Array ( [0] => 15480826 [id] => 15480826 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Švýcarsko [uri] => Švýcarsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Švýcarska [2] => | úřední název = Švýcarská konfederace
{{Malé|Schweizerische Eidgenossenschaft
Confédération suisse
Confederazione Svizzera
Confederaziun svizra
Confoederatio Helvetica}} [3] => | vlajka = Flag of Switzerland (Pantone).svg [4] => | článek o vlajce = Švýcarská vlajka [5] => | znak = Coat of Arms of Switzerland (Pantone).svg [6] => | článek o znaku = Státní znak Švýcarska [7] => | mapa umístění = Europe-Switzerland.svg [8] => | rozloha = 41 285 [9] => | rozlmisto = 132 [10] => | procent vody = 4,3 [11] => | počet obyvatel = 8 902 308 [12] => {{Citace elektronické monografie [13] => | titul = Bevölkerungsstand am Ende des 2. Quartals 2023 [14] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung.gnpdetail.2023-0208.html [15] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [16] => | datum_vydání = 2023-09-20 [17] => | datum_přístupu = 2024-01-19 [18] => | jazyk = de [19] => }} [20] => | obyvmisto = 99 [21] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [22] => | hustota = 207 [23] => | hustmisto = 48 [24] => | HDI = 0.962 [25] => | HDIvývoj = stálost [26] => | HDIvýše = velmi vysoký [27] => | HDI aktuální k = 2021 [28] => | HDImísto = 1 [29] => | jazyk = [[němčina]] 63 %{{Poznámka|Němčina je jedním ze čtyř úředních jazyků. Zejména v hovoru je běžně nahrazována některým ze švýcarských dialektů (Schwizerdütsch, Schwizertütsch, Schwyzerdütsch, Schwyzertü(ü)tsch).}}
[[francouzština]] 23 %
[[italština]] 8 %
[[rétorománština]] 0,5 %
[30] => [[angličtina]] [31] => | náboženství = [[katolictví|katolíci]] 34 %
[[Protestantismus|protestanti]] 23 %
bez vyznání 29 %
islám 5 % [32] => | nejvyšší hora = [[Dufourspitze]] [33] => | výška nejvyšší hory = 4634 [34] => | státní zřízení = [[federace|Federativní]] [[Politická strana|stranická]] [[Direktoriální forma vlády|direktoriální]] [[republika]] s prvky [[Přímá demokracie|přímé demokracie]] [35] => | hlavní město = žádné (de iure){{Citace elektronické monografie [36] => | příjmení = Holenstein [37] => | jméno = André [38] => | titul = Die Hauptstadt existiert nicht [39] => | vydavatel = UniPress - Forschung und Wissenschaft an der Universität Bern [40] => | datum vydání = 2014-02-17 [41] => | datum aktualizace = 2015-09-11 [42] => | datum přístupu = 2021-01-25 [43] => | doi = 10.7892/boris.41280 [44] => }}
[[Bern]] (de facto){{Poznámka|name="bern"}} [45] => | funkce1 = Spolková rada [46] => | vládce1 = [[Viola Amherdová]] (prezident na rok 2024)
[[Karin Keller-Sutter]] (viceprezident na rok 2024)
[[Guy Parmelin]]
[[Ignazio Cassis]]
[[Albert Rösti]]
[[Elisabeth Baume-Schneider]]
[[Beat Jans]]
{{malé|[[Viktor Rossi]], [[kancléř]]}} [47] => | funkce2 = {{Malé|Rozhodování a reprezentace}} [48] => | vládce2 = {{Malé|předsedu vlády Švýcarsko nezná, vláda rozhoduje v konsensu nebo hlasováním, její rozhodnutí jsou ale podřízena lidu a parlamentu; reprezentační funkci fedeálního prezidenta vykonává, vedle svých dalších funkcí, každý rok jiný spolkový radní}} [49] => | článek o hymně = Švýcarská hymna [50] => | hymna = Schweizerpsalm [51] => (Švýcarský žalm) [52] => | datum vzniku = [[1. srpen|1. srpna]] [[1291]] [53] => | způsob vzniku = {{Malé|podle legendy z 19. století}} [54] => | měna = [[Švýcarský frank]] [55] => | kód měny = CHF [56] => | HDP/ob. = 89 537{{Citace elektronické monografie | korporace = Mezinárodní měnový fond | titul=Download World Economic Outlook database: October 2023 | url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=146,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 | datum přístupu=2024-01-19| jazyk =en}} [57] => | HDP/ob.misto = 6 [58] => | HDP aktuální k = 2023 [59] => | Gini = 29,7 [60] => | Gini aktuální k = 2018 [61] => | ison = 756 [62] => | iso3 = CHE [63] => | iso2 = CH [64] => | mpz = CH [65] => | doména = ch [66] => | předvolba = +41 [67] => | čas = +1 [68] => | commonscat = Switzerland [69] => | motto = Unus pro omnibus, omnes pro uno [70] => | motto překlad = Jeden za všechny, všichni za jednoho [71] => | soubor hymny = Swiss Psalm.ogg [72] => }} [73] => '''Švýcarsko''' ({{Vjazyce2|de|''Schweiz''}}, {{Vjazyce2|fr|''La Suisse''}}, {{Vjazyce2|it|''Svizzera''}}, {{Vjazyce2|rm|''Svizra''}}, {{Vjazyce2|la|''Helvetia''}}), plným názvem '''Švýcarská konfederace''' (německy {{cizojazyčně|de|''Schweizerische Eidgenossenschaft''}}, francouzsky {{cizojazyčně|fr|''Confédération suisse''}}, italsky {{cizojazyčně|it|''Confederazione Svizzera''}}, retorománsky {{cizojazyčně|rm|''Confederaziun svizra''}}, latinsky {{cizojazyčně|la|''Confoederatio Helvetica''}}) je [[vnitrozemský stát]] ležící na rozhraní [[Západní Evropa|západní]], [[Střední Evropa|střední]] a [[Jižní Evropa|jižní Evropy]]. Na severu sousedí s [[Německo|Německem]] a na východě s [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnskem]], na jihu s [[Itálie|Itálií]] a na západě s [[Francie|Francií]]. Švýcarsko má rozlohu 41 285 km² a geograficky se dělí na [[Švýcarská plošina|Švýcarskou plošinu]], [[Alpy]] a pohoří [[Jura]]; Alpy sice zabírají větší část země, ale většina z necelých 9 milionů obyvatel země žije na Švýcarské plošině, kde se nacházejí největší města a hospodářská centra včetně [[Curych]]u, [[Ženeva|Ženevy]] a [[Basilej]]e.{{Cite web|title=BFS: 9 Millionen Menschen in der Schweiz - 20 Minuten|date=20 September 2023|url=https://www.20min.ch/story/bundesamt-fuer-statistik-nun-leben-offiziell-9-millionen-menschen-in-der-schweiz-980611863297|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230922021614/https://www.20min.ch/story/bundesamt-fuer-statistik-nun-leben-offiziell-9-millionen-menschen-in-der-schweiz-980611863297|archive-date=22 September 2023|access-date=20 September 2023}} [74] => [75] => Švýcarsko vzniklo ze [[Stará švýcarská konfederace|Staré švýcarské konfederace]] založené v [[Pozdní středověk|pozdním středověku]] po sérii vojenských úspěchů proti [[Rakouské vévodství|Rakousku]] a [[Burgundské vévodství|Burgundsku]]; za zakládající dokument země je považována [[Federální smlouva z roku 1291]]. Švýcarská nezávislost na [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] byla formálně uznána [[Vestfálský mír|Vestfálským mírem]] v roce 1648. Od 16. století Švýcarsko zachovává politiku [[Neutralita|ozbrojené neutrality]] a od roku 1815 nevedlo žádnou mezinárodní válku. Do [[Organizace spojených národů]] vstoupilo teprve v roce 2002, ale vede aktivní zahraniční politiku, která zahrnuje časté zapojení do [[budování míru]].{{Cite book|last1=Thomas Fleiner|url=https://books.google.com/books?id=-S1fHJiawHUC&pg=PA28|title=Swiss Constitutional Law|last2=Alexander Misic|last3=Nicole Töpperwien|date=5 August 2005|publisher=Kluwer Law International|isbn=978-90-411-2404-3|page=28|access-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230412045122/https://books.google.com/books?id=-S1fHJiawHUC&pg=PA28|archive-date=12 April 2023|url-status=live}} [76] => [77] => Ve Švýcarsku vznikl [[Mezinárodní červený kříž]] a sídlí zde většina významných mezinárodních institucí včetně [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]], [[Mezinárodní organizace práce]], [[FIFA|Mezinárodní federace fotbalových asociací]] (FIFA) a [[Organizace spojených národů]]. Je zakládajícím členem [[Evropské sdružení volného obchodu|Evropského sdružení volného obchodu]], ale není součástí [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]] ani [[Eurozóna|eurozóny]]; je však součástí [[Evropský jednotný trh|jednotného evropského trhu]] a [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. Švýcarsko je [[Federace|federativní republika]] složená z 26 [[Kanton (Švýcarsko)|kantonů]], jejíž federální úřady sídlí v [[Bern]]u.{{Poznámka|Bern je označován jako „spolkové/federální město“ (německy ''Bundesstadt''; francouzsky ''ville fédérale''; italsky ''città federale''; rétorománsky ''citad federala''). Švýcarské právo sice neurčuje hlavní město jako takové, ale federální parlament a vláda sídlí v Bernu, zatímco ostatní federální instituce, jako např. federální soudy, jsou v jiných městech ([[Bellinzona]], [[Lausanne]], [[Lucern]], [[Neuchâtel]], [[St. Gallen]] aj.).|name="bern"}}{{Cite journal|last=Holenstein|first=André|year=2012|title=Die Hauptstadt existiert nicht|journal=UniPress – Forschung und Wissenschaft an der Universität Bern|type=scientific article|language=de|location=Berne|publisher=Department Communication, University of Berne|volume=152 (Sonderfall Hauptstatdtregion)|pages=16–19|doi=10.7892/boris.41280|s2cid=178237847|quote=Als 1848 ein politisch-administratives Zentrum für den neuen Bundesstaat zu bestimmen war, verzichteten die Verfassungsväter darauf, eine Hauptstadt der Schweiz zu bezeichnen und formulierten stattdessen in Artikel 108: "Alles, was sich auf den Sitz der Bundesbehörden bezieht, ist Gegenstand der Bundesgesetzgebung." Die Bundesstadt ist also nicht mehr und nicht weniger als der Sitz der Bundesbehörden.|trans-quote=In 1848, when a political and administrative centre was being determined for the new federation, the founders of the constitution abstained from designating a capital city for Switzerland and instead formulated in Article 108: "Everything, which relates to seat of the authorities, is the subject of the federal legislation." The federal city is therefore no more and no less than the seat of the federal authorities.}}{{Citace elektronické monografie [78] => | příjmení = Kreis [79] => | jméno = Georg [80] => | titul = Bundesstadt [81] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/010102/2015-03-20/ [82] => | vydavatel = Historisches Lexikon der Schweiz [83] => | místo = Bern [84] => | datum vydání = 2015-03-20 [85] => | datum přístupu = 2024-01-19 [86] => }} [87] => [88] => Švýcarsko patří k nejrozvinutějším zemím světa, má nejvyšší nominální bohatství na dospělou osobu{{Cite web|title=Global wealth databook 2019|url=https://www.credit-suisse.com/media/assets/corporate/docs/about-us/research/publications/global-wealth-databook-2019.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20191023104250/https://www.credit-suisse.com/media/assets/corporate/docs/about-us/research/publications/global-wealth-databook-2019.pdf|archive-date=23 October 2019|access-date=17 June 2020|publisher=[[Credit Suisse]]}}Archived . The country data comes from Table 3.1 on page 117. The region data comes from the end of that table on page 120. a [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|osmý nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele]],{{Cite web|last=Ghosh|first=Subir|date=9 October 2010|title=US is still by far the richest country, China fastest growing|url=http://www.digitaljournal.com/article/298716|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160112131438/http://www.digitaljournal.com/article/298716|archive-date=12 January 2016|access-date=14 December 2015|website=Digital Journal}}{{Cite news|last=Bowers|first=Simon|date=19 October 2011|title=Franc's rise puts Swiss top of rich list|work=The Guardian|location=London|url=https://www.theguardian.com/business/2011/oct/19/currency-appreciation-makes-swiss-wealthiest|url-status=live|access-date=14 December 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20160112131447/http://www.theguardian.com/business/2011/oct/19/currency-appreciation-makes-swiss-wealthiest|archive-date=12 January 2016}} od roku 2021 je na prvním místě v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] a dosahuje vysokých výsledků také v několika mezinárodních ukazatelích, včetně [[Globální report konkurenceschopnosti|hospodářské konkurenceschopnosti]] a [[Index demokracie (The Economist)|demokratického vládnutí]]. Města jako Curych, Ženeva a Basilej patří k nejlepším z hlediska kvality života,{{Cite news|last=Bachmann|first=Helena|date=23 March 2018|title=Looking for a better quality of life? Try these three Swiss cities|work=USA Today|url=https://eu.usatoday.com/story/news/world/2018/03/23/swiss-cities-rank-high-quality-life/448843002/|url-status=live|access-date=14 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20201109043029/https://eu.usatoday.com/story/news/world/2018/03/23/swiss-cities-rank-high-quality-life/448843002/|archive-date=9 November 2020}}{{Cite news|last=Taylor|first=Chloe|date=20 May 2019|title=These cities offer the best quality of life in the world, according to Deutsche Bank|publisher=CNBC|url=https://www.cnbc.com/2019/05/20/these-cities-offer-the-best-quality-of-life-deutsche-bank-says.html|url-status=live|access-date=14 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20190623014627/https://www.cnbc.com/2019/05/20/these-cities-offer-the-best-quality-of-life-deutsche-bank-says.html|archive-date=23 June 2019}} i když s jedněmi z nejvyšších životních nákladů.{{Cite news|date=18 November 2020|title=Coronavirus: Paris and Zurich become world's most expensive cities to live in because of COVID-19|publisher=Euronews|url=https://www.euronews.com/2020/11/18/coronavirus-paris-and-zurich-become-world-s-most-expensive-cities-to-live-in-because-of-co|url-status=live|access-date=14 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20201212091604/https://www.euronews.com/2020/11/18/coronavirus-paris-and-zurich-become-world-s-most-expensive-cities-to-live-in-because-of-co|archive-date=12 December 2020}} [89] => [90] => Skládá se ze čtyř hlavních jazykových a kulturních oblasti: Německé, francouzské, italské a [[Rétorománština|retorománskou]]. Ačkoli většina Švýcarů mluví německy, národní identita je poměrně soudržná, protože má kořeny ve společném historickém pozadí, sdílených hodnotách, jako je [[federalismus]] a [[Přímá demokracie ve Švýcarsku|přímá demokracie]],{{Cite book|last=Vatter|first=Adrian|url=http://www.nomos-shop.de/Vatter-politische-System-Schweiz/productview.aspx?product=21055|title=Das politische System der Schweiz|publisher=UTB Verlag|year=2014|isbn=978-3-8252-4011-0|series=Studienkurs Politikwissenschaft|location=Baden-Baden|language=de|trans-title=The Political System of Switzerland|access-date=20 December 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151222105727/http://www.nomos-shop.de/Vatter-politische-System-Schweiz/productview.aspx?product=21055|archive-date=22 December 2015|url-status=live}} a [[Alpy|alpské]] symbolice.{{Cite journal|last=Zimmer|first=Oliver|date=12 January 2004|title=In Search of Natural Identity: Alpine Landscape and the Reconstruction of the Swiss Nation|journal=Comparative Studies in Society and History|location=London|volume=40|issue=4|pages=637–665|doi=10.1017/S0010417598001686|s2cid=146259022|orig-year=originally published: October 1998}}{{Cite news|last=Lang|first=Josef|date=14 December 2015|title=Die Alpen als Ideologie|language=de|work=[[Tages-Anzeiger]]|location=Zürich, Switzerland|url=http://www.tagesanzeiger.ch/schweiz/standard/die-alpen-als-ideologie/story/22155483|url-status=live|access-date=14 December 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151215013611/http://www.tagesanzeiger.ch/schweiz/standard/die-alpen-als-ideologie/story/22155483|archive-date=15 December 2015}} Švýcarská identita přesahuje jazyk, etnickou příslušnost a náboženství, což vede k tomu, že Švýcarsko je označováno spíše jako Willensnation ("národ vůle") než jako [[národní stát]].