Array ( [0] => 15511119 [id] => 15511119 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bitola [uri] => Bitola [3] => Catolic church bitola.jpg [img] => Catolic church bitola.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Bitola je město v Severní Makedonii, které se nachází na úpatí pohoří Baba a je obklopeno nádhernou přírodou. S populací kolem 70 000 obyvatel je druhým největším městem v zemi a hrdě se pyšní svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Město se vyznačuje malebnými ulicemi a architekturou, která odráží různé historické období, včetně osmanského a rakousko-uherského vlivu. Mezi nejzajímavější památky patří městské náměstí, na které navazují krásné budovy a zelené parky, jež vytvářejí příjemné prostředí pro obyvatele i návštěvníky. Bitola je také známá jako "město konzulátů", protože zde měly úřady mnoha zemí v minulosti své reprezentace. Bitola je také centrem vzdělanosti a kultury. Město se může pyšnit několika významnými školami a univerzitou, která přitahuje studenty z celého regionu. Každoročně se zde konají různé kulturní akce a festivaly, které podporují místní umělce a ukazují bohatství makedonského folklóru a tradic. Příroda v okolí Bitoly nabízí možnosti pro outdoorové aktivity a relaxaci. Nedaleké pohoří Baba je ideálním místem pro turistiku a další sportovní vyžití. Město je také blízko starověkého skopečského města Heraclea Lyncestis, což poskytuje návštěvníkům šanci objevovat fascinující archeologické lokality. Bitola se navíc vyznačuje otevřeností a pohostinností svých obyvatel, kteří jsou pyšní na svůj domov a rádi sdílejí místní kulturu s ostatními. Toto místo je tedy skvělým příkladem toho, jak se historie snoubí s moderní dobou, a nabízí každému, kdo sem zavítá, možnost prozkoumat a užít si jeho kouzlo. [oai_cs_optimisticky] => Bitola je město v Severní Makedonii, které se nachází na úpatí pohoří Baba a je obklopeno nádhernou přírodou. S populací kolem 70 000 obyvatel je druhým největším městem v zemi a hrdě se pyšní svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Město se vyznačuje malebnými ulicemi a architekturou, která odráží různé historické období, včetně osmanského a rakousko-uherského vlivu. Mezi nejzajímavější památky patří městské náměstí, na které navazují krásné budovy a zelené parky, jež vytvářejí příjemné prostředí pro obyvatele i návštěvníky. Bitola je také známá jako "město konzulátů", protože zde měly úřady mnoha zemí v minulosti své reprezentace. Bitola je také centrem vzdělanosti a kultury. Město se může pyšnit několika významnými školami a univerzitou, která přitahuje studenty z celého regionu. Každoročně se zde konají různé kulturní akce a festivaly, které podporují místní umělce a ukazují bohatství makedonského folklóru a tradic. Příroda v okolí Bitoly nabízí možnosti pro outdoorové aktivity a relaxaci. Nedaleké pohoří Baba je ideálním místem pro turistiku a další sportovní vyžití. Město je také blízko starověkého skopečského města Heraclea Lyncestis, což poskytuje návštěvníkům šanci objevovat fascinující archeologické lokality. Bitola se navíc vyznačuje otevřeností a pohostinností svých obyvatel, kteří jsou pyšní na svůj domov a rádi sdílejí místní kulturu s ostatními. Toto místo je tedy skvělým příkladem toho, jak se historie snoubí s moderní dobou, a nabízí každému, kdo sem zavítá, možnost prozkoumat a užít si jeho kouzlo. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Bitola [2] => | originální jméno = Битола [3] => | obrázek = Bitola 2007.JPG [4] => | popisek = Ulice Širok Sokak [5] => | vlajka = Flag of Bitola Municipality.svg [6] => | znak = Coat of arms of Bitola Municipality.svg [7] => | nadmořská výška = 615 [8] => | stát = Severní Makedonie [9] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony v Severní Makedonii|Statistický region]] [10] => | název vyššího celku = [[Pelagonský region|Pelagonský]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Severní Makedonie|Opština]] [12] => | název nižšího celku = [[Opština Bitola|Bitola]] [13] => | administrativní dělení = [14] => | loc-map = {{LocMap |Severní Makedonie |label=Bitola |position=left |width=250 |lat=41.03 |long=21.33 |float=center |caption=}} [15] => | rozloha = 30 [16] => | počet obyvatel = 74550{{Citace monografie [17] => | příjmení = Ristovski [18] => | jméno = Blaže [19] => | odkaz na autora = [20] => | titul = Makedonska enciklopedija A-Ľ [21] => | vydavatel = [[MANU]] [22] => | místo = Skopje [23] => | rok = 2009 [24] => | počet stran = [25] => | isbn = 978-608-203-023-4 [26] => | kapitola = Битола [27] => | strany = 161 [28] => | jazyk = makedonština [29] => }} [30] => | obyvatelé aktuální k = 2002 [31] => | etnické složení = [[Makedonci]] (88,6%), [[Romové]] (2,57%),
[[Albánci]] (2,36%), [[Turci]] (2,1%),
