13001.aspx |titul=2010A01B – Statistiska centralbyrån |vydavatel=Scb.se |datum vydání= |datum přístupu=2012-02-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130806054700/http://www.scb.se/Pages/ProductTables____13001.aspx |datum archivace=2013-08-06 |nedostupné=ano }} [738] => |- [739] => !rowspan=21| [740] => [[Soubor:Stockholm 8721-B (9870833193).jpg|150px]]
[[Stockholm]]
[741] => [[Soubor:Göteborg 2503 stitch (28573994096).jpg|okraj|150px]]
[[Göteborg]]
[742] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;"| # [743] => ! style="text-align:left; background:#f5f5f5;"| [[Seznam měst ve Švédsku|Město]] [744] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;"| [[Městská oblast]] (populace) [745] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;"| [[Metropolitní oblast]] (populace) [746] => !rowspan=21| [747] => [[Soubor:Västra hamnen–flygbild 06 september 2014-2.jpg|okraj|150px]]
[[Malmö]]
[748] => [[Soubor:Uppsala cathedral, northern side, from the Fyris river.jpg|okraj|150px]]
[[Uppsala]]
[749] => |- [750] => | style="background:#f0f0f0"| 1 ||align=left | '''[[Stockholm]]''' || 1 372 565 || 2 019 182 || [751] => |- [752] => | style="background:#f0f0f0"| 2 ||align=left | '''[[Göteborg]]''' || 549 839 || 926 654 || [753] => |- [754] => | style="background:#f0f0f0"| 3 ||align=left | '''[[Malmö]]''' || 280 415 || 635 224 || [755] => |- [756] => | style="background:#f0f0f0"| 4 ||align=left | '''[[Uppsala]]''' || 140 454 [757] => |- [758] => | style="background:#f0f0f0"| 5 ||align=left | '''[[Västerås]]''' || 110 877 [759] => |- [760] => | style="background:#f0f0f0"| 6 ||align=left | '''[[Örebro]]''' || 107 038 [761] => |- [762] => | style="background:#f0f0f0"| 7 ||align=left | '''[[Linköping]]''' || 104 232 [763] => |- [764] => | style="background:#f0f0f0"| 8 ||align=left | '''[[Helsingborg]]''' || 97 122 || [765] => |- [766] => | style="background:#f0f0f0"| 9 ||align=left | '''[[Jönköping]]''' || 89 396 [767] => |- [768] => | style="background:#f0f0f0"| 10 ||align=left | '''[[Norrköping]]''' || 87 247 [769] => |} [770] => {{Clear}} [771] => [772] => === Náboženství === [773] => {{Viz též|Islám ve Švédsku}} [774] => Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny [[9. století]] ([[Olof Skötkonung]]) do [[12. století]], přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy k [[luteránství]]. K [[švédská církev|luterské církvi]] se v r.2016 hlásilo asi 61 % obyvatel, dalších 6,6% k jiným křesťanským církvím (včetně římskokatolíků), více než 30% je bez vyznání.{{doplňte zdroj}} Druhým nejrozšířenějším náboženstvím se stává [[islám]]. Muslimského vyznání je přibližně 9 % obyvatel Švédska, čili 900 000 osob.[https://www.state.gov/documents/organization/238650.pdf International Religious Freedom Report 2014 : Sweden], U.S. Department Of State. [775] => [776] => === Imigrace === [777] => {{Viz též|Dopady evropské migrační krize ve Švédsku}} [778] => [[Soubor:Arkeolog visar kopior av fynd från järnåldern.jpg|náhled|Děti přistěhovalců ve Švédsku v září 2016]] [779] => Imigrace byla jedním z hlavních zdrojů růstu populace a kulturních změn během nedávné historie Švédska. V posledních letech se země transformovala ze země emigrace, s koncem první světové války, na zemi přistěhovalectví od konce druhé světové války. Ekonomické, sociální a politické aspekty imigrace vyvolaly polemiku ohledně etnické příslušnosti, hospodářského přínosu, pracovních míst pro původní obyvatele, systému osídlení, dopad na vzestupnou [[Sociální mobilita|sociální mobilitu]], trestnou činnost a volební právo.{{cite news|url=http://www.economist.com/news/special-report/21570836-immigration-and-growing-inequality-are-making-nordics-less-homogeneous-ins-and |title=Immigrants: The ins and the outs |publisher=''[[The Economist]]'' |date=2 February 2013|accessdate=10 June 2013}} [780] => [781] => V polovině osmdesátých let 20. století tu počty zahraničních pracovníků silně kolísaly v závislosti na nabídce. Imigrace pokračovala i po zákazu přistěhovávání zahraničních pracovníků v roce 1972. Zákaz platil jen pro pracovníky stěhující se z třetích zemí ležících mimo jednotný skandinávský trh pracovních sil, který tvořily státy Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. K zahraničním pracovním silám se ve Švédsku vždy přistupovalo jako k imigrantům. Jak vyplývá z imigračního zákona z roku 1975, Švédsko samo se považovalo za multikulturní přistěhovaleckou zemi. Jeho hlavní myšlenkou bylo zrovnoprávnění imigrantů ve státě blahobytu a sociálního zabezpečení a právo na jejich kulturní sebeurčení. Časový souběh rostoucí imigrace, hospodářské krize a nezaměstnanosti vedl i zde k vnitropolitickým konfliktům provázeným výtržnostmi proti imigrantům. Přestože hlasitěji zaznívaly požadavky na omezení imigrace, Švédsko se stalo [[Multikulturalismus|multikulturní]] a přistěhovaleckou zemí.{{Citace monografie|příjmení=Bade|jméno=Klaus L.|příjmení2=|jméno2=|titul=Evropa v pohybu|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2005|počet stran=497|strany=330–332|isbn=80-7106-559-5}} [782] => [783] => V roce 1998 zde bylo 1 746 921 obyvatel cizího původu (narozených v cizině a děti přistěhovalců ze zahraničí), což bylo přibližně 20% švédské populace. Okolo 1 216 659 nebo 70% pocházelo ze Skandinávie a ze zbytku Evropy, 530 262 či 30% ze zbytku světa.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Westin|jméno=Charles|titul=Settlement and integration policies towards immigrants and their descendants in Sweden|url=http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_protect/---protrav/---migrant/documents/publication/wcms_201879.pdf|vydavatel=International Labour Organization|datum přístupu=9 June 2013|strany=23|datum vydání=6 October 2000}} Okolo 27% či 2 000 000 obyvatel Švédska mělo v roce 2011 plně nebo částečně původ v zahraničí.