{{Cite book|last=Schmock|first=Nico|url=https://www.grin.com/document/454871|title=Die Schweiz als "Willensnation"? Die Kernelemente des Schweizer Selbstverständnisses|date=30 January 2019|publisher=GRIN Verlag|isbn=978-3-668-87199-1|language=de|access-date=4 June 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20230122160456/https://www.grin.com/document/454871|archive-date=22 January 2023|url-status=live}} Vzhledem ke své [[Romandie|jazykové rozmanitosti]] je Švýcarsko známé pod několika oficiálními jmény: ''Schweiz'' (německy), ''Suisse'' (francouzsky); ''Svizzera'' (italsky) a ''Svizra'' (retorománsky). Na mincích a známkách se místo používaných jazyků používá latinský název ''Confoederatio Helvetica'', často zkracovaný na „Helvetia“. [91] => [92] => == Název == [93] => [[Soubor:Schweizer und Schwyzer Fahnen (Schwyz, 2022).jpg|náhled|vlevo|Vlajka Švýcarska a kantonu Schwyz]] [94] => Název Švýcarsko vychází z pojmenování jednoho z dnešních kantonů, [[Schwyz (kanton)|Schwyzu]]. Schwyz hrál v počátcích stále ještě volného konfederačního spojenectví (viz ''[[Dějiny Švýcarska]]'') tak aktivní roli, že agresivně-expanzivní zahraniční politika představitelů Schwyzu dala Švýcarsku jeho současný název: již ve 14. století kronikáři ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] označovali konfederační spojence souhrnně jako ''{{Cizojazyčně|de|Schwyzer}}'' nebo také ''{{Cizojazyčně|de|Schweizer}}'' (Švýcary).{{Citace elektronické monografie [95] => | příjmení1 = Landolt [96] => | jméno1 = Oliver [97] => | příjmení2 = Michel [98] => | jméno2 = Kaspar [99] => | příjmení3 = Horat [100] => | jméno3 = Erwin [101] => | titul = Schwyz (Kanton) [102] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/articles/007385/2017-05-11/ [103] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [104] => | datum_vydání = 2017-05-11 [105] => | datum_přístupu = 2023-01-30 [106] => | jazyk = německy [107] => }} [108] => [109] => Forma Švýcarsko (''{{Cizojazyčně|de|Schweiz}}'', s typickou nealemanskou [[Dvojhláska|dvojhláskou]]), přenesená do moderní spisovné němčiny, se následně stala běžnou v celém německy mluvícím světě jako název celého státu; původní forma (jako ve středověké spisovné němčině s monoftongem) byla naopak přejata do francouzštiny jako ''{{Cizojazyčně|fr|Suisse}}''. Vlajky Schwyzu a Švýcarska, taktéž na první pohled podobné, naopak vznikly nezávisle na sobě.{{Citace monografie [110] => | příjmení1 = Mühlemann [111] => | jméno1 = Louis [112] => | titul = Wappen und Fahnen der Schweiz [113] => | vydavatel = Bühler-Verlag [114] => | místo = Lengnau [115] => | rok = 1991 [116] => | isbn = 3-9520071-1-0 [117] => | jazyk = německy [118] => }} [119] => [120] => == Dějiny == [121] => {{Podrobně|Dějiny Švýcarska}} [122] => [[Soubor:Laténium-fourreau-épée celtique1.jpg|vlevo|náhled|190x190pixelů|Pochva meče z naleziště [[La Tène]]]] [123] => [[Archeologie|Archeologické]] nálezy ve Švýcarsku naznačují přítomnost [[Lovci a sběrači|lovců a sběračů]] v nížinách na sever od [[Alpy|Alp]] již v období pozdního [[paleolit]]u. V [[neolit]]ickém období bylo území celkem hustě zalidněno a pozůstatky [[Prehistorická kůlová obydlí v Alpách|obydlí zbudovaných na kůlech nad hladinou vody]] pocházejících z [[Doba bronzová|doby bronzové]] (kolem roku 3800 př. n. l.) byly nalezeny v mělkých vodách mnoha jezer. Kolem roku 1500 př. n. l. osídlily oblast [[Keltové|keltské kmeny]], přičemž západní oblasti osídlili [[Helvéciové]], zatímco východní část území [[Rétové]] (patrně příbuzní s [[Etruskové|Etrusky]]).{{Citace elektronického periodika [124] => | titul = Helvetii {{!}} people [125] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [126] => | url = https://www.britannica.com/topic/Helvetii [127] => | jazyk = en [128] => | datum přístupu = 2021-05-15 [129] => }} Keltská [[laténská kultura]] je pojmenována podle archeologického naleziště [[La Tène]], jež se nachází právě na území dnešního Švýcarska, na severním břehu [[Neuchâtelské jezero|Neuchâtelského jezera]].{{Citace elektronického periodika [130] => | titul = La Tène {{!}} archaeological site, Switzerland [131] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [132] => | url = https://www.britannica.com/place/La-Tene [133] => | jazyk = en [134] => | datum přístupu = 2021-05-16 [135] => }} [136] => [[Soubor:Theater Kaiseraugst.jpg|vlevo|náhled|[[Augusta Raurica]] nedaleko Basileje]] [137] => V 1. století byla oblast přičleněna k [[Římská říše|Římské říši]]. Kmen Helvéciů, snažící se o migraci na západ (aby unikl sílícím útokům [[Germáni|germánského kmene]] [[Svébové|Svébů]] vedených [[Ariovistus|Ariovistem]]), byl [[Julius Caesar|Juliem Caesarem]] donucen v [[Bitva u Bibracte|bitvě u Bibracte]] roku 58. př. n. l. vrátit se na švýcarské území.{{Citace periodika [138] => | příjmení = Thorne [139] => | jméno = James [140] => | titul = The Chronology of the Campaign against the Helvetii: A Clue to Caesar's Intentions? [141] => | periodikum = Historia: Zeitschrift für Alte Geschichte [142] => | datum vydání = 2007 [143] => | ročník = 56 [144] => | číslo = 1 [145] => | strany = 27–36 [146] => | issn = 0018-2311 [147] => | url = https://www.jstor.org/stable/25598373 [148] => | datum přístupu = 2021-05-15 [149] => }} Dobytí oblasti pak zařídil římský císař [[Tiberius]] a jeho bratr vojevůdce [[Drusus]] v roce 15 př. n. l. Západní část obývaná Helvécii byla připojena k římské provincii [[Gallia Belgica]], později k provincii [[Horní Germánie|Germania Superior]], východní část obývaná Réty k provincii [[Raetie|Raetia]]. Údolí [[Valais]] bylo začleněno do provincie [[Alpes Graiae et Poeninae]].{{Citace elektronického periodika [150] => | titul = Vallis Poenina [151] => | periodikum = Historische Lexikon der Schweiz [152] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/articles/008415/2014-01-14/ [153] => | jazyk = de [154] => | datum přístupu = 2023-07-10 [155] => }} V následujících staletích byli Helvéciové silně [[Romanizace (kultura)|romanizováni]]. Římské správní středisko oblasti se nacházelo ve městě [[Aventicum]] (dnes [[Avenches]]).{{Citace periodika [156] => | příjmení = Miles [157] => | jméno = E. J. [158] => | titul = Aventicum, The Roman Metropolis of Helvetia [159] => | periodikum = The Archaeological Review [160] => | datum vydání = 1888 [161] => | ročník = 1 [162] => | číslo = 6 [163] => | strany = 413–425 [164] => | issn = 0950-9909 [165] => | url = https://www.jstor.org/stable/24708391 [166] => | datum přístupu = 2021-05-15 [167] => }} [168] => [[Soubor:Swiss-Commemorative-Coin-2002c-CHF-20-reverse.png|náhled|180x180pixelů|[[Svatý Havel|Sv. Havel]] na švýcarské pamětní minci]] [169] => Roku 259 přišli na zdejší území [[Germáni|germánští]] [[Alamani]] poté, co pronikli přes ''[[Limes Romanus|limes]]'' a usadili se na hranici s Římskou říší. Spolu s pádem [[Západořímská říše|Západořímské říše]] přišly do oblasti další germánské kmeny. [[Burgundové]] zabrali západní část země, [[Alamani]], před nimiž se kelto-románská populace stáhla do hor, spíše východ. Na konci 4. století se tak území Švýcarska stalo součástí [[Burgundské království|Burgundského království]] a od 5. století zčásti i [[Alamannie]]. [[Christianizace]] započala také již ve 4. století, dynamiku však nabrala až na počátku 7. století zásluhou [[Iroskotská misie|irských mnichů]], jako byl například [[Svatý Havel]], dnes patron Švýcarska.{{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení = O'Sullivan [171] => | jméno = Domhnall [172] => | titul = Gallus and the Irish monks: grandfathers of European culture? [173] => | periodikum = Swissinfo.ch [174] => | url = https://www.swissinfo.ch/eng/religious-odyssey_gallus-and-the-irish-monks--grandfathers-of-european-culture-/43813106 [175] => | jazyk = en [176] => | datum přístupu = 2021-05-19 [177] => }} [178] => [179] => Burgundsko se roku 534 stalo součástí [[Franská říše|Franské říše]] a o dva roky později čekal stejný osud i stát Alamanů. [[Verdunská smlouva]] rozdělující tehdejší Franskou říši mezi vnuky [[Karel Veliký|Karla Velikého]] ([[843]]) přisoudila Burgundsko (západní část dnešního Švýcarska) [[Středofranská říše|Středofranské]] a Alamanii (jeho východní část) [[Východofranská říše|Východofranské říši]]. Území scelila znovu až [[Svatá říše římská]], která v oblasti získala kontrolu okolo roku 1000. [180] => [[Soubor:Bundesbrief.jpg|vlevo|náhled|[[Federální smlouva z roku 1291|Ústavní smlouva z roku 1291]]]] [181] => Místní elity převzaly kontrolu ve 12. století, klíčovými rody byli [[Zähringové]], [[Kyburgové]] a [[Habsburkové]]. Vymření rodu Kyburgů umožnilo Habsburkům získat většinu území na jih od [[Rýn]]a pod svou kontrolu. To vyvolalo paniku mezi ostatními oblastmi, které si nepřály habsburskou centralizaci moci. Její hrozba zesílila poté, co se roku 1273 [[Rudolf I. Habsburský]] stal [[Seznam římských králů|římským králem]] (panovníkem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]). Roku 1291 tak spolu uzavřely kantony [[Uri]], [[Schwyz (kanton)|Schwyz]] a [[Unterwalden]] na obranu proti Habsburkům [[Federální smlouva z roku 1291|dohodu o věčném spolku]], čímž vznikla [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarská konfederace]] (tzv. Stará konfederace).{{Citace elektronického periodika [182] => | příjmení = [183] => | jméno = [184] => | titul = The Federal Charter of 1291 [185] => | periodikum = www.admin.ch [186] => | url = https://www.admin.ch/gov/en/start/bundesrat/geschichte-des-bundesrats/bundesbrief-von-1291.html [187] => | jazyk = en [188] => | datum přístupu = 2021-05-16 [189] => }} Spolek byl úspěšný – v bitvách [[Bitva u Morgartenu|u Morgartenu]] roku 1315 a [[Bitva u Sempachu|Sempachu]] roku 1386 Švýcaři porazili habsburskou armádu. Do roku 1353 se k původním kantonům přidaly další – [[Kanton Glarus|Glarus]] a [[Kanton Zug|Zug]] a městské státy [[Kanton Lucern|Lucern]], [[Curych (kanton)|Curych]] a [[Bern (kanton)|Bern]]. Ve 14. století byla sepsána i tzv. federální charta, jakási zárodečná ústava. K posílení moci a bohatství spolku přispělo vítězství nad [[Burgundské vévodství|burgundským vévodou]] [[Karel Smělý|Karlem Smělým]] v [[Burgundské války|burgundských válkách]] (klíčová [[bitva u Nancy]] roku 1477).{{Citace monografie [190] => | příjmení = Scott [191] => | jméno = Tom [192] => | titul = The Swiss and their Neighbours, 1460-1560: Between Accommodation and Aggression [193] => | url = https://oxford.universitypressscholarship.com/view/10.1093/oso/9780198725275.001.0001/oso-9780198725275 [194] => | vydavatel = Oxford University Press [195] => | isbn = 978-0-19-179261-8 [196] => | doi = 10.1093/oso/9780198725275.001.0001/oso-9780198725275 [197] => | jazyk = en-US [198] => }} Vítězství nad Habsburky ve [[Švábská válka|švábské válce]] roku 1499 pak přispělo k faktické nezávislosti na Svaté říši římské.{{Citace periodika [199] => | příjmení = Winkler [200] => | jméno = Albert [201] => | titul = The Swabian War of 1499: 500 Years Since Switzerland's Last War of Independence [202] => | periodikum = Faculty Publications [203] => | datum vydání = 1999-01-01 [204] => | url = https://scholarsarchive.byu.edu/facpub/1856 [205] => | datum přístupu = 2021-05-16 [206] => }} [207] => [[Soubor:Diskussion zwingli luther.jpg|náhled|Diskuse [[Ulrich Zwingli|Zwingliho]] s [[Martin Luther|Lutherem]]|180x180pixelů]] [208] => V 16. století se část kantonů (primárně curyšský) nadchla pro [[Reformace|reformaci]], zejména v pojetí, které reprezentoval [[Ulrich Zwingli|Huldrych Zwingli]].{{Citace periodika [209] => | příjmení = Birnbaum [210] => | jméno = Norman [211] => | titul = The Zwinglian Reformation in Zurich [212] => | periodikum = Archives de sociologie des religions [213] => | datum vydání = 1959 [214] => | ročník = 4 [215] => | číslo = 8 [216] => | strany = 15–30 [217] => | issn = 0003-9659 [218] => | url = https://www.jstor.org/stable/30114485 [219] => | datum přístupu = 2021-05-16 [220] => }} Část kantonů ale zůstala [[Katolická církev|katolická]], což vedlo k náboženským válkám v letech 1529 a 1531.{{Citace elektronického periodika [221] => | titul = Kappel Wars {{!}} Swiss history [222] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [223] => | url = https://www.britannica.com/event/Kappel-Wars [224] => | jazyk = en [225] => | datum přístupu = 2021-05-16 [226] => }} Zwingli na jednom z bojišť těchto konfliktů zemřel. [[Druhá válka o Kappel]] (1531) zabránila plné protestantizaci země a nastolila jistou rovnováhu sil. Občasné střety ale pokračovaly až do 18. století. Do bojů [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se konfederace nezapojila, velkou roli v ní nicméně sehráli švýcarští žoldnéři. [[Vestfálský mír]] z roku 1648 právně potvrdil nezávislost Švýcarska na Svaté říši římské. [227] => [228] => Během [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] tažení Evropou bylo Švýcarsko roku 1798 obsazeno Francií a stalo se centralizovanou [[Helvétská republika|Helvétskou republikou]], v níž kantony přišly o autonomii a zároveň došlo ke zredukování jejich počtu.{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Helvetic Republic {{!}} Swiss history [230] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [231] => | url = https://www.britannica.com/place/Helvetic-Republic [232] => | jazyk = en [233] => | datum přístupu = 2021-05-16 [234] => }} Neoblíbený okupační režim čelil několika povstáním. [[Vídeňský kongres]] roku [[1815]] úplně obnovil švýcarskou nezávislost a evropské mocnosti souhlasily s trvalým uznáním švýcarské suverenity podmíněné neutralitou.{{Citace periodika [235] => | příjmení = Sherman [236] => | jméno = Gordon E. [237] => | titul = The Neutrality of Switzerland [238] => | periodikum = The American Journal of International Law [239] => | datum vydání = 1918 [240] => | ročník = 12 [241] => | číslo = 2 [242] => | strany = 241–250 [243] => | issn = 0002-9300 [244] => | doi = 10.2307/2188141 [245] => | url = https://www.jstor.org/stable/2188141 [246] => | datum přístupu = 2021-05-16 [247] => }} V tomto období se územní rozsah Švýcarska opět zvýšil o nové kantony [[Valais]], [[Kanton Neuchâtel|Neuchâtel]] a [[Kanton Ženeva|Ženeva]]. [248] => [[Soubor:Combat de Lunnern IMG 3239.JPG|vlevo|náhled|[[Sonderbundská válka]]]] [249] => Až do roku 1848 [[Kanton (Švýcarsko)|švýcarské kantony]] a jejich elity navzájem politicky, ideologicky a dokonce i vojensky soupeřily o moc a vliv. Po posledním ozbrojeném konfliktu, občanské válce mezi „konzervativními“ a „liberálními“ kantony zvané ''[[Sonderbundská válka]]'', která trvala od 3. do 29. listopadu [[1847]], se tyto elity odhodlaly ukončit staletou tradici válčení.{{Citace monografie [250] => | příjmení = Remak [251] => | jméno = Joachim [252] => | titul = A Very Civil War: The Swiss Sonderbund War Of 1847 [253] => | url = https://books.google.cz/books/about/A_Very_Civil_War.html?id=Uh9pAAAAMAAJ&redir_esc=y [254] => | vydavatel = Avalon Publishing [255] => | počet stran = 250 [256] => | isbn = 978-0-8133-1529-4 [257] => | poznámka = Google-Books-ID: Uh9pAAAAMAAJ [258] => | jazyk = en [259] => }}{{Citace periodika [260] => | příjmení = Duffield [261] => | jméno = W. B. [262] => | titul = The War of the Sonderbund [263] => | periodikum = The English Historical Review [264] => | datum vydání = 1895 [265] => | ročník = 10 [266] => | číslo = 40 [267] => | strany = 675–698 [268] => | issn = 0013-8266 [269] => | url = https://www.jstor.org/stable/548178 [270] => | datum přístupu = 2021-05-16 [271] => }} Podle vzoru několika předcházejících menších uskupení či svazků (''Bünde'') se dohodly na vytvoření „národa vzešlého z vůle“ – německy ''„Willensnation“''. V roce 1848 tyto snahy vyvrcholily změnou státního zřízení z [[konfederace]] na [[Federace|federaci]], jejímž základem je [[Švýcarská ústava|švýcarská spolková ústava]].{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = Tuesday, 12 September 1848: Federal Constitution [273] => | periodikum = www.parlament.ch [274] => | url = https://www.parlament.ch/en/%C3%BCber-das-parlament/parlamentsgeschichte/parlamentsgeschichte-detail?historyId=3 [275] => | datum přístupu = 2021-05-16 [276] => }} Ta byla revidována v roce 1874 zejména v oblasti rozšíření [[Politika|politických]] práv.