Array ( [0] => 15511119 [id] => 15511119 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bitola [uri] => Bitola [3] => Catolic church bitola.jpg [img] => Catolic church bitola.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Bitola [2] => | originální jméno = Битола [3] => | obrázek = Bitola 2007.JPG [4] => | popisek = Ulice Širok Sokak [5] => | vlajka = Flag of Bitola Municipality.svg [6] => | znak = Coat of arms of Bitola Municipality.svg [7] => | nadmořská výška = 615 [8] => | stát = Severní Makedonie [9] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony v Severní Makedonii|Statistický region]] [10] => | název vyššího celku = [[Pelagonský region|Pelagonský]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Severní Makedonie|Opština]] [12] => | název nižšího celku = [[Opština Bitola|Bitola]] [13] => | administrativní dělení = [14] => | loc-map = {{LocMap |Severní Makedonie |label=Bitola |position=left |width=250 |lat=41.03 |long=21.33 |float=center |caption=}} [15] => | rozloha = 30 [16] => | počet obyvatel = 74550{{Citace monografie [17] => | příjmení = Ristovski [18] => | jméno = Blaže [19] => | odkaz na autora = [20] => | titul = Makedonska enciklopedija A-Ľ [21] => | vydavatel = [[MANU]] [22] => | místo = Skopje [23] => | rok = 2009 [24] => | počet stran = [25] => | isbn = 978-608-203-023-4 [26] => | kapitola = Битола [27] => | strany = 161 [28] => | jazyk = makedonština [29] => }} [30] => | obyvatelé aktuální k = 2002 [31] => | etnické složení = [[Makedonci]] (88,6%), [[Romové]] (2,57%),
[[Albánci]] (2,36%), [[Turci]] (2,1%),
[[Arumuni]] (1,3%), [[Srbové]] (0,7%) [32] => | náboženské složení = [33] => | starosta = Vladimir Taleski [34] => | web = http://www.bitola.gov.mk [35] => | telefonní předvolba = (+389) 047 [36] => | psč = 7000 [37] => }} [38] => '''Bitola''' ({{Vjazyce2|mk|''Битола''}}, {{Vjazyce2|bg|''Битоля''}}, {{Vjazyce2|el|''Μοναστήρι''}}, [[Arumunština|arumunsky]] ''Bitule/Bituli'') je město v jihozápadní části [[Severní Makedonie]], 14 km na sever od hranic s [[Řecko|Řeckem]], v regionu [[Pelagonie]]. Město je administrativním centrem [[Opština Bitola|stejnojmenné opštiny]]. [39] => [40] => == Poloha == [41] => Bitola leží pod pohořím [[Baba (pohoří)|Baba-planina]] na břehu řeky [[Dragor]] v nadmořské výšce od 576 m. Baba-planina svírá město z jihozápadní strany a další kopce potom ze severní (sv. Ilija). V blízkosti Bitoly leží ještě pohoří [[Oblakovo-Snegovo]]. Směrem na východ začíná od Bitoly úrodná rovina Pelagonie. Metropole Severní Makedonie Skopje se nachází 169 km severně od Bitoly a město [[Ochrid]] leží 70 km západně. Vzdálenost do [[Řecko|řecké]] [[Florina|Floriny]] je 30 km a do [[Soluň|Soluně]] vzdušnou čarou 140 km. [[Severomakedonsko-řecká hranice]] leží jen 13 km od města. [42] => [43] => == Klima == [44] => V této oblasti existuje přechodné klima mezi kontinentálním a středomořským. Léta jsou většinou teplá a mají málo srážek, zimy bohaté a chladné. Průměrná teplota zde během roku dosahuje 11,4 °C. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou měsíční teplotou −0,6 °C, a s absolutní naměřenou minimální teplotou −30,4 °C. Nejteplejším měsícem je potom červenec s průměrnou měsíční teplotou 22,2 °C a naměřeným maximem činícím 41,2 °C [45] => [46] => Průměrný roční [[úhrn srážek]] zde činí 600 mm (o něco méně než v [[Česko|České republice]]), odchylky během různých částí roku dosahují hodnot od 338 mmm do 879 mm. Počasí se v Bitole systematicky měří od roku [[1945]] po ustanovení místní [[meteorologická stanice|meteorologické stanice]]. [47] => [48] => == Název == [49] => Název je [[Slované|slovanského]] původu a je společný s [[chorvatština|chorvatským]] slovem ''obitelj'', které dnes označuje rodinu a dříve označovalo klášter. Tento původ rovněž připomíná i srbský/chorvatský název ''Bitolj/Битољ'' (v [[makedonština|makedonštině]] nedochází k [[jotování]] a proto je název města zakončen na [[slabika|slabiku]] -la). Název je doložen poprvé roku [[1080]] z tzv. [[Bitolská deska|Bitolské desky]] ({{Vjazyce2|mk|Битолска плоча}}). [50] => [51] => V [[církevní slovanština|církevní slovanštině]] bylo v [[cyrilice|cyrilici]] zapisováno jako ''ѡ҆би́тѣл҄ь''. Během turecké nadvlády bylo město známé pod názvem ''Monastir'', tento název se užívá pro město také v [[albánština|albánštině]] a [[řečtina|řečtině]] a odkazuje na původní staroslověnský název. V albánštině i turečtině je přejaté z řečtiny. [52] => [53] => == Historie == [54] => {{Viz též|Dějiny Bitoly}} [55] => Archeologická naleziště v okolí Bitoly dokládají kontinuitu osídlení v tomto regionu od [[doba kamenná|doby