Array ( [0] => 15482679 [id] => 15482679 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Barcelona [uri] => Barcelona [3] => Aerial view of Barcelona, Spain (51227309370) (cropped).jpg [img] => Aerial view of Barcelona, Spain (51227309370) (cropped).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | pojem vyššího celku = [[Autonomní společenství Španělska|Autonomní společenství]] [3] => | název vyššího celku = [[Katalánsko]] [4] => | pojem nižšího celku = [[Španělské provincie|Provincie]] [5] => | název nižšího celku = [[Provincie Barcelona|Barcelona]] [6] => | administrativní dělení = 10 čtvrtí [7] => | etnické složení = [[Katalánci]], [[Španělé]], Jihoameričané [8] => | náboženské složení = [[Římskokatolická církev|Římskokatolické křesťanství]] [9] => | nadmořská výška = 0–512 [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | koláž = {{Koláž|position=center [12] => | photo1a = Sagrada Familia 8-12-21 (1) (cropped 3 to 2).jpg [13] => | photo2a = Museo Nacional de Arte de Cataluña, Barcelona - panoramio (4) (cropped 3 to 2).jpg [14] => | photo2b = ArcTriomf bymanolomoreno (cropped 3 to 2).jpg [15] => | photo3a = 169 Casa Milà (la Pedrera), pg. de Gràcia 92 - c. Provença (Barcelona) (cropped 3 to 2).jpg [16] => | photo3b = Güell BCN.jpg [17] => | photo4a = Aerial view of La Sagrada Familia, Barcelona, Spain (51227006134).jpg [18] => | size = 270 [19] => | spacing = 2 [20] => | color = [21] => | border = 0 [22] => | text = Odshora: [[Sagrada Família]], [[Katalánské národní umělecké muzeum]] na hoře [[Montjuïc]], [[Vítězný oblouk (Barcelona)|Vítězný oblouk]], [[Casa Milà]], [[Güell (park)|park Güell]], pohled na město}} [23] => }} [24] => '''Barcelona''' ([[Katalánština|katalánsky]] a [[Španělština|španělsky]] také Barcelona, [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město [[Katalánsko|Katalánska]], současně i sídlem [[provincie Barcelona]]. Populace přesahuje 1,6 milionu, díky čemuž je největším městem Katalánska a druhým největším městem [[Španělsko|Španělska]].'Instituto Nacional de Estadística https://www.ine.es/jaxiT3/Datos.htm?t=2911'{{Nedostupný zdroj}} V celé [[Aglomerace|aglomeraci]], která zahrnuje i okolní města a obce, žije až 4,8 milionu obyvatel, což z ní činí pátou nejlidnatější [[metropolitní oblast]] v [[Evropská unie|Evropské unii]] po [[Paříž|Paříži]], [[Porýní]], [[Madrid|Madridu]] a [[Milán|Milánu]].{{Citace elektronického periodika [25] => | titul = Wayback Machine [26] => | periodikum = web.archive.org [27] => | url = http://www.demographia.com/db-worldua.pdf [28] => | datum vydání = 2018-05-03 [29] => | datum přístupu = 2023-03-31 [30] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180503021711/http://www.demographia.com/db-worldua.pdf [31] => | datum archivace = 2018-05-03 [32] => }} Leží na severovýchodním pobřeží Španělska u [[Středozemní moře|Středozemního moře]], z měst na jeho pobřeží se řadí do těch největších. Město se nachází na pobřeží mezi ústími řek [[Llobregat]] a Besòs. Na západě je ohraničena pohořím [[Serra de Collserola]]. [33] => [34] => Barcelona byla založená již [[Starověký Řím|Římany]]. Ve [[Středověk|středověku]] stala hlavním městem [[Barcelonské hrabství|Barcelonského hrabství]]. Po spojení s [[Aragonské království|Aragonským královstvím]] a vytvoření konfederace [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]] se Barcelona, která byla stále hlavním městem [[Katalánské knížectví|Katalánského knížectví]], stala nejdůležitějším hospodářským a správním centrem na území celé [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]]. Později začala dominovat jižněji položená [[Valencie]], nad níž získali kontrolu [[Katalánci]] po dobytí od [[Maurové|Maurů]]. K této významné události došlo nedlouho před uzavřením unie mezi [[Kastilská koruna|Kastilskou]] a [[Aragonská koruna|Aragonskou korunou]]. [35] => [36] => Později se Barcelona stala centrem katalánského separatistického hnutí a nakrátko byla během války ženců v [[17. století]] součásti [[Francie]]. Po [[Španělská revoluce|španělské revoluci]] v roce [[1936]] byla během [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]] hlavním městem revolučního Katalánska. Sídlila zde vláda [[Druhá Španělská republika|druhé Španělské republiky]] až do dobytí [[Francisco Franco|frankisty]] v roce [[1939]]. Po [[Španělský přechod k demokracii|přechodu k demokracii]] v [[1970–1979|70. letech 20. století]] se Barcelona opět stala hlavním městem autonomního [[Katalánsko|Katalánska]]. [37] => [38] => Barcelona disponuje bohatým [[Kulturní dědictví|kulturním dědictvím]] a v současnosti je důležitým kulturním centrem a jednou z hlavních turistických destinaci ve [[Španělsko|Španělsku]]. Obzvláště proslulá jsou architektonická díla [[Antoni Gaudí|Antonia Gaudího]] a [[Lluís Domènech i Montaner|Lluise Domènecha i Montaner]], která byla zařazena na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Ve městě sídli dvě nejprestižnější univerzity ve Španělsku, a to [[Barcelonská univerzita]] a [[Univerzita Pompea Fabry]]. Sídlí zde mezinárodní organizace [[Unie pro Středomoří]] sdružující státy [[Evropská unie|Evropské unie]] a ostatní státy na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] z [[Asie]], [[Afrika|Afriky]] i [[Balkán|Balkánu]]. [39] => [40] => V Barceloně se v roce [[1992]] konaly [[Letní olympijské hry 1992|XXV. letní olympijské hry]]. Ve městě sídlí fotbalové kluby [[FC Barcelona]] a [[RCD Espanyol]] a basketbalový klub [[FC Barcelona (basketbal)|FC Barcelona]]. Od roku 1991 se v Barceloně jezdi [[Grand Prix Španělska]]. Kromě toho se ve městě pořádají výstavy, veletrhy a jiné světové sportovní akce. [41] => [42] => Barcelona je hlavní kulturní, ekonomickou a finanční metropolí [[Jižní Evropa|jižní Evropy]].{{Citace elektronického periodika [43] => | titul = Wayback Machine [44] => | periodikum = web.archive.org [45] => | url = http://www.atkearney.com/documents/10192/dfedfc4c-8a62-4162-90e5-2a3f14f0da3a [46] => | datum vydání = 2013-10-20 [47] => | datum přístupu = 2023-03-31 [48] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131020223227/http://www.atkearney.com/documents/10192/dfedfc4c-8a62-4162-90e5-2a3f14f0da3a [49] => | datum archivace = 2013-10-20 [50] => }} Jedná se o hlavní [[Biotechnologie|biotechnologické]] centrum ve Španělsku.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Uecke [52] => | jméno = Oliver [53] => | příjmení2 = Cock [54] => | jméno2 = Robin De [55] => | příjmení3 = Clarysse [56] => | jméno3 = Bart [57] => | titul = Effective Technology Transfer In Biotechnology: Best Practice Case Studies In Europe [58] => | url = https://books.google.cz/books?id=8Nq3CgAAQBAJ&pg=PA198&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [59] => | vydavatel = World Scientific [60] => | počet stran = 291 [61] => | isbn = 978-1-78326-682-1 [62] => | poznámka = Google-Books-ID: 8Nq3CgAAQBAJ [63] => | jazyk = en [64] => }} {{Wayback|url=https://books.google.cz/books?id=8Nq3CgAAQBAJ&pg=PA198&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false |date=20230331162530 }} Jako jedno z předních vlivných světových měst získala v roce 2020 mezi [[Globální město|globálními městy]] dle [[Think tank|think tanku]] GaWC hodnocení Beta+, což je stejně jako má [[Berlín]] nebo [[Řím]], ale nižší než [[Praha]] i [[Madrid]].{{Citace elektronického periodika [65] => | titul = GaWC - The World According to GaWC 2020 [66] => | periodikum = www.lboro.ac.uk [67] => | url = https://www.lboro.ac.uk/microsites/geography/gawc/world2020t.html [68] => | datum přístupu = 2023-03-31 [69] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220612112616/https://www.lboro.ac.uk/microsites/geography/gawc/world2020t.html [70] => | datum archivace = 2022-06-12 [71] => }} [72] => [73] => Barcelona je také významným evropským [[Dopravní uzel|dopravním uzlem]]. [[Barcelonský přístav]] je jedním z hlavních námořních přístavů, je třetí v [[Evropa|Evropě]] co do hmotnosti odbaveného nákladu a nejrušnější co do počtu odbavených cestujících.{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = Wayback Machine [75] => | periodikum = web.archive.org [76] => | url = http://content.portdebarcelona.cat/cntmng/d/d/workspace/SpacesStore/1c206b0a-4787-49d8-9c8c-0563aa71719f/PortBcnTrafic2013_12_en.pdf [77] => | datum vydání = 2014-06-14 [78] => | datum přístupu = 2023-03-31 [79] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140614141353/http://content.portdebarcelona.cat/cntmng/d/d/workspace/SpacesStore/1c206b0a-4787-49d8-9c8c-0563aa71719f/PortBcnTrafic2013_12_en.pdf [80] => | datum archivace = 2014-06-14 [81] => }} Mezinárodní letiště [[Letiště Barcelona-El Prat|Barcelona-El Prat]], které ročně odbaví přes 50 milionů cestujících je druhé nejvytíženější ve Španělsku a šesté v Evropě.{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Wayback Machine [83] => | periodikum = web.archive.org [84] => | url = http://www.aena.es/csee/ccurl/463/358/12.Estadisticas_Diciembre_2018.pdf [85] => | datum vydání = 2019-01-15 [86] => | datum přístupu = 2023-03-31 [87] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190115023002/http://www.aena.es/csee/ccurl/463/358/12.Estadisticas_Diciembre_2018.pdf [88] => | datum archivace = 2019-01-15 [89] => }} Rozsáhlá [[Dálnice ve Španělsku|dálniční síť]] a [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní železniční tratě]] [[AVE]] poskytují spojení do zbytku Španělska, do [[Francie]] a ostatních částí Evropy. Právě svou polohou a relativní blízkosti u francouzských hranic je pro mnoho Evropanů snadněji dostupná než hlavní město Španělského království [[Madrid]].{{Citace elektronického periodika [90] => | příjmení = Press [91] => | jméno = Europa [92] => | titul = Economía/AVE.- Los Reyes inaugurarán el AVE a Valencia, y los Príncipes la conexión a Albacete [93] => | periodikum = www.europapress.es [94] => | url = https://www.europapress.es/economia/transportes-00343/noticia-economia-ave-reyes-inauguraran-ave-valencia-principes-conexion-albacete-20101210123611.html [95] => | datum vydání = 2010-12-10 [96] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140410223618/http://www.europapress.es/economia/transportes-00343/noticia-economia-ave-reyes-inauguraran-ave-valencia-principes-conexion-albacete-20101210123611.html [97] => | datum přístupu = 2023-03-31 [98] => }} [99] => [100] => Mezi známé turistické cíle patří právě Gaudího díla jako chrám [[Sagrada Família]], domy [[Casa Milà]] a [[Casa Batlló]] či [[Güell (park)|park Güell]]. Známá je i gotická čtvrť [[Barri Gòtic]] s [[Katedrála v Barceloně|katedrálou svatého Kříže a svaté Eulálie]]. Na hoře [[Montjuïc]] se nachází [[Katalánské národní umělecké muzeum]] nebo [[Fundació Joan Miró]], pod ní magická fontána, [[Barcelonský pavilon]] a Španělské náměstí. Dalšími známými místy jsou Kolumbův sloup a fotbalový stadion [[Camp Nou]]. [101] => [102] => == Název == [103] => Jméno Barcelona pochází ze starověkého [[Iberština|iberského]] výrazu Baŕkeno, což je doloženo ze starověkého mincovního nápisu nalezeném na straně mince tehdejší doby. Nápis je v iberském písmu zapsán jako [[Soubor:Barkeno.png|bezrámu|34x34pixelů]]. Dle zdrojů se tento výraz v [[Řečtina|řečtině]] zapisoval jako Barkinon{{Citace monografie [104] => | příjmení = Schütte [105] => | jméno = Gudmund [106] => | titul = Ptolemy's maps of northern Europe, a reconstruction of the prototypes [107] => | url = http://archive.org/details/ptolemysmapsofno00schrich [108] => | vydavatel = Kjøbenhavn, H. Hagerup [109] => | počet stran = 216 [110] => }} a v [[Latina|latině]] jako Barcino nebo Barcenona.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Wesseling [112] => | jméno = Petrus [113] => | titul = Vetera Romanorum itineraria, /: sive Antonini Augusti Itinerarium [114] => | url = https://books.google.cz/books?id=iIJBAAAAcAAJ&pg=PA390&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [115] => | vydavatel = apud J. Wetstenium & G. Smith [116] => | počet stran = 856 [117] => | poznámka = Google-Books-ID: iIJBAAAAcAAJ [118] => | jazyk = la [119] => }} {{Wayback|url=https://books.google.cz/books?id=iIJBAAAAcAAJ&pg=PA390&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false |date=20230331165313 }} [120] => [121] => Některé starší zdroje tvrdí, že město mohlo být pojmenováno po [[Kartágo|kartáginském]] vojevůdci [[Hamilkar Barkas|Hamilkaru Barkasovi]], který měl údajně současnou katalánskou metropoli založit ve [[3. století př. n. l.]]{{Citace elektronického periodika [122] => | titul = barcelona {{!}} Etymology, origin and meaning of the name barcelona by etymonline [123] => | periodikum = www.etymonline.com [124] => | url = https://www.etymonline.com/word/barcelona [125] => | jazyk = en [126] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140409161819/http://www.etymonline.com/index.php?term=Barcelona [127] => | datum přístupu = 2023-03-31 [128] => }} Neexistují však žádné důkazy dokládající domněnku, že by Barcelona vůbec někdy byla kartáginskou osadou, nebo že by pozdější starověký latinský výraz, Barcino, měl jakoukoli spojitost s [[Aristokracie|aristokratickou]] rodinou [[Barkovci|Barkovců]].{{Citace monografie [129] => | titul = Collier's Encyclopedia: With Bibliography and Index [130] => | url = https://books.google.cz/books?id=UpQVAQAAMAAJ&q=%22Barcino%22&redir_esc=y [131] => | vydavatel = Collier [132] => | počet stran = 684 [133] => | poznámka = Google-Books-ID: UpQVAQAAMAAJ [134] => | jazyk = en [135] => }} {{Wayback|url=https://books.google.cz/books?id=UpQVAQAAMAAJ&q=%22Barcino%22&redir_esc=y |date=20230331165316 }} Během středověku bylo město známé pod různými jmény, například Barchinona, Barçalona, Barchelonaa či Barchenona. [136] => [137] => Někdy je jméno Barcelony zkracováno na hovorové Barça v odkazu na fotbalový klub [[FC Barcelona]], jehož hymna se nazývá Cant del Barça ("Zpěv Barçy"). Běžná zkrácená forma názvu používaná především místními obyvateli je Barna. Další běžnou zkratkou je BCN, což je mimo jiné [[IATA kód letiště]] [[Letiště Barcelona-El Prat|Barcelona-El Prat]]. Ty jsou přidělovány [[International Air Transport Association|Mezinárodní asociací leteckých dopravců]]. V katalánštině je město označováno i jako Ciutat Comtal nebo Ciudad Condal ve španělštině. To odkazuje na bývalé sídlo [[Seznam barcelonských hrabat|barcelonského hraběte]].{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = la Ciutat Comtal {{!}} enciclopedia.cat [139] => | periodikum = www.enciclopedia.cat [140] => | url = https://www.enciclopedia.cat/gran-enciclopedia-catalana/la-ciutat-comtal [141] => | datum přístupu = 2023-03-31 [142] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230331170308/https://www.enciclopedia.cat/gran-enciclopedia-catalana/la-ciutat-comtal [143] => | datum archivace = 2023-03-31 [144] => }} [145] => [146] => == Historie == [147] => [148] => === Pravěk a starověk === [149] => Okolnosti vzniku nejstarší osady na místě dnešní Barcelony jsou stále nejasné. Byly nalezeny známky raného osídlení, včetně hrobek a obydlí, které jsou datované do doby přibližně před 5 tisíci lety před naším letopočtem.{{Citace elektronického periodika [150] => | titul = Carta Arqueològica de Barcelona - 302b/1990-91 [151] => | periodikum = web.archive.org [152] => | url = http://cartaarqueologica.bcn.cat/989 [153] => | datum vydání = 2016-03-03 [154] => | datum přístupu = 2023-04-01 [155] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160303224118/http://cartaarqueologica.bcn.cat/989 [156] => | datum archivace = 2016-03-03 [157] => }} Založení samotného města se vyskytuje ve dvou různých [[Legenda|legendách]]. První tvrdí, že zakladatelem je domnělý [[Herkules]]. Druhá legenda připisuje založení města přímo [[Kartágo|kartáginskému]] vojevůdci [[Hamilkar Barkas|Hamilkaru Barkasovi]], otci známějšího [[Hannibal|Hannibala]], který ve [[3. století př. n. l.]] údajně pojmenoval město po své rodině jako Barcino. Pro tyto teorie neexistuje žádný historický ani jazykový důkaz potvrzující správnost. Na úpatí hory [[Montjuïc]] byly během archeologického výzkumu nalezeny mince ze [[3. století př. n. l.]] s nápisem Bárkeno v iberském písmu. Můžeme tedy dojít k závěru, že území dnešní Barcelony obýval starověký iberský předřímský národ z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]. Název Bárkeno znamená místo plání (Barrke = pláně).{{Citace elektronického periodika [158] => | příjmení = Barcelona +933255027 [159] => | jméno = Copyright © 2005-2023 OK Apartment [160] => | příjmení2 = Villarroel 1 [161] => | příjmení3 = Barcelona [162] => | jméno3 = entresuelo 2 08011 [163] => | titul = From Barcino to Barcelona [164] => | periodikum = www.barcelonacheckin.com [165] => | url = https://www.barcelonacheckin.com/en/r/barcelona_tourism_guide/photo-articles/barcino-barcelona.php [166] => | jazyk = en [167] => | datum přístupu = 2023-04-01 [168] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230401191847/https://www.barcelonacheckin.com/en/r/barcelona_tourism_guide/photo-articles/barcino-barcelona.php [169] => | datum archivace = 2023-04-01 [170] => }} [171] => [[Soubor:Columnas Templo de Augusto Barcelona.jpg|náhled|Pozůstatky římské architektury uvnitř stavby z 18. století|vlevo]] [172] => Asi v roce 15 př. n. l. přeměnili Římané město na [[castrum]], římský vojenský tábor, s centrem poblíž dnešní radnice. [[Fórum (antika)|Fórum]], které leželo na křižovatce ulic [[Cardo|cardo a decumanus]], se nacházelo přibližně na dnešním náměstí Plaça de Sant Jaume. Politické centrum města tak zůstalo na stejném místě po více než 2 tisíce let. [173] => [174] => Po upevnění vlády Římanů se castrum přeměnilo na kolonii s celým názvem Colonia Faventia Julia Augusta Pia Barcino.{{Citace elektronického periodika [175] => | titul = Supplementum Epigraphicum GraecumLeontopolis. Carminis sepulcr. ap. Milne, Greek Inscr. 61, n. 9253 [176] => | periodikum = Supplementum Epigraphicum Graecum [177] => | url = http://dx.doi.org/10.1163/1874-6772_seg_a8_485 [178] => | datum přístupu = 2023-04-01 [179] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230416192651/https://scholarlyeditions.brill.com/sego/ [180] => | datum archivace = 2023-04-16 [181] => }} Ta vznikla za účelem rozdělení půdy mezi vysloužilé římské vojáky. Geograf a spisovatel [[Pomponius Mela]] ji zmiňuje jako jedno z malých měst v oblasti, neboť v jeho době byla pravděpodobně mocensky zastíněna nedalekým sídlem Tarraco ležícím na území dnešního města [[Tarragona]], ale od pozdějších autorů se dozvídáme, že její vliv a bohatství postupně stoupaly, zejména díky poloze na stezce [[Via Augusta]] a městskému přístavu, navíc nemuselo platit císařské daně.Paul. Dig. 1. tit. 15, de Cens. Město razilo své vlastní mince, některé z éry [[Římský císař|císaře]] [[Galba|Galby]] se dochovaly do dnešních let. [182] => [183] => Ve [[2. století]] mělo město podobu [[Oppidum|oppida]]. Obývalo jej do 5 tisíc obyvatel.{{Citace monografie [184] => | titul = Encyclopedia of the biosphere [185] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/42367298 [186] => | vydání = English-language ed [187] => | vydavatel = Gale Group [188] => | místo = Detroit, Mich. [189] => | počet stran = 11 volumes [190] => | strany = 191 [191] => | isbn = 0-7876-4506-0 [192] => | isbn2 = 978-0-7876-4506-9 [193] => | oclc = 42367298 [194] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/42367298 |date=20230416192749 }} Hlavní hospodářskou činností bylo obdělávání okolní půdy a příprava [[Víno|vína]], které se hojně vyváželo. Navzdory absenci velkých veřejných budov ([[amfiteátr]], [[Cirkus (antické sportoviště)|cirkus]]) město prosperovalo. Nejpůsobivější stavbou byl chrám zasvěcený císaři [[Augustus|Augustovi]]. První nájezdy [[Germáni|germánských kmenů]] započaly kolem roku 250, kvůli čemuž bylo podstatně vylepšeno opevnění města. Nová dvojitá zeď byla vysoká nejméně dva metry, v některých částech až osm metrů. Okolo celé linie navíc stálo 78 až osmnáctimetrových věží.{{Citace monografie [195] => | příjmení = Smith [196] => | jméno = William [197] => | titul = Dictionary of Greek and Roman geography [198] => | url = http://archive.org/details/dictionarygreek16smitgoog [199] => | vydavatel = Boston, Little, Brown & Co. [200] => | počet stran = 1132 [201] => }} [202] => [203] => === Středověk === [204] => [[Soubor:Muralla Raval.JPG|náhled|Zbývající část středověkých hradeb]] [205] => Město bylo na počátku [[5. století]] dobyto germánskými [[Vizigóti|Vizigóty]]. Ti netvořili většinu obyvatelstva, avšak oblasti vládli. Většina obyvatel vyznávala [[Římskokatolická církev|katolické]] náboženství, avšak Vizigóti zpočátku věřili v [[ariánství]], později se ale také stali křesťany. Hlavní město říše však bylo zpočátku ve francouzském [[Toulouse]], teprve později se na dvě desetiletí přestěhovalo do Barcelony. [206] => [207] => V roce [[711]] zahájili [[Maurové]] invazi na [[Pyrenejský poloostrov]].