Array ( [0] => 14661948 [id] => 14661948 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Běloruština [uri] => Běloruština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Běloruština ''(беларуская мова, biełaruskaja mova)'' [2] => | rozšíření = [[Bělorusko]], [[Polsko]], dále země bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] [3] => | mluvčích = 7,5 milionů [4] => | klasifikace = * [[Indoevropské jazyky]] [5] => ** [[Slovanské jazyky]] [6] => *** [[Východoslovanské jazyky]] [7] => | písmo = [[cyrilice]], méně používaná [[latinka]] [8] => | úřední jazyk = [[Bělorusko]], 12 okresů [[Podleské vojvodství|Podleského vojvodství]] v [[Polsko|Polsku]] [9] => | mapa rozšíření = Idioma bielorruso.png [10] => | regulátor = [http://www.ac.by/ Národní akademie věd Běloruska] (Нацыянальная акадэмія навук Беларусі) [11] => | ISO6391 = be [12] => | ISO6392B = bel [13] => | ISO6392T = bel [14] => | SIL = RUW [15] => | wikipedie = [[:be:Галоўная старонка|be.wikipedia.org]]
[[:be-tarask:|be-tarask.wikipedia.org]] [16] => }} [17] => '''Běloruština''' je [[Východoslovanské jazyky|východoslovanský jazyk]], příbuzný [[Polština|polštině]], [[Ukrajinština|ukrajinštině]] a [[Ruština|ruštině]]. Od všech se ale v mnoha rysech liší. [18] => [19] => == Rozšíření == [20] => Podle sčítání obyvatelstva v [[Bělorusko|Bělorusku]] v roce 1999 prohlásilo běloruštinu za tzv. rodný ([[mateřský jazyk|mateřský]]) jazyk kolem 7 miliónů osob (74 % obyvatelstva státu), ale za „jazyk, kterým obvykle hovoří doma“ jen asi 3,5 milionu (37 % obyvatelstva). Běloruštinou se dále mluví nebo píše ve východní části Polska a v diaspoře v zemích bývalého SSSR, v USA a jinde. Počet uživatelů tohoto jazyka mimo území bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] je odhadován na 1 milión. V Bělorusku je běloruština od roku [[1990]] státním jazykem a od [[Referendum|referenda]] v roce [[1995]], resp. od roku [[1998]], kdy byla podle výsledků referenda změněna ústava, sdílí tento status s [[Ruština|ruštinou]]. Výsledkem je dominantní užívání ruštiny ve všech sférách společenského života s výjimkou národní literatury, částečně hudby a národní kultury všeobecně; v omezené míře ji užívají i státní orgány a povinně je vyučována ve školách jako předmět, v menšině škol je užívána i jako jazyk vyučovací, převažuje však ruština. Naopak velmi rozšířena je běloruština mezi běloruskou [[Politická opozice|politickou opozicí]] a na [[Internet]]u. [21] => [22] => == Nářečí == [23] => Nářečí běloruštiny se dělí na menší podleskou skupinu (na jihozápadě v [[Podlesí (region)|Podlesí]]), která má velmi blízko k ukrajinským nářečím, a hlavní běloruský masiv. Ten se dále člení na tři velké skupiny nářečí: tzv. jihozápadní skupinu, středněběloruská nářečí a severovýchodní skupinu. Všechny tři skupiny se pak dělí na menší. Nářečí přecházejí plynule do [[Ruština|ruštiny]] a [[Ukrajinština|ukrajinštiny]] (tzv. dialektní kontinua). Původní dialektní kontinua směrem do polského území začíná štěpit státní hranice mezi Běloruskem a Polskem. [24] => [25] => == Historie == [26] => [[Soubor:Branisłaŭ Taraškievič - Biełaruskaja gramatyka dla škoł, 1931.jpg|náhled|Taraškievič, Branisłaŭ. ''Biełaruskaja gramatyka dla škoł'', 1931]] [27] => Počátky spisovné běloruštiny se kladou do [[16. století|16. století]], kdy se ve [[Litevské velkoknížectví|Velkoknížectví litevském]] používal jako úřední tzv. „ruský“ jazyk, obsahující regionalismy z Vilna (dnešního [[Vilnius]]u v [[Litva|Litvě]]) a oblasti na jihovýchod od něj (v dnešním [[Bělorusko|Bělorusku]]). Tento „ruský“ jazyk Velkoknížectví litevského je v Bělorusku pojmenováván jako „[[staroběloruština]]“ (na Ukrajině jako „staroukrajinština“). [28] => [29] => V [[17. století|17. století]] začala na území dnešního Běloruska dominovat v písemné komunikaci [[polština]], udržovala se [[staroslověnština|církevní slovanština]]. Novodobý běloruský spisovný jazyk vznikal během [[19. století]], ovšem na základě nářečí a bez návaznosti na „staroběloruský“ jazyk. [30] => [31] => První [[Kodifikační příručky|kodifikační]] prací v jazykovědném slova smyslu je „''Běloruská gramatika pro školy''“ (1918) z pera běloruského jazykovědce [[Branislav Taraškievič|Branislava Taraškieviče]], která fixovala („kodifikovala“) spisovnou normu a byla předlohou pro jazykové učebnice běloruštiny. [32] => [33] => Ve [[1920–1929|20. letech 20. století]], v souvislosti se sovětskou politikou „[[korenizacija|korenizaciji]]“ (rozvoje národních kultur a ekonomik), nastalo příznivé období pro spisovnou běloruštinu, jak pro její status, tak pro dopracování její struktury a slovní zásoby pro potřeby dané doby. Toto tzv. obrození (''adradženně'') běloruštiny a běloruské kultury však bylo zastaveno na začátku 30. let po změně [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovy]] politiky nasměrované na eliminaci regionálních (národních) mocenských elit. Mnoho lidí, kteří se zasloužili o rozvoj běloruského jazyka a kultury, bylo posláno do vyhnanství nebo popraveno. [34] => [35] => S výjimkou krátkého období nacistické okupace za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se běloruština jen obtížně prosazuje vedle ruštiny, která má převahu zejména ve městech. Ve velkých městech se však soustřeďuje běloruskojazyčná inteligence, která vyvíjí aktivity ve prospěch spisovné běloruštiny. Ke zlepšení postavení běloruštiny došlo v souvislosti s rozpadem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], jehož důsledkem byl mj. vznik nezávislého [[Bělorusko|Běloruska]] ([[1991]]), a to tím, že nabyla statusu státního jazyka (zákonem z roku [[1990]]). Ruština si nicméně i nadále drží v Bělorusku silnou pozici, což souvisí s politikou prezidenta [[Alexandr Lukašenko|Lukašenka]], orientovanou na sovětské (tj. ruskojazyčné) politické, společenské a kulturní modely (Lukašenko se snaží na veřejnosti mluvit téměř výhradně rusky. V projevech však dělá chyby a plete gramatiku i slovíčka obou jazyků dohromady){{Doplňte zdroj}}. Postavení běloruštiny se opět ztížilo zvláště poté, co byl udělen status státního jazyka také ruštině (referendem z roku [[1995]]). V průběhu druhé poloviny 20. století až dodnes (2006) se postupně jazykově rusifikuje běloruský venkov,{{Doplňte zdroj}}. který byl donedávna považován jazykovědci za hlavní sociální bázi mluvené běloruštiny. Osud běloruštiny coby běžného komunikačního prostředku tak pro nejbližší desetiletí stále není jistý. [36] => [37] => == Abeceda a výslovnost == [38] => Běloruština se píše [[Cyrilice|cyrilicí]], existuje však i běloruská verze [[Latinka|latinky]], která se vytvořila už v 19. století; některé běloruskojazyčné písemné památky jsou psány také [[Arabské písmo|arabským písmem]] (jde o muslimské texty poslovanštělých [[Lipkové|Lipeckých Tatarů]] z 16. století; na rozdíl od latinky se arabské písmo už dnes nepoužívá). Běloruská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí: [39] => [40] => {| class="wikitable" [41] => |- [42] => | velké: || А || Б || В || Г || Д || ДЖ || ДЗ || Е || Ё || Ж || З || І || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ў || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Ы || Ь || Э || Ю || Я [43] => |- [44] => | malé: || а || б || в || г || д || дж || дз || е || ё || ж || з || і || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ў || ф || х || ц || ч || ш || ы || ь || э || ю || я [45] => |- [46] => | přepis: || a || b || v || h || d || dž || dz || e || ë/jo || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || u/ŭ || f || ch || c || č || š || y || ' || è || ju || ja [47] => |- [48] => | výslovnost: || a || b || v || h || d || dž || dz || je || jo || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || w || f || ch || c || č || š || y || - (měkký znak) || e || ju || ja [49] => |}Výjimky: [50] => [51] => * де = dě, те = tě, не = ně [52] => * дë = ďo, тë = ťo, нë = ňo [53] => * ьi = ji, 'і = ji [54] => * дь = ď, ть = ť, нь = ň [55] => * дю = ďu, тю = ťu, ню = ňu [56] => * дя = ďa, тя = ťa, ня = ňa [57] => * кс = x ve slovech zřetelně západoevropského či řeckého původu (např. Aljaxandr či Alexej) [58] => [59] => Další poznámky:. [60] => * Původní slovanské [g] se změnilo na hlásku [ɣ], která je podobná českému [h] (její [[Artikulace (lingvistika)|artikulace]] je však oproti [h] posunuta směrem výš v dutině ústní a k artikulaci se užívá zadní části jazyka, tj. jako u novořecké gammy neboli českého „ch“, od kterého se liší jen tím, že je znělé). K označení hlásky [g] (vyskytuje se pouze v několika málo slovech cizího původu, např. ''ганак'', ''гвалт'') sloužilo do roku 1933 písmeno Ґ, které nyní není „oficiální“ součástí běloruské abecedy. [61] => * Mnohem častěji než v ruštině se používá písmeno [[Э]], zejména ve slovech převzatých z jiných jazyků (srov. bělorusky ''тэатр'', ''універсітэт''/''універсытэт'' – rusky ''театр'', ''университет''). To znamená, že v takových slovech se v běloruštině vyskytuje před hláskou [e] souhláska tvrdá, zatímco v ruštině měkká (bělorusky ''teatr'', ''uňiversitet'', rusky ''těatr'', ''uňiversitět''). [62] => * Běloruština má párovou měkkost souhlásek (tj. například tvrdé ''v'' a měkké ''v'', tvrdé ''l'' a měkké ''l'' atd.). Nemá ovšem měkké ''r'', což je rozdíl oproti ruštině (běl. ''рэктар'', rus. ''ректор''). Dále nemá měkké, ale vždy tvrdé ''č'' (ruské [[Ч]] se oproti tomu vyslovuje vždy jen měkce) [63] => * Podobně jako v ruštině se nepřízvučné О nevyslovuje jako [o], ale přibližuje se k [a] (tento jev se nazývá '''[[Akání|ákání]]''', ''аканне''). Oproti ruštině je však tento posun k [a] výraznější. Je také odražen v pravopisu, proto je písmeno A v běloruských textech velmi časté (srov. bělorusky ''малако'', rusky ''молоко''). Podobné je to v pozici před přízvukem s kombinací měkká souhláska + E, které se v běloruštině posouvá také k [a] (tzv. '''jakání''', ''яканне''), zatímco v ruštině spíše k [i]. Výjimkou jsou převzatá slova z cizích jazyků a některé další skupiny slov (např. ''метро'' se v běloruštině vyslovuje nikoli [mjatro], jako by tomu bylo u slov domácího původu, ale [mjetro], zatímco v ruštině spíše [mitro]). [64] => * Pro běloruštinu typické historické hláskové změny (resp. odlišnosti v porovnání s češtinou): [ď] → [dz'] (velmi měkké [dz]), [ť] → [c'] (velmi měkké [c]). [65] => * Podobně jako [dz'] a [c'] je i [s'] a [z'] velmi měkké – přední část jazyka je přiklopena k dásním a tvrdému patru více, než je to v ruštině u měkkého [s'] a [z'], tj. výslovnost se přibližuje k polským Ś a Ź. Tedy například mezi běloruským ''сена'' a ruským ''сено'' (''seno'') je rozdíl nejen ve výslovnosti poslední samohlásky (u běloruštiny výraznější [a]), ale i ve výslovnosti měkkého [s'] na začátku slova. [66] => [67] => == Gramatika == [68] => Běloruština si zachovala [[vokativ|5. pád]] a střídání souhlásek při skloňování (''нага'' = ''noha'', ''назе'' = ''noze''). [69] => [70] => == Slovní zásoba == [71] => Běloruská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům než [[ruština]]. [72] => [73] => == Řekli o postavení běloruštiny == [74] => * [[Petruška Šustrová|ŠUSTROVÁ, Petruška]]. {{Citát v řádku|Bělorusky se mluví skoro jen na venkově a ve městech ji zhusta pokládají za příznak křupanství, ve školách se učí skoro výhradně rusky a v běloruštině toho vychází pramálo.