kamenné]]. [56] => [57] => V roce [[814]] obsadilo město spolu s okolním regionem Bulharsko. Po nějakou dobu byla ve středověku Bitola hlavním městem [[První bulharská říše|Prvního bulharského carství]]. To umožnilo rozvoj a rozkvět sídla. Vzniklo zde bylo sídlo episkopa. První připomínka o jeho názvu pochází z roku [[1048]]. Následně byla obsazena [[Byzantská říše|byzantinci]], kteří ji učinili metropolí [[Bulgaria (thema)|thematu Bulgaria]]. [58] => [59] => Turecká moc zde byla ustanovena v letech [[1382]] až [[1383]] po tvrdých bojích. Dařilo se dobře obchodu. Zachován byl nicméně status města jako regionálního centra. Po Soluni se jednalo o druhé nejvýznamnější město v regionu,{{Citace monografie [60] => | příjmení = Boškovska [61] => | jméno = Nada [62] => | odkaz na autora = [63] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [64] => | vydavatel = I. B. Tauris [65] => | místo = [66] => | rok = 2009 [67] => | počet stran = [68] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [69] => | kapitola = [70] => | strany = 132 [71] => | jazyk = angličtina [72] => }} a jedno z klíčových v rámci Osmanské říše.{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = City uniting different cultures together: Bitola [74] => | periodikum = Daily Sabah [75] => | url = https://www.dailysabah.com/travel/2016/11/08/city-uniting-different-cultures-together-bitola [76] => | jazyk = en [77] => | datum přístupu = 2022-08-29 [78] => }} Přistěhovávalo se především [[islám|muslimské]] obyvatelstvo, mnozí Slované z města odcházeli. Objevili se příslušníci řady dalších národností, např. Čerkezové, sestěhovávali se sem i [[Albánci]].{{Doplňte zdroj}} Z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] přišla do Bitoly rovněž i početná komunita [[Židé v Bitole|Židů]]. V roce [[1830]] zde velkovezír [[Rašíd Mehmed Paša]] svolal setkání albánských sedláků, které skončilo násilím a krveprolitím. Turecký cestopisec [[Evlija Čelebi]] město navštívil v roce [[1662]] a zapsal si přítomnost zhruba tří tisíc malých krámků ve městě. [79] => [80] => Jen v první polovině [[19. století]] vzrostl počet obyvatel zhruba z osmi na čtyřicet tisíc. [81] => [82] => [[Soubor:Bitola old.jpg|vlevo|náhled|Bitola v [[19. století]].]] [83] => Bitola měla značný význam i ze správního hlediska, neboť zde Turci ustanovili centrum jedné z administrativních jednotek. [[Vilájet Manastir]] pod sebou zahrnoval na konci [[19. století]] pět nižších správních jednotek ([[sandžak]]ů) a rozkládal se na území západu dnešní Severní Makedonie a východu [[Albánie]]. Prominentní pozice města přilákala pozornost i řady evropských zemí, které zde otevřely své konzuláty. První z nich se stalo v roce [[1851]] Rakousko, resp. Habsburská monarchie, od roku [[1888]] mělo v Bitole svůj konzulát také Srbsko.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Djordjević [85] => | jméno = Dimitrije [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Istorija moderne Srbije: 1800–1918 [88] => | vydavatel = Zavod za udžbenike [89] => | místo = Bělehrad [90] => | rok = 2017 [91] => | počet stran = [92] => | isbn = 978-86-17-18636-2 [93] => | kapitola = [94] => | strany = 278 [95] => | jazyk = srbština [96] => }} [97] => [98] => V roce [[1903]] bylo město jedním z míst [[Ilindensko-preobraženské povstání|Ilindenského povstání]], vzpoury místního bulharského a části valašského obyvatelstva proti turecké nadvládě. Řada místních obyvatel nicméně žádala tureckou armádu zastavit nepokoje a posílit místní vojenskou posádku.{{Citace monografie [99] => | příjmení = Phillips [100] => | jméno = John [101] => | odkaz na autora = [102] => | titul = Macedonia [103] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [104] => | vydavatel = I. B. Tauris [105] => | místo = New York [106] => | rok = 2004 [107] => | počet stran = [108] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [109] => | kapitola = [110] => | strany = 27 [111] => | jazyk = angličtina [112] => }} V roce [[1908]] se v Bitole uskutečnilo setkání [[Albánci|albánských]] vzdělanců, kteří se vyslovili pro používání [[latinka|latinky]] v [[albánština|albánském jazyce]].{{Citace periodika [113] => | titul = Mё 22 nёntor 1908 Kongresi i Manastirit i përfundoi punimet [114] => | periodikum = Vatican News [115] => | jazyk = albánština [116] => | url = https://www.vaticannews.va/sq/bota/news/2021-11/22-nentor-1908-kongresi-i-manastirit-i-perfundoi-punimet.html [117] => | datum přístupu = 2021-12-08 [118] => }} Proto bývá občas v albánských kruzích přezdívána jako ''město abecedy'' ({{Vjazyce2|sq|Qyteti i Alfabetit}}).