Array ( [0] => 15480501 [id] => 15480501 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Asie [uri] => Asie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - kontinent [2] => | název = Asie [3] => | obrázek = Asia_(orthographic_projection).svg [4] => | zeměpisná šířka = 39 [5] => | zeměpisná délka = 108 [6] => | rozloha = 44 603 853 [[Kilometr čtvereční|km²]] [7] => | počet obyvatel = 4 522 598 000 (2018) [8] => | státy = 48 [9] => | regiony = [[Střední Asie]]
[10] => [[Východní Asie]]
[11] => [[Severní Asie]]
[12] => [[Jihovýchodní Asie]]
[13] => [[Jihozápadní Asie]]
[14] => [[Jižní Asie]] [15] => | commonscat = Asia [16] => }} [17] => '''Asie''' ([ázije]) je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,7 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený [[Kontinent|světadíl]], který tvoří součást [[kontinent]]u zvaného [[Eurasie]], popř. [[Eurafrasie]]. Rozkládá se především na [[Východní polokoule|východní]] a [[Severní polokoule|severní polokouli]]. Pokrývá 8,6 % povrchu [[Země]] (29,9 % souše) a její obyvatelstvo představuje 60 % [[Světová populace|světové populace]]. Během [[20. století]] se počet lidí žijících v Asii téměř zčtyřnásobil. Pojmenování pochází z [[Akkadština|akkadského]] slova ''asu'', které znamená východ či rozbřesk. [18] => [19] => == Hranice Asie == [20] => {{Viz též |Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií}} [21] => [[Soubor:Location-Asia-UNsubregions.png|náhled|Regiony Asie: [22] => {{legenda|#0000E0|[[Severní Asie]]}} [23] => {{legenda|#E000E0|[[Střední Asie]]}} [24] => {{legenda|#00E000|[[Jihozápadní Asie]]}} [25] => {{legenda|#E00000|[[Jižní Asie]]}} [26] => {{legenda|#FFFF20|[[Východní Asie]]}} [27] => {{legenda|#FFC000|[[Jihovýchodní Asie]]}}]] [28] => [29] => Nejzazší body asijské pevniny: [30] => * Sever: [[Čeljuskinův mys]] (77°44' s. š.) na poloostrově [[Tajmyr (poloostrov)|Tajmyr]] v [[Rusko|Rusku]] [31] => * Východ: [[Děžňovův mys]] (169°40' z. d.) na poloostrově [[Čukotka]] v [[Rusko|Rusku]] [32] => * Jih: [[Mys Buru]] (1°25' s. š.) na [[Malajský poloostrov|Malajském poloostrově]] [33] => * Západ: [[Mys Baba]] (26°3' v. d.) v [[Turecko|Turecku]] jižně od [[Dardanely|Dardanel]] [34] => [[Soubor:Possible definitions of the boundary between Europe and Asia.png|náhled|Různé historické verze hranic mezi Evropou a Asií]] [35] => Vzhledem k pozemnímu spojení Asie s [[Evropa|Evropou]] i [[Afrika|Afrikou]] se někdy rozcházejí názory na to, kudy vést hranici mezi těmito kontinenty. Rozšířená a na českých školách vyučovaná verze hranice mezi Evropou a Asií vede z [[Bajdaracký záliv|Bajdarackého zálivu]] po východním úpatí [[Ural]]u (Ural leží celý v Evropě), dále po řece [[Emba (řeka)|Embě]], po pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčskou sníženinou]] na sever od [[Kavkaz]]u (Kavkaz je častěji označován jako Asie) do [[Azovské moře|Azovského moře]]. Dále k jihozápadu oba světadíly odděluje [[Černé moře]], průliv [[Bospor]], [[Marmarské moře]] a průliv [[Dardanely]]. Do obou světadílů zasahuje území [[Rusko|Ruska]], [[Kazachstán]]u a [[Turecko|Turecka]]. [36] => [37] => Od [[Afrika|Afriky]] je Asie oddělena [[Suezský průplav|Suezským průplavem]]. [[Sinajský poloostrov]] už tedy leží v Asii a [[Egypt]] tak zasahuje částí území do Afriky a částí do Asie. Dále na jih oba světadíly odděluje [[Rudé moře]]. [38] => [39] => Ani hranici s [[Austrálie (kontinent)|Austrálií]] a [[Oceánie|Oceánií]] není snadné stanovit. Australská pevnina se sice asijské nedotýká, ale mezi nimi leží velké množství ostrovů, u nichž není vždy jasné, ke kterému světadílu je přiřadit. Ostrov [[Nová Guinea]] se obvykle řadí k Oceánii, což znamená, že území [[Indonésie]] zasahuje do obou světadílů. [[Zoogeografie|Zoogeografové]] pracují s tzv. [[Wallaceova linie|Wallaceovou linií]], která odděluje ekosystémy považované za čistě asijské od smíšených asijsko-australských. [40] => [41] => Nejjasněji vymezená je hranice Asie a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Ty jsou odděleny 88 km širokou [[Beringův průliv|Beringovou úžinou]] v místech, kde se k sobě blíží asijská Čukotka a americká [[Aljaška]]. [42] => [43] => Nejzazší body na ostrovech: [44] => * Sever: [[Arktický mys]] (81°16' s. š.) na [[ostrov Komsomolec|ostrově Komsomolec]] v [[Rusko|ruském]] souostroví [[Severní země]] [45] => * Východ: Uprostřed [[Beringův průliv|Beringova průlivu]] se nachází [[rusko]]-[[Spojené státy americké|americké]] souostroví [[Diomédovy ostrovy]], které fyzickogeograficky nepatří jednoznačně ani k Asii, ani k Americe (západní ostrov leží asi 35 km od asijské pevniny, východní ostrov asi 36 km od americké), politicky je však rozděleno mezi Rusko a Spojené státy. Tříkilometrovým průlivem mezi oběma ostrovy také probíhá [[Datová hranice]]. Přiřadíme-li ruský ostrov k Asii, bude jeho východní okraj nejvýchodnějším bodem světadílu (169°0' z. d.) [46] => * Jih: Záleží na tom, které ostrovy ještě přiřadíme k Asii a které již k Austrálii. Při nejjednodušší variantě, kdy hranice vede mezi [[Malajské souostroví|Malajským souostrovím]] na asijské straně a [[ostrovy Ashmore a Cartier]] na australské, se nejjižnější bod nachází na ostrůvku u [[Indonésie|indonéského]] ostrova [[Rote]] (11°1' j. š.) [47] => * Západ: I v [[Egejské moře|Egejském moři]] leží