Array ( [0] => 14662430 [id] => 14662430 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bolívie [uri] => Bolívie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Bolívie je středojí a také vnitrozemská a hornatá země nacházející se ve střední Jižní Americe. Hraničí s Brazílií na severu a východě, s Paraguayí na jihovýchodě, s Argentinou na jihu, s Chile na jihozápadě a s Peru na západě. Bolívie je jedinou jihoamerickou zemí, která nemá přístup k moři. Je také největší vnitrozemskou zemí na světě. Bolívie byla původně osídlena indiánskými kulturami, mezi které patřili především Aymarové a Quechové. Španělé přišli do této oblasti v 16. století a kolonizovali ji. Roku 1825 získala Bolívie nezávislost na Španělsku a byla pojmenována po svém nezávislostním bojovníkovi Simónu Bolívarovi. Země je známá svou bohatou přírodní biodiverzitou a jedinečnými krajinami, jako je například slané jezero Uyuni, amazonský deštný prales nebo horské masivy Andy. Bolívie také disponuje velkými nerostnými zdroji, jako je měď, cín, stříbro a lithium, což je jedna z největších světových zásob tohoto důležitého prvku. Ekonomika Bolívie se vyznačuje významným podílem zemědělství a těžby surovin, zejména nerostů. Mezi významné plodiny patří koka, kukuřice, pšenice, brambory a káva. V posledních letech se však země snaží diverzifikovat svou ekonomiku a rozvíjet také turismus. Bolívie má rozmanitou kulturu, která je silně ovlivněna původními indiánskými kulturami. Zdejší lidé mají své vlastní tradice, zvyky, jazyky a hudbu. Nejznámějším bolivijským festivalem je Carnaval de Oruro, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Bolívie je republický stát se systémem parlamentní demokracie. Hlavním městem je Sucre, zatímco největším městem je La Paz, které je také politickým a administrativním centrem země. Bolívie je členem mnoha mezinárodních organizací, včetně Organizace amerických států a Organizace spojených národů. [oai] => Bolívie je středojí a také vnitrozemská a hornatá země nacházející se ve střední Jižní Americe. Hraničí s Brazílií na severu a východě, s Paraguayí na jihovýchodě, s Argentinou na jihu, s Chile na jihozápadě a s Peru na západě. Bolívie je jedinou jihoamerickou zemí, která nemá přístup k moři. Je také největší vnitrozemskou zemí na světě. Bolívie byla původně osídlena indiánskými kulturami, mezi které patřili především Aymarové a Quechové. Španělé přišli do této oblasti v 16. století a kolonizovali ji. Roku 1825 získala Bolívie nezávislost na Španělsku a byla pojmenována po svém nezávislostním bojovníkovi Simónu Bolívarovi. Země je známá svou bohatou přírodní biodiverzitou a jedinečnými krajinami, jako je například slané jezero Uyuni, amazonský deštný prales nebo horské masivy Andy. Bolívie také disponuje velkými nerostnými zdroji, jako je měď, cín, stříbro a lithium, což je jedna z největších světových zásob tohoto důležitého prvku. Ekonomika Bolívie se vyznačuje významným podílem zemědělství a těžby surovin, zejména nerostů. Mezi významné plodiny patří koka, kukuřice, pšenice, brambory a káva. V posledních letech se však země snaží diverzifikovat svou ekonomiku a rozvíjet také turismus. Bolívie má rozmanitou kulturu, která je silně ovlivněna původními indiánskými kulturami. Zdejší lidé mají své vlastní tradice, zvyky, jazyky a hudbu. Nejznámějším bolivijským festivalem je Carnaval de Oruro, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Bolívie je republický stát se systémem parlamentní demokracie. Hlavním městem je Sucre, zatímco největším městem je La Paz, které je také politickým a administrativním centrem země. Bolívie je členem mnoha mezinárodních organizací, včetně Organizace amerických států a Organizace spojených národů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Bolívie [2] => | úřední název = Estado Plurinacional de Bolivia
Puliwya Achka Aylluska Mamallaqta
Wuliwya Suyunakana Marka