{{Citace periodika [119] => | titul = Manastiri, qyteti i alfabetit që nuk duhet të mungojë në listën tuaj të vizitave (Foto) [120] => | periodikum = telegrafi.com [121] => | jazyk = albánština [122] => | url = https://telegrafi.com/manastiri-qyteti-alfabetit-qe-nuk-duhet-te-mungoje-ne-listen-e-vizitave-foto/ [123] => | datum přístupu = 2021-12-08 [124] => }} [125] => [126] => Pod tureckou nadvládou zůstala Bitola až do roku [[1912]], kdy po [[První balkánská válka|první balkánské válce]] připadla [[Srbsko|Srbsku]]. Pro Turky představovala strategicky významné město, které chtěli za každou cenu ubránit. Během konfliktu zde došlo k [[Bitva u Bitoly|bitvě]], během níž srbské vojsko Osmany v rozhodné bitvě porazilo.{{Citace monografie [127] => | příjmení = Phillips [128] => | jméno = John [129] => | odkaz na autora = [130] => | titul = Macedonia [131] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [132] => | vydavatel = I. B. Tauris [133] => | místo = New York [134] => | rok = 2004 [135] => | počet stran = [136] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [137] => | kapitola = [138] => | strany = 29 [139] => | jazyk = angličtina [140] => }} V roce [[1915]] Bitolu obsadila bulharská armáda a spolu se značnou částí dnešní Severní Makedonie byla Bulharskem anektována. V roce následujícím byla obsazena jednotkami [[Státy Dohody|Dohody]]. Vzhledem k blízkosti [[Soluňská fronta|soluňské fronty]] v následující [[První světová válka|první světové válce]] však místní obyvatelstvo strádalo až do roku [[1918]]. Bitola byla prvním osvobozeným městem v závěru války po prolomení fronty v druhé polovině roku [[1918]]. [141] => [142] => Po válce se stala součástí Jugoslávie. Nová hranice byla ustanovena jen zhruba 10 km jižně od města; došlo k změnám v ekonomických i společenských vztazích. Dopad Bitola pocítila z hospodářského hlediska nejen kvůli nové hranici s Řeckem, ale také i kvůli vzniku nezávislé Albánie v roce [[1912]]. Původně balkánské město se nicméně začalo rozvíjet jako moderní sídlo. Byly vypracovány první projekty rozvoje a územní plánování v evropském stylu. Pod fasádou moderně se rozvíjejícího města nicméně doutnala nestabilní situace z hlediska národnostního. Dosud nevyhraněné slovanské obyvatelstvo se stále častěji identifikovalo s makedonskou národnostní myšlenkou,{{Citace monografie [143] => | příjmení = Boškovska [144] => | jméno = Nada [145] => | odkaz na autora = [146] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [147] => | vydavatel = I. B. Tauris [148] => | místo = [149] => | rok = 2009 [150] => | počet stran = [151] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [152] => | kapitola = [153] => | strany = 121 [154] => | jazyk = angličtina [155] => }} což vyvolávalo nevoli a obavy Srby kontrolovaných úřadů a samosprávy. Organizace, které se snažily tvářit jako makedonské byly rozpouštěny.{{Citace monografie [156] => | příjmení = Boškovska [157] => | jméno = Nada [158] => | odkaz na autora = [159] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [160] => | vydavatel = I. B. Tauris [161] => | místo = [162] => | rok = 2009 [163] => | počet stran = [164] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [165] => | kapitola = [166] => | strany = 86 [167] => | jazyk = angličtina [168] => }} Situaci nepomáhaly ani sliby politických představitelů z [[Bělehrad]]u, kteří sice v Bitole slibovali různé investice (železnice, vodní kanály apod.), monarchistická Jugoslávie nicméně neměla dost prostředků na jejich uskutečnění. [169] => [170] => [[Soubor:Serbian school in Bitola.jpg|vpravo|náhled|Srbská škola v Bitole na přelomu 19. a 20. století.]] [171] => Za druhé světové války byla místní židovská komunita odvezena transporty do Polska (do války čítala 9,7 % obyvatel města), v rámci [[holokaust]]u byli místní Židé zavražděni v koncentračním táboře [[Treblinka]]. Jednalo se cca o tři tisíce osob. Město bylo opět okupováno Bulharskem. Místní odbor komunistické strany, který vedl partyzánský boj proti bulharské okupaci, byl veden Stevanem Naumovem Stivem. Město bylo osvobozeno dne [[4. listopad]]u [[1944]]. [172] => [173] => Roku [[1945]] se město opět vrátilo Jugoslávii. Stalo se součástí nově vzniklé [[Socialistická republika Makedonie|socialistické republiky Makedonie]]. Nová vláda se soustředila na investice do méně rozvinutých oblastí země, kterou nepochybně město Bitola bylo. V roce [[1945]] zde proto bylo otevřeno první [[gymnázium]], které neslo svůj název po jugoslávském vůdci [[Josip Broz Tito|Josipu Brozu Titovi]]. Bylo rovněž první střední školou ve městě, kde probíhala výuka v nově kodifikovaném [[makedonština|makedonském]] jazyce. Jeho podoba byla mimo jiné vybrána také podle bitolského nářečí.