{{Citace elektronického periodika [277] => | titul = Friday, 29 May 1874: Total Revision of the Federal Constitution [278] => | periodikum = Parlament.ch [279] => | url = https://www.parlament.ch/en/über-das-parlament/parlamentsgeschichte/parlamentsgeschichte-detail?historyId=70 [280] => | datum přístupu = 2021-05-16 [281] => }} K vytvoření federativního státu vedly vedle ekonomických důvodů i důvody politické a obranné, neboť na území dosavadní konfederace válčily nejen kantony a města mezi sebou, ale i mnohé [[Evropa|evropské]] mocnosti. Menší správní celky totiž samy o sobě nemohly jednotlivě obstát jak ekonomicky, tak ani vojensky. Mimo spojenectví zvolily i směr zahraniční politiky, která ustanovila Švýcarsko jako přísně [[Neutralita|neutrální]], tedy neúčastnící se žádného vojenského spojenectví. Zároveň začala federace budovat silnou [[Švýcarská armáda|spolkovou armádu]] určenou pro případnou vlastní obranu – jak výstižně říká anglické rčení ''„neutral but heavily armed“'' („neutrální, ale silně vyzbrojená“). [282] => [[Soubor:Second world war europe 1941-1942 map en.png|náhled|Švýcarsko v obklíčení silami [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]]] [283] => Velmoci během [[První světová válka|první světové války]] respektovaly švýcarskou neutralitu, a Švýcarsko tak do války nijak významněji nezasáhlo, přestože byla jeho neutralita ohrožena [[Grimmova–Hoffmannova aféra|Grimmovou–Hoffmannovou aférou]].{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = Grimm-Hoffmann-Affäre [285] => | periodikum = hls-dhs-dss.ch [286] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/articles/017333/2007-07-17/ [287] => | jazyk = de [288] => | datum přístupu = 2021-05-16 [289] => }} Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] Němci vypracovali detailní invazní plány, ale útok na Švýcarsko nakonec nikdy podniknut nebyl.{{Citace periodika [290] => | příjmení = Weinberg [291] => | jméno = Gerhard L. [292] => | titul = German Plans and Policies regarding Neutral Nations in World War II with Special Reference to Switzerland [293] => | periodikum = German Studies Review [294] => | datum vydání = 1999 [295] => | ročník = 22 [296] => | číslo = 1 [297] => | strany = 99–103 [298] => | issn = 0149-7952 [299] => | doi = 10.2307/1431584 [300] => | url = https://www.jstor.org/stable/1431584 [301] => | datum přístupu = 2021-05-16 [302] => }} Zemi se podařilo zůstat nezávislou díky vojenskému zastrašování a ekonomickým ústupkům Německu. Pokus malé švýcarské nacistické strany provést [[anšlus]] k Německu naprosto ztroskotal. Švýcarsko bylo za války také důležitou základnou [[špionáž]]e obou stran a často sloužilo jako prostředník při vyjednávání sil [[Osa (politika)|Osy]] a [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]]. Obě strany zároveň zvyšovaly svůj tlak na Švýcarsko, aby s jejich soupeřem neobchodovalo. To se žádné nepodařilo, byť vliv [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] byl přece jen větší. Po dobu války se [[švýcarský frank]] stal jedinou významnou volně směnitelnou měnou na světě a jak Spojenci, tak Osa prodávali značné množství zlata [[Švýcarská národní banka|Švýcarské národní bance]] výměnou za švýcarské franky a další zahraniční měny. Stovky milionů franků byly zaplaceny za zlaté rezervy získané z centrálních bank okupovaných zemí. Také 581 000 franků „melmerského“ zlata získaného od obětí [[holokaust]]u ve východní Evropě se prodalo švýcarským bankám.{{Citace periodika [303] => | příjmení = Cowell [304] => | jméno = Alan [305] => | titul = Dispatch: Switzerland's Wartime Blood Money [306] => | periodikum = Foreign Policy [307] => | datum vydání = 1997 [308] => | číslo = 107 [309] => | strany = 132–144 [310] => | issn = 0015-7228 [311] => | doi = 10.2307/1149338 [312] => | url = https://www.jstor.org/stable/1149338 [313] => | datum přístupu = 2021-05-16 [314] => }} O této ožehavé záležitosti se ve Švýcarsku diskutuje dodnes, v 90. letech [[Světový židovský kongres]] švýcarské banky kvůli tomu i žaloval. Na druhou stranu Švýcarsko přijalo za války 300 000 uprchlíků, z toho asi 27 000 [[Židé|Židů]].{{Citace elektronického periodika [315] => | příjmení = Borer [316] => | jméno = Thomas G. [317] => | titul = There Was Nothing Sinister in Swiss Refugee Camps [318] => | periodikum = Los Angeles Times [319] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1998-jan-19-me-9824-story.html [320] => | datum vydání = 1998-01-19 [321] => | jazyk = en-US [322] => | datum přístupu = 2021-05-16 [323] => }} Zvláštním druhem lidové rezistence vůči nacismu za války byl důraz na [[Švýcarská němčina|švýcarské dialekty němčiny]], takže švýcarská němčina se postupně dosti vzdálila němčině německé. [324] => [325] => Od roku 1959 je [[Spolková rada (Švýcarsko)|Spolková rada]] (vláda) skládána na základě tzv. [[Kouzelná formule|kouzelné formule]], tedy vytvoří ji vždy čtyři největší politické strany. Dlouhodobě jsou to protestantští [[Svobodná demokratická strana: Liberálové|svobodní demokraté]], katoličtí křesťanští demokraté (od roku 2021 seskupeni ve straně [[Střed (politická strana)|Střed]]), levicoví [[Sociálně demokratická strana Švýcarska|sociální demokraté]] a pravicoví [[Švýcarská lidová strana|lidovci]], čímž je vytvořen politický systém bez větší parlamentní [[Opozice (politika)|opozice]]. Švýcarská demokracie, se svým důrazem na [[Přímá demokracie|demokracii přímou]], bývá dávána za vzor, ale zvláštností je, že například ženy získaly ve Švýcarsku [[volební právo žen|hlasovací právo]] až roku 1971. V kantonu [[Appenzell Innerrhoden]] ženy toto právo v kantonálních volbách získaly dokonce až v roce 1990.{{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Neuvěřitelné! V kolébce demokracie neměly ženy volební právo ještě na konci 20. století [327] => | periodikum = Radiožurnál [328] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/neuveritelne-v-kolebce-demokracie-nemely-zeny-volebni-pravo-jeste-na-konci-20-6234290 [329] => | datum vydání = 2014-12-26 [330] => | jazyk = cs [331] => | datum přístupu = 2021-05-16 [332] => }} [333] => [[Soubor:1971 Opening.jpg|vlevo|náhled|Otec zakladatel [[Klaus Schwab]] zahajuje první [[Světové ekonomické fórum]] roku 1971]] [334] => Od roku 1971 se ve švýcarském [[Davos]]u každoročně pořádá setkání nejvlivnějších světových politiků a podnikatelů zvané [[Světové ekonomické fórum]].{{Citace elektronického periodika [335] => | příjmení = Cvrček [336] => | jméno = Miroslav [337] => | titul = Historie Světového ekonomického fóra [338] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [339] => | url = https://byznys.hn.cz/c1-33409620-historie-svetoveho-ekonomickeho-fora [340] => | datum vydání = 2011-01-25 [341] => | jazyk = cs [342] => | datum přístupu = 2023-04-24 [343] => }} [344] => [345] => Tradiční plná neutralita byla ve 2. polovině 20. století oslabena, roku 1963 Švýcarsko vstoupilo do [[Rada Evropy|Rady Evropy]], v roce 2002 do [[Organizace spojených národů|OSN]], roku 2008 země vstoupila do [[Schengenská dohoda|schengenského prostoru]].{{Citace elektronického periodika [346] => | příjmení = [347] => | titul = Švýcarsko vstoupilo do Schengenu. Pokud neletíte, pasy nechte doma [348] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [349] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-31586580-svycarsko-vstoupilo-do-schengenu-pokud-neletite-pasy-nechte-doma [350] => | datum vydání = 2008-12-12 [351] => | jazyk = cs [352] => | datum přístupu = 2021-05-16 [353] => }} Všechny tyto kroky následovaly, dle silné tradice, až po schválení v [[Referendum|referendu]].{{Citace periodika [354] => | příjmení = Frey [355] => | jméno = Bruno S. [356] => | titul = Direct Democracy: Politico-Economic Lessons from Swiss Experience [357] => | periodikum = The American Economic Review [358] => | datum vydání = 1994 [359] => | ročník = 84 [360] => | číslo = 2 [361] => | strany = 338–342 [362] => | issn = 0002-8282 [363] => | url = https://www.jstor.org/stable/2117855 [364] => | datum přístupu = 2021-05-16 [365] => }} V referendu z roku 2020 Švýcaři odmítli ze schengenského prostoru vystoupit.{{Citace elektronického periodika [366] => | titul = Potvrzeno. Švýcaři v referendu odmítli větší kontrolu migrace z Evropské unie [367] => | periodikum = iROZHLAS [368] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [369] => | vydavatel = Český rozhlas [370] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [371] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/svycarsko-zeneva-bern-evropska-unie-migrace-pracovni-trh-referendum-evropa_2009270713_gak [372] => | datum přístupu = 2021-05-16 [373] => }} [[Evropská unie]] dlouhodobě usiluje o komplexní rámcovou dohodu o vztazích EU a Švýcarska, která by vedla ke sblížení a sladění zejména legislativy, avšak v roce 2021 švýcarská vláda po sedmi letech jednání jednostranně ukončila, což média označila za „švýcarský [[brexit]]“.{{Citace elektronického periodika [374] => | příjmení = Schuster [375] => | jméno = Robert [376] => | titul = Švýcaři spustili svůj ‚brexit‘. Vláda reagovala na tlak veřejnosti a ukončila po sedmi letech jednání s EU {{!}} Svět [377] => | periodikum = Lidovky.cz [378] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/svycari-spustili-svuj-brexit-vlada-kvuli-tlaku-verejnosti-ukoncila-po-7-letech-jednani-o-ramcove-doh.A210530_224932_ln_zahranici_sed [379] => | datum vydání = 2021-05-31 [380] => | jazyk = cs [381] => | datum přístupu = 2021-05-31 [382] => }} [383] => [384] => Švýcarsko porušilo svou neutralitu během [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]] 28. února 2022, kdy se Spolková rada připojila k balíku sankcí uvalených [[Evropská unie|Evropskou unií]] na [[Rusko]] (týkají se omezení ruského přístupu ke kapitálu, míří rovněž na energetiku, dopravu či obchod). Zároveň uvalila finanční sankce na [[Prezident Ruska|ruského prezidenta]], [[Seznam hlav vlád Ruska|premiéra]], šéfa ruské diplomacie a také pět ruských (nejmenovaných) [[Východoevropský oligarcha|oligarchů]], kteří údajně mají k ruskému prezidentovi velmi blízko. Také vyjádřila podporu napadené [[Ukrajina|Ukrajině]]. Díky těmto krokům se 7. března (stejně jako státy [[Evropská unie|EU]] a dalších 20 zemí světa) dostala na oficiální [[Seznam nikoli přátelských zemí|seznam nepřátel Ruska]].{{Citace elektronického periodika [385] => | příjmení = Kurzy.cz [386] => | titul = Švýcarsko poruší neutralitu a uvalí sankce na Rusko {{!}} Kurzy.cz [387] => | periodikum = www.kurzy.cz [388] => | url = https://www.kurzy.cz/tema/7201230.html [389] => | jazyk = cs [390] => | datum přístupu = 2022-03-04 [391] => }}{{Citace elektronického periodika [392] => | titul = Finsko či Švédsko. Pomoc Ukrajině nabízejí i jindy neutrální státy [393] => | periodikum = iDNES.cz [394] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/finsko-ukrajina-valka-invaze-rusko-svycarsko-svedsko-neutralita.A220228_191535_zahranicni_jhr [395] => | datum vydání = 2022-02-28 [396] => | jazyk = cs [397] => | datum přístupu = 2022-03-04 [398] => }}{{Citace elektronické monografie [399] => | titul = Russia-Ukraine war: Why Switzerland is veering from its traditional neutrality policy [400] => | url = https://indianexpress.com/article/explained/russia-ukraine-war-switzerland-policy-7798603/ [401] => | datum vydání = 2022-03-04 [402] => | datum přístupu = 2022-03-04 [403] => | jazyk = en [404] => }}{{Citace periodika [405] => | příjmení = ČTK [406] => | titul = Rusko aktualizovalo seznam "nepřátel". USA a Česko doplnila celá EU či Ukrajina [407] => | periodikum = Deník.cz [408] => | datum vydání = 2022-03-07 [409] => | jazyk = cs [410] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/ruska-seznam-nepratelskych-zemi.html [411] => | datum přístupu = 2022-03-07 [412] => }}{{Citace elektronického periodika [413] => | příjmení = Echo24 [414] => | titul = Rusko aktualizovalo seznam nepřátel. Vedle Česka je na něm nově EU i Ukrajina - Echo24.cz [415] => | periodikum = echo24.cz [416] => | url = https://echo24.cz/a/SPabn/rusko-aktualizovalo-seznam-nepratel-vedle-ceska-je-na-nem-nove-eu-i-ukrajina [417] => | datum vydání = 2022-03-07 [418] => | jazyk = cs [419] => | datum přístupu = 2022-03-07 [420] => }} [421] => [422] => == Státní symboly == [423] => === Vlajka === [424] => [425] => {{Podrobně|Švýcarská vlajka}} [426] => [427] => Švýcarská vlajka je tvořena červeným čtvercovým listem s bílým, rovnoramenným křížem ve středu. Rozměr kříže na vlajce není formálně stanoven. Švýcarská vlajka společné s [[Vatikánská vlajka|vatikánskou]] jsou jediné státní vlajky se čtvercovým listem. [428] => [429] => === Znak === [430] => [431] => {{Podrobně|Státní znak Švýcarska}} [432] => [433] => Švýcarský státní znak tvoří červený zaoblený [[Štít (heraldika)|štít]] se stříbrným [[Řecký kříž|řeckým křížem]], jehož ramena jsou o šestinu delší, než je jejich šířka. [434] => [435] => === Hymna === [436] => [437] => {{Podrobně|Švýcarská hymna}} [438] => [439] => Švýcarská hymna je píseň ''Schweizerpsalm'' ({{Vjazyce2|cs|''Švýcarský žalm''}}). Vzhledem k tomu, že Švýcarsko má čtyři úřední jazyky, existuje kromě německé verze i překlad francouzský (''Cantique suisse''), italský (''Salmo svizzero'') a rétorománský (''Psalm svizzer''). [440] => [441] => == Geografie == [442] => {{Podrobně|Geografie Švýcarska}} [443] => [[Soubor:Karte Schweiz Details.png|náhled|vlevo|Mapa Švýcarska s [[Kanton (Švýcarsko)|kantony]], jejich hlavními městy, většími [[Švýcarská jezera|jezery]] a řekami]] [444] => [[Soubor:Switzerland_relief_location_map.jpg|náhled|Topografie Švýcarska]] [445] => Švýcarsko je se svou rozlohou 41 000 km² malou zemí. Počet obyvatel země je téměř 9 milionů a hustota obyvatelstva je 188 obyvatel/km², což je asi o ⅓ více než v Česku. [446] => [447] => Ve Švýcarsku jsou tři typy horských oblastí: [[Jura (pohoří)|Jura]], [[Švýcarská plošina]] a [[Švýcarské Alpy]]. [448] => [449] => Jura je úzké, 250 km dlouhé vápencové pohoří s výškou až 1 700 m n. m. Jura se od Alp odděluje jižně od [[Ženevské jezero|Ženevského jezera]] a táhne se obloukem podél hranice s [[Francie|Francií]]. Pokrývá zhruba 10 % území země. [450] => [451] => Švýcarské Alpy tvoří více než 57 % území země a patří převážně k [[Západní Alpy|Západním Alpám]]. Táhnou se převážně v od jihozápadu k severovýchodu. Rozdělují se na severní a jižní pásmo. Severní část Švýcarských Alp tvoří [[Bernské Alpy]] na západě a [[Glarnské Alpy]]. Jižní část tvoří [[Walliské Alpy]], [[Tessinské Alpy]] a [[Bündnerské Alpy]]. Centrem Švýcarských Alp je masiv sv. Gotthard. Nejvyšším štítem Švýcarských Alp je [[Dufourspitze]] (''Dufourův štít'' se 4 634 m n. m. je nejvyšší [[hora]] Švýcarska, druhá nejvyšší hora [[Alpy|Alp]] po [[Mont Blanc]] a druhá nejvyšší [[hora]] [[Evropa|Evropy]]). Pramení zde několik evropských řek: [[Aara]], [[Rýn]], [[Rhôna]] či [[Inn]]. [452] => [453] => Švýcarská plošina pokrývá asi 37 % území země. Nachází se mezi Jurou a Alpami a mezi Ženevským a [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]]. V jejím centru leží město [[Bern]]. Jezera, doliny a kopce na ní vznikly působením [[ledovec|ledovce]]. Tato [[pahorkatina]] je hospodářským centrem země. [454] => [455] => == Politický systém == [456] => {{Podrobně|Politický systém Švýcarska}} [457] => [458] => === Občan === [459] => [[Soubor:Gedenkblatt 1874.jpg|náhled|Pamětní listina revize federální ústavy Švýcarska (1874)]] [460] => Politickou, [[zákonodárná moc|zákonodárnou]] – ale i [[výkonná