Tetã Hetãvorugea Mborívia [3] => | úřední název česky = Bolivijský mnohonárodnostní stát [4] => | vlajka = Bandera de Bolivia (Estado).svg [5] => | článek o vlajce = Bolivijská vlajka [6] => | znak = Escudo de Bolivia.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Bolívie [8] => | mapa umístění = Bolivia_(orthographic_projection).svg [9] => | rozloha = 1 098 581 [10] => | rozlmisto = 27 [11] => | procent vody = 1,40 [12] => | počet obyvatel = 12 080 000 [13] => | obyvmisto = 81 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2021]] [15] => | hustota = 7 [16] => | hustmisto = 211 [17] => | HDI = 0,692 [18] => | HDIvývoj = pokles [19] => | HDIvýše = střední [20] => | HDI aktuální k = 2021 [21] => | HDImísto = 118 [22] => | jazyk = [[španělština]], [[kečuánština|kečujština]], [[ajmarština]], [[guaraní (jazyk)|guaraníjština]] a dalších 31 [[indiánské jazyky|indiánských jazyků]] (všechny úřední) [23] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 92 %, [[Bahá'í|baháisté]] 3 %, jiní 5 % [24] => | nejvyšší hora = [[Sajama]] [25] => | výška nejvyšší hory = 6542 [26] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Sucre]]Sucre je hlavní město dle ústavy, [[La Paz]] je sídlo vlády [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Luis Arce]] [30] => | funkce2 = Viceprezident [31] => | vládce2 = [[David Choquehuanca]] [32] => | článek o hymně = Bolivijská hymna [33] => | hymna = Bolivianos, el hado propicio [34] => | datum vzniku = [[6. srpen|6. srpna]] [[1825]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] [36] => | měna = [[boliviano]] [37] => | kód měny = BOB [38] => | HDP/ob. = 9 030{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 120 [40] => | HDP aktuální k = 2021 [41] => | ison = 068 [42] => | iso3 = BOL [43] => | iso2 = BO [44] => | mpz = BOL [45] => | doména = bo [46] => | předvolba = +591 [47] => | čas = −4 [48] => | commonscat = Bolivia [49] => | soubor hymny = Himno Nacional de Bolivia instrumental.ogg [50] => | motto = La unión es la fuerza [51] => | motto překlad = V jednotě je síla [52] => }} [53] => '''Bolívie''' ({{Vjazyce2|es|''Bolivia''}}, {{Vjazyce2|qu|''Puliwya''}}, {{Vjazyce2|ay|''Wuliwya''}}, {{Vjazyce2|gn|''Volívia''}}), plným názvem '''Bolivijský mnohonárodnostní stát'''{{Citace elektronického periodika [54] => | titul = Bolívie - Velvyslanectví Bolivijského mnohonárodnostního státu [55] => | periodikum = www.mzv.cz [56] => | url = https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/bolivie_velvyslanectvi_bolivijske.html [57] => | jazyk = cs [58] => | datum přístupu = 2023-01-07 [59] => }} ({{Vjazyce2|es|''Estado Plurinacional de Bolivia''}}, {{Vjazyce2|qu|''Puliwya Achka Aylluska Mamallaqta''}}, {{Vjazyce2|ay|''Wuliwya Walja Suyunakana Marka''}}, {{Vjazyce2|gn|''Tetã Hetãvoregua Mborívia''}}), je vnitrozemský stát [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Na západě hraničí s [[Peru]] a [[Chile]], na jihu s [[Argentina|Argentinou]], na jihovýchodě s [[Paraguay]]í a na východě a severu pak s [[Brazílie|Brazílií]]. Své jméno má po prvním prezidentu [[Simón Bolívar|Simónu Bolívarovi]]. [60] => [61] => == Dějiny == [62] => === Dějiny do získání nezávislosti === [63] => [[Soubor:Zonnepoort tiwanaku.jpg|náhled|vlevo|Sluneční brána v Tiwanaku]] [64] => Bolívie byla domovem [[kultura Tiwanaku|Tiwanaků]], jedné z prvních významných andských kultur. Tato [[civilizace]] byla soustředěna kolem města [[Tiwanaku]] a trvala přibližně do roku [[1000]] n. l. Do [[15. století]] bylo toto území nejprve pod kontrolou [[Ajmarové|Ajmarů]] a pak [[Inkové|Inků]]. Ve 30. letech [[16. století]] smetli španělští dobyvatelé inckou civilizaci a začala dvousetletá éra španělské nadvlády. V roce [[1545]] bylo objeveno na jihozápadě země největší naleziště [[stříbro (minerál)|stříbra]] na světě. V oblasti bylo vystavěno město [[Potosí]], které se stalo ekonomickým centrem oblasti. Území Bolivíe tvořilo v koloniálním období [[audiencie Charcas|královskou audiencii Charcas]] (později se začal používat název „[[Horní Peru]]“), ve