{{Citace monografie [174] => | příjmení = Phillips [175] => | jméno = John [176] => | odkaz na autora = [177] => | titul = Macedonia [178] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [179] => | vydavatel = I. B. Tauris [180] => | místo = New York [181] => | rok = 2004 [182] => | počet stran = [183] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [184] => | kapitola = [185] => | strany = 42 [186] => | jazyk = angličtina [187] => }} [188] => [189] => Rozvoj Bitoly v období mezi lety [[1945]] až [[1990]] probíhal méně bouřlivě, než tomu bylo v případě řady dalších jugoslávských měst. Několik menších panelových sídlišť vyrostlo na východním a jihozápadním konci města. [190] => [191] => Od roku [[1991]] je součástí nezávislé [[Severní Makedonie]]. V roce [[2001]] zde došlo k násilnostem poté, co byli místní vojáci zabiti při přestřelkách s albánskými ozbrojenci nedaleko města [[Tetovo]]. Při výtržnostech místní napadli obchody albánských vlastníků.{{Citace monografie [192] => | příjmení = Phillips [193] => | jméno = John [194] => | odkaz na autora = [195] => | titul = Macedonia [196] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [197] => | vydavatel = I. B. Tauris [198] => | místo = New York [199] => | rok = 2004 [200] => | počet stran = [201] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [202] => | kapitola = [203] => | strany = 114 [204] => | jazyk = angličtina [205] => }} Nepokoje se uskutečnily v květnu a v červnu; napadeny byly i místní dvě mešity. [[Pleurat Seidiu]] z [[Kosovská osvobozenecká armáda|Kosovské osvobozenecké armády]] vymezoval albánský prostor od [[Bar (Černá Hora)|Baru]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]] až po právě Bitolu ({{vjazyce2|sq|Monastir}}) v Severní Makedonii.{{Citace monografie [206] => | příjmení = Phillips [207] => | jméno = John [208] => | odkaz na autora = [209] => | titul = Macedonia [210] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [211] => | vydavatel = I. B. Tauris [212] => | místo = New York [213] => | rok = 2004 [214] => | počet stran = [215] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [216] => | kapitola = [217] => | strany = 8 [218] => | jazyk = angličtina [219] => }} Násilnosti nějakou dobu probíhaly na obou stranách.{{Citace monografie [220] => | příjmení = Phillips [221] => | jméno = John [222] => | odkaz na autora = [223] => | titul = Macedonia [224] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [225] => | vydavatel = I. B. Tauris [226] => | místo = New York [227] => | rok = 2004 [228] => | počet stran = [229] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [230] => | kapitola = [231] => | strany = 136 [232] => | jazyk = angličtina [233] => }} Řada albánských obyvatel se následně z obav před dalším násilím z Bitoly vystěhovala. Události v Albánii také ovlivnily jednu z místních bank, která vložila peníze do albánských pyramidových her; po jejich kolapsu sama byla nucena zkrachovat.{{Citace monografie [234] => | příjmení = Phillips [235] => | jméno = John [236] => | odkaz na autora = [237] => | titul = Macedonia [238] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [239] => | vydavatel = I. B. Tauris [240] => | místo = New York [241] => | rok = 2004 [242] => | počet stran = [243] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [244] => | kapitola = [245] => | strany = 70 [246] => | jazyk = angličtina [247] => }} [248] => [249] => V roce [[2007]] zasáhl okolní lesy rozsáhlý požár, který se přenesl i do některých okrajových částí Bitoly. [250] => [251] => == Obyvatelstvo == [252] => [[Soubor:Bitola, Čaršija, tržnice.jpg|vpravo|náhled|Kontrast nové a staré architektury ve středu města.]] [253] => [[Soubor:Bitola, dům kultury.jpg|vpravo|náhled|Místní dům kultury.]] [254] => [[Soubor:Bitola, Širok Sokak.jpg|vpravo|náhled|Třída [[Širok Sokak]] ve středu města.]] [255] => Podle údajů z roku [[2002]] má 74 550 obyvatel, což z ní činí druhé nejlidnatější město v Severní Makedonii (podle rozlohy je ale až třetí). I s okolím žije v Bitole asi 120 000 obyvatel. Z národnostního hlediska se jedná převážně o [[Makedonci|Makedonce]], ale i [[Romové|Romy]], [[Albánci|Albánce]], [[Turci|Turky]], [[Arumuni|Arumuny]], [[Srbové|Srby]] a [[Řekové|Řeky]]. Nejpočetnější menšina, Romové, se soustředí ve čtvrti Bair, severozápadně od centra města.{{Citace elektronického periodika [256] => | titul = Bitola {{!