[[Arumuni]] (1,3%), [[Srbové]] (0,7%) [32] => | náboženské složení = [33] => | starosta = Vladimir Taleski [34] => | web = http://www.bitola.gov.mk [35] => | telefonní předvolba = (+389) 047 [36] => | psč = 7000 [37] => }} [38] => '''Bitola''' ({{Vjazyce2|mk|''Битола''}}, {{Vjazyce2|bg|''Битоля''}}, {{Vjazyce2|el|''Μοναστήρι''}}, [[Arumunština|arumunsky]] ''Bitule/Bituli'') je město v jihozápadní části [[Severní Makedonie]], 14 km na sever od hranic s [[Řecko|Řeckem]], v regionu [[Pelagonie]]. Město je administrativním centrem [[Opština Bitola|stejnojmenné opštiny]]. [39] => [40] => == Poloha == [41] => Bitola leží pod pohořím [[Baba (pohoří)|Baba-planina]] na břehu řeky [[Dragor]] v nadmořské výšce od 576 m. Baba-planina svírá město z jihozápadní strany a další kopce potom ze severní (sv. Ilija). V blízkosti Bitoly leží ještě pohoří [[Oblakovo-Snegovo]]. Směrem na východ začíná od Bitoly úrodná rovina Pelagonie. Metropole Severní Makedonie Skopje se nachází 169 km severně od Bitoly a město [[Ochrid]] leží 70 km západně. Vzdálenost do [[Řecko|řecké]] [[Florina|Floriny]] je 30 km a do [[Soluň|Soluně]] vzdušnou čarou 140 km. [[Severomakedonsko-řecká hranice]] leží jen 13 km od města. [42] => [43] => == Klima == [44] => V této oblasti existuje přechodné klima mezi kontinentálním a středomořským. Léta jsou většinou teplá a mají málo srážek, zimy bohaté a chladné. Průměrná teplota zde během roku dosahuje 11,4 °C. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou měsíční teplotou −0,6 °C, a s absolutní naměřenou minimální teplotou −30,4 °C. Nejteplejším měsícem je potom červenec s průměrnou měsíční teplotou 22,2 °C a naměřeným maximem činícím 41,2 °C [45] => [46] => Průměrný roční [[úhrn srážek]] zde činí 600 mm (o něco méně než v [[Česko|České republice]]), odchylky během různých částí roku dosahují hodnot od 338 mmm do 879 mm. Počasí se v Bitole systematicky měří od roku [[1945]] po ustanovení místní [[meteorologická stanice|meteorologické stanice]]. [47] => [48] => == Název == [49] => Název je [[Slované|slovanského]] původu a je společný s [[chorvatština|chorvatským]] slovem ''obitelj'', které dnes označuje rodinu a dříve označovalo klášter. Tento původ rovněž připomíná i srbský/chorvatský název ''Bitolj/Битољ'' (v [[makedonština|makedonštině]] nedochází k [[jotování]] a proto je název města zakončen na [[slabika|slabiku]] -la). Název je doložen poprvé roku [[1080]] z tzv. [[Bitolská deska|Bitolské desky]] ({{Vjazyce2|mk|Битолска плоча}}). [50] => [51] => V [[církevní slovanština|církevní slovanštině]] bylo v [[cyrilice|cyrilici]] zapisováno jako ''ѡ҆би́тѣл҄ь''. Během turecké nadvlády bylo město známé pod názvem ''Monastir'', tento název se užívá pro město také v [[albánština|albánštině]] a [[řečtina|řečtině]] a odkazuje na původní staroslověnský název. V albánštině i turečtině je přejaté z řečtiny. [52] => [53] => == Historie == [54] => {{Viz též|Dějiny Bitoly}} [55] => Archeologická naleziště v okolí Bitoly dokládají kontinuitu osídlení v tomto regionu od [[doba kamenná|doby kamenné]]. [56] => [57] => V roce [[814]] obsadilo město spolu s okolním regionem Bulharsko. Po nějakou dobu byla ve středověku Bitola hlavním městem [[První bulharská říše|Prvního bulharského carství]]. To umožnilo rozvoj a rozkvět sídla. Vzniklo zde bylo sídlo episkopa. První připomínka o jeho názvu pochází z roku [[1048]]. Následně byla obsazena [[Byzantská říše|byzantinci]], kteří ji učinili metropolí [[Bulgaria (thema)|thematu Bulgaria]]. [58] => [59] => Turecká moc zde byla ustanovena v letech [[1382]] až [[1383]] po tvrdých bojích. Dařilo se dobře obchodu. Zachován byl nicméně status města jako regionálního centra. Po Soluni se jednalo o druhé nejvýznamnější město v regionu,{{Citace monografie [60] => | příjmení = Boškovska [61] => | jméno = Nada [62] => | odkaz na autora = [63] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [64] => | vydavatel = I. B. Tauris [65] => | místo = [66] => | rok = 2009 [67] => | počet stran = [68] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [69] => | kapitola = [70] => | strany = 132 [71] => | jazyk = angličtina [72] => }} a jedno z klíčových v rámci Osmanské říše.{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = City uniting different cultures together: Bitola [74] => | periodikum = Daily Sabah [75] => | url = https://www.dailysabah.com/travel/2016/11/08/city-uniting-different-cultures-together-bitola [76] => | jazyk = en [77] => | datum přístupu = 2022-08-29 [78] => }} Přistěhovávalo se především [[islám|muslimské]] obyvatelstvo, mnozí Slované z města odcházeli. Objevili se příslušníci řady dalších národností, např. Čerkezové, sestěhovávali se sem i [[Albánci]].{{Doplňte zdroj}} Z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] přišla do Bitoly rovněž i početná komunita [[Židé v Bitole|Židů]]. V roce [[1830]] zde velkovezír [[Rašíd Mehmed Paša]] svolal setkání albánských sedláků, které skončilo násilím a krveprolitím. Turecký cestopisec [[Evlija Čelebi]] město navštívil v roce [[1662]] a zapsal si přítomnost zhruba tří tisíc malých krámků ve městě. [79] => [80] => Jen v první polovině [[19. století]] vzrostl počet obyvatel zhruba z osmi na čtyřicet tisíc. [81] => [82] => [[Soubor:Bitola old.jpg|vlevo|náhled|Bitola v [[19. století]].]] [83] => Bitola měla značný význam i ze správního hlediska, neboť zde Turci ustanovili centrum jedné z administrativních jednotek. [[Vilájet Manastir]] pod sebou zahrnoval na konci [[19. století]] pět nižších správních jednotek ([[sandžak]]ů) a rozkládal se na území západu dnešní Severní Makedonie a východu [[Albánie]]. Prominentní pozice města přilákala pozornost i řady evropských zemí, které zde otevřely své konzuláty. První z nich se stalo v roce [[1851]] Rakousko, resp. Habsburská monarchie, od roku [[1888]] mělo v Bitole svůj konzulát také Srbsko.