Array ( [0] => 15527412 [id] => 15527412 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Amorité [uri] => Amorité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Worshipper Larsa Louvre AO15704.jpg|náhled|upright|Soška uctívače z [[Larsa|Larsy]], pocházející z amoritského období (dnes v [[Louvre]])]] [1] => {{Starověká Mezopotámie}} [2] => '''Amorité''', též '''Emorejci''' ([[sumerština|sumersky]] ''MAR.TU'', [[akkadština|akkadsky]] ''Tidnum'' nebo ''Amurrūm'', [[egyptština|egyptsky]] ''Amar'', [[hebrejština|hebrejsky]] אֱמֹרִי, ''’emōrî''), je název [[semité|semitského]][http://www.britannica.com/eb/article-9007224/Amorite Amorite] Brittanica[http://www.crystalinks.com/amorites.html Amorites] národa, který od druhé poloviny 3. tisíciletí př. n. l. obýval území na západním břehu [[Eufrat]]u. Označení ''Amurru'' bylo také používáno jako jméno jejich hlavního boha. [3] => [4] => == Původ == [5] => Podle nejstarších [[sumer]]ských zdrojů, sahajících do asi 2400 př. n. l., je země Amoritů („území Mar.tu“) spojována se západem, zahrnujíc [[Sýrie|Sýrii]] a [[Kanaán]], i když původem mohou být z [[Arabský poloostrov|Arábie]]. V [[Mezopotámie|mezopotámských]] zdrojích jsou popisováni jako [[kočovníci|kočovný národ]] a jsou spojováni s horskou oblastí [[Džebel Bišri]] v [[Sýrie|Sýrii]], nazývanou „hory Amoritů“. Etnické označení ''Amurru'' a ''Amar'' pro ně používali v [[Asýrie|Asýrii]] a v [[Egypt]]ě. Jejich hlavními bohy byli [[Amurru]] a měsíční bůh [[Sín|Sin]]. [6] => [7] => Od 21. stol. př. n. l. (umocněno katastrofálním suchem na začátku 22. stol. př. n. l.) probíhala ve velkém měřítku migrace amoritských kmenů směrem do [[Mezopotámie]]. Jejich infiltrace výrazně přispěla k pádu [[Stát 3. dynastie urské|novosumerské 3. dynastie z Uru]], když Amorité získávali postupně kontrolu nad některými královstvími. Jejich nástup k moci v oblasti byl dovršen [[Chammurabi]]ho dobytím [[Babylón]]u. [8] => [9] => Dnes nám známí Amorité (převážně pocházející z [[Mari]]) psali v [[akkadština|akkadském]] dialektu – tabulky datované do cca 1800–1750 př. n. l. ukazují konstrukce a formy (nářečí) užívané severozápadní [[Semité|semitskou]] skupinou. [10] => Hlavním zdrojem extrémně limitovaných informací o jejich jazyku jsou pro nás oficiální jména, zachovaná v soudobých textech. Nejsou akkadského stylu a mnoho z nich je velmi podobných pozdějším [[Hebrejština|hebrejským]] jménům používaným v [[Bible|Bibli]]. [11] => [12] => == Z tabulek a nápisů == [13] => [14] => Podle raných nápisů jsou všechny západní země (včetně [[Sýrie]] a [[Kanaán]]u) nazývány „zemí Amoritů“. „Země Mar.tu“ se objevuje v nejstarších [[Sumerština|sumerských]] textech, např. v eposu ''[[Enmerkar a Pán z Arattu]]'', stejně jako na nejstarších tabulkách z [[Ebla|Ebly]]. Pro [[akkad]]ské krále byla ''Mar.tu'' jedna ze „čtyř světových stran“ obklopujících [[Akkad]], společně se [[Subartu]] (pozdější Asýrie), [[Sumer]]em a [[Elam]]em. Akkadský král [[Narám-Sín]] proti nim podnikal kolem r. 2240 př. n. l. podle záznamů vojenské výpravy v oblasti severní Sýrie a jeho nástupce [[Šar-kali-šarrí]] ve výpravách proti nim pokračoval. [15] => [16] => V období novosumerské [[Stát 3. dynastie urské|3. dynastie z Uru]] se imigrující Amorité stali tak velkou hrozbou, že sumerští králové (např. [[Šu-sín]]) byli donuceni ke stavbě téměř 200 km dlouhého valu od [[Tigris|Tigridu]] po [[Eufrat]] aby zabránili jejich průnikům.William H. Stiebing Jr. ''Ancient Near Eastern History And Culture'' Longman: New York, 2003: 79 Tito Amorité jsou popisováni