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.scb.se/Pages/SSD/SSD_SelectVariables.aspx?id=340507&rxid=e36117ed-7b10-4498-bd5f-cb965c303fea&px_tableid=ssd_extern%3aUtlSvBakgTot |titul=Number of persons with foreign or Swedish background (detailed division) by region, age in ten year groups and sex. Year 2002–2011 |vydavatel=[[Statistics Sweden]] |datum přístupu=5 January 2013 |url archivu=https://archive.today/20130418113854/http://www.scb.se/Pages/SSD/SSD_SelectVariables.aspx?id=340507&rxid=e36117ed-7b10-4498-bd5f-cb965c303fea&px_tableid=ssd_extern:UtlSvBakgTot |datum archivace=18-04-2013 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ssd.scb.se/databaser/makro/start.asp |titul=Statistikdatabasen |jazyk=Swedish |vydavatel=[[Statistics Sweden]] |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20130216112310/http://www.ssd.scb.se/databaser/makro/start.asp |datum archivace=2013-02-16 |datum přístupu=2016-01-30 }}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.scb.se/Pages/SSD/SSD_SelectVariables____340487.aspx?rxid=5f0515bd-ef54-4263-802b-a5f851e7d228&px_tableid=ssd_extern%3aUtlSvBakgTotNK |titul=Antal personer med utländsk eller svensk bakgrund (grov indelning) efter region, ålder i tioårsklasser och kön. År 2002–2011 |vydavatel=[[Statistics Sweden]] |jazyk=Swedish |datum přístupu=12-03-2013 |url archivu=http://arquivo.pt/wayback/20160515094458/http://www.scb.se/Pages/SSD/SSD_SelectVariables____340487.aspx?rxid=5f0515bd-ef54-4263-802b-a5f851e7d228&px_tableid=ssd_extern%3aUtlSvBakgTotNK |datum archivace=15-05-2016 |nedostupné=ano }} Z nich; 1 427 296 bylo narozeno v zahraničí. Dále 430 253 obyvatel se narodilo ve Švédsku rodičům narozeným v zahraničí a dalších 666 723 obyvatel mělo jednoho z rodičů narozeného v zahraničí (s druhým narozeným ve Švédsku). Celkový počet obyvatel v roce 2011 byl 9 482 855 a zhruba 15% obyvatel se narodilo v zahraničí, 4,5% obyvatelstva se narodilo ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí, a dalších 7% se narodilo ve Švédsku jednomu z rodičů narozenému v cizině. Přibližně 26,5% švédské populace je, alespoň částečně, cizího původu. [784] => [785] => V roce 2016 bylo ve Švédsku 3 060 115 obyvatel cizího původu, kteří se narodili v cizině nebo ve Švédsku jednomu či dvěma rodičům narozeným v cizině.[http://www.statistikdatabasen.scb.se/pxweb/en/ssd/START__BE__BE0101__BE0101Q/UtlSvBakgFin/table/tableViewLayout1/?rxid=86abd797-7854-4564-9150-c9b06ae3ab07 Number of persons by foreign/Swedish background and year]. Statistiska centralbyrån (Statistics Sweden). Nejčastějšími zeměmi původu imigrantů jsou Finsko, Sýrie, Irák, Polsko, Írán, Somálsko a Bosna.{{Cite web|url=http://www.statistikdatabasen.scb.se/pxweb/en/ssd/?rxid=86abd797-7854-4564-9150-c9b06ae3ab07|title=Statistics Sweden|last=|first=|date=|website=|archive-url=|archive-date=|dead-url=}} V roce 2015 přijalo Švédsko více než 163 000 žadatelů o azyl z Blízkého východu a Afriky.[http://echo24.cz/a/w6TUY/biden-chvalil-svedskeho-prezidenta-za-prijimani-velkeho-poctu-migrantu Biden chválil švédského ‚prezidenta‘ za přijímání velkého počtu migrantů]. [[Echo24]]. 25. srpna 2016. V listopadu 2015 obvinil švédský premiér [[Stefan Löfven]] z údajné sobeckosti země východní části EU, které zastávají odmítavý postoj k přijímání imigrantů.[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/chovate-se-sobecky-kara-svedsky-premier-vychod-eu_361189.html Chováte se sobecky, kárá švédský premiér východ EU]. Týden. 4. listopadu 2015. S rostoucím počtem imigrantů souvisí nárůst [[kriminalita|kriminality]] a vznik ghett a „[[No-go zóna|no-go zón]]“ jako jsou Rinkeby nebo [[Tensta]] ve Stockholmu nebo [[Rosengård]] v Malmö, které obývají převážně přistěhovalci.[http://zpravy.idnes.cz/katerina-karlsson-stockholm-pristehovalci-nasili-fwg-/zahranicni.aspx?c=A160128_185900_zahranicni_mlb Švédsko bývalo ráj, ale teď se bojím jezdit metrem, říká Češka]. ''iDNES.cz.'' 29. ledna 2016.[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/428870-svedsky-policista-na-facebooku-vyjmenoval-narodnosti-zlocincu-a-je-v-maleru.html Švédský policista na Facebooku vyjmenoval národnosti zločinců a je v maléru]. Novinky. 9. února 2017. V únoru 2017 propukly nepokoje v Rinkeby. Švédsko čelilo nepokojům již v minulých letech.[http://zpravy.idnes.cz/svedsko-nepokoje-rinkeby-trump-projev-dyr-/zahranicni.aspx?c=A170222_094107_zahranicni_ert Trumpova „věštba“ se vyplnila, dva dny po projevu Stockholm zažil nepokoje]. ''iDNES.cz.'' 22. února 2017. Dne 7. dubna 2017 spáchal přistěhovalec z Uzbekistánu [[Teroristický útok ve Stockholmu 2017|teroristický útok ve Stockholmu]].{{Citace elektronického periodika|titul=Jsme si jistí, že strůjcem útoku je zadržený Uzbek, tvrdí švédská policie|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/rakhmat-akilov-jimmie-197-kesson-svedsko-stockholm-teroristicky-utok-1jp-/zahranicni.aspx?c=A170410_114959_zahranicni_amu|datum vydání=2017-04-10|datum přístupu=2017-04-10}} [786] => [787] => {{pahýl část}} [788] => [789] => == Kultura == [790] => [791] => [792] => === Literatura === [793] => [[Soubor:August Strindberg 1882 Falander.jpg|náhled|150px|[[August Strindberg]]]] [794] => Světové literatuře Švédové dodali klasika moderního dramatu [[August Strindberg|Augusta Strindberga]] a zřejmě nejslavnější autorku literatury pro děti [[Astrid Lindgrenová|Astrid Lindgrenovou]] s jejími díly [[Pipi Dlouhá punčocha]] a [[Děti z Bullerbynu]]. U počátků švédského písemnictví stál [[Olaus Magnus]], též významný diplomat. Ve Švédsku je velmi ctěn [[Hjalmar Söderberg]]. Básnířka s avantgardními inspiracemi, [[Edith Södergranová]], zemřela na tuberkulózu v 31 letech a stala se tak pro Švédy symbolem poezie. Symbolem křehké intimní poezie s homosexuálními akcenty je [[Karin Boyeová]]. Sociálně laděné prózy psal [[Ivar Lo-Johansson]], feministicky laděné [[Carl Jonas Love Almqvist]]. [795] => [796] => Dosti často švédští autoři získali Nobelovu cenu za literaturu: [[Tomas Tranströmer]], [[Carl Gustaf Verner von Heidenstam]], [[Erik Axel Karlfeldt]], [[Eyvind Johnson]], [[Harry Martinson]], [[Pär Lagerkvist]], [[Selma Lagerlöfová]]. Švédské občanství měla i německo-židovská laureátka [[Nelly Sachsová]]. Významnými současnými autory jsou [[Per Olov Enquist]], [[Artur Lundkvist]] a [[Bo Carpelan]]. [797] => [798] => Švédské písemnictví je velmi silné i v oblasti populární literatury, zvláště v posledních letech. Pojmy jako severská detektivní škola, scandinoir, nordic noir apod. vznikly díky dílu autorů jako je [[Stieg Larsson]], [[Henning Mankell]] či [[Camilla Läckberg]]ová.