Array ( [0] => 15482672 [id] => 15482672 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brusel [uri] => Brusel [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Brusel [2] => | originální jméno = {{cizojazyčně|fr|Bruxelles}}, {{cizojazyčně|nl|Brussel}} [3] => | obrázek = Brusel_královský_palác_1.jpg [4] => | popisek = [[Královský palác v Bruselu|Královský palác]] (''Palais Royal / Koninklijk Paleis'') v Bruselu [5] => | vlajka = Brussel vlag.svg [6] => | znak = Greater coat of arms of the City of Brussels.svg [7] => | zeměpisná šířka = [8] => | zeměpisná délka = [9] => | nadmořská výška = [10] => | časové pásmo = [11] => | stát = Belgie [12] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Belgie|Region]] [13] => | název vyššího celku = [[Bruselský region]] [14] => | pojem nižšího celku = [15] => | název nižšího celku = [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | pojem celku 5 = [21] => | název celku 5 = [22] => | administrativní dělení = [23] => | loc-map = {{LocMap |Belgie |label=Brusel |position=bottom |width=250 |lat=50.85 |long=4.35 |float=center |caption= }} [24] => | status = [25] => | představitel = [26] => | titul představitele = [27] => | vznik = [28] => | zakladatel = [29] => | web = http://www.brucity.be [30] => | obecní úřad = [31] => | telefonní předvolba = 02 [32] => | psč = 1000, 1020, 1030, 1040, 1050 [33] => | označení vozidel = [34] => | typ statistického celku = [35] => | název statistického celku = [36] => }} [37] => '''Brusel''' ([[francouzština|francouzsky]] ''{{cizojazyčně|fr|Bruxelles}}'' [{{IPA|bʁy.sɛl}}], [[nizozemština|nizozemsky]] ''{{cizojazyčně|nl|Brussel}}'' [{{IPA|brʏsəl}}]) je [[hlavní město]] [[Belgie]]. Je také jednou z 19 obcí [[Bruselský region|Bruselského regionu]], kde žije {{Počet obyvatel}} obyvatel a jeho rozloha činí {{Rozloha}}. Je sídlem [[Severoatlantická aliance|NATO]] a některých institucí [[Evropská unie|Evropské unie]], a proto bývá neoficiálně označován jako „''hlavní město Evropy''“.{{Citace elektronické monografie [38] => | vydavatel = www.studentpoint.cz [39] => | titul = Pohled do Bruselu: hlavní město Evropy má své kouzlo i pochutiny [40] => | url = http://www.studentpoint.cz/242-kolem-sveta/3152-pohled-do-bruselu-hlavni-mesto-evropy-ma-sve-kouzlo-i-pochutiny/#.VljDTb_z4vd [41] => | jazyk = česky [42] => | datum přístupu = 2015-11-28 [43] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151208091041/http://www.studentpoint.cz/242-kolem-sveta/3152-pohled-do-bruselu-hlavni-mesto-evropy-ma-sve-kouzlo-i-pochutiny/#.VljDTb_z4vd [44] => | datum archivace = 2015-12-08 [45] => | nedostupné = ano [46] => }}{{Citace elektronické monografie [47] => | vydavatel = Český rozhlas [48] => | titul = Luboš Palata: Co kdyby místo Bruselu byla hlavním městem Evropy Praha [49] => | url = http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/lubos-palata-co-kdyby-misto-bruselu-byla-hlavnim-mestem-evropy-praha--1404251 [50] => | jazyk = česky [51] => | datum přístupu = 2015-11-28 [52] => }}{{Citace elektronické monografie [53] => | vydavatel = www.aktualne.cz [54] => | titul = Brusel [55] => | url = http://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/brusel/r~c961139c195311e49669002590604f2e/ [56] => | jazyk = česky [57] => | datum přístupu = 2015-11-28 [58] => }}{{Citace elektronické monografie [59] => | vydavatel = www.infoglobe.cz [60] => | titul = Belgie, Brusel – hlavní město