velké množství ostrovů. Mnohé z nich leží těsně u pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]] (např. [[Samos]] 1,6 km daleko), ale politicky náleží [[Řecko|Řecku]]. Zohlednění jejich geologické spřízněnosti s asijskou pevninou by zřejmě umožnilo posunout hranici až na západní pobřeží ostrovů [[Lesbos]] a [[Chios]] (25°50' v. d.), na druhé straně by to ale znamenalo, že část řeckého území leží v Asii, což je v rozporu se všeobecně přijímaným názorem. Nejzápadnější ostrov pod [[turecko]]u správou je [[Gökçeada]], ta má ale zřetelně blíž k evropské než k asijské části Turecka. Za nejzápadnější výspu Asie lze tedy buď považovat ostrov [[Bozcaada]] (25°58' v. d.), nebo prohlásit, že veškeré egejské ostrovy už patří k Evropě bez ohledu na svou vzdálenost od asijské pevniny. [48] => [49] => == Asijské geografické rekordy == [50] => {{Viz též|Nejvyšší hory asijských zemí}} [51] => Mnohé asijské geografické rekordy jsou současně světovými rekordy. [52] => [53] => [[Soubor:Peat Forest Swamp (10712654875).jpg|náhled|[[Deštný prales]] na Borneu]] [54] => * '''Nejvyšší hora:''' [[Mount Everest]] – 8849 m ([[Nepál]], [[Čína]], [[Himálaj]]) je současně nejvyšší horou světa [55] => * '''Nejvyšší činná sopka:''' [[Ključevskaja]] – 4750 m ([[Rusko]], [[Kamčatka]]) [56] => * '''Nejnižší bod:''' hladina [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] – 400 m pod úrovní světového oceánu ([[Izrael]], [[Jordánsko]]) [57] => * '''Nejhlubší kryptodeprese:''' [[Bajkal]] – dno −1186,5 m pod úrovní hladiny oceánu ([[Rusko]]) je současně nejhlubší [[kryptodeprese|kryptodepresí]] na světě [58] => * '''Nejdelší řeka:''' [[Jang-c’-ťiang]] – 6379 km ([[Čína]]) je 3. nejdelší řeka světa a s průtokem 31 900 m³/s 4. nejvodnatější tok této planety [59] => * '''Největší ostrov:''' [[Kalimantan]] nebo také ([[Borneo]]) – 725 460 km² (3. největší ostrov světa) [60] => * '''Největší poloostrov:''' [[Arabský poloostrov]] – 2 780 000 km²{{Citace elektronické monografie|příjmení=Jtoyer|titul=What is the World Largest Peninsula?|url=http://answers.askkids.com/Weird_Science/what_is_the_world_largest_peninsula|jazyk=en|datum přístupu=2012-02-03|url archivu=https://web.archive.org/web/20110707175055/http://answers.askkids.com/Weird_Science/what_is_the_world_largest_peninsula|datum archivace=2011-07-07|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|titul=WORLD'S LARGEST PENINSULA|url=http://thelongestlistofthelongeststuffatthelongestdomainnameatlonglast.com/largest56.html|jazyk=en|datum přístupu=2011-05-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20150725234937/http://thelongestlistofthelongeststuffatthelongestdomainnameatlonglast.com/largest56.html|datum archivace=2015-07-25|nedostupné=ano}} [61] => * '''Nejvzdálenější místo od moře:''' [[Džungarská pánev]] (Čína) – 2650 km od [[Severní ledový oceán|Severního ledového]] i od [[Indický oceán|Indického oceánu]] je současně nejvnitrozemštějším bodem na světě [62] => * '''Největší jezero:''' [[Kaspické moře]] – 371 000 km² (největší jezero na světě) [63] => * '''Nejhlubší jezero:''' [[Bajkal]] – 1642 m (nejhlubší jezero na světě) [64] => * '''Nejlidnatější stát:''' [[Indie]] – 1 498 863 874 (nejlidnatější stát na světě) [65] => * '''Největší stát:''' [[Rusko]] – 13 200 000 km² (asijská část; celé Rusko je největší stát světa) [66] => [67] => == Geologie == [68] => [[Soubor:Asia terrain.jpg|náhled|Asijský světadíl – počítačový model pohledu z vesmíru]] [69] => Asie vznikla spojením několika [[platforma (geologie)|platforem]]. [[Sibiřská platforma]] byla v minulosti samostatným kontinentem, který se spojil s [[Baltika|Baltikou]], čímž vzniklo pohoří [[Ural]]. [[Čínská platforma]] se pospojovala z menších bloků ([[Severní Čína (kontinent)|Severní Čína]], [[Blok Jang-c']] a [[Jižní Čína (kontinent)|Jižní Čína]]) a nakonec se spojila se [[Sibiř]]í. V nejmladší době pak do Asie narazily dvě platformy, které se oddělily od někdejší [[Gondwana|Gondwany]]: [[Indický subkontinent|Indická]] a [[Arabský poloostrov|Arabská]]. [70] => [71] => === Sibiřské jednotky === [72] => Sibiřská (angarská) platforma představuje velký stabilní blok. Aldanský a anabarský [[štít (geologie)|štít]] obsahují horniny až 3,5 miliardy let staré. Člení se následovně: [73] => [74] => * Předbajkalské jednotky [75] => ** [[Aldanský štít]] [76] => ** [[Anabarský štít]] [77] => * Vrásová pásma [[bajkalské vrásnění|bajkalského vrásnění]] ([[Bajkalské pohoří]], [[Jenisejské pohoří]]) [78] => * Depresní jednotky – [[syneklíza|syneklízy]] a okrajové prohyby (tunguzská a viljujská syneklíza, předsajansko-bajkalský prohyb) [79] => [80] => === Čínské jednotky === [81] => [[Soubor:1 li jiang guilin yangshuo 2011.jpg|náhled|[[Jihočínská krasová oblast]]]] [82] => [[Čínská platforma]] je rozdělena na vystupující masívy, mezi nimiž leží mladší jednotky. Obsahuje [[prekambrium|prekambrické]] štíty: [83] => [84] => [[Soubor:Aba County Aba Prefecture Sichuan China.jpg|náhled|Buddhistická [[stúpa]] na [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]]]] [85] => * [[Tarimský štít]] [86] => * [[Severočínský štít]] [87] => * [[Korejský štít]] [88] => * [[Jin-šan|Inšanský masiv]] (hřbet [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřního Mongolska]]) [89] => * [[Středočínský blok]] [90] => * [[Indočínský