{{Citace monografie [208] => | titul = The New Cambridge medieval history. [209] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/29184676 [210] => | vydavatel = Cambridge University Press [211] => | místo = Cambridge [England] [212] => | počet stran = 7 volumes in 8 [213] => | isbn = 0-521-36291-1 [214] => | isbn2 = 978-0-521-36291-7 [215] => | oclc = 29184676 [216] => }} Během několika let potlačili křesťanský odpor a ovládli celé španělské území až k [[Pyreneje|Pyrenejím]] včetně Barcelony.{{Citace monografie [217] => | příjmení = Landau [218] => | jméno = Rom [219] => | titul = Islam and the Arabs [220] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/861199697 [221] => | místo = London [222] => | počet stran = 1 online resource (298 pages) [223] => | isbn = 978-1-134-53671-9 [224] => | isbn2 = 1-134-53671-2 [225] => | oclc = 861199697 [226] => }} Muslimská vláda trvala nad městem trvala přibližně 85 let. Katedrála byla sice přeměněna na mešitu, ale celkově byla respektována [[náboženská svoboda]]. [227] => [228] => Syn [[Karel Veliký|Karla Velikého]], [[Ludvík I. Pobožný]], dobyl Barcelonu po obléhání v roce 801.{{Citace monografie [229] => | příjmení = Bradbury [230] => | jméno = Jim [231] => | titul = The medieval siege [232] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/44956868 [233] => | vydavatel = Boydell Press [234] => | místo = Woodbridge, Suffolk, UK [235] => | počet stran = 1 online resource (xvi, 362 pages) [236] => | isbn = 0-585-18221-3 [237] => | isbn2 = 978-0-585-18221-6 [238] => | oclc = 44956868 [239] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/44956868 |date=20230416192649 }} Město leželo v nárazníkovém pásmu mezi křesťanskou Francií a muslimským [[Chalífát|chalífátem]].{{Citace elektronického periodika [240] => | titul = GSM Barcelona - Barcelona History [241] => | periodikum = GSM Barcelona [242] => | url = https://www.gsmbarcelona.eu/default/gsmb-campus/barcelona-history [243] => | jazyk = en [244] => | datum přístupu = 2023-04-02 [245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230326033542/https://www.gsmbarcelona.eu/default/gsmb-campus/barcelona-history [246] => | datum archivace = 2023-03-26 [247] => }} Oblast ovládali [[Seznam barcelonských hrabat|barcelonská hrabata]], která s postupným upadáním moci [[Karlovci|Karlovců]] svůj vliv naopak získávala.{{Citace monografie [248] => | titul = Barcelona (Spanish city) [249] => | url = https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Barcelona_(Spanish_city) [250] => | svazek = Volume 3 [251] => }} {{Wayback|url=https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Barcelona_(Spanish_city) |date=20230404203309 }} Posledním přímo jmenovaným byl [[Guifredo I. Barcelonský]], po němž se úřad začal dědit. Postupně se rozšiřovalo i území jimi ovládané. [252] => [253] => V roce [[1137]] se [[Aragonské království]] a [[Barcelonské hrabství]] spojily v unii. Vládcem obou se později stál [[Alfons II. Aragonský]], který nastoupil na trůn v roce 1162. Jeho území bylo později známé jako [[Aragonská koruna]], se značně rozpínala. Město bylo největší na tomto území a bylo klíčovým zdrojem příjmů do královské pokladny. [254] => [255] => Ekonomika města byla stále více zaměřena na obchod, v roce 1258 vydaly [[Cech|cechy]] na popud [[Jakub I. Aragonský|Jakuba I. Aragonského]] nařízení o obchodu v přístavu. Až do 15. století byla předním centrem obchodu s otroky na území Aragonské koruny, kdy byla zastíněna [[Valencie|Valencií]]. Zpočátku se obchodovalo zejména s východními a [[Balkán|balkánskými]] otroky, později s těmi z [[Maghreb|Maghrebu]] a [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]].{{Citace periodika [256] => | příjmení = Arévalo [257] => | jméno = Raúl González [258] => | titul = La esclavitud en la España Medieval. (siglos XIV-XV). Generalidades y rasgos diferenciales [259] => | periodikum = Millars. Espai i Història [260] => | datum vydání = 2019 [261] => | strany = 11–37 [262] => | issn = 1132-9823 [263] => | jazyk = es [264] => | url = http://www.e-revistes.uji.es/index.php/millars/article/view/4038 [265] => | datum přístupu = 2023-04-02 [266] => }} {{Wayback|url=http://www.e-revistes.uji.es/index.php/millars/article/view/4038 |date=20230402115512 }} [267] => [268] => === Novověk === [269] => [[Soubor:Fortress on Montjuic.jpg|náhled|Pevnost, z níž bylo provedeno měření, ze kterého vzešla definice metru]] [270] => V roce 1469 však došlo ke sňatku [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda II. Aragonského]] s [[Isabela I. Kastilská|Isabelou I. Kastilskou]], což mělo za následek přenesení politické moci do [[Madrid]]u. Následný rozvoj obchodu s [[Amerika|Amerikou]] řízený z Madridu a snaha o centralizaci moci vedly k úpadku Barcelony a nespokojenosti jejich obyvatel. To vedlo k válce v letech 1640 až 1659, ve které byli [[Katalánci]] a jejich francouzští spojenci poraženi. Během [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]] v letech 1701 až 1714 se katalánská šlechta se postavila na stranu [[Habsburkové|Habsburků]] proti [[Bourboni|Bourbonům]]. Na oplátku došlo ke zrušení katalánské autonomie.{{Citace monografie [271] => | titul = Iberia and the Americas : culture, politics, and history : a multidisciplinary encyclopedia [272] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/298124879 [273] => | vydavatel = ABC-CLIO [274] => | místo = Santa Barbara, Calif. [275] => | počet stran = 1 online resource (3 volumes (xlii, 1165 pages)) [276] => | strany = 726 [277] => | isbn = 978-1-84972-367-1 [278] => | isbn2 = 1-84972-367-2 [279] => | oclc = 298124879 [280] => }} [281] => [282] => Na konci 18. století se do města díky příznivé poloze u [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a blízkosti ložisek [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] dostala [[průmyslová revoluce]]. Katalánsko a zvláště Barcelona se staly významnými centry průmyslu ve Španělsku. [283] => [284] => V roce 1794 bylo provedeno měření vzdálenosti z Barcelony do města [[Dunkerk]], díky čemuž se vypočítala vzdálenost mezi [[Severní pól|severním pólem]] a [[Rovník|rovníkem]]. Metr byl definován jako desetimiliontina této vzdálenosti.{{Citace monografie [285] => | příjmení = Danson [286] => | jméno = Edwin [287] => | titul = Weighing the world : the quest to measure the Earth [288] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/560570722 [289] => | vydavatel = Oxford University Press [290] => | místo = Oxford [291] => | počet stran = 1 online resource (x, 289 pages) [292] => | strany = 240 [293] => | isbn = 978-0-19-804013-2 [294] => | isbn2 = 0-19-804013-X [295] => | oclc = 560570722 [296] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/560570722 |date=20230416192708 }} [297] => [298] => V roce 1812 byla Barcelona anektována napoleonskou Francií a začleněna do [[První Francouzské císařství|prvního francouzského císařství]]. Město bylo sídlem [[Departement|departementu]] Montserrat (později Bouches-de-l'Èbre–Montserrat).{{Citace monografie [299] => | příjmení = Oman [300] => | jméno = Charles William Chadwick [301] => | titul = A history of the Peninsular War / 5, Oct. 1811 - Aug. 31, 1812, Valencia, Ciudad Rodrigo, Badajoz, Salamanca, Madrid. [302] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/312884519 [303] => | vydání = Repr. of the ed. 1914 [304] => | vydavatel = AMS Press [305] => | místo = New York [306] => | počet stran = XIV, 634 Seiten [307] => | strany = 97 [308] => | isbn = 0-404-16965-1 [309] => | isbn2 = 978-0-404-16965-7 [310] => | oclc = 312884519 [311] => }} Součástí Francie bylo několik let až do [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovy]] porážky.{{Citace monografie [312] => | příjmení = Semler [313] => | jméno = George [314] => | titul = Barcelona : a city guide [315] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1285475473 [316] => | vydání = 1st ed [317] => | vydavatel = Somerset Ltd [318] => | místo = Budapest, Hungary [319] => | počet stran = 1 online resource (283, [4] pages [320] => | strany = 219 [321] => | isbn = 9789632063232 [322] => | oclc = 1285475473 [323] => }} V roce 1888 Barcelona hostila [[Světová výstava|světovou výstavu]], což mělo za důsledek rozšíření urbanizované oblasti. V roce 1897 se město sjednotilo s šesti okolními obcemi, čímž vznikla nová čtvrť Eixample (v doslovném překladu rozšíření).{{Citace monografie [324] => | příjmení = Resina [325] => | jméno = Joan Ramon [326] => | titul = Barcelona's vocation of modernity : rise and decline of an urban image [327] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/872395771 [328] => | vydavatel = Stanford University Press [329] => | místo = Stanford, Calif. [330] => | počet stran = 1 online resource (x, 272 pages) [331] => | strany = 21 [332] => | isbn = 0-8047-8750-6 [333] => | isbn2 = 978-0-8047-8750-5 [334] => | oclc = 872395771 [335] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/872395771 |date=20230416192653 }} [336] => [337] => === 20. a 21. století === [338] => [[Soubor:Sagrada Família - Obres al 1906.jpg|vlevo|náhled|[[Sagrada Família]] ve výstavbě (1906)]] [339] => Na přelomu 19. a 20. století byly vystavěny nové [[Secesní architektura|secesní]] paláce, začaly práce na [[Sagrada Família|nové katedrále Sagrada Família]] na základě návrhu [[Antoni Gaudí|Antonia Gaudího]]. Nastala doba obrody katalánské kultury ve všech oblastech, jako je literatura, divadlo či výtvarné umění. [340] => [341] => Během posledního červencového týdne roku 1909 se španělská armáda střetla s dělníky podporovanými [[Anarchismus|anarchisty]], socialisty a republikány, kteří protestovali proti mobilizaci záložníků, kterou vyhlásil premiér [[Antonio Maura]], do [[Rífská válka|rífské války]] v [[Maroko|Maroku]]. Krvavé bouře měly za následek smrt více než 100 občanů.{{Citace monografie [342] => | příjmení = Sanabria [343] => | jméno = Enrique A. [344] => | titul = Republicanism and anticlerical nationalism in Spain [345] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/449912959 [346] => | vydání = 1st ed [347] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [348] => | místo = New York [349] => | počet stran = 1 online resource (xiii, 258 pages) [350] => | strany = 168 [351] => | isbn = 978-0-230-62008-7 [352] => | isbn2 = 0-230-62008-6 [353] => | oclc = 449912959 [354] => }} [355] => [356] => Druhá mezinárodní výstava byla zorganizována v roce 1929. Tato událost vedla k urbanizaci oblasti kolem náměstí Plaça Espanya a poskytla impuls ke stavbě [[Metro v Barceloně|metra]], jehož stavby byla zahájena v roce 1924.{{Citace monografie [357] => | titul = Geotechnical aspects of underground construction in soft ground : Proceedings of the 7th International Symposium on Geotechnical Aspects fo Underground Construction in Soft Ground, Roma, Italy, 17-19 May, 2011 [358] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/813987623 [359] => | vydavatel = CRC Press [360] => | místo = Boca Raton [361] => | počet stran = 1 online resource (xvii, 1081 pages) [362] => | strany = 198 [363] => | isbn = 978-0-203-80358-5 [364] => | isbn2 = 0-203-80358-2 [365] => | oclc = 813987623 [366] => }} [367] => [368] => Město se připravovalo na pořádání [[Lidová olympiáda|lidové olympiády]] v létě 1936 na protest proti [[Letní olympijské hry 1936|hrám]] v [[Berlín|Berlíně]]. Dokonce byl postaven [[Estadi Olímpic Lluís Companys|olympijský stadion]], rozvíjelo se okolí hory [[Montjuïc]], ale [[Španělská občanská válka|občanská válka]] plány překazila. Někteří sportovci, kteří již dorazili, se stali členy nově vznikajících [[Interbrigády|interbrigád]] bojujících za [[Druhá Španělská republika|druhou Španělskou republiku]] proti frankistům.{{Citace monografie [369] => | příjmení = Beevor [370] => | jméno = Antony [371] => | titul = The battle for Spain : the Spanish Civil War, 1936-1939 [372] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/70158540 [373] => | vydavatel = Penguin Books [374] => | místo = New York [375] => | počet stran = xxxii, 526 pages [376] => | strany = 157 [377] => | isbn = 0-14-303765-X [378] => | isbn2 = 978-0-14-303765-1 [379] => | oclc = 70158540 [380] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/70158540 |date=20230416192703 }} Barcelona a Katalánsko obecně byly celkově republikánské. Kontrolu nad částmi města na čas získali i [[Anarchismus|anarchisté]], o tu však přišli v květnu 1937, kdy tyto oblasti znovuzískala španělská vláda.{{Citace monografie [381] => | příjmení = Graham [382] => | jméno = Helen [383] => | titul = The Spanish Civil War : a very short introduction [384] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/99960344 [385] => | vydavatel = Oxford University Press [386] => | místo = Oxford [387] => | počet stran = 1 online resource (175 pages) [388] => | strany = 101 [389] => | isbn = 978-1-4294-5963-1 [390] => | isbn2 = 1-4294-5963-8 [391] => | oclc = 99960344 [392] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/99960344 |date=20230416192628 }} [393] => [[Soubor:RepublicanWoman1936GTaro.jpg|náhled|[[Republikánská milicionářka v Barceloně]] (1936), [[Gerda Taro]].]] [394] => [[Soubor:Barcelona bombing (1938).jpg|náhled|Bombardování Barcelony]] [395] => Barcelona byla opakovaně bombardována. K těm nejhorším došlo v březnu roku 1938 pod velením italského diktátora [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]]. Tyto útoky si vyžádal generál [[Francisco Franco|Franco]] jako odplatu proti katalánskému obyvatelstvu. Více než 1000 lidí zemřelo a přes 2000 bylo zraněno. [[Katedrála v Barceloně|Středověká katedrála]] byla také bombardována, ale neutrpěla větší škody, jen některé bloky domů okolo byly více poškozeny.{{Citace monografie [396] => | příjmení = Eaude [397] => | jméno = Michael [398] => | titul = Catalonia : a Cultural History [399] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/729246403 [400] => | vydavatel = Oxford University Press [401] => | místo = Oxford [402] => | počet stran = 1 online resource (xvi, 281 pages) [403] => | strany = 183 [404] => | isbn = 978-0-19-804392-8 [405] => | isbn2 = 0-19-804392-9 [406] => | oclc = 729246403 [407] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/729246403 |date=20230416192719 }} [408] => [409] => Město padlo do rukou nacionalistů 26. ledna 1939. Byla zakázána výuka [[Katalánština|katalánštiny]] na školách a autonomie byla zcela zrušena. Navzdory devastaci Barcelona relativně prosperovala. Město se rychle [[Urbanizace|urbanizovalo]] v důsledku imigrace z chudších částí země, jako je [[Andalusie]], [[Murcijský region|Murcie]] či [[Galicie]], což zapříčinilo úpadek katalánské kultury a jazyka, neboť neexistoval tlak, aby se přistěhovalci jazyk místních naučili. [410] => [411] => Smrt Franca v roce 1975 přinesla období [[Španělský přechod k demokracii|demokratizace]] v celém Španělsku. Tlak na změnu byl v Barceloně obzvláště silný právě kvůli omezení autonomie Katalánska. Během pokojné demonstrace ve dne 11. září 1977 protestovalo přes milion obyvatel.{{Citace monografie [412] => | příjmení = Mock [413] => | jméno = Steven J. [414] => | titul = Symbols of defeat in the construction of national identity [415] => | url = http://archive.org/details/symbolsofdefeati0000mock [416] => | vydavatel = Cambridge ; New York : Cambridge University Press [417] => | počet stran = 316 [418] => | isbn = 978-1-107-01336-0 [419] => }} Katalánská autonomie byla obnovena o měsíc později. [420] => [421] => Rozvoj Barcelony podpořil vstup Španělska do [[Evropské společenství|Evropského společenství]] a konání [[Letní olympijské hry 1992|XXV. letních olympijských her]] v roce 1992. V roce 1987 zabil [[Bombový útok na Hipercor v roce 1987|bombový útok]] organizace [[Euskadi Ta Askatasuna|ETA]] 21 lidí. Dne 17. srpna 2017 [[Teroristické útoky v Katalánsku v srpnu 2017|najela dodávka]] do chodců na ulici [[La Rambla]], obětí bylo 15. Během 10. let vyvrcholila [[Katalánská krize 2017|katalánská krize]]. [422] => [423] => == Geografie == [424] => [425] => === Poloha === [426] => {{Geografické okolí|Střed=Barcelona|Sever={{flagicon|Andorra}} [[Andorra la Vella]] (~136 km)|Severovýchod={{flagicon|Spain}} [[Girona]] (~86 km)|Východ=[[Středozemní moře]]|Jihovýchod={{flagicon|Spain}} [[Maó-Mahón]] (~243 km)|Jih={{flagicon|Spain}} [[Palma de Mallorca]] (~206 km)|Jihozápad={{flagicon|Spain}} [[Valencie]] (~302 km)|Západ={{flagicon|Spain}} [[Zaragoza]] (~256 km)|Severozápad={{flagicon|Spain}} [[Huesca]] (~229 km)}}[[Soubor:Barcelona by Sentinel-2, 2020-05-22.jpg|náhled|Letecký pohled na Barcelonu]] [427] => Barcelona se nachází na severovýchodě [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Leží na rovině široké přibližně 5 kilometrů, která je ze severozápadu ohraničena pohořím Serra de Collserola, na jihozápadě řekou [[Llobregat]] a na severovýchodě řekou Besòs. Tato rovina se rozkládá na ploše 170 kilometrů čtverečních, z čehož 101 kilometrů čtverečních zabírá samotné město. Leží také 120 kilometrů jižně od hřbetu [[Pyreneje|Pyrenejí]], na němž vede španělská hranice s [[Francie|Francií]]. [428] => [429] => Na severu hraničí Barcelona s obcemi Santa Coloma de Gramenet a Sant Adrià de Besòs. Na jihu hraničí město s obcemi El Prat de Llobregat a [[L'Hospitalet de Llobregat]] a na západě s obcemi Sant Feliu de Llobregat, Sant Just Desvern, Esplugues de Llobregat, Sant Cugat del Vallès a Montcada i Reixac. [430] => [431] => === Topografie === [432] => [[Soubor:Barcelona - Montjuïc - Castell de Montjuïc 1799 by Juan Martin Cermeño - Panorama View over Barcelona from the Castle 06.jpg|náhled|Pohled na město z hory Montjuïc]] [433] => [[Tibidabo]] je hora s [[Nadmořská výška|nadmořskou výškou]] 512 metrů. Nabízí pozoruhodné výhledy na město. Na nedalekém vrcholu Turó de Mont stojí telekomunikační věž [[Torre de Collserola]], která je viditelná z většiny města. Byla postavena na základě návrhu proslulého architekta [[Norman Foster|Normana Fostera]]. V samotném městě se nachází mnoho malých vrcholů, které jsou většinou zastavěné. Často daly jméno čtvrtím na nich postaveným, například Carme, Putget a Rovira. Hora [[Montjuïc]], která se nachází na jihu nabízí výhled na město a [[Barcelonský přístav|přístav]]. Na vrcholu stojí stejnojmenná vojenská pevnost postavená v 17. až 18. století za účelem obrany města. Dnes je tato pevnost muzeem a na hoře Montjuïc sídlí několik sportovních a kulturních institucí, stejně jako se zde nachází největší park v Barceloně.{{Citace elektronického periodika [434] => | titul = Wayback Machine [435] => | periodikum = web.archive.org [436] => | url = http://www.bcn.es/estadistica/catala/dades/inf/guies/bcn.pdf [437] => | datum vydání = 2012-02-20 [438] => | datum přístupu = 2023-04-15 [439] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120220062823/http://www.bcn.es/estadistica/catala/dades/inf/guies/bcn.pdf [440] => | datum archivace = 2012-02-20 [441] => }} [442] => [443] => === Klima === [444] => Podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] má Barcelona [[Středozemní podnebí|středomořské klima]] s horkými léty (Csa). Zimy jsou s mírné a léta teplá.{{Citace monografie [445] => | příjmení = Ahrens [446] => | jméno = C. Donald [447] => | titul = Meteorology today : an introduction to weather, climate, and the environment [448] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/808337874 [449] => | vydání = Tenth edition [international edition] [450] => | místo = Belmont, CA [451] => | počet stran = xvii, 569, 18, 16, 2, 16 pages, 1 folded leaf [452] => | isbn = 978-0-8400-5815-7 [453] => | isbn2 = 0-8400-5815-2 [454] => | oclc = 808337874 [455] => }} Nejdeštivějším obdobím roku jsou podzim a jaro. Graf úhrnu [[Srážky|srážek]] je typický krátkým tříměsíčním sušším obdobím v létě. [[Červen]] i [[srpen]] jsou však vlhčí než [[únor]], což je pro středomořské klima neobvyklé. Tento podtyp, francouzským geografem Georgem Viersem označovaný jako portugalský se vyskytuje v oblasti severozápadního Středomoří (např. [[Marseille]]).{{Citace monografie [456] => | příjmení = Viers [457] => | jméno = Georges [458] => | titul = Climatología [459] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/432918803 [460] => | vydavatel = Oikos-Tau [461] => | místo = Barcelona [462] => | počet stran = 309 p. [463] => | strany = 166, 167 [464] => | isbn = 84-281-0295-3 [465] => | isbn2 = 978-84-281-0295-7 [466] => | oclc = 432918803 [467] => }} Lze jej považovat jako přechod k vlhkému subtropickému klimatu (Cfa), které se vyskytuje ve [[Vnitrozemí|vnitrozemských]] oblastech. [468] => [469] => Barcelona je hustě obydlená, proto je silně ovlivněna efektem [[Městský tepelný ostrov|městského tepelného ostrova]]. Teploty nezastavěných a zastavěných oblastí se v průběhu roku mohou lišit až o 2 °C.{{Citace elektronického periodika [470] => | příjmení = Meteorología [471] => | jméno = Agencia Estatal de [472] => | titul = Barcelona Aeropuerto: Barcelona Aeropuerto - Agencia Estatal de Meteorología - AEMET. Gobierno de España [473] => | periodikum = www.aemet.es [474] => | url = https://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/valoresclimatologicos [475] => | jazyk = es [476] => | datum přístupu = 2023-04-02 [477] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230326032223/https://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/valoresclimatologicos [478] => | datum archivace = 2023-03-26 [479] => }} Průměrná roční teplota v Barceloně dosahuje 21,2 °C ve dne a 15,1 °C v noci. Průměrná roční teplota moře je asi 20 °C. V nejchladnějším měsíci, [[Leden|lednu]], se teplota vzduchu obvykle pohybuje od 12 do 18 °C během dne a 6 až 12 °C v noci, teplota moře klesá až ke 13 °C. V nejteplejším měsíci, [[Srpen|srpnu]], se teplota pohybuje od 27 do 31 °C přes den, v noci dosahuje zhruba 23 °C a průměrná teplota moře je až 26 °C.