}} ROMED [257] => | periodikum = coe-romed.org [258] => | url = https://coe-romed.org/municipalities/bitola [259] => | datum přístupu = 2023-02-18 [260] => }} [261] => [262] => Vzhledem k hospodářskému propadu po rozpadu [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] se v Bitole, stejně jako v řadě dalších míst regionu, zintenzivnil trend vystěhovalectví. Řada místních obyvatel pracuje v zahraničí, většinou v [[Západní Evropa|Západní Evropě]], mnozí ale odešli i do [[Spojené státy americké|USA]] nebo do [[Kanada|Kanady]]. V letních měsících se lidé do Bitoly vracejí, čímž dochází přechodně k zvýšení počtu obyvatel. [263] => [264] => === Náboženská struktura === [265] => V Bitole se nachází sídlo [[Prespansko-pelagonská eparchie Makedonské pravoslavné církve|Prespansko-pelagonská eparchie]] [[Makedonská pravoslavná církev|Makedonské pravoslavné církve]]. K této církvi se hlásí většina místního obyvatelstva. [266] => [267] => Kromě pravoslavných kostelů jsou v Bitole dochovány i četné mešity, které připomínají období turecké nadvlády a pestřejšího náboženského složení města. V roce [[2002]] se k islámu hlásilo v Bitole 9,1 % obyvatel. [268] => [269] => == Ekonomika == [270] => Město je hlavním ekonomickým a průmyslovým centrem Pelagonského regionu. Po roce [[1945]] bylo město rozsáhleji industrializováno. Průmyslová zóna se nachází na jihovýchodním okraji města. Sídlí zde např. [[Bitolský pivovar]] ({{Vjazyce2|mk|Битолска пивара}}) a největší mlékárna v zemi. [271] => [272] => V roce [[1983]] byl dokončen hornicko-energetický kombinát (REK) Bitola, který zahrnuje povrchový důl na [[Hnědé uhlí|lignit]] a uhelnou elektrárnu. [273] => [274] => Další průmyslová zóna byla zřízena u obce [[Žabeni]] jižně od města, směrem k hranici s [[Řecko|Řeckem]]. [275] => [276] => == Doprava == [277] => [278] => === Železniční doprava === [279] => [280] => Do Bitoly směřuje ze severu [[Železniční trať Veles–Kremenica|železniční trať z Velesu]], která v minulosti pokračovala dále do [[Řecko|Řecka]]. V minulosti z Bitoly vedly také dvě úzkorozchodné trati, byly ale později zrušeny. Výhledově zde měla být vystavěna i železniční trať do [[Železniční trať Bitola–Ochrid|Ochridu]], nicméně jugoslávský stát toto zrealizovat nedokázal. Město má [[Bitola (nádraží)|jediné nádraží]], které leží jihovýchodně od centra města, v blízkosti [[Městský park (Bitola)|Městského parku]]. [281] => [282] => === Silniční doprava === [283] => [284] => Hlavní silniční tahy směřuji z Bitoly směrem na jih do [[Řecko|Řecka]], do města [[Florina]], dále potom na západ přes [[Resen]] do města [[Ochrid]] (M-5) a na sever do měst [[Prilep]] a [[Veles]]. S výjimkou nábřeží řeky Dragor je vyloučena tranzitní doprava ze samotného města. Pro její provoz okolo Bitoly slouží tranzitní komunikace na východním okraji sídla, a to ulice s názvem [[Makedonski Gemidži]]. Část tranzitní dopravy z Ochridu a Resenu dále do [[Veles (město)|Velesu]] je obvedena potom obchvatem ze severní strany, který probíhá po úpatí hory [[Bel Kamen]]. [285] => [286] => Město nemá dálniční spojení; silnice směrem do Ochridu byla nicméně vybudována na novém tělese s některými mimoúrovňovými kříženími, nicméně se jedná o komunikaci s dvěma jízdními pruhy. Výstavba čtyřproudé dálnice z Bitoly do Prilepu (a dále na sever do [[Skopje]]) byla nicméně v roce [[2021]] předmětem politické debaty a je předpokládána její výstavba od roku [[2023]].{{Citace periodika [287] => | titul = Бочварски очекува годинава да се гради автопат Прилеп-Битола [288] => | periodikum = Sakam da kažam [289] => | jazyk = makedonština [290] => | url = https://sdk.mk/index.php/dopisna-mrezha/bochvarski-ochekuva-godinava-da-se-gradi-avtopat-prilep-bitola/ [291] => | datum přístupu = 2021-12-08 [292] => }} [293] => [294] => === Městská hromadná doprava === [295] => [296] => Ve městě je v provozu městská hromadná doprava, která je zajišťována autobusy. Meziměstská doprava do větších sídel po celé Severní Makedonii je realizována rovněž autobusy. [[Bitola (nádraží)|Železniční nádraží]] se nachází v jihovýchodní části města. Autobusové nádraží je umístěno blízko železničního. [297] => [298] => == Školství == [299] => V Bitole sídlí univerzita, která byla založena v roce [[1979]]. Její vznik byl vyústěním snahy o výchovu odborníků i mimo hlavní město [[Skopje]]. V současné době nese tato vysoká škola název dle [[Kliment Ochridský|Klimenta Ochridského]]. [300] => [301] => V Bitole je dále 7 středních škol a deset škol základních. První [[gymnázium]] zde bylo otevřeno roku [[1945]] a neslo název po [[Josip Broz Tito|Josipu Brozu Titovi]]. Mezi další střední školy patří Střední škola Taki Daskala, Dopravní a textilní škola, Lékařská škola Dr. Jovana Kalauziho, Hospodářská škola Jane Sandanského, Zemědělská škola Kuzmana