moc|výkonnou]] – moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace představují občané, jimž jsou podřízeny i jejich parlamenty (spolkový, kantonální, městské), někde nazývané radou (kantonální, městská, obecní) – „občan je nejvyšším suverénem“. [461] => [462] => Suverénem na úrovni [[obec|obcí]]/[[město|měst]], kantonů a na úrovni spolkové je lid, tedy ''občané'', jimž podléhají s konečnou platností všechna rozhodování, což je zakotveno ve spolkové ústavě a ústavách kantonů: [463] => * o zákonech a ústavách, [464] => * o věcných záležitostech. [465] => V praxi je zvykem, některá práva – podle oblasti a zájmů – propůjčit reprezentantům. Jedná se ale vždy o propůjčení dočasné a záleží na spokojenosti občanů, jestli si tu či onu pravomoc nevrátí do svých výlučných kompetencí. [466] => [467] => ==== Politická práva občana ==== [468] => K ''[[politická práva|politickým právům]]'' občanů – na úrovni obcí/měst, kantonů a úrovni spolkové patří: [469] => [470] => * ''[[referendum]]'', (právo veta) jehož rozhodnutí jsou pro reprezentanty závazná: [471] => ** ''povinné'', při změnách ústavy, [472] => ** ''fakultativní'', při změnách zákona, (pokud se pro referendum během 100 dní vysloví nejméně 50 000 voličů, nebo 8 kantonů, uskuteční se celostátní hlasování o tomto zákoně), [473] => * ''[[lidová iniciativa|iniciativa]]'', (návrh zákona) pro reprezentanty závazná, tedy pokud během 18 měsíců iniciátoři „iniciativy“ získají podpisy 100 000 voličů, uskuteční se celostátní hlasování o navrhovaném zákoně, [474] => * ''[[petice]]'', která je pozůstatkem z ještě nevyvinuté [[demokracie]] počátku 19. století. [475] => [476] => volební právo: [477] => * aktivní – ''[[volby|volit]]'', [478] => * [[pasivita|pasivní]] – být ''[[kandidát|kandidován]]'' a ''zvolen'', [479] => * [[hlasování]] – vyjádřit se k předkládanému návrhu. [480] => [481] => ==== Poměrný systém ==== [482] => [[Soubor:Swiss Federal Assembly session, with spectators gallery.jpg|náhled|Spolkový parlament]] [483] => Původní starší [[většinový systém]] v reprezentativní části politiky během 19. a 20. století nahradil systém [[poměrný systém|poměrný]]. Tato – ve vyspělých demokraciích běžná – forma zaručuje účast i těch, kteří jsou mnohde jinde stále ještě z [[reprezentativní politika|reprezentativní politiky]] vyloučeni. Jedním ze základů jeho fungování je kolegialita a konkordance, tedy nutnost, ne-li samozřejmost („společenská objednávka“), najít věcná řešení a to přes často rozdílná stanoviska, názory a zkušenosti. [484] => [485] => ==== Rovnoprávnost žen ==== [486] => Zajímavostí je, že na spolkové úrovni bylo volební a hlasovací právo pro švýcarské ženy ustaveno až v únoru roku 1971. Předtím volili a hlasovali pouze muži starší 20 let, v 19. století ale jenom, pokud byli schopni vojenské služby. [487] => [488] => Na kantonální úrovni trvalo zrovnoprávnění žen ještě déle. V roce 1990 bylo hlasovací právo pro ženy zavedeno i v Appenzellu Innerrhodenu a to i přes odpor voličů (mužů) rozhodnutím nejvyššího soudu. [489] => [490] => === Spolkový parlament === [491] => [[Soubor:Swiss Council of States Session Spectators.jpg|náhled|Rada stavů]] [492] => [[Soubor:Nationalratssaal Wintersession 2006.jpg|náhled|Národní rada]] [493] => I když v oficiálním názvu státu přetrvává historické označení – v románských jazycích výraz pro ''[[Konfederace|konfederaci]]'', v němčině výraz ''Eidgenossenschaft'', tedy ''spříseženství'', z hlediska fungování politického systému je Švýcarsko [[federace]] tvořená 26 spolkovými státy (kantony), kde „dolní“ komora parlamentu je volena v přímých všeobecných volbách. [494] => [495] => Spolkový parlament je dvoukomorový a tvoří jej Rada stavů a Národní rada. Tyto komory volí nejvyšší spolkový výkonný orgán, sedmičlennou spolkovou radu. Spolková rada je volena na základě principu [[konkordance]], tj. začlenění pokud možno největšího podílu stran do vlády. Momentálně {{kdy?}} mají strany zastoupené ve Spolkové radě 217 z 246 křesel v parlamentě. Členové parlamentu i Spolkové rady jsou voleni na 4 roky. [496] => [497] => ==== Rada stavů ==== [498] => Rada stavů (''Ständerat'' – slovem ''Stände'' se zde míní [[Kanton (Švýcarsko)|kantony]]) má 46 členů (po dvou zástupcích za 20 původních kantonů a po jednom za vyjmenované kantony, které historicky vznikly jako polokantony); způsob volby do Rady stavů je v kompetenci jednotlivých kantonů. [499] => [500] => ==== Národní rada ==== [501] => Národní rada (''Nationalrat'') má 200 členů, kteří jsou voleni proporčním systémem v každém kantonu zvlášť na dobu 4 let. Schází se po dobu 3 týdnů 4× do roka. [502] => [503] => === Prezident a vláda === [504] => [[Soubor:Bundesrat (Schweiz) im Sitzungszimmer.jpg|náhled|Zasedání Federální rady roku 1987]] [505] => [[Soubor:Erster Bundesrat.jpg|náhled|První Federální rada z roku 1848]] [506] => [[Prezident Švýcarska|Prezident konfederace]] je volen Sjednoceným spolkovým parlamentem (obě komory se při těchto příležitostech sloučí) ze členů Spolkové rady na jeden rok. [507] => [508] => Švýcarský prezident stojí v čele [[Federální rada|Federální rady]] (''Bundesrat'', ''Conseil fédéral''), která plní funkci federální vlády. Ústava definuje pozici prezidenta v celém systému jako „prvního mezi rovnými“.{{Citace elektronického periodika [509] => | příjmení = Zbořil [510] => | jméno = Josef [511] => | titul = 168 prezidentů Švýcarska za 168 let jeho existence (1848-2016) [512] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [513] => | url = https://hn.cz/c1-65408520-168-prezidentu-svycarska-za-168-let-jeho-existence-1848-2016 [514] => | datum vydání = 2016-08-22 [515] => | jazyk = cs [516] => | datum přístupu = 2023-11-10 [517] => }} V praxi to znamená, že nemá pravomoc rozpustit parlament a už vůbec nemůže určovat směr vládní politiky. Prezidentský úřad slouží ke snadnější reprezentaci vrcholných orgánů Švýcarska v zahraničí, ale i uvnitř země. [518] => [519] => Spolková rada byla zřízena roku 1848, na základě přijetí federální ústavy. Schází se v západním křídle [[Federální palác|Federálního paláce]] v Bernu, kde sídlí i parlament. Zatímco celá Rada je zodpovědná za správu Švýcarska, každý člen rady stojí v čele jednoho ze sedmi resortů (1. finance, 2. energetika, doprava, komunikace a životní prostředí, 3. vnitro, 4. hospodářství, školství a výzkum, 5. zahraničí, 6. obrana a sport, 7. spravedlnost a policie). Funkce prezidenta (je předsedou vlády i prezidentem země) se každoročně střídá mezi sedmi radními, přičemž prezidentem je vždy ten, kdo byl rok předtím viceprezidentem.{{Citace elektronického periodika [520] => | příjmení = Wirtz [521] => | jméno = Bill [522] => | titul = Víte, kdo je prezidentem Švýcarska? [523] => | periodikum = Finmag.cz [524] => | url = https://finmag.penize.cz/spolecnost/319788-vite-kdo-je-prezidentem-svycarska [525] => | jazyk = cs [526] => | datum přístupu = 2023-11-10 [527] => }} [528] => [529] => Od roku 1959 se Spolková rada skládá dle tzv. [[Kouzelná formule|kouzelné formule]], takže ji vždy vytvoří čtyři nejsilnější politické strany ve volbách. Poměry mezi nimi se přitom moc nemění. V současné radě má dva posty [[Švýcarská lidová strana]], [[Sociálně demokratická strana Švýcarska]] a [[Svobodná demokratická strana: Liberálové]]. Jeden post pak drží strana [[Střed (politická strana)|Střed]]. Žádná jiná strana součástí rady nikdy nebyla, vezmeme-li v potaz, že stranu Střed v současnosti tvoří dva bývalí členové rady. Od 1. ledna 2023 vede radu Alain Berset. [530] => [531] => Prezident není považován ani za [[Hlava státu|hlavu státu]], ani [[Hlava vlády|hlavu vlády]], ale má přece jen v Radě jisté výsady. Dojde-li například k rovnosti hlasů (což může nastat i přes lichý počet členů, protože zdržení se hlasování je povoleno a zasedání rady se může konat bez přítomnosti všech členů), má jeho hlas sílu hlasů dvou. K reprezentačním povinnostem náležejícím hlavám státu patří například vystoupení na půdě [[Organizace spojených národů|OSN]]. Na druhou stranu prezident nemůže provádět žádné státní návštěvy. Při cestách do zahraničí vystupuje pouze z titulu své funkce vedoucího konkrétního odboru vlády. Hostující hlavy států musí přijmout všech sedm členů Rady společně. Mezinárodní smlouvy podepisuje jen prezident, ale jménem rady. Ostatní členové mu k tomu účelu připraví pověřovací listiny. [532] => [533] => V 19. století byla volba prezidenta vyznamenáním pro zvláště vážené členy Rady. Méně vlivní členové byli přehlíženi - známým případem byl Wilhelm Matthias Naeff, který – ačkoliv byl 27 let členem Spolkové rady – byl prezidentem pouze jednou, v roce 1853. Ve 20. století se však systém zautomatizoval. Byť tato automatizace není nikde kodifikována, automatické střídání je pouze nepsaným pravidlem. Do roku 1920 bylo zvykem, že úřadující prezident vedl také ministerstvo zahraničních věcí. Stejně tak bylo tradiční, že prezident během roku v úřadu neopustil Švýcarsko, což zesilovalo tradiční švýcarský [[izolacionismus]]. Tato pravidla byla ale již opuštěna. [534] => [535] => === Hlavní město === [536] => Švýcarská ústava{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.admin.ch/opc/de/classified-compilation/19995395/index.html#a8 |datum přístupu=2017-10-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160925210152/https://www.admin.ch/opc/de/classified-compilation/19995395/index.html#a8 |datum archivace=2016-09-25 }} nezná pojem hlavní město federace. Většina federálních institucí a zastupitelské úřady sídlí v [[Bern]]u, sídly nejvyššího federálního soudu jsou [[Lausanne]] a [[Lucern|Luzern]]. [537] => [538] => === Aktivismus === [539] => Švýcarsko vzhledem ke své tradici občanské svrchovanosti generovalo vždy osobnosti, jež chtěly ovlivnit dění nejen ve Švýcarsku, ale i v celém světě, čemuž nahrávala i švýcarská neutralita. [[Henri Dunant]] založil kupříkladu [[Mezinárodní červený kříž]] a inicioval [[Ženevské úmluvy]]. Za to také v roce 1901, jakožto vůbec první, obdržel [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]]. Hned při druhém udělování této ceny uspěli znovu Švýcaři – míroví aktivisté a zakladatelé Stálého mezinárodního výboru míru [[Élie Ducommun]] a [[Charles Albert Gobat]].
[540] => Soubor:Swiss Constitution Cover.JPG|Federální ústava Švýcarska [541] => Soubor:Bundesverfassung Schweiz, auf blauen Untergrund, Seite 1.jpg|Federální ústava
Švýcarska [542] => Soubor:Bundesverfassung Schweiz, auf blauen Untergrund, Seite 2.jpg|Federální ústava
Švýcarska [543] => Soubor:Kantonsverfassung Kanton St. Gallen, Seite 1.jpg|Ústava kantonu
St. Gallen [544] =>
[545] => [546] => == Administrativní rozdělení == [547] => {{Podrobně|Kanton (Švýcarsko)}} [548] => [[Soubor:Switzerland, administrative divisions - de - colored.svg|náhled|400px|Švýcarské kantony]] [549] => Švýcarsko je federací 26 [[autonomie|autonomních]] [[Kanton (Švýcarsko)|kantonů]], které jsou zcela rovnoprávné navzájem i na federální úrovni, s výjimkou šesti kantonů (dříve úředně a dodnes hovorově nazývaných ''polokantony''), které mají pouze jednoho zástupce v Radě stavů a poloviční váhu při hlasováních podle kantonů. Každý z kantonů má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet i ústavu, podobně jako je tomu ve spolkových zemích [[Německo|Německa]] nebo státech [[Spojené státy americké|USA]]. [550] => [551] => {| class="wikitable" style="text-align:left; font-size:90%;" [552] => |- style="font-size:100%; text-align:right;" [553] => ! colspan="2" | Kanton !! Hl. město!! colspan="2" | Kanton !! Hl. město [554] => |- [555] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Aargau matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Aargau]] || [[Aarau]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Nidwalden matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | *[[Nidwalden]] || [[Stans]] [556] => |- [557] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Appenzell Ausserrhoden matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | *[[Appenzell Ausserrhoden]] || [[Herisau]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Obwalden matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | *[[Obwalden]] || [[Sarnen]] [558] => |- [559] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Appenzell Innerrhoden matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | *[[Appenzell Innerrhoden]] || [[Appenzell]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Schaffhausen matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Schaffhausen (kanton)|Schaffhausen]] || [[Schaffhausen]] [560] => |- [561] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Coat of arms of Kanton Basel-Landschaft.svg|14px]] || style="border-left:0;" | *[[Basilej-venkov]] || [[Liestal]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Schwyz matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Schwyz (kanton)|Schwyz]] || [[Schwyz]] [562] => |- [563] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Basel-Stadt matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | *[[Basilej-město]] || [[Basilej]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Solothurn matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Solothurn (kanton)|Solothurn]] || [[Solothurn]] [564] => |- [565] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Bern matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Bern (kanton)|Bern]] || [[Bern]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Coat of arms of canton of St. Gallen.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[St. Gallen (kanton)|St. Gallen]] || [[St. Gallen]] [566] => |- [567] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Freiburg matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Fribourg (kanton)|Fribourg]] || [[Fribourg]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Thurgau matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Thurgau]] || [[Frauenfeld]] [568] => |- [569] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Genf matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Ženeva (kanton)|Ženeva]] || [[Ženeva]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Tessin matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Ticino (kanton)|Ticino]] || [[Bellinzona]] [570] => |- [571] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Glarus matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Glarus (kanton)|Glarus]] || [[Glarus]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Uri matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Uri]] || [[Altdorf]] [572] => |- [573] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:CHE Graubünden COA.