jako kočovné klany ovládané nelítostnými rodovými předáky, kteří hledali nové pastviny pro svá stáda. Některé akkadské texty z tohoto období se o Amoritech vyjadřují velice pohrdavě, a naznačují, že novosumeřané nahlíželi na jejich kočovný způsob života s odporem a opovržením, např.: [17] => [18] => : ''MAR.TU kteří neznají obilí ... MAR.TU kteří neznají dům ani město, hlupáci z hor ... MAR.TU kteří vykopávají kořínky ... kteří si neklekají (aby obdělávali zemi), kteří jedí syrové maso, kteří za svého života nemají domova, kteří nejsou po své smrti pohřbeni...''Chiera 1934: 58 and 112 [19] => [20] => : ''Oni připravili obilí a zrno jako cukroví, ale Amorité budou jíst, aniž rozpoznají z čeho je to připraveno!''Chiera 1934: 3 [21] => [22] => Jak postupně centralizovaná struktura [[Ur (město)|urského]] [[Stát 3. dynastie urské|novosumerského]] impéria kolabovala, její jednotlivé části začali znovu obnovovat svojí ztracenou nezávislost; a oblasti obývané Amority nebyly výjimkou. Zároveň vojska z [[Elam]]u dále napadala a oslabovala již tak zesláblou říši. Některé amoritské rody využily pád centrální moci a agresivně se pokoušely ujmout moci. Neexistovala amoritská invaze jako taková, ale Amorité dosáhli moci ve většině regionů chřadnoucí říše, zvláště za vlády posledního krále 3. urské dynastie, [[Ibbi-Sín]]a. Velitelé s amoritskými jmény ovládli i důležitá centra moci: [[Isin]], [[Larsa|Larsu]] či [[Babylón]]. [[Elamité|Elamitům]] se podařilo roku 2004 př. n. l. konečně dobýt Ur. O něco později se nejmocnějším vládcem [[Mezopotámie]] stává přímý předchůdce babylonského [[Chammurabi]]ho, [[Šamši-Adad I.]], další člen amoritského národa. [23] => [24] => == Dopad na Mezopotámii == [25] => [26] => Vzestup amoritských království v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] měl hluboký a dlouhotrvající vliv na její politickou, společenskou a hospodářskou strukturu. [27] => [28] => [[Sumer]]ské [[městský stát|městské státy]] byly nahrazeny královstvími. Lidé, půda a stáda přestali fyzicky patřit bohům, chrámům či králi. Četné královské a chrámové pozemky byly rozdány (nebo dány na určitou dobu k volnému užívání), mnoho obyvatel bylo osvobozeno od placení daní a nucených prací. Nové generaci vládců se podařilo založit novou společnost, společnost velkých rolníků, svobodných občanů a podnikavých kupců. Kněží se starali o bohy a jejich zájmy, ale hospodářský život země již déle nebyl výhradně (nebo téměř výhradně) v jejich rukou. [29] => [30] => Obecně shrnuto, Mezopotámská [[civilizace]] přetrvala i přes příchod Amoritů, stejně jako přežila [[akkad]]skou nadvládu či nepokojné období předcházející vzestupu [[3. dynastie z Uru]]. Náboženství, [[etika]] a umění, které se v Mezopotámii vyvíjely od nejranějších dob, nebyly Amoritskou nadvládou nijak zásadně ovlivněny. Pokračovalo uctívání [[sumer]]ských bohů, a staré sumerské [[mýtus|mýty]] a [[epos]]y byly stále znovu kopírovány, překládány, obecně bez větších úprav. [31] => [32] => Éra amoritských království (zhruba 2000–1600 př. n. l.) je tak známá v Mezopotámské historii jako „Amoritské období“. Hlavní amoritské [[dynastie]] se dostaly k moci v [[Mari]], [[Ekallatum]]u, [[Jamchad]]u, [[Qatna|Qatně]], [[Aššúr]]u (rod [[Šamši-Adad I.|Šamši-Adada I.]]), [[Isin]]u, [[Larsa|Larse]] a [[Babylón]]u. Toto období ukončilo [[Chetité|chetitské]] dobytí [[Babylón]]u (okolo 1595 př. n. l.). Od 15. stol. př. n. l. se termín ''Amurru'' obyčejně používal pro označení regionu severně od [[Kanaán]]u až po [[Kadeš]] na řece [[Ásí|Orontes]]. [33] => [34] => == Amorité v Bibli == [35] => [36] => Jméno Amorité je v [[Bible|Bibli]] užíváno pro jistý horský kmen obývající zemi [[Kanaán]], podle [[Genesis|Gen]]. 