Šapkareva, Elektromechanická škola Gjorgji Neumova, Střední hudební škola a Státní škola pro neslyšící a hluchoněmé. [302] => [303] => V období nadvlády Osmanské říše zde byla i Vojenská akademie, na které studoval [[Mustafa Kemal Atatürk]],{{Citace periodika [304] => | příjmení = Karčić [305] => | jméno = Hamza [306] => | titul = Why a Balkan city is important for understanding Turkish history [307] => | periodikum = Daily Sabah [308] => | datum vydání = 2020-11-06 [309] => | issn = [310] => | jazyk = en [311] => | url = https://www.dailysabah.com/opinion/op-ed/why-a-balkan-city-is-important-for-understanding-turkish-history [312] => | datum přístupu = 2021-03-20 [313] => }}{{Citace sborníku [314] => | příjmení = Ruoss [315] => | jméno = Engelbert [316] => | titul = Cultural Tourism as an Opportunity for Sustainable Regional Development: the Case of Bitola [317] => | sborník = Regions [318] => | odkaz na sborník = [319] => | vydavatel = [320] => | odkaz na vydavatele = [321] => | místo = [322] => | rok vydání = 2014 [323] => | strany = 15 [324] => | jazyk = angličtina [325] => }} otec moderního [[Turecko|tureckého státu]]. [326] => [327] => == Kultura == [328] => === Kulturní instituce === [329] => V Bitole sídlí celá řada kulturních institucí. Nejnápadnější z nich je [[Dům kultury (Bitola)|Dům kultury]], který sídlí v [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistní]] budově z konce 70. let [[20. století]] v samotném centru města. Mimo jiné zde také působí i [[Národní divadlo Bitola|pobočná scéna makedonského národního divadla]], která zde byla zřízena v roce [[1944]].[http://www.bitola.gov.mk/%D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B0/%D0%B8%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%82%D1%83%D1%86%D0%B8%D0%B8/ Profil divadla na stránkách Města Bitola {{Mk}}] V roce [[1945]] byla v Bitole založena umělecká společnost nesoucí jméno [[Stiv Naumov|Stiva Naumova]].{{Citace monografie [330] => | příjmení = Dolničar [331] => | jméno = Ivan [332] => | odkaz na autora = [333] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [334] => | vydavatel = eksport pres [335] => | místo = Bělehrad [336] => | rok = 1981 [337] => | počet = [338] => | isbn = [339] => | kapitola = [340] => | strany = 116 [341] => | jazyk = srbochorvatština [342] => }} [343] => [344] => Pobočka Národního muzea sídlí v budově bývalých kasáren na jižním okraji města. V muzeu je umístěna výstava, která se věnuje národním dějinám [[Severní Makedonie]] od nejstarších období až do současnosti. Mimo jiné zde také [[Turecko]] zorganizovalo výstavu, která se věnuje [[Mustafa Kemal Atatürk|Mustafovi Kemalovi Atatürkovi]] a jeho působení právě v tomto severomakedonském městě.{{Citace elektronického periodika [345] => | titul = Macedonian Ramble: Bitola’s Shaky Bridges to the Past [346] => | periodikum = Counterpunch [347] => | url = https://www.counterpunch.org/2021/11/05/macedonian-ramble-bitolas-shaky-bridges-to-the-past/ [348] => | jazyk = en [349] => | datum přístupu = 2022-08-29 [350] => }} Od roku [[2023]] v Bitole působí také Centrum mládeže.{{Citace elektronického periodika [351] => | titul = Во Битола отворен младински центар [352] => | periodikum = Nova Makedonija [353] => | url = https://novamakedonija.com.mk/makedonija/republika/vo-bitola-otvoren-mladinski-centar-2/ [354] => | jazyk = makedonština [355] => | datum přístupu = 2023-06-25 [356] => }} [357] => [358] => V centru města (v blízkosti kostela svatého Dimitrije) také sídlí galerie [[Magaza Gallery]]. [359] => [360] => === Kulturní akce === [361] => Hlavní kulturní akcí, která se zde každoročně koná, je [[Mezinárodní filmový festival bratrů Manakiových]].{{Citace sborníku [362] => | příjmení = Stilinović [363] => | jméno = Mladen [364] => | titul = Bitola: Shifting Images of a Western Balkan City [365] => | sborník = [366] => | odkaz na sborník = [367] => | vydavatel = [368] => | odkaz na vydavatele = [369] => | místo = [370] => | rok vydání = 2013 [371] => | strany = 48 [372] => | jazyk = nizozemština/angličtina [373] => }} Od roku [[1971]] se zde koná také i taneční festival [[Ilindenské dny]] ({{Vjazyce2|mk|Илинденски данови}}), kterého se účastní folklórní skupiny z celé Severní Makedonie, ale také skupiny z jiných zemí (Japonsko, Německo, Bulharsko, Srbsko, Turecko apod.), které zde představují své národní obyčeje. [374] => [375] => Mezi další kulturní akce tradičně se odehrávají v Bitole patří např. výstava Malý Montmartre Bitoly, dětské festivaly Bitolino a Si-Do, festival klasické hudby [[Interfest (Bitola)|Interfest]], regionální festival [[Akto Festival]], Bitola