{{Citace elektronického periodika [799] => | příjmení = Kadlecová [800] => | jméno = Kateřina [801] => | titul = Populární severská literatura? Především závěje dobrých detektivek [802] => | periodikum = Reflex.cz [803] => | vydavatel = [804] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/kultura/62535/popularni-severska-literatura-predevsim-zaveje-dobrych-detektivek.html [805] => | datum vydání = [806] => | jazyk = cs [807] => | url archivu = [808] => | datum přístupu = 2019-11-29 [809] => }} [[Jan Guillou]] získal přízeň čtenářů pro svého špiona Carla Hamiltona.{{Citace elektronického periodika [810] => | titul = Guillou, Jan [811] => | periodikum = www.iliteratura.cz [812] => | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/9689/guillou-jan [813] => | datum přístupu = 2020-09-26 [814] => }} [815] => [816] => === Hudba === [817] => [[Soubor:ABBA - TopPop 1974 5.png|náhled|vlevo|Skupina [[ABBA]]|alt=]] [818] => [[Soubor:Roxette at the Beacon, September 2012.jpg|náhled|[[Roxette]]]] [819] => Za klasika švédské hudby je považován [[Carl Michael Bellman]].{{Citace monografie [820] => | příjmení = Hellström [821] => | jméno = Pär [822] => | příjmení2 = Taube [823] => | jméno2 = Agneta [824] => | titul = Carl Michael Bellman {{!}} Store norske leksikon [825] => | url = http://snl.no/Carl_Michael_Bellman [826] => | vydání = [827] => | vydavatel = [828] => | místo = [829] => | rok vydání = [830] => | počet stran = [831] => | strany = [832] => | isbn = [833] => | jazyk = no [834] => }} Ze skladatelů vážné hudby se nejvíce prosadil [[Franz Berwald]].{{Citace elektronického periodika [835] => | titul = Swedish Musical Heritage - Franz Berwald [836] => | periodikum = www.swedishmusicalheritage.com [837] => | url = http://www.swedishmusicalheritage.com/composers/berwald-franz/ [838] => | datum přístupu = 2019-11-28 [839] => }} Z interpretů operní pěvkyně [[Malena Ernman]]ová, [[Jenny Lindová]] či [[Birgit Nilssonová]]. [[Marie Taglioniová]] byla klíčovou osobností dějin [[balet]]u, v němž zavedla tanec na špičkách.{{Citace elektronického periodika [840] => | příjmení = [841] => | jméno = [842] => | titul = Taglioniová Maria [843] => | periodikum = encyklopedia.sme.sk [844] => | vydavatel = [845] => | url = https://encyklopedia.sme.sk/c/1469641/taglioniova-maria.html [846] => | datum vydání = [847] => | jazyk = sk [848] => | url archivu = [849] => | datum přístupu = 2019-11-28 [850] => }} [851] => [852] => Ve 2. polovině 20. století se Švédové ukázali být mistry ve schopnosti natlačit se do oblasti, které tradičně dominovali Američané a Britové – do [[Populární hudba|populární hudby]]. Byť přitom museli většinou obětovat rodnou mateřštinu. Revoluční průlom učinila v 70. letech skupina [[ABBA]], tvořená čtveřicí umělců: [[Agnetha Fältskog]]ová, [[Björn Ulvaeus]], [[Benny Andersson]] a [[Anni-Frid Lyngstadová]].{{Citace elektronického periodika [853] => | titul = ABBA {{!}} Members, Songs, & Facts [854] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [855] => | url = https://www.britannica.com/topic/ABBA [856] => | jazyk = en [857] => | datum přístupu = 2019-11-28 [858] => }} ABBA bývá označována za druhou nejprodávanější kapelu v historii pop music.{{Citace elektronického periodika [859] => | titul = Skandinávská hudba: exkurze do míst, kde potkáte trolly a víly [860] => | periodikum = iDNES.cz [861] => | url = https://www.idnes.cz/xman/styl/skandinavska-hudba-exkurze-do-mist-kde-potkate-trolly-a-vily.A080326_155725_xman-styl_fro [862] => | datum vydání = 2008-03-26 [863] => | datum přístupu = 2019-11-28 [864] => }} Ovšem nezůstala osamocena, následovaly další úspěšné švédské kapely jako [[Roxette]], [[Ace of Base]], [[Europe]], [[Rednex]] či [[The Cardigans|Cardigans]]. Později učinila podobný průlom do globálního popu zpěvačka [[Loreen]], vítězka soutěže ''[[Eurovision Song Contest]]'' v roce 2012''.''{{Citace elektronického periodika [865] => | titul = Vítězkou Eurovize je Švédka Loreen, poraženým Ázerbájdžán [866] => | periodikum = iDNES.cz [867] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/hudba/eurovize-2012-azerbajdzan-loreen.A120527_065406_hudba_ptk [868] => | datum vydání = 2012-05-27 [869] => | datum přístupu = 2019-11-28 [870] => }} [871] => [872] => Za hudebním producentem [[Max Martin|Maxem Martinem]] stojí úspěchy s interprety jako jsou [[Backstreet Boys]], [[Britney Spears]]ová nebo [['N Sync]].{{Citace elektronického periodika [873] => | příjmení = Levine [874] => | jméno = Nick [875] => | titul = Max Martin: The secrets of the world’s best pop songwriter [876] => | periodikum = www.bbc.com [877] => | url = http://www.bbc.com/culture/story/20191119-max-martin-the-secrets-of-the-worlds-best-pop-songwriter [878] => | jazyk = en [879] => | datum přístupu = 2019-11-28 [880] => }} [881] => [[Soubor:Hellfest2017Sabaton 01.jpg|náhled|[[Sabaton]]]] [882] => Švédsko má silnou také metalovou scénu, zvláště v [[Göteborg]]u. Právě v Göteborbu vznikl v 90. letech žánr [[Melodický death metal|melodic death metal]]. Mezi nejvýznamnější švédské metalové interprety patří [[Bathory (hudební skupina)|Bathory]], [[In Flames]], [[Amon Amarth]], [[HammerFall]], [[Yngwie Malmsteen]], [[Meshuggah]] nebo [[Sabaton]]. [883] => [884] => Ve Švédsku se každoročně koná jeden z největších rock/metalových festivalů – Sweden Rock Festival. [885] => [886] => Celosvětového úspěchu ve druhé dekádě 21. století dosáhl také [[Tim Bergling]] známý jako [[Avicii]], což byl významný [[Diskžokej|DJ]], skladatel elektronické hudby a hudební producent, který spáchal sebevraždu ve 28 letech v [[Omán|Ománu]], ale i přes jeho krátký život stihl zahrát přes 800 hudebních show a byl nazván Mozartem elektronické hudby. Mezi jeho nejznámější skladby patří ''The Nights'', ''Without You'', ''Levels'', ''Wake Me Up'' nebo ''Waiting For Love''. [887] => [888] => === Výtvarné umění === [889] => [[Soubor:Look at them troll mother said by John Bauer 1915.jpg|náhled|[[John Bauer|Bauerovy]] ilustrace]] [890] => Počátky švédského výtvarného umění lze vystopovat až k pravěkým [[Skalní rytiny v Tanum|skalním rytinám v Tanum]]. V roce 1994 byly zapsány na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [891] => | titul = Rock Carvings in Tanum [892] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/557/ [893] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [894] => | datum přístupu = 2019-10-27 [895] => | jazyk = en [896] => | jméno = [897] => | příjmení = [898] => | vydavatel = [899] => | datum vydání = [900] => | url archivu = [901] => }} [902] => [903] => Zvláštní postavení má ve Švédsku malíř [[John Bauer]], který na počátku 20. století ilustroval soubor národních pohádek ''Mezi skřítky a trolly'' (''Bland Tomtar och troll''). S jeho zvláštními melancholickými kresbami se identifikovaly celé generace Švédů a staly se tak součástí národního vědomí.