východní části Bolívie založili v 17. století [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] [[Jezuitské redukce|své redukce]] [[Jezuitské misie na území Chiquitos|na území Chiquitos]]. V letech 1780–1782 došlo k indiánskému povstání pod vedením Tupaka Katariho, které si vyžádalo přes 100 000 obětí a při kterém byli hromadně zabíjeni běloši a míšenci.Nicholas A. Robins, Adam Jones (2009). "''[http://books.google.cz/books?id=AX3UCk_PdEwC&pg=&dq&hl=en#v=onepage&q=&f Genocides by the Oppressed: Subaltern Genocide in Theory and Practice]''". Indiana University Press. s.1. {{ISBN|0-253-22077-7}} V roce [[1809]] vypuklo povstání [[Kreolové|kreolů]] proti španělské nadvládě okolo měst Sucre a La Paz. V roce [[1824]] porazila armáda vedená Bolívarovým poručíkem [[Antonio José de Sucre|Antoniem José de Sucrem]] španělské vojsko v [[Bitva u Ayacucha|bitvě u Ayacucha]] v Peru. Rok na to se osadníci odtrhli od Španělska a pojmenovali svou zemi po velkém hrdinovi jihoamerických bojů za [[nezávislost]], [[Venezuela|Venezuelci]] Simónu Bolívarovi, Bolívie. Prvním prezidentem se stal Simón Bolívar, druhým už zmíněný poručík de Sucre. [65] => [66] => === Nezávislost === [67] => [[Soubor:Map Bolivia territorial loss-en.svg|náhled|vlevo|Územní ztráty Bolívie]] [68] => Od získání nezávislosti je bolivijská historie ve znamení válek, nepokojů a vojenských vlád. V letech [[1836]]–[[1839]] byla Bolívie součástí [[Peruánsko-bolivijská konfederace|Peruánsko-bolivijské konfederace]]. Konfederace se rozpadla, když jí Chile vyhlásilo válku. V letech [[1879]]–[[1883]] proběhla [[Druhá tichomořská válka|pacifická válka]]. Bolívie po boku Peru bojovala proti svému dlouholetému nepříteli Chile. Chile zcela neutralizovalo peruánské loďstvo a vtrhlo do Bolívie a Peru. Válka skončila pro Bolívii a Peru katastrofou. Chilská armáda se dostala až k hlavnímu městu Peru, k [[Lima|Limě]]. Obě země ztratily část svého území. Bolívie ztratila [[departement Litoral]], svůj jediný přístup k moři a největší naleziště ledku na světě. [69] => [70] => === Současnost === [71] => V roce [[1900]] byla objevena velká ložiska [[cín]]u. Země se začala ekonomicky rozvíjet. V letech [[1932]]–[[1935]] vedla Bolívie s Paraguayí [[Válka o Gran Chaco|válku o Gran Chaco]]. Výsledkem byla ztráta území Chaco na jihovýchodě země. Od roku [[1943]] následuje série krvavých pučů a vojenských diktatur. V roce [[1952]] byli vojáci zbaveni moci, jíž se chopila civilní vláda. Byly znárodněny cínové doly a indiáni dostali poprvé [[volební právo]]. Další vlna vojenských vlád začala v roce [[1964]] a skončila až v roce [[1982]], kdy se k moci opět dostali civilisté. Prezidentem se stal [[Sánchez de Lozada]]. V letech [[1993]]–[[2001]] začal intenzivní rozvoj ekonomiky a infrastruktury. Země se zařadila mezi demokratické státy. Avšak stálým problémem je velký rozdíl mezi bohatým východem a chudým západem země. V roce [[2007]] vyhlásily východní departementy vedené největším a nejbohatším departementem Santa Cruz autonomii, aby mohly snáze kontrolovat své nerostné bohatství. Vláda vedená prezidentem Evo Moralesem tento akt neuznala a ani následné referendum v roce [[2008]] nebrala na vědomí. Tato situace je příčinou napětí v oblasti. [72] => [73] => == Státní symboly == [74] => === Vlajka === [75] => {{Podrobně|Bolivijská vlajka}} [76] => [77] => Bolivijská vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy: červeným, žlutým a zeleným. Na státní vlajce je ve středu žlutého pruhu umístěn státní znak. [78] => [79] => === Znak === [80] => {{Podrobně|Státní znak Bolívie}} [81] => [82] => Bolivijský státní znak je tvořen oválem s krajinou a horou [[Huayna Potosí|Potosí]] v přirozených barvách. Hora je zezadu osvícená sluncem, před ní je jihoamerická [[lama]], snop pšenice a palma (dříve [[chlebovník]]). Ovál má úzký zlatý lem a širší modrý lem se zlatým nápisem BOLIVIA v horní části a deseti zlatými, pěticípými hvězdami v dolní části. Za oválem jsou dvě