Otvoren grad{{Citace elektronického periodika [376] => | titul = Започна меѓународниот фестивал „Битола отворен град“ [377] => | periodikum = Nova Makedonija [378] => | url = https://novamakedonija.com.mk/zivot/kultura/zapochna-megjunarodniot-festival-bitola-otvoren-grad/ [379] => | jazyk = makedonština [380] => | datum přístupu = 2023-06-25 [381] => }}, Bitfest{{Citace elektronického periodika [382] => | titul = Вечер со спектакулерниот настан “Вива Верди“ започнува “Битфест“ [383] => | periodikum = Bitola News [384] => | url = https://bitolanews.mk/2023/06/23/%D0%B2%D0%B5%D1%87%D0%B5%D1%80-%D1%81%D0%BE-%D1%81%D0%BF%D0%B5%D0%BA%D1%82%D0%B0%D0%BA%D1%83%D0%BB%D0%B5%D1%80%D0%BD%D0%B8%D0%BE%D1%82-%D0%BD%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD-%D0%B2%D0%B8%D0%B2/ [385] => | jazyk = makedonština [386] => | datum přístupu = 2023-06-25 [387] => }} a [[Lokum fest]], který se každý rok odehrává na místním starém orientálním tržišti. [388] => [389] => === V kultuře === [390] => [391] => Město je tématem řady [[Severomakedonská lidová hudba|makedonských písní]], např. [[Bitola, můj rodný kraj]] od [[Ajri Demirovski|Ajriho Demirovského]] nebo básně [[Ako odam vo Bitola]] od [[Petar Georgiev-Kalica|Petra Georgieva Kalici]]. [392] => [393] => == Turistika == [394] => [[Soubor:Турска чаршија во Битола.jpg|vpravo|náhled|Střed města.]] [395] => [[Soubor:Bitola 08 (2825530031).jpg|vpravo|náhled|Původní tržiště, dnes součást města.]] [396] => [[Soubor:Bitola vo juni 2013 navečer (18).JPG|vpravo|náhled|Casino v centrální části města.]] [397] => [[Soubor:Саат кула и фонтана.jpg|vpravo|náhled|Fontána a bitolská hodinová věž.]] [398] => Mezi zajímavosti patří hlavní třída [[Širok Sokak]], kde se setkávají a baví obyvatelé města nebo [[zoologická zahrada]], kromě Skopje jediná v Severní Makedonii. [399] => [400] => Bitola má rovněž dochovaný historický střed města s uličkami, které původně sloužily jako bazar. Symbolem města je dochovaná [[Hodinová věž (Bitola)|Hodinová věž]] ({{Vjazyce2|mk|Саат кула}}, která byla vybudována v době osmanské nadvlády.) [401] => [402] => U bazaru se nachází i kryté tržiště ([[Bezisten (Bitola)|bezisten]]). Na hlavním náměstí se nachází dvě mešity ([[Jeni mešita (Bitola)|Jeni mešita]] a [[Mešita Ishak Çelebi|Ishak Çelebi]]). Součástí druhé uvedené je rovněž knihovna. Dále od centra města stojí [[Mešita Ajdar Kadi]]. Z [[19. století]] je také dochován kostel sv. Demetria, který se nachází v blízkosti třídy Širok Sokak (ze západní strany). Mezi další památkově chráněné kostely patří např. i [[Kostel přesvaté Bohorodice (Bitola)|kostel přesvaté Bohorodice]] z roku [[1870]], nebo kostel Sv. Neděle z roku [[1863]].[http://www.bitola.gov.mk/%D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B0/%D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%82%D1%83%D1%80%D0%BD%D0%B8-%D1%81%D0%BF%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%86%D0%B8/ Turistické pamětihodnosti města Bitola na stránkách města {{Mk}}] [403] => [404] => Bitola je základním bodem pro výpravy na [[Baba (pohoří)|Baba-planinu]]. V okolí města se nachází řada archeologických nalezišť, např. [[Heracleia Lyncestis]]. Ta byla propagována jako rovněž místo na původní [[Římská říše|římské]] silnici [[Via Egnatia]].{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na portálu novatv.mk {{mk}} |url=https://novatv.mk/vo-bitola-promoviran-nov-rimski-pat-koj-vodi-do-herakleja-linkestis/ |datum přístupu=2021-09-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210915204651/https://novatv.mk/vo-bitola-promoviran-nov-rimski-pat-koj-vodi-do-herakleja-linkestis/ |datum archivace=2021-09-15 }} [405] => [406] => V roce [[2012]] město Bitolu navštívilo celkem 35 000 návštěvníků{{Citace elektronického periodika [407] => | příjmení = Dimitrov [408] => | jméno = Nikola V. [409] => | odkaz na autora = [410] => | titul = Bitola destination for cultural tourism – 7000 years of history – (from Gurgur through to Heraclea Bitola) [411] => | periodikum = Journal of Process Management – New Technologies, International [412] => | odkaz na periodikum = [413] => | vydavatel = [414] => | odkaz na vydavatele = [415] => | datum vydání = 2015 [416] => | datum přístupu = 2022-08-26 [417] => | url = https://scindeks-clanci.ceon.rs/data/pdf/2334-735X/2015/2334-735X1501045D.pdf [418] => | issn = 2334-7449 [419] => }} (většinou zahraničních). [420] => [421] => == Ostatní instituce == [422] => V Bitole se nachází celá řada [[konzul]]átů různých evropských zemí. Tradice v zřizování zastupitelských úřadů zde započala již v [[19. století]]; Bitola bylo rovněž známa jako „město konzulátů“. První současné konzuláty byly otevřeny v Bitole v roce [[2000]]. Své zastoupení zde má např. [[Bulharsko]] nebo [[Řecko]], honorární konzuláty zde mají [[Rusko]], [[Rumunsko]], [[Srbsko]], [[Ukrajina]], [[Maďarsko]], [[Francie]], [[Černá Hora]], [[Rakousko]], [[Bosna a Hercegovina]] a [[Albánie]].