{{Citace elektronického periodika [480] => | příjmení = Weather2Travel.com [481] => | titul = Barcelona Climate Guide: Monthly Weather {{!}} Spain [482] => | periodikum = Weather2Travel.com [483] => | url = https://www.weather2travel.com/spain/barcelona/climate/ [484] => | jazyk = en [485] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718005932/http://www.weather2travel.com/climate-guides/spain/barcelona.php [486] => | datum přístupu = 2023-04-02 [487] => }} Obecně platí, že [[Letní sezóna|letní prázdninová sezóna]] trvá asi šest měsíců, od [[Květen|května]] do [[Říjen|října]]. Dva měsíce, [[duben]] a [[listopad]], jsou přechodné. [[Prosinec]], [[leden]] a [[únor]] jsou nejchladnější měsíce s průměrnými teplotami kolem 15 °C přes den a 9 °C v noci. [488] => [489] => Velké výkyvy teplot jsou vzácné, zvláště v letních měsících. Vzhledem k blízkosti teplého moře a přítomnosti městského tepelného ostrova jsou [[Mráz|mrazy]] ve městě Barcelona velmi vzácné. [[Sníh]] je také velmi vzácný, ​​ale slabé sněžení se může v zimě vyskytnout v nedalekém pohoří Serra de Collserola.{{Citace elektronického periodika [490] => | příjmení = Meteorología [491] => | jméno = Agencia Estatal de [492] => | titul = Barcelona, Fabra: Barcelona, Fabra - Agencia Estatal de Meteorología - AEMET. Gobierno de España [493] => | periodikum = www.aemet.es [494] => | url = https://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/valoresclimatologicos [495] => | jazyk = es [496] => | datum přístupu = 2023-04-02 [497] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230326032223/https://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/valoresclimatologicos [498] => | datum archivace = 2023-03-26 [499] => }} [500] => [501] => V Barceloně naprší alespoň 1 mm průměrně 78 dnů za rok. Průměrná [[Vlhkost vzduchu|relativní vlhkost]] je 72 %, v rozmezí od 69 % v [[Červenec|červenci]] do 75 % v [[Říjen|říjnu]]. Úhrny srážek jsou nejvyšší na konci léta a na podzim a nejnižší na začátku a v polovině léta. Druhé, méně výrazné období nižších srážek nastává mezi [[Únor|únorem]] a [[Březen|březnem]]. Délka [[Sluneční světlo|slunečního svitu]] je průměrně 2 524 hodin ročně, od 138 hodin v prosinci, neboli 4,5 hodin denně, do 310 hodin v červenci, neboli 10 hodin denně.{{Citace elektronického periodika [502] => | titul = Valores climatológicos normales: Barcelona Aeropuerto - Agencia Estatal de Meteorología - AEMET. Gobierno de España [503] => | periodikum = web.archive.org [504] => | url = http://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/valoresclimatologicos?l=0076&k=cat [505] => | datum vydání = 2014-04-10 [506] => | datum přístupu = 2023-04-02 [507] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140410153233/http://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/valoresclimatologicos?l=0076&k=cat [508] => | datum archivace = 2014-04-10 [509] => }} [510] => [511] => {{Podnebí|nejvyšší teplota C leden=22,4|nejvyšší teplota C únor=24,5|nejvyšší teplota C březen=27,5|nejvyšší teplota C duben=26,5|nejvyšší teplota C květen=32,0|nejvyšší teplota C červen=34,9|nejvyšší teplota C červenec=36,0|nejvyšší teplota C srpen=37,4|nejvyšší teplota C září=34,0|nejvyšší teplota C říjen=30,4|nejvyšší teplota C listopad=27,0|nejvyšší teplota C prosinec=23,2|průměrné denní maximum C leden=13,6|průměrné denní maximum C únor=14,3|průměrné denní maximum C březen=16,1|průměrné denní maximum C duben=18,0|průměrné denní maximum C květen=21,1|průměrné denní maximum C červen=24,9|průměrné denní maximum C červenec=28,0|průměrné denní maximum C srpen=28,5|průměrné denní maximum C září=26,0|průměrné denní maximum C říjen=22,1|průměrné denní maximum C listopad=17,3|průměrné denní maximum C prosinec=14,3|průměrná teplota C leden=9,2|průměrná teplota C únor=9,9|průměrná teplota C březen=11,8|průměrná teplota C duben=13,7|průměrná teplota C květen=16,9|průměrná teplota C červen=20,9|průměrná teplota C červenec=23,9|průměrná teplota C srpen=24,4|průměrná teplota C září=21,7|průměrná teplota C říjen=17,8|průměrná teplota C listopad=13,0|průměrná teplota C prosinec=10,0|místo=Barcelona - [[letiště Barcelona-El Prat]] 1981-2020, rekordy 1920-2015|průměrné denní minimum C leden=4,7|průměrné denní minimum C únor=5,4|průměrné denní minimum C březen=7,4|průměrné denní minimum C duben=9,4|průměrné denní minimum C květen=12,8|průměrné denní minimum C červen=16,8|průměrné denní minimum C červenec=19,8|průměrné denní minimum C srpen=20,2|průměrné denní minimum C září=17,4|průměrné denní minimum C říjen=13,5|průměrné denní minimum C listopad=8,6|průměrné denní minimum C prosinec=5,7|nejnižší teplota C leden=-7,2|nejnižší teplota C únor=-6,6|nejnižší teplota C březen=-1,4|nejnižší teplota C duben=0,1|nejnižší teplota C květen=3,0|nejnižší teplota C červen=7,8|nejnižší teplota C červenec=11,4|nejnižší teplota C srpen=9,5|nejnižší teplota C září=7,6|nejnižší teplota C říjen=3,8|nejnižší teplota C listopad=-1,4|nejnižší teplota C prosinec=-8,0|průměrné srážky mm leden=37,0|průměrné srážky mm únor=35,0|průměrné srážky mm březen=36,0|průměrné srážky mm duben=40,0|průměrné srážky mm květen=47,0|průměrné srážky mm červen=30,0|průměrné srážky mm červenec=21,0|průměrné srážky mm srpen=62,0|průměrné srážky mm září=81,0|průměrné srážky mm říjen=91,0|průměrné srážky mm listopad=59,0|průměrné srážky mm prosinec=40,0|slunečných hodin leden=151|slunečných hodin únor=163|slunečných hodin březen=206|slunečných hodin duben=228|slunečných hodin květen=250|slunečných hodin červen=266| slunečných hodin červenec=305|slunečných hodin srpen=278|slunečných hodin září=259|slunečných hodin říjen=182|slunečných hodin listopad=145|slunečných hodin prosinec=141|zdroj=https://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/valoresclimatologicos?l=0076&k=cat, https://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/efemerides_extremos?w=0&k=cat&l=0076&datos=det}} [512] => [513] => == Obyvatelstvo == [514] => [515] => [516] => Colors= [517] => id:lightgrey value:gray(0.9) [518] => id:darkgrey value:gray(0.7) [519] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [520] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [521] => [522] => ImageSize = width:900 height:350 [523] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [524] => DateFormat = x.y [525] => Period = from:0 till:2000 [526] => TimeAxis = orientation:vertical [527] => AlignBars = justify [528] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:250 start:0 [529] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50 start:0 [530] => BackgroundColors = canvas:sfondo [531] => [532] => BarData= [533] => bar:1497 text:1497 [534] => bar:1515 text:1515 [535] => bar:1652 text:1652 [536] => bar:1717 text:1717 [537] => bar:1787 text:1787 [538] => bar:1857 text:1857 [539] => bar:1877 text:1877 [540] => bar:1887 text:1887 [541] => bar:1900 text:1900 [542] => bar:1910 text:1910 [543] => bar:1920 text:1920 [544] => bar:1930 text:1930 [545] => bar:1940 text:1940 [546] => bar:1950 text:1950 [547] => bar:1960 text:1960 [548] => bar:1970 text:1970 [549] => bar:1981 text:1981 [550] => bar:1991 text:1991 [551] => bar:2000 text:2000 [552] => bar:2010 text:2010 [553] => bar:2017 text:2017 [554] => bar:2020 text:2020 [555] => [556] => PlotData= [557] => color:barra width:13 align:left [558] => [559] => bar:1497 from:0 till: 6 [560] => bar:1515 from:0 till: 7 [561] => bar:1652 from:0 till: 14 [562] => bar:1717 from:0 till: 36 [563] => bar:1787 from:0 till: 100 [564] => bar:1857 from:0 till: 235 [565] => bar:1877 from:0 till: 354 [566] => bar:1887 from:0 till: 406 [567] => bar:1900 from:0 till: 544 [568] => bar:1910 from:0 till: 596 [569] => bar:1920 from:0 till: 722 [570] => bar:1930 from:0 till: 1006 [571] => bar:1940 from:0 till: 1081 [572] => bar:1950 from:0 till: 1280 [573] => bar:1960 from:0 till: 1558 [574] => bar:1970 from:0 till: 1745 [575] => bar:1981 from:0 till: 1755 [576] => bar:1991 from:0 till: 1707 [577] => bar:2000 from:0 till: 1496 [578] => bar:2010 from:0 till: 1619 [579] => bar:2017 from:0 till: 1621 [580] => bar:2020 from:0 till: 1664 [581] => PlotData= [582] => [583] => bar:1497 at: 6 fontsize:S text: 6 shift:(-6) [584] => bar:1515 at: 7 fontsize:S text: 7 shift:(-9) [585] => bar:1652 at: 14 fontsize:S text: 14 shift:(-9) [586] => bar:1717 at: 36 fontsize:S text: 36 shift:(-9) [587] => bar:1787 at: 100 fontsize:S text: 100 shift:(-9) [588] => bar:1857 at: 235 fontsize:S text: 235 shift:(-9) [589] => bar:1877 at: 354 fontsize:S text: 354 shift:(-9) [590] => bar:1887 at: 406 fontsize:S text: 406 shift:(-9) [591] => bar:1900 at: 544 fontsize:S text: 544 shift:(-9) [592] => bar:1910 at: 596 fontsize:S text: 596 shift:(-9) [593] => bar:1920 at: 722 fontsize:S text: 722 shift:(-9) [594] => bar:1930 at: 1006 fontsize:S text: 1006 shift:(-9) [595] => bar:1940 at: 1081 fontsize:S text: 1081 shift:(-9) [596] => bar:1950 at: 1280 fontsize:S text: 1280 shift:(-9) [597] => bar:1960 at: 1556 fontsize:S text: 1556 shift:(-9) [598] => bar:1970 at: 1745 fontsize:S text: 1745 shift:(-9) [599] => bar:1981 at: 1755 fontsize:S text: 1755 shift:(-9) [600] => bar:1991 at: 1707 fontsize:S text: 1707 shift:(-9) [601] => bar:2000 at: 1496 fontsize:S text: 1496 shift:(-9) [602] => bar:2010 at: 1619 fontsize:S text: 1619 shift:(-9) [603] => bar:2017 at: 1621 fontsize:S text: 1621 shift:(-9) [604] => bar:2020 at: 1664 fontsize:S text: 1664 shift:(-9) [605] => TextData= [606] => fontsize:M pos:(20,20) [607] => text:"Vývoj počtu obyvatel Barcelony (v tisících)" [608] => [609] => [[Soubor:Demografía Barcelona (España).PNG|náhled|Vývoj populace města]] [610] => Podle správních úřadů města činila populace Barcelony k 1. lednu 2020 1 664 182 lidí, kteří žili na území o rozloze okolo 101 kilometrů čtverečních. Dle lingvistického [[Sčítání lidu|sčítání]] provedeného katalánskou vládou v roce 2013 je nejrozšířenějším jazykem je [[španělština]], zároveň jí rozumí téměř všichni obyvatelé. Běžným jazykem je také [[katalánština]], rozumí jí 95 % obyvatel, 72,3 % jí dokáže užívat při mluvení, 79 % jí čte a 53 % jí umí psát.{{Citace elektronického periodika [611] => | titul = Coneixement del catal� [612] => | periodikum = web.archive.org [613] => | url = http://www.bcn.cat/estadistica/catala/dades/tpob/pad/evo/ev11.htm [614] => | datum vydání = 2015-12-31 [615] => | datum přístupu = 2023-04-03 [616] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151231210119/http://www.bcn.cat/estadistica/catala/dades/tpob/pad/evo/ev11.htm [617] => | datum archivace = 2015-12-31 [618] => }} Znalost katalánštiny se v posledních desetiletích výrazně zvýšila díky zrušení zákazu jejího používání během [[Frankistické Španělsko|Francovy diktatury]] a opětovnému zavedení její výuky. [619] => [620] => V roce 1900 měla Barcelona 533 tisíc obyvatel, počet neustále plynule rostl."Barcelona". ''Gran Enciclopèdia Catalana''. Vol. 3. Barcelona: Edicions 62. July 1971. pp. 193–229. Po roce 1950 začal strmější nárůst, kdy začala přijímat vysoké množství [[Imigrace|imigrantů]] přicházejících z méně [[Industrializace|industrializovaných]] částí [[Španělsko|Španělska]]. Populace Barcelony dosáhla vrcholu v roce 1979, kdy počet obyvatel činil 1 906 998. V průběhu 80. a 90. let počet klesal, protože se stále více lidí stěhovalo za vyšší kvalitu života do samostatných [[Satelitní město|satelitních]] obcí. Po pádu na 1 496 266 obyvatel v roce 2000 se populace města začala znovu zvyšovat. Do města se stěhovali zejména mladší lidé, což zapříčinilo nárůst cen [[Nemovitá věc|nemovitostí]].{{Citace elektronického periodika [621] => | titul = Evoluci� de la poblaci�. 1900-2006 [622] => | periodikum = web.archive.org [623] => | url = http://www.bcn.es/estadistica/catala/dades/anuari/cap02/C0201010.htm [624] => | datum vydání = 2007-12-21 [625] => | datum přístupu = 2023-04-03 [626] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071221131641/http://www.bcn.es/estadistica/catala/dades/anuari/cap02/C0201010.htm [627] => | datum archivace = 2007-12-21 [628] => }} [629] => [630] => === Hustota zalidnění === [631] => [[Soubor:Eixample aire cropped.jpg|náhled|Letecký pohled na čtvrť Eixample]] [632] => Barcelona je jedním z nejhustěji osídlených měst v [[Evropa|Evropě]]. V roce 2012 žilo dle správních úřadů 1 620 943 obyvatel na území o velikosti 102,2 kilometrů čtverečních. Průměrná [[hustota zalidnění]] tedy dosahovala hodnoty 15 867 obyvatel na kilometr čtvereční. Čtvrtí s nejvyšší hustotou zalidnění je Eixample, kde je tato dosahuje 35 556 obyvatel na kilometr čtvereční.{{Citace elektronického periodika [633] => | titul = Densidad de poblaci�n [634] => | periodikum = ajuntament.barcelona.cat [635] => | url = https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/castella/Anuaris/Anuaris/anuari13/cap02/C020104.htm [636] => | datum přístupu = 2023-04-04 [637] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230404171208/https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/castella/Anuaris/Anuaris/anuari13/cap02/C020104.htm [638] => | datum archivace = 2023-04-04 [639] => }} [640] => [641] => V případě Barcelony je však rozložení obyvatelstva extrémně nerovnoměrné. Zhruba na polovině území obce bližší vnější administrativní hranici žije jen desetina populace. Tato oblast zahrnuje například neobydlenou [[Průmyslová zóna|průmyslovou zónu]] Zona Franca nebo [[lesopark]] a oblast hory [[Montjuïc]]. Zbývajících 90 % žije na zbývajících 52 kilometrech čtverečních s průměrnou hustotou přes 28 tisíc obyvatel na kilometr čtvereční. [642] => [643] => Hustotu zalidnění přesahující 20 tisíc obyvatel na kilometr čtvereční mělo 45 ze 73 čtvrtí s celkovou populací 1 277 756 obyvatel žijících na celkem 38,6 kilometrech čtverečních při průměrné hustotě 33 275 obyvatel na kilometr čtvereční.{{Citace elektronického periodika [644] => | titul = Densidad de poblaci�n (hab/ha) [645] => | periodikum = ajuntament.barcelona.cat [646] => | url = https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/castella/Estadistiques_per_territori/Barris/Medi_urba/Territori/Superficie/a2020/S0403.htm [647] => | datum přístupu = 2023-04-04 [648] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230404165707/https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/castella/Estadistiques_per_territori/Barris/Medi_urba/Territori/Superficie/a2020/S0403.htm [649] => | datum archivace = 2023-04-04 [650] => }} Ve 30 nejhustěji obydlených čtvrtí žilo 57,5 ​​% městské populace, ale toto území zabíralo pouze 22,7 % rozlohy města, tedy 936 406 lidí žijících s průměrnou hustotou 40 322 obyvatel na kilometr čtvereční. Nejvyšších hodnot tento indikátor dosahoval v okolí katedrály [[Sagrada Família]]. [651] => [652] => === Věková struktura === [653] => V roce 1900 tvořily téměř třetinu populace, konkrétně 28,9 procenta, [[Dítě|děti]] do 14 let. V roce 2017 tato věková skupina tvořila pouhých 12,7 % obyvatelstva. V roce 2017 tvořili lidé ve věku mezi 15 a 24 lety 9 procent populace, osoby ve věku 25 až 44 let tvořily 30,6 procenta a občané mezi 45 a 64 lety tvořili 56,9 % všech obyvatel města. V roce 1900 tvořili lidé ve věku [[Senior|65 let a starší]] pouhých 6,5 procenta populace, ale v roce 2017 tvořila tato věková skupina až 21,5 procenta.{{Citace elektronického periodika [654] => | titul = Wayback Machine [655] => | periodikum = web.archive.org [656] => | url = http://w3.grupobbva.com/TLFU/dat/05_barcelona.pdf [657] => | datum vydání = 2010-01-06 [658] => | datum přístupu = 2023-04-04 [659] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100106095806/http://w3.grupobbva.com/TLFU/dat/05_barcelona.pdf [660] => | datum archivace = 2010-01-06 [661] => }}{{Citace elektronického periodika [662] => | titul = Poblaci�n por edades quinquenales y sexo. 2017 [663] => | periodikum = web.archive.org [664] => | url = http://www.bcn.cat/estadistica/castella/dades/anuari/cap02/C020104.htm [665] => | datum vydání = 2019-05-06 [666] => | datum přístupu = 2023-04-04 [667] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190506060005/http://www.bcn.cat/estadistica/castella/dades/anuari/cap02/C020104.htm [668] => | datum archivace = 2019-05-06 [669] => }} [670] => [671] => === Migrace === [672] => {| class="infobox" style="float:right; text-align:right; vertical-align:bottom;" [673] => | colspan="2" align="center" |'''Obyvatel Barcelony (2018)'''{{Citace elektronického periodika [674] => | titul = Resum del per�ode 2018-2019 [675] => | periodikum = ajuntament.barcelona.cat [676] => | url = https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/angles/Estadistiques_per_temes/Poblacio_i_demografia/Documents_relacionats/pobest/a2019/part1/nt14.htm [677] => | datum přístupu = 2023-04-04 [678] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221007094739/https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/angles/Estadistiques_per_temes/Poblacio_i_demografia/Documents_relacionats/pobest/a2019/part1/nt14.htm [679] => | datum archivace = 2022-10-07 [680] => }} [681] => |- [682] => | align="left" |{{Vlajka a název|Španělsko}} [683] => |1.316.380 [684] => |- [685] => | align="left" |{{Vlajka a název|Itálie}} [686] => |36.276 [687] => |- [688] => | align="left" |{{Vlajka a název|Čína}} [689] => |21.658 [690] => |- [691] => | align="left" |{{Vlajka a název|Pákistán}} [692] => |20.643 [693] => |- [694] => | align="left" |{{Vlajka a název|Francie}} [695] => |16.940 [696] => |- [697] => | align="left" |{{Vlajka a název|Maroko}} [698] => |14.418 [699] => |- [700] => | align="left" |{{Vlajka a název|Kolumbie}} [701] => |12.290 [702] => |- [703] => | align="left" |{{Vlajka a název|Honduras}} [704] => |11.744 [705] => |- [706] => | align="left" |{{Vlajka a název|Peru}} [707] => |10.558 [708] => |- [709] => | align="left" |{{Vlajka a název|Venezuela}} [710] => |10.185 [711] => |- [712] => | align="left" |{{Vlajka a název|Filipíny}} [713] => |9.439 [714] => |- [715] => | align="left" |{{Vlajka a název|Bolívie}} [716] => |8.628 [717] => |- [718] => | align="left" |{{Vlajka a název|Spojené státy americké}} [719] => |8.517 [720] => |- [721] => | align="left" |{{Vlajka a název|Ekvádor}} [722] => |7.814 [723] => |- [724] => | align="left" |{{Vlajka a název|Německo}} [725] => |7.739 [726] => |- [727] => | align="left" |{{Vlajka a název|Argentina}} [728] => |7.638 [729] => |} [730] => V roce 2016 bylo 59 % obyvatel města narozených v [[Katalánsko|Katalánsku]] a 18,5 % se narodilo ve zbytku země. 22,5 % populace se narodilo mimo [[Španělsko]]. Tento podíl se od roku 2001, kdy dosahoval hodnoty 8,6 %, více než zdvojnásobil a od roku 1996, kdy činil 3,9 %, více než zpětinásobil.{{Citace elektronického periodika [731] => | titul = Población y demografía [732] => | periodikum = ajuntament.barcelona.cat [733] => | url = https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/angles/Estadistiques_per_temes/Poblacio_i_demografia/index.htm [734] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170603041620/http://www.bcn.cat/estadistica/angles/dades/tpob/index.htm [735] => | datum přístupu = 2023-04-04 [736] => }} [737] => [738] => Nejvíce imigrantů pochází z [[Evropa|Evropy]], mnozí přicházejí z [[Itálie]] nebo [[Francie]]. Mnoho migrantů je příslušníky některého z [[Latinská Amerika|latinskoamerických]] národů. Pocházejí ze států, jako je [[Bolívie]], [[Ekvádor]] nebo [[Kolumbie]]. Od 90. let 20. století se podobně jako jiní imigranti, usazovali nejvíce v severní části města.{{Citace monografie [739] => | titul = The Routledge handbook of language and identity [740] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1122701219 [741] => | vydání = First published in paperback [742] => | místo = London ; New York [743] => | počet stran = xxiii, 617 Seiten [744] => | strany = 513 [745] => | isbn = 978-0-367-35389-6 [746] => | isbn2 = 0-367-35389-X [747] => | oclc = 1122701219 [748] => }} [749] => [750] => V Barceloně existuje poměrně velká [[Pákistán|pákistánská]] komunita s až dvaceti tisíci příslušníky. Komunitu tvoří výrazně více [[Muž|mužů]] než [[Žena|žen]]. Mnoho Pákistánců žije ve čtvrti Ciutat Vella. První pákistánští migranti přišli v [[1970–1979|70. letech]], ale počet značně narostl později v [[1990–1999|90. letech]].