zkřížené dělové hlavně, dvě trojice [[Bolivijská vlajka|bolivijských vlajek]], dva páry pušek, [[frygická čapka]] a [[Incká říše|incká]] válečná sekyra. Na ovále sedí před vavřínovými větvemi [[Kondoři|kondor]]. [83] => [84] => == Geografie == [85] => {{viz též|Geografie Bolívie}} [86] => [[Soubor:Bl-map.png|náhled|Mapa Bolívie]] [87] => [[Soubor:Bolivie-Salar de Uyuni-MT.jpg|náhled|vlevo|[[Salar de Uyuni]] je největší solná pláň na světě]] [88] => [[Soubor:Llama en la laguna Colorada Potosí Bolivia.jpg|náhled|Bolivijské Altiplano]] [89] => Země se nachází v centrální části Jižní Ameriky na ploše 1 098 581 km². Bolívie ztratila přístup k pobřeží Tichého oceánu v tzv. [[Druhá tichomořská válka|válce o ledek]] v roce [[1879]]. Největšími městy jsou La Paz (v českém překladu ''Mír''), [[El Alto]], Santa Cruz de la Sierra a Cochabamba. Hlavní města Sucre a La Paz patří mezi nejvýše položená hlavní města světa. [90] => [91] => Severní část země je odvodňována systémem [[řeka|řek]] [[Beni]] a [[Mamoré]] do [[Amazonka|Amazonky]]. Oblast [[Gran Chaco]] na jihovýchodě je v povodí řeky [[Paraná (řeka)|Paraná]] ([[Paraguay (řeka)|Paraguay]]). [92] => [93] => === Geologie === [94] => Bolivijské [[Andy]] jsou v podstatě [[náhorní plošina|náhorní plošinou]], ohraničenou vysokými horskými hřbety. Na jihozápadě je [[Altiplano]] vyplněno slaným [[jezero|jezerem]] [[Poopó]] a slanými [[bažina|močály]] [[Salar de Uyuni]] a [[Salar de Coipasa]]. Při hranicích s Peru na severozápadě zasahuje na území Bolívie pánev jezera [[Titicaca]], které je tektonického původu. Altiplano lemují na západě [[Západní Kordillera]] (zde leží nejvyšší vrchol Bolívie, [[sopka|vulkán]] Nevado Sajama s 6542 m) a na východě [[Centrální Kordillera]]. Na bolivijsko-chilsko-argentinském trojmezí ční nejvýše [[Cerro Zapaleri]] s vrcholem 5653 m n. m. Severně od La Pazu se nachází horské pásmo [[Cordillera Real]] se známými vrcholy [[Illimani]] a [[Huayna Potosí]]. Dále k severu a severovýchodu sestupují Andy až do [[Amazonská nížina|Amazonské nížiny]], na jihovýchodě do Gran Chaca. Přechodná oblast andského předhůří se nazývá [[Yungas]]. [95] => [96] => V Bolívii (nedaleko hlavního města Sucre) byla také objevena dosud největší známá fosilní stopa [[Teropodi|teropodního dinosaura]] - je jí exemplář dlouhý 115 cm, objevený roku [[2016]]. Původce obří stopy patřil pravděpodobně mezi [[Abelisauridae|abelisauridní teropody]] a žil v době před asi 80 miliony let. Jeho délka mohla přesahovat 12 metrů.{{Citace elektronického periodika [97] => | příjmení = SOCHA [98] => | jméno = Vladimír [99] => | titul = Největší známá stopa dravého dinosaura [100] => | periodikum = OSEL.cz [101] => | rok vydání = 2020 [102] => | měsíc vydání = září [103] => | den vydání = 24 [104] => | url = https://www.osel.cz/11378-nejvetsi-znama-stopa-draveho-dinosaura.html [105] => }} {{cs}} [106] => [107] => === Podnebí === [108] => Altiplano a Západní Kordillera jsou suché, spadne zde méně než 150 mm [[srážky|srážek]] a v Centrální Kordilleře jsou srážky bohatší, např. v La Pazu je průměrný roční úhrn srážek 570 mm. Průměrná [[teplota]] v nejteplejším měsíci lednu je v La Pazu 11,5 °C, v nejstudenějším červenci 7 °C. Podnebí Yungas je teplé s vydatnými srážkami – Concepción, průměrné měsíční teploty se pohybují mezi 20 °C a 25 °C, 1 150 mm srážek za rok. Amazonská nížina je teplejší – teploty kolem 26 °C, a vlhčí – až 3 000 mm srážek. [109] => [110] => == Politický systém == [111] => {{pahýl část}} [112] => [113] => === Administrativní členění === [114] => [[Soubor:Departamentos de Bolivia.png|náhled|Departementy Bolívie]] [115] => Bolívie se člení na devět [[departementy Bolívie|departementů]]/''departamentos'' (v závorce uvedeno hlavní město): [116] => * [[Departement Beni]] ([[Trinidad (Bolívie)|Trinidad]]) [117] => * [[Departement Chuquisaca]] ([[Sucre]]) [118] => * [[Departement Cochabamba]] ([[Cochabamba]]) [119] => * [[Departement La Paz]] ([[La Paz]]) [120] => * [[Departement