masiv]] [91] => [92] => Čínská platforma také zahrnuje řadu [[Plošina (geomorfologie)|plošin]] a poklesových [[pánev (geomorfologie)|pánví]]. Ty jsou pokryty [[paleozoikum|paleozoickými]], [[mezozoikum|mezozoickými]] a [[kenozoikum|kenozoickými]] [[sediment]]y různého charakteru a mocnosti. [[Krystalinikum|Krystalické]] podloží leží místy ve větších hloubkách než 10 km. [93] => [94] => * Pánev [[Ordos]] ([[kambrium]] až [[ordovik]]) obsahuje mimořádně mocné (až 7 km) platformně uložené [[spraš]]e [95] => * Pánev [[Žlutá řeka|Chuang-che]] [96] => * [[Pchjongjangská pánev]] [97] => * [[Sečuánská pánev|Sečuánská (Rudá, Červená) pánev]] ([[synklinála]] vznikla koncem [[perm]]u, 3 až 4 km mocné akumulace z průběhu celých [[Mezozoikum|druhohor]]) [98] => * [[Nanningská pánev]] [99] => * [[Wutchanská pánev]] [100] => * [[Alašanská pánev]] [101] => * Platformní sedimenty v [[Indočína|Indočíně]] ([[perm]], [[trias]], [[jura]], [[křída]]) [102] => [103] => === Kundwanská Asie === [104] => [[Soubor:Himalaya sud avion.JPG|náhled|Himálaj v Nepálu]] [105] => [[Indický subkontinent|Indická platforma]] a [[Madagaskar]] byly původně spojeny s [[Afrika|Afrikou]], ale ve [[třetihory|třetihorách]] se vydaly na sever k Asii. Madagaskar se oddělil a zůstal poblíž Afriky, zatímco Indie narazila do Čínské platformy, čímž vyvolala mohutné vrásnění, jehož výsledkem je [[Himálaj]]. [106] => [107] => Na západě Indické platformy se nacházejí vodorovně uložené [[čedič]]ové vrstvy [[sopka|vulkanického]] původu, kterým se říká [[Trap (geologie)|trapy]] (např. [[Dekánské trapy]] či [[sibiřské trapy]]). Až 100 m silná vrstva čediče překrývá stará jádra. [108] => [109] => Nejstarší kontinentální jádra se vytvořila během protoindického [[geotektonický cyklus|geotektonického cyklu]]. Nejstarší [[Metamorfovaná hornina|metamorfity]] jsou staré až 3,5 miliardy let. [110] => Během dhárvárského geotektonického cyklu došlo k sedimentaci, vulkanickým procesům a průnikům [[Žula|granitů]], dotvářela se [[kontinentální jádro|kontinentální jádra]]. [111] => [112] => [113] => [[Arabský poloostrov|Arabská platforma]] byla původně součástí Afriky, ale začala se od ní oddělovat [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]], jejíž velkou část nyní vyplňuje [[Rudé moře]]. Nejstarší horniny jsou asi 1 miliardu let staré a nacházejí se v haliské formaci. Asi polovinu platformy tvoří prekambrické [[metamorfovaná hornina|metamorfity]], druhá polovina se skládá z [[granitoid]]ů. Na západním okraji eroduje a klesá do příkopu Rudého moře. Východní okraj se zvedá i s akumulovanými usazeninami. Mezi vlastním štítem a [[Perský záliv|Perským zálivem]] je mocný [[platformní pokryv]] [[paleozoikum|prvohor]], [[mezozoikum|druhohor]] a [[třetihory|třetihor]]. Nacházejí se tu hojné formace s ložisky [[ropa|ropy]] z období svrchní [[křída|křídy]] a [[eocén]]u. [114] => [115] => === Kaledonidy === [116] => [[Soubor:Akkem Valley 2011.jpg|náhled|Pohoří Altaj]] [117] => [[Kaledonidy]] jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během starších [[Paleozoikum|prvohor]], tedy v době, kdy na území dnešní [[Evropa|Evropy]] probíhalo kaledonské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později. [118] => [119] => Sibiřské a středoasijské kaledonidy vznikly z tzv. uralsko-mongolské mobilní zóny mezi [[Východoevropská platforma|fenosarmatskou]], [[sibiřská platforma|sibiřskou]] a [[čínská platforma|čínskou platformou]]. Patří sem [[Altaj]], [[Sajany]], [[Ťan-šan]], [[Kazašská pahorkatina]], [[Sibiřské starokaledonidy]] ''(salairidy).'' [120] => [121] => Čínské kaledonidy leží zčásti ve východní [[Čína|Číně]], kromě toho k nim patří pohoří [[Nan-šan]]. Najdeme zde 5 až 6 km mocný sinijský komplex [[fylit]]ů, [[kvarcit]]ů, [[zelenokámen|zelenokamenů]] a [[mramor]]ů. [122] => [123] => === Hercynidy === [124] => [[Hercynidy]] jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během mladších prvohor, tedy v době, kdy na území dnešní Evropy probíhalo hercynské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později. [125] => [126] => Ve Střední Asii jsou hercynidy silně promíchané s kaledonidy a nejde o samostatný horský systém. Hercynského stáří je např. západní část Ťan-šanu ([[Kyzylkumsko-ťanšanská větev]]), Kazašská pahorkatina, nebo jižní část Altaje a Sajanů ([[Irtyšsko-zajsanská větev]]). [127] => [128] => [[Mongolsko-ochotské hercynidy]] se táhnou z [[Mongolsko|Mongolska]] až k [[Ochotské moře|Ochotskému moři]]. [129] => [130] => [[Vnitročínské hercynidy]] se táhnou mezi [[Pamír]]em a východočínskými kaledonidami. Patří sem [[Kchun-lun-šan|Kchun-lun]] (vklíněn mezi [[Tarimská pánev|tarimský]] a [[Tibetská náhorní plošina|tibetský masiv]]) a [[Čchin-ling]] (vklíněn mezi [[Severní Čína (kontinent)|severočínský]] a [[středočínský blok]]). [131] => [132] => Sibiřské a středoasijské hercynidy a kaledonidy jsou na velkých plochách pokryty [[Mezozoikum|druhohorními]] a [[třetihory|třetihorními]] nezvrásněnými vrstvami, které tak tvoří mladé [[platforma (geologie)|platformy]]: [[Západosibiřská nížina]], [[Turanská nížina]], [[Tádžická pánev]]. [133] => [134] => === Alpidy === [135] => [[Soubor:Hunza Valley from Eagle Point.jpg|náhled|Údolí řeky Hunza v pohoří [[Karákóram]]]] [136] => [[Alpinské vrásnění|Alpidy]] jsou horská