}}{{Citace periodika [75] => | příjmení = Šustrová [76] => | jméno = Petruška [77] => | odkaz na autora = Petruška Šustrová [78] => | titul = Sovětská říše podle abecedy… [79] => | periodikum = babylonrevue.cz [80] => | datum = 2017-04-26 [81] => | ročník = [82] => | číslo = [83] => | strany = [84] => | jazyk = cs-CZ [85] => | url = https://babylonrevue.cz/sovetska-rise-podle-abecedy/ [86] => | datum přístupu = 2017-11-14 [87] => }} [88] => * [[Vincuk Vjačorka|VJAČORKA, Vincuk]]. {{Citát v řádku|Strategií běloruské vlády je prodávat nadřazenost ruštiny v Bělorusku "za různé výsady a geopolitické výhody. Úřady potřebují běloruštinu jen k tomu, aby občas mohly východního souseda postrašit, ale nikoliv k tomu, aby umožnili svobodným lidem hovořit bělorusky nahlas a s důstojností. Opoziční shromáždění je jednou z mála příležitostí, kdy je možno v Bělorusku slyšet běloruštinu. Navzdory tomu, že má země dva oficiální jazyky, běloruštinu a ruštinu, státní televize vysílá své hlavní zpravodajství rusky.}}{{Citace periodika [89] => | příjmení = Taras [90] => | jméno = Anton [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = Proč nemluví Bělorusové bělorusky... [93] => | periodikum = Britské listy [94] => | odkaz na periodikum = Britské listy [95] => | datum = 2011-11-07 [96] => | ročník = [97] => | číslo = [98] => | strany = [99] => | jazyk = en [100] => | url = https://blisty.cz/art/60892-proc-nemluvi-belorusove-belorusky.html [101] => | datum přístupu = 2017-11-14 [102] => }} [103] => [104] => == Příklady == [105] => === Číslovky === [106] => {| cellspacing="7" [107] => |- [108] => | '''Bělorusky''' || '''Česky''' [109] => |- [110] => | адзін || jedna [111] => |- [112] => | два || dva [113] => |- [114] => | тры || tři [115] => |- [116] => | чатыры || čtyři [117] => |- [118] => | пяць || pět [119] => |- [120] => | шесць || šest [121] => |- [122] => | сем || sedm [123] => |- [124] => | восем || osm [125] => |- [126] => | дзевяць || devět [127] => |- [128] => | дзесяць || deset [129] => |} [130] => [131] => == Ukázkový text == [132] => === Všeobecná deklarace lidských práv === [133] => Pro srovnání běloruštiny s [[ukrajinština|ukrajinštinou]] a [[Ruština|ruštinou]] je text uveden v těchto třech jazycích (po původní cyrilské podobě následuje i český přepis do latinky). [134] => [135] => {| [136] => | width="149" valign="top" | '''bělorusky''' [137] => | width="465" valign="top" | Усе людзі нараджаюцца вольнымі і роўнымі ў сваёй годнасьці і правох. Яны надзелены розумам і сумленьнем і павінны ставіцца адзін да аднаго ў духу братэрства. [138] => |- [139] => | valign="top" | '''ukrajinsky''' [140] => | valign="top" | Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом і совістю і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства. [141] => |- [142] => | valign="top" | '''rusky''' [143] => | valign="top" | Все люди рождаются свободными и равными в своём достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства. [144] => |- [145] => | valign="top" | bělorusky (přepis) [146] => | valign="top" | ''Usie ludzi naradžajucca volnymi i roŭnymi ŭ svajoj hodnaści i pravoch. Jany nadzieleny rozumam i sumleńniem i pavinny stavicca adzin da adnaho ŭ duchu braterstva.'' [147] => |- [148] => | valign="top" | ukrajinsky (přepis) [149] => | valign="top" | ''Vsi ljudy narodžujuťsja vilnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sovisťju i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.'' [150] => |- [151] => | valign="top" | rusky (přepis) [152] => | valign="top" | ''Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostojinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošeniji drug druga v duche bratstva.'' [153] => |- [154] => | valign="top" | '''polština''' [155] => | valign="top" | Wszyscy ludzie rodzą się wolni i równi pod względem swej godności i swych praw. Są obdarzeni rozumem i sumieniem oraz powinni postępować wobec innych ludzi w duchu