Evropy [61] => | url = http://www.infoglobe.cz/tip-na-vylet/belgie-brusel-hlavni-mesto-evropy/ [62] => | jazyk = česky [63] => | datum přístupu = 2015-11-28 [64] => }} Je zároveň hlavním městem [[Vlámské společenství|Vlámského společenství]] a [[Francouzské společenství Belgie|Valonsko-bruselské federace]] (Francouzského společenství). [65] => [66] => == Historie města == [67] => {{Viz též|Dějiny Bruselu}} [68] => Podle legendy založil osadu kolem roku [[580]] sv. Guegerich ''(St. Géry)''. Jméno města je snad odvozeno od názvu Brucsella či Broekzelle, což znamená ''ves v bažinách''. Brusel se jako metropole nachází přímo uprostřed Belgického království. Při jeho poloze vzkvétal rozvoj řemesel a v 11. století se ves rozrostla v opevněné město. Čtrnácté a patnácté století představovala zlatý věk města jako obchodního centra Evropy. [69] => [70] => Na konci 17. století byl Brusel dělostřelecky odstřelován [[Francie|Francouzi]], což vedlo k velkému poškození města, následné obnově a rozsáhlé přestavbě. Zničena byla zhruba čtvrtina veškeré zástavby, včetně domů na náměstí [[Grand-Place v Bruselu|Grand-Place]]. [71] => [72] => V 19. století se Brusel jako metropole mladého belgického státu dynamicky rozvíjel. V závěru století se zde konaly časté výstavy, což městu přineslo velkou prestiž na mezinárodním poli. V té době došlo také k dramatickému rozvoji města, zakrytí řeky [[Senne]] a vybudování [[Boulevard Anspach|třídy Anspach]], zavedení železnice aj. [73] => [74] => Během obou světových válek byl Brusel ušetřen válečného ničení. V 2. polovině 20. století však docházelo často k necitlivým zásahům do historické zástavby, známé pod pojmem [[bruselizace]]. [75] => [76] => == Administrativa == [77] => Brusel je jednou z 19 obcí [[Bruselský region|Bruselského regionu]]. Žije v něm přibližně 175 000 obyvatel a jeho rozloha činí 32,61 km². Název Brusel se používá často také k označení celého Bruselského regionu, který se rozkládá na ploše 161 km². Stejně jako všechny obce Bruselského regionu je i Brusel oficiálně [[Bilingvismus|dvojjazyčný]] – úředními jazyky jsou [[francouzština]] a [[nizozemština]]. [78] => [79] => === Mezinárodní instituce === [80] => {{Viz též|Evropská čtvrť}}[[Soubor:Berlaymont building (DSCF7542-DSCF7548).jpg|náhled|189x189pixelů|Budova [[Evropská komise|Evropské Komise]]]] [81] => Tři hlavní instituce Evropské unie – [[Evropská komise]], [[Evropská rada]] a [[Rada Evropské unie]] – mají centrálu v Bruselu. Komise sídlí v budově [[Berlaymont]] a Rada EU v budově [[Justus Lipsius (budova)|Justus Lipsius]]. Zasedají zde také výbory [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] (sídlo EP je však ve [[Štrasburk]]u a sekretariát parlamentu sídlí v [[Lucemburk]]u). Evropský parlament však má v Bruselu budovu odpovídající jeho aktivitám, ve které může (v případě potřeby či politického rozhodnutí) nezávisle zasedat. V Bruselu sídlí rovněž [[Evropský hospodářský a sociální výbor]] a [[Evropský výbor regionů]], nachází se zde i sídlo [[Evropská služba pro vnější činnost|Evropské služby pro vnější činnost (EEAS)]] a [[Eurocontrol|Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol)]]. [82] => [83] => Brusel je rovněž sídlem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance (NATO)]]. [84] => [85] => === Národní instituce a budovy === [86] => {{Sloupce|šířka = 30em| [87] => * [[Archives et Musée de la littérature]] [88] => * [[Botanická