pásma, jejichž vývoj začal ve [[Mezozoikum|druhohorách]] nebo později. Některé se začaly zvedat během [[kimmerské vrásnění|kimmerského vrásnění]], některé až během [[alpinské vrásnění|alpinského]]. [137] => [138] => [[Tethydní alpidy]] vznikly z bývalého oceánu [[Tethys (moře)|Tethys]] a jde o asijskou část [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Patří sem [[Pontské hory|Pontidy]], [[Anatolidy]] a [[Taurus (pohoří)|Tauridy]] v [[Turecko|Turecku]], ostrov [[Kypr]], [[Krymsko-kavkazská oblast]], [[Malý Kavkaz]] a [[Arménská vysočina]], [[Zagros]] ([[Iranidy]]), centrální [[írán]]ské pásmo s [[lutský masiv|lutským masivem]], [[makránsko-balúčistánská flyšová jednotka]], [[východoíránská pohoří]], [[ománská ofiolitová zóna]], orogenní zóna [[Alborz]]u, [[Kopet Dag]], [[centrální pákistánský hřbet]] ([[kvétský hřbet]]), [[pamírsko-hindúkušsko-karákoramská elevace]], [[Himálaj]] a [[Transhimálaj]], [[Indoganžská nížina]]. [139] => [140] => Alpinského stáří jsou také pásma podél pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], tzv. [[cirkumpacifické alpidy]], které ovšem vznikly kontaktem jiných desek ([[pacifická deska|pacifické]] s [[Eurasijská deska|eurasijskou]]) během [[Mezozoikum|druhohorního]] [[jenšanské vrásnění|jenšanského vrásnění]]. Patří sem starší pásma v [[Laos]]u, [[Čukotsko-katasijský vulkanický pás]] ([[Kamčatka]]). Ve [[třetihory|třetihorách]] vznikla [[sopka|vulkanická]] pásma [[Kurilské ostrovy|Kuril]], [[Japonské Alpy|Japonska]] a [[Filipíny|Filipín]], jakož i další ostrovní oblouky na západním okraji pacifické desky ([[Velké Sundy|Velké]] a [[Malé Sundy]], [[Moluky]] aj.) [141] => [142] => === Zemětřesení a sopečná činnost === [143] => Mnoho výše uvedených oblastí je seizmicky aktivních a [[zemětřesení]] zde nejsou vzácným jevem. Týká se to ostrovních oblouků na styku [[litosféra|litosférických]] [[tektonická deska|desek]], např. [[Japonsko]], [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], [[Sumatra]], ale i mnoha oblastí alpsko-himálajského systému (např. [[Malá Asie]], [[Kavkaz]], [[Írán]], [[Kašmír]]) i jiných zlomových oblastí (např. [[Sečuánská pánev]]). [144] => [145] => Oblastí [[sopka|vulkanického]] původu je v Asii celá řada, dodnes činné sopky najdeme opět především ve východní Asii podél okraje Tichého oceánu: [[Kamčatka]], [[Japonsko]], [[Filipíny]], [[Indonésie]]. [146] => [147] => == Vodstvo == [148] => [[Soubor:Ghats in Varanasi 020.jpg|náhled|Ganga je posvátná řeka [[Hinduismus|hinduismu]]]] [149] => V Asii se nacházejí mnohé z nejdelších a [[Vodnost|nejvodnějších]] veletoků na Zemi, mj. [[Jang-c’-ťiang|Čchang-ťiang]] ''(Dlouhá řeka,'' Evropanům známá též jako ''Jang-c’-ťiang),'' [[Žlutá řeka|Chuang-che]] ''(Žlutá řeka),'' [[Ob]], [[Jenisej]], [[Lena]], [[Amur]], [[Mekong]], [[Brahmaputra]], [[Ganga]], [[Indus]], [[Eufrat]] a [[Tigris]]. Velké sibiřské řeky (Ob, Jenisej, Lena) odtékají do [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]], čínské a indočínské veletoky (Chuang-che, Čchang-ťiang a Mekong) míří na východ do [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], další směřují k jihu do [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Velké oblasti v nitru Asie jsou [[bezodtoká oblast|bezodtoké]], tj. bez spojení se [[světový oceán|světovým oceánem]]. Řeky se buď ztrácejí v pouštích (např. [[Gobi]], [[Taklamakan]], [[Karakum]], [[Kyzylkum]]), nebo končí ve více méně slaných jezerech, odkud se voda vypařuje ([[Balchaš]], [[Aralské jezero]], [[Kaspické moře]]). Z významných řek se to týká např. [[Amudarja|Amudarji]], [[Syrdarja|Syrdarji]] a [[Tarim]]u. Naopak nejhlubší jezero světa [[Bajkal]] (odkud voda odtéká řekou [[Angara|Angarou]]) je sladkovodní a odhaduje se, že obsahuje asi pětinu světových zásob [[Sladká voda|sladké vody]]. [150] => [151] => == Podnebí == [152] => [[Soubor:Paysan soignant ses boeufs (Kerala).jpg|náhled|[[Kérala]] v jižní Indii má vlhké tropické podnebí ovlivněné sezonními monzuny]] [153] => [[Soubor:Naadam rider 2.jpg|náhled|[[Step]] v Mongolsku se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami]] [154] => Vzhledem k obrovské rozloze Asie zde najdeme všechny hlavní podnebné pásy. Velká území v nitru kontinentu mají silně [[kontinentální podnebí]] s velkými teplotními rozdíly mezi zimou a létem. [[Atmosférický tlak|Tlak vzduchu]] přepočtený na hladinu moře dosahuje nejvyšších hodnot v lednu v oblasti [[Ulánbátar]]u a [[Sibiř]]e (103 [[Pascal (jednotka)|kPa]]). Vzniká [[Anticyklóna|tlaková výše]] ''(anticyklóna)'' nad střední Sibiří. Naopak velká [[cyklóna|tlaková níže]] ''(cyklóna)'' vzniká v červenci kolem [[Dillí]] (99,5 kPa). Nejnižší lednové teploty na Sibiři mohou klesnout i pod −50 °C, v jižní Asii zůstávají kolem +25 °C. Rozpětí průměrných červencových teplot je od 5 do 35 stupňů. [155] => [156] => Množství [[srážky|srážek]] je ovlivněno především vysokými asijskými horstvy. Jih a jihovýchod kontinentu je extrémně vlhký, naopak ve [[Srážkový stín|srážkovém stínu]] za Himálajem leží velmi suché [[poušť|pouštní]] oblasti. Roční období v Himálaji a na jih od něj jsou ovlivňována pravidelnými [[monzun]]y. [157] => [158] => V Asii rozlišujeme tyto [[klimatická oblast|klimatické oblasti]] podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppena]]: [159] => * [[Tundrové