Array ( [0] => 15500849 [id] => 15500849 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Avarština [uri] => Avarština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Avarština ''(авар мацӀ)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Dagestán]], [[Rusko]], [[Ázerbájdžán]], [[Kazachstán]] [4] => | mluvčích = 788 960 [http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=ava Ethnologue] [5] => | klasifikace = [6] => * [[Severokavkazské jazyky]] [7] => ** [[Severovýchodokavkazské jazyky]] [8] => | písmo = [[Cyrilice]] [9] => | úřední jazyk = [10] => [[Dagestán]] ([[Rusko]]) [11] => | regulátor = [12] => ''není stanoven'' [13] => | ISO6391 = av [14] => | ISO6392B = ava [15] => | ISO6392T = ava [16] => | SIL = ava [17] => | wikipedie = [[:av:БетIераб гьумер|av.wikipedia.org]] [18] => }} [19] => Moderní '''avarština''' ({{cizojazyčně|av|магӀарул мацӀ}}, {{cizojazyčně|av|авар мацӀ}}) patří mezi [[severovýchodokavkazské jazyky]]. [20] => [21] => == Rozšíření == [22] => Používá se především ve východních a jižních částech [[Dagestán]]u a v regionu [[Zakatala]] v [[Ázerbájdžán]]u. Malé komunity mluvčích žijí také v [[Čečensko|Čečensku]] a [[Kalmycko|Kalmycku]], v [[Gruzie|Gruzii]], v [[Kazachstán]]u, [[Jordánsko|Jordánsku]] a v oblasti kolem [[Marmarské moře|Marmarského moře]] v [[Turecko|Turecku]]. Celkem ji používá asi 790 000 mluvčích. [23] => [24] => Je jedním z šesti literárních jazyků Dagestánu. Není zde používána jen [[Avarové (Kavkaz)|Avary]], ale slouží také jako komunikační jazyk mezi různými etnickými a jazykovými skupinami. [25] => [26] => === Dialekty === [27] => '''Avarština''' se dělí na dvě hlavní skupiny dialektů. Na severní, kterou používá avarská literatura, jež zahrnuje dialekty [[Khunzakh]], [[Kazbek]], [[Gunib]], [[Gumbet]] a další a na jižní jež zahrnuje dialekty [[Andalal]], [[Gidatl']], [[Antsukh]], [[Charoda]], [[Tlyarata]], [[Cumada]], [[Cunta]] a další. Má patnáct mluvených dialektů, jež mnoho lingvistů považuje za samostatné jazyky: [28] => [29] => * [[Bagulalština|Bagulalštinu]] [30] => * [[Chamalalština|Chamalalštinu]] [31] => * [[Budukhština|Budukhštinu]] [32] => * [[Botlikhština|Botlikhštinu]] [33] => * [[Andiština|Andištinu]] [34] => * [[Godoberiština|Godoberištinu]] [35] => * [[Khvarsiština|Khvarsištinu]] [36] => * [[Ginukhština|Ginughštinu]] [37] => * [[Hunzibština|Hunzibštinu]] [38] => * [[Bezhtaština|Bezhtaštinu]] [39] => [40] => Jsou pojmenovány podle jednotlivých kmenů které tyto dialekty používají. [41] => [42] => == Písmo == [43] => Až do [[15. století]] pro zápis používala [[gruzínské písmo]]. Od [[17. století]] pak upravené [[arabské písmo]] známé jako ''ajam'' jež je stále živé. V rámci jazykové politiky [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byl v roce [[1928]] ajam [[Latinizace v Sovětském svazu|nahrazen]] [[latinka|latinkou]] a následně v roce [[1938]] [[Cyrilice|cyrilicí]]. [44] => [45] => {| class=standard cellpadding=5 style="font-size: 1.5em; line-height: 2.5em; text-align: center;" [46] => | style="width:3em;"|А а [47] => | style="width:3em;"|Б б [48] => | style="width:3em;"|В в [49] => | style="width:3em;"|Г г [50] => | style="width:3em;"|Гъ гъ [51] => | style="width:3em;"|Гь гь [52] => | style="width:3em;"|ГӀ гӀ [53] => | style="width:3em;"|Д д [54] => | style="width:3em;"|Е е [55] => | style="width:3em;"|Ё ё [56] => | style="width:3em;"|Ж ж [57] => |- [58] => | style="width:3em;"|З з [59] => | style="width:3em;"|И и [60] => | style="width:3em;"|Й й [61] => | style="width:3em;"|К к [62] => | style="width:3em;"|Къ къ [63] => | style="width:3em;"|Кь кь [64] => | style="width:3em;"|КӀ кӀ [65] => | style="width:3em;"|Л л [66] => | style="width:3em;"|Лъ лъ [67] => | style="width:3em;"|М м [68] => | style="width:3em;"|Н н [69] => |- [70] => | style="width:3em;"|О о [71] => | style="width:3em;"|П п [72] => | style="width:3em;"|Р р [73] => | style="width:3em;"|С с [74] => | style="width:3em;"|Т т [75] => | style="width:3em;"|ТӀ тӀ [76] => | style="width:3em;"|У у [77] => | style="width:3em;"|Ф ф [78] => | style="width:3em;"|Х х [79] => | style="width:3em;"|Хъ хъ [80] => | style="width:3em;"|Хь хь [81] => |- [82] => | style="width:3em;"|ХӀ хӀ [83] => | style="width:3em;"|Ц ц [84] => | style="width:3em;"|ЦӀ цӀ [85] => | style="width:3em;"|Ч ч [86] => | style="width:3em;"|ЧӀ чӀ [87] => | style="width:3em;"|Ш ш [88] => | style="width:3em;"|Щ щ [89] => | style="width:3em;"|Ъ ъ [90] => | style="width:3em;"|Э э [91] => | style="width:3em;"|Ю ю [92] => | style="width:3em;"|Я я [93] => |} [94] => [95] => == Historie == [96] => Literární jazyk je založen na obecném dialektu '''болмацӀ''' (bolmaċ) dříve používaného pro komunikaci mezi mluvčími různých jiných dialektů a jazyků. bolmaċ měl v podstatné míře původ v nářečí [[Khunzakh]] a ovlivněn byl také jižními dialekty. Dnes naopak literární jazyk ovlivňuje jednotlivá nářečí a stírá jejich vzájemné rozdíly. [97] => [98] => Nejznámější osobností moderní avarské literatury je dagestánský lidový básník [[Rasul Gamzatov]] (zemřel [[3. leden|3. ledna]] [[2003]]). Ruským překladům jeho básní se dostalo rozšíření po celém Sovětském svazu. Jiným významným básníkem píšícím avarsky byl [[Abdulla Gazimagomedovič Daganov]]. [99] => [100] => == Příklady == [101] => [102] => === Číslovky === [103] => {| cellspacing="7" [104] => |- [105] => | '''Avarsky''' || '''Česky''' [106] => |- [107] => | цо || jeden [108] => |- [109] => | кIиго || dva [110] => |- [111] => | лъабго || tři [112] => |- [113] => | ункъо || čtyři [114] => |- [115] => | щуго || pět [116] => |- [117] => | анлъго || šest [118] => |- [119] => | анкьго || sedm [120] => |- [121] => | микьго || osm [122] => |- [123] => | ичIго || devět [124] => |- [125] => | анцIго || deset [126] => |} [127] => [128] => == Pozdravy == [129] => {| border=0 [130] => | '''Ahoj!''' [131] => | ВорчӀами! [132] => | ''Worç̇ami!'' [133] => |- [134] => | '''Jak se máte?''' [135] => | Щиб хӀал бугеб? [136] => | ''Ŝib ẋal bugeb?'' [137] => |- [138] => | '''Jak se jmenujete?''' [139] => | Дуда цӀар щиб? [140] => | ''Duda ċar ŝib?'' [141] => |- [142] => | '''Jaký je váš věk?''' [143] => | Чан сон дур бугеб? [144] => | ''Çan son dur bugeb?'' [145] => |- [146] => | '''Kam jdete?''' [147] => | Киве мун унев вугев? [148] => | ''Kiwe mun unew wugew?'' [149] => |- [150] => | '''Omlouvám se!''' [151] => | ТӀаса лъугьа! [152] => | ''Ṭasa łuha!'' [153] => |- [154] => | '''Staví cestu.''' [155] => | Гьез нух гьабулеб буго. [156] => | ''Hez nux habuleb bugo.'' [157] => |} [158] => [159] => == Odkazy == [160] => [161] => === Externí odkazy === [162] => {{InterWiki|code=av|Avarská}} [163] => * {{Commonscat}} [164] => [165] => === Reference === [166] => [167] => [168] => {{Kavkazské jazyky}} [169] => {{Jazyky Ruské federace}} [170] => {{Autoritní data}} [171] => {{Portály|Jazyk}} [172] => [173] => [[Kategorie:Severovýchodokavkazské jazyky]] [174] => [[Kategorie:Jazyky Dagestánu]] [175] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [176] => [[Kategorie:Jazyky Ázerbájdžánu]] [177] => [[Kategorie:Jazyky Kazachstánu]] [] => )
good wiki

Avarština

Moderní avarština patří mezi severovýchodokavkazské jazyky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dagestán','Khunzakh','Ázerbájdžán','Kazachstán','Cyrilice','Rusko','Kategorie:Jazyky Kazachstánu','Avarové (Kavkaz)','Turecko','Hunzibština','15. století','Khvarsiština'

Ázerbájdžán

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Dagestán

Hunzibština

Kazachstán

Rusko

Turecko