zahrada (Brusel)|Le Botanique]] [89] => * [[Galerie Ravenstein|La Galerie Ravenstein / Ravensteingalerij]] [90] => * [[Zámek Laeken|Kasteel van Laken / Château de Laeken]] [91] => * [[Královský palác v Bruselu|Koninklijk Paleis van Brussel / Palais Royal de Bruxelles]] [92] => * [[Justiční palác (Brusel)|Palais de Justice / Justitiepaleis]] [93] => * [[Palais des beaux-arts de Bruxelles|Palais des beaux-arts / Paleis voor Schone Kunsten]] [94] => * [[Stadion krále Baudouina|Stade Roi Baudouin / Koning Boudewijnstadion]] [95] => * [[Svobodná univerzita v Bruselu|Vrije Universiteit Brussel / Université Libre de Bruxelles]] [96] => }} [97] => [98] => == Náboženství == [99] => Většina obyvatel je frankofonní (85–90 %).{{Citace elektronické monografie [100] => | vydavatel = Brussels Informatie-, Documentatie- en Onderzoekscentrum [101] => | titul = Home > Cijfers > Taal [102] => | url = http://www.briobrussel.be/ned/webpage.asp?WebpageId=324 [103] => | jazyk = nizozemsky [104] => | datum přístupu = 2015-11-28 [105] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151208062723/http://www.briobrussel.be/ned/webpage.asp?WebpageId=324 [106] => | datum archivace = 2015-12-08 [107] => | nedostupné = ano [108] => }} Značnou část obyvatel města tvoří přistěhovalci a jejich potomci (marockého, tureckého, balkánského, polského, afrického a jiného původu). Okolo 32 % obyvatel Bruselu jsou přistěhovalci z evropských zemí a dalších 36 % obyvatel jsou lidé neevropského původu, především z [[Maroko|Maroka]], [[Turecko|Turecka]] a subsaharské [[Afrika|Afriky]].{{cite web|url=http://www.npdata.be/BuG/155-Vreemde-afkomst/Vreemde-afkomst.htm |title=Vreemde afkomst 01/01/2012 |publisher=Npdata.be |date= }} Dle vyjádření [[Joseph De Kesel|Josepha De Kesela]], belgického [[arcibiskup]]a, z dubna roku 2016 vyplývá, že praktikujících [[muslim]]ů je ve městě 19 % oproti 12 % praktikujících [[Římskokatolická církev v Belgii|katolíků]].{{Citace elektronického periodika|autor=ČTK|titul=Islám už je v Bruselu hlavním náboženstvím, varoval nový belgický primas [109] => |url=http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/402068-islam-uz-je-v-bruselu-hlavnim-nabozenstvim-varoval-novy-belgicky-primas.html [110] => | periodikum = Novinky.cz [111] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [112] => | vydavatel = Borgis [113] => |datum přístupu=2016-04-30|jazyk=cs [114] => }} V Bruselu fungují čtyři muslimské školy, jejichž výuka klade důraz na muslimskou kulturu a totožnost."[https://www.novinky.cz/zahranicni/440156-muslimske-skoly-zazivaji-v-bruselu-rozkvet.html Muslimské školy zažívají v Bruselu rozkvět]". Novinky. 8. června 2017. [115] => [116] => == Turistické atrakce == [117] => [[Soubor:Brusel Grand-Place radnice 1a.jpg|náhled|189x189pixelů|[[Bruselská radnice|Radnice]] na [[Grand-Place v Bruselu|náměstí Grand-Place]]]] [118] => [119] => === Náměstí Grand-Place === [120] => Náměstí [[Grand-Place v Bruselu|Grand-Place]] (nizozemsky ''Grote Markt'') je historickým jádrem města. Mnozí (mj. [[Victor Hugo]]) jej považují za jedno z nejpůvabnějších náměstí na světě. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou věží, na které je umístěna socha [[Michael (archanděl)|svatého Michaela]], patrona Bruselu. Další významnou budovou je {{cizojazyčně|fr|Maison du Roi}} / {{cizojazyčně|nl|Broodhuis}}. Od roku 1998 je náměstí zapsáno na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. [121] => [122] => [[13. srpen|13. srpna]] [[1695]] byla většina domů, postavených ze dřeva, zničena střelbou z děl francouzského vojska pod vedením maršála [[François de Neufville de Villeroy|vévody de Villeroy]]. Nepoškozena zůstala pouze věž radnice a několik kamenných zdí. V následujících letech byly cechovní domy na náměstí vybudovány znovu, tentokrát z kamene. Přestože průčelí každého domu je jiné, tvoří spolu architektonicky harmonický celek. [123] => [124] => === Manneken-Pis === [125] => [[Soubor:Manneken Pis, Brussels (DSCF4466-crop).jpg|náhled|čůrající chlapeček – [[Čurající chlapeček|Manneken Pis]]|196x196bod]] [126] => [[Čurající chlapeček|Manneken Pis]] (soška čurajícího chlapečka) je symbolem Bruselu. Sochu vytvořil v 17. století sochař [[Jérôme Duquesnoy]]. Manneken Pis se může pochlubit 800 oblečky, které jsou umístěny v městském muzeu. První kroj byl věnován v roce 1698. V roce 1745 sochu Manneken Pis ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnili Francouzi. Poté, co se o tom dozvěděl král [[Ludvík XV.]], daroval Bruselu kroj ze zlatého [[brokát]]u, zdobený křížem svatého Ludvíka. V roce 1817 sošku zcizil a posléze zničil bývalý vězeň Antoine Lycas. Z jejích úlomků byl vytvořen model pro sošku, která zde stojí dnes. Od roku 1987 má svůj protějšek – čůrající holčičku – [[Jaenneke Pis]]. V roce 1998 přibyla také socha čůrajícího psa – [[Zinneke Pis]]. [127] => [128] => === Další turistické cíle === [129] => * [[Královský palác v Bruselu|Královský palác]] [130] => * [[Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly]] [131] => * [[Parc du Cinquantenaire]], který vznikl roku 1880 při příležitosti oslav padesátého výročí [[Belgická revoluce|belgické nezávislosti]]. V parku se nachází vítězný oblouk ''Palais du Cinquantenaire'' a několik galerií a muzeí. [132] => * [[Bruselský park]], nacházející se mezi Královským palácem a budovou belgického parlamentu [133] => * [[Atomium]] postavené k příležitosti světové výstavy [[Světová výstava 1958|Expo 58]]. [134] => * [[Mini-Europe]] – park, ve kterém je vystaveno více než 300 zmenšených modelů významných evropských staveb.[[Soubor:Jeanneke Pis, Brussels, Belgium (DSCF4010).jpg|náhled|189x189bod|Čůrající holčička - [[Jaenneke Pis|Jeanneke Pis]]]] [135] => * Budovy [[Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique|Královského muzea krásných umění Belgie]]. [136] => * [[Hlavní městské domy architekta Victora Horty v Bruselu]] – čtyři domy ([[Hôtel Tassel]], [[Hôtel Solvay]], [[Hôtel van Eetvelde]], and [[Hortům dům/ateliér]]) v secesním slohu (kulturní dědictví UNESCO). [137] => * Skleníky ''Serres royales de Laeken'' v královské zahradě, dílo architekta [[Alphonse Balat]]a. Každým rokem na přelomu dubna a května jsou na 14 dnů zpřístupněny veřejnosti. [138] => * Muzeum komiksů, zřízené v [[secese|secesní]] budově, projektované architektem [[Victor Horta|Victorem Hortou]]. Ukazuje belgické komiksové hrdiny, jako jsou [[Kuifje]], [[Suske]], [[Wiske]], [[Šmoulové]] a [[Tintin]]. Muzeum vlastní nejvíce obrázkových knížek na světě. Má 31 000 alb. Je zde zachycena historie kreslených seriálů na dílech více než 670 umělců. [139] => [140] => == Doprava == [141] => [[Soubor:Brusel, Anspach IV.jpg|náhled|Pohled směrem k náměstí [[de Brouckère]]|189x189bod]] [142] => Brusel je centrem a ústředním bodem dopravy celé Belgie. Na území samotného města leží jedno vytížené