podnebí]] [160] => * [[Boreální podnebí]] [161] => * [[Stepní podnebí]] [162] => * [[Mírně teplé monzunové podnebí]] [163] => * [[Monzunové podnebí]] [164] => * [[Podnebí tropického deštného pralesa]] [165] => * [[Studené pouště]] [166] => * [[Horké pouště]] [167] => * [[Středozemní podnebí|Středomořské podnebí]] [168] => [169] => == Vegetace == [170] => [[Soubor:Vasyugan.jpg|náhled|Tajga v [[Západosibiřská rovina|západosibiřské rovině]]]] [171] => V severní Asii (na Sibiři) jsou hlavními [[biotop]]y [[tundra]], [[lesotundra]] a [[tajga]]. V [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] najdeme [[Opadavý listnatý les|listnaté opadavé lesy mírného pásu]], [[lesostep]] a [[step]], dále na jih pak [[polopoušť|polopouště]] a [[poušť|pouště]]. V jižní a jihovýchodní Asii pak původní společenstva spadají pod [[Tropický střídavě vlhký les|monzunové opadavé lesy]] a [[tropický deštný les|tropické deštné lesy]]. [172] => [173] => Velká území na Sibiři pokrývá trvale zmrzlá půda ([[permafrost]]). Dále na jih ji lze nalézt v [[Tibet]]u kvůli vysoké nadmořské výšce. [[Ledovec|Ledovce]] se zachovaly v nejvyšších pohořích (např. [[Himálaj]], [[Pamír]], [[Ťan-šan]]), ale kvůli [[globální oteplování|globálnímu oteplování]] se zkracují. [174] => [175] => == Obyvatelstvo == [176] => [[Soubor:Camau0205.jpg|náhled|Plovoucí trh ve [[Vietnam]]u kde se počet obyvatel od roku 1979 téměř zdvojnásobil]] [177] => [[Soubor:Kaaba Mirror like.jpg|náhled|[[Hadždž|Muslimští]] poutníci v [[Mekka|Mekce]]. Asie je kolébkou všech hlavních světových náboženství.]] [178] => [[Soubor:Asiatiska folk, Nordisk familjebok.jpg|náhled|Různorodé obyvatelstvo Asie od sibiřských [[Čukčové|Čukčů]] až po filipínské [[Negritové|Negrity]] (1904)]] [179] => Kolem roku 1900 žilo v Asii 947 milionu lidí.[http://www.un.org/esa/population/publications/sixbillion/sixbilpart1.pdf "UN report 2004 data" (PDF).] Od té doby počet obyvatel Asie vzrostl čtyřnásobně a v roce 2012 dosáhl 4 175 038 363 a stále stoupá.[http://www.populationdata.net/index2.php?option=continent&cid=4&nom=asie PopulationData.net]. Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20 let. [180] => [181] => V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má [[Čína]] s 1,4 mld. osob. [182] => [183] => == Politická geografie == [184] => {{Mapa Asie}} [185] => [186] => == Regiony a státy == [187] => [[Soubor:20091002 Hong Kong 6269.jpg|náhled|[[Hongkong]] byl do roku 1997 britskou kolonií]] [188] => [[Soubor:Aerial View of Tehran 26.11.2008 04-35-03.JPG|náhled|[[Teherán]] je hlavní město Íránu]] [189] => [[Soubor:Meiji-jingu wedding procession - P1000847.jpg|náhled|Tradiční japonská svatba v [[Šintoismus|šintoistické]] svatyni Meidži]] [190] => [[Soubor:A day of devotion – Thaipusam in Singapore (4316108409).jpg|náhled|Hinduistický festival v [[Singapur]]u]] [191] => [[Soubor:Annual procession with the Albazin icon.jpg|náhled|Procesí Ruské pravoslavné církve v [[Židovská autonomní oblast|Židovské autonomní oblasti]] na Sibiři]] [192] => [[Soubor:Black Nazarene procession.jpg|náhled|[[Katolicismus|Katolické]] procesí v [[Manila|Manile]] na Filipínách]] [193] => {{Podrobně|Seznam asijských států}} [194] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right" [195] => ! Název regionuKontinentální regiony podle [//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/United_Nations_geographical_subregions_en.svg kategorizace OSN (mapa)]. a území s [[vlajka|vlajkou]] [196] => ! data-sort-type=number | [[Seznam států světa podle rozlohy|Rozloha]]
(km²) [197] => ! data-sort-type=number | [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|Počet obyvatel]]
(odhad k [[1. červenec|1. 7.]] [[2002]]) [198] => ! data-sort-type=number | [[Počet obyvatel]]
(odhad k roku [[2018]]) [199] => ! data-sort-type=number | [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|Hustota osídlení]]
(ob./km²) [200] => ! [[Hlavní město]] [201] => |- [202] => ! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Severní Asie]]:''' [203] => |- [204] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Rusko}}[[Rusko]] zasahuje menší částí do [[Východní Evropa|Východní Evropy]] a větší částí do severní Asie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část. [205] => | {{formatnum:13115200}} [206] => | {{formatnum:39129729}} [207] => | {{formatnum:144500000}} [208] => | 3,0 [209] => | style="text-align:left" | [[Moskva]] [210] => |- [211] => ! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Střední Asie]]:''' [212] => |- [213] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kazachstán}}[[Kazachstán]] zasahuje menší částí do [[Východní Evropa|východní Evropy]] a větší částí do střední Asie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část. [214] => | {{formatnum:2346927}} [215] => | {{formatnum:13472593}} [216] => | {{formatnum:18280000}} [217] => | 5,7 [218] => | style="text-align:left" | [[Astana]] [219] => |- [220] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kyrgyzstán}} [221] => | {{formatnum:198500}} [222] => | {{formatnum:4822166}} [223] => | {{formatnum:6316000}} [224] => | 24,3 [225] => | style="text-align:left" | [[Biškek]] [226] => |- [227] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Tádžikistán}} [228] => | {{formatnum:143100}} [229] => | {{formatnum:6719567}} [230] => | {{formatnum:9101000}} [231] => | 47,0 [232] => | style="text-align:left" | [[Dušanbe]] [233] => |- [234] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Turkmenistán}} [235] => | {{formatnum:488100}} [236] => | {{formatnum:4688963}} [237] => | {{formatnum:5851000}} [238] => | 9,6 [239] => | style="text-align:left" | [[Ašchabad]] [240] => |- [241] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Uzbekistán}} [242] => | {{formatnum:447400}} [243] => | {{formatnum:25563441}} [244] => | {{formatnum:32960000}} [245] => | 57,1 [246] => | style="text-align:left" | [[Taškent]] [247] => |- [248] => ! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Východní Asie]]:''' [249] => |- [250] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Čína}}Údaje platí jen pro pevninskou Čínu, nezahrnují [[Hongkong]], [[Macao]], [[Tchaj-wan]] ani části [[Džammú a Kašmír]]u, které Čína kontroluje, ale nárokuje si je [[Indie]]. [251] => | {{formatnum:9584492}} [252] => | {{formatnum:1384303705}} [253] => | {{formatnum:1393000000}} [254] => | 134,0 [255] => | style="text-align:left" | [[Peking]] [256] => |- [257] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Tchaj-wan}}Údaje jsou pro území které je ''de facto'' pod kontrolou vlády [[Tchaj-wan|Čínské republiky]]. Nároky na něj si ale činí i [[Čína|Čínská lidová republika]]. [258] => | {{formatnum:35980}} [259] => | {{formatnum:22548009}} [260] => | {{formatnum:23570000}} [261] => | 626,7 [262] => | style="text-align:left" | [[Tchaj-pej]] [263] => |- [264] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Hongkong}} (Čína)[[Hongkong]] je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky. [265] => | {{formatnum:1092}} [266] => | {{formatnum:7303334}} [267] => | {{formatnum:7451000}} [268] => | {{formatnum:6688.0}} [269] => | style="text-align:left" | [[Hongkong]] [270] => |- [271] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Japonsko}} [272] => | {{formatnum:377835}} [273] => | {{formatnum:126974628}} [274] => | {{formatnum:126500000}} [275] => | 336,1 [276] => | style="text-align:left" | [[Tokio]] [277] => |- [278] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Jižní Korea}} [279] => | {{formatnum:98480}} [280] => | {{formatnum:48324000}} [281] => | {{formatnum:51640000}} [282] => | 490,7 [283] => | style="text-align:left" | [[Soul]] [284] => |- [285] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Macao}} (Čína)[[Macao]] je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky. [286] => | 25 [287] => | {{formatnum:461833}} [288] => | {{formatnum:631636}} [289] => | {{formatnum:18473.3}} [290] => | style="text-align:left" | [[Macao]] [291] => |- [292] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Mongolsko}} [293] => | {{formatnum:1565000}} [294] => | {{formatnum:2694432}} [295] => | {{formatnum:3170000}} [296] => | 1,7 [297] => | style="text-align:left" | [[Ulánbátar]] [298] => |- [299] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Severní Korea}} [300] => | {{formatnum:120540}} [301] => | {{formatnum:22224195}} [302] => | {{formatnum:25550000}} [303] => | 184,4 [304] => | style="text-align:left" | [[Pchjongjang]] [305] => |- [306] => ! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Jihovýchodní Asie]]:''' [307] => |- [308] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Brunej}} [309] => | {{formatnum:5770}} [310] => | {{formatnum:350898}} [311] => | {{formatnum:428962}} [312] => | 60,8 [313] => | style="text-align:left" | [[Bandar Seri Begawan]] [314] => |- [315] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Filipíny}} [316] => | {{formatnum:300000}} [317] => | {{formatnum:84525639}} [318] => | {{formatnum:106700000}} [319] => | 281,8 [320] => | style="text-align:left" | [[Manila]] [321] => |- [322] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Indonésie}}[[Indonésie]] leží na rozhraní Asie a [[Oceánie]]; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část, tedy bez [[Západní Nová Guinea|Západní Nové Guiney]] a [[Moluky|Moluckých ostrovů]]. [323] => | {{formatnum:1419588}} [324] => | {{formatnum:227026560}} [325] => | {{formatnum:267700000}} [326] => | 159,9 [327] => | style="text-align:left" | [[Jakarta]] [328] => |- [329] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kambodža}} [330] => | {{formatnum:181040}} [331] => | {{formatnum:12775324}} [332] => | {{formatnum:16250000}} [333] => | 70,6 [334] => | style="text-align:left" | [[Phnompenh]] [335] => |- [336] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Laos}} [337] => | {{formatnum:236800}} [338] => | {{formatnum:5777180}} [339] => | {{formatnum:7062000}} [340] => | 24,4 [341] => | style="text-align:left" | [[Vientiane]] [342] => |- [343] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Malajsie}} [344] => | {{formatnum:329750}} [345] => | {{formatnum:22662365}} [346] => | {{formatnum:31530000}} [347] => | 68,7 [348] => | style="text-align:left" | [[Kuala Lumpur]] [349] => |- [350] => ! style="text-align:left" | {{flagicon|Myanmar}} [[Myanmar|Myanmar (Barma)]] [351] => | {{formatnum:678500}} [352] => | {{formatnum:42238224}} [353] => | {{formatnum:53710000}} [354] => | 62,3 [355] => | style="text-align:left" | [[Neipyijto]]Hlavní město [[Myanmar]]u bylo oficiálně přesunuto z [[Rangún]]u do nově vybudovaného města na západ od [[Pjinmana|Pjinmany]] [[6. listopad]]u [[2005]]. [356] => |- [357] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Singapur}} [358] => | 693 [359] => | {{formatnum:4452732}} [360] => | {{formatnum:5639000}} [361] => | {{formatnum:6425.3}} [362] => | style="text-align:left" | [[Singapur]] [363] => |- [364] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Thajsko}} [365] => | {{formatnum:514000}} [366] => | {{formatnum:62354402}} [367] => | {{formatnum:69430000}} [368] => | 121,3 [369] => | style="text-align:left" | [[Bangkok]] [370] => |- [371] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Vietnam}} [372] => | {{formatnum:329560}} [373] => | {{formatnum:81098416}} [374] => | {{formatnum:95540000}} [375] => | 246,1 [376] => | style="text-align:left" | [[Hanoj]] [377] => |- [378] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Východní Timor}}[[Východní Timor]] mohou někteří autoři řadit do [[Oceánie]] místo do Asie. [379] => | {{formatnum:15007}} [380] => | {{formatnum:952618}} [381] => | {{formatnum:1268000}} [382] => | 63,5 [383] => | style="text-align:left" | [[Dili]] [384] => |- [385] => ! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Jižní Asie]]:''' [386] => |- [387] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Afghánistán}} [388] => | {{formatnum:647500}} [389] => | {{formatnum:27755775}} [390] => | {{formatnum:37170000}} [391] => | 42,9 [392] => | style="text-align:left" | [[Kábul]] [393] => |- [394] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Bangladéš}} [395] => | {{formatnum:144000}} [396] => | {{formatnum:133376684}} [397] => | {{formatnum:161400000}} [398] => | 926,2 [399] => | style="text-align:left" | [[Dháka]] [400] => |- [401] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Bhútán}} [402] => | {{formatnum:47000}} [403] => | {{formatnum:2094176}} [404] => | {{formatnum:754394}} [405] => | 44,6 [406] => | style="text-align:left" | [[Thimbú]] [407] => |- [408] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Indie}}Včetně těch částí [[Džammú a Kašmír]]u, které kontroluje [[Pákistán]] nebo [[Čína]]. [409] => | {{formatnum:3290797}} [410] => | {{formatnum:1062969504}} [411] => | {{formatnum:1353000000}} [412] => | 323,0 [413] => | style="text-align:left" | [[Nové Dillí]] [414] => |- [415] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Írán}} [416] => | {{formatnum:1648000}} [417] => | {{formatnum:66622704}} [418] => | {{formatnum:81800000}} [419] => | 40,4 [420] => | style="text-align:left" | [[Teherán]] [421] => |- [422] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Maledivy}} [423] => | 300 [424] => | {{formatnum:320165}} [425] => | {{formatnum:515696}} [426] => | {{formatnum:1067.2}} [427] => | style="text-align:left" | [[Male]] [428] => |- [429] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Nepál}} [430] => | {{formatnum:140800}} [431] => | {{formatnum:25873917}} [432] => | {{formatnum:28090000}} [433] => | 183,8 [434] => | style="text-align:left" | [[Káthmándú]] [435] => |- [436] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Pákistán}}Udávaná rozloha a počet obyvatel nezahrnuje území [[Ázád Kašmír]]u a [[Gilgit - Baltistán]]u, která Pákistán spravuje, ale nárokuje si je i [[Indie]]. [437] => | {{formatnum:795423}} [438] => | {{formatnum:149732510}} [439] => | {{formatnum:212200000}} [440] => | 188,2 [441] => | style="text-align:left" | [[Islámábád]] [442] => |- [443] => ! style="text-align:left" | {{flagicon|Srí Lanka}} [[Srí Lanka]] [444] => | {{formatnum:65610}} [445] => | {{formatnum:19576783}} [446] => | {{formatnum:21670000}} [447] => | 298,4 [448] => | style="text-align:left" | [[Kolombo]] [449] => |- [450] => ! colspan="6" style="text-align:left" | '''[[Jihozápadní Asie]]:''' [451] => |- [452] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Arménie}}[[Arménie]] leží v západní Asii, ale vzhledem k historickým a sociopolitickým vazbám bývá někdy vnímána jako evropský stát. [453] => | {{formatnum:29800}} [454] => | {{formatnum:3330099}} [455] => | {{formatnum:2965000}} [456] => | 111,7 [457] => | style="text-align:left" | [[Jerevan]] [458] => |- [459] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Ázerbájdžán}}[[Ázerbájdžán]] leží celý na jih od [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčské sníženiny]], a tedy v Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jeho území být řazena do Evropy. Uvedená rozloha a počet obyvatel zahrnuje i [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]], autonomní [[exkláva|exklávu]] Ázerbájdžánu obklopenou [[Arménie|Arménií]], [[Írán]]em a [[Turecko|Tureckem]]. [460] => | {{formatnum:86600}} [461] => | {{formatnum:9000000}} [462] => | {{formatnum:9981000}} [463] => | 103,9 [464] => | style="text-align:left" | [[Baku]] [465] => |- [466] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Bahrajn}} [467] => | 665 [468] => | {{formatnum:656397}} [469] => | {{formatnum:1569000}} [470] => | 987,1 [471] => | style="text-align:left" | [[Manáma]] [472] => |- [473] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Egypt}}[[Egypt]] leží větší částí v severní Africe a menší částí v západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ od [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]).