{{Citace elektronického periodika [904] => | příjmení = [905] => | jméno = [906] => | titul = John Bauer Art: Trolls, Fairy Tales and Folk Tales - Swedish (1882 - 1918) [907] => | periodikum = artpassions.net [908] => | vydavatel = [909] => | url = https://artpassions.net/bauer/bauer.html [910] => | datum vydání = [911] => | jazyk = en-US [912] => | url archivu = [913] => | datum přístupu = 2019-11-29 [914] => }} Nejvýznamnějšími švédskými portrétisty byli [[Alexander Roslin]] a [[Anders Zorn]]. Součástí hnutí ''[[Hnutí uměleckých řemesel|Arts and Crafts]]'' byl [[Carl Larsson]], jeho dílo ovlivňuje švédský [[design]] až do současnosti.{{Citace monografie [915] => | příjmení = Bronesová [916] => | jméno = Anna [917] => | titul = Žijme lagom [918] => | url = https://books.google.cz/books?id=zlBaDwAAQBAJ&pg=PA83&lpg=PA83&dq=Carl+Larsson+mal%C3%AD%C5%99&source=bl&ots=MzYd-DmKvU&sig=ACfU3U08wgYIGByehFvwt7lQ04gvjVb9-g&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwj9086j7Y7mAhUQbVAKHX--A_kQ6AEwCHoECAsQAg#v=onepage&q=Carl%20Larsson%20mal%C3%AD%C5%99&f=false [919] => | vydavatel = Mladá fronta [920] => | počet stran = 226 [921] => | isbn = 978-80-204-4917-7 [922] => | poznámka = Google-Books-ID: zlBaDwAAQBAJ [923] => | jazyk = cs [924] => }} Karikaturami proroka Mohammeda proslul [[Lars Vilks]].{{Citace periodika [925] => | příjmení = Jenkins [926] => | jméno = Lin [927] => | titul = Lars Vilks: maverick artist who knows what it is to be a target [928] => | periodikum = The Guardian [929] => | datum vydání = 2015-02-14 [930] => | ročník = [931] => | číslo = [932] => | strany = [933] => | issn = 0029-7712 [934] => | jazyk = en-GB [935] => | url = https://www.theguardian.com/world/2015/feb/14/copenhagen-attack-cartoonist-lars-vilks [936] => | datum přístupu = 2019-11-29 [937] => }} K nejvýznamnějším švédským architektům patří [[Erik Gunnar Asplund]].{{Citace elektronického periodika [938] => | titul = Archiweb - Erik Gunnar Asplund [939] => | periodikum = www.archiweb.cz [940] => | url = https://www.archiweb.cz/erik-gunnar-asplund [941] => | jazyk = cs [942] => | datum přístupu = 2019-11-29 [943] => }}{{Citace elektronického periodika [944] => | titul = Erik Gunnar Asplund {{!}} ARTMUSEUM.CZ [945] => | periodikum = www.artmuseum.cz [946] => | url = http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1493 [947] => | datum přístupu = 2019-11-29 [948] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191107020322/http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1493 [949] => | datum archivace = 2019-11-07 [950] => }} [951] => [952] => Největší švédskou galerií je [[Národní muzeum (Švédsko)|Národní muzeum]] ve Stockholmu, kde se nachází kolem 16 tisíc maleb a soch. Moderní umění je soustředěno především v [[Muzeum moderny|Muzeu moderny]] na ostrově [[Skeppsholmen]] v centru [[Stockholm]]u. [953] => [954] => Do světa se již značně rozšířilo povědomí o specificky švédském estetickém (a životním stylu) zvaném [[lagom]]. Ten ovlivňuje zvláště průmyslový design, módu a architekturu. Lagom lze přeložit zhruba pojmem „tak akorát“. Je protějškem dánského stylu [[hygge]]. Stojí na úspornosti, nezdobnosti, minimalismu.{{Citace elektronického periodika [955] => | titul = Víte, co je lagom? Stojí za skandinávskou spokojeností se životem [956] => | periodikum = iDNES.cz [957] => | url = https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy-sex/skandinavsky-trend-lagom.A171122_111648_spolecnost_haa [958] => | datum vydání = 2017-11-26 [959] => | datum přístupu = 2019-11-29 [960] => }} [961] => [962] => === Film === [963] => [[Soubor:Ingmar Bergman Smultronstallet.jpg|náhled|Režisér [[Ingmar Bergman]]]] [964] => V oblasti umění filmového mezi nejslavnější evropské režiséry patří [[Ingmar Bergman]].{{Citace elektronického periodika [965] => | titul = Ingmar Bergman — Lidé — Česká televize [966] => | periodikum = www.ceskatelevize.cz [967] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/lide/ingmar-bergman/ [968] => | datum přístupu = 2019-11-28 [969] => }} [[Alf Sjöberg]] získal v roce 1951 [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] v [[Filmový festival v Cannes|Cannes]]. V roce 2017 ho dokázal napodobit [[Ruben Östlund]] a svůj úspěch zopakoval v roce 2022.{{Citace elektronického periodika [970] => | titul = Zlatou palmu v Cannes získalo drama The Square režiséra Östlunda [971] => | periodikum = Novinky.cz [972] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [973] => | vydavatel = Borgis [974] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zlatou-palmu-v-cannes-ziskalo-drama-the-square-rezisera-ostlunda-40035025 [975] => | datum vydání = 2017-05-28 [976] => | datum přístupu = 2022-04-03 [977] => }}{{Citace elektronického periodika [978] => | příjmení = [979] => | jméno = [980] => | titul = Zlatou palmu získal v Cannes Trojúhelník smutku švédského režiséra Östlunda [981] => | periodikum = ČT24 [982] => | vydavatel = Česká televize [983] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/3495402-zlatou-palmu-ziskal-v-cannes-trojuhelnik-smutku-svedskeho-rezisera-ostlunda [984] => | datum vydání = 2022-05-28 [985] => | jazyk = cs [986] => | datum přístupu = 2023-07-30 [987] => }} [[Roy Andersson]] získal v roce 2014 [[Zlatý lev|Zlatého lva]] na [[Benátský filmový festival|festivalu v Benátkách]].