{{Citace periodika [423] => | titul = Во Битола се отвора Почесен конзулат на Албанија, Имер Селмани е почесен конзул [424] => | periodikum = MKD [425] => | jazyk = makedonština [426] => | url = https://www.mkd.mk/makedonija/politika/vo-bitola-se-otvora-pochesen-konzulat-na-albanija-imer-selmani-e-pochesen-konzul [427] => | datum přístupu = 2021-12-08 [428] => }} {{Wayback|url=https://www.mkd.mk/makedonija/politika/vo-bitola-se-otvora-pochesen-konzulat-na-albanija-imer-selmani-e-pochesen-konzul |date=20211208163710 }} Dříve zde byly zastoupeny i země, jako např. [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]] nebo [[Spojené království]]. V roce [[2014]] zde sídlilo 13 konzulátů. [429] => [430] => == Sport == [431] => V Bitole stojí sportovní hala pojmenovaná po [[Boro Čurlevski|Boro Čurlevském]].{{Citace periodika [432] => | titul = Во Битола се реконструира паркингот пред спортската сала „Боро Чурлевски“ [433] => | periodikum = Kanal 5 [434] => | jazyk = makedonština [435] => | url = https://kanal5.com.mk/vo-bitola-se-rekonstruira-parkingot-pred-sportskata-sala-boro-churlevski/a586596 [436] => | datum přístupu = 2023-06-25 [437] => }} [438] => [439] => == Film == [440] => V Bitole se natáčely scény z filmu [[Karaula]] ([[2006]]), dále [[Před deštěm]] ([[1994]]) nebo [[Wellcome to Sarajevo]] ([[1996]]).{{Citace periodika [441] => | titul = Над 20-тина светски и македонски филмови и ТВ серии се снимени во Битола [442] => | periodikum = Babam Bitola [443] => | jazyk = makedonština [444] => | url = https://babambitola.mk/%D0%BD%D0%B0%D0%B4-20-%D1%82%D0%B8%D0%BD%D0%B0-%D1%81%D0%B2%D0%B5%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%B8-%D0%B8-%D0%BC%D0%B0%D0%BA%D0%B5%D0%B4%D0%BE%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8-%D1%84%D0%B8%D0%BB%D0%BC%D0%BE%D0%B2%D0%B8/ [445] => | datum přístupu = 2021-12-08 [446] => }} [447] => [448] => == Osobnosti města == [449] => * [[Miljan Miljanić]] ([[1930]] – [[2012]]),fotbalový trenér [450] => * [[Vlado Goreski]] (* [[1958]]), makedonsko-slovinsky grafik, scénograf a návrhář divadelních plakátů [451] => * [[Karolina Gočeva]] (* [[1980]]), zpěvačka [452] => [453] => == Partnerská města == [454] => {{sloupce|2| [455] => * {{Flagicon|Turkey}} [[Bursa]], [[Turecko]] [456] => * {{Flagicon|FRA}} [[Épinal]], [[Francie]] [457] => * {{Flagicon|GER}} [[Kaiserslautern]], [[Německo]] [458] => * {{Flagicon|Albania}} [[Korçë]], [[Albánie]] [459] => * {{Flagicon|Slovenia}} [[Kranj]], [[Slovinsko]] [460] => * {{Flagicon|UKR}} [[Kremenčuk]], [[Ukrajina]] [461] => * {{Flagicon|BUL}} [[Pleven]], [[Bulharsko]] [462] => * {{Flagicon|SRB}}/{{Flagicon|Kosovo}} [[Prizren]], [[Kosovo]] [463] => * {{Flagicon|RUS}} [[Puškin (město)|Puškin]], [[Rusko]] [464] => * {{Flagicon|CRO}} [[Rijeka]], [[Chorvatsko]] [465] => * {{Flagicon|AUS}} [[Rockdale]], [[Nový Jižní Wales|NSW]], [[Austrálie]]{{Citace sborníku [466] => | příjmení = Ruoss [467] => | jméno = Engelbert [468] => | titul = Cultural Tourism as an Opportunity for Sustainable Regional Development: the Case of Bitola [469] => | sborník = Regions [470] => | odkaz na sborník = [471] => | vydavatel = [472] => | odkaz na vydavatele = [473] => | místo = [474] => | rok vydání = 2014 [475] => | strany = 16 [476] => | jazyk = angličtina}} [477] => * {{Flagicon|Serbia}} [[Zemun]], [[Srbsko]] [478] => }} [479] => [480] => == Reference == [481] => [482] => [483] => == Literatura == [484] => * Профил на општината Битола {{mk}} [485] => [486] => == Externí odkazy == [487] => * {{Commonscat}} [488] => [489] => {{Autoritní data}} [490] => {{Portály|Severní Makedonie}} [491] => [492] => [[Kategorie:Bitola| ]] [493] => [[Kategorie:Opština Bitola]] [494] => [[Kategorie:Pelagonský region]] [495] => [[Kategorie:Města v Severní Makedonii]] [] => )
good wiki

Bitola

Bitola ( arumunsky Bitule/Bituli) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, 14 km na sever od hranic s Řeckem, v regionu Pelagonie. Město je administrativním centrem stejnojmenné opštiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1945','Řecko','19. století','Albánci','Turecko','Severní Makedonie','Albánie','Srbsko','2002','Florina','Arumuni','Makedonci'

1945

2002

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Albánie

Arumuni

Florina

Makedonci

Řecko

Srbsko

Turecko