{{Citace elektronického periodika [751] => | příjmení = Zucker [752] => | jméno = Sam [753] => | titul = Barcelona's Pakistani community [754] => | periodikum = (barcelona-metropolitan.com) [755] => | url = https://www.barcelona-metropolitan.com/api/content/e8786f86-0c5f-11e6-82fa-22000b078648/ [756] => | datum vydání = 2016-04-28 [757] => | jazyk = en-us [758] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170611180354/http://www.barcelona-metropolitan.com/features/report-barcelona-pakistani-community/ [759] => | datum přístupu = 2023-04-04 [760] => }} [761] => [762] => Další významné skupiny migrantů pocházejí z [[Asie]], například z [[Čína|Číny]] a [[Filipíny|Filipín]]. [[Japonsko|Japonská]] komunita se nachází převážně v oblastech Bonanova, Les Tres Torres a Pedralbes. Všechny jsou na severu města, této komunitě slouží i japonská mezinárodní škola.{{Citace monografie [763] => | příjmení = Conte-Helm [764] => | jméno = Marie [765] => | titul = The Japanese and Europe : economic and cultural encounters [766] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/868914666 [767] => | místo = London [768] => | počet stran = 1 online resource (189 pages) [769] => | strany = 111 [770] => | isbn = 978-1-78093-980-3 [771] => | isbn2 = 1-78093-980-9 [772] => | oclc = 868914666 [773] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/868914666 |date=20230416192721 }} [774] => [775] => === Náboženství === [776] => [[Soubor:Main facade - Cathedral of Barcelona - Barcelona 2014.jpg|vlevo|náhled|[[Katedrála v Barceloně|Barcelonská katedrála]]]] [777] => Většina obyvatel uvádí, že jsou [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]. V průzkumu z roku 2011, který provedla InfoCatólica, se 49,5 % obyvatel Barcelony všech věkových kategorií označilo za katolíky. Bylo to poprvé v křesťanských dějinách, kdy tento podíl klesl pod polovinu.{{Citace elektronického periodika [778] => | titul = España experimenta retroceso en catolicismo - El Mundo - Mundo Cristiano - CBN.com [779] => | periodikum = web.archive.org [780] => | url = http://www.cbn.com/mundocristiano/elmundo/2011/July/Espana-es-el-pais-europeo-en-el-que-mas-retrocede-el-catolicismo/ [781] => | datum vydání = 2015-07-17 [782] => | datum přístupu = 2023-04-04 [783] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150717170821/http://www.cbn.com/mundocristiano/elmundo/2011/July/Espana-es-el-pais-europeo-en-el-que-mas-retrocede-el-catolicismo/ [784] => | datum archivace = 2015-07-17 [785] => }} Čísla odrážejí širší trend v celém [[Španělsko|Španělsku]], kdy počty katolíků klesají a narůstá počet [[Ireligiozita|nevěřících]] a [[Ateismus|ateistů]]. V roce 2019 průzkum provedený Centro de Investigaciones Sociológicas ukázal, že 53,2 % obyvatel Barcelony se označilo za katolíky, ale praktikujících katolíků bylo jen 9,9 %, 43,3 % obyvatel byli nepraktikující katolíci.{{Citace elektronického periodika [786] => | titul = http://datos.cis.es/pdf/Es3253marMT_MBarcelona_A.pdf {{!}} Ghostarchive [787] => | periodikum = ghostarchive.org [788] => | url = http://datos.cis.es/pdf/Es3253marMT_MBarcelona_A.pdf [789] => | datum přístupu = 2023-04-04 [790] => | url archivu = https://ghostarchive.org/archive/20221009211034/http://datos.cis.es/pdf/Es3253marMT_MBarcelona_A.pdf [791] => | datum archivace = 2022-10-09 [792] => }} [793] => [794] => Provincie Barcelona má největší [[Islám|muslimskou]] komunitu ve Španělsku, 322 698 lidí v této oblasti je tohoto vyznání. V procentech z celkové populace tento počet činí 5,6 %.{{Citace elektronického periodika [795] => | titul = Wayback Machine [796] => | periodikum = web.archive.org [797] => | url = http://observatorio.hispanomuslim.es/estademograf.pdf [798] => | datum vydání = 2015-05-27 [799] => | datum přístupu = 2023-04-04 [800] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150527070814/http://observatorio.hispanomuslim.es/estademograf.pdf [801] => | datum archivace = 2015-05-27 [802] => }} Značný počet muslimů se do Barcelony [[Imigrace|přistěhoval]]. V celé provincii zahrnující i jiné obce než samotnou Barcelonu existuje 169 [[Mešita|mešit]] či [[Modlitebna|modliteben]], většinou menších provozovaných místními [[Maroko|Maročany]].{{Citace elektronického periodika [803] => | příjmení = 20minutos [804] => | titul = La mitad de las mezquitas de Catalunya están en Barcelona [805] => | periodikum = www.20minutos.es - Últimas Noticias [806] => | url = https://www.20minutos.es/noticia/242726/0/mitad/mezquitas/barcelona/ [807] => | datum vydání = 2007-06-04 [808] => | jazyk = es [809] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151015205032/http://www.20minutos.es/noticia/242726/0/mitad/mezquitas/barcelona/ [810] => | datum přístupu = 2023-04-04 [811] => }} [812] => [813] => Barcelona má také největší [[Judaismus|židovskou]] komunitu ve Španělsku, ve městě žije odhadem 3 500 [[Židé|Židů]].{{Citace elektronického periodika [814] => | titul = Barcelona, Spain Jewish History Tour [815] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [816] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/barcelona-spain-jewish-history-tour [817] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140410232811/https://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vjw/barcelona.html [818] => | datum přístupu = 2023-04-04 [819] => }} Existuje také řada dalších náboženských skupin, včetně [[Evangelikalismus|evangelických]], jejichž věřící jsou často [[Romové]], [[Svědkové Jehovovi|svědků Jehovových]], [[Buddhismus|buddhistů]] a [[Pravoslaví|ortodoxních]] [[Křesťanství|křesťanů]]. [820] => [821] => == Správa == [822] => [823] => === Místní správa === [824] => [[Soubor:Κυβερνητικό Μέγαρο Καταλονίας 2563.jpg|náhled|[[Palác katalánské Generalitat|Sídlo katalánské vlády]]|vlevo]] [825] => Jako hlavní město [[Autonomie|autonomního]] společenství [[Katalánsko|Katalánska]] je Barcelona sídlem katalánské vlády, také známé jako Generalitat de Catalunya, parlamentu a nejvyššího soudu Katalánska. Město je také hlavním městem [[provincie Barcelona]] a [[Comarca|comarcy]] Barcelona. [826] => [[Soubor:Ajuntament de Barcelona (3400686886).jpg|náhled|Sídlo radnice města]] [827] => [[Soubor:Ayuntamiento Barcelona salo cent 01.jpg|náhled|Zasedací sál v budově radnice]] [828] => V Barceloně se volí [[zastupitelstvo]], které má 41 členů. Ti jsou voleni na čtyřleté [[funkční období]] ve všeobecných volbách. Barcelona jako jedno ze dvou největších měst ve Španělsku podléhá zvláštnímu městskému zákonu (Carta Municipal). První verze tohoto [[Zákon|zákona]] byla přijata v roce 1960, ale později byl pozměněn, současná verze byla schválena v březnu 2006.{{Citace elektronického periodika [829] => | titul = Boletín Oficial del Estado. Texto del Documento [830] => | periodikum = web.archive.org [831] => | url = http://www.boe.es/g/es/bases_datos/doc.php?coleccion=iberlex&id=2006/04583 [832] => | datum vydání = 2008-04-30 [833] => | datum přístupu = 2023-04-04 [834] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080430052956/http://www.boe.es/g/es/bases_datos/doc.php?coleccion=iberlex&id=2006/04583 [835] => | datum archivace = 2008-04-30 [836] => }} Podle tohoto zákona je barcelonská správa organizována ve dvou úrovních, politickou tvoří volené zastupitelstvo a rada, výkonná zahrnuje [[Úřad|úřady]], která zajišťuje provádění rozhodnutí přijatých na politické úrovni. Tento zákon také rozšiřuje pravomoci města do oblastí, jako jsou [[telekomunikace]], [[doprava]], [[bezpečnost silničního provozu]] a zajišťování [[Veřejný pořádek|veřejného pořádku]].{{Citace elektronického periodika [837] => | periodikum = web.archive.org [838] => | url = http://www.bcn.cat/catala/laciutat/barcelona/organitzacio.htm [839] => | datum přístupu = 2023-04-04 [840] => | titul = Archivovaná kopie [841] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130723081931/http://www.bcn.cat/catala/laciutat/barcelona/organitzacio.htm [842] => | datum archivace = 2013-07-23 [843] => }} Zastupitelstvu uděluje [[Veto|právo veta]] v některých oblastech, o kterých rozhoduje ústřední vláda, ale k tomuto vetu je třeba i souhlas městské rady. [844] => [845] => [[Městská rada|Rada]] je složka výkonné moci, které předsedá [[starosta]], dalšími členy je 5 místostarostů, 17 městských zastupitelů, z nichž každý má na starosti určitou oblast vlády, a 5 nevolených členů.{{Citace elektronického periodika [846] => | titul = Barcelona council [847] => | periodikum = web.archive.org [848] => | url = http://w3.bcn.es/V61/Home/V61HomeLinkPl/0,4358,200713899_200720894_3,00.html [849] => | datum vydání = 2011-01-22 [850] => | datum přístupu = 2023-04-04 [851] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110122052303/http://w3.bcn.es/V61/Home/V61HomeLinkPl/0,4358,200713899_200720894_3,00.html [852] => | datum archivace = 2011-01-22 [853] => }} [[Zastupitelstvo]] ​​tvořené 41 členy disponuje poradními, plánovacími, regulačními a fiskálními výkonnými funkcemi.{{Citace elektronického periodika [854] => | titul = Barcelona council [855] => | periodikum = web.archive.org [856] => | url = http://w3.bcn.es/V61/Home/V61HomeLinkPl/0,4358,200713899_200720876_3,00.html [857] => | datum vydání = 2011-04-15 [858] => | datum přístupu = 2023-04-04 [859] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110415090540/http://w3.bcn.es/V61/Home/V61HomeLinkPl/0,4358,200713899_200720876_3,00.html [860] => | datum archivace = 2011-04-15 [861] => }} Existuje šest kontrolních komisí, které mají výkonné a kontrolní funkce ve své oblasti působnosti. Počet členů za jednotlivé strany odpovídá silám v zastupitelstvu.{{Citace elektronického periodika [862] => | titul = Barcelona council [863] => | periodikum = web.archive.org [864] => | url = http://w3.bcn.es/V61/Home/V61HomeLinkPl/0,4358,200713899_200720890_3,00.html [865] => | datum vydání = 2011-04-15 [866] => | datum přístupu = 2023-04-04 [867] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110415090118/http://w3.bcn.es/V61/Home/V61HomeLinkPl/0,4358,200713899_200720890_3,00.html [868] => | datum archivace = 2011-04-15 [869] => }} [870] => [871] => Městské zastupitelstvo má pravomoc v oblastech [[Územní plánování|plánování města]], [[Doprava|dopravy]], [[Daň|daní]], [[Bezpečnost|bezpečnosti]], [[Obecní policie|městské policie]], údržby města, zahrad, [[Park|parků]], [[Životní prostředí|životního prostředí]], [[Školství|vzdělávacích zařízení]], [[Sportoviště|sportovních center]], [[Knihovna (instituce)|knihoven]], [[Kultura|kultury]], [[Mládež|mládeže]] a [[sociální péče]]. Některé z těchto kompetencí nejsou výlučné, ale jsou sdíleny s Generalitat de Catalunya nebo ústřední španělskou vládou. V některých sdílených oblastech, jako je [[zdravotnictví]], [[školství]] nebo sociální služby existuje společná agentura, [[konsorcium]] nebo podnik, které tyto služby plánují a řídí.{{Citace elektronického periodika [872] => | titul = Home [873] => | periodikum = ASPB - Agència de Salut Pública de Barcelona [874] => | url = https://www.aspb.cat/ [875] => | jazyk = ca [876] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141016194852/http://www.aspb.cat/ [877] => | datum přístupu = 2023-04-04 [878] => }} [879] => [880] => Městské rady je na náměstí Plaça de Sant Jaume stejně jako katalánská vláda známá jako Generalitat de Catalunya. Od [[Španělský přechod k demokracii|španělského přechodu k demokracii]] byla Barcelona řízena Socialistickou stranou Katalánska, nejprve s absolutní většinou a později v koalici s menšími stranami. V současnosti je premiérkou [[Ada Colauová]] za proevropskou levicovou stranu Barcelona en comú. [881] => [882] => === Administrativní dělení === [883] => [[Soubor:Barcelona districtes.svg|náhled|Mapa obvodů Barcelony]] [884] => Barcelona je rozdělena do 10 obvodů. Ty jsou spravovány radním jmenovaným hlavní [[Rada obce|městskou radou]]. Každý z nich má určité pravomoci týkající se záležitostí, jako je [[urbanismus]] nebo [[infrastruktura]]. Současné rozdělení města na různé obvody bylo schváleno v roce 1984.{{Citace elektronického periodika [885] => | titul = Wayback Machine [886] => | periodikum = web.archive.org [887] => | url = http://w110.bcn.cat/NouBarris/Continguts/Plenaris/Verdun/Documents/101216%20Pla%20Futur%20Verdun.pdf [888] => | datum vydání = 2016-04-11 [889] => | datum přístupu = 2023-04-06 [890] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160411141447/http://w110.bcn.cat/NouBarris/Continguts/Plenaris/Verdun/Documents/101216%20Pla%20Futur%20Verdun.pdf [891] => | datum archivace = 2016-04-11 [892] => }} V roce 2009 začala Barcelona používat nové rozdělení 73 menších čtvrtí, které bylo zavedeno za účelem zlepšení služeb. Dělení na 10 obvodů stále existuje. [893] => [894] => Některé z těchto obvodů byly původně samostatné obce, které byly začleněny do Barcelony během [[19. století|19.]] nebo [[20. století]]. Jedná se například o dnešní obvody Les Corts nebo Gràcia. Některá města, která s Barcelonou přímo sousedí, však začleněna nebyla, jedná se například o obce [[L'Hospitalet de Llobregat]] nebo [[Badalona]]. [895] => {| class="wikitable" [896] => |+Obvody Barcelony{{Citace elektronického periodika [897] => | titul = Sexe [898] => | periodikum = web.archive.org [899] => | url = https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/catala/Estadistiques_per_territori/Barris/Poblacio_i_demografia/Poblacio/Padro_municipal_habitants/a2021/cp01.htm [900] => | datum vydání = 2021-11-11 [901] => | datum přístupu = 2023-04-06 [902] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211111162954/https://ajuntament.barcelona.cat/estadistica/catala/Estadistiques_per_territori/Barris/Poblacio_i_demografia/Poblacio/Padro_municipal_habitants/a2021/cp01.htm [903] => | datum archivace = 2021-11-11 [904] => }} [905] => !Číslo [906] => !Obvod [907] => !Rozloha (km'''²)''' [908] => !Obyvatelstvo [909] => !Hustota zalidnění (obyvatel/km'''²)''' [910] => !Poznámky [911] => |- [912] => |1 [913] => |Ciutat Vella [914] => |4,11 [915] => |109 672 [916] => |26 684,2 [917] => |původní Barcelona [918] => |- [919] => |2 [920] => |Eixample [921] => |7,46 [922] => |269 349 [923] => |36 105,8 [924] => |připojení v 19. století, nejlidnatější obvod, čtvercové obytné bloky a dlouhé třídy [925] => |- [926] => |3 [927] => |Sants-Montjuïc [928] => |22,68 [929] => |187 026 [930] => |8 246,3 [931] => |vrch [[Montjuïc]], nákladní přístav [932] => |- [933] => |4 [934] => |Les Corts [935] => |6,02 [936] => |81 576 [937] => |13 550,8 [938] => |stadion [[Camp Nou]] [939] => |- [940] => |5 [941] => |Sarrià-Sant Gervasi [942] => |19,91 [943] => |149 201 [944] => |7 493,8 [945] => |nejluxusnější obvod [946] => |- [947] => |6 [948] => |Gràcia [949] => |4,19 [950] => |123 276 [951] => |29 421,5 [952] => |původně samostatná obec, kulturně smíšená oblast města [953] => |- [954] => |7 [955] => |Horta-Guinardó [956] => |11,96 [957] => |173 944 [958] => |14 543,8 [959] => |vyšší nadmořská výška [960] => |- [961] => |8 [962] => |Nou Barris [963] => |8,05 [964] => |173 552 [965] => |21 559,3 [966] => |vznik v 70. letech 20. století [967] => |- [968] => |9 [969] => |Sant Andreu [970] => |6,59 [971] => |151 537 [972] => |22 995 [973] => |vesnický charkater [974] => |- [975] => |10 [976] => |Sant Martí [977] => |10,39 [978] => |241 181 [979] => |23 212,8 [980] => |oblast u [[Středozemní moře|Středozemního moře]] [981] => |} [982] => [983] => === Partnerská města === [984] => Barcelona udržuje [[Partnerská města|partnerský vztah]] s několika městy.{{Citace elektronického periodika [985] => | titul = Home [986] => | periodikum = ajuntament.barcelona.cat [987] => | url = https://ajuntament.barcelona.cat/relacionsinternacionalsicooperacio/ca/home,%20/relacionsinternacionalsicooperacio/ca/barcelona-en-el-mon [988] => | jazyk = ca [989] => | datum přístupu = 2023-04-06 [990] => }}{{Nedostupný zdroj}} Dohoda s [[Tel Aviv|Tel Avivem]] byla kvůli možnému porušování práv [[Palestinci|Palestinců]] v [[Izrael|Izraeli]] vypovězena. Starostka [[Ada Colauová]] oznámila své důvody v dopisu izraelskému premiérovi [[Benjamin Netanjahu|Benjaminu Netanjahuovi]].{{Citace elektronického periodika [991] => | titul = Barcelona suspende el hermanamiento con Tel-Aviv: “No podemos quedarnos inmóviles ante la violación de derechos” [992] => | periodikum = elDiario.es [993] => | url = https://www.eldiario.es/catalunya/barcelona-rompe-hermanamiento-tel-aviv-no-quedarnos-inmoviles-violacion-derechos_1_9934697.html [994] => | datum vydání = 2023-02-08 [995] => | jazyk = es [996] => | datum přístupu = 2023-04-06 [997] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230406121515/https://www.eldiario.es/catalunya/barcelona-rompe-hermanamiento-tel-aviv-no-quedarnos-inmoviles-violacion-derechos_1_9934697.html [998] => | datum archivace = 2023-04-06 [999] => }} [1000] => {| [1001] => | [1002] => * {{partnerské město|Antverpy|rok=1997}} [1003] => * {{partnerské město|Athény|rok=1999}} [1004] => * {{partnerské město|Batumi|rok=1999}} [1005] => * {{partnerské město|Boston|rok=1983}} [1006] => * {{partnerské město|Dubaj|rok=2006}} [1007] => * {{partnerské město|Dublin|rok=1998}} [1008] => * {{partnerské město|Gaza|rok=1998}} [1009] => * {{partnerské město|Havana|rok=1993}} [1010] => * {{partnerské město|Ho Či Minovo město|rok=1983}} [1011] => * {{partnerské město|Istanbul|rok=1997}} [1012] => * {{partnerské město|Kjóto|rok=2016}} [1013] => * {{partnerské město|Kóbe|rok=1993}} [1014] => * {{partnerské město|Kolín nad Rýnem|rok=1984}} [1015] => | [1016] => * {{partnerské město|Monterrey|rok=1977}} [1017] => * {{Partnerské město|Montevideo|rok=1985}} [1018] => * {{partnerské město|Montpellier|rok=1963}} [1019] => * {{partnerské město|Monzón|rok=1969}} [1020] => * {{partnerské město|Petrohrad|rok=1985}} [1021] => * {{partnerské město|Pusan|rok=1983}} [1022] => * {{partnerské město|Rio de Janeiro|rok=1972}} [1023] => * {{partnerské město|São Paulo|rok=1985}} [1024] => * {{partnerské město|San Francisco|rok=2010}} [1025] => * {{partnerské město|Sarajevo|rok=2000}} [1026] => * {{partnerské město|Šanghaj|rok=2001}} [1027] => * {{partnerské město|Tunis|rok=1969}} [1028] => * {{partnerské město|Valparaiso|rok=2001}} [1029] => |} [1030] => Město během 90. let utlumilo podepisování nových dohod o uzavření meziměstského partnerství, naopak vzniklo mnoho smluv o spolupráci. [1031] => [1032] => == Ekonomika == [1033] => [[Soubor:Central business district of Barcelona (2).JPG|náhled|Pohled na obchodní čtvrť 22@]] [1034] => [[Metropolitní oblast]] Barcelony zahrnuje více než dvě třetiny obyvatel [[Katalánsko|Katalánska]]. Jedná se o jeden z bohatších regionů v [[Evropa|Evropě]], v samotném Španělsku je pak čtvrtý nejbohatší. Mezi metropolitními oblastmi v [[Evropská unie|Evropské unii]] se z hlediska nominálního [[Hrubý domácí produkt|HDP]] zařadila na 11. místo.{{Citace elektronického periodika [1035] => | periodikum = ec.europa.eu [1036] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/met_10r_3gdp/default/table?lang=en [1037] => | datum přístupu = 2023-04-06 [1038] => | titul = Archivovaná kopie [1039] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230215185052/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/met_10r_3gdp/default/table?lang=en [1040] => | datum archivace = 2023-02-15 [1041] => }} Barcelona je navíc také čtvrtým nejlepším městem pro byznys v Evropě a nejrychleji se zlepšujícím evropským městem v tomto ohledu.{{Citace elektronického periodika [1042] => | titul = City Mayors: Best European business cities [1043] => | periodikum = www.citymayors.com [1044] => | url = http://www.citymayors.com/business/euro_bizcities.html [1045] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130723081225/http://www.citymayors.com/business/euro_bizcities.html [1046] => | datum přístupu = 2023-04-06 [1047] => }} [1048] => [1049] => Barcelona má dlouholetou obchodní tradici. Město bylo velmi brzy [[Industrializace|industrializovalo]], již v roce 1833 začal sofistikovaný [[textilní průmysl]] v Katalánsku využívat [[Parní stroj|parní energii]]. Katalánská metropole se tak stala prvním a nejvýznamnějším průmyslovým městem v oblasti [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Od té doby hraje průmysl velkou roli v historii i současnosti. [1050] => [1051] => Burza [[Cenný papír|cenných papírů]] v Barceloně (zkratka BCN) je jednou z hlavních [[Burza|burz]] ve Španělsku. Sídlo se nachází ve čtvrti Eixample na ulici Passeig de Gràcia. Burza byla otevřena v roce 1989, ale oficiálně byla založena už v roce 1915. V roce 2001 bylo na burze 715 společností. [[Tržní kapitalizace]] akcií činila přibližně 515,4 miliard eur.{{Citace elektronického periodika [1052] => | titul = Barcelona Stock Exchange, Bilbao Stock Exchange, Madrid Stock Exchange and Valencia Stock Exchange: No Action, Interpretive and/or Exemptive Letter of March 11, 2003 [1053] => | periodikum = www.sec.gov [1054] => | url = https://www.sec.gov/divisions/corpfin/cf-noaction/offshore031103.htm [1055] => | datum přístupu = 2023-04-06 [1056] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230212150705/https://www.sec.gov/divisions/corpfin/cf-noaction/offshore031103.htm [1057] => | datum archivace = 2023-02-12 [1058] => }} [1059] => [1060] => V současnosti v Barceloně, stejně jako všude ve vyspělém světě, ustupuje průmysl a narůstá podíl [[Terciární sektor|sektoru služeb]], v němž jsou nejdůležitějšími odvětvími [[média]], [[logistika]] a [[informační technologie]]. [1061] => [1062] => Ve městě a jeho okolí působí velké množství nadnárodních společností. Jako příklad lze uvést [[Hewlett-Packard]], [[Bayer]], [[Sony]], [[Nestlé]], [[IBM]], [[Danone]] nebo [[Citibank]]. Mezi místní firmy patří třeba výrobce [[Lízátko|lízátek]] Chupa Chups. [1063] => [1064] => === Průmysl === [1065] => [[Průmysl]] vytváří 21 % z celkového [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] celé oblasti.