braterstwa. [156] => |- [157] => | valign="top" | '''česky''' [158] => | valign="top" | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. [159] => |} [160] => [161] => == Reference == [162] => [163] => [164] => == Literatura o běloruštině v češtině == [165] => * Brandner, A.: Běloruština – historie a perspektivy. ''Universitas: Revue Masarykovy univerzity v Brně'', č. 3, 1998, s. 7–13. [166] => * Giger, M.: Jazyk jako symbol a rituál: otázka funkčních domén běloruštiny. In A. Ivanova a J. Tuček (red.): ''Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model''. Praha: UK FHS, 2006, s. 284–310. [167] => * Sloboda, M.: Běloruština – jazyk pro zvláštní příležitosti. ''Plav – měsíčník pro světovou literaturu'', 2007, roč. III, č. 4, s. 2–5. [168] => * Smatryčenka, S.: Jak se mluví v Bělorusku (stručný rozbor jazykové situace). ''Čeština doma a ve světě'', roč. 13, č. 1–2, 2005, s. 53–61. [169] => * Synková, H.: Ruština nebo běloruština? Běloruská nacionální opozice na pozadí jazykového konfliktu. ''Cargo'', č. 2, 2000. [170] => [171] => == Literatura o běloruštině v jiných jazycích == [172] => * Калита И. В.: ''Современная Беларусь: языки и национальная идентичность.'' Ústí nad Labem 2010, {{ISBN|978-80-7414-324-3}}, 300 s. s. 112-190. [http://kamunikat.org/Kalita_Ina.html Dostupné online] [173] => [174] => == Související články == [175] => * [[Seznam jazyků]] [176] => * [[Seznam písem]] [177] => == Externí odkazy == [178] => * {{Commonscat}} [179] => * {{Wikislovník|heslo=běloruština}} [180] => * {{Wikiverzita|úložiště=Běloruština}} [181] => {{InterWiki|code=be|Běloruská}} [182] => {{InterWiki|code=be-tarask|Taraškievica}} [183] => * {{NK ČR|ph119078|věc=ano|běloruština}} [184] => * [http://www.cesty.in/prevadec_z_azbuky_do_latinky Transkripce] a [http://www.cesty.in/transliterace_azbuky_podle_csn_iso_9 transliterace běloruské azbuky podle ČSN ISO 9] ONLINE. [185] => * [https://web.archive.org/web/20041204090643/http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=RUW Ethnologue report for Belarusian] [186] => * [https://web.archive.org/web/20010929191906/http://mova.by.ru/ Internetové zdroje pro běloruštinu] [187] => * [http://www.pravapis.org/index.asp Sajt Pravapis věnovaný běloruštině] {{Wayback|url=http://www.pravapis.org/index.asp |date=20060424075952 }} [188] => * [https://web.archive.org/web/20070702150311/http://www.tbm.org.by/ Společnost běloruského jazyka – TBM] [189] => * [https://web.archive.org/web/20060512032236/http://txt.knihi.com/taraskievic/hramatyka/ Gramatika Branislava Taraškeviče (1918) online] [190] => * [http://www.belarusguide.com/dictionaries/engblr/index.html English-Belarusian dictionaries, in Lacinka] [191] => * [http://cs.glosbe.com/cs/be/ Czech-Belarusian dictionary, in Glosbe] [192] => * [http://www.belarusguide.com/culture1/texts/Metrika.html Metrica of GDL] [193] => * [http://www.belarusguide.com/culture1/texts/Statut.html Statutes of GDL] [194] => * [https://web.archive.org/web/20070928001230/http://pedia.nodeworks.com/B/BL/BLA/Black_Ruthenian_language/ Černoruština] [195] => [196] => {{Slovanské jazyky}} [197] => {{Autoritní data}} [198] => {{Portály|Bělorusko|Jazyk}} [199] => [200] => [[Kategorie:Běloruština| ]] [201] => [[Kategorie:Východoslovanské jazyky]] [202] => [[Kategorie:Jazyky Běloruska]] [203] => [[Kategorie:Podleské vojvodství]] [204] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Běloruština

Běloruština je východoslovanský jazyk, příbuzný polštině, ukrajinštině a ruštině. Od všech se ale v mnoha rysech liší.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bělorusko','Ruština','Sovětský svaz','Východoslovanské jazyky','1995','1990','Ukrajinština','Polsko','Litevské velkoknížectví','Kategorie:Podleské vojvodství','Podlesí (region)','Latinka'

1990

1995

Bělorusko

Latinka

Polsko

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Ukrajinština