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Graubünden]] || [[Chur]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Wallis matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Valais]] || [[Sion (Švýcarsko)|Sion]] [574] => |- [575] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Jura matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Jura (kanton)|Jura]] || [[Delémont]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Waadt matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Vaud]] || [[Lausanne]] [576] => |- [577] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Luzern matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Lucern (kanton)|Lucern]] || [[Lucern]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Zug matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Zug (kanton)|Zug]] || [[Zug]] [578] => |- [579] => | style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Neuenburg matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Neuchâtel (kanton)|Neuchâtel]] || [[Neuchâtel]] || style="border-right:0;"| [[Soubor:Wappen Zürich matt.svg|14px]] || style="border-left:0;" | [[Curych (kanton)|Curych]] || [[Curych]] [580] => |} [581] => [582] => == Ekonomika == [583] => {{Podrobně|Ekonomika Švýcarska}} [584] => [585] => Dnes je Švýcarsko velmi vyspělým státem, ale ještě v 19. století bylo Švýcarsko jen v některých oblastech hospodářsky vyspělým státem, vynikalo však v [[řemeslo|řemeslech]] a průmyslu (zpočátku [[hodinky|hodinářství]], které vzniklo jako zimní zaměstnání zemědělců). Malé a jemné přístroje, které nevyžadovaly mnoho surovin a nákladnou dopravu materiálů, daly základ přesnému [[strojírenství]], později i těžkému. Současně s tímto se rozvíjejí obory [[chemie]] a [[farmacie]]. I zemědělství se s rozvojem průmyslu rozvíjí, stoupá produkce a zpracování potravin (např. proslavené [[sýr]]y, [[čokoláda|čokolády]]). [586] => [587] => Pro udržení ekonomiky hovoří i [[ekonomická integrace|integrovaná]] specializovaná ekonomika, špičkový průmysl, [[produkční systém|produkční]] a distribuční systémy a [[finance|finančnictví]] na trzích [[Evropa|Evropy]] a celého světa. [588] => [589] => Síla a základ švýcarské [[ekonomika|ekonomiky]] je v malých a středních firmách, které vytvářejí přes 90 % jejího HDP. [590] => [591] => === Průmysl === [592] => [[Soubor:Vintage_Omega_Speedmaster_145.012-67.jpg|náhled|Hodinky ''Omega Speedmaster''. Polovina světové produkce hodinek pochází ze Švýcarska.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.swissworld.org/en/economy/key_sectors/watches/ |titul=Watches |vydavatel=Swissworld.org |datum přístupu=28 February 2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305034250/http://www.swissworld.org/en/economy/key_sectors/watches/ |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }}]] [593] => Švýcarsko v průběhu rozvoje změnilo z převážně [[zemědělství|zemědělsky]] orientovaného státu (kantonů) ve stát s rozvinutým [[průmysl]]em různého [[charakter]]u: [[hodiny|hodinářství]], přesné a jemné [[strojírenství]], přístrojová technika, [[chemický průmysl]], [[Potravina|potravinářský]] průmysl, [[farmacie|farmaceutický]] průmysl, lékařské přístroje a vybavení aj. Ke známým firmám patří [[Rolex]], [[ABB]], [[Nestlé]], [[Logitech]], [[Novartis]], [[Hoffmann-La Roche]], [[Victorinox]], [[Lindt & Sprüngli]], [[Toblerone]], [[Omega (společnost)|Omega]], [[TAG Heuer]], [[Patek Philippe]], [[Tissot]] či [[Adecco]]. [594] => [595] => === Služby === [596] => [[Soubor:CHF Banknotes.jpg|náhled|Švýcarské bankovky]] [597] => Patrně nejznámější oblastí služeb ve Švýcarsku je [[Banka|bankovnictví]], dříve známé bankovním tajemstvím. To však zásadně oslabilo kvůli tlakům konkurence ([[Spojené státy americké|USA]], nověji [[Londýn]]a, ale i [[Německo|Německa]]).{{Citace periodika|url=http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/76909/legendarni-svycarske-bankovni-tajemstvi-konci-staty-i-cesko-si-budou-vymenovat-informace.html|periodikum= Reflex|datum= 5. 1. 2017|strany= |titul=Legendární švýcarské bankovní tajemství končí. Státy (i Česko) si budou vyměňovat informace}} Významnou bankou je [[UBS]] (největší švýcarská a jedna z největších na světě), [[Credit Suisse]] (druhá největší) a mnoho dalších. Zajímavostí jsou soukromé bankovní domy, kde jejich majitelé ručí celým svým jměním. Do této oblasti patří i pojišťovny jako jsou [[Winterthur]], [[Zurich Insurance Group]], [[Baloise]] aj. [598] => [599] => Ve finančních službách ([[Banka|banky]] nebo [[pojišťovna|pojišťovny]], zakládané s rozvojem průmyslu a [[železnice]]) se Švýcarsko stalo mezinárodním pojmem. Započínající ekonomický [[rozvoj|rozmach]] země, sice zpomalený [[Druhá světová válka|2. světovou válkou]], umožnil po jejím ukončení rychlý rozvoj a prosperitu. Po válce způsobilo kontroverzi odhalení, že během války [[Nacistické Německo|nacisté]] prodávali švýcarským bankám zlato, které uloupili [[Židé|Židům]] a také v centrálních bankách v okupované Evropě, a za švýcarské franky potom od neutrálních zemí nakupovali suroviny důležité pro vedení války.{{Citace elektronického periodika [600] => | titul = How Swiss oiled Hitler's killing machine [601] => | periodikum = The Independent [602] => | datum_vydání = 23. března 1997 [603] => | url = https://www.independent.co.uk/news/how-swiss-oiled-hitlers-killing-machine-1274447.html [604] => }} Podle jednoho odhadu z 90. let zkorumpovaní politici, diktátoři a zločinci z celého světa ukryli ve švýcarských bankách okolo 6 biliónů franků.{{Citace elektronického periodika [605] => | titul = Zlato nacistů a židovské milióny [606] => | periodikum = Hospodářské noviny [607] => | datum_vydání = 8. listopadu 1996 [608] => | url = https://archiv.ihned.cz/c1-900341-zlato-nacistu-a-zidovske-miliony [609] => }} [610] => [611] => === Doprava === [612] => Doprava je spojujícím odvětvím pro celé hospodářství, propojuje [[infrastruktura|infrastrukturu]] Švýcarska. [613] => * hustá síť silnic a dálnic, silnice přes průsmyky (pass), tunely, poštovní autobusy (Postauto) [614] => * městská a aglomerační doprava, [[autobus]]y, příměstské rychlodráhy (S-Bahn), systémy dopravních sítí [615] => * [[železnice]], lanovky: [[Švýcarské spolkové dráhy|SBB-CFF-FFS]] a další, horské dráhy, horské lanovky [616] => * přeložení ze silnice na železnici, zejména tranzitní dopravy [617] => * letecké společnosti, Swiss ([[Swiss International Air Lines]]), nově vzniklé nízkonákladové společnosti („Swissair without air“), [[letiště]] [618] => [619] => === Turistika === [620] => [[Soubor:Sertigtal.jpg|náhled|Údolí Sertig v kantonu [[Graubünden]]]] [621] => Turistika přispěla v 19. a 20. století k rozvoji těch nejchudších částí Švýcarska, Alp. Zpočátku záležitost patřící bohaté [[aristokracie|aristokracii]] se v druhé polovině 20. století stala záležitostí dostupnou pro širokou oblast obyvatel planety. [622] => [623] => Turistika v [[Alpy|Alpách]] je po rozvoji [[doprava|dopravy]], a tím i dostupnosti do [[hora|hor]], k [[jezero|jezerům]] atd., významnou oblastí hospodářství Švýcarska, neboť na sebe váže množství činností, které s ní souvisejí: [[hotel]]y, [[penzion]]y, privátní ubytování, [[restaurace (pohostinství)|restaurace]], sport, kultura. [624] => [625] => K nejnavštěvovanějším místům patří: [626] => * Alpy – [[Švýcarské Alpy]], [[Arosa]], [[Davos]], [[Engelberg]], [[Bernské Alpy]], [[Jungfrauregion]], [[St. Moritz]], [[Zermatt]] a [[Matterhorn]], …
a jezera – [[Bodamské jezero|Bodamské (Bodensee)]], [[Curyšské jezero|Curyšské (Zürichsee)]], [[Lucernské jezero|Lucernské (Vierwaldstättersee)]], [[Lago Maggiore]], [[Luganské jezero|Luganské (Lago di Lugano)]], [[Thunské jezero|Thunské (Thunersee)]], [[Ženevské jezero|Ženevské (Lac Léman)]], …, [627] => * francouzská část – [[Lausanne]], [[Ženeva]], …, [628] => * italská část – [[Locarno]] a [[Ascona]], [[Lugano]], … a [629] => * německá část – [[Basilej]], [[Bern]], [[Curych]], [[Lucern]], …, [[Ballenberg]], … [630] => [631] => Švýcarské speciality, zajímavosti: [[Glacier Express]], [http://sbb.ch SBB-CFF-FFS], …
Nejznámější tradiční švýcarská jídla: [[Fondue|fondue ze sýra]], [[Raclette]], [[Rösti]], … [632] => [633] => == Obyvatelstvo == [634] => {{viz též|Obyvatelstvo Švýcarska}} [635] => [[Soubor:Städtischen Bevölkerung Schweiz 2019 de.png|náhled|Městské obyvatelstvo Švýcarska (2019)]] [636] => Švýcarsko má 8 606 033 obyvatel (2019) a mluví se zde převážně čtyřmi úředními jazyky: [[Němčina|němčinou]] (67,3 %), [[Francouzština|francouzštinou]] (20,4 %), [[Italština|italštinou]] (8,3 %) a [[Rétorománština|rétorománštinou]] (0,8 %). V roce 2015 bylo Švýcarsko vyhodnoceno jako nejšťastnější země na světě. [637] => [638] => === Uvědomění národa === [639] => Důležité bylo pro Švýcary poznání, že války nevedou k [[prosperita|prosperitě]] a spokojenosti lidu. Poznání na svou dobu revoluční, které se v ostatních státech Evropy prosadilo teprve až o století později, po ukončení [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Ve Švýcarsku (kde „občan je nejvyšším suverénem“) a některých státech USA byl běžný vliv lidu na politiku státu již od posledních desetiletí 18. století. Ostatní evropské státy dospěly k tomuto taktéž, ale až o století později, kdy se v ostatní Evropě začíná diskutovat o participaci [[Občanství|občanů]] na politice. [640] => [641] => === Jazyk === [642] => [[Soubor:Sprachen CH 2000 EN.svg|náhled|350px|Úřední jazyky ve Švýcarsku (celkem/ švýc. populace):{{Citace elektronické monografie |titul=Bevölkerung, Strukturerhebung der eidgenössischen Volkszählung 2011: Bevölkerung nach Sprache und Religion, Ständige Wohnbevölkerung ab 15 Jahren nach Hauptsprachen, 2011 |url=http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/news/04/01.Document.169325.xls |type=Statistics |druh nosiče=XLS |vydavatel=Swiss Federal Statistical Office, 2013 |location=Neuchâtel |datum vydání=30 May 2013 |website=http://www.bfs.admin.ch |jazyk=German, French, or Italian |datum přístupu=22 December 2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150923184841/http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/news/04/01.Document.169325.xls |datum archivace=2015-09-23 |nedostupné=ano }} [643] => {{legenda|#fe9625| [[němčina]] (65,3 %; 73,2 %)}} [644] => {{legenda|#52b041| [[francouzština]] (22,4 %; 23,1 %)}} [645] => {{legenda|#6a51a3| [[italština]] (8,4 %; 6,1 %)}} [646] => {{legenda|#91238d| [[rétorománština]] (0,54 %; 0,7 %)}}]] [647] => Švýcarsko již ve své [[ústava|ústavě]] přijaté v 19. století deklarovalo rovnoprávnost jazyků původně žijících obyvatel. Zákonem zaručené je právo na komunikaci se spolkovými [[úřad]]y ve všech úředních jazycích. Švýcarsko má tedy čtyři [[úřední jazyk]]y. Dobrovolně, podle svých možností, se přidávají i některé další úřady na úrovni kantonů a obcí. S pokračující [[národnostní integrace|integrací]] [[Cizinec|cizinců]] a [[imigrace|imigrantů]] úřady umožňují komunikaci i v jiných jazycích. Hojně rozšířeným [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]] je také [[angličtina]]. [648] => [649] => Všeobecně rozšířeným omylem je názor, že všichni Švýcaři hovoří všemi čtyřmi úředními jazyky své země. Např. Švýcaři, jejichž mateřštinou je němčina, se ve škole sice většinou učí jako první cizí jazyk francouzštinu a jako další angličtinu (v některých kantonech je tomu naopak), ale italsky již mluví jen málokterý z nich. [650] => [651] => ==== Němčina ==== [652] => [[němčina|Němčinou]] hovoří 62,1 % obyvatel. Němčina je hlavním úředním jazykem na severu, ve středu a na východě Švýcarska (celkem ve 13 kantonech a 6 polokantonech včetně kantonu Graubünden) a dále druhým úředním jazykem v kantonech [[Fribourg (kanton)|Fribourg]] a [[Valais|Wallis]]. V německy mluvících částech se v běžném styku používá [[švýcarská němčina]], jeden z [[Alemanština|alemánských dialektů]]. [653] => [654] => ==== Francouzština ==== [655] => [[francouzština|Francouzštinou]] hovoří 22,8 % obyvatel. Francouzština je hlavním úředním jazykem v 6 kantonech ([[Fribourg (kanton)|Fribourg]], [[Jura (kanton)|Jura]], [[Neuchâtel (kanton)|Neuchâtel]], [[Vaud]], [[Valais|Wallis]], [[Ženeva (kanton)|Ženeva]]) a druhým úředním jazykem [[Bern (kanton)|kantonu Bern]]. [656] => [657] => ==== Italština ==== [658] => [[italština|Italštinou]] hovoří 8,0 % obyvatel. Italština je hlavním úředním jazykem v [[Ticino (kanton)|kantonu Ticino]] a druhým úředním jazykem [[Graubünden|kantonu Graubünden]]. [659] => [660] => ==== Rétorománština ==== [661] => [[rétorománština|Rétorománštinou]] hovoří 0,5 % obyvatel. Rétorománština je třetím úředním jazykem [[Graubünden|kantonu Graubünden]]. O rétorománštině se někdy hovoří jako o poloúředním (polooficiálním) jazyce. Právo na komunikaci se spolkovými úřady v tomto jazyce mají pouze lidé, pro něž je rétorománština jazykem mateřským. Toto právo získali navíc rétorománsky hovořící Švýcaři až po referendu v roce 1996, teprve tehdy dostala rétorománština status úředního jazyka (do té doby byla od roku 1938 pouze národním jazykem Švýcarska, do této doby mohli Švýcaři komunikovat s úřady rétorománsky jen na kantonální úrovni v kantonu Graubünden). [662] => [663] => === Imigrace === [664] => Po počáteční segregační a pozdější integrační kontrole pod rostoucím tlakem protestů proti cizincům se Švýcarsko pokusilo přibrzdit imigrační trendy a přesunout toto stěhování více do kolejí dočasné nebo sezónní pracovní migrace. Tímto přístupem byla pracovní migrace do roku 1960 pokrývána ze čtyř hlavních zdrojů. Především to byla [[Itálie]], s níž byla v roce 1948 uzavřena smlouva o najímání pracovních sil, v menším rozsahu pak [[Německo]], [[Rakousko]] a [[Francie]]. Po druhé světové válce zažilo Švýcarsko nejmohutnější hospodářský růst ve svých dějinách, který trval téměř třicet let a způsobil i silný početní vzestup zaměstnaných cizinců. Po odchodech velké části nejpočetnější skupiny Italů se změnily i národnostní proporce. Zvýšil se podíl Jugoslávců, Turků a Portugalců. Smlouvou o náboru pracovních sil uzavřenou v roce 1948 s Itálií začal fungovat švýcarský rotační model časově omezených, avšak obnovitelných pracovních smluv pro „saisoniers“ a „osoby s ročním pobytem“. Po osmnácti měsících pracovního pobytu byla nabídnuta možnost pozvat další rodinné příslušníky, po pěti letech pak volný výběr pracovního místa při pravidelném obnovování pracovního a pobytového povolení a konečně po dalších pěti letech právo usadit se v zemi na základě plné rovnoprávnosti s výjimkou politických práv, která byla tradičně vázána na těžko dostupné státní občanství. Proti pracovnímu a sociálnímu zrovnoprávnění zahraničních pracovníků ve druhé „italské smlouvě“ z roku 1963 se zvedly mohutné protestní vlny, které vyústily v proticizinecká hnutí a vznik politických stran zaměřených proti „zahlcení země cizinci“. Pod vlivem řídících mechanismů migrační politiky, vytvořených ještě před propuknutím krize v polovině sedmdesátých let 20. století, počty cizinců klesaly. Protestní hnutí umlkla a objevila se až koncem osmdesátých let 20. století, kdy se k trvalému příchodu dalších rodinných příslušníků již usazených osob přidal rostoucí počet žadatelů o [[azyl]].{{Citace monografie [665] => | příjmení = Bade [666] => | jméno = Klaus L. [667] => | titul = Evropa v pohybu [668] => | vydání = 1 [669] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [670] => | místo = Praha [671] => | rok = 2005 [672] => | počet stran = 497 [673] => | strany = 334–336 [674] => | isbn = 80-7106-559-5 [675] => }} [676] => [677] => {{Pahýl část}} [678] => [679] => === Náboženství === [680] => [[Soubor:Fronleichnam Erschmatt Wallis 06.JPG|náhled|[[Slavnost Těla a Krve Páně]] v kantonu Valais]] [681] => Svoboda vyznání je garantována švýcarskou ústavou (článek 15 Ústavy). Referendem v roce 1973 byly z Ústavy vypuštěny články bránící [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskému řádu]] usadit se v zemi, které byly součástí ústavy od roku 1848. [682] => [683] => V zemi neexistuje oficiální státní církev, většina kantonů (kromě Ženevy a Neuchâtelu) však finančně podporuje buď římskokatolickou, starokatolickou nebo švýcarskou reformovanou církev. [684] => [685] => Zastoupení příslušníků jednotlivých vyznání: [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 38,21 %, [[kalvinismus|švýcarská reformovaná církev]] 26,93 %, jiní [[protestantismus|protestanti]] 2,89 %, [[muslim]]ové 4,95 %, [[Pravoslaví|pravoslavní]] 2,14 %, [[hinduismus|hinduisté]] 0,50 %, [[židé]] 0,25 %, [[buddhismus|buddhisté]] 0,52 %, jiní [[křesťanství|křesťané]] 0,65 %, bez vyznání 21,42 % ([[ateismus|ateisté]], [[agnosticismus|agnostici]] a náboženství bez církve) a ostatní 0,28 %.