{{Citace elektronického periodika [988] => | titul = V Benátkách vyhlásili nejlepší film. Zlatý lev putuje do Švédska [989] => | periodikum = Lidovky.cz [990] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/v-benatkach-vyhlasili-nejlepsi-film-zlaty-lev-putuje-do-svedska.A140906_205343_ln_kultura_ttr [991] => | datum vydání = 2014-09-06 [992] => | jazyk = cs [993] => | datum přístupu = 2022-04-03 [994] => }} [[Jan Troell]] vyhrál [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]] roku 1968. [[Bo Widerberg]] si z Berlínského festivalu přivezl Stříbrného lva za nejlepší režii. [[Sven Nykvist]] má dva [[Oscar za nejlepší kameru|Oscary za nejlepší kameru]]. [995] => [996] => Za prezentací skupiny ABBA stál režisér [[Lasse Hallström]], který se později dočkal i dvou oscarových nominací (1985, 1999) a v roce 1987 [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film|Zlatého glóbu pro nejlepší zahraniční film]]. Cenu [[Oscar]] získal dokumentarista [[Malik Bendjelloul]].{{Citace elektronického periodika [997] => | titul = Zemřel oscarový režisér Malik Bendjelloul. Bylo mu 36 let {{!}} Lidé [998] => | periodikum = Lidovky.cz [999] => | url = https://www.lidovky.cz/lide/zemrel-oscarovy-reziser-malik-bendjelloul-bylo-mu-36-let.A140514_081509_lide_ele [1000] => | datum vydání = 2014-05-14 [1001] => | jazyk = cs [1002] => | datum přístupu = 2020-09-26 [1003] => }} Ke známým tvůrcům patří [[Lukas Moodysson]]. Důležitým tvůrcem éry němého filmu byl [[Victor Sjöström]]. [1004] => [1005] => Bergmanovy filmy proslavily herce [[Max von Sydow|Maxe von Sydowa]] či [[Erland Josephson|Erlanda Josephsona]]. Známými se staly herečky [[Greta Garbo]], [[Ingrid Bergmanová]], [[Ann-Margret]] či v posledních letech herec [[Stellan Skarsgård]]. Naopak v evropském filmu, zejména ve [[Federico Fellini|Felliniho]] ''[[Sladký život|Sladkém životě]]'', se prosadila [[Anita Ekbergová]]. [[Dolph Lundgren]] je typickou hvězdou akčních snímků. [1006] => [1007] => V modelingu a mezinárodních soutěžích krásy se prosadila [[Victoria Silvstedt]]ová. [1008] => [1009] => === Památky === [1010] => [[Soubor:Drottningholm Palace (by Pudelek) 3.jpg|náhled|[[Drottningholmský palác]]]] [1011] => K nejvýznamnějším švédským architektonickým památkám patří [[Drottningholmský palác]] nacházející se na ostrově Lovön v jezeře Malar, na předměstí [[Stockholm]]u. Od roku 1981 je soukromou rezidencí [[Švédská královská rodina|švédské královské rodiny]], v roce 1991 byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]].{{Citace elektronického periodika [1012] => | příjmení = [1013] => | jméno = [1014] => | titul = Royal Domain of Drottningholm [1015] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1016] => | vydavatel = [1017] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/559/ [1018] => | datum vydání = [1019] => | jazyk = en [1020] => | url archivu = [1021] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1022] => }} Všechny další švédské architektonické památky na seznamu jsou buď architekturou lidovou ([[zdobené farmy v Hälsinglandu]], kostelní městečko [[Gammelstad]]), nebo industriální ([[železárny Engelsberg]], [[rádiová stanice Grimeton]]). Na seznamu jsou i některá celá města: [[Hanza|hanzovní]] město [[Visby]] a přístavní město [[Karlskrona]]. [1023] => [[Soubor:Kalmar slott - KMB - 16001000040024.jpg|vlevo|náhled|[[Kalmarský zámek]]]] [1024] => Ovšem ve Švédsku jsou i jiné významné stavby vyhledávané turisty. [[Barokní architektura|Barokní]] [[Drottningholmský palác]] je oficiálním sídlem královské rodiny.{{Citace elektronického periodika [1025] => | příjmení = [1026] => | jméno = [1027] => | titul = Královský palác ve Stockholmu: Královské korunovační klenoty a oficiální rezidence krále [1028] => | periodikum = Radynacestu.cz [1029] => | vydavatel = [1030] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/kralovsky-palav-stockholm/ [1031] => | datum vydání = [1032] => | jazyk = cs [1033] => | url archivu = [1034] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1035] => }} U jezera [[Mälaren]] na jihu středního Švédska, v obci [[Strängnäs]], asi 60 km západně od Stockholmu, se nachází [[Renesanční architektura|renesanční]] [[zámek Gripsholm]], založený [[Gustav I. Vasa|Gustavem I. Vasou]]. V [[Kalmar]]u je opečováván místní [[Kalmarský zámek]], kde kdysi vznikla [[Kalmarská unie]]. Nejvýznamnější sakrální stavbou ve Švédsku je [[Gotická architektura|gotická]] [[katedrála v Uppsale]], do roku 1620 korunovační místo švédských králů (od té doby tuto funkci plnila [[Katedrála svatého Mikuláše (Stockholm)|katedrála svatého Mikuláše]] ve Stockholmu) a také místo posledního odpočinku Gustava I. Vasy. Nejvíce švédských panovníků je ale pohřbených v jiném chrámu, v [[Riddarholmskyrkan]]u ve Stockholmu. Jedním z nejstarších velkých kostelů je [[katedrála v Lundu]]. [1036] => [[Soubor:Stockholms stadshus HDR.jpg|náhled|[[Stockholmská radnice]]]] [1037] => Z [[Historismus (umění)|historistních]] staveb 19. století patří k nejvýznamnějším novorománská [[Stockholmská radnice]] nebo budova [[Severské muzeum|Severského muzea]] na stockholmském ostrově Djurgården, kde se nachází i populární muzeum pod otevřeným nebem [[Skansen]], jež dalo jméno všem podobným muzeím na světě, a řada dalších muzeí (např. námořní [[Muzeum Vasa]]). Švédsko přeje i modernistickým experimentům, k odvážným stavbám patří například průkopnická hala [[Avicii Arena]] (dříve Globen) ve Stockholmu otevřená roku 1989 nebo mrakodrap [[Turning Torso]] v Malmö. [1038] => [1039] => Chloubou technického stavitelství je [[most přes Öresund]] spojující od roku 2000 [[Dánsko|dánské]] hlavní město [[Kodaň]] se švédským přístavním městem Malmö nebo [[Ölandsbron]]. [1040] => [1041] => === Kuchyně === [1042] => {{viz též|Švédská kuchyně}} [1043] => [[Soubor:Knaeckebroed.jpg|náhled|Knäckebröd]] [1044] => Tradiční gastronomické speciality jsou ryby a plody moře, ale třeba i [[Sob polární|sobí]] a hovězí maso. Mnoho tradičních jídel také souvisí se švédskými oslavami a svátky. [1045] => [1046] => Mezi speciality patří [[renstek]] (sobí steak s brusinkami a se smetanovými bramborami), [[köttbullar]] (masové kuličky s brusinkami a brambory nebo salátem z červené řepy s majonézou), [[makka]] (druh obloženého chleba), [[smöra bröd]] (chléb s máslem). Na severu Švédska je velmi oblíbena pochoutka z fermentovaných sleďů [[surströmming]] (silně zapáchající, v sudech kvašení sledi). Podávají se buď s chlebem a máslem, nebo vařenými bramborami a cibulí. [1047] => [1048] => U Švédů nejběžnější svačina, ale dokonce i oběd, smöra bröd je připravován s vařenými malými krevetami, vařeným vajíčkem a majonézou nebo s rostbífem a