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Djordjević [85] => | jméno = Dimitrije [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Istorija moderne Srbije: 1800–1918 [88] => | vydavatel = Zavod za udžbenike [89] => | místo = Bělehrad [90] => | rok = 2017 [91] => | počet stran = [92] => | isbn = 978-86-17-18636-2 [93] => | kapitola = [94] => | strany = 278 [95] => | jazyk = srbština [96] => }} [97] => [98] => V roce [[1903]] bylo město jedním z míst [[Ilindensko-preobraženské povstání|Ilindenského povstání]], vzpoury místního bulharského a části valašského obyvatelstva proti turecké nadvládě. Řada místních obyvatel nicméně žádala tureckou armádu zastavit nepokoje a posílit místní vojenskou posádku.{{Citace monografie [99] => | příjmení = Phillips [100] => | jméno = John [101] => | odkaz na autora = [102] => | titul = Macedonia [103] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [104] => | vydavatel = I. B. Tauris [105] => | místo = New York [106] => | rok = 2004 [107] => | počet stran = [108] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [109] => | kapitola = [110] => | strany = 27 [111] => | jazyk = angličtina [112] => }} V roce [[1908]] se v Bitole uskutečnilo setkání [[Albánci|albánských]] vzdělanců, kteří se vyslovili pro používání [[latinka|latinky]] v [[albánština|albánském jazyce]].{{Citace periodika [113] => | titul = Mё 22 nёntor 1908 Kongresi i Manastirit i përfundoi punimet [114] => | periodikum = Vatican News [115] => | jazyk = albánština [116] => | url = https://www.vaticannews.va/sq/bota/news/2021-11/22-nentor-1908-kongresi-i-manastirit-i-perfundoi-punimet.html [117] => | datum přístupu = 2021-12-08 [118] => }} Proto bývá občas v albánských kruzích přezdívána jako ''město abecedy'' ({{Vjazyce2|sq|Qyteti i Alfabetit}}).{{Citace periodika [119] => | titul = Manastiri, qyteti i alfabetit që nuk duhet të mungojë në listën tuaj të vizitave (Foto) [120] => | periodikum = telegrafi.com [121] => | jazyk = albánština [122] => | url = https://telegrafi.com/manastiri-qyteti-alfabetit-qe-nuk-duhet-te-mungoje-ne-listen-e-vizitave-foto/ [123] => | datum přístupu = 2021-12-08 [124] => }} [125] => [126] => Pod tureckou nadvládou zůstala Bitola až do roku [[1912]], kdy po [[První balkánská válka|první balkánské válce]] připadla [[Srbsko|Srbsku]]. Pro Turky představovala strategicky významné město, které chtěli za každou cenu ubránit. Během konfliktu zde došlo k [[Bitva u Bitoly|bitvě]], během níž srbské vojsko Osmany v rozhodné bitvě porazilo.{{Citace monografie [127] => | příjmení = Phillips [128] => | jméno = John [129] => | odkaz na autora = [130] => | titul = Macedonia [131] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [132] => | vydavatel = I. B. Tauris [133] => | místo = New York [134] => | rok = 2004 [135] => | počet stran = [136] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [137] => | kapitola = [138] => | strany = 29 [139] => | jazyk = angličtina [140] => }} V roce [[1915]] Bitolu obsadila bulharská armáda a spolu se značnou částí dnešní Severní Makedonie byla Bulharskem anektována. V roce následujícím byla obsazena jednotkami [[Státy Dohody|Dohody]]. Vzhledem k blízkosti [[Soluňská fronta|soluňské fronty]] v následující [[První světová válka|první světové válce]] však místní obyvatelstvo strádalo až do roku [[1918]]. Bitola byla prvním osvobozeným městem v závěru války po prolomení fronty v druhé polovině roku [[1918]]. [141] => [142] => Po válce se stala součástí Jugoslávie. Nová hranice byla ustanovena jen zhruba 10 km jižně od města; došlo k změnám v ekonomických i společenských vztazích. Dopad Bitola pocítila z hospodářského hlediska nejen kvůli nové hranici s Řeckem, ale také i kvůli vzniku nezávislé Albánie v roce [[1912]]. Původně balkánské město se nicméně začalo rozvíjet jako moderní sídlo. Byly vypracovány první projekty rozvoje a územní plánování v evropském stylu. Pod fasádou moderně se rozvíjejícího města nicméně doutnala nestabilní situace z hlediska národnostního. Dosud nevyhraněné slovanské obyvatelstvo se stále častěji identifikovalo s makedonskou národnostní myšlenkou,{{Citace monografie [143] => | příjmení = Boškovska [144] => | jméno = Nada [145] => | odkaz na autora = [146] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [147] => | vydavatel = I. B. Tauris [148] => | místo = [149] => | rok = 2009 [150] => | počet stran = [151] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [152] => | kapitola = [153] => | strany = 121 [154] => | jazyk = angličtina [155] => }} což vyvolávalo nevoli a obavy Srby kontrolovaných úřadů a samosprávy. Organizace, které se snažily tvářit jako makedonské byly rozpouštěny.