 [474] => | {{formatnum:63556}} [475] => | {{formatnum:1378159}} [476] => | [477] => | 21,7 [478] => | style="text-align:left" | [[Káhira]] [479] => |- [480] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Gruzie}}[[Gruzie]] leží celá na jih od [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčské sníženiny]], a tedy v Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jejího území být řazena do Evropy. Udávaná rozloha a počet obyvatel zahrnuje i separatistické republiky [[Abcházie|Abcházii]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]], nad kterými gruzínská vláda ztratila kontrolu. [481] => | {{formatnum:69700}} [482] => | {{formatnum:4630841}} [483] => | {{formatnum:3731000}} [484] => | 66,4 [485] => | style="text-align:left" | [[Tbilisi]] [486] => |- [487] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Irák}} [488] => | {{formatnum:437072}} [489] => | {{formatnum:24001816}} [490] => | {{formatnum:38430000}} [491] => | 54,9 [492] => | style="text-align:left" | [[Bagdád]] [493] => |- [494] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Izrael}} [495] => | {{formatnum:20770}} [496] => | {{formatnum:6029529}} [497] => | {{formatnum:8884000}} [498] => | 290,3 [499] => | style="text-align:left" | [[Jeruzalém]] [500] => |- [501] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Jemen}} [502] => | {{formatnum:527970}} [503] => | {{formatnum:18701257}} [504] => | {{formatnum:28500000}} [505] => | 35,4 [506] => | style="text-align:left" | [[Saná]] [507] => |- [508] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Jordánsko}} [509] => | {{formatnum:92300}} [510] => | {{formatnum:5307470}} [511] => | {{formatnum:9956000}} [512] => | 57,5 [513] => | style="text-align:left" | [[Ammán]] [514] => |- [515] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Katar}} [516] => | {{formatnum:11437}} [517] => | {{formatnum:793341}} [518] => | {{formatnum:2782000}} [519] => | 69,4 [520] => | style="text-align:left" | [[Dauhá]] [521] => |- [522] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kuvajt}} [523] => | {{formatnum:17820}} [524] => | {{formatnum:2111561}} [525] => | {{formatnum:4137000}} [526] => | 118,5 [527] => | style="text-align:left" | [[Kuvajt (město)|Kuvajt]] [528] => |- [529] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Kypr}}Ostrov [[Kypr]] patří fyzickogeograficky k Asii, i když má historické a sociopolitické vazby s Evropou. [[Severní Kypr|Severokyperská turecká republika]] je na rozdíl od [[Kypr|Kyperské republiky]] na jihu ostrova (s převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem. [530] => | {{formatnum:9250}} [531] => | {{formatnum:775927}} [532] => | {{formatnum:1189000}} [533] => | 83,9 [534] => | style="text-align:left" | [[Nikósie]] [535] => |- [536] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Libanon}} [537] => | {{formatnum:10400}} [538] => | {{formatnum:3677780}} [539] => | {{formatnum:6849000}} [540] => | 353,6 [541] => | style="text-align:left" | [[Bejrút]] [542] => |- [543] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Omán}} [544] => | {{formatnum:212460}} [545] => | {{formatnum:2713462}} [546] => | {{formatnum:4829000}} [547] => | 12,8 [548] => | style="text-align:left" | [[Maskat]] [549] => |- [550] => ! style="text-align:left" | {{flagicon|Palestina}} [[Pásmo Gazy]][[Pásmo Gazy]] a [[Západní břeh Jordánu]], společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná [[Izrael]]em, ale ''de facto'' spravovaná palestinskou samosprávou. [551] => | 363 [552] => | {{formatnum:1203591}} [553] => | {{formatnum:2048000}} [554] => | {{formatnum:3315.7}} [555] => | style="text-align:left" | [[Gaza]] [556] => |- [557] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Saúdská Arábie}} [558] => | {{formatnum:1960582}} [559] => | {{formatnum:23513330}} [560] => | {{formatnum:33700000}} [561] => | 12,0 [562] => | style="text-align:left" | [[Rijád]] [563] => |- [564] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Spojené arabské emiráty}} [565] => | {{formatnum:82880}} [566] => | {{formatnum:2445989}} [567] => | {{formatnum:9631000}} [568] => | 29,5 [569] => | style="text-align:left" | [[Abú Zabí]] [570] => |- [571] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Sýrie}} [572] => | {{formatnum:185180}} [573] => | {{formatnum:17155814}} [574] => | {{formatnum:16910000}} [575] => | 92,6 [576] => | style="text-align:left" | [[Damašek]] [577] => |- [578] => ! style="text-align:left" | {{Vlajka a název|Turecko}}[[Turecko]] zasahuje malou částí území do východní Evropy ([[Balkán]]) a větší částí do Asie ([[Malá Asie]]); počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část. [579] => | {{formatnum:756768}} [580] => | {{formatnum:57855068}} [581] => | {{formatnum:82000000}} [582] => | 76,5 [583] => | style="text-align:left" | [[Ankara]] [584] => |- [585] => ! style="text-align:left" | {{flagicon|Palestina}} [[Západní břeh Jordánu]][[Západní břeh Jordánu]] a [[Pásmo Gazy]], společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná [[Izrael]]em, ale ''de facto'' spravovaná palestinskou samosprávou. [586] => | {{formatnum:5860}} [587] => | {{formatnum:2303660}} [588] => | {{formatnum:2676000}} [589] => | 393,1 [590] => | style="text-align:left" | [[Rámaláh]] [591] => |- [592] => |- style="font-weight:bold; " [593] => ! style="text-align:left" | Celkem [594] => | {{formatnum:43810582}} [595] => | {{formatnum:3902404193}} [596] => | [597] => | 89,5 [598] => |} [599] => [600] => == Odkazy == [601] => [602] => === Poznámky === [603] => [604] => [605] => === Reference === [606] => [607] => [608] => === Související články === [609] => [610] => * [[Dějiny Asie]] [611] => [612] => === Externí odkazy === [613] => * {{Commons}} [614] => * {{Commonscat}} [615] => * {{Wikicitáty|téma=Asie}} [616] => * {{Wikislovník|heslo=Asie}} [617] => * {{Wikizprávy|kategorie=Asie}} [618] => * {{Wikicesty|průvodce=Asie}} [619] => * [http://www.natur.cuni.cz/geografie/fyzicka-a-geoekologie/sobr/pedagogicka-cinnost/asie-soubory/uvod?student_welcome=1 Fyzická geografie Asie]{{Nedostupný zdroj}} [620] => * [http://www.unium.cz/materialy/0/0/fyzicka-geografie-asie-m25437-p1.html Fyzická geografie Asie (středoškolské učební materiály)] [621] => [622] => {{Regiony světa}} [623] => {{Světadíly}} [624] => [625] => {{Autoritní data}} [626] => {{Portály|Geografie}} [627] => [628] => [[Kategorie:Asie| ]] [629] => [[Kategorie:Kontinenty]] [] => )
good wiki

Asie

Asie ([ázije]) je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,7 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř. Eurafrasie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Východní Asie','Jihovýchodní Asie','Střední Asie','Jihozápadní Asie','Severní Asie','Jižní Asie','Rusko','Čína','Mezozoikum','třetihory','Himálaj','sopka'

Čína

Himálaj

Mezozoikum

Rusko

Sopka

Třetihory