{{Citace elektronického periodika [1066] => | titul = Idescat. Producte interior brut territorial [1067] => | periodikum = www.idescat.cat [1068] => | url = https://www.idescat.cat/pub/?id=pibc [1069] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140410224648/http://www.idescat.cat/territ/BasicTerr?TC=8&V3=1538&V4=1540&ALLINFO=TRUE&PARENT=100&V0=3&V1=0&CTX=B&VN=3&VOK=Confirmar [1070] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1071] => }} Největšími obory průmyslu jsou [[Chemický průmysl|chemický]], [[Metalurgie|hutnický]] a [[energetika]], dohromady tvoří 47 % celé produkce.{{Citace elektronického periodika [1072] => | titul = Idescat. Producte interior brut territorial [1073] => | periodikum = www.idescat.cat [1074] => | url = https://www.idescat.cat/pub/?id=pibc [1075] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140410224253/http://www.idescat.cat/territ/BasicTerr?TC=5&V0=3&V1=0&V3=1538&V4=1541&ALLINFO=TRUE&PARENT=100&CTX=B [1076] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1077] => }} V metropolitní oblasti Barcelony se k roku 1997 nacházelo až 67 % z celkového počtu průmyslových podniků v [[Katalánsko|Katalánsku]]. [1078] => [1079] => Barcelona je již dlouho významným evropským centrem [[Automobilový průmysl|výroby]] [[Automobil|automobilů]], v minulosti zde působil nespočet výrobců. Dnes na jednom z barcelonských předměstí sídlí firma [[SEAT]], největší španělský výrobce automobilů. Ve městě se nachází i jeho továrna. V logistické a průmyslové oblasti města leží i továrna japonské firmy [[Nissan]]. Nedaleko města leží také továrna [[Derbi]], kde se vyrábí [[Motocykl|motocykly]], [[Skútr|skútry]] a [[Moped|mopedy]]. [1080] => [1081] => Stejně jako v jiných moderních městech je sekundární sektor již dávno upozaděn [[Terciární sektor|sektorem služeb]], i když zůstává velmi důležitý. Mezi další průmyslová odvětví regionu patří [[Textilní průmysl|textilní]], [[Farmacie|farmaceutický]], [[Elektrotechnický průmysl|elektrotechnický]], [[Tisk|tiskařský]], [[Vydavatelství|vydavatelský]], [[Telekomunikace|telekomunikační]] či [[logistika]]. [1082] => [1083] => === Přístav === [1084] => [[Soubor:Barcelona, port d'hidrocarburs i el delta del Llobregat al fons - panoramio.jpg|náhled|[[Barcelonský přístav]]]] [1085] => [[Barcelonský přístav]] je jedním z nejdůležitějších přístavů [[Španělsko|Španělska]]. Jeho rozloha dosahuje 7,86 kilometrů čtverečních. Je rozdělen do tří zón, a to starý přístav (Port Vell), obchodní/průmyslový přístav a logistický přístav (Barcelona Free Port). Jelikož je přístav v majetku státu, je řízen správou barcelonského přístavu. Jedná se o třetí největší [[Kontejner|kontejnerový]] přístav v zemi a devátý největší v Evropě, v roce 2018 odbavil 3,42 milionu [[Twenty-foot equivalent unit|TEU]].{{Citace elektronického periodika [1086] => | titul = PortGraphic: Top15 container ports in Europe in 2018 – PortEconomics [1087] => | periodikum = web.archive.org [1088] => | url = https://www.porteconomics.eu/2019/03/02/portgraphic-top15-container-ports-in-europe-in-2018/ [1089] => | datum vydání = 2019-03-17 [1090] => | datum přístupu = 2023-04-06 [1091] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190317185942/https://www.porteconomics.eu/2019/03/02/portgraphic-top15-container-ports-in-europe-in-2018/ [1092] => | datum archivace = 2019-03-17 [1093] => }} Přístav slouží i osobní dopravě. [1094] => [1095] => === Média === [1096] => Tři hlavní barcelonské deníky jsou El Periódico de Catalunya, La Vanguardia a Ara. První dva jsou vydávány jak v [[Katalánština|katalánštině]], tak i ve [[Španělština|španělštině]], ale Ara má pouze katalánské vydání. Dva hlavní sportovní deníky, které vlastní stejná společnost, se nazývají Sport a El Mundo Deportivo, přičemž oba jsou vydávány pouze ve španělštině. Ve městě jsou k dispozici i celostátní noviny se speciálními místními vydáními, jako je [[El País]], který se tiskne jen ve španělštině, ale [[On-line a off-line|online]] verze je i v katalánštině, nebo [[El Mundo]], který je k dispozici pouze ve španělštině. V nabídce je i několik bezplatných novin, jako například 20 minutos a Qué, obě dvě periodika jsou oboujazyčné. [1097] => [1098] => V roce 1995 byl založen VilaWeb jako vůbec první online zpravodajská webová stránka v [[Katalánsko|Katalánsku]] bez tištěného vydání.{{Citace elektronického periodika [1099] => | titul = Revolució VilaWeb. Tecnologia, periodisme, societat i país (Fins al 25 de setembre) [1100] => | periodikum = Palau Robert [1101] => | url = http://palaurobert.gencat.cat/en/exposicions/sala2/2022/revolucio-vilaweb/ [1102] => | jazyk = en-GB [1103] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1104] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230416192703/https://palaurobert.gencat.cat/en/exposicions/sala2/2022/revolucio-vilaweb/ [1105] => | datum archivace = 2023-04-16 [1106] => }} Toto médium podporuje [[Katalánské hnutí za nezávislost|odtržení]] Katalánska od [[Španělsko|Španělska]]. [1107] => [1108] => Mezi hlavní [[Rozhlas|rozhlasové]] stanice patří například Catalunya Ràdio, RAC 1, RAC 105 nebo Cadena SER. Barcelona má také regionální televizní program, BTV, který vlastní město. [1109] => [1110] => Sídlo společnosti [[Televisió de Catalunya]], [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávního]] katalánského vysílatele, se nachází v obci Sant Joan Despí, v metropolitní oblasti Barcelony. Žádná katalánská televize nemohla existovat během [[Frankistické Španělsko|frankistického režimu]], byla tedy založena až po jeho [[Španělský přechod k demokracii|pádu]]. Tato společnost zahájila zkušební vysílání 11. září 1983 během národního dne Katalánska, pravidelné vysílání započalo dne 16. ledna 1984. [1111] => [1112] => === Cestovní ruch === [1113] => [[Soubor:14-08-05-barcelona-RalfR-022.jpg|náhled|[[Esplanáda|Promenáda]] podél pláže La Barceloneta]] [1114] => [[Soubor:Casa Batllo Overview Barcelona Spain cut.jpg|vlevo|náhled|[[Antoni Gaudí|Gaudího]] stavba [[Casa Batlló]] zapsaná na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]]] [1115] => V roce 2011 byla Barcelona 20. nejnavštěvovanějším městem na světě co do počtu mezinárodních návštěvníků, v Evropě zaujímala pátou pozici po [[Londýn|Londýně]], [[Paříž|Paříži]], [[Istanbul|Istanbulu]] a [[Řím|Římě]], celkový počet návštěvníků z [[Zahraničí|ciziny]] činil 5,5 milionu.{{Citace elektronického periodika [1116] => | titul = Top 100 City Destinations Ranking - Published 2013 [1117] => | periodikum = Euromonitor [1118] => | url = https://www.euromonitor.com/article/top-100-cities-destination-ranking [1119] => | datum vydání = 2013-01-21 [1120] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160301191705/http://blog.euromonitor.com/2013/01/top-100-cities-destination-ranking.html [1121] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1122] => }} Nejen díky oblíbené pěší ulici [[La Rambla]], která je lemovaná stromy je Barcelona hodnocena jako nejoblíbenější město k návštěvě ve [[Španělsko|Španělsku]]. [1123] => [1124] => Barcelona je mezinárodně uznávaná turistická destinace s četnými rekreačními oblastmi, jednou z nejlepších [[Pláž|pláží]] na světě, mírným teplým podnebím a historickými památkami. Ve městě se nachází i osm míst, které jsou součástí [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. Jedná se o díla architekta [[Antoni Gaudí|Antonia Gaudího]], a to [[Güell (park)|park Güell]], [[palác Güell]], [[Casa Milà]], [[Casa Vicens]], kryptu a původní fasádu katedrály [[Sagrada Família]], [[Casa Batlló]] a [[Krypta v Colònii Güell|kryptu v Colònii Güell]].{{Citace elektronického periodika [1125] => | příjmení = Centre [1126] => | jméno = UNESCO World Heritage [1127] => | titul = Works of Antoni Gaudí [1128] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1129] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/320/ [1130] => | jazyk = en [1131] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1132] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200510211151/http://whc.unesco.org/en/list/320 [1133] => | datum archivace = 2020-05-10 [1134] => }} Cestovatelé se v roce 2016 mohli ubytovat v 519 [[Hotel|hotelech]] včetně 35 [[Hvězdička (klasifikace)|pětihvězdičkových]].{{Citace elektronického periodika [1135] => | titul = LOS 10 MEJORES hoteles de 5 estrellas en Barcelona - Tripadvisor [1136] => | periodikum = www.tripadvisor.es [1137] => | url = https://www.tripadvisor.es/Hotels-g187497-zfc5-Barcelona_Catalonia-Hotels.html [1138] => | jazyk = es [1139] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160407073227/https://www.tripadvisor.es/Hotels-g187497-zfc5-Barcelona_Catalonia-Hotels.html [1140] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1141] => }} Celkově je městská turistická infrastruktura rozvinutá. [1142] => [1143] => Vzhledem ke každoročně velkému přílivu turistů se Barcelona, ​​stejně jako mnoho dalších měst oblíbených mezi návštěvníky, musí potýkat s [[Kapsářství|kapsáři]], přičemž nejběžněji kradenými předměty jsou [[Peněženka|peněženky]]. Navzdory určitému počtu kapesních zlodějů je Barcelona považována za jedno z nejbezpečnějších měst, pokud jde o bezpečnost, především díky sofistikované strategii [[policie]], která během více než tří let snížila kriminalitu o 32 %. V roce 2016 ji americký portál [[Business Insider]] označil za 15. nejbezpečnější město na světě.{{Citace elektronického periodika [1144] => | příjmení = Moshinsky [1145] => | jméno = Ben [1146] => | titul = The 15 safest cities in the world [1147] => | periodikum = Business Insider [1148] => | url = https://www.businessinsider.com/the-15-safest-cities-in-the-world-2016-12 [1149] => | jazyk = en-US [1150] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161208023104/http://uk.businessinsider.com/the-15-safest-cities-in-the-world-2016-12/#3-osaka-8236-while-the-japanese-city-of-osaka-rates-highly-for-personal-safety-coming-in-at-number-two-worldwide-it-falls-short-for-cyber-security-coming-in-fifth-place-13 [1151] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1152] => }} [1153] => [1154] => Ačkoliv [[cestovní ruch]] přináší ekonomické výhody, počet turistů městu i škodí. Na začátku roku 2017 více než 150 tisíc demonstrantů varovalo, že turismus destabilizuje město. Mezi [[Slogan|slogany]] na demonstraci patřily například: "Turisté, jděte domů," „Barcelona není na prodej“ nebo „Nenecháme se vyhnat“.{{Citace periodika [1155] => | příjmení = Burgen [1156] => | jméno = Stephen [1157] => | titul = Barcelona marches to curb negative effects of tourism boom [1158] => | periodikum = The Observer [1159] => | datum vydání = 2017-01-29 [1160] => | issn = 0029-7712 [1161] => | jazyk = en-GB [1162] => | url = https://www.theguardian.com/world/2017/jan/29/barcelona-residents-protest-high-rents-fuelled-by-tourism [1163] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1164] => }} {{Wayback|url=https://www.theguardian.com/world/2017/jan/29/barcelona-residents-protest-high-rents-fuelled-by-tourism |date=20230413034843 }} Počet návštěvníků od 90. let silně vzrostl, což zvýšilo náklady obyvatel na [[Nájem|nájemní bydlení]] a přeplnilo veřejná prostranství. V roce 2017 turisté utratili odhadem 30 miliard [[Euro|eur]], někteří místní je však považují za hrozbu pro identitu Barcelony.{{Citace periodika [1165] => | příjmení = Burgen [1166] => | jméno = Stephen [1167] => | titul = 'Tourists go home, refugees welcome': why Barcelona chose migrants over visitors [1168] => | periodikum = The Guardian [1169] => | datum vydání = 2018-06-25 [1170] => | issn = 0261-3077 [1171] => | jazyk = en-GB [1172] => | url = https://www.theguardian.com/cities/2018/jun/25/tourists-go-home-refugees-welcome-why-barcelona-chose-migrants-over-visitors [1173] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1174] => }} {{Wayback|url=https://www.theguardian.com/cities/2018/jun/25/tourists-go-home-refugees-welcome-why-barcelona-chose-migrants-over-visitors |date=20180902145924 }} [1175] => [1176] => V květnu 2017 vyšel v britském deníku [[The Independent]] článek, který zařadil Barcelonu mezi „osm míst, která nejvíce nenávidí turisty“. Text zahrnoval komentář starostky [[Ada Colauová|Ady Colauové]] včetně jejích slov: „Nechceme, aby se město stalo levným obchodem se suvenýry,“ jako příklad uvedla [[Itálie|italské]] [[Benátky]].{{Citace elektronického periodika [1177] => | titul = These are the 8 countries that hate tourists the most [1178] => | periodikum = The Independent [1179] => | url = https://www.independent.co.uk/travel/news-and-advice/places-hate-tourist-the-most-countries-ban-visitors-venice-thailand-amsterdam-japan-onsen-santorini-texas-a7733136.html [1180] => | datum vydání = 2017-11-24 [1181] => | jazyk = en [1182] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180903191513/https://www.independent.co.uk/travel/news-and-advice/places-hate-tourist-the-most-countries-ban-visitors-venice-thailand-amsterdam-japan-onsen-santorini-a7733136.html [1183] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1184] => }} Aby město problém zmírnilo, zastavilo vydávání licencí novým hotelům a prázdninovým bytům a společnosti [[Airbnb|AirBnb]] udělilo pokutu ve výši 30 tisíc eur. Starostka navrhla zavést novou pobytovou taxu a stanovit limit na počet návštěvníků. Justin Francis, zakladatel agentury Responsible Travel, uvedl, že je třeba podniknout kroky k omezení počtu návštěvníků, kteří způsobují krizi nadměrného cestovního ruchu v několika velkých evropských městech: "V konečném důsledku musí být obyvatelé upřednostňováni před turisty, pokud jde o bydlení, infrastrukturu a přístup ke službám, protože mají dlouhodobý podíl na úspěchu města."{{Citace periodika [1185] => | příjmení = Hunt [1186] => | jméno = Elle [1187] => | titul = Residents in tourism hotspots have had enough. So what's the answer? [1188] => | periodikum = The Guardian [1189] => | datum vydání = 2018-07-17 [1190] => | issn = 0261-3077 [1191] => | jazyk = en-GB [1192] => | url = https://www.theguardian.com/cities/2018/jul/17/residents-in-tourism-hotspots-have-had-enough-so-whats-the-answer [1193] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1194] => }} {{Wayback|url=https://www.theguardian.com/cities/2018/jul/17/residents-in-tourism-hotspots-have-had-enough-so-whats-the-answer |date=20180902150429 }} [1195] => [1196] => === Kvalita života === [1197] => Barcelona byla v roce 2015 podle [[Životní styl|lifestylového]] magazínu Monocle 24. nejlepším městem na světě k životu.{{Citace elektronického periodika [1198] => | titul = The Monocle Quality of Life Survey 2015 - Film [1199] => | periodikum = Monocle [1200] => | url = https://monocle.com/film/affairs/the-monocle-quality-of-life-survey-2015/ [1201] => | jazyk = en [1202] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171203045951/https://monocle.com/film/affairs/the-monocle-quality-of-life-survey-2015/ [1203] => | datum přístupu = 2023-04-06 [1204] => }} Podle podobného žebříčku od společnosti Innovation Analysts 2thinknow na 13. místě v žebříčku nejinovativnějších měst.{{Citace elektronického periodika [1205] => | příjmení = billr [1206] => | titul = 2thinknow Innovation Cities Global 256 Index - worldwide innovation city rankings [1207] => | periodikum = Innovation Cities™ Index {{!}} World 500 City Rankings [1208] => | url = https://innovation-cities.com/2thinknow-innovation-cities-global-256-index/10137/ [1209] => | datum vydání = 2009-10-27 [1210] => | jazyk = en-US [1211] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140409165153/http://www.innovation-cities.com/2thinknow-innovation-cities-global-256-index/ [1212] => | datum přístupu = 2023-04-06 [1213] => }} Zároveň je podle Global Wealth and Lifestyle Report 2020 jedno ze světových měst s nejdostupnějším luxusním životním stylem. [1214] => [1215] => == Doprava == [1216] => [1217] => === Silniční === [1218] => [[Soubor:RondaLitoralBCN.JPG|náhled|Dálnice B-10 sloužící jako obchvat]] [1219] => Barcelona leží na třech [[Evropská silnice|evropských silnicích]], a to [[Evropská silnice E15|E15]], která vede podél pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] od [[Algeciras]] až do [[Skotsko|Skotska]], [[Evropská silnice E90|E90]], která vede do [[Madrid|Madridu]] a [[Lisabon|Lisabonu]], a [[Evropská silnice E9|E9]], která vede do [[Paříž|Paříže]]. Doprava je také zajišťována komplexní sítí [[Rychlostní silnice|rychlostních silnic]] a celostátních i regionálních [[Dálnice ve Španělsku|dálnic]], a to konkrétně: [1220] => [1221] => * A-2 do [[Madrid|Madridu]] přes [[Lleida|Lleidu]] a [[Zaragoza|Zaragozu]] [1222] => * A-7 do [[Francie]] přes [[Girona|Gironu]] a do [[Algeciras]] přes [[Valencie|Valencii]], [[Murcia|Murcii]] a [[Málaga|Málagu]] [1223] => * C-16 a C-17 na sever do [[Pyreneje|Pyrenejí]] [1224] => * C-31 a C-32 na sever i na jih podél [[Středozemní moře|Středozemního moře]] [1225] => * C-33 na sever k mimoúrovňové křižovatce s AP-7, bezplatnou alternativou A-7 [1226] => [1227] => Město je obklopeno třemi půlkruhy sloužícími jako [[Okruh k objíždění obce|obchvaty]], a to Ronda de Dalt (B-20) vedoucí v [[podhůří]] hor, Ronda del Litoral (B-10) vedoucí podél pobřeží a Ronda del Mig, který je rozdělen na dvě části, severní a jižní. [1228] => [1229] => Mezi hlavní tepny města patří [[Avinguda Diagonal]] (Diagonální třída), která protíná mnoho domovních bloků diagonálně, čímž porušuje uspořádání do mřížky. Další podobnou ulicí je [[Avinguda Meridiana]], která vede z centra na sever. Poslední z trojice nejvýznamnějších ulic se nazývá [[Gran Via de les Corts Catalanes]], která prochází středem městem z východu na západ, přičemž nijak nevybočuje z mřížkovitého systému ulic. Slavný bulvár [[La Rambla]] býval taktéž důležitou silnicí, ale dnes už se na jeho místě nachází jen [[pěší zóna]]. Všechny tyto třídy se protínají na náměstí Plaça de les Glòries Catalanes. [1230] => [1231] => === Železniční === [1232] => [[Soubor:Barcelona - Estació de França (7495527100).jpg|náhled|Vlaky ve stanici Estació de França]] [1233] => Barcelona je důležitým uzlem španělské železniční sítě. Hlavní stanicí národního i mezinárodního významu je [[Barcelona Sants]]. Vlastní ji stát skrze společnost Adif. Kromě dálkových spojů ji využívá i systém příměstských vlaků Rodalies de Catalunya. Název získala podle stejnojmenné čtvrti. Vlaky využívají celkem 7 ostrovních [[Nástupiště|nástupišť]]. Spojení s ostatními části města je zajištěno díky linkám [[Metro v Barceloně|metra]] L3 a L5. [1234] => [1235] => Druhým důležitým nádražím, které je [[Hlavová stanice|hlavového charakteru]], je [[Barcelona Estació de França]]. To slouží především příměstským a regionálním spojům. Budova byla otevřena již v roce [[1848]], původně sloužila výhradně vlakům přijíždějícím z [[Francie]]. Vzhledem k době vzniku je významnou památkou. Architektura využívá jak klasických, tak modernistických prvků. Dekorace jsou z [[Mramor|mramoru]], [[Bronz|bronzu]] i [[Křišťál|křišťálu]]. Doprava do města je zajištěna místními vlaky, jelikož se přímo u nádraží nenachází žádná stanice metra. [1236] => [1237] => Do města jezdí i [[Vysokorychlostní vlak|vysokorychlostní vlaky]] systému tratí [[AVE]] provozované společností [[Red Nacional de los Ferrocarriles Españoles|RENFE]]. Na trati do Madridu dosahuje maximální rychlost 310 [[Kilometr za hodinu|km/h]], díky čemuž cestovní doba mezi španělským hlavním městem a katalánskou metropolí trvá jen 2,5 hodiny. Obě města spojuje 26 vlaků denně, z čehož 11 je přímých a dalších 15 zastavuje i v menších městech, kvůli čemuž jsou mírně pomalejší. Vlaky ze Španělska zajíždějí zejména na nádraží Barcelona Sants. [1238] => [1239] => Dříve spojení do Francie vyžadovalo změnu rozchodu. Toto zdržení odpadlo po otevření vysokorychlostní trati ve standardním rozchodu. Vysokorychlostní trať do [[Perpignan|Perpignanu]] spojující Barcelonu s Francií, konkrétně městy jako je [[Paříž]], [[Lyon]], [[Marseille]] nebo [[Toulouse]] provozuje společně [[Société nationale des chemins de fer français|SNCF]] i [[Red Nacional de los Ferrocarriles Españoles|RENFE]]. Vlaky z Francie také zajíždějí zejména na nádraží Barcelona Sants.{{Citace elektronického periodika [1240] => | titul = Catalan News Agency - The last High Speed railway stretch between Barcelona and France has finally been unveiled after years of delays [1241] => | periodikum = web.archive.org [1242] => | url = http://www.catalannewsagency.com/politics/item/the-last-high-speed-railway-stretch-between-barcelona-and-france-has-finally-been-unveiled-after-years-of-delays [1243] => | datum vydání = 2014-04-10 [1244] => | datum přístupu = 2023-04-12 [1245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140410223210/http://www.catalannewsagency.com/politics/item/the-last-high-speed-railway-stretch-between-barcelona-and-france-has-finally-been-unveiled-after-years-of-delays [1246] => | datum archivace = 2014-04-10 [1247] => }} [1248] => [1249] => V roce 2023 se má otevřít nová železniční stanice pro severní a východní části města s názvem Barcelona Sagrera.