Oruro]] ([[Oruro]]) [121] => * [[Departement Pando]] ([[Cobija]]) [122] => * [[Departement Potosí]] ([[Potosí]]) [123] => * [[Departement Santa Cruz]] ([[Santa Cruz de la Sierra]]) [124] => * [[Departement Tarija]] ([[Tarija]]) [125] => [126] => Departementy se dále dělí do 112 [[provincie|provincií]] (''provincias''), provincie se ještě člení do mnoha kantonů (''cantones'') a obcí (''municipalidades''). [127] => [128] => == Ekonomika == [129] => {{Aktualizovat|část}} [130] => {{viz též|Ekonomika Bolívie}} [131] => [[Soubor:Potosi Mines (71625784).jpg|náhled|Horníci v Potosí]] [132] => Bolívie patří k nejchudším a nejméně rozvinutým zemím Jižní Ameriky. Vinou politické nestability země většina jejích obyvatel, a zejména [[Indiáni|indiánů]], dodnes žije ve značné [[chudoba|chudobě]]. Hlavním odvětvím hospodářství je těžba [[nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Bolívie disponuje nesmírným nerostným bohatstvím včetně rozsáhlých ložisek rud stříbra. Právě ta sem přivábila Španěly, kteří zemi vládli od 16. století až do chvíle, kdy povstala se zbraní v ruce a roku [[1825]] získala nezávislost. Dále se zde těží [[antimon]], [[cín]], [[wolfram]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[zinek]], [[olovo]], [[zlato]] a [[lithium]]. Bolívie vyváží hlavně nerosty včetně cínu. Je střediskem rozsáhlého ilegálního obchodu s [[kokain]]em. [133] => [134] => Prezident [[Evo Morales]] znárodnil ropný průmysl i těžbu plynu a cizí těžaře výrazně omezil. V současnosti usilují zejména japonské koncerny ([[Mitsubishi]], [[Sumimoto]]) o získání licence na těžbu [[lithium|lithia]], jehož se v Bolívii nachází polovina světových zásob a jež se využívá pro výrobu akumulátorů [[elektromobil]]ů a [[hybridní pohon|hybridních motorů]]. Dozor nad těžbou lithia má státní agentura Comibol a cizince hodlá připustit nanejvýš jako minoritní společníky, raději jako zákazníky. Do konce roku [[2009]] má být otevřen první bolivijský lithiový důl Río Grande na [[Salar de Uyuni]].{{Citace periodika [135] => | příjmení = [136] => | jméno = [137] => | autor = -rs- [138] => | odkaz na autora = [139] => | spoluautoři = [140] => | titul = Indiánský monopol na baterky [141] => | periodikum = Týden [142] => | odkaz na periodikum = [143] => | rok = 2009 [144] => | měsíc = únor [145] => | ročník = [146] => | číslo = 8/2009 [147] => | strany = 53 [148] => | url = [149] => | issn = [150] => }} [151] => [152] => V roce 2019 byla země osmým největším výrobcem stříbra na světě; čtvrtým největším světovým producentem bóru; pátým světovým producentem [[Antimon|antimonu]]; pátým největším producentem cínu; šestým producentem wolframu{{Citace elektronického periodika [153] => | titul = USGS Tungsten Production Statistics [154] => | url = https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2021/mcs2021-tungsten.pdf [155] => | datum přístupu = 2024-03-06 [156] => }}; sedmým největším těžařem zinku a osmým největším těžařem olova.{{Citace elektronické monografie [157] => | titul = USGS Lead Production Statistic [158] => | url = https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2021/mcs2021-lead.pdf [159] => | datum přístupu = 2024-03-06 [160] => }} [161] => [162] => Hlavní odvětví průmyslu jsou [[potravinářství]] a [[petrochemie]]. Nejdůležitějšími zemědělskými plodinami jsou [[kukuřice]], [[rýže]], [[pšenice]], [[ječmen]], [[lilek brambor|brambory]], [[maniok]], [[Sója luštinatá|sója]], [[cukrová třtina]], [[banán]]y, [[citrus]]y a [[káva]]. Živočišná výroba je orientována na chov [[tur domácí|skotu]], [[prase|prasat]], [[ovce domácí|ovcí]], [[lama krotká|lam]], [[lama alpaka|alpak]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]]. Důležitá je produkce surové [[příze|vlny]]. Významná je [[kácení|těžba dřeva]] a sběr [[kaučuk]]u. Nejvýznamnější položkou exportu je [[zemní plyn]], [[zinek]] a jeho rudy.