červenou řepou. [[Gravlax|Gravad lax]] (marinovaný losos, často podávaný s koprem, podává se často jako předkrm). [[Rökt lax]] (uzený losos), [[fisksoppa]] (rybí polévka s trochou majonézy, chlebem s máslem a salátem, existuje spousta různých druhů, ale nejběžnější je s rajčaty a lehce pikantním kořením, nebo se smetanou), [[smörgåsbord]] (doslova bufet, my ho označujeme jako [[švédský stůl]], tzv. [[brunch]]). [1049] => [1050] => Vzhledem k vysoké imigraci do Švédska z různých zemí je zejména v jižním Švédsku a Stockholmu spousta etnických restaurací. Celkově jsou Švédové zvyklí jíst exotická jídla, ale také [[Italská kuchyně|italská]], [[řecká kuchyně|řecká]] nebo [[španělská kuchyně|španělská]]. [1051] => [1052] => === Sport === [1053] => [[Soubor:Gert fredriksson.jpg|vlevo|náhled|[[Gert Fredriksson]]]] [1054] => Švédové se prosadili i v mnoha sportovních odvětvích. Šest zlatých olympijských medailí má kanoista [[Gert Fredriksson]], čtyři lyžaři [[Sixten Jernberg]], [[Gunde Svan]] a [[Thomas Wassberg]] a jezdec na koni [[Henri Saint Cyr]], tři zlaté mají krasobruslař [[Gillis Grafström]], střelci [[Vilhelm Carlberg]], [[Alfred Swahn]] a [[Oscar Swahn]], kanoistka [[Agneta Anderssonová]], rychlobruslař [[Tomas Gustafson]], lyžař [[Marcus Hellner]], zápasníci [[Ivar Johansson]] a [[Carl Westergren]] a oštěpař [[Eric Lemming]]. [1055] => [1056] => Ve Švédsku je bezesporu nejvíce rozšířený [[florbal]] ve kterém [[Švédská mužská florbalová reprezentace]] a [[Švédská ženská florbalová reprezentace]] vládnou celému světu. Jejich bilance na všech 12 uskutečněných [[Mistrovství světa ve florbale|mistrovstvích světa]] je až k neuvěření. Mají dohromady 8 zlatých a 4 stříbrné medaile a to znamená, že se Švédsko na všech 12 šampionátech dostalo do finále, podobné výsledky mají i ženy. Mezi nejslavnější osobnosti [[Švédská mužská florbalová reprezentace|švédského florbalu]] patří Kim Nilsson, Alexander Galante Carlström nebo Alexander Rudd.[[Soubor:Björn Borg.jpg|náhled|Tenisová legenda [[Björn Borg]]|229x229pixelů]][[Björn Borg]] patří k nejlepším tenistům historie. Ač ukončil kariéru v pouhých 25 letech, vyhrál pětkrát [[Wimbledon (tenis)|Wimbledon]] a celkem 11 [[Grand Slam (tenis)|grandlamových]] turnajů.{{Citace elektronického periodika [1057] => | titul = Bjorn Borg {{!}} Bio {{!}} ATP Tour {{!}} Tennis [1058] => | periodikum = ATP Tour [1059] => | url = http://www.atptour.com/en/players/bjorn-borg/b058/overview [1060] => | datum přístupu = 2019-11-29 [1061] => }} Také [[Stefan Edberg]] a [[Mats Wilander]] vzorně reprezentovali švédskou tenisovou školu, oba si taktéž připsali wimbledonské vítězství, Edberg dvakrát, Wilander jednou. [[Thomas Johansson]] vyhrál [[Australian Open]].{{Citace elektronického periodika [1062] => | titul = Johansson pokazil Safinovi narozeniny [1063] => | periodikum = iDNES.cz [1064] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/johansson-pokazil-safinovi-narozeniny.A020127_082247_tenis_vis [1065] => | datum vydání = 2002-01-27 [1066] => | datum přístupu = 2019-11-29 [1067] => }} [[Ingemar Stenmark]] sebral mnoho úspěchů ve sjezdovém lyžování, jeho kolegyně [[Anja Pärsonová]] je desetinásobná mistryně světa. [[Kent Andersson]] je dvojnásobným [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistrem světa v závodech silničních motocyklů]]. Cyklista [[Gösta Pettersson]] vyhrál [[Giro d'Italia]]. Boxer [[Ingemar Johansson]] byl [[Seznam profesionálních mistrů světa v boxu těžké váhy|profesionálním mistrem světa v těžké váze]]. [[Annika Sörenstamová]] patří k nejúspěšnějším golfistkám historie, [[Jan-Ove Waldner]] má podobné postavení ve stolním tenisu. [1068] => [1069] => [[Soubor:AAAA9576 (2548618915).jpg|náhled|vlevo|Golfistka [[Annika Sörenstamová]]]]Velmi populární je ve Švédsku hokej. [[Švédská hokejová reprezentace]], často zvaná „tre kronor“, dvakrát vyhrála [[Lední hokej na olympijských hrách|olympijský turnaj]] ([[Lední hokej na Zimních olympijských hrách 1994|1994]], [[Lední hokej na Zimních olympijských hrách 2006 – turnaj muži|2006]]) a jedenáctkrát [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistrovství světa]]. K nejznámějším švédským hokejistům patří [[Peter Forsberg]], [[Mats Sundin]], [[Daniel Sedin]], [[Niklas Bäckström]], [[Nicklas Lidström]], [[Daniel Alfredsson]] nebo [[Henrik Zetterberg]]. Do výběru nejlepších hráčů 20. století zařadila [[Mezinárodní hokejová federace]] [[Börje Salming]]a.{{Citace elektronického periodika [1070] => | titul = Nejlepší tým století IIHF ovládli Rusové [1071] => | periodikum = iSport.cz [1072] => | url = http://isport.blesk.cz/clanek/hokej/48285/nejlepsi-tym-stoleti-iihf-ovladli-rusove.html [1073] => | datum přístupu = 2019-11-29 [1074] => }} Švédsko má též řadu vynikajících gólmanů, o tuto reputaci se zasloužila brankářská hokejová škola GDI. Mezi úspěšné švédské hokejové brankáře patří [[Henrik Lundqvist]], [[Viktor Fasth]], [[Jonas Gustavsson]]. [1075] => [[Soubor:Zlatan Ibrahimović Euro 2012 vs France 07.JPG|náhled|[[Zlatan Ibrahimović|Zlatan Ibrahimovič]]]] [1076] => [[Švédská fotbalová reprezentace]] dosáhla největšího úspěchu na [[Mistrovství světa ve fotbale 1958|mistrovství světa v roce 1958]], kde vybojovala stříbrnou medaili. Krom toho na světovém šampionátu získala dva bronzy ([[Mistrovství světa ve fotbale 1950|1950]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|1994]]), třetí místo je též jejím nejlepším výsledkem na [[Mistrovství Evropy ve fotbale|mistrovství Evropy]] ([[Mistrovství Evropy ve fotbale 1992|1992]]). [[Zlatan Ibrahimović|Zlatan Ibrahimovič]] je zřejmě nejslavnějším švédským fotbalistou. [1077] => [1078] => [[Švédská mužská házenkářská reprezentace|Švédská házenkářská reprezentace mužů]] čtyřikrát vyhrála [[Mistrovství světa v házené mužů|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa v házené mužů 1954|1954]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1958|1958]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1990|1990]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1999|1999]]) a čtyřikrát [[Mistrovství Evropy v házené mužů|mistrovství Evropy]] ([[Mistrovství Evropy v házené mužů 1994|1994]], 1998, 2000, 2002). Na [[Házená na letních olympijských hrách|olympiádě]] brala čtyři stříbra. [[Magnus