{{Citace elektronického periodika |titul=Ständige Wohnbevölkerung ab 15 Jahren nach Religions- / Konfessionszugehörigkeit |url=http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/news/01/nip_detail.Document.193976.xls |datum přístupu=15-05-2016 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150529155846/http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/news/01/nip_detail.Document.193976.xls |datum archivace=29-05-2015 |nedostupné=ano }} [686] => [687] => V roce 2009 si lidová iniciativa vynutila referendum o zákazu stavby [[minaret]]ů na muslimských [[Mešita|mešitách]]. Zákaz výstavby nových minaretů schválilo 57,5 % zúčastněných voličů. Proti se postavily pouze tři z dvaceti švýcarských kantonů, většinou ve francouzsky mluvící části Švýcarska. Švýcarská vláda doporučila navrhovanou změnu zamítnout jako neslučitelnou se základními principy ústavy, ale po oznámení výsledků referenda okamžitě oznámila, že zákaz je v platnosti. K datu hlasování byly ve Švýcarsku čtyři minarety připojené k mešitám v Curychu, Ženevě, Winterthuru a Wangen bei Olten. Těchto stávajících minaretů se zákaz netýkal, protože již byly postaveny.{{Citace elektronického periodika [688] => | titul = Švýcaři v referendu zakázali stavbu minaretů v zemi [689] => | periodikum = iDNES.cz [690] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/svycari-v-referendu-zakazali-stavbu-minaretu-v-zemi.A091128_181224_zahranicni_ipl [691] => | datum vydání = 2009-11-29 [692] => | jazyk = cs [693] => | datum přístupu = 2023-04-24 [694] => }} Zákaz minaretů kritizovali představitelé islámských států, [[Libye|libyjský]] vůdce [[Muammar Kaddáfí]] dokonce vyhlásil proti Švýcarsku [[džihád]].{{Citace elektronického periodika [695] => | titul = Kaddáfí vyzval muslimy k zahájení svaté války proti Švýcarsku [696] => | periodikum = iDNES.cz [697] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kaddafi-vyzval-muslimy-k-zahajeni-svate-valky-proti-svycarsku.A100225_204239_zahranicni_vel [698] => | datum vydání = 2010-02-25 [699] => | jazyk = cs [700] => | datum přístupu = 2023-04-24 [701] => }} Kritika přišla i ze západních zemí a od [[Rada pro lidská práva|Rady pro lidská práva]] OSN, avšak ve švýcarském pojetí demokracie nelze rozhodnutí lidu nadřadit žádný jiný princip. K dalšímu střetu s islámem došlo, když švýcarský parlament roku 2011 schválil zákaz zakrývat si na veřejnosti tvář, který byl podle muslimů namířen proti islámským ženám.{{Citace elektronického periodika [702] => | příjmení = [703] => | titul = Národní rada schválila zákaz zakrývat si tvář, namířený proti muslimkám [704] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [705] => | url = https://hn.cz/c1-53051040-narodni-rada-schvalila-zakaz-zakryvat-si-tvar-namireny-proti-muslimkam [706] => | datum vydání = 2011-09-29 [707] => | jazyk = cs [708] => | datum přístupu = 2023-04-24 [709] => }} [710] => [711] => == Kultura == [712] => {{viz též|Švýcarská kultura}} [713] => [714] => === Památky === [715] => [[Soubor:Stiftskirche St.Gallen side.JPG|náhled|vlevo|[[Klášter Sankt Gallen]]|220x220pixelů]] [716] => [[Soubor:Castelgrande Bellinzona.JPG|náhled|Castelgrande v [[Bellinzona|Bellinzoně]]]] [717] => Švýcarská kultura vznikla na rozhraní okolních kulturních oblastí, kterými byla ovlivněna. Časem se však vyvinula jako samostatná kultura. Někdy je těžké mluvit o švýcarské kultuře jako o homogenní, protože se sama dělí podle jazykových oblastí. Pro zemi je typické zejména vzájemné ovlivňování s [[Francie|Francií]], [[Německo|Německem]] a [[Itálie|Itálií]]. Mnoho švýcarských umělců{{Kdo?}} je pokládáno v těchto zemích za jejich vlastní. Vznik kulturních památek v zemi měla zpočátku na svědomí církev, později měšťané a patriciát neboť země nebyla na rozdíl od zbytku Evropy ovládaná feudály. Podporováno bylo hlavně stavitelství ([[románský sloh|románské]] katedrály v [[Grossmünster|Curychu]], [[Bazilika Valère|Sionu]], [[Katedrála v Churu|Churu]], [[Gotická architektura|gotická]] [[katedrála v Lausanne]], [[Katedrála v Bernu|Bernu]], [[Katedrála svatého Mikuláše (Fribourg)|Fribourgu]] a [[Katedrála v Basileji|Basileji]], [[Renesanční architektura|renesanční]] kostely v kantonu Ticino či radnice v Lucernu, Solothurnu a Brigu, [[Barokní architektura|barokní]] [[Klášter Einsiedeln|kláštery v Einsiedelu]], [[Klášter Muri|Muri]] a [[Klášter Sankt Gallen|St. Gallenu]]). Cizí stavitelé,{{Doplňte zdroj}} přitahováni i větší svobodou země, vybudovali krásná centra měst jako Bern, Freiburg, Lucern či St. Gallen. [[Klášter svatého Jana (Müstair)|Klášter svatého Jana]] v Müstairu, který byl založen již roku 775, byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]], stejně jako výše zmíněný klášter v Sankt Gallenu, [[Hrady v Bellinzoně|tři hrady ve městě Bellinzona]] (''Castelgrande, Montebello'' a ''Sasso Corbaro'') a historická centra Bernu a [[La Chaux-de-Fonds]]. [[Soubor:The Sun Sets on Château de Chillon (2).jpg|náhled|[[Chillon|Hrad Chillon]]]] [718] => [[Soubor:Luzern asv2022-10 Kapellbrücke img3.jpg|vlevo|náhled|[[Kapellbrücke]]]] [719] => Ve Švýcarsku se nacházejí rovněž dvě ze [[Stavby navržené Le Corbusierem|sedmnácti staveb Le Corbusiera]] na seznam zapsaných, Dům pro Corbusierovy rodiče u Ženevského jezera a bytové domy Clarte v Ženevě. Na seznamu je i jedna technická památka, [[Rhétská dráha]]. [[Územní opatství Saint Maurice d'Agaune]], založené roku 515 burgundským králem [[Svatý Zikmund|sv. Zikmundem]], je pravděpodobně nejstarším existujícím klášterem křesťanského Západu. [[Chillon|Hrad Chillon]] patří k nejzachovalejším středověkým hradům v Evropě. [[Habsburg (hrad)|Hrad Habsburg]] je svědectvím švýcarských kořenů [[Habsburkové|habsburského]] rodu, který měl později sehrát význačnou úlohu v dějinách celé Evropy. [[Kapellbrücke]] v Lucernu je nejstarší dřevěný most v Evropě. [720] => [721] => === Literatura === [722] => [[Soubor:Friedrich duerrenmatt 19890427.jpg|náhled|[[Friedrich Dürrenmatt]]|177x177pixelů]]Co se týče literatury, je Švýcarsko rozděleno podle jazykových oblastí na čtyři části: německou, francouzskou, italskou a rétorománskou. Její vznik se datuje do období 15.–16. století. Jedním z nejvýznamnějších moderních dramatiků je [[Friedrich Dürrenmatt]], představitel [[Epické divadlo|epického divadla]]. Jeho hry ''[[Návštěva staré dámy]], [[Fyzikové]]'' nebo ''Play Strindberg'' se staly světovou divadelní klasikou. [723] => [724] => [[Hermetismus|Hermetismem]] bylo velmi ovlivněno dílo spisovatele [[Hermann Hesse|Hermana Hesseho]].{{Citace elektronického periodika [725] => | příjmení = Collier [726] => | jméno = Graham [727] => | titul = Herman Hesse and The Hermetic Circle [728] => | periodikum = Psychology Today [729] => | vydavatel = [730] => | url = http://www.psychologytoday.com/blog/the-consciousness-question/201209/herman-hesse-and-the-hermetic-circle [731] => | datum vydání = [732] => | jazyk = en [733] => | url archivu = [734] => | datum přístupu = 2021-01-24 [735] => }} Nositelem [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] je [[Carl Spitteler]].{{Citace elektronického periodika [736] => | titul = The Nobel Prize in Literature 1919 [737] => | periodikum = NobelPrize.org [738] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1919/summary/ [739] => | jazyk = en-US [740] => | datum přístupu = 2021-01-24 [741] => }} Významnými autory byli rovněž [[Max Frisch]], [[Robert Walser]], [[Gottfried Keller]], [[Blaise Cendrars]], [[Charles-Ferdinand Ramuz]], [[Conrad Ferdinand Meyer]], [[Jeremias Gotthelf]], dnes kupříkladu [[Agota Kristofová]]. [742] => [743] => Známou autorkou literatury pro děti byla [[Johanna Spyri]] (''[[Heidi, děvčátko z hor]]''). [744] => [745] => === Vizuální umění === [746] => [[Soubor:Senecio2.JPG|náhled|upright|vlevo|Senecio, obraz [[Paul Klee|Paula Klee]]]] [747] => [[Soubor:Le Corbusier (1964) Stedelijk Museum Sikkensprijzen 916-9288.jpg|náhled|Architekt [[Le Corbusier]]]][[Alberto Giacometti]] je možná nejslavnějším avantgardním sochařem.{{Citace elektronického periodika [748] => | titul = Síla a energie štíhlých soch. Giacomettiho výstava v Národní galerii je výsledkem systematické práce {{!}} Kultura [749] => | periodikum = Lidovky.cz [750] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/sila-a-energie-stihlych-soch-giacomettiho-vystava-v-narodni-galerii-je-vysledkem-systematicke-prace.A190809_110453_ln_kultura_jto [751] => | datum vydání = 2019-08-10 [752] => | jazyk = cs [753] => | datum přístupu = 2021-01-24 [754] => }} Jedním z nejvýznamnějších představitelů výtvarné avantgardy 20. století je [[Paul Klee]].{{Citace elektronického periodika [755] => | titul = Paul Klee {{!}} ARTMUSEUM.CZ [756] => | periodikum = www.artmuseum.cz [757] => | url = http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=517 [758] => | datum přístupu = 2021-01-24 [759] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210129152531/http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=517 [760] => | datum archivace = 2021-01-29 [761] => }} Rodačkou ze Švýcarska je i neoklasicistická malířka [[Angelica Kauffmanová]]. Mezi [[Expresionismus|expresionisty]] si vydobyl důležité místo malíř [[Johannes Itten]]. Prací na filmu ''[[Vetřelec (film)|Vetřelec]]'' se proslavil [[Surrealismus|surrealistický]] malíř [[H. R. Giger]].{{Citace elektronického periodika [762] => | titul = Zemřel autor Vetřelce, výtvarník Giger [763] => | periodikum = Novinky.cz [764] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [765] => | vydavatel = Borgis [766] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zemrel-autor-vetrelce-vytvarnik-giger-228327 [767] => | datum přístupu = 2021-01-24 [768] => }} Svými dřevoryty proslul [[Félix Vallotton]], svým kinetickým uměním [[Jean Tinguely]]. K vlastnímu stylu zvanému paralelismus, blízkému [[Secese|secesi]], se propracoval v 19. století malíř [[Ferdinand Hodler]]. Díky svým výjevům ze švýcarského venkova 19. století si drží post národního malíře [[Albert Anker]].{{Citace elektronického periodika [769] => | titul = Albert Anker {{!}} artnet [770] => | periodikum = www.artnet.com [771] => | url = http://www.artnet.com/artists/albert-anker/ [772] => | datum přístupu = 2021-01-24 [773] => }} Významným [[Symbolismus|symbolistickým]] malířem byl [[Arnold Böcklin]], [[Romantismus|romantickým]] [[Henry Fuseli]]. [774] => [775] => Jedním z nejslavnějších Švýcarů je také [[Le Corbusier]], otec [[Moderní architektura|moderní architektury]].{{Citace elektronického periodika [776] => | příjmení = [777] => | jméno = [778] => | titul = Le Corbusier, proklínaný i velebený guru moderní architektury [779] => | periodikum = www.archiweb.cz [780] => | vydavatel = [781] => | url = https://www.archiweb.cz/n/home/le-corbusier-proklinany-i-velebeny-guru-moderni-architektury [782] => | datum vydání = [783] => | jazyk = cs [784] => | url archivu = [785] => | datum přístupu = 2021-01-24 [786] => }} Ředitelem slavného [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]] byl [[Hannes Meyer]]. Představitelem modernismu je i [[Mario Botta]]. Prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovu cenu]] získal i [[Peter Zumthor]].{{Citace periodika [787] => | titul = Pritzkerova cena patří architektu Peteru Zumthorovi [788] => | periodikum = Deník.cz [789] => | datum vydání = 2009-04-13 [790] => | jazyk = cs [791] => | url = https://www.denik.cz/umeni/zumthor_architekt20090413.html [792] => | datum přístupu = 2021-01-24 [793] => }} Firma [[Herzog & de Meuron]] architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona postavila například mnichovskou [[Allianz Arena|Allianz Arenu]]. Představitelem architektonického dekonstruktivismu je [[Bernard Tschumi]]. [[Francesco Borromini]] a [[Carlo Maderno]] (oba narozeni ve švýcarském [[Ticino (kanton)|Ticinu]]) patří k nejvýznamnějším barokním architektům. [794] => [795] => === Hudba === [796] => [[Soubor:Vals06.JPG|náhled|Koncerty s [[Alpský roh|alphorny]] ve městě [[Vals]]|180x180pixelů]]Hudebním nástrojem zvláštním pro Švýcarsko je dechový nástroj ''[[Alpský roh|Alphorn]]'', v minulosti používaný pastýři.{{Citace elektronického periodika [797] => | titul = Alphorn, trefa do srdce Švýcarů [798] => | periodikum = E15.cz [799] => | url = https://www.e15.cz/magazin/alphorn-trefa-do-srdce-svycaru-1180163 [800] => | datum přístupu = 2021-01-24 [801] => }} [802] => [803] => Nejvýznamnějšími švýcarskými skladateli klasické hudby jsou [[Othmar Schoeck]] a [[Arthur Honegger]]. Zpěvačka [[Lys Assia]] zvítězila ve vůbec prvním ročníku [[Eurovision Song Contest|soutěže Eurovize]].{{Citace elektronického periodika [804] => | příjmení = [805] => | jméno = [806] => | titul = First Eurovision winner Lys Assia dies at 94 [807] => | periodikum = the Guardian [808] => | vydavatel = [809] => | url = http://www.theguardian.com/world/2018/mar/25/first-eurovision-winner-lys-assia-dies-at-94 [810] => | datum vydání = 2018-03-25 [811] => | jazyk = en [812] => | url archivu = [813] => | datum přístupu = 2021-01-24 [814] => }} V 90. letech se mezinárodně prosadil představitel [[eurodance]] [[DJ Bobo]]. Oceňovaným skladatelem [[Elektronická hudba|elektronické hudby]] je [[Robert Miles]] nebo i [[Dieter Meier]], který spolu s [[Boris Blank|Borisem Blankem]] tvoří skupinu [[Yello]]. V rocku se prosadily skupiny [[Celtic Frost]], která položila základy [[Extrémní metal|extrémnímu metalu]], či progresivní [[Thrash metal|thrasheři]] [[Coroner]]. [815] => [816] => Od roku 1967 se v [[Montreux]] každoročně koná jeden z nejvýznamnějších jazzových festivalů [[Montreux Jazz Festival]], kde vystupují i rockoví a popoví hudebníci a často zde také nahrávají své živé desky obvykle nazývané ''[[Live at Montreux]]''.{{Citace elektronického periodika [817] => | titul = Montreux Jazz Festival {{!}} music festival {{!}} Britannica [818] => | periodikum = www.britannica.com [819] => | url = https://www.britannica.com/art/Montreux-Jazz-Festival [820] => | jazyk = en [821] => | datum přístupu = 2022-03-01 [822] => }} [823] => [824] => === Film a média === [825] => [[Soubor:1991 Academy Award Condor Films.jpg|náhled|[[Xavier Koller]] s Oscarem]] [826] => Režisér [[Xavier Koller]] se stal v roce 1990 prvním Švýcarem, který získal [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]]. Stejné ocenění obdržel již roku 1984 švýcarský snímek ''La Diagonale du fou'', který ovšem režíroval francouzský režisér [[Richard Dembo]]. Nominaci na Oscara si připsali [[Claude Goretta]] a [[Markus Imhoof]]. Vůbec první nominaci na Oscara zajistil Švýcarsku v roce 1970 [[Maximilian Schell]], rakousko-švýcarský herec, který uspěl se svou režijní prvotinou ''Erste Liebe.'' [827] => [828] => Herečka [[Ursula Andressová]] se zapsala do dějin populárního filmu jako [[bond girl]] v první filmové [[James Bond|bondovce]] ''[[Dr. No]]''.