{{Citace elektronického periodika [1250] => | titul = El AVE llegará a la Sagrera a finales de 2023 con la estación sin acabar [1251] => | periodikum = metropoliabierta.elespanol.com [1252] => | url = https://metropoliabierta.elespanol.com/el-pulso-de-la-ciudad/ave-llegara-sagrera-finales-2023-estacion_50439_102.html [1253] => | datum vydání = 2022-02-27 [1254] => | jazyk = es [1255] => | datum přístupu = 2023-04-26 [1256] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230426135035/https://metropoliabierta.elespanol.com/el-pulso-de-la-ciudad/ave-llegara-sagrera-finales-2023-estacion_50439_102.html [1257] => | datum archivace = 2023-04-26 [1258] => }} Práce byly zahájeny již v roce 2009, ale první návrhy se objevily již v 80. letech. Po jejím otevření by pak současná stanice Barcelona Sants nadále plnila svou funkci, ale zejména jen pro jižní a západní oblasti Barcelony. Rozpočet výstavby činí necelých 703 milionů eur. Po otevření nové stanice se plánuje zrealizovat nová výstavba v bezprostředním okolí. Spojení s městem budou zajišťovat linky [[Metro v Barceloně|metra]] 4, 9 a 10. K dispozici bude i [[autobusové nádraží]]. Celý železniční komplex bude zcela v podzemí s výjimkou nádražní budovy. [1259] => [1260] => === Letecká === [1261] => {| class="infobox" style="float:right; text-align:right; vertical-align:bottom;" [1262] => | colspan="2" align="center" |'''Nejvytíženější zahraniční trasy (2022)''' [1263] => |- [1264] => | align="left" |{{Vlajka|Nizozemsko}} [[Letiště Amsterdam Schiphol|Amsterdam-Schiphol]] [1265] => |1 207 600 [1266] => |- [1267] => | align="left" |{{Vlajka|Francie}} [[Letiště Charlese de Gaulla|Paříž-De Gaulle]] [1268] => |1 105 095 [1269] => |- [1270] => | align="left" |{{Vlajka|Spojené království}} [[Letiště London Gatwick|Londýn-Gatwick]] [1271] => |1 009 236 [1272] => |- [1273] => | align="left" |{{Vlajka|Itálie}} [[Letiště Řím-Fiumicino|Řím-Fiumicino]] [1274] => |952 609 [1275] => |- [1276] => | align="left" |{{Vlajka|Francie}} [[Letiště Paříž-Orly|Paříž-Orly]] [1277] => |946 676 [1278] => |- [1279] => | align="left" |{{Vlajka|Portugalsko}} [[Letiště Lisabon-Portela|Lisabon-Portela]] [1280] => |919 826 [1281] => |- [1282] => | align="left" |{{Vlajka|Itálie}} [[Letiště Malpensa|Milán-Malpensa]] [1283] => |796 950 [1284] => |- [1285] => | align="left" |{{Vlajka|Německo}} [[Letiště Frankfurt nad Mohanem|Frankfurt-Rhein-Mann]] [1286] => |782 724 [1287] => |- [1288] => | align="left" |{{Vlajka|Belgie}} [[Letiště Brusel|Brusel-Zaventem]] [1289] => |700 387 [1290] => |- [1291] => | align="left" |{{Vlajka|Německo}} [[Letiště Mnichov|Mnichov-Franz Josef Strauss]] [1292] => |696 318 [1293] => |} [1294] => [[Soubor:Airport Barcelona seen from air.jpg|vlevo|náhled|Letiště Barcelona El-Prat]] [1295] => Hlavním letištěm v Barceloně i v celém [[Katalánsko|Katalánsku]] je mezinárodní [[letiště Barcelona-El Prat]], které se nachází asi 17 km jihozápadně od centra Barcelony. Je to druhé největší letiště ve [[Španělsko|Španělsku]] co do počtu odbavených cestujících a největší na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. V roce 2018 odbavilo více než 50 milionů cestujících,{{Citace elektronického periodika [1296] => | titul = Wayback Machine [1297] => | periodikum = web.archive.org [1298] => | url = http://www.aena.es/csee/ccurl/463/358/12.Estadisticas_Diciembre_2018.pdf [1299] => | datum vydání = 2019-01-15 [1300] => | datum přístupu = 2023-04-13 [1301] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190115023002/http://www.aena.es/csee/ccurl/463/358/12.Estadisticas_Diciembre_2018.pdf [1302] => | datum archivace = 2019-01-15 [1303] => }} do začátku [[pandemie covidu-19]] tento počet každoročně rostl, například v roce 2012 tento počet dosahoval jen 35 milionů.http://www.webcitation.org/6GsiyYqw2?url=http://www.aena.es/csee/ccurl/74/661/anual-provisional-2012.pdf Jedná se o důležité letiště pro [[Nízkonákladová letecká společnost|nízkonákladové]] [[Letecká společnost|aerolinky]] [[Vueling|Vueling Airlines]] a [[Ryanair]], ale i pro [[Iberia]] nebo [[Air Europa]]. Ačkoli nejvíce cestujících využívá spojení v rámci [[Evropa|Evropy]], v nabídce některých společností jsou i destinace v [[Latinská Amerika|latinské Americe]], [[Spojené státy americké|Spojených státech]], [[Asie|Asii]] i [[Afrika|Africe]]. Letiště je s městem spojuje dálnice, [[Metro v Barceloně|metro]], do něhož je možné nastoupit hned ve dvou stanicích linky L9, příměstský vlak a pravidelná autobusová doprava. [1304] => [1305] => Některé zejména nízkonákladové letecké společnosti také využívají letiště Girona-[[Costa Brava]], jež leží asi 90 km na sever od města u [[Girona|Girony]], letiště Reus, které se nachází o 77 km jižněji u města [[Reus]], nebo letiště Lleida-Alguaire u [[Lleida|Lleidy]], které stojí asi 150 km na západ od města. Letiště Sabadell je menší letiště v nedalekém městečku Sabadell, věnuje se však výcviku pilotů, slouží soukromým letům a pro [[aerotaxi]]. [1306] => [1307] => === Lanovky === [1308] => [[Soubor:Zoom sur le téléphérique du port de Barcelone.jpg|náhled|Lanovka Port Vell]] [1309] => Stejné dvě společnosti, které provozují [[Metro v Barceloně|metro]], tedy barcelonská TMB a katalánská FGC, se dělí o provoz tří [[Pozemní lanová dráha|pozemních lanových drah]] ve městě. Tu na vrchol [[Montjuïc]] provozuje společnost TMB. Vede převážně tunelem a spojuje metro se sportovišti a atrakcemi na kopci. Celková délka dosahuje 758 metrů. Byla otevřena v roce 1928 při příležitosti [[Světová výstava|světové výstavy]]. Před [[Letní olympijské hry 1992|letní olympiádou v roce 1992]] prošla rozsáhlou rekonstrukcí.{{Citace elektronického periodika [1310] => | titul = Funicular de Montjuïc [1311] => | periodikum = www.trenscat.com [1312] => | url = http://www.trenscat.com/tmb/funimontjuic_ct.html [1313] => | datum přístupu = 2023-05-01 [1314] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210422223321/https://www.trenscat.com/tmb/funimontjuic_ct.html [1315] => | datum archivace = 2021-04-22 [1316] => }} [1317] => [1318] => Horní stanice sousedí s [[Visutá lanová dráha|kabinkovou lanovkou]] Telefèric de Montjuïc, kterou provozuje stejná společnost. Telefèric de Montjuïc vede na samotný vrchol hory [[Montjuïc]]. Zajímavostí je, že uprostřed cesty se kabinky otáčí o [[pravý úhel]]. Tato lanovka měří 752 metrů, během nichž vystoupá 85 výškových metrů. Na rozdíl od podzemní lanovky zmíněné v předchozím odstavci není součástí [[Integrovaný dopravní systém|integrovaného dopravního systému]]. [1319] => [1320] => Další kabinkovou lanovkou je Port Vell, která spojuje starý přístav (Port Vell) se starým městem a horou [[Montjuïc]]. jako turistická atrakce byla otevřena v roce 1931. Délka činí 1,3 kilometru. Zajímavostí je, že jedna z věží lanovky během [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]] sloužila vojenským účelům. [1321] => [1322] => Na vrchol Tibidabo vede pozemní lanová dráha provozovaná společností FGC. U dolní stanice končí Tramvia Blau. Měří 1 130 metrů. Na vrcholu se nachází [[zábavní park]] a kostel Expiatori del Sagrat Cor. Poslední barcelonskou lanovkou je Vallvidrera, která spojuje vlakové nádraží s rezidenčními oblastmi na vrcholu Vallvidrera. [1323] => [1324] => === Městská hromadná === [1325] => [1326] => ==== Metro ==== [1327] => [[Soubor:LlefiàL10.JPG|náhled|Stanice Llefià na lince L10]] [1328] => [[Soubor:Barcelona Metro Map.svg|vlevo|náhled|Mapa metra v Barceloně]] [1329] => [[Metro v Barceloně|Barcelonské metro]] je síť rychlých elektrifikovaných železničních linek, které vedou většinou v podzemí. Spojují centrum města a předměstí. Je součástí systému [[Veřejná doprava|veřejné dopravy]] města, kterou organizuje Autoritat del Transport Metropolità (ATM), tato společnost určuje i jednotné tarify. Od roku 2014 je síť metra provozována dvěma samostatnými společnostmi, Transports Metropolitans de Barcelona (TMB) a Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya (FGC). Systém zahrnuje 12 linek, přičemž čtyři provozuje FGC (6-8, 12) a osm TMB (1-5, 9-11). V současné době se staví dvě linky, L9 a L10, jejichž střední část bude společná. V současnosti jsou obě linky složeny ze dvou na sobě nezávislých úseků, prostřední úsek však nebyl k roku 2023 otevřen. [1330] => [1331] => K roku 2023 dosahovala celková délka sítě 166 kilometrů se 189 stanicemi. V roce 2018 metro využilo 355,5 milionu cestujících, denně tedy necelý milion.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://doc.atm.cat/ca/_dir_transmet/xifres_2018.pdf |datum přístupu=2023-04-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20221002054328/https://doc.atm.cat/ca/_dir_transmet/xifres_2018.pdf |datum archivace=2022-10-02 }} Linky mají různý [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]], konkrétně L1 metrový (1000 mm), L8 španělský široký (1672 mm) a na zbytku linek se využívá standardní rozchod 1435 mm. [1332] => [1333] => První předchůdce metra spojující obec Sarrià s městem byl otevřen 1863 soukromou společností Ferrocarril de Sarrià a Barcelona. Později se tato linka přeměnila na linku metra L6. Barcelonské metro jako takové bylo založeno v roce 1924 po otevření linky Gran Metro mezi Lesseps a [[Katalánské náměstí|Katalánským náměstím]]. Dnes je součástí linky L3. O dva roky později bylo postaveno Metro Transversal, které je dnes součástí linky L1, a spojovalo stanice Plaça de Catalunya a la Bordeta. [1334] => [1335] => ==== Cercanías ==== [1336] => [[Soubor:Rodalies tren malgrat de mar RENFE Class 447.JPG|náhled|Vlak systému Cercanías]] [1337] => Cercanías je společný název pro příměstské a regionální vlakové linky provozované různými společnostmi, konkrétně Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya (FGC), jež provozuje i některé linky [[Metro v Barceloně|metra]], a španělským národním železničním dopravcem [[Red Nacional de los Ferrocarriles Españoles|Renfe]]. Celkově se síť skládá z 16 linek, obě společnosti jich provozují po osmi. [1338] => [1339] => Linky S1 a S2, které provozuje FGC, vedou do měst [[Terrassa|Tarrassa]] (S1) a [[Sabadell]] (S2) ze stanice pod [[Katalánské náměstí|Katalánským náměstím]]. Tato trať z části vznikla již v roce 1863 jako předchůdce dnešního metra. Celková délka dosahuje 48,1 kilometru. Část v centru města je sdílena s linkami metra L6 a L7, což je také důvod, proč je provozuje stejná společnost. [1340] => [1341] => Linky S3, S4, R5 (R50), R6 (R60), S8 a S9 provozuje také společnost FGC. Všechny vedou ze stanice pod Španělským náměstím (Plaça d'Espanya) na západ přes město [[L'Hospitalet de Llobregat]], kde do města Martorell, kde se větví do obcí Igualada a Manresa. Většina z nich však končí dříve, blíže centru Barcelony. Po této trase vede i linka metra L8. [1342] => [1343] => Rodalies de Catalunya je systém příměstských vlaků v Katalánsku provozovaný společností Renfe. Je spravován vládou Katalánska a provozován španělským železničním dopravcem Renfe. V roce 2016 využilo systém 117 milionů cestujících, ale toto číslo zahrnuje i jiné spoje po okolí jiných měst.{{Citace elektronického periodika [1344] => | titul = Renfe ha transportat 117 milions de viatgers als serveis de Rodalies de Catalunya. Rodalies de Catalunya. Generalitat de Catalunya [1345] => | periodikum = web.archive.org [1346] => | url = http://rodalies.gencat.cat/ca/actualitat/Viatgers_Rodalies [1347] => | datum vydání = 2017-02-05 [1348] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1349] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170205100027/http://rodalies.gencat.cat/ca/actualitat/Viatgers_Rodalies [1350] => | datum archivace = 2017-02-05 [1351] => }} Většina sítě vznikla z příměstských a regionálních linek provozovaných na hlavních tratích, které však byly dříve pod správou španělské vlády. Tento systém, zejména příměstská doprava v Barceloně, je kritizována za vysoký počet incidentů, které obvykle vedou ke značným zpožděním, došlo i k některým menším nehodám se zraněním.{{Citace periodika [1352] => | příjmení = Cordero [1353] => | jméno = Dani [1354] => | titul = 16 millones de usuarios abandonan Rodalies por las averías y la crisis [1355] => | periodikum = El País [1356] => | datum vydání = 2013-08-25 [1357] => | issn = 1134-6582 [1358] => | jazyk = es [1359] => | url = https://elpais.com/ccaa/2013/08/25/catalunya/1377456534_875908.html [1360] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1361] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/ccaa/2013/08/25/catalunya/1377456534_875908.html |date=20230414135726 }} [1362] => [1363] => Tento systém zahrnuje linky R1, R2, R2 Nord, R2 Sud, R3, R4, R7 a R8. Všechny linky až na R8 vedou přes hlavní nádraží Barcelona Sants. Linka R2 Nord zajišťuje i spojení s [[Letiště Barcelona-El Prat|letištěm Barcelona-El Prat]]. [1364] => [1365] => ==== Tramvaje ==== [1366] => [[Soubor:Trambesos Citadis T4.jpg|vlevo|náhled|Tramvaje v systému Trambesòs]] [1367] => [[Soubor:Trambaixcornella.jpg|náhled|Tramvaj v systému Trambaix]] [1368] => V Barceloně fungují tři samostatné [[Tramvaj|tramvajové]] sítě. Ačkoliv mělo město v minulosti rozsáhlou síť, v roce 1971 byla zrušena s výjimkou dnešního úseku k lanovce na Tibidabo. V roce 2004 byly otevřeny dva oddělené systémy, Trambaix na západě a Trambesòs na východě. V budoucnosti se zvažuje propojení obou částí tratí vedoucí po třídě Avinguda Diagonal. [1369] => [1370] => Tramvia Blau je 1,3 kilometru dlouhý úsek spojující linku metra L7 s lanovkou na Tibidabo. Na této trase vystoupá 93 výškových metrů. Ačkoli ji provozuje Transports Metropolitans de Barcelona (TMB), nepatří do [[Integrovaný dopravní systém|integrovaného dopravního systému]] a cestující si musí zakoupit samostatnou jízdenku.{{Citace elektronického periodika [1371] => | titul = El Tramvia Blau [1372] => | periodikum = www.trenscat.com [1373] => | url = http://www.trenscat.com/tmb/tramviablau_ct.html [1374] => | datum přístupu = 2023-04-14 [1375] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210423000915/https://www.trenscat.com/tmb/tramviablau_ct.html [1376] => | datum archivace = 2021-04-23 [1377] => }} [1378] => [1379] => Systém Trambaix na západě zahrnuje tři různé linky, a to T1, T2 a T3. Celková délka dosahuje 32 kilometrů. Název vznikl jako složení výrazů tram pro tramvaj a Baix jako označení regionu. První část tohoto systému byla otevřena v roce 2004, v dalších letech se otevřely zbylé části. [1380] => [1381] => Systém Trambesòs na východě zahrnuje tři různé linky, a to T4, T5 a T6. Celková délka dosahuje 14 kilometrů. Název vznikl jako složení výrazů tram pro tramvaj a Besòs jako názvu řeky. První část tohoto systému byla otevřena v roce 2004, v dalších letech se otevřely zbylé části. [1382] => [1383] => ==== Autobusy ==== [1384] => Autobusy v Barceloně jsou dalším z pilířů městské dopravy. Zahrnují rozsáhlou síť městských a příměstských autobusů jezdících ve dne i v noci. Většinu služeb poskytuje TMB, ale menšinový podíl drží i soukromé společnosti, které však dodržují tarify ATM. Speciální linkou vybočující z ceníků je Aerobús spojující centrum města s letištěm [[Letiště Barcelona-El Prat|Barcelona-El Prat]]. [1385] => [1386] => Jako konečná stanice pro dálkové a regionální autobusy slouží Estació del Nord, bývalé železniční nádraží, které bylo za tímto účelem upraveno po [[Letní olympijské hry 1992|Letních olympijských hrách 1992]], kdy se v budově konaly zápasy ve [[Stolní tenis|stolním tenisu]]. [1387] => [1388] => == Infrastruktura == [1389] => [1390] => === Energetika === [1391] => [[Soubor:Central CC Puerto Barcelona.jpg|náhled|Barcelonská elektrárna]] [1392] => Nejvýznamnější elektrárnou na území města je Barcelonská elektrárna. Jedná se o [[Paroplynová elektrárna|paroplynovou elektrárnu]], k výrobě energie tedy využívá [[zemní plyn]]. Oproti běžnějším [[Uhelná elektrárna|uhelným elektrárnám]] jsou [[Emise (ekologie)|emise]] [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] nižší o 70 %. Nachází se v nákladním [[Barcelonský přístav|Barcelonském přístavu]]. Skládá se ze dvou jednotek, každá z nich disponuje [[Výkon|výkonem]] 425 MW, celkový výkon tedy dosahuje 850 MW. Komplex vlastní společnost Naturgy, dříve známá jako Gas NAtural Fenosa, která působí v celém [[Španělsko|Španělsku]] i mimo něj. Elektrárna byla zprovozněna v roce 2011 po třech letech výstavby. [1393] => [1394] => V roce 2019 Barcelona celkově spotřebovala 15 320 [[Watthodina|GWh]] [[Elektřina|elektřiny]], což představuje 9,36 MWh na obyvatele. V posledních letech toto číslo klesá, ale do roku 2005 byl [[Časová řada|trend]] opačný, tehdy spotřeba dosahovala téměř 20 tisíc GWh.https://bcnroc.ajuntament.barcelona.cat/jspui/bitstream/11703/123636/1/Balanç_energia_2019.pdf{{Nedostupný zdroj}} [1395] => [1396] => Většina elektřiny spotřebované v Barceloně pochází z [[Jaderná elektrárna|jaderných elektráren]], které se ovšem nenachází na území města, jejich podíl dosahuje až 52,8 %. Dalších 30,4 % pochází z různých paliv jako je například [[zemní plyn]] nebo jiná kapalná paliva. Jen menšina elektrické energie je vyrobená z [[Obnovitelná energie|obnovitelných zdrojů]]. 8,2 % pochází z [[Vodní elektrárna|vodních elektráren]] a 6,7 % z elektráren [[Větrná energie|větrných]]. Ani ne procento pochází ze [[Sluneční elektrárna|solárních elektráren]]. [1397] => [1398] => Nejvíce elektřiny spotřebuje [[terciární sektor]], [[Domácnost|domácnosti]] a na třetím místě [[doprava]]. Podíl elektřiny využívané [[Průmysl|průmyslem]] nedosahuje ani poloviny spotřeby [[Doprava|dopravy]], natož domácností a služeb. Toto může být způsobeno i faktem, že některé významné továrny se nenacházejí v samotném městě, ale v okolních obcích v [[Provincie Barcelona|provincii Barcelona]]. [1399] => [1400] => === Zdravotnictví === [1401] => [[Soubor:Hospital de la Santa Creu i Sant Pau 24.jpg|náhled|[[Nemocnice Sant Pau|Nemocnice Svatého Pavla]]]] [1402] => Významnou architektonickou dominantou města a bývalou [[Nemocnice|nemocnicí]], která fungovala až do roku 2009, je [[Nemocnice Sant Pau]] neboli Nemocnice [[Pavel z Tarsu|Svatého Pavla]]. Jedná se o komplex budov z počátku 20. století postavený dle návrhu katalánského architekta [[Lluís Domènech i Montaner|Lluíse Domènecha i Montaner]]. Nemocnice v této oblasti však byla založena již v roce 1401. Po rekonstrukci se nemocnice přestěhovala do modernějších budov. [1403] => [1404] => Nejrozsáhlejším nemocničním komplexem v celém [[Katalánsko|Katalánsku]] je [[Fakultní nemocnice]] Vall d'Hebron. Nachází se na severu města. Počet lůžek je 1146, počet [[Operační sál|operačních sálů]] dosahuje čísla 45. Nemocnice zaměstnává přes 7 tisíc odborníků různých oborů. Areál je rozdělen do tří částí, a to na všeobecnou nemocnici, [[Porodnice|porodnici]] a část pro [[Ortopedie|ortopedii]] a [[Rehabilitační lékařství|rehabilitaci]]. [1405] => [1406] => Jednou z nejlepších nemocnic na světě vůbec je podle časopisu [[Newsweek]] Hospital Clínic de Barcelona.