nádraží, [[Brusel centrální nádraží]]. Další významná nádraží, využívaná i pro dopravu v Bruselu, [[Brusel jižní nádraží|jižním nádraží]] (kde se potkávají 3 [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní tratě]] ve směru k [[Francie|francouzským]], [[Německo|německým]] a [[Nizozemsko|nizozemským]] hranicím) a [[Brusel severní nádraží]] leží za hranicí města. Díky 28 km dlouhému [[Vodní kanál|vodnímu kanálu]] [[kanál Brusel-Šelda|Brusel-Šelda]] a 75 km dlouhému kanálu [[vodní kanál Brusel-Charleroi|Brusel-Charleroi]] je město přístupné pro vnitrozemskou vodní dopravu. [[Letiště Brusel]], které je největším v Belgii, se nachází 11 km severovýchodně od centra města. Okolo města je vystavěn dálniční [[Okruh k objíždění obce|okruh]], na který je napojeno několik dalších dálnic (směr [[Gent]], [[Antverpy]], [[Lovaň]], [[Namur]], [[Charleroi]], [[Lille]]). [143] => [144] => [[Městská hromadná doprava]] zahrnuje metro, tramvaje a autobusy. [[Metro v Bruselu]] sestává ze 4 linek, celková délka kolejí je 39,9 km.{{Citace elektronické monografie [145] => | vydavatel = Société des transports intercommunaux de Bruxelles (STIB) [146] => | titul = La STIB en chiffres, STATISTIQUES, 2014 [147] => | url = http://www.stib-mivb.be/irj/go/km/docs/STIB-MIVB/INTERNET/attachments/Statistiques/2014/STIB2014_Stat_FR.pdf [148] => | jazyk = francouzsky [149] => | datum přístupu = 2015-11-28 [150] => }} Síť [[Tramvajová dráha|tramvajové]] dopravy má souhrnnou délku 140,9 km a čítá 17 linek. [[Autobusová doprava]] zahrnuje 50 denních linek a 11 nočních. [151] => [152] => == Souvislosti == [153] => {{Neověřeno část}} [154] => Odvozeninou od názvu města Brusel je v češtině pojmenování sportovní pomůcky [[brusle]]. S bruslením se poprvé setkali členové mírového poselstva českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] vedeného panem [[Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné|Lvem z Rožmitálu]] během návštěvy Nizozemí, v rámci níž v roce [[1465]] zavítali i do Bruselu, podle kterého brusle nazvali a přivezli do Čech. [155] => [156] => == Slavní rodáci == [157] => [158] => * [[Andreas Vesalius]] (1514–1564), vlámský [[Anatomie|anatom]] a [[Chirurgie|chirurg]] [159] => * [[Pieter Brueghel mladší]] (1564–1638), vlámský malíř [160] => * [[Jean-Baptiste van Helmont]] (1580–1644), vlámský [[Chemie|chemik]], [[Fyziologie|fyziolog]] a [[lékař]] [161] => * [[Joseph Plateau]] (1801–1883), belgický [[Fyzika|fyzik]], vynálezce [[Stroboskop|stroboskopu]] [162] => * [[Joseph Poelaert]] (1817–1879), belgický architekt [163] => * [[Leopold II. Belgický]] (1835–1909), belgický král od roku 1865 až do své smrti a v letech 1885 až 1908 autokratický vládce [[Svobodný stát Kongo|Svobodného státu Kongo]] [164] => * [[Henri La Fontaine]] (1854–1943), právník, politik, zakladatel [[Dokumentalistika|dokumentalistiky]], nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]] za rok 1913 [165] => * [[Edgar P. Jacobs]] (1904–1987), belgický tvůrce [[Komiks|komiksů]] (spisovatel i výtvarník) [166] => * [[Claude Lévi-Strauss]] (1908–2009), [[Francie|francouzský]] [[Antropologie|antropolog]] a [[Filozofie|filosof]] [167] => * [[Jacques Piccard]] (1922–2008), [[Švýcarsko|švýcarský]] [[Moře|podmořský]] výzkumník [168] => * [[Jeanine Deckersová]] (1933–1985), dominikánská řeholnice, zpěvačka a hudební skladatelka [169] => * [[Patrick Bauchau]] (* 1938), herec [170] => * [[Ivo Van