{{Citace elektronického periodika [829] => | titul = První bondgirl Ursula Andress: Fotila akty pro Playboy a měla pletky s Belmondem [830] => | periodikum = Reflex.cz [831] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/103772/prvni-bondgirl-ursulla-andress-fotila-akty-pro-playboy-a-mela-pletky-s-belmondem.html [832] => | jazyk = cs [833] => | datum přístupu = 2021-01-24 [834] => }} [[Mezinárodní filmový festival v Locarnu]] patří k nejprestižnějším filmovým přehlídkám. Hlavní cenou je ''Zlatý leopard'' (''Leopardo d'oro''). Projekce filmů se mimo jiné konají také pod širým nebem na velkém plátně na náměstí Piazza Grande. [835] => [836] => V zemi vycházejí regionální periodika (také podle jazykových oblastí), ale i několik celostátních, například ''[[Neue Zürcher Zeitung]]''. Švýcarská veřejnoprávní vysílací společnost [[SRG SSR]] vysílá televizní program v jazykových mutacích pro každou jazykovou skupinu (kromě rétorománské) a rozhlasové programy (včetně rétorománských). [837] => [838] => === Kuchyně === [839] => {{Podrobně|Švýcarská kuchyně}} [840] => [[Soubor:Emmentaler2.JPG|vlevo|náhled|[[Ementál]]]] [841] => Švýcarská kuchyně používá obvykle suroviny, které byly dostupné švýcarským farmářům, tedy hlavně různé [[sýr]]y a [[Lilek brambor|brambory]]. Používá se také [[maso]] nebo [[ryby]] ([[Pstruh|pstruzi]], [[Siven severní|siveni]]). Maso se často suší. Příkladem může být sušené hovězí maso ''bünder fleisch'', které se nejprve marinuje ve slaném nálevu a bylinkách, pak se suší. [[Uzenina|Uzeniny]] jsou národním jídlem Švýcarska a vzniklo zde mnoho specialit. Oblíbený je klobásový salát ''cervelatsalat'' nebo vepřový párek ''schublig''. Uzeniny jsou často podávané na mísách, známá je bernská nebo waliská mísa. Dalšími typickými surovinami jsou kravské [[mléko]] a sýry. Nejproslulejšími sýry jsou [[ementál]]{{Citace elektronického periodika [842] => | titul = Sýr ementál: děrovaná pochoutka ze švýcarských Alp [843] => | periodikum = Jimeto.cz [844] => | url = https://www.jimeto.cz/syr-emental/ [845] => | datum vydání = 2018-05-23 [846] => | datum přístupu = 2022-03-01 [847] => }}, polotuhý [[appenzeller]] nebo [[gruyère]], jenž je slanější a s ořechovou příchutí. [[Soubor:Swiss fondue 2.jpg|náhled|[[Fondue]]]] [848] => Ve Švýcarsku vznikl fenomén zvaný sýrové [[fondue]]. Další sýrové jídlo [[raclette]] je sýrový bochník, který se přiloží k ohni a jak sýr postupně odtává, shrnuje se na talíř. Švýcarským vynálezem je také [[müsli]], lékař [[Maximilian Bircher-Benner]] ho původně vyrobil jako čistě zdravotní stravu.{{Citace elektronického periodika [849] => | titul = Věděli jste, že müslli bylo původně vyrobeno pro lékařské účely? [850] => | periodikum = Český rozhlas Karlovy Vary [851] => | url = https://vary.rozhlas.cz/vedeli-jste-ze-muslli-bylo-puvodne-vyrobeno-pro-lekarske-ucely-7418555 [852] => | datum vydání = 2014-12-28 [853] => | jazyk = cs [854] => | datum přístupu = 2022-03-01 [855] => }} Oblíbenou pochoutkou jsou [[rösti]], smažené bramborové placky podobné [[bramborák]]ům.{{Citace elektronického periodika [856] => | titul = Switzerland food and drink guide [857] => | periodikum = World Travel Guide [858] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/europe/switzerland/ [859] => | jazyk = en-US [860] => | datum přístupu = 2022-03-01 [861] => }} Na povrchu mají rozpuštěný sýr. Curyšskou specialitou je ''[[Zürcher Geschnetzeltes]]'' (telecí po [[Curych|curyšsku]]), pokrm z telecího masa podávaný s omáčkou z vína a smetany. Oblíbenou přílohou jsou [[Špecle|spätzli]], kuličky vařeného těsta pokapané máslem. Z pečiva je místní zvláštností hruškový chléb [[birnbrot]]. Ve světě je známá především švýcarská [[čokoláda]]. [[Mléčná čokoláda]] vznikla ve Švýcarsku roku 1875, inovátorem byl [[Daniel Peter]].{{Citace elektronického periodika [862] => | příjmení = [863] => | jméno = [864] => | titul = Les pionniers du chocolat suisse [865] => | periodikum = Swissinfo.ch [866] => | url = https://www.swissinfo.ch/fre/economie/r%C3%A9volution-industrielle_les-pionniers-du-chocolat-suisse/43737554 [867] => | jazyk = fr [868] => | datum přístupu = 2022-03-01 [869] => }} Nejznámějšími moučníky jsou [[Bündner Nusstorte]], [[Zuger Kirschtorte]], [[Baarer Räbentorte]], [[Engadiner Torte]] či [[Solothurner Torte]]. Originálními nápoji jsou šumivá limonáda z mléčné syrovátky [[Rivella]], nebo mléčný nápoj s kakaovou příchutí [[Ovomaltina]]. [870] => [871] => == Věda == [872] => [[Soubor:CERN LHC collisionneur.jpg|náhled|[[Velký hadronový urychlovač]] v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERNu]]]] [873] => Ve Švýcarsku má sídlo mnoho renomovaných vědeckých a výzkumných společností, např. [[Evropská organizace pro jaderný výzkum]] (CERN). Ta v podzemí na švýcarsko-francouzských hranicích vybudovala největší [[urychlovač částic]] na světě, známý jako [[Velký hadronový urychlovač]] nebo LHC. Spuštěn byl 30. března 2010. Vědci díky němu napodobili podmínky, které panovaly ve vesmíru těsně po [[Velký třesk|Velkém třesku]] a potvrdili existenci [[Higgsův boson|Higgsova bosonu]] („božské částice“), což je důležitý objev pro udržení konzistence [[Standardní model|standardního modelu částicové fyziky]].{{Citace elektronického periodika [874] => | příjmení = [875] => | jméno = [876] => | titul = Před deseti lety vědci v CERNu napodobili podmínky panující při Velkém třesku [877] => | periodikum = ČT24 [878] => | vydavatel = Česká televize [879] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3069152-pred-deseti-lety-vedci-v-cernu-napodobili-podminky-panujici-pri-velkem-tresku [880] => | datum vydání = 2020-03-30 [881] => | jazyk = cs [882] => | datum přístupu = 2022-01-05 [883] => }} Další významnou institucí je [[Sphinx (observatoř)|HFSJG]] (''High Altitude Research Stations Jungfraujoch and Gornergrat'') na observatoři Sphinx, která se věnuje výzkumu [[Kosmické záření|kosmického záření]]. [884] => [[Soubor:ETHZ.JPG|náhled|vlevo|[[Spolková vysoká technická škola v Curychu|ETH Zürich]]]] [885] => Vědecké úspěchy Švýcarska především stojí na jeho špičkových univerzitách. [[Spolková vysoká technická škola v Curychu]] (ETH Zürich) je jedinou kontinentální univerzitou, která v mezinárodních žebříčcích dlouhodobě konkuruje slavným americkým a anglickým univerzitám. Například v [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]] (který tradičně měří kvalitu vysokých škol po celém světě), v edici z roku 2021, je ETH označena za 21. nejlepší univerzitu na světě, přičemž všechny instituce před ní jsou buď britské nebo americké a jedna nedávno založená je francouzská.{{Citace elektronického periodika [886] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [887] => | periodikum = www.shanghairanking.com [888] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [889] => | datum přístupu = 2022-01-05 [890] => }} Švýcaři mají v první stovce žebříčku ještě další čtyři školy: [[Curyšská univerzita]] (54.), [[Ženevská univerzita]] (60.), [[Univerzita v Basileji]] (87.) a [[Švýcarský federální technologický institut v Lausanne]] (91.). Pro srovnání: sousední Rakousko a Itálie nemají v první stovce žádnou školu. Francie tam má čtyři, z toho jsou však tři nedávno založená centra excelence, jejichž cílem bylo právě dobýt podobné žebříčky. [[Rusko]] má v první stovce jednu univerzitu, zbylá [[střední a východní Evropa]] (včetně Česka) žádnou. [891] => [[Soubor:Bundesarchiv_Bild_102-13739,_Stratosphärenflug,_Auguste_Piccard.jpg|vlevo|náhled|[[Auguste Piccard]] nastupuje do stratosférického balonu (1932)]] [892] => Tradice vědeckého bádání je ve Švýcarsku velká. Matematik a fyzik [[Daniel Bernoulli]] položil základy [[Hydrodynamika|hydrodynamiky]]. Byl též zakladatelem slavného matematického rodu, jehož dalším představitelem byl [[Jacob Bernoulli]], který rozvíjel například [[Teorie pravděpodobnosti|teorii pravděpodobnosti]], či jeho bratr [[Johann Bernoulli]], učitel [[Leonhard Euler|Leonharda Eulera]], pravděpodobně nejslavnějšího švýcarského matematika vůbec. Eulerovým spolupracovníkem byl další člen slavné rodiny [[Nicolaus II. Bernoulli]]. K matematikům tohoto okruhu patřil i [[Gabriel Cramer]], autor tzv. [[Cramerovo pravidlo|Cramerova pravidla]] pro řešení soustav [[Lineární rovnice|lineárních rovnic]] metodou [[determinant]]ů.[[Soubor:Paracelsus01.jpg|náhled|[[Paracelsus]]|246x246pixelů]] [893] => [894] => Švýcarský původ měl i britský kvantový fyzik [[Paul Dirac]]. Fyzik [[Fritz Zwicky]] (jehož matka byla Češka, jeho otec Švýcar v norských diplomatických službách, přičemž Fritz se narodil během jeho diplomatické mise v bulharské [[Varna|Varně]]) přišel s průlomovým konceptem tzv. [[Temná hmota|temné hmoty]]. [[Auguste Piccard]] se proslavil výstupem do [[stratosféra|stratosféry]] za pomoci balónu.{{Citace elektronického periodika [895] => | titul = První let do stratosféry: Za okny je mínus 50 a z gondoly uniká vzduch [896] => | periodikum = iDNES.cz [897] => | url = https://www.idnes.cz/technet/technika/august-jacques-a-bertrand-piccard-batyskaf.A130830_131914_tec_technika_kuz [898] => | datum vydání = 2013-09-02 [899] => | datum přístupu = 2021-01-24 [900] => }} Jeho syn [[Jacques Piccard]] byl známým [[Oceánografie|oceánografem]] a vynálezcem [[batyskaf]]u a jeho syn [[Bertrand Piccard]] zas proslul jako balónový letec a průkopník solárního letectví. [[Horace-Bénédict de Saussure]] vynalezl [[sluneční pec]]. [[Jakob Steiner]] je autorem tzv. [[Steinerova věta|Steinerovy věty]] o [[Moment setrvačnosti|momentu setrvačnosti]] v mechanice otáčivého pohybu. [[Johann Heinrich Lambert]] mj. dokázal, že [[Pí (číslo)|číslo Pí]] je [[Iracionální číslo|iracionální]], vynalezl [[vlhkoměr]], studoval světlo, [[Kometa|komety]], [[Mlhovina|mlhoviny]] či zásadně ovlivnil [[Kartografie|kartografii]]. Vzorec pro výpočet [[Vlnová délka|vlnové délky]] viditelných [[Spektrální čára|spektrálních čar]] atomu [[vodík]]u, od něhož se odvíjí moderní pojetí [[atom]]u vůbec, je dílem [[Johann Jakob Balmer|Johanna Jakoba Balmera]]. Hodinář [[Jost Bürgi|Joost Bürgi]] pracoval i na pražském dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] V [[Informatika|informatice]] se prosadil [[Niklaus Wirth]], autor programovacího jazyka [[Pascal (programovací jazyk)|Pascal]].{{Citace elektronického periodika [901] => | příjmení = Kapoun [902] => | jméno = Jan [903] => | titul = Průkopníci informačního věku - Niklaus Wirth [904] => | periodikum = businessworld.cz [905] => | url = https://businessworld.cz/analyzy/prukopnici-informacniho-veku-31-niklaus-wirth-10198 [906] => | datum vydání = 2013-01-06 [907] => | jazyk = cs-cz [908] => | datum přístupu = 2021-01-24 [909] => }} Významným astronomem byl [[Paul Guldin]]. Zakladatelem moderního lékařství byl [[Paracelsus]].{{Citace elektronického periodika [910] => | příjmení = Tesařík [911] => | jméno = Bohumil [912] => | titul = Od vzniku myšlenky „medicíny založené na důkazech“ uplynula již čtyři století [913] => | periodikum = Vitalia.cz [914] => | url = https://www.vitalia.cz/clanky/od-vzniku-myslenky-mediciny-zalozene-na-dukazech-uplynuly-jiz-ctyri-stoleti/ [915] => | jazyk = cs [916] => | datum přístupu = 2021-01-24 [917] => }} Všestranný renesanční učenec [[Konrad Gessner|Conrad Gessner]] založil mj. moderní [[Zoologie|zoologii]]. Bakteriolog [[Alexandre Yersin]] objevil původce [[Dýmějový mor|dýmějového moru]].{{Citace elektronického periodika [918] => | titul = Alexandre Yersin, the man who discovered the bacterium responsible for the plague [919] => | periodikum = Institut Pasteur [920] => | url = https://www.pasteur.fr/en/research-journal/news/alexandre-yersin-man-who-discovered-bacterium-responsible-plague [921] => | datum vydání = 2017-10-24 [922] => | jazyk = en-gb [923] => | datum přístupu = 2021-01-24 [924] => }} [[Friedrich Miescher]] objevil [[DNA]], ačkoli neznal její strukturu a přesnou roli v dědičnosti. [[Albert Hofmann]] se proslavil objevem halucinogenu [[Diethylamid kyseliny lysergové|LSD]].{{Citace elektronického periodika [925] => | příjmení = Třešňák [926] => | jméno = Petr [927] => | titul = Výročí LSD: Když chemik Hofmann nasedl na kolo a nestačil se divit [928] => | periodikum = Týdeník Respekt [929] => | url = https://www.respekt.cz/spolecnost/vyroci-lsd-kdyz-chemik-hofmann-nasedl-na-kolo-a-nestacil-se-divit [930] => | datum přístupu = 2021-01-24 [931] => }} Geolog [[Louis Agassiz]] zavedl koncept tzv. [[Doba ledová|doby ledové]].{{Citace elektronického periodika [932] => | příjmení = Pokorný [933] => | jméno = Petr [934] => | titul = O čtvrtém řádu a o tom, jak se nakonec, neřád, zkomplikoval [935] => | periodikum = vesmir.cz [936] => | vydavatel = [937] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-3/o-ctvrtem-radu-tom-jak-se-nakonec-nerad-zkomplikoval.html [938] => | datum vydání = [939] => | url archivu = [940] => | datum přístupu = 2021-01-24 [941] => }} [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] získali [[Charles Edouard Guillaume]], [[Felix Bloch]], [[Heinrich Rohrer]], [[Karl Alexander Müller]], [[Michel Mayor]] a [[Didier Queloz]], [[Nobelova cena za chemii|za chemii]] [[Paul Karrer]], [[Alfred Werner]], [[Kurt Wüthrich]], [[Richard R. Ernst]] a [[Jacques Dubochet]], [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|za fyziologii]] [[Emil Theodor Kocher]], [[Paul Hermann Müller]], [[Werner Arber]], [[Walter Rudolf Hess]], [[Rolf Martin Zinkernagel]] a [[Edmond H. Fischer|Edmond Henri Fischer]].[[Soubor:Jean Piaget in Ann Arbor.png|náhled|upright|Psycholog [[Jean Piaget]]]] [942] => [[Soubor:Rousseau Geneve.JPG|náhled|vlevo|upright|[[Jean-Jacques Rousseau]], socha v [[Ženeva|Ženevě]]]]V oblasti [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]] ovlivnilo svět asi nejvíce dílo filozofa a ženevského rodáka [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana-Jacquese Rousseaua]]. Tradičně se ve Švýcarsku daří psychologii. [[Jean Piaget]] je tvůrcem druhé nejvlivnější psychologické školy 20. století, tzv. [[kognitivní psychologie]]. [[Carl Gustav Jung]] došel věhlasu díky svému propojení psychologie a magie. Jeho učitel [[Eugen Bleuler]] je autorem pojmu [[schizofrenie]]. Psycholog [[Hermann Rorschach]] je autorem nejznámějšího projektivního testu na světě, tzv. [[Rorschachův test|Rorschachových karet]], které se časem staly jakýmsi symbolem psychologie, často [[Parodie|parodovaným]].{{Citace elektronické monografie [943] => | příjmení = Hudec [944] => | jméno = Martin [945] => | titul = Osobnost v inkoustové kaňce aneb Rorschachův test [946] => | url = https://psychologieprokazdeho.cz/rorschachuv-test/ [947] => | vydavatel = Psychologie pro každého [948] => | místo = [949] => | datum vydání = 2016-12-22 [950] => | datum přístupu = 2021-01-24 [951] => | jazyk = cs [952] => }} [[Karl Barth]] patřil k nejvlivnějším [[Teologie|teologům]] 20. století. Průkopníkem v oblasti moderní [[Pedagogika|pedagogiky]] byl [[Johann Heinrich Pestalozzi]]. Metodu výuky hudby za pomoci pohybu vyvinul [[Émile Jaques-Dalcroze]].{{Citace elektronického periodika [953] => | příjmení = Čižmáriková [954] => | jméno = Monika [955] => | titul = Émile Jaques-Dalcroze – hudebník, který ovlivnil taneční svět [956] => | periodikum = Taneční aktuality [957] => | vydavatel = [958] => | url = https://www.tanecniaktuality.cz/osobnosti/emile-jaques-dalcroze-hudebnik-ktery-ovlivnil-tanecni-svet [959] => | datum vydání = [960] => | url archivu = [961] => | datum přístupu = 2021-01-24 [962] => }} Slavnou tezi o prapůvodním [[matriarchát]]u formuloval antropolog [[Johann Jakob Bachofen]].{{Citace elektronické monografie [963] => | příjmení = Zámečník [964] => | jméno = Miroslav [965] => | titul = Matriarchát: Ztracený ráj, nebo hudba budoucnosti? [966] => | url = https://www.euro.cz/light/matriarchat-ztraceny-raj-nebo-hudba-budoucnosti-1386502 [967] => | vydavatel = Euro.cz [968] => | místo = [969] => | datum vydání = [970] => | datum přístupu = 2021-01-24 [971] => | jazyk = cs [972] => }} Vztah mezi fyziognomií a charakterem se pokoušel definovat [[Johann Kaspar Lavater]]. Především posmrtně vydaným deníkem se proslavil filozof [[Henri-Frédéric Amiel]]. [[Benjamin Constant]] je významným teoretikem [[Liberalismus|liberalismu]]. Jedním z nejznámějších [[Dějiny umění (obor)|historiků umění]] byl [[Jacob Burckhardt]], který je dnes vyobrazen na švýcarské tisícifrankové bankovce. Jeho pokračovatelem byl [[Heinrich Wölfflin]]. Jako cestovatel a [[Orientalistika|orientalista]] se proslavil [[Johann Ludwig Burckhardt]]. Nejznámějším „[[Záhadologie|záhadologem]]“ světa je bezpochyby [[Erich von Däniken]], který od 60. let 20. století dráždí vědu svou [[Paleoastronautika|paleoastroanautickou]] tezí. [973] => [974] => K známým vědcům žijícím ve Švýcarsku patřil [[Albert Einstein]], který se do země přistěhoval roku 1895 a občanství získal v roce 1901. Podobným případem byl fyzik [[Wolfgang Pauli]], nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Jack Steinberger]], matematik [[George Pólya]] či představitel [[Pozitivismus|pozitivismu]] [[Richard Avenarius]]. [975] => [976] => == Sport == [977] => [[Soubor:Roger Federer (8319331662).jpg|náhled|[[Roger Federer]]]] [978] => V 21. století se Švýcaři výrazně prosazují v [[tenis]]e. [[Roger Federer]] patří k nejlepším tenistům všech dob, se svými dvaceti [[Grand Slam (tenis)|grandslamovými]] tituly drží historický rekord (spolu s [[Rafael Nadal|Rafaelem Nadalem]]).{{Citace elektronického periodika [979] => | titul = Male Grand Slam winners with most titles 2020 [980] => | periodikum = Statista [981] => | url = https://www.statista.com/statistics/263034/male-tennis-players-with-the-most-victories-at-grand-slam-tournaments/ [982] => | jazyk = en [983] => | datum přístupu = 2021-01-25 [984] => }} [[Stan Wawrinka]] vyhrál [[US Open (tenis)|US Open]], [[Australian Open]] i [[French Open|Paříž]].{{Citace elektronického periodika [985] => | titul = Švýcar Wawrinka porazil Djokoviče a vyhrál US Open {{!}} Ostatní sporty [986] => | periodikum = Lidovky.cz [987] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/svycar-wawrinka-porazil-djokovice-a-vyhral-us-open.A160912_072256_ln-sport-ostatni_bri [988] => | datum vydání = 2016-09-12 [989] => | jazyk = cs [990] => | datum přístupu = 2021-01-25 [991] => }} Mezi ženami uspěla [[Martina Hingisová]]. Olympijské zlato má [[Marc Rosset]].{{Citace elektronického periodika [992] => | titul = August 8, 1992 : The day Marc Rosset clinched the gold medal in Barcelona [993] => | periodikum = Tennis Majors [994] => | url = https://www.tennismajors.com/our-features/on-this-day/august-8-1992-the-day-marc-rosset-clinch-the-gold-medal-in-barcelona-279809.html [995] => | datum vydání = 2020-08-08 [996] => | datum přístupu = 2021-01-25 [997] => }} [998] => [999] => Ve 21. století se rovněž zvedla popularita [[Lední hokej|ledního hokeje]] a přišly také mezinárodní úspěchy. [[Švýcarská hokejová reprezentace]] získala dvě stříbrné medaile na mistrovství světa, v roce [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2013|2013]]{{Citace elektronického periodika [1000] => | titul = Švédové slaví titul, Švýcaři mají pohádkové stříbro [1001] => | periodikum = ČT sport [1002] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/hokej/svedove-slavi-titul-svycari-maji-pohadkove-stribro/5be075da0d663b6fe825e25f [1003] => | jazyk = cs [1004] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1005] => }} a [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2018|2018]]{{Citace elektronického periodika [1006] => | titul = Švýcarští hokejisté napodobili německý stříbrný úspěch z olympiády. ‚Můžeme být hrdí,‘ říká kapitán Diaz [1007] => | periodikum = iROZHLAS [1008] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1009] => | vydavatel = Český rozhlas [1010] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1011] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/ms-hokej/ms-hokej-2018-dansko-mistrovstvi-sveta-svycarsko-finale-diaz_1805212112_tat [1012] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1013] => }} (krom toho má ještě jedno pradávné stříbro z roku 1935). Hokejista [[Roman Josi]] byl dvakrát vybrán do [[NHL All-Star Game]], povedlo se to i brankáři [[Jonas Hiller|Jonasu Hillerovi]] či [[Mark Streit|Marku Streitovi]], který s [[Pittsburgh Penguins]] také vyhrál [[Stanley Cup|Stanleyův pohár]].[[Soubor:20180128 FIS CC WC 15km mass start Dario Cologna 850 2344 01.jpg|náhled|vlevo|[[Dario Cologna]]]]Tradičně vozí mezinárodní úspěchy švýcarští lyžaři – čtyři zlaté olympijské medaile má skokan na lyžích [[Simon Ammann]]{{Citace elektronického periodika [1014] => | titul = Simon Ammann získal čtvrté olympijské zlato [1015] => | periodikum = iROZHLAS [1016] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1017] => | vydavatel = Český rozhlas [1018] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1019] => | url = https://www.irozhlas.cz/vancouver_-_lyzovani/simon-ammann-ziskal-ctvrte-olympijske-zlato_201002202223_sport [1020] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1021] => }} či [[Běh na lyžích|běžec na lyžích]] [[Dario Cologna]].{{Citace elektronického periodika [1022] => | titul = Cologna nade všemi. Švýcar jasně vyhrál bruslařskou patnáctku [1023] => | periodikum = ČT sport [1024] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/pchjongcchang-2018/cologna-nade-vsemi-svycar-jasne-vyhral-bruslarskou-patnactku/5bca23e859841d79e18ab940 [1025] => | jazyk = cs [1026] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1027] => }} Stejnou olympijskou bilanci má i meziválečný gymnasta [[Georges Miez]]. Mezi ženami je nejúspěšnější sjezdařka [[Vreni Schneiderová]], která má olympijská zlata tři. Tři zlaté má i střelec [[Konrad Stäheli]]. [1028] => [1029] => [[Stéphane Chapuisat]] byl zřejmě nejslavnějším švýcarským fotbalistou. Průkopník sportu [[Joan Gamper]] založil kromě řady švýcarských fotbalových klubů také katalánský klub [[FC Barcelona]]. Nejúspěšnějšími švýcarskými kluby jsou [[Grasshopper Club Zürich|Grasshoppers Curych]], [[FC Basel 1893|FC Basilej]], [[BSC Young Boys|Young Boys Bern]] a [[FC Zürich|FC Curych]]. Rostoucí kvalitu má švýcarská nejvyšší soutěž [[Švýcarská Super League|Super League]]. Země pořádala v roce [[Mistrovství světa ve fotbale 1954|1954 fotbalové mistrovství světa]], roku 2008 spolupořádala s Rakouskem [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2008|mistrovství Evropy]]. [1030] => [1031] => Někdejší hvězdou formule 1 je [[Clay Regazzoni]], který se [[Formule 1 v roce 1974|v roce 1974]] stal vicemistrem světa.{{Citace elektronického periodika [1032] => | titul = Bývalý vicemistr světa F1 Regazzoni zemřel [1033] => | periodikum = iDNES.cz [1034] => | url = https://www.idnes.cz/sport/motorsport/byvaly-vicemistr-sveta-f1-regazzoni-zemrel.A061215_184156_formule_ot [1035] => | datum vydání = 2006-12-15 [1036] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1037] => }} Zakladatelem stáje formule 1 [[Sauber]] je [[Peter Sauber]]. [[Stefan Dörflinger]] je čtyřnásobným [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistrem světa v závodech silničních motocyklů]]{{Citace elektronického periodika [1038] => | příjmení = [1039] => | jméno = [1040] => | titul = MotoGP™ Riders: Stefan Dörflinger [1041] => | periodikum = www.motogp.com [1042] => | vydavatel = [1043] => | url = https://www.motogp.com/en/riders/profile/Stefan+D%C3%B6rflinger [1044] => | datum vydání = [1045] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210327084849/https://www.motogp.com/en/riders/profile/Stefan+D%C3%B6rflinger [1046] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1047] => | datum archivace = 2021-03-27 [1048] => }}, [[Luigi Taveri]] trojnásobným.{{Citace elektronického periodika [1049] => | příjmení = [1050] => | jméno = [1051] => | titul = MotoGP™ Riders: Luigi Taveri [1052] => | periodikum = www.motogp.com [1053] => | vydavatel = [1054] => | url = https://www.motogp.com/en/riders/profile/Luigi+Taveri [1055] => | datum vydání = [1056] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201109003933/https://www.motogp.com/en/riders/profile/Luigi+TAVERI [1057] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1058] => | datum archivace = 2020-11-09 [1059] => }} Zajímavostí je, že v samotném Švýcarsku je pořádání jakýchkoli automobilových a motocyklových závodů zakázané, a to od neštěstí v Le Mans roku 1955, při němž zemřelo 83 diváků. Roku 2007 dolní komora švýcarského parlamentu zákaz zrušila, ale horní komora její rozhodnutí neposvětila, čili zůstává nadále v platnosti.{{Citace elektronického periodika [1060] => | titul = Swiss vote against racing [1061] => | periodikum = www.grandprix.com [1062] => | url = https://www.grandprix.com/ns/ns19754.html [1063] => | datum přístupu = 2022-03-01 [1064] => }} [1065] => [[Soubor:Hugo Koblet Com C06-125-005.tif|náhled|180x180pixelů|[[Hugo Koblet]]]] [1066] => [[Tony Rominger]] třikrát vyhrál cyklistickou [[Vuelta a España|Vueltu]], [[Alex Zülle]] dvakrát. [[Ferdinand Kübler]] a [[Hugo Koblet]] dokázali vyhrát i slavnou [[Tour de France]], [[Carlo Clerici]] [[Giro d'Italia]]. Ve Švýcarsku se také každoročně jede cyklistický závod [[Tour de Suisse|Kolem Švýcarska]] (Tour de Suisse). Poprvé byl závod uspořádán v roce 1933. Závod nabízí kopce a také minimálně jednu individuální časovku. V roce 2008 zde vyhrál [[Roman Kreuziger]]. Nejúspěšnějším cyklistou na Tour de Suisse je čtyřnásobný vítěz [[Pasquale Fornara]]. Spolu s [[Critérium du Dauphiné]] je závod přípravou na [[Tour de France]]. [1067] => [1068] => Ve Švýcarsku se dvakrát konaly zimní olympijské hry, ty historicky druhé roku [[Zimní olympijské hry 1928|1928]] ve [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatém Mořici]] a tamtéž se konaly hry v roce [[Zimní olympijské hry 1948|1948]]. [1069] => [1070] => Specifickým místním druhem zápasu je tzv. [[schwingen]].{{Citace elektronického periodika [1071] => | příjmení = [1072] => | jméno = [1073] => | titul = Swiss wrestling (Schwingen) - From herdsman's pastime to elite sport. [1074] => | periodikum = Switzerland Tourism [1075] => | vydavatel = [1076] => | url = https://www.myswitzerland.com/en-us/planning/about-switzerland/custom-and-tradition/swiss-wrestling-schwingen-from-herdsmans-pastime-to-elite-sport/ [1077] => | datum vydání = [1078] => | jazyk = en [1079] => | url archivu = [1080] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1081] => }} Nejde jen o lidovou zábavu, každoroční mistrovství ve [[Frauenfeld]]u je masově navštěvované a sledované médii. [1082] => == Odkazy == [1083] => === Poznámky === [1084] => {{Poznámky}} [1085] => [1086] => === Reference === [1087] => {{Překlad|en|Switzerland|1195773265}} [1088] => [1089] => [1090] => === Související články === [1091] => * [[Švýcarská vlajka]] [1092] => * [[Státní znak Švýcarska|Švýcarský znak]] [1093] => * [[Seznam měst ve Švýcarsku]] [1094] => * [[Politický systém Švýcarska]] [1095] => * [[Seznam prezidentů Švýcarska]] [1096] => * [[Politická práva]] [1097] => * [[Židé ve Švýcarsku]] [1098] => [1099] => === Externí odkazy === [1100] => * {{Commonscat|Switzerland}} [1101] => * {{Wikicesty|průvodce=Švýcarsko}} [1102] => * {{Wikicitáty|téma=Švýcarsko}} [1103] => * {{Wikislovník|heslo=Švýcarsko}} [1104] => * {{Wikizprávy|kategorie=Švýcarsko}} [1105] => * {{Osmrelace|51701}} [1106] => * [http://map.search.ch map.search.ch Interaktivní mapy Švýcarska (včetně měst a obcí)1] [1107] => * [https://web.archive.org/web/20061010070805/http://www.swissgeo.ch/ swissgeo.ch Interaktivní mapy Švýcarska (včetně měst a obcí)2] [1108] => * [https://web.archive.org/web/20040626090054/http://www.swissworld.org/ swissworld.org Mnoho informací o Švýcarsku, v mnoha světových jazycích] [1109] => * [http://www.svycarsko.com/ Švýcarsko – internetový průvodce] [1110] => * [http://www.mojesvycarsko.com/ Schweiz Tourismus, turistické informace o Švýcarsku] [1111] => * {{Citace elektronické monografie [1112] => | titul = Switzerland - Amnesty International Report 2011 [1113] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/switzerland/report-2011 [1114] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1115] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1116] => | jazyk = anglicky [1117] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808055235/http://www.amnesty.org/en/region/switzerland/report-2011 [1118] => | datum archivace = 2011-08-08 [1119] => | nedostupné = ano [1120] => }} [1121] => * {{Citace elektronické monografie [1122] => | titul = Switzerland (2011) [1123] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8142 [1124] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1125] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1126] => | jazyk = anglicky [1127] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823231324/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8142&year=2011 [1128] => | datum archivace = 2011-08-23 [1129] => | nedostupné = ano [1130] => }} [1131] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Švýcarsko - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_10.html | datum vydání = 2004-10-25 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20120315220649/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_10.html | datum archivace = 2012-03-15 | nedostupné = ano }} [1132] => * {{Citace elektronické monografie [1133] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1134] => | titul = Background Note: Switzerland [1135] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3431.htm [1136] => | datum vydání = 2011-07-01 [1137] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1138] => | vydavatel = U.S. Department of State [1139] => | jazyk = anglicky [1140] => }} [1141] => * {{Citace elektronické monografie [1142] => | korporace = CIA [1143] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1144] => | titul = The World Factbook - Switzerland [1145] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sz.html [1146] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1147] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1148] => | jazyk = anglicky [1149] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180112040925/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sz.html [1150] => | datum archivace = 2018-01-12 [1151] => | nedostupné = ano [1152] => }} [1153] => * {{Citace elektronické monografie [1154] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bernu [1155] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Švýcarsko [1156] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/svycarsko-2010-05-03.pdf [1157] => | datum vydání = 2010-05-03 [1158] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1159] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1160] => | jazyk = česky [1161] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111122846/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/svycarsko-2010-05-03.pdf [1162] => | datum archivace = 2012-01-11 [1163] => | nedostupné = ano [1164] => }} [1165] => * {{Citace elektronické monografie [1166] => | příjmení = Diem [1167] => | jméno = Aubrey [1168] => | spoluautoři = a kol. [1169] => | titul = Switzerland [1170] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/577225/Switzerland [1171] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1172] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1173] => | jazyk = anglicky [1174] => }} [1175] => [1176] => {{Švýcarsko}} [1177] => {{Evropa}} [1178] => {{EFTA}} [1179] => {{Autoritní data}} [1180] => {{Portály|Švýcarsko}} [1181] => [1182] => [[Kategorie:Švýcarsko| ]] [1183] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1184] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1185] => [[Kategorie:Státy Evropského sdružení volného obchodu]] [1186] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1848]] [1187] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [] => )
good wiki

Švýcarsko

Švýcarsko , plným názvem Švýcarská konfederace (německy , francouzsky , italsky , retorománsky , latinsky ) je vnitrozemský stát ležící na rozhraní západní, střední a jižní Evropy. Na severu sousedí s Německem a na východě s Rakouskem a Lichtenštejnskem, na jihu s Itálií a na západě s Francií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bern','Valais','Německo','Alpy','Svatá říše římská','Evropská unie','Organizace spojených národů','Francie','Curych','Kanton (Švýcarsko)','Lucern','Lausanne'

Alpy

Bern

Curych

Francie

Lausanne

Lucern

Německo

Valais