Wislander]] byl v roce 2000 vyhlášen nejlepším házenkářem 20. století. [[Mia Hermanssonová-Högdahlová]] byla vyhlášena nejlepší házenkářkou světa pro rok 1994. [1079] => [1080] => ==== eSport ==== [1081] => Švédsko je jedna z nejúspěšnějších zemí ve hře [[Counter-Strike: Global Offensive]] [1082] => * známé CS:GO týmy: [[Ninjas in Pyjamas]], [[Fnatic]] [1083] => * známí CS:GO hráči: [[Christopher Alesund|Christopher "GeT_RiGhT" Alesund]], [[Patrik Lindberg|Patrik "f0rest" Lindberg]], [[Olof Kajbjer|Olof "olofmeister" Kajbjer]] [1084] => [1085] => == Věda a školství == [1086] => [1087] => [[Soubor:AlfredNobel2.jpg|náhled|[[Alfred Nobel]]|228x228pixelů]] [1088] => Švédsko je tradiční baštou přírodních, exaktních a technických věd. Svědčí o tom jména badatelů, jakými byl fyzik [[Alfred Nobel]], zakladatel moderní biologie [[Carl Linné]], zakladatel moderní chemie [[Jöns Jacob Berzelius]], tvůrce [[Stupeň Celsia|Celsiovy stupnice]] [[Anders Celsius]], zakladatelé [[spektroskopie]] [[Johannes Rydberg]] a [[Anders Jonas Ångström]], objevitel [[kyslík]]u, [[dusík]]u a [[wolfram]]u [[Carl Wilhelm Scheele]] či objevitel [[Lithium|lithia]] [[Johann Arfvedson]]. Výzkum radiace vedl [[Rolf Sievert]], proto je po něm pojmenována její jednotka v [[Soustava SI|soustavě SI]]. [[Axel Fredrik Cronstedt]] objevil [[nikl]], [[Johan Gottlieb Gahn]] [[mangan]], [[Per Teodor Cleve]] [[holmium]] a [[thulium]], [[Carl Gustaf Mosander]] [[lanthan]], [[erbium]] a [[terbium]]. Teorii funkcí významně rozvinul matematik [[Gösta Mittag-Leffler]]. Zakladatelem moderní teorie [[Integrální rovnice|integrálních rovnic]] byl [[Erik Ivar Fredholm]], [[fraktál]]ům se věnoval matematik [[Helge von Koch]], autor známé [[Kochova křivka|Kochovy vločky]], [[Harmonická analýza|harmonické analýze]] [[Lennart Carleson]], teorii lineárních parciálních diferenciálních rovnic [[Lars Hörmander]]. Hmotnost [[Merkur (planeta)|Merkuru]] a [[Venuše (planeta)|Venuše]] odhadl astronom [[Johan Oskar Backlund]], rotaci galaxií zkoumal [[Bertil Lindblad]]. Do dějin zoologie se zapsal [[Carl Jakob Sundevall]], do těch botanických [[Adam Afzelius]], [[Carl Peter Thunberg]] či [[Carl Adolph Agardh|Carl Adolf Agardh]]. Studium [[lišejník]]ů zakládal [[Erik Acharius]]. Průkopníkem chemie byl [[Torbern Bergman]]. Všestranným renesančním učencem a otcem švédské vzdělanosti byl [[Olaus Rudbeck]]. [[Odstředivka|Odstředivku]] a [[Parní turbína|parní turbínu]] vynalezl [[Gustaf de Laval]]{{Citace elektronického periodika [1089] => | příjmení = Stanovsky [1090] => | jméno = Michael [1091] => | titul = Severské listy – Gustaf de Laval ? technický génius, ale špatný obchodník [1092] => | periodikum = severskelisty.cz [1093] => | url = https://www.severskelisty.cz/osobnos/osob0099.php [1094] => | jazyk = cs [1095] => | datum přístupu = 2021-01-24 [1096] => }}, na vývoji [[fax]]u se podílel [[Harry Nyquist]]{{Citace monografie [1097] => | příjmení = Coopersmith [1098] => | jméno = Jonathan [1099] => | titul = Faxed: The Rise and Fall of the Fax Machine [1100] => | url = https://books.google.cz/books?id=LQq5BgAAQBAJ&pg=PA52&lpg=PA52&dq=Harry+Nyquist+fax&source=bl&ots=rmjV7JG06_&sig=ACfU3U0Wk6cGPWjuhcSW0RLZ7mvZmee-FQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiSz6_KpLXuAhULxYsKHYe4CGM4ChDoATAGegQICBAC#v=onepage&q=Harry%20Nyquist%20fax&f=false [1101] => | vydavatel = JHU Press [1102] => | počet stran = 321 [1103] => | isbn = 978-1-4214-1591-8 [1104] => | poznámka = Google-Books-ID: LQq5BgAAQBAJ [1105] => | jazyk = en [1106] => }}, [[Gideon Sundback]] vynalezl [[zdrhovadlo]].{{Citace elektronického periodika [1107] => | titul = STO OBJEVŮ: Přijít na zip nebylo jednoduché. Zdrhovadlo spojuje tři jména [1108] => | periodikum = iDNES.cz [1109] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/sto-objevu-sveta-serial-vikend-technet-zdrhovadlo-zip-rychle-zapinani-fastener.A200807_152145_veda_taj [1110] => | datum vydání = 2020-11-02 [1111] => | datum přístupu = 2021-01-24 [1112] => }} [1113] => [[Soubor:Arvid Carlsson 2011a.jpg|vlevo|náhled|Nobelista [[Arvid Carlsson]]]] [1114] => [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu ceny za fyziku]] získali [[Nils Gustaf Dalén|Gustaf Dalén]], [[Hannes Alfvén]], [[Manne Siegbahn]] a [[Kai Siegbahn]], za [[Nobelova cena za chemii|chemii]] pro [[Svante Arrhenius]], [[Hans von Euler-Chelpin]], [[Theodor Svedberg]], [[Arne Tiselius]] a [[Tomas Lindahl]], za [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|fyziologii]] pro [[Ulf von Euler]], [[Sune Bergström]], [[Torsten Wiesel]], [[Bengt Samuelsson|Bengt I. Samuelsson]], [[Ragnar Granit]], [[Allvar Gullstrand]], [[Hugo Theorell]] a [[Arvid Carlsson]]. Široce diskutovaná je též Kaluza-Kleinova jednotná teorie pole, jejímž spoluautorem je Švéd [[Oskar Klein]]. Švédské občanství měla i rakouská fyzička [[Lise Meitnerová]], která významně přispěla k výzkumu štěpení atomových jader. [1115] => [1116] => Prvním a dosud jediným švédským kosmonautem se stal [[Christer Fuglesang]]. Dobrodruh [[Salomon August Andrée]] zahynul při pokusu dosáhnout [[Severní pól|severního pólu]] v balónu.{{Citace elektronického periodika [1117] => | titul = Výpravu zabili medvědi, opium či otrava. Balon na severní pól nedoletěl [1118] => | periodikum = iDNES.cz [1119] => | url = https://www.idnes.cz/xman/styl/salomona-augusta-andree-severni-pol-balon.A180114_090842_xman-styl_fro [1120] => | datum vydání = 2018-01-16 [1121] => | datum přístupu = 2021-01-24 [1122] => }}[[Soubor:Emanuel Swedenborg, 1688-1772, ämbetsman (Per Krafft d.ä.) - Nationalmuseum - 15710.tif|náhled|[[Emanuel Swedenborg]]|231x231pixelů]]V oblasti [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]] byl vlivný Švéd filozof a teolog [[Emanuel Swedenborg]].