10:16 jako potomci [[Kenaan (biblická postava)|Kanaána]], syna [[Chám|Hamova]] – biblický záznam je tedy označuje za [[Hamité|Hamity]], nikoliv Semity. Názvy ''Amorité'' a ''Kanaánští'' (Kananejci) se pak často překrývají, Kanaán je užíván více všeobecně a Amorité jako specifická část Kanaánských. [37] => [38] => Jsou popisováni jako silní lidé statné postavy „jako výšky [[cedr]]ů“, kteří obývali zemi na východě a západě od [[Jordán]]u; jejich král, [[Óg]], je nazýván jako poslední „zbylý z rodu obrů“ ([[Deuteronomium|Deut.]] 3:11). [39] => [40] => Bibličtí Amorité původně obývali oblast rozprostírající se od vysočiny západně od [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] ([[Genesis|Gen]] 14:7) k [[Hebron]]u (13:8; [[Deuteronomium|Deut.]] 3:8; 4:46–48), s [[Jordán]]skou dolinou na východ od řeky (4:49) a zemi „dvou králů Amoritských“, [[Síchon]]a a [[Óg]]a ([[Deuteronomium|Deut.]] 31:4; [[Kniha Jozue|Joz]]. 2:10; 9:10). Oba, Síchon i Óg, byli nezávislými králi. [41] => [42] => Zdá se, že tito Amorité byli spojeni s [[jeruzalém]]skou oblastí, a že kmen [[Jebúsejci|Jebusejců]] byl jejich podskupinou. Jižní pahorky [[Judea|Judejských]] hor se nazývají „Amoritskými horami“ ([[Deuteronomium|Deut.]] 1:7, 19, 20). Podle současné etymologické teorie také překlad jména hory [[Moriah]] po vynechání první slabiky zní „Amoritská hora“. [43] => [44] => Pět amoritských lokálních králů bylo na hlavu poraženo [[Jozue]]m (10:10) při [[Chulské údolí|„Vodách Merómu“]] ([[Jozue|Joz.]] 11:8). Dále je v Bibli zmínka, že za dnů [[Samuel]]a byl mezi Amority a [[Izraelité|Izraelity]] mír (1 [[Samuel|Sam]]. 7:14). [[Gibeon]]ští byli považováni za jejich potomky a uzavřeli s Izraelity dohodu; když tuto [[Saul]] porušil a pobil některé z Gibeonských, Bůh seslal na [[Sjednocené království|Izrael]] hladomor. [45] => [46] => == Externí odkazy == [47] => * {{Commonscat}} [48] => * [http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=1422&letter=A ''Jewish Encyclopedia''] [49] => [50] => == Poznámky == [51] => [52] => [53] => == Reference == [54] => * E. Chiera, ''Sumerian Epics and Myths'', Chicago, 1934, Nos.58 and 112; Ang. [55] => * E. Chiera, ''Sumerian Texts of Varied Contents'', Chicago, 1934, No.3.; Ang. [56] => * H. Frankfort, ''AAO'', pp. 54-8; Ang. [57] => * F.R. Fraus, ''FWH'', I (1954); Ang. [58] => * G. Roux, ''Ancient Iraq'', London, 1980. Ang. [59] => [60] => {{Portály|Historie|Starověk}} [61] => [62] => [[Kategorie:Sumer]] [63] => [[Kategorie:Mezopotámie]] [64] => [[Kategorie:Babylonie]] [65] => [[Kategorie:Starověké národy]] [66] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [67] => [[Kategorie:Národy hovořící semitskými jazyky]] [] => )
good wiki

Amorité

Larsy, pocházející z amoritského období (dnes v Louvre) Amorité, též Emorejci (sumersky MAR. TU, akkadsky Tidnum nebo Amurrūm, egyptsky Amar, hebrejsky אֱמֹרִי, ’emōrî), je název semitského národa, který od druhé poloviny 3.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mezopotámie','Deuteronomium','Kanaán','Babylón','Stát 3. dynastie urské','Sýrie','Mari','Eufrat','Elam','Bible','Jozue','sumer'

Babylón

Bible

Deuteronomium

Deuteronomium je pátá kniha Tóry, zapsaná podle židovské tradice Mojžíšem.

Elam

Eufrat

Jozue

Kanaán

Mari

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).

Sumer

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.