{{Citace elektronické monografie [163] => | vydavatel = [[Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik]] [164] => | titul = Perfil nacional económico - Bolivia (Estado Plurinacional de) [165] => | url = https://statistics.cepal.org/portal/cepalstat/perfil-nacional.html?theme=2&country=bol&lang=es [166] => | jazyk = anglicky [167] => | datum přístupu = 2022-09-18}} [168] => [169] => V roce 2018 produkovala Bolívie 9,6 miliónů tun cukrové třtiny, 2,9 miliónů tun sóji, 1,2 miliónů tun kukuřice, 1,1 miliónů tun brambor, 1 milión tun [[Čirok|čiroku]], 700 tisíc tun banánů, 541 tisíc tun rýže a 301 tisíc tun pšenice, v menším množství mandarinky, pomeranče, fazole a bavlnu.{{Citace elektronického periodika [170] => | titul = FAOSTAT [171] => | periodikum = www.fao.org [172] => | url = https://www.fao.org/faostat/en/#data/QCL [173] => | datum přístupu = 2024-03-06 [174] => }} [175] => [176] => Hlavními obchodními partnery pro dovoz zboží jsou Čína, Brazílie, Chile, Peru a Argentina. Dováží se hlavně petrolejářské výrobky, auta, pesticidy a surové železo.{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = Bolivia (BOL) Exports, Imports, and Trade Partners [178] => | periodikum = The Observatory of Economic Complexity [179] => | url = https://oec.world/en [180] => | jazyk = en [181] => | datum přístupu = 2024-03-06 [182] => }} Vyváží se především ropný plyn, zlato, zinková ruda, sójová moučka. Hlavními obchodními partnery pro vývoz zboží jsou Indie, Brazílie, Argentina, Kolumbie a Japonsko. [183] => [184] => Dopravní síť – silniční i železniční, je rozvinutá především v jižní polovině země. Důležitá je odbočka [[Panamericana|Panamerické dálnice]], pro vývoz byla v minulosti využívaná [[železnice]] La Paz – [[Arica]] v Chile, ta je však již delší dobu mimo provoz. Rozvíjí se [[cestovní ruch]] (1 000 000 turistů ročně - 2018)nejnavštěvovanější turistickou oblastí je hraniční jezero [[Titicaca]] s plovoucími ostrovy, obydlenými lidmi [[Uros]], a největší solná pláň na světě [[Salar de Uyuni]]. [185] => [186] => == Obyvatelstvo == [187] => [[Soubor:Pueblos originarios de Bolivia.png|náhled|Indiánské etnické skupiny v Bolívii]] [188] => [189] => Lidé na [[venkov]]ě žijí spíše v malých společenstvích; pěstují jen tolik plodin a chovají jen tolik domácích zvířat, aby uživili své rodiny. Některé ženy zhotovují [[keramika|keramiku]] nebo tkají látky, aby si něco přivydělaly. Ve městech je většina lidí zaměstnaná v [[továrna|továrnách]] a žije v tzv. [[barrio]]s, což jsou čtvrti chatrných domů, jež obklopují městské centrum a neustále se rozrůstají. Hrstka bohatých oproti tomu bydlí v moderních domech či bytech a často vlastní velké pozemky. [190] => [191] => === Etnografie === [192] => Bolívie je specifická tím, že více než polovinu jejího obyvatelstva (59 %) tvoří [[indiáni]], zejména [[Kečuové]] (30 %) a [[Aymarové]] (25 %). Ostatní lidé (30 %) jsou převážně smíšeného ([[mestic]]ové) či [[Europoidní rasa|bílého]] původu (10 %). [193] => [194] => === Jazyky === [195] => Úředními jazyky jsou [[španělština]], [[kečujština]], [[ajmarština]], [[guaranština]] a dalších 31 indiánských jazyků – [[araona]], [[ayoreo]], [[baure]], [[besiro]], [[canichana]], [[cavineño]], [[cayubaba]], [[chácobo]], [[chimán]], [[ese ejja]], [[guarasu'w]]e (pauserna), [[guarayu]], [[itonama]], [[leco]], [[machineri]], [[mojeño-trinitario]], [[mojeño-ignaciano]], [[more (jazyk)|more]], [[mosetén]], [[movima]], [[pacawara]], [[reyesano]], [[sirionó]], [[tacana]], [[tapieté]], [[toromona]], [[uru (jazyk)|uru]]-[[chipaya]], [[weenhayek]], [[yaminawa]], [[yuki]] a [[yuracaré]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.derechoteca.com/gacetabolivia/decreto-supremo-25894-del-11-septiembre-2000.htm |datum přístupu=2008-08-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081014055420/http://www.derechoteca.com/gacetabolivia/decreto-supremo-25894-del-11-septiembre-2000.htm |datum archivace=2008-10-14 }}, nejvíce se však používá [[španělština]]. [196] => [197] => === Náboženství === [198] => Dominujícím