{{Citace elektronického periodika [1407] => | příjmení = Newsweek [1408] => | titul = World's Best Hospitals 2020 - Top 100 Global [1409] => | periodikum = Newsweek [1410] => | url = https://www.newsweek.com/best-hospitals-2020 [1411] => | datum vydání = 2020-02-24 [1412] => | jazyk = en [1413] => | datum přístupu = 2023-05-01 [1414] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230131032518/https://www.newsweek.com/best-hospitals-2020 [1415] => | datum archivace = 2023-01-31 [1416] => }} Ta své brány otevřela [[23. prosinec|23. prosince]] 1906. Původní kapacita činila 400 pacientů. Nachází se ve čtvrti Eixample. Spolupracuje s lékařskou fakultou [[Barcelonská univerzita|Barcelonské univerzity]]. Kapacita činí 806 lůžek. [1417] => [1418] => == Vzdělávání == [1419] => Město má rozsáhlou síť veřejných škol, od [[Mateřská škola|mateřských škol]] až po [[Střední škola|střední školy]]. učební plán určují katalánské úřady, ale za chod škol zodpovídá město. Existuje také mnoho soukromých škol, často se jedná o [[Církevní škola|církevní]] římskokatolické. Většina takových škol dostává dotaci od úřadů na každého studenta, podléhá kontrole ze strany veřejných orgánů a je po nich požadováno, aby se řídily stejnými [[Školní vzdělávací program|osnovami]] jako veřejné školy, ačkoli účtují [[školné]]. Tyto školy se označují jako escoles concertades. Financování škol označených jako escoles privades je zcela soukromé. [1420] => [1421] => Vyučovacím jazykem na veřejných školách a escoles concertades je dle katalánského školského zákona [[katalánština]]. [[Španělština|Španělštinu]] mohou při vyučování používat učitelé [[Španělská literatura|španělské literatury]] nebo jazyka a cizí jazyky učitelé daných jazyků. Výuka cizích jazyků je omezená, žádná nesoukromá škola nemůže vyučovat cizí jazyk po dobu delší než je polovina školního dne. [1422] => [1423] => === Vysokoškolské vzdělávání === [1424] => [[Soubor:Universidad de Barcelona, Canciller del Ecuador ofrece conferencia (11986731433).jpg|náhled|Hlavní sál [[Barcelonská univerzita|Barcelonské univerzity]]]] [1425] => Barcelona má dobře rozvinutý systém vysokoškolského vzdělávání. Nejprominentnější z nich je [[Barcelonská univerzita]], založená roku 1450, a [[Univerzita Pompea Fabry]]. Ve městě taktéž sídlí Katalánská [[Polytechnika|polytechnická]] univerzita. Mezi soukromé školy patří například EADA Business School, založená v roce 1957, která se stala první barcelonskou institucí připravující na [[Manažer|manažerské]] a podnikatelské uplatnění. Další soukromé školy jsou IESE Business School, Ramon Llull University, [[Toulouse Business School]] a Open University of Catalonia, přičemž posledně jmenovaná je internetová. Autonomní univerzita v Barceloně, další veřejná univerzita, se nachází v Bellaterře, která leží v metropolitní oblasti. [1426] => [1427] => Barcelonská univerzita byla v roce 1450 jako třetí univerzita na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]]. V počtu studentů akreditovaných studijních programů, který dosahuje 63 tisíc,{{Citace elektronického periodika [1428] => | titul = Pàgina d'inici - Universitat de Barcelona - UB [1429] => | periodikum = Universitat de Barcelona [1430] => | url = https://web.ub.edu/ [1431] => | jazyk = ca-ES [1432] => | datum přístupu = 2023-04-15 [1433] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230416192740/https://web.ub.edu/inici [1434] => | datum archivace = 2023-04-16 [1435] => }} obsadila druhé místo mezi vysokými školami ve [[Španělsko|Španělsku]]. Skládá se ze šestnácti [[Fakulta|fakult]] a provozuje Barcelonské universitní centrum - UNIBA. [1436] => [1437] => == Architektura a památky == [1438] => [1439] => === Architektura === [1440] => {{Panorama|obrázek=Barcelona. View from Tibidabo.jpg|popisek=Pohled na město}}[[Soubor:Pont del Bisbe - panoramio.jpg|náhled|Pont del Bisbe v gotické čtvrti]] [1441] => Nejstarší částí města je [[Barri Gòtic]], neboli Gotická čtvrť, v samotném srdci Barcelony. Mnoho budov pochází ze [[Středověk|středověku]], některé ale i z období Římské říše. Mezi důležité gotické památky patří [[palác katalánské Generalitat]], Velký královský palác (Palau Reial Major), Biskupský palác (Palacio Episcopal de Barcelona), Klášter Svaté Anny). Casa Marti s kavárnou [[Els Quatre Gats]] a také barcelonská radnice (Casa de la Ciutat) a mnoho dalších. [1442] => [1443] => V Gotické čtvrti se nachází i [[katedrála svatého Kříže a svaté Eulálie|katedrála sv. Kříže a sv. Eulálie]], někdy označovaná jako Barcelonská katedrála, vybudovaná mezi 13. a 20. stoletím na místě, kde dříve stály dva starověké kostely. V [[Krypta|kryptě]] [[Eulálie z Barcelony|svaté Eulálie]] pod hlavním oltářem lze spatřit jemně opracovaný [[Sádrovec|alabastrový]] sarkofág. Obrazy na něm, které představují sv. Gabriela, [[svatý Ambrož|sv. Ambrože]], sv. Martina a Proměnění Krista, jsou nejcennější umělecké poklady v katedrále. [1444] => [[Soubor:Barcelona Santa Maria del Pi esterno.jpg|vlevo|náhled|[[Rozeta (architektura)|Rozeta]] na fasádě kostela Santa Maria del Pi]] [1445] => Ve 14. století byl postaven kostel Santa Maria del Pi, jehož věž dotváří typický pohled na gotickou čtvrť. Důležitým prvkem na fasádě je [[Rozeta (architektura)|rozeta]], ačkoli se jedná o repliku po vypálení kostela [[Anarchismus|anarchisty]] v roce 1936. Kostel Santa Ana stojí mimo hlavní turistické trasy, navzdory blízkosti Katalánského náměstí. Jeho stavba trvala tři staletí, zachycuje přechod od románského stylu ke gotické architektuře. Dalším příkladem katalánské gotiky je [[Kostel Santa Maria del Mar (Barcelona)|kostel Santa Maria del Mar]]. Jeho stavba trvala pouhých 55 let.{{Citace elektronického periodika [1446] => | titul = Tota l'esplendor de Santa Maria del Mar, a la pantalla {{!}} Barcelona Cultura [1447] => | periodikum = www.barcelona.cat [1448] => | url = https://www.barcelona.cat/barcelonacultura/ca/recomanem/visita-virtual-santa-maria-mar [1449] => | datum přístupu = 2023-04-15 [1450] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220810220711/https://www.barcelona.cat/barcelonacultura/ca/recomanem/visita-virtual-santa-maria-mar [1451] => | datum archivace = 2022-08-10 [1452] => }} Středověké loděnice Les Drassanes, které leží nedaleko přístavu, jsou největším a nejzachovalejším zařízením tohoto druhu. Byly vybudovány ve [[14. století]], dnes slouží Námořnímu muzeu. [1453] => [1454] => Bazilika Panny Marie Milosrdné je barokní kostel, jehož kopule je osazena sochou [[Maria (matka Ježíšova)|panny Marie]]. Jedná se o druhou stavbu ve městě, jež získala titul [[basilica minor]], předčila ji pouze Barcelonská katedrála. [1455] => [1456] => Ve městské čtvrti Ribera se ulice křižují v pravých úhlech. Jednou z nejdůležitějších je ulice Montcada, která existovala již ve [[12. století]], odkdy v ní bydlely nejmocnější šlechtické rodiny města. V palácích Palau Aguilar a Palau del Baró de Castellet z [[15. století]] je dnes Picassovo muzeum. [1457] => [1458] => Do [[Dějiny architektury|dějin architektury]] se zapsal i katalánský architekt [[Katalánský modernismus|modernistických]] staveb [[Antoni Gaudí]]. [1459] => [[Soubor:Barcelona (4728498040).jpg|náhled|[[Barcelonský pavilon]]]] [1460] => V Barceloně byl pro světovou výstavu v roce 1929 postaven [[Barcelonský pavilon|německý pavilon]], dnes označovaný jako Barcelonský, který navrhl [[Ludwig Mies van der Rohe]]. Stal se symbolem moderní architektury, ztělesňoval autorovy [[Aforismus|aforismy]] „méně je více“ a „Bůh je v detailech".{{Citace monografie [1461] => | příjmení = Rybczynski [1462] => | jméno = Witold [1463] => | titul = The look of architecture [1464] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/45284714 [1465] => | vydavatel = Oxford University Press [1466] => | místo = New York [1467] => | počet stran = xiv, 130 pages [1468] => | isbn = 0-19-513443-5 [1469] => | isbn2 = 978-0-19-513443-8 [1470] => | oclc = 45284714 [1471] => }}  Barcelonský pavilon byl zamýšlen jako provizorní stavba a byl zbořen necelý rok dokončení v roce 1930. V roce 1986 byl na nátlak architektů obnoven. Často je přirovnáván k [[Vila Tugendhat|vile Tugendhat]], obě stavby navrhl stejný architekt ve stejném roce. [1472] => [1473] => ==== Gaudí ==== [1474] => K nejznámějším Gaudího dílům patří chrám [[Sagrada Familia]], symbol města a mistrovské dílo, které dodnes není dokončeno. Výstavba stále probíhá, je ale financována pouze z darů a vstupného, práce tedy postupují pomalu. Dokončení je plánováno na rok 2026.{{Citace elektronického periodika [1475] => | příjmení = Lawson-Tancred [1476] => | jméno = Jo [1477] => | titul = The Sagrada Familia Will Finally Be Completed in 2026. The Last Challenge? Demolishing the Homes of Some 3,000 Local Residents [1478] => | periodikum = Artnet News [1479] => | url = https://news.artnet.com/art-world/sagrada-familia-2026-local-residents-2254826 [1480] => | datum vydání = 2023-02-13 [1481] => | jazyk = en-US [1482] => | datum přístupu = 2023-04-15 [1483] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230403115545/https://news.artnet.com/art-world/sagrada-familia-2026-local-residents-2254826 [1484] => | datum archivace = 2023-04-03 [1485] => }} Gaudí se tomuto objektu věnoval od roku [[1883]] do své smrti v roce [[1926]] veškerou tvůrčí sílou. Mohutná stavba s vysoko vyčnívajícími věžemi se stala nejvýraznějším bodem barcelonského panoramatu. V centru města lze navštívit i další Gaudího známé stavby, dům Milà ([[Casa Milà]]) přezdívaný La Pedrera a dům Batlló ([[Casa Batlló]]). [1486] => [1487] => V [[Park Güell|parku Güell]], který nabízí i výhledy na město, se nachází muzeum tohoto slavného architekta. Na místě se nachází mnoho dekorací, například lavičky zdobené barevnými keramickými střepy. [1488] => [1489] => === Pláže === [1490] => [[Soubor:Platges de Barcelona.svg|náhled|Pláže v Barceloně]] [1491] => Barcelonské pláže jsou podle časopisu [[National Geographic Magazine|National Geographic]] jedny z deseti nejlepších městských pláží na světě.{{Citace elektronického periodika [1492] => | titul = Top 10 Beach Cities -- National Geographic [1493] => | periodikum = Travel [1494] => | url = https://www.nationalgeographic.com/travel/article/beach-cities-photos [1495] => | datum vydání = 2010-07-08 [1496] => | jazyk = en [1497] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100721215624/http://travel.nationalgeographic.com/travel/top-10/beach-cities-photos/ [1498] => | datum přístupu = 2023-04-15 [1499] => }} Jejich celková délka dosahuje 4,5 kilometru. Tři pláže, Sant Sebastià, Barceloneta a Somorrostro, jsou největší, nejstarší a nejnavštěvovanější v Barceloně. Leží blízko centra města. [1500] => [1501] => Olympijský přístav je odděluje od ostatních městských pláží, a to Nova Icària, Bogatell, Mar Bella, Nova Mar Bella a Llevant. Tyto pláže, jejichž délka se pohybuje v rozmezí od 400 do 640 metrů byly otevřeny při příležitosti [[Letní olympijské hry 1992|letních olympijských her v roce 1992]] po [[Demolice|demolici]] mnoha průmyslových budov na pobřeží. V současnosti je [[Písek (materiál)|písek]] na pláži uměle doplňován vzhledem k tomu, že jej bouře pravidelně odnášejí. [1502] => [1503] => === Parky a lesy === [1504] => [[Soubor:Ciutadella Park fountain.jpg|náhled|Fontána v parku de la Cituadella]] [1505] => V Barceloně se nachází asi šedesát parků, z nichž dvanáct je historických, pět botanických, čtyřicet pět městských a šest lesních.{{Citace elektronického periodika [1506] => | titul = Parcs i Jardins, el teu espai [1507] => | periodikum = web.archive.org [1508] => | url = http://www.bcn.es/parcsijardins/cat/parcs/pa_mapa.htm [1509] => | datum vydání = 2010-01-05 [1510] => | datum přístupu = 2023-04-15 [1511] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100105064630/http://www.bcn.es/parcsijardins/cat/parcs/pa_mapa.htm [1512] => | datum archivace = 2010-01-05 [1513] => }} Jejich celková plocha činí asi 10 % města rozlohy města.{{Citace elektronického periodika [1514] => | titul = Wayback Machine [1515] => | periodikum = web.archive.org [1516] => | url = http://www.bcn.es/estadistica/catala/dades/inf/guies/bcn.pdf [1517] => | datum vydání = 2012-02-20 [1518] => | datum přístupu = 2023-04-15 [1519] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120220062823/http://www.bcn.es/estadistica/catala/dades/inf/guies/bcn.pdf [1520] => | datum archivace = 2012-02-20 [1521] => }} Celková plocha se zvětšuje, asi o 10 hektarů za rok. Při přepočtu zelených ploch na obyvatele, vychází na každého 18,1 metrů čtverečních.{{Citace elektronického periodika [1522] => | titul = Parcs i Jardins > Els Parcs > Hist�ria > La democr�cia [1523] => | periodikum = web.archive.org [1524] => | url = http://www.bcn.es/parcsijardins/cat/parcs/pa_his_demo.htm [1525] => | datum vydání = 2009-03-31 [1526] => | datum přístupu = 2023-04-15 [1527] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090331111427/http://www.bcn.es/parcsijardins/cat/parcs/pa_his_demo.htm [1528] => | datum archivace = 2009-03-31 [1529] => }} [1530] => [1531] => Z barcelonských parků je největší ten na hoře [[Montjuïc]], jeho rozloha dosahuje 203 hektarů. Druhým největším parkem je Parc de la Ciutadella, který se nachází na místě bývalé vojenské [[Citadela|citadely]]. Dnes se v něm nachází i [[Palác katalánského parlamentu]] i barcelonská zoo. Známý je také [[Güell (park)|park Güell]], který navrhl [[Antoni Gaudí]] nebo zámecký park Oreneta. Mezi další rozsáhlé parky patří namátkou Diagonal, Nou Barris, sportovní Can Dragó, Poblenou, Labyrinth, v němž se nachází i venkovní bludiště. Existuje také mnoho menších parků, například Parc de Les Aigües. Součástí města je také lesy v pohoří Serra de Collserola. [1532] => [1533] => == Kultura == [1534] => [1535] => === Galerie a muzea === [1536] => [[Soubor:Fundació Joan Miro outdoors view.JPG|náhled|[[Fundació Joan Miró]]]] [1537] => V Barceloně působí velké množství muzeí, která se zaměřují na různé oblasti a období. [[Katalánské národní umělecké muzeum]] vlastní známou sbírku [[Románský sloh|románského umění]], zatímco Barcelonské muzeum současného umění se zaměřuje na katalánské a španělské umění po roce [[1945]]. [[Fundació Joan Miró]], [[Pablo Picasso|Picassovo]] muzeum a Fundació [[Antoni Tàpies]] uchovávají mnoho děl těchto světově proslulých umělců. Muzeum Can Framis, které vlastní Fundació Vila Casas, je zaměřené na katalánské umění po roce [[1960]]. Několik muzeí pokrývá oblasti [[Dějiny|historie]] a [[archeologie]], jako například Muzeum historie města Barcelony, Muzeum historie Katalánska, Archeologické muzeum Katalánska, Námořní muzeum v Barceloně, Hudební muzeum v Barceloně nebo soukromé Egyptské muzeum. K nejneobvyklejším muzeím patří to [[Erotika|erotické]]. Muzeum CosmoCaixa je specializováno na vědu a v roce 2006 získalo cenu Evropské muzeum roku. [1538] => [1539] => Muzeum přírodních věd v Barceloně bylo založeno v roce 1882 pod názvem Museo Martorell de Arqueología y Ciencias Naturales (Martorellovo muzeum archeologie a přírodních věd). V roce 2011 zaniklo Muzeum zaniklo sloučením několika podobných institucí. [1540] => [1541] => Muzeum klubu [[FC Barcelona]] je třetí nejoblíbenější turistickou atrakcí v [[Katalánsko|Katalánsku]], v roce 2013 napočítala 1,51 miliony návštěvníků.{{Citace elektronického periodika [1542] => | titul = Catalan museums received 21.5 million visitors in 2013 [1543] => | periodikum = www.catalannews.com [1544] => | url = https://www.catalannews.com/culture/item/catalan-museums-received-21-5-million-visitors-in-2013 [1545] => | datum vydání = 2014-05-16 [1546] => | jazyk = en [1547] => | datum přístupu = 2023-04-16 [1548] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221007031527/https://www.catalannews.com/culture/item/catalan-museums-received-21-5-million-visitors-in-2013 [1549] => | datum archivace = 2022-10-07 [1550] => }} [1551] => [1552] => === Múzická umění === [1553] => [[Soubor:Liceu - Interior.jpg|náhled|Gran Teatre del Liceu]] [1554] => Barcelona nabízí mnoho míst pro pořádání koncertů a divadelních představení. Jedním ze světově proslulých [[Operní scéna|operních domů]] je [[Gran Teatre del Liceu]]. Sídlí na třídě [[La Rambla]] a je nejstarším dodnes fungujícím divadlem v Barceloně. Založeno v roce 1837, ale na jiném místě. Do současné budovy se přesunulo 4. dubna 1847, která byla kvůli požárům v letech 1861 a 1994 dvakrát přestavěna. Dne 7. listopadu 1893, v zahajovací noci sezóny, hodil [[Anarchismus|anarchista]] dvě bomby do prostoru, asi dvacet lidí bylo zabito a mnoho dalších zraněno. V letech 1847 až 1989 bylo Liceu s kapacitou 2338 míst největší operní budovou v [[Evropa|Evropě]]. Od roku 1994 Liceu vlastní a spravuje veřejná společnost, jejíž správní rada se skládá ze členů zastupujících španělské ministerstvo kultury, [[Generalitat de Catalunya|katalánskou vládu]], radu [[provincie Barcelona]] a radu města Barcelony. Divadlo má svůj vlastní [[Pěvecký sbor|sbor]], [[Orchestr|symfonický orchestr]] i vysokou školu hudby. [1555] => [[Soubor:Palau de la Música Catalana-Palace of Catalan Music (Image 2).jpg|vlevo|náhled|Palau de la Música Catalana]] [1556] => [[Palau de la Música Catalana]], který navrhl [[Lluís Domènech i Montaner]]. Byl postaven v letech 1905 až 1908 pro katalánský [[pěvecký sbor]] Orfeó Català, který byl založen v roce 1891. Již tehdy byl vůdčí silou v katalánském kulturním hnutí, které je známé jako Renaixença neboli Katalánské znovuzrození.{{Citace monografie [1557] => | titul = Art nouveau architecture [1558] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/5867083 [1559] => | vydavatel = Rizzoli [1560] => | místo = New York [1561] => | počet stran = 332 pages [1562] => | isbn = 0-8478-0186-1 [1563] => | isbn2 = 978-0-8478-0186-2 [1564] => | oclc = 5867083 [1565] => }} Budova byla slavnostně 9. února 1908. Stavební projekt financoval především samotný sbor, ale důležité finanční obdržel i od místních bohatých průmyslníků a [[Měšťanstvo|buržoazie]]. Palác a jeho architekt získali v roce 1909 cenu od barcelonské městské rady udělované nejlepší stavbě postavené v předchozím roce. V letech 1982 až 1989 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí, přestavbou a rozšířením pod vedením architektů Oscara Tusquetse a Carlesa Díaze. V roce 1997 byl Palau de la Música Catalana spolu s [[Nemocnice Sant Pau|nemocnicí Sant Pau]] přidán na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] UNESCO.{{Citace periodika [1566] => | příjmení = Keeley [1567] => | jméno = Graham [1568] => | titul = Barcelona's rebel centenarian [1569] => | periodikum = The Guardian [1570] => | datum vydání = 2008-05-08 [1571] => | issn = 0261-3077 [1572] => | jazyk = en-GB [1573] => | url = https://www.theguardian.com/travel/2008/may/08/barcelona.spain [1574] => | datum přístupu = 2023-04-17 [1575] => }} {{Wayback|url=https://www.theguardian.com/travel/2008/may/08/barcelona.spain |date=20230417164845 }} Představení v této budově navštíví více než půl milionu lidí ročně, v nabídce je jak [[Symfonie|symfonická]] a [[Komorní hudba|komorní]] hudba, tak [[jazz]] a cançó, druh katalánské písně. [1576] => [1577] => Mezi další patří významné kulturní instituce patří například Národní divadlo Katalánska nebo Teatre Lliure. [1578] => [1579] => Barcelona je také sídlem Barcelonského symfonického a národního orchestru Katalánska (Orquestra Simfònica de Barcelona i Nacional de Catalunya), který je známý jako OBC. V roce 1999 byla slavnostně otevřena jeho nová koncertní hala. Odehraje se zde kolem 75 koncertů za sezónu. [1580] => [1581] => Hlavní třída [[La Rambla]] je domovem mimických a [[Pouliční umění|pouličních umělců]]. Každoročně se ve městě konají dva hlavní festivaly populární hudby, Sónar Festival a Primavera Sound Festival. V katalánské metropoli také vzkvétá alternativní hudební scéna, mezinárodní pozornost se těší skupinám jako The Pinker Tones.{{Citace periodika [1582] => | příjmení = Roberts [1583] => | jméno = Nina [1584] => | titul = Catalan Musical Stew Keeps Barcelona Up All Night [1585] => | periodikum = The New York Times [1586] => | datum vydání = 2006-08-06 [1587] => | issn = 0362-4331 [1588] => | jazyk = en-US [1589] => | url = https://www.nytimes.com/2006/08/06/arts/music/06rob.html [1590] => | datum přístupu = 2023-04-16 [1591] => }} {{Wayback|url=https://www.nytimes.com/2006/08/06/arts/music/06rob.html |date=20220320033247 }} [1592] => [1593] => V 50. letech 20. století ve městě vznikla populární katalánská rumba. [1594] => [1595] => === Noční život === [1596] => Barcelona se postupem času stala jedním z center nočního života ve [[Španělsko|Španělsku]]. Mezi oblasti s nejvyšším počtem barů čtvrti patří Gràcia na severozápad od centra a Pueblo Nuevo, která se nachází v původních průmyslových oblastech.{{Citace elektronické monografie [1597] => | titul = Barcelona Nightlife • The best places to party in 2023 [1598] => | url = https://www.barcelona-life.com/barcelona/nightlife [1599] => | datum přístupu = 2023-04-17 [1600] => | jazyk = en-US [1601] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230417164846/https://www.barcelona-life.com/barcelona/nightlife [1602] => | datum archivace = 2023-04-17 [1603] => | nedostupné = ne [1604] => }} Některé [[Bar (podnik)|bary]] jsou umístěny v upravených bývalých průmyslových budovách. [1605] => [1606] => Mnoho barů se nachází i v oblasti starého města, které je třídou [[La Rambla]] rozdělené na čtvrť El Raval na jedné straně a [[Barri Gòtic|Gotickou čtvrť]] na straně druhé. Nachází se zde mnoho barů, které jsou však většinou navštěvovány zahraničními turisty, nikoliv místními obyvateli. Další čtvrť s vysokým počtem [[Restaurace (pohostinství)|restaurací]] a hudebních podniků je Eixample. Od 80. let 20. století v této oblasti narůstá počet podniků zaměřených na [[LGBT|LGBT komunitu]], což zapřičinilo vznik přezdívky Gaixample.{{Citace elektronického periodika [1607] => | titul = 'Gaixample' - Visit Barcelona [1608] => | periodikum = www.barcelonaturisme.com [1609] => | url = https://www.barcelonaturisme.com/wv3/en/page/393/gaixample.html [1610] => | jazyk = en [1611] => | datum přístupu = 2023-04-17 [1612] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230131062554/https://www.barcelonaturisme.com/wv3/en/page/393/gaixample.html [1613] => | datum archivace = 2023-01-31 [1614] => }} Na mnoha budovách i visí [[Duhová vlajka|duhová vlajka LGBT komunity]]. [1615] => [1616] => === Festivaly === [1617] => [[Soubor:3d9f CVG Merce.jpg|náhled|[[Castell]] (tým Castellers de la Vila de Gràcia)]] [1618] => V Barceloně se stejně jako v celém [[Katalánsko|Katalánsku]] vyvinula tradice stavění lidských věží, které se označují jako [[castell]]. Tato činnost vznikla ze [[Starověk|starověkých]] umění, které jsou označovány slovem [[muixeranga]]. To zahrnovalo však mnohem více, ale dnes přežívá výhradně závěrečná část, stavění lidských věží. První zmínka o těchto akticitách pochází z roku [[1712]] z katalánského města Valls.