Damme]] (1954–1976), belgický [[Lehká atletika|atlet]], [[Běh|běžec]], dvojnásobný stříbrný olympijský medailista z [[Letní olympijské hry 1976|LOH 1976]] [171] => * [[Thierry Boutsen]] (* 1957), bývalý belgický jezdec [[Formule 1]] [172] => * [[Stella Maxwell]] (* 1990), britská modelka [[Victoria's Secret]] [173] => * [[Lost Frequencies]] (* 1993), [[Deep house|deephouseový]] a [[Tropical house|tropicalhouseový]] [[diskžokej]] a [[hudební producent]] [174] => * [[Nafissatou Thiamová]] (* 1994), [[Belgie|belgická]] [[Lehká atletika|atletka]], úřadující [[Atletika na Letních olympijských hrách 2016|olympijská vítězka]] v [[Sedmiboj|sedmiboji]] [175] => [176] => == Partnerská města == [177] => {{Sloupce|2| [178] => * {{partnerské město|Akhisar}} [179] => * {{partnerské město|Atlanta}} [180] => * {{partnerské město|Berlín}} [181] => * {{partnerské město|Breda}} [182] => * {{partnerské město|Kyjev}} [183] => * {{partnerské město|Lublaň}} [184] => * {{partnerské město|Macao|Macao}} [185] => * {{partnerské město|Madrid}} [186] => * {{partnerské město|Montréal}} [187] => * {{partnerské město|Moskva}} [188] => * {{partnerské město|Peking}} [189] => * {{partnerské město|Praha}} [190] => * {{partnerské město|Sofie}} [191] => * {{partnerské město|Tirana}} [192] => * {{partnerské město|Washington, D.C.}} [193] => }} [194] => [195] => == Galerie == [196] => [197] => Soubor:Brussels Cinquantenaire R03.jpg|Vítězný oblouk v [[Parc du Cinquantenaire]] [198] => Soubor:Belgium-6617 - Twilight at the Palace (14118760912).jpg|Královský palác [199] => Soubor:Castle of Laeken.JPG|[[Laeken (zámek)|zámek Laeken]] - sídlo krále [200] => Soubor:Saints-Michel-et-Gudule Luc Viatour.jpg|[[Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly]] [201] => Soubor:Atomium (D. Blaikie) - Flickr.jpg|[[Atomium]] [202] => Soubor:Brusel pralines 1.jpg|Obchod s [[Pralinky|pralinkami]] [203] => [204] => [205] => == Odkazy == [206] => [207] => === Poznámky === [208] => [209] => [210] => === Reference === [211] => {{Upravit reference}} [212] => [213] => [214] => === Externí odkazy === [215] => * {{commonscat}} [216] => * {{Wikislovník|heslo=Brusel}} [217] => * {{Commons}} [218] => * [http://www.brucity.be Oficiální stránky] [219] => * [https://web.archive.org/web/20070715043608/http://www.flandry.cz/brusel Brusel, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR (česky)] [220] => * [http://www.ilotsacre.be Mapa historické centrum Bruselu] [221] => [222] => {{Bruselský region}} [223] => {{Belgie}} [224] => {{Hlavní města Evropy}} [225] => [226] => {{Autoritní data}} [227] => {{Portály|Belgie}} [228] => [229] => [[Kategorie:Brusel| ]] [230] => [[Kategorie:Města v Belgii]] [231] => [[Kategorie:Obce v Bruselském regionu]] [232] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [233] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [] => )
good wiki

Brusel

Brusel (francouzsky [], nizozemsky []) je hlavní město Belgie. Je také jednou z 19 obcí Bruselského regionu, kde žije obyvatel a jeho rozloha činí .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Francie','Královský palác v Bruselu','Bruselský region','Atomium','Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly','Grand-Place v Bruselu','Lehká atletika','Belgie','Parc du Cinquantenaire','francouzština','nizozemština','Severoatlantická aliance'

Atomium

Belgie

Francie

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Nizozemština