{{Citace monografie [156] => | příjmení = Boškovska [157] => | jméno = Nada [158] => | odkaz na autora = [159] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [160] => | vydavatel = I. B. Tauris [161] => | místo = [162] => | rok = 2009 [163] => | počet stran = [164] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [165] => | kapitola = [166] => | strany = 86 [167] => | jazyk = angličtina [168] => }} Situaci nepomáhaly ani sliby politických představitelů z [[Bělehrad]]u, kteří sice v Bitole slibovali různé investice (železnice, vodní kanály apod.), monarchistická Jugoslávie nicméně neměla dost prostředků na jejich uskutečnění. [169] => [170] => [[Soubor:Serbian school in Bitola.jpg|vpravo|náhled|Srbská škola v Bitole na přelomu 19. a 20. století.]] [171] => Za druhé světové války byla místní židovská komunita odvezena transporty do Polska (do války čítala 9,7 % obyvatel města), v rámci [[holokaust]]u byli místní Židé zavražděni v koncentračním táboře [[Treblinka]]. Jednalo se cca o tři tisíce osob. Město bylo opět okupováno Bulharskem. Místní odbor komunistické strany, který vedl partyzánský boj proti bulharské okupaci, byl veden Stevanem Naumovem Stivem. Město bylo osvobozeno dne [[4. listopad]]u [[1944]]. [172] => [173] => Roku [[1945]] se město opět vrátilo Jugoslávii. Stalo se součástí nově vzniklé [[Socialistická republika Makedonie|socialistické republiky Makedonie]]. Nová vláda se soustředila na investice do méně rozvinutých oblastí země, kterou nepochybně město Bitola bylo. V roce [[1945]] zde proto bylo otevřeno první [[gymnázium]], které neslo svůj název po jugoslávském vůdci [[Josip Broz Tito|Josipu Brozu Titovi]]. Bylo rovněž první střední školou ve městě, kde probíhala výuka v nově kodifikovaném [[makedonština|makedonském]] jazyce. Jeho podoba byla mimo jiné vybrána také podle bitolského nářečí.{{Citace monografie [174] => | příjmení = Phillips [175] => | jméno = John [176] => | odkaz na autora = [177] => | titul = Macedonia [178] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [179] => | vydavatel = I. B. Tauris [180] => | místo = New York [181] => | rok = 2004 [182] => | počet stran = [183] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [184] => | kapitola = [185] => | strany = 42 [186] => | jazyk = angličtina [187] => }} [188] => [189] => Rozvoj Bitoly v období mezi lety [[1945]] až [[1990]] probíhal méně bouřlivě, než tomu bylo v případě řady dalších jugoslávských měst. Několik menších panelových sídlišť vyrostlo na východním a jihozápadním konci města. [190] => [191] => Od roku [[1991]] je součástí nezávislé [[Severní Makedonie]]. V roce [[2001]] zde došlo k násilnostem poté, co byli místní vojáci zabiti při přestřelkách s albánskými ozbrojenci nedaleko města [[Tetovo]]. Při výtržnostech místní napadli obchody albánských vlastníků.{{Citace monografie [192] => | příjmení = Phillips [193] => | jméno = John [194] => | odkaz na autora = [195] => | titul = Macedonia [196] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [197] => | vydavatel = I. B. Tauris [198] => | místo = New York [199] => | rok = 2004 [200] => | počet stran = [201] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [202] => | kapitola = [203] => | strany = 114 [204] => | jazyk = angličtina [205] => }} Nepokoje se uskutečnily v květnu a v červnu; napadeny byly i místní dvě mešity. [[Pleurat Seidiu]] z [[Kosovská osvobozenecká armáda|Kosovské osvobozenecké armády]] vymezoval albánský prostor od [[Bar (Černá Hora)|Baru]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]] až po právě Bitolu ({{vjazyce2|sq|Monastir}}) v Severní Makedonii.{{Citace monografie [206] => | příjmení = Phillips [207] => | jméno = John [208] => | odkaz na autora = [209] => | titul = Macedonia [210] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [211] => | vydavatel = I. B. Tauris [212] => | místo = New York [213] => | rok = 2004 [214] => | počet stran = [215] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [216] => | kapitola = [217] => | strany = 8 [218] => | jazyk = angličtina [219] => }} Násilnosti nějakou dobu probíhaly na obou stranách.{{Citace monografie [220] => | příjmení = Phillips [221] => | jméno = John [222] => | odkaz na autora = [223] => | titul = Macedonia [224] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [225] => | vydavatel = I. B. Tauris [226] => | místo = New York [227] => | rok = 2004 [228] => | počet stran = [229] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [230] => | kapitola = [231] => | strany = 136 [232] => | jazyk = angličtina [233] => }} Řada albánských obyvatel se následně z obav před dalším násilím z Bitoly vystěhovala. Události v Albánii také ovlivnily jednu z místních bank, která vložila peníze do albánských pyramidových her; po jejich kolapsu sama byla nucena zkrachovat.{{Citace monografie [234] => | příjmení = Phillips [235] => | jméno = John [236] => | odkaz na autora = [237] => | titul = Macedonia [238] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [239] => | vydavatel = I. B. Tauris [240] => | místo = New York [241] => | rok = 2004 [242] => | počet stran = [243] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [244] => | kapitola = [245] => | strany = 70 [246] => | jazyk = angličtina [247] => }} [248] => [249] => V roce [[2007]] zasáhl okolní lesy rozsáhlý požár, který se přenesl i do některých okrajových částí Bitoly. [250] => [251] => == Obyvatelstvo == [252] => [[Soubor:Bitola, Čaršija, tržnice.jpg|vpravo|náhled|Kontrast nové a staré architektury ve středu města.]] [253] => [[Soubor:Bitola, dům kultury.jpg|vpravo|náhled|Místní dům kultury.]] [254] => [[Soubor:Bitola, Širok Sokak.jpg|vpravo|náhled|Třída [[Širok Sokak]] ve středu města.]] [255] => Podle údajů z roku [[2002]] má 74 550 obyvatel, což z ní činí druhé nejlidnatější město v Severní Makedonii (podle rozlohy je ale až třetí). I s okolím žije v Bitole asi 120 000 obyvatel. Z národnostního hlediska se jedná převážně o [[Makedonci|Makedonce]], ale i [[Romové|Romy]], [[Albánci|Albánce]], [[Turci|Turky]], [[Arumuni|Arumuny]], [[Srbové|Srby]] a [[Řekové|Řeky]]. Nejpočetnější menšina, Romové, se soustředí ve čtvrti Bair, severozápadně od centra města.