{{Citace elektronického periodika [1619] => | titul = VALLS SONS I MÚSIQUES DE FESTA [1620] => | periodikum = usuaris.tinet.cat [1621] => | url = https://usuaris.tinet.cat/rclibru/sonsimusiques/castellsxiquetsdevalls.htm [1622] => | datum přístupu = 2023-04-18 [1623] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221206231220/https://usuaris.tinet.cat/rclibru/sonsimusiques/castellsxiquetsdevalls.htm [1624] => | datum archivace = 2022-12-06 [1625] => }}Později se do stavby začaly zapojovat [[Žena|ženy]]. Díky jejich nižší hmotnosti se začaly stavět castelly i o 9 až 10 patrech. [1626] => [1627] => Tento symbol celého katalánského regionu byl představen i na zahajovacím ceremoniálu [[Letní olympijské hry 1992|Letních olympijských her 1992]]. Tradiční oděv castellers se skládá z bílých kalhot, černé šerpy, šátku, a košile v barvě typické pro daný tým, právě ten barcelonský je má červené. [1628] => [1629] => Barcelonský tým, Castellers de Barcelona, byl založen v roce [[1969]].{{Citace monografie [1630] => | příjmení = Valls [1631] => | jméno = Josep Bargalló [1632] => | titul = Un segle de castells: de 1900 a 2000 en dades [1633] => | url = https://books.google.cz/books?id=To66ISTxGXMC&q=%22castellers+de+barcelona%22&redir_esc=y#v=snippet&q=%22castellers%20de%20barcelona%22&f=false [1634] => | vydavatel = Cossetània Edicions [1635] => | počet stran = 160 [1636] => | isbn = 978-84-95684-25-7 [1637] => | poznámka = Google-Books-ID: To66ISTxGXMC [1638] => | jazyk = ca [1639] => }} {{Wayback|url=https://books.google.cz/books?id=To66ISTxGXMC&q=%22castellers+de+barcelona%22&redir_esc=y#v=snippet&q=%22castellers%20de%20barcelona%22&f=false |date=20230418172849 }} Jejich nejdůležitější akce se koná první neděli po svátku La Mercé (v září) na náměstí Plaça Sant Jaume. [1640] => [1641] => Mezi hudební festivaly patří například Sónar. Je rozdělen na denní a noční část. Dříve se zaměřoval na [[Elektronická hudba|elektronickou hudbu]], ale postupem času se rozvolnil a nyní je celkově o moderní kreativitě a technologiích. V roce 1994 ho založili Ricard Robles, Enric Palau a Sergi Caballero.{{Citace elektronického periodika [1642] => | titul = What is Sónar - Sónar Barcelona 2023 [1643] => | periodikum = Sónar Barcelona [1644] => | url = https://sonar.es/en/2023/what-is-sonar [1645] => | jazyk = en [1646] => | datum přístupu = 2023-04-18 [1647] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230418172849/https://sonar.es/en/2023/what-is-sonar [1648] => | datum archivace = 2023-04-18 [1649] => }} Na festivalu v minulosti vystoupili například [[Björk]], [[Duran Duran]], [[Grace Jones]], [[M.I.A.]], [[Kraftwerk]], [[New Order]] nebo [[Chic]]. Koná se každý červen ve Fira de Barcelona, původně se však odehrával v centru města, kvůli problémům byl ale přesunut. Festival doprovází jiné akce, které se konají nejen v Barceloně. [1650] => [1651] => Další populární událostí je [[Masopust|karneval]], jehož datum se určuje podle [[Lunární kalendář|lunárního kalendáře]]. Trvá týden, začíná ve tlustý čtvrtek a končí v [[Popeleční středa|popeleční středu]]. Konají se různé průvody, večírky, lidé se oblékají do kostýmů. Toto období předchází časům půstu. Ten barcelonský je založen na postavě krále karnevalu (El Rei Carnestoltes).{{Citace elektronického periodika [1652] => | titul = Carnival - Visit Barcelona [1653] => | periodikum = www.barcelonaturisme.com [1654] => | url = https://www.barcelonaturisme.com/wv3/en/agenda/14061/carnival.html [1655] => | jazyk = en [1656] => | datum přístupu = 2023-04-18 [1657] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230418172849/https://www.barcelonaturisme.com/wv3/en/agenda/14061/carnival.html [1658] => | datum archivace = 2023-04-18 [1659] => }} První doložené oslavy karnevalu ve městě se konaly v roce 1333. Dnešní podobě se přiblížil v 19. století, během [[Frankistické Španělsko|Francova režimu]] se však oficiálně neslavil.{{Citace elektronického periodika [1660] => | titul = Barcelona Carnival {{!}} Cultura Popular [1661] => | periodikum = www.barcelona.cat [1662] => | url = https://www.barcelona.cat/culturapopular/en/festivals-and-traditions/barcelona-carnival [1663] => | datum přístupu = 2023-04-18 [1664] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230418172847/https://www.barcelona.cat/culturapopular/en/festivals-and-traditions/barcelona-carnival [1665] => | datum archivace = 2023-04-18 [1666] => }} [1667] => [1668] => Další významnou akcí je Barcelona pride, festival oslavující [[LGBT]] kulturu. [1669] => [1670] => === Gastronomie === [1671] => [[Soubor:La Boqueria.JPG|vlevo|náhled|Zboží na tržnici La Boqueria]] [1672] => [[Soubor:Paella feta a Catalunya.JPG|náhled|[[Paella]]]] [1673] => Jakožto hlavní město [[Katalánsko|Katalánska]] je Barcelona ovlivněna právě touto [[Katalánská kuchyně|regionální kuchyní]]. Ta byla postupem času ovlivněna [[Římská kuchyně|římskou]], [[Arabská kuchyně|arabskou]], [[Španělská kuchyně|španělskou]] a [[Francouzská kuchyně|francouzskou]] kuchyní. Kombinuje jak horské, tak mořské vlivy. [1674] => [1675] => K roku 2020 bylo v Barceloně 22 restaurací oceněných alespoň jednou [[Michelinův průvodce|michelinskou hvězdou]]. Celkový počet udělených hvězd byl 32, některé [[Restaurace (pohostinství)|restaurace]] se mohly pochlubit i všemi třemi hvězdičkami. Tento počet je ze španělských měst nejvyšší, ani [[Madrid]] katalánskou metropoli nepřekonává.{{Citace elektronické monografie [1676] => | příjmení = terry [1677] => | titul = The Top 8 Michelin Star Restaurants in Barcelona [1678] => | url = https://spainlifeexclusive.com/the-top-8-michelin-star-restaurants-in-barcelona/ [1679] => | datum vydání = 2021-11-24 [1680] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1681] => | jazyk = en-US [1682] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230420161406/https://spainlifeexclusive.com/the-top-8-michelin-star-restaurants-in-barcelona/ [1683] => | datum archivace = 2023-04-20 [1684] => | nedostupné = ne [1685] => }} [1686] => [1687] => Stejně jako v celém [[Španělsko|Španělsku]] se v Barceloně konzumují čtyři jídla denně. [[Snídaně]] se obvykle skládá ze silné kávy (cortado) a sladkého pečiva, například [[churro]]. [[Oběd]] se podává okolo 14 hodin, stejně jako ve většině středomořských oblastí. [[Večeře]] se podává nejdříve v 19:30, o [[Víkend|víkendech]] není výjimkou ani okolo 22 hodin. [1688] => [1689] => Jedním z nejznámějších jídel celého Španělska je [[paella]], pochází však z východního pobřeží, konkrétně z [[Valencie]]. Připravuje se z [[rýže]], zeleniny, koření a masa nebo [[Mořské plody|mořských plodů]]. Escalivada je směs opečené zeleniny, základ tvoří [[lilek]], dále červená paprika, rajčata, cibule. Konzumuje se s masem nebo jako předkrm. Jedním z nejstarších receptů je pa amb tomaquet neboli osolený chléb potřený rajčaty a pokapaný olivovým olejem. Francouzskému [[crème brûlée]] je podobný dezert crema catalana. [1690] => [1691] => Jednou z charakteristických omáček je [[picada]], která se přidává do jídla během vaření za účelem [[Ochucovadlo|dochucení]]. Nejběžnějšími ingrediencemi jsou [[česnek]], [[šafrán]], [[petržel]], [[Mandle (plod)|mandle]], [[chléb]] a [[voda]]. Lze přidat i [[Skořice|skořici]], [[játra]], [[Čokoláda|čokoládu]], [[Kmín kořenný|kmín]] a další produkty. Picada se připravuje v [[Hmoždíř|hmoždíři]].{{Citace elektronického periodika [1692] => | titul = Picada is the Catalan-Style Pesto You Can Use on Everything [1693] => | periodikum = Food52 [1694] => | url = https://food52.com/blog/20740-picada-is-the-catalan-style-pesto-you-can-use-on-everything [1695] => | datum vydání = 2017-10-19 [1696] => | jazyk = en-us [1697] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1698] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221230190821/https://food52.com/blog/20740-picada-is-the-catalan-style-pesto-you-can-use-on-everything [1699] => | datum archivace = 2022-12-30 [1700] => }} [1701] => [1702] => Celkově se ve městě nachází 25 stálých tržnic, které jsou otevřeny pět nebo šest dní v týdnu. Významnou [[Tržnice|tržnicí]] a zároveň turistickou atrakcí je La Boqueria, celým názvem Mercat de Sant Josep de la Boqueria. Nachází se v samotném srdci města, jeden ze vchodů ústí na bulvár [[La Rambla]]. Pod jednou střechou se nachází rozsáhlý výběr zboží. První zmínka o tržnici pochází z roku 1217. Teprve mezi lety 1840 a 1853 byla postavena samotná budova, současná střecha pochází z roku 1914. [1703] => [1704] => === Squatting === [1705] => [[Soubor:Barcelona okupa Can Vies.jpg|náhled|[[Squatting|Squat]] Can Vies]] [1706] => V Barceloně také existuje mnoho [[Komunitní centrum|komunitních center]] a nelegálních [[Squatting|squatů]], které v podstatě tvoří stínovou společnost složenou převážně z [[Nezaměstnanost|nezaměstnaných]], [[Imigrace|imigrantů]], odpadlíků, [[Anarchismus|anarchistů]], antiautoritářů a [[Marxismus|marxistů]].{{Citace monografie [1707] => | titul = To Get to the Other Side [1708] => | url = https://theanarchistlibrary.org/library/peter-gelderloos-to-get-to-the-other-side-a-journey-through-europe-and-its-anarchist-movements [1709] => | jazyk = en [1710] => }} {{Wayback|url=https://theanarchistlibrary.org/library/peter-gelderloos-to-get-to-the-other-side-a-journey-through-europe-and-its-anarchist-movements |date=20230418195000 }} Americký squatter Peter Gelderloos odhadl, že ve městě je kolem 200 squatů a 40 komunitních center s tisícovkami obyvatel, což z Barcelony činí jedno z největších center squatterského hnutí na světě. Zpravidla nelegálně odebírají [[Elektřina|elektřinu]], [[internet]] a [[Voda|vodu]], což jim umožňuje žít za méně než jedno [[euro]] na den. Tvrdí, že tyto squaty obývají i [[Anarchokomunismus|anarchokomunisté]]. Často tyto domy opravují, uklízejí, látají střechy, instalují okna, toalety, sprchy, světla a kuchyně. Squaty poskytly okolním obyvatelům řadu sociálních služeb, včetně dílen na opravu [[Jízdní kolo|jízdních kol]], [[Truhlář|truhlářských]] dílen, kurzů [[Sebeobrana|sebeobrany]], bezplatných [[Knihovna (instituce)|knihoven]], komunitních zahrad, bezplatného stravování, počítačových laboratoří, jazykových kurzů, divadelních skupin, bezplatné lékařské péče a služeb právní podpory.{{Citace monografie [1711] => | titul = Anarchy Works [1712] => | url = https://theanarchistlibrary.org/library/peter-gelderloos-anarchy-works [1713] => | jazyk = en [1714] => }} {{Wayback|url=https://theanarchistlibrary.org/library/peter-gelderloos-anarchy-works |date=20201005135311 }} Squaty pomáhají i starším obyvatelům vyhnout se vystěhování. Organizují také různé protesty po celé Barceloně. Policie se opakovaně pokoušela hnutí squatterů zastavit vystěhováváním a raziemi, ale komunita je stále silná. [1715] => [1716] => == Sport == [1717] => [[Soubor:Camp Nou - FC Barcelona - Barcelona.jpg|náhled|Stadion [[Camp Nou]]]] [1718] => [[Soubor:Palau Sant Jordi Barcelona 2013.jpg|náhled|[[Palau Sant Jordi]]]] [1719] => [[Soubor:F1 Circuit de Catalunya - Tribuna.jpg|vlevo|náhled|[[Circuit de Catalunya]]]] [1720] => Sport má v Barceloně dlouhou tradici. Katalánská metropole hostila velmi úspěšné [[Letní olympijské hry 1992]] i několik zápasů na dvou barcelonských stadionech během [[Mistrovství světa ve fotbale 1982]]. [1721] => [1722] => Světově proslulým fotbalovým klubem je [[FC Barcelona]], který je jeden z největších na světě a k tomu druhý nejbohatší.{{Citace elektronického periodika [1723] => | titul = Wayback Machine [1724] => | periodikum = web.archive.org [1725] => | url = http://www.deloitte.com/assets/Dcom-UnitedKingdom/Local%20Assets/Documents/Industries/Sports%20Business%20Group/UK_SBG_DFML2011.pdf [1726] => | datum vydání = 2012-04-02 [1727] => | datum přístupu = 2023-04-19 [1728] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120402202909/http://www.deloitte.com/assets/Dcom-UnitedKingdom/Local%20Assets/Documents/Industries/Sports%20Business%20Group/UK_SBG_DFML2011.pdf [1729] => | datum archivace = 2012-04-02 [1730] => }} K roku 2022 vyhrál klub celkově pětkrát [[Liga mistrů UEFA|Ligu mistrů UEFA]], třikrát [[Mistrovství světa ve fotbale klubů]], čtyřikrát [[Pohár vítězů pohárů]], třikrát [[Superpohár UEFA]] a na národní úrovni 26x [[Primera División|La Ligu]], 31x [[Copa del Rey]], 14x [[Supercopa de España]] a dvakrát [[Copa de la Liga]].{{Citace elektronického periodika [1731] => | titul = Honours - FC Barcelona Official Channel [1732] => | periodikum = www.fcbarcelona.com [1733] => | url = https://www.fcbarcelona.com/en/football/first-team/honours [1734] => | jazyk = en [1735] => | datum přístupu = 2023-04-19 [1736] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090701160754/http://www.fcbarcelona.com/web/english/handbol/palmares/palmares.html [1737] => | datum archivace = 2009-07-01 [1738] => }} V roce 2009 se FC Barcelona stal prvním klubem, který získal tři národní, dva kontinentální a jeden světový pohár v jedné sezóně. Druhým klubem, kterému se podařil stejný úspěch, se v roce 2020 stal [[FC Bayern Mnichov|FC Bayern München]].{{Citace elektronického periodika [1739] => | příjmení = Teams [1740] => | jméno = R. I. P. London [1741] => | titul = Real Madrid isn’t on the same level as Bayern Munich and FC Barcelona [1742] => | periodikum = Bavarian Football Works [1743] => | url = https://www.bavarianfootballworks.com/2022/8/16/23306254/bayern-munich-fc-barcelona-sextuple-real-madrid-frankfurt-uefa-super-cup-fifa-club-world-cup-arsenal [1744] => | datum vydání = 2022-08-16 [1745] => | jazyk = en [1746] => | datum přístupu = 2023-04-19 [1747] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230419170508/https://www.bavarianfootballworks.com/2022/8/16/23306254/bayern-munich-fc-barcelona-sextuple-real-madrid-frankfurt-uefa-super-cup-fifa-club-world-cup-arsenal [1748] => | datum archivace = 2023-04-19 [1749] => }} Zápasy s klubem [[Real Madrid]] se označují jako El Clásico a zápasy s dalším barcelonským klubem RCD Espanyol jak El derbi Barceloní. [1750] => [1751] => FC Barcelona se nezaměřuje jen na [[fotbal]], ale jeho týmy soutěží i v jiných sportech, jako v [[FC Barcelona (basketbal)|basketbalu]], [[FC Barcelona (házená)|házené]], [[FC Barcelona (lední hokej)|ledním hokeji]] či rugby. Rivalem basketbalového družstva je tým [[Joventut Badalona]] z nedaleké [[Badalona|Badalony]]. Všechny odnože se alespoň jednou dobře umístily v národních soutěžích. Muzeum klubu je třetí nejnavštěvovanější bod zájmu v [[Katalánsko|Katalánsku]]. [1752] => [1753] => Dalším úspěšným barcelonským klubem v La Lize je [[RCD Espanyol]]. V nižších soutěžích hrají kluby CE Europa a UE Sant Andreu. [1754] => [1755] => V Barceloně se nachází tři [[Kategorizace stadionů podle UEFA|elitní stadiony UEFA]] (kategorie 4). Největším stadionem v Evropě s kapacitou 99 354 diváků je [[Camp Nou]], na němž hraje [[FC Barcelona]]. Druhým největším je [[Estadi Olímpic Lluís Companys]] s kapacitou 55 926, známý je hlavně díky [[Letní olympijské hry 1992|Letním olympijským hrám 1992]]. Třetím je Estadi Cornellà-El Prat známý i jako RCDE Estadi kapacitou 40 500 míst. Kromě toho se ve městě nachází i několik menších stadionů, například Mini Estadi, který také vlastní FC Barcelona. [1756] => [1757] => V letech 2003 a 2013 Barcelona pořádala [[Mistrovství světa v plavání]], která se konala v [[Palau Sant Jordi|Palau San Jordi]]. [1758] => [1759] => V Barceloně se každoročně pořádá i několik běžeckých závodů. Barcelonský maraton se koná každý [[březen]], v roce 2023 se jej zúčastnilo více než 15 tisíc závodníků.{{Citace elektronického periodika [1760] => | titul = Zurich Marathon Barcelona Men's and Women's Elite Field {{!}} Watch Athletics [1761] => | periodikum = www.watchathletics.com [1762] => | url = https://www.watchathletics.com/article/12384/barcelona-marathon-men-s-and-women-s-elite-field [1763] => | jazyk = en [1764] => | datum přístupu = 2023-04-19 [1765] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230419170509/https://www.watchathletics.com/article/12384/barcelona-marathon-men-s-and-women-s-elite-field [1766] => | datum archivace = 2023-04-19 [1767] => }} Dalšími závody jsou například Cursa de la Mercé nebo Cursa de Bombers. Od roku 1953 se ve městě koná tenisový turnaj [[Barcelona Open]]. Řadí se do žebříčku [[ATP Tour 500]]. [1768] => [1769] => Nedaleko Barcelony, v obci Montmeló, se na závodní dráze [[Circuit de Catalunya]] s kapacitou 107 tisíc diváků v rámci série závodů [[Formule 1]] jezdí [[Grand Prix Španělska]] či [[Velká cena Katalánska silničních motocyklů]]. [1770] => [1771] => == Osobnosti == [1772] => [1773] => * [[Ramon Berenguer IV. Barcelonský]] (1114-1162), [[Seznam barcelonských hrabat|barcelonský hrabě]] a spoluvládce [[Aragonská koruna|aragonské koruny]] [1774] => * [[Fridrich II. Sicilský]] (1272–1337), [[Seznam sicilských králů|král sicilský]] [1775] => * [[Guillen de San Clemente]] (1539–1608), [[diplomat]], španělský vyslanec v [[Praha|Praze]] [1776] => * [[Domènec Terradellas]] (1711–1751), hudební skladatel [1777] => * [[Baltasar Saldoni]] (1807–1889), varhaník, [[hudební skladatel]] a [[Muzikologie|muzikolog]] [1778] => * [[Estanislao Figueras]] (1819–1882), [[advokát]] a politik [1779] => * [[Modest Urgell]] (1839–1919), malíř a spisovatel [1780] => * [[Eusebi Güell]] (1846-1918), podnikatel, průmyslník a [[mecenáš]] [1781] => * [[Lluís Domènech i Montaner]] (1850–1923), architekt [1782] => * [[Pompeu Fabra]] (1868–1948), jazykovědec [1783] => * [[Julio González]] (1871–1942), sochař, malíř, ilustrátor, designér [[Šperk|šperků]] a keramiky [1784] => * [[Jaime Sabartés]] (1881–1968), básník, [[Choreografie|choreograf]] a sochař [1785] => * [[Joan Miró]] (1893–1983), malíř, grafik, sochař a [[Keramika|keramik]] [1786] => * [[Ricardo Zamora]] (1901-1978), fotbalista, fotbalový trenér a novinář [1787] => * [[Carmen Laforet]] (1921–2004), prozaička [1788] => * [[José Guardiola]] (1930–2012), zpěvák [1789] => * [[Montserrat Caballé]] (1933–2018), [[Opera|operní]] pěvkyně, [[Soprán|sopranistka]] [1790] => * [[Salomé (zpěvačka)|Salomé]] (* 1943), zpěvačka [1791] => * [[José Carreras]] (* 1946), operní pěvec, [[Tenor|tenorista]] [1792] => * [[Carlos Ruiz Zafón]] (1964–2020), spisovatel [1793] => * [[Arantxa Sánchezová Vicariová]] (* 1971), bývalá profesionální tenistka a světová jednička [1794] => * [[María Vascová|Maria Vascová]] (* 1975), atletka [1795] => * [[Daniel Brühl]] (* 1978), německo-španělský herec a režisér [1796] => * [[Pau Gasol]] (* 1980), bývalý [[Profesionál|profesionální]] [[Basketbal|basketbalista]] hrající v [[National Basketball Association|NBA]] [1797] => * [[Marc López]] (* 1982), profesionální [[Tenis|tenista]], [[Čtyřhra|deblový]] specialista, vítěz [[Tenis na Letních olympijských hrách 2016 – mužská dvouhra|mužské čtyřhry]] z [[Letní olympijské hry 2016|LOH 2016]] [1798] => * [[Christina Ochoa]] (* 1985), herečka, vědkyně, scenáristka [1799] => * [[Gerard Piqué]] (* 1987), bývalý [[fotbalový obránce]], dlouholetý [[Španělská fotbalová reprezentace|reprezentant]] a hráč klubu [[FC Barcelona]] [1800] => * [[Albert Ramos-Viñolas]] (* 1988), profesionální tenista [1801] => * [[Jaime Alguersuari]] (* 1990), pilot [[Formule 1]] [1802] => * [[Álvaro Soler]] (* 1991), [[Pop music|popový]] zpěvák [1803] => * [[Héctor Bellerín]] (* 1995), profesionální fotbalista [1804] => [1805] => == Odkazy == [1806] => [1807] => === Reference === [1808] => {{Překlad|en|Barcelona|1142712003}} [1809] => [1810] => === Externí odkazy === [1811] => * {{Commonscat}} [1812] => * {{Wikicitáty|téma=Barcelona}} [1813] => * {{Wikislovník|heslo=Barcelona}} [1814] => * {{en}} [http://en.wikivoyage.org/wiki/Barcelona Cestovní příručka] na [[Wikivoyage]] [1815] => * [https://web.archive.org/web/20121015152752/http://barcelona.visittown.com/ Barcelona, VisitTown.com] [1816] => * [http://barcelonaphotoblog.blogspot.com Barcelona Daily Photos] [1817] => * [https://web.archive.org/web/20190806033048/http://travelguidetobarcelona.com/ Barcelona Travel Guide] [1818] => * [http://www.barcelona.cz Online průvodce Barcelonou] [1819] => [1820] => {{Španělsko}} [1821] => {{Obce v provincii Barcelona}} [1822] => {{Autoritní data}} [1823] => {{Portály|Geografie|Španělsko}} [1824] => [1825] => [[Kategorie:Barcelona| ]] [1826] => [[Kategorie:Obce v provincii Barcelona]] [1827] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [1828] => [[Kategorie:Města v Katalánsku]] [1829] => [[Kategorie:Přístavní města Středozemního moře]] [1830] => [[Kategorie:Přístavní města ve Španělsku]] [1831] => [[Kategorie:Olympijská města]] [1832] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [] => )
good wiki

Barcelona

Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona. Populace přesahuje 1,6 milionu, díky čemuž je největším městem Katalánska a druhým největším městem Španělska.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Katalánsko','Španělsko','Montjuïc','Středozemní moře','Letní olympijské hry 1992','Metro v Barceloně','Madrid','La Rambla','Evropa','FC Barcelona','Francie','Antoni Gaudí'

Evropa

Francie

Katalánsko

Katalánsko je autonomní společenství ve východním Španělsku.

Madrid

Montjuïc

Španělsko