náboženstvím je [[křesťanství]] (92 % obyvatel jsou [[římští katolíci]]). [199] => [200] => == Odkazy == [201] => === Poznámky === [202] => [203] => [204] => === Reference === [205] => [206] => [207] => === Literatura === [208] => * {{Citace monografie | příjmení = Roedl | jméno = Bohumír | rok = 2007 | titul = Dějiny Peru a Bolívie | vydavatel = Nakladatelství lidové noviny | místo = Praha | stránky = [209] => | poznámka = | isbn = 978-80-7106-839-6}} [210] => * {{Citace monografie | příjmení = Buben | jméno = Radek | příjmení2 = Somogyi | jméno2 = Petr | rok = 2009 | titul = Bolívie | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 978-80-7277-423-4}} [211] => [212] => === Související články === [213] => * [[Hispanoamerika]] [214] => [215] => === Externí odkazy === [216] => * {{Commonscat}} [217] => * {{Wikislovník|heslo=Bolívie}} [218] => {{Upravit externí odkazy}} [219] => ; Vláda a státní správa [220] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20080911172919/http://www.bolivia.gov.bo/ Portál vlády Bolívie] [221] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20081005231221/http://www.presidencia.gov.bo/ Prezidentský úřad Bolivijské republiky] [222] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20080905065650/http://www.vicepres.gov.bo/ Místopředsednický úřad Bolivijské republiky, Předsednický úřad Národního kongresu] [223] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20081010151313/http://www.poderjudicial.gov.bo/ Soudní moc Bolivijské republiky] [224] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20081019035829/http://www.congreso.gov.bo/ Národní kongres Bolivijské republiky] [225] => * {{es}} [http://www.cne.org.bo Národní volební soud] {{Wayback|url=http://www.cne.org.bo/ |date=20081201021517 }} [226] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20091027220541/http://www.ine.gov.bo/ Národní statistický ústav] [227] => * {{es}} [http://pdba.georgetown.edu/Constitutions/Bolivia/consboliv2005.html Politická ústava Bolivijské republiky] [228] => [229] => ; Obecné informace [230] => * {{cs}} [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/bolivie/index.html Bolívie na webu MZV ČR] [231] => * {{cs}} [http://latinskaamerikadnes.cz/jizni-amerika/bolivie/ Bolívie na webu Latinská Amerika Dnes] {{Wayback|url=http://latinskaamerikadnes.cz/jizni-amerika/bolivie/ |date=20111219113200 }} [232] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20080517082431/http://www.zemepis.com/Bolivie.php Bolívie na webu zemepis.com] [233] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Bolivia - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/bolivia/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = [[Amnesty International]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110803114029/http://amnesty.org/en/region/bolivia/report-2011 | datum archivace = 2011-08-03 | nedostupné = ano }} [234] => * {{Citace elektronické monografie [235] => | titul = Bolivia (2011) [236] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8000 [237] => | datum přístupu = 2011-08-09 [238] => | vydavatel = [[Freedom House]] [239] => | jazyk = anglicky [240] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102303/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8000 [241] => | datum archivace = 2011-08-23 [242] => | nedostupné = ano [243] => }} [244] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 — Bolivia Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Bolivia.