{{Citace elektronického periodika [256] => | titul = Bitola {{!}} ROMED [257] => | periodikum = coe-romed.org [258] => | url = https://coe-romed.org/municipalities/bitola [259] => | datum přístupu = 2023-02-18 [260] => }} [261] => [262] => Vzhledem k hospodářskému propadu po rozpadu [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] se v Bitole, stejně jako v řadě dalších míst regionu, zintenzivnil trend vystěhovalectví. Řada místních obyvatel pracuje v zahraničí, většinou v [[Západní Evropa|Západní Evropě]], mnozí ale odešli i do [[Spojené státy americké|USA]] nebo do [[Kanada|Kanady]]. V letních měsících se lidé do Bitoly vracejí, čímž dochází přechodně k zvýšení počtu obyvatel. [263] => [264] => === Náboženská struktura === [265] => V Bitole se nachází sídlo [[Prespansko-pelagonská eparchie Makedonské pravoslavné církve|Prespansko-pelagonská eparchie]] [[Makedonská pravoslavná církev|Makedonské pravoslavné církve]]. K této církvi se hlásí většina místního obyvatelstva. [266] => [267] => Kromě pravoslavných kostelů jsou v Bitole dochovány i četné mešity, které připomínají období turecké nadvlády a pestřejšího náboženského složení města. V roce [[2002]] se k islámu hlásilo v Bitole 9,1 % obyvatel. [268] => [269] => == Ekonomika == [270] => Město je hlavním ekonomickým a průmyslovým centrem Pelagonského regionu. Po roce [[1945]] bylo město rozsáhleji industrializováno. Průmyslová zóna se nachází na jihovýchodním okraji města. Sídlí zde např. [[Bitolský pivovar]] ({{Vjazyce2|mk|Битолска пивара}}) a největší mlékárna v zemi. [271] => [272] => V roce [[1983]] byl dokončen hornicko-energetický kombinát (REK) Bitola, který zahrnuje povrchový důl na [[Hnědé uhlí|lignit]] a uhelnou elektrárnu. [273] => [274] => Další průmyslová zóna byla zřízena u obce [[Žabeni]] jižně od města, směrem k hranici s [[Řecko|Řeckem]]. [275] => [276] => == Doprava == [277] => [278] => === Železniční doprava === [279] => [280] => Do Bitoly směřuje ze severu [[Železniční trať Veles–Kremenica|železniční trať z Velesu]], která v minulosti pokračovala dále do [[Řecko|Řecka]]. V minulosti z Bitoly vedly také dvě úzkorozchodné trati, byly ale později zrušeny. Výhledově zde měla být vystavěna i železniční trať do [[Železniční trať Bitola–Ochrid|Ochridu]], nicméně jugoslávský stát toto zrealizovat nedokázal. Město má [[Bitola (nádraží)|jediné nádraží]], které leží jihovýchodně od centra města, v blízkosti [[Městský park (Bitola)|Městského parku]]. [281] => [282] => === Silniční doprava === [283] => [284] => Hlavní silniční tahy směřuji z Bitoly směrem na jih do [[Řecko|Řecka]], do města [[Florina]], dále potom na západ přes [[Resen]] do města [[Ochrid]] (M-5) a na sever do měst [[Prilep]] a [[Veles]]. S výjimkou nábřeží řeky Dragor je vyloučena tranzitní doprava ze samotného města. Pro její provoz okolo Bitoly slouží tranzitní komunikace na východním okraji sídla, a to ulice s názvem [[Makedonski Gemidži]]. Část tranzitní dopravy z Ochridu a Resenu dále do [[Veles (město)|Velesu]] je obvedena potom obchvatem ze severní strany, který probíhá po úpatí hory [[Bel Kamen]]. [285] => [286] => Město nemá dálniční spojení; silnice směrem do Ochridu byla nicméně vybudována na novém tělese s některými mimoúrovňovými kříženími, nicméně se jedná o komunikaci s dvěma jízdními pruhy. Výstavba čtyřproudé dálnice z Bitoly do Prilepu (a dále na sever do [[Skopje]]) byla nicméně v roce [[2021]] předmětem politické debaty a je předpokládána její výstavba od roku [[2023]].{{Citace periodika [287] => | titul = Бочварски очекува годинава да се гради автопат Прилеп-Битола [288] => | periodikum = Sakam da kažam [289] => | jazyk = makedonština [290] => | url = https://sdk.mk/index.php/dopisna-mrezha/bochvarski-ochekuva-godinava-da-se-gradi-avtopat-prilep-bitola/ [291] => | datum přístupu = 2021-12-08 [292] => }} [293] => [294] => === Městská hromadná doprava === [295] => [296] => Ve městě je v provozu městská hromadná doprava, která je zajišťována autobusy. Meziměstská doprava do větších sídel po celé Severní Makedonii je realizována rovněž autobusy. [[Bitola (nádraží)|Železniční nádraží]] se nachází v jihovýchodní části města. Autobusové nádraží je umístěno blízko železničního. [297] => [298] => == Školství == [299] => V Bitole sídlí univerzita, která byla založena v roce [[1979]]. Její vznik byl vyústěním snahy o výchovu odborníků i mimo hlavní město [[Skopje]]. V současné době nese tato vysoká škola název dle [[Kliment Ochridský|Klimenta Ochridského]]. [300] => [301] => V Bitole je dále 7 středních škol a deset škol základních. První [[gymnázium]] zde bylo otevřeno roku [[1945]] a neslo název po [[Josip Broz Tito|Josipu Brozu Titovi]]. Mezi další střední školy patří Střední škola Taki Daskala, Dopravní a textilní škola, Lékařská škola Dr. Jovana Kalauziho, Hospodářská škola Jane Sandanského, Zemědělská škola Kuzmana Šapkareva, Elektromechanická škola Gjorgji Neumova, Střední hudební škola a Státní škola pro neslyšící a hluchoněmé. [302] => [303] => V období nadvlády Osmanské říše zde byla i Vojenská akademie, na které studoval [[Mustafa Kemal Atatürk]],{{Citace periodika [304] => | příjmení = Karčić [305] => | jméno = Hamza [306] => | titul = Why a Balkan city is important for understanding Turkish history [307] => | periodikum = Daily Sabah [308] => | datum vydání = 2020-11-06 [309] => | issn = [310] => | jazyk = en [311] => | url = https://www.dailysabah.com/opinion/op-ed/why-a-balkan-city-is-important-for-understanding-turkish-history [312] => | datum přístupu = 2021-03-20 [313] => }}{{Citace sborníku [314] => | příjmení = Ruoss [315] => | jméno = Engelbert [316] => | titul = Cultural Tourism as an Opportunity for Sustainable Regional Development: the Case of Bitola [317] => | sborník = Regions [318] => | odkaz na sborník = [319] => | vydavatel = [320] => | odkaz na vydavatele = [321] => | místo = [322] => | rok vydání = 2014 [323] => | strany = 15 [324] => | jazyk = angličtina [325] => }} otec moderního [[Turecko|tureckého státu]]. [326] => [327] => == Kultura == [328] => === Kulturní instituce === [329] => V Bitole sídlí celá řada kulturních institucí. Nejnápadnější z nich je [[Dům kultury (Bitola)|Dům kultury]], který sídlí v [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistní]] budově z konce 70. let [[20. století]] v samotném centru města. Mimo jiné zde také působí i [[Národní divadlo Bitola|pobočná scéna makedonského národního divadla]], která zde byla zřízena v roce [[1944]].[http://www.bitola.gov.mk/%D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B0/%D0%B8%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%82%D1%83%D1%86%D0%B8%D0%B8/ Profil divadla na stránkách Města Bitola {{Mk}}] V roce [[1945]] byla v Bitole založena umělecká společnost nesoucí jméno [[Stiv Naumov|Stiva Naumova]].{{Citace monografie [330] => | příjmení = Dolničar [331] => | jméno = Ivan [332] => | odkaz na autora = [333] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [334] => | vydavatel = eksport pres [335] => | místo = Bělehrad [336] => | rok = 1981 [337] => | počet = [338] => | isbn = [339] => | kapitola = [340] => | strany = 116 [341] => | jazyk = srbochorvatština [342] => }} [343] => [344] => Pobočka Národního muzea sídlí v budově bývalých kasáren na jižním okraji města. V muzeu je umístěna výstava, která se věnuje národním dějinám [[Severní Makedonie]] od nejstarších období až do současnosti. Mimo jiné zde také [[Turecko]] zorganizovalo výstavu, která se věnuje [[Mustafa Kemal Atatürk|Mustafovi Kemalovi Atatürkovi]] a jeho působení právě v tomto severomakedonském městě.{{Citace elektronického periodika [345] => | titul = Macedonian Ramble: Bitola’s Shaky Bridges to the Past [346] => | periodikum = Counterpunch [347] => | url = https://www.counterpunch.org/2021/11/05/macedonian-ramble-bitolas-shaky-bridges-to-the-past/ [348] => | jazyk = en [349] => | datum přístupu = 2022-08-29 [350] => }} Od roku [[2023]] v Bitole působí také Centrum mládeže.{{Citace elektronického periodika [351] => | titul = Во Битола отворен младински центар [352] => | periodikum = Nova Makedonija [353] => | url = https://novamakedonija.com.mk/makedonija/republika/vo-bitola-otvoren-mladinski-centar-2/ [354] => | jazyk = makedonština [355] => | datum přístupu = 2023-06-25 [356] => }} [357] => [358] => V centru města (v blízkosti kostela svatého Dimitrije) také sídlí galerie [[Magaza Gallery]]. [359] => [360] => === Kulturní akce === [361] => Hlavní kulturní akcí, která se zde každoročně koná, je [[Mezinárodní filmový festival bratrů Manakiových]].{{Citace sborníku [362] => | příjmení = Stilinović [363] => | jméno = Mladen [364] => | titul = Bitola: Shifting Images of a Western Balkan City [365] => | sborník = [366] => | odkaz na sborník = [367] => | vydavatel = [368] => | odkaz na vydavatele = [369] => | místo = [370] => | rok vydání = 2013 [371] => | strany = 48 [372] => | jazyk = nizozemština/angličtina [373] => }} Od roku [[1971]] se zde koná také i taneční festival [[Ilindenské dny]] ({{Vjazyce2|mk|Илинденски данови}}), kterého se účastní folklórní skupiny z celé Severní Makedonie, ale také skupiny z jiných zemí (Japonsko, Německo, Bulharsko, Srbsko, Turecko apod.), které zde představují své národní obyčeje. [374] => [375] => Mezi další kulturní akce tradičně se odehrávají v Bitole patří např. výstava Malý Montmartre Bitoly, dětské festivaly Bitolino a Si-Do, festival klasické hudby [[Interfest (Bitola)|Interfest]], regionální festival [[Akto Festival]], Bitola Otvoren grad{{Citace elektronického periodika [376] => | titul = Започна меѓународниот фестивал „Битола отворен град“ [377] => | periodikum = Nova Makedonija [378] => | url = https://novamakedonija.com.mk/zivot/kultura/zapochna-megjunarodniot-festival-bitola-otvoren-grad/ [379] => | jazyk = makedonština [380] => | datum přístupu = 2023-06-25 [381] => }}, Bitfest{{Citace elektronického periodika [382] => | titul = Вечер со спектакулерниот настан “Вива Верди“ започнува “Битфест“ [383] => | periodikum = Bitola News [384] => | url = https://bitolanews.mk/2023/06/23/%D0%B2%D0%B5%D1%87%D0%B5%D1%80-%D1%81%D0%BE-%D1%81%D0%BF%D0%B5%D0%BA%D1%82%D0%B0%D0%BA%D1%83%D0%BB%D0%B5%D1%80%D0%BD%D0%B8%D0%BE%D1%82-%D0%BD%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD-%D0%B2%D0%B8%D0%B2/ [385] => | jazyk = makedonština [386] => | datum přístupu = 2023-06-25 [387] => }} a [[Lokum fest]], který se každý rok odehrává na místním starém orientálním tržišti. [388] => [389] => === V kultuře === [390] => [391] => Město je tématem řady [[Severomakedonská lidová hudba|makedonských písní]], např. [[Bitola, můj rodný kraj]] od [[Ajri Demirovski|Ajriho Demirovského]] nebo básně [[Ako odam vo Bitola]] od [[Petar Georgiev-Kalica|Petra Georgieva Kalici]]. [392] => [393] => == Turistika == [394] => [[Soubor:Турска чаршија во Битола.jpg|vpravo|náhled|Střed města.]] [395] => [[Soubor:Bitola 08 (2825530031).jpg|vpravo|náhled|Původní tržiště, dnes součást města.]] [396] => [[Soubor:Bitola vo juni 2013 navečer (18).JPG|vpravo|náhled|Casino v centrální části města.]] [397] => [[Soubor:Саат кула и фонтана.jpg|vpravo|náhled|Fontána a bitolská hodinová věž.]] [398] => Mezi zajímavosti patří hlavní třída [[Širok Sokak]], kde se setkávají a baví obyvatelé města nebo [[zoologická zahrada]], kromě Skopje jediná v Severní Makedonii. [399] => [400] => Bitola má rovněž dochovaný historický střed města s uličkami, které původně sloužily jako bazar. Symbolem města je dochovaná [[Hodinová věž (Bitola)|Hodinová věž]] ({{Vjazyce2|mk|Саат кула}}, která byla vybudována v době osmanské nadvlády.) [401] => [402] => U bazaru se nachází i kryté tržiště ([[Bezisten (Bitola)|bezisten]]). Na hlavním náměstí se nachází dvě mešity ([[Jeni mešita (Bitola)|Jeni mešita]] a [[Mešita Ishak Çelebi|Ishak Çelebi]]). Součástí druhé uvedené je rovněž knihovna. Dále od centra města stojí [[Mešita Ajdar Kadi]]. Z [[19. století]] je také dochován kostel sv. Demetria, který se nachází v blízkosti třídy Širok Sokak (ze západní strany). Mezi další památkově chráněné kostely patří např. i [[Kostel přesvaté Bohorodice (Bitola)|kostel přesvaté Bohorodice]] z roku [[1870]], nebo kostel Sv. Neděle z roku [[1863]].[http://www.bitola.gov.mk/%D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B0/%D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%82%D1%83%D1%80%D0%BD%D0%B8-%D1%81%D0%BF%D0%BE%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%86%D0%B8/ Turistické pamětihodnosti města Bitola na stránkách města {{Mk}}] [403] => [404] => Bitola je základním bodem pro výpravy na [[Baba (pohoří)|Baba-planinu]]. V okolí města se nachází řada archeologických nalezišť, např. [[Heracleia Lyncestis]]. Ta byla propagována jako rovněž místo na původní [[Římská říše|římské]] silnici [[Via Egnatia]].{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na portálu novatv.mk {{mk}} |url=https://novatv.mk/vo-bitola-promoviran-nov-rimski-pat-koj-vodi-do-herakleja-linkestis/ |datum přístupu=2021-09-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210915204651/https://novatv.mk/vo-bitola-promoviran-nov-rimski-pat-koj-vodi-do-herakleja-linkestis/ |datum archivace=2021-09-15 }} [405] => [406] => V roce [[2012]] město Bitolu navštívilo celkem 35 000 návštěvníků{{Citace elektronického periodika [407] => | příjmení = Dimitrov [408] => | jméno = Nikola V. [409] => | odkaz na autora = [410] => | titul = Bitola destination for cultural tourism – 7000 years of history – (from Gurgur through to Heraclea Bitola) [411] => | periodikum = Journal of Process Management – New Technologies, International [412] => | odkaz na periodikum = [413] => | vydavatel = [414] => | odkaz na vydavatele = [415] => | datum vydání = 2015 [416] => | datum přístupu = 2022-08-26 [417] => | url = https://scindeks-clanci.ceon.rs/data/pdf/2334-735X/2015/2334-735X1501045D.pdf [418] => | issn = 2334-7449 [419] => }} (většinou zahraničních). [420] => [421] => == Ostatní instituce == [422] => V Bitole se nachází celá řada [[konzul]]átů různých evropských zemí. Tradice v zřizování zastupitelských úřadů zde započala již v [[19. století]]; Bitola bylo rovněž známa jako „město konzulátů“. První současné konzuláty byly otevřeny v Bitole v roce [[2000]]. Své zastoupení zde má např. [[Bulharsko]] nebo [[Řecko]], honorární konzuláty zde mají [[Rusko]], [[Rumunsko]], [[Srbsko]], [[Ukrajina]], [[Maďarsko]], [[Francie]], [[Černá Hora]], [[Rakousko]], [[Bosna a Hercegovina]] a [[Albánie]].{{Citace periodika [423] => | titul = Во Битола се отвора Почесен конзулат на Албанија, Имер Селмани е почесен конзул [424] => | periodikum = MKD [425] => | jazyk = makedonština [426] => | url = https://www.mkd.mk/makedonija/politika/vo-bitola-se-otvora-pochesen-konzulat-na-albanija-imer-selmani-e-pochesen-konzul [427] => | datum přístupu = 2021-12-08 [428] => }} {{Wayback|url=https://www.mkd.mk/makedonija/politika/vo-bitola-se-otvora-pochesen-konzulat-na-albanija-imer-selmani-e-pochesen-konzul |date=20211208163710 }} Dříve zde byly zastoupeny i země, jako např. [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]] nebo [[Spojené království]]. V roce [[2014]] zde sídlilo 13 konzulátů. [429] => [430] => == Sport == [431] => V Bitole stojí sportovní hala pojmenovaná po [[Boro Čurlevski|Boro Čurlevském]].