{{Citace elektronického periodika [1123] => | příjmení = Kutka [1124] => | jméno = Petr [1125] => | titul = Jak nadějný vědec Emanuel Swedenborg začal rozmlouvat s duchy [1126] => | periodikum = Plzeňoviny.cz [1127] => | vydavatel = [1128] => | url = https://plzenoviny.cz/jak-nadejny-vedec-emanuel-swedenborg-zacal-rozmlouvat-s-duchy/ [1129] => | datum vydání = 2020-11-22 [1130] => | jazyk = cs [1131] => | url archivu = [1132] => | datum přístupu = 2021-01-24 [1133] => }} Ve 20. století se důležitým představitelem [[Analytická filosofie|analytické filozofie]] stal [[Georg Henrik von Wright]]. Politolog [[Rudolf Kjellén]] zavedl pojem [[geopolitika]], politický filozof [[Erik Gustaf Geijer]] proslul jako zastánce [[Liberalismus|liberalismu]]. [[Bertil Ohlin]] a [[Gunnar Myrdal]] získali [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu pamětní cenu za ekonomii]], Myrdalova manželka, socioložka a politička [[Alva Myrdalová]], získala [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]] za svůj boj za odzbrojení. Celosvětové známosti dosáhly knihy psychiatra [[Axel Munthe|Axela Muntheho]]. V posledních letech na sebe upozornil svými názory na [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]] a [[transhumanismus]] filozof [[Nick Bostrom]]. [1134] => [1135] => Švédsko má jednotný [[škola|vzdělávací systém]], který koordinuje [[univerzita|univerzitní]] a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučuje [[angličtina]] a později se přidává [[němčina]] nebo [[francouzština]]. Již v 7. třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů. [1136] => [[Soubor:Universitas Regia Upsaliensis.jpg|vlevo|náhled|240x240pixelů|[[Uppsalská univerzita]]]] [1137] => Ve Švédsku působí třináct univerzit, z nichž nejstarší je v [[Uppsalská univerzita|Uppsale]] (založena roku [[1477]]). V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]], který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Švédsko (k roku 2021) dvě univerzity v první stovce. Nejvyšší prestiž má [[Institut Karolinska]], který je žebříčkem vyhodnocen jako 42. nejlepší univerzita na světě. Institut se ovšem specializuje výhradně na [[lékařství]], a je tak nejkvalitnější lékařskou školou v Evropě. Druhou nejkvalitnější školou ve Švédsku má být [[Stockholmská univerzita]] (74. na světě).{{Citace elektronického periodika [1138] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [1139] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1140] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [1141] => | datum přístupu = 2022-01-04 [1142] => }} Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kursů a na lidových univerzitách. [1143] => [1144] => Ve Stockholmu jsou v prosinci každoročně udělovány [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]]. [1145] => [1146] => == Odkazy == [1147] => [1148] => === Reference === [1149] => {{Překlad|de|Schweden|191120561}} [1150] => [1151] => [1152] => === Literatura === [1153] => * {{Citace monografie [1154] => | příjmení = Štěpán [1155] => | jméno = Jiří [1156] => | odkaz na autora = Jiří Štěpán [1157] => | rok = 2010 [1158] => | titul = Švédsko [1159] => | vydavatel = Libri [1160] => | místo = Praha [1161] => | stránky = [1162] => | poznámka = [1163] => | isbn = 978-80-7277-464-7 [1164] => }} [1165] => * {{Citace monografie [1166] => | příjmení = Štěpán [1167] => | jméno = Jiří [1168] => | titul = Československý exil ve Švédsku v letech 1945–1989 [1169] => | vydavatel = Bohumil NĚMEC – VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství [1170] => | místo = Univerzita Hradec Králové [1171] => | rok vydání = 2011 [1172] => | isbn = 978-80-86829-76-0 [1173] => }} [1174] => [1175] => === Externí odkazy === [1176] => * {{Commonscat|Sweden}} [1177] => * {{Wikicitáty|téma=Švédsko}} [1178] => * {{Wikislovník|heslo=Švédsko}} [1179] => * {{Wikizprávy|kategorie=Švédsko}} [1180] => * {{Osmrelace|52822}} [1181] => * [http://www.svedsko.net/ Průvodce Švédskem] [1182] => * [https://web.archive.org/web/20140327053436/http://www.osvedsku.cz/ O Švédsku] [1183] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Sweden - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/sweden/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808064102/http://www.amnesty.org/en/region/sweden/report-2011 | datum archivace = 2011-08-08 | nedostupné = ano }} [1184] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs | titul = Background Note: Sweden | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2880.htm | datum vydání = 2011-07-19 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [1185] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Sweden | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sw.html | datum aktualizace = 2011-07-05 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20200520052942/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sw.html | datum archivace = 2020-05-20 | nedostupné = ano }} [1186] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Stockholmu | titul = Souhrnná teritoriální informace: Švédsko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/svedsko-2010-10-01.pdf | datum vydání = 2010-10-01 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111085938/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/svedsko-2010-10-01.pdf | datum archivace = 2012-01-11 | nedostupné = ano }} [1187] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Enander | jméno = Henrik | spoluautoři = a kol. | titul = Sweden | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/576478/Sweden | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [1188] => [1189] => {{Švédsko}} [1190] => {{Evropa}} [1191] => {{Navboxes [1192] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1193] => | list = {{EU}} [1194] => {{NATO}} [1195] => {{Severská rada}} [1196] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1197] => }} [1198] => {{Monarchie}} [1199] => {{Autoritní data}} [1200] => {{Portály|Švédsko}} [1201] => [1202] => [[Kategorie:Švédsko| ]] [1203] => [[Kategorie:Severské státy]] [1204] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1205] => [[Kategorie:Království]] [1206] => [[Kategorie:Státy EU]] [1207] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1208] => [[Kategorie:Státy Severské rady]] [1209] => [[Kategorie:Státy NATO]] [] => )
good wiki

Švédsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Stockholm','Göteborg','Dánsko','Norsko','Götaland','Severoatlantická aliance','Skandinávské pohoří','Malmö','Kebnekaise','Gotland','Svealand','Finsko'

Dánsko

Finsko

Finsko je stát nacházející se v severní Evropě.

Götaland

Göteborg

Gotland

Kebnekaise

Malmö

Malmö je třetí největší městem ve Švédsku, a v současnosti zde žije přibližně 330 tisíc obyvatel.

Norsko

Stockholm

Svealand