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520220755/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Bolivia.pdf | datum archivace = 2011-05-20 | nedostupné = ano }} [245] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs | titul = Background Note: Bolivia [246] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35751.htm | datum vydání = 2011-08-01 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [247] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Bolivia | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bl.html | datum aktualizace = 2011-07-05 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20181225154232/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bl.html%20 | datum archivace = 2018-12-25 | nedostupné = ano }} [248] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Library of Congress | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu | titul = Country Profile: Bolivia | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Bolivia.pdf | datum vydání = 2006-01-31 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky}} [249] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Limě | titul = Souhrnná teritoriální informace: Bolívie | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/bolivie-2010-06-30.pdf | datum vydání = 2010-06-30 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111145312/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/bolivie-2010-06-30.pdf | datum archivace = 2012-01-11 | nedostupné = ano }} [250] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Arnade [251] => | jméno = Charles W. | příjmení2 = McFarren | jméno2 = Peter J. [252] => | spoluautoři = a kol. | titul = Bolivia | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/72106/Bolivia | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [253] => [254] => ; Média [255] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20110222021700/http://www.abi.bo/ Agencia Boliviana de Información (ABI)] [256] => * {{es}} [http://www.bolivia.com Bolivia.com el portal de todos los bolivianos] [257] => * {{es}} [http://www.FmBolivia.Com/ Radio En Vivo desde La Paz Bolivia en FmBolivia] {{Wayback|url=http://www.fmbolivia.com/ |date=20071011005740 }} [258] => * {{es}} [http://www.energypress.com.bo Energy Press] [259] => * {{es}} [http://www.eldiario.net El Diario – La Paz] [260] => * {{es}} [http://www.la-razon.com La Razón – La Paz] [261] => * {{es}} [http://www.laprensa.com.bo La Prensa – La Paz] [262] => * {{es}} [http://www.jornadanet.com La Jornada – La Paz] [263] => * {{es}} [http://www.eldeber.com.bo El Deber – Santa Cruz] [264] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20180608055538/http://elmundo.com.bo/ El Mundo – Santa Cruz] [265] => * {{es}} [http://www.el-nuevodia.com El Nuevo Día – Santa Cruz] {{Wayback|url=http://www.el-nuevodia.com/ |date=20050914102748 }} [266] => * {{es}} [http://www.lostiempos.com Los Tiempos – Cochabamba] [267] => * {{es}} [http://www.lapatriaenlinea.com La Patria – Oruro] [268] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20180625050428/https://www.correodelsur.net/ Correo Del Sur – Sucre] [269] => * {{es}} [http://www.elpaisonline.com El País – Tarija] [270] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20100315015425/http://www.nuevosur.com.bo/ Nuevo Sur – Tarija] [271] => * {{es}} [http://www.elpotosi.net El Potosí – Potosí] [272] => * {{es}} [http://www.boliviabeni.com/lapalabra/index.asp La Palabra del Beni – Beni] {{Wayback|url=http://www.boliviabeni.com/lapalabra/index.asp |date=20200601004538 }} [273] => [274] => ; Cestopisy [275] => * {{cs}} [http://www.loun.cz/cestovani/peru-bolivie Peru a Bolívie 2009 během pěti týdnů] [276] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20110419183923/http://www.honza-libor.cz/cesty/peru-bolivie-a-chile-2008 Peru, Bolívie a Chile 2008] [277] => * {{cs}} [http://www.advart.net/cestovani/2008-Bolivie-Peru Bolívie a Peru 2008] [278] => [279] => {{Jižní Amerika}} [280] => [281] => {{Autoritní data}} [282] => {{Portály|Geografie|Latinská Amerika}} [283] => [284] => [[Kategorie:Bolívie| ]] [285] => [[Kategorie:Latinská Amerika]] [286] => [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] [287] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [288] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1825]] [289] => [[Kategorie:Objekty nazvané po osobách]] [] => )
good wiki

Bolívie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.