{{Citace periodika [432] => | titul = Во Битола се реконструира паркингот пред спортската сала „Боро Чурлевски“ [433] => | periodikum = Kanal 5 [434] => | jazyk = makedonština [435] => | url = https://kanal5.com.mk/vo-bitola-se-rekonstruira-parkingot-pred-sportskata-sala-boro-churlevski/a586596 [436] => | datum přístupu = 2023-06-25 [437] => }} [438] => [439] => == Film == [440] => V Bitole se natáčely scény z filmu [[Karaula]] ([[2006]]), dále [[Před deštěm]] ([[1994]]) nebo [[Wellcome to Sarajevo]] ([[1996]]).{{Citace periodika [441] => | titul = Над 20-тина светски и македонски филмови и ТВ серии се снимени во Битола [442] => | periodikum = Babam Bitola [443] => | jazyk = makedonština [444] => | url = https://babambitola.mk/%D0%BD%D0%B0%D0%B4-20-%D1%82%D0%B8%D0%BD%D0%B0-%D1%81%D0%B2%D0%B5%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%B8-%D0%B8-%D0%BC%D0%B0%D0%BA%D0%B5%D0%B4%D0%BE%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8-%D1%84%D0%B8%D0%BB%D0%BC%D0%BE%D0%B2%D0%B8/ [445] => | datum přístupu = 2021-12-08 [446] => }} [447] => [448] => == Osobnosti města == [449] => * [[Miljan Miljanić]] ([[1930]] – [[2012]]),fotbalový trenér [450] => * [[Vlado Goreski]] (* [[1958]]), makedonsko-slovinsky grafik, scénograf a návrhář divadelních plakátů [451] => * [[Karolina Gočeva]] (* [[1980]]), zpěvačka [452] => [453] => == Partnerská města == [454] => {{sloupce|2| [455] => * {{Flagicon|Turkey}} [[Bursa]], [[Turecko]] [456] => * {{Flagicon|FRA}} [[Épinal]], [[Francie]] [457] => * {{Flagicon|GER}} [[Kaiserslautern]], [[Německo]] [458] => * {{Flagicon|Albania}} [[Korçë]], [[Albánie]] [459] => * {{Flagicon|Slovenia}} [[Kranj]], [[Slovinsko]] [460] => * {{Flagicon|UKR}} [[Kremenčuk]], [[Ukrajina]] [461] => * {{Flagicon|BUL}} [[Pleven]], [[Bulharsko]] [462] => * {{Flagicon|SRB}}/{{Flagicon|Kosovo}} [[Prizren]], [[Kosovo]] [463] => * {{Flagicon|RUS}} [[Puškin (město)|Puškin]], [[Rusko]] [464] => * {{Flagicon|CRO}} [[Rijeka]], [[Chorvatsko]] [465] => * {{Flagicon|AUS}} [[Rockdale]], [[Nový Jižní Wales|NSW]], [[Austrálie]]{{Citace sborníku [466] => | příjmení = Ruoss [467] => | jméno = Engelbert [468] => | titul = Cultural Tourism as an Opportunity for Sustainable Regional Development: the Case of Bitola [469] => | sborník = Regions [470] => | odkaz na sborník = [471] => | vydavatel = [472] => | odkaz na vydavatele = [473] => | místo = [474] => | rok vydání = 2014 [475] => | strany = 16 [476] => | jazyk = angličtina}} [477] => * {{Flagicon|Serbia}} [[Zemun]], [[Srbsko]] [478] => }} [479] => [480] => == Reference == [481] => [482] => [483] => == Literatura == [484] => * Профил на општината Битола {{mk}} [485] => [486] => == Externí odkazy == [487] => * {{Commonscat}} [488] => [489] => {{Autoritní data}} [490] => {{Portály|Severní Makedonie}} [491] => [492] => [[Kategorie:Bitola| ]] [493] => [[Kategorie:Opština Bitola]] [494] => [[Kategorie:Pelagonský region]] [495] => [[Kategorie:Města v Severní Makedonii]] [] => )
good wiki

Bitola

Bitola ( arumunsky Bitule/Bituli) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, 14 km na sever od hranic s Řeckem, v regionu Pelagonie. Město je administrativním centrem stejnojmenné opštiny.

More about us

About

S populací kolem 70 000 obyvatel je druhým největším městem v zemi a hrdě se pyšní svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Město se vyznačuje malebnými ulicemi a architekturou, která odráží různé historické období, včetně osmanského a rakousko-uherského vlivu. Mezi nejzajímavější památky patří městské náměstí, na které navazují krásné budovy a zelené parky, jež vytvářejí příjemné prostředí pro obyvatele i návštěvníky. Bitola je také známá jako "město konzulátů", protože zde měly úřady mnoha zemí v minulosti své reprezentace. Bitola je také centrem vzdělanosti a kultury. Město se může pyšnit několika významnými školami a univerzitou, která přitahuje studenty z celého regionu. Každoročně se zde konají různé kulturní akce a festivaly, které podporují místní umělce a ukazují bohatství makedonského folklóru a tradic. Příroda v okolí Bitoly nabízí možnosti pro outdoorové aktivity a relaxaci. Nedaleké pohoří Baba je ideálním místem pro turistiku a další sportovní vyžití. Město je také blízko starověkého skopečského města Heraclea Lyncestis, což poskytuje návštěvníkům šanci objevovat fascinující archeologické lokality. Bitola se navíc vyznačuje otevřeností a pohostinností svých obyvatel, kteří jsou pyšní na svůj domov a rádi sdílejí místní kulturu s ostatními. Toto místo je tedy skvělým příkladem toho, jak se historie snoubí s moderní dobou, a nabízí každému, kdo sem zavítá, možnost prozkoumat a užít si jeho kouzlo.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1945','Řecko','19. století','Albánci','Turecko','Severní Makedonie','Albánie','Srbsko','2002','Florina','Arumuni','